• No results found

SEZNAM OBRÁZKŮ

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "SEZNAM OBRÁZKŮ "

Copied!
96
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)
(2)
(3)
(4)
(5)

Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, bez kterých by tato práce nemohla být úspěšně napsána. Děkuji především vedoucí mé práce Mgr. Heleně Rjabcové za odborné rady, trpělivost a vstřícný přístup při zpracování této bakalářské práce.

Poděkování patří také Ing. Lence Zárybnické, která mi ochotně pomáhala při vytváření map v programu ArcGis, a také célé rodině Zárybnických za podporu.

PODĚKOVÁNÍ

(6)

Cílem této bakalářské práce je zhodnocení a optimalizace současného stavu hipostezek na Kladensku. Je určena jak pro provozovatele přilehlých jezdeckých stanic, jezdecké kluby, tak pro širokou jezdeckou a nejezdeckou veřejnost. První část práce se zaměřuje na dosavadní teoretické poznatky o hipoturistice a hipotrasách.

Druhá část práce obsahuje terénní a anketní šetření, která poukazují na nedostatečnosti těchto stezek. Na základě těchto výsledků vznikly 2 digitalizované, optimalizované mapy hipotras v okolí Kladna, které byly zakreslovány do mapového podkladu pomocí programu ArcGis 9.2. Podkladem pro vytvoření těchto map byla pouţita skenovaná jezdecká turistická mapa vydaná společností SOS ART z roku 2006.

Klíčová slova: hipostezky, hipoturistika, jezdectví, Kladensko, optimalizace, rekreace

ANOTACE

(7)

The aim of this bachelor thesis is evaluation and optimalization of the current state of the horsetracks in Kladno‘s region. It is intended for the operators of the adjacent equestrian stations, riding clubs and the general riding and notriding public.

The first part focuses on existing theoretical knowledge about hipoturism and horsetracks. The second part contains field and questionnaire investigations which point to the insufficiency of these trails. On the basis of these results were created the digitized, optimized masp of horsetracks in Kladno‘s region which were drawn into map base using ArcGis programm 9.2. The basic for creation of these maps was used scanned equestrian tourist map released by SOS ART 2006.

Keywords: horsetracks, hipoturism, horseriding, Kladno, optimalization, recreation

ANNOTATION

(8)

7

Obsah

ÚVOD ... 12

1 CÍLE ... 13

2 METODIKA ... 14

3 HIPOTURISTIKA ... 15

3.1 Formy jezdecké turistiky ... 15

3.2 Legislativní rámec pohybu koní v krajině ... 17

3.3 Hipoturistika v České republice ... 21

3.4 Zřízení hipostezky ... 26

3.5 Financování hipostezek ... 30

3.6 Základní rozdělení cestní sítě pro hipoturistiku ... 31

3.7 Značení jezdeckých stezek ... 32

3.8 Vybavení na hipotrasách ... 37

3.9 Bezpečnost a pravidla pohybu na jezdeckých stezkách ... 39

4 PRAKTICKÁ ČÁST ... 42

4.1 Zhodnocení aktuálního stavu hipostezek na Kladensku ... 42

4.1.1 Vyhodnocení anketního šetření pro jezdecké stanice ... 42

4.1.2 Vyhodnocení anketního šetření pro jezdce... 50

4.1.3 Vlastní terénní průzkum ... 59

4.2 Optimalizace stezek na Kladensku ... 77

5 ZÁVĚR ... 83

6 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ... 85

7 SEZNAM PŘÍLOH ... 90

(9)

8

Obr. 1: Jezdecká stezka průběţná ... 33

Obr. 2: Směrovky ... 34

Obr. 3: Barevné značení stezek ... 35

Obr. 4: Jezdecká stezka okruţní ... 36

Obr. 5: Přímé uvaziště ... 37

Obr. 6: Rohové uvaziště... 38

Obr. 7: Kruhová ohrada ... 39

Obr. 8: Jezdecká středočeská stezka I. ... 59

Obr. 9: Značení jezdeckých stezek Tuřany – Ledce ... 60

Obr. 10: Směrová značka KČT Tuřany – Ledce ... 61

Obr. 11: Rozcestí mezi polní cestou a hipostezkou Tuřany – Ledce ... 61

Obr. 12: Polní cesta Tuřany – Ledce ... 62

Obr. 13: Jezdecká stezka Tuřany – Ledce ... 62

Obr. 14: Průchodnost stezky Tuřany – Ledce ... 63

Obr. 15: Přechod stezky na polní cestu Tuřany – Ledce ... 63

Obr. 16: Značení stezky Libovice – Řisuty 1 ... 64

Obr. 17: Značení stezky Libovice – Řisuty 2 ... 65

Obr. 18: Jezdecká turistická značka Řisuty ... 65

Obr. 19: Výmoly na stezce Třebichovice – Svinařov ... 66

Obr. 20: Značky a směrovky Svinařov ... 67

Obr. 21: Lesní cesta Kamenné Ţehrovice ... 67

Obr. 22: Stezka vedoucí kolem Vodáckého klubu Kladno ... 68

Obr. 23: Směrová značka Srby ... 69

Obr. 24: Polní cesta Kamenné Ţehrovice – Kačice ... 69

Obr. 25: Suť na polní cestě Kamenné Ţehrovice – Kačice ... 70

Obr. 26: Značení Ledce – Směčno ... 70

Obr. 27: Polní cesta Ledce - Smečno ... 71

Obr. 28: Značení místní stezky směr Ledce... 71

Obr. 29: Rozcestí Šternberk ... 72

Obr. 30: Směrové značení Šternberk ... 72

Obr. 31: Hipostezka vedoucí kolem Šternberského rybníku 1 ... 73

Obr. 32: Hipostezka vedoucí kolem Šternberského rybníku 2 ... 73

Obr. 33: Chybné značení stezky Šternberk ... 74

Obr. 34: Přechod z lesní cesty na cestu panelovou Ledce – Smečno ... 74

SEZNAM OBRÁZKŮ

(10)

9

Obr. 35: Rozcestí na lesní cestě Ledce – Smečno 1 ... 75

Obr. 36: Rozcestí na lesní cestě Ledce – Smečno 2 ... 75

Obr. 37: Lesní cesta v přírodní rezervaci Třebichovice 1 ... 76

Obr. 38: Lesní cesta v přírodní rezervaci Třebichovice 2 ... 76

Obr. 39: Mapa č. 1 – Mapa návrhu oprav jezdeckých stezek ... 79

Obr. 40: Mapa č. 2 – Mapa stezek s novými návrhy ... 82

(11)

10

Graf 1: Vyuţití hipostezek jezdeckými stanicemi ... 43

Graf 2: Dostupnost informací o hipostezkách ... 44

Graf 3: Propagace stanic pomocí hipostezek ... 44

Graf 4: Technický stav hipostezek ... 45

Graf 5: Hodnocení značení stezek jezdeckými stanicemi ... 46

Graf 6: Nebezpečná místa na stezkách ... 46

Graf 7: Průvodcovské sluţby ... 48

Graf 8: Parkování přívěsů ... 48

Graf 9: Vyuţívání hipostezek jezdci ... 50

Graf 10: Vyuţívané stezky jezdci ... 51

Graf 11: Četnost vyuţití stezek ... 51

Graf 12: Velikost jezdecké skupiny ... 52

Graf 13: Zdroje informací o stezkách ... 52

Graf 14: Dostupnost informací ... 53

Graf 15: Náročnost trasy ... 53

Graf 16: Vhodnost stezek pro začátečníky ... 54

Graf 17: Technický stav hipostezek ... 54

Graf 18: Vhodnost nových uvazišť ... 55

Graf 19: Bezpečnost stezek ... 56

Graf 20: Vyuţití sluţeb stanic ... 57

SEZNAM GRAFŮ

(12)

11

FITE International Federation of Equestrian Tourism – mezinárodní federace jezdecké turistiky

HSO hiporehabilitační středisko CHKO chráněná krajinná oblast OP operační program S – J severojiţní směr

TIP turistický informační portál Z – V západovýchodní směr

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ

(13)

12

ÚVOD

Hipoturistika, neboli jezdecká turistika, je oblíbenou aktivitou ve volné přírodě.

Je to nový, ale poměrně rychle se rozvíjející druh sportovního a rekreačního vyţití.

Je velmi kvalitní fyzickou i psychickou formou odpočinku s mnoha pozitivními vlivy na lidský organismus. Jezdecké turistické trasy jsou navrhované přímo pro rekreační jezdectví, které je stále více vyhledávanou sportovní aktivitou.

Od roku 2004 se v České republice začalo pracovat na vybudování sítí koňských stezek. Prvním iniciátorem byl Jihočeský kraj pod vedením Mileny Andrlové, díky které byla vytvořena metodika budování a značení jezdeckých turistických stezek.

V návaznosti na program Jihočeského kraje se začaly budovat stezky i v dalších krajích České republiky. V současné době na celém území ČR lze nalézt tisíce km jezdeckých stezek, které propojují jak sousední kraje mezi sebou, tak okolní státy jako jsou Rakousko a Německo.

Jedním z nejvíce finančně dotovaných krajů pro vybudování infrastruktury cestní sítě pro jezdeckou turistiku je Středočeský kraj. Současný stav hipostezek je však v některých lokalitách tohoto kraje pro řádné vyuţití jezdeckých tras nedostačující, stejně jako dostupné informace o nich.

Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila Zhodnocení aktuálního stavu hipostezek na Kladensku a návrh jejich optimalizace. Jiţ od svého dětství se aktivně věnuji výcviku, péči a jízdě na koních. Z důvodu nedostatku hipotras v okolí blízkého bydliště jsem se rozhodla pro optimalizaci jiţ zpřístupněných jezdeckých tras na Kladensku, které jsou vedeny krásnou krajinou.

Pro svou práci jsem si zvolila celkem 6 úseků stezek, které vedou od Libovic u Slaného ke Kamenným Ţehrovicím u Kladna. Na jejich trasách se nachází celkem 4 jezdecké stanice, kterým tato práce pomůţe zlepšit kvalitu hipoturistiky na konkrétních trasách.

(14)

13

1 CÍLE

Cílem této práce je zhodnocení stavu hipostezek na Kladensku a vytvoření návrhu jejich optimalizace.

K dosaţení výše uvedených cílů budou splněny následující dílčí úkoly:

- charakteristika pojmů hipoturistika a hipostezky, - zmapování lokality, stručná charakteristika stezek, - řešení problémů a nedostatečností na určených stezkách, - návrh optimalizace a vytvoření podrobných map lokality.

(15)

14

2 METODIKA

V praktické části byly, pro získání informací o jezdeckých turistických stezkách na Kladensku, vytvořeny dva druhy anketních šetření (pro uţivatele hipostezek a pro provozovatele jezdeckých stanic) pro zachycení stěţejních problémů daných hipotras. Oslovované jezdecké stanice byly vybrány podle jejich lokace na vybraných hipostezkách na Kladensku. V okolí Kladna se celkem nachází 4 zaregistrovaných jezdecké stanice. Provozovatelům těchto stanic byly pokládány otázky, zda jezdecké trasy vyuţívají ke svému podnikání, zda jsou spokojeni s propagací těchto tras, jaké sluţby nabízí pro jezdce a koně, jak hodnotí technický stav stezek atd.

Jezdci, kteří odpovídali na otázky anketního šetření, byli dotazováni za pomoci provozovatelů oslovených jezdeckých stanic. Celkem bylo osloveno 32 jezdců.

Obecně jsme se ptali, zda jezdecké stezky vyuţívají, popřípadě jaké stezky vyuţívají, jak často, v jak početných skupinách, zda se na trasách nacházejí nějaké nedostatky, klady nebo nebezpečná místa. Dále nás zajímala vhodnost tras pro začátečníky, schůdnost terénu, dostupnost informací o stezkách, technický stav tras a nakonec zda jezdci vyuţili některé sluţby zaregistrovaných jezdeckých stanic.

Na základě anketních šetření proběhlo terénní hodnocení lokality v měsících únor – duben 2016, kdy které byly poté přeneseny do dvou digitalizovaných, optimalizovaných map vytvořených programem ArcGis 9.2 o měřítku 1:65 000.

Podkladem pro vytvoření této mapy byla pouţita skenovaná jezdecká turistická mapa vydaná společností SOS ART z roku 2006.

V lokalitě byl sledován přístup, viditelnost a značení stezek, kvalita terénu, problémová místa. Ze zjištěných nedostatečností byly vygenerovány dvě přehledné mapy pomocí programu ArcGis 9.2, které obsahují návrh optimalizace hodnocené jezdecké stezky.

(16)

15

3 HIPOTURISTIKA

„Turistika se liší od jiného pohybu v přírodě tím, ţe uspokojuje zvídavost člověka a tiší jeho hlad po poznání. Za turistiku tedy nelze povaţovat například vytrvalostní soutěţ, i kdyţ nesporně vede krásnou krajinou, protoţe jezdec místo na krajinu hledí na hodinky. Proto odlišujeme i terminologicky. Projetí té samé trasy v přírodě můţe být túrou, distanční jízdou nebo distančním dostihem. K základním formám jezdecké turistiky tedy řadíme ty, kde je dostatek času na to, aby jezdec mimo vytrvalostní zatíţení organismu a sportovně-technické stránky pohybu v přírodě, dokázal vnímat i okolí.“ (Hollý, 2003, s.9)

Jezdecká turistika je podle ANDRLOVÉ (2004) ideální moţností propojení myšlenek cestovního ruchu, rozvoje venkova, zdravého vyuţití volného času a budování vztahu k přírodě. Turistika na koni nepřináší jen radost ze sportu, ale díky ní lze snadno objevovat zajímavá historická místa, krásnou přírodu a jiné zajímavosti navštíveného kraje. Však ne nadarmo se říká, ţe "nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu."

Jezdecká turistika patří k takzvané měkké turistice. Má za cíl sladit potřeby turistů a místního obyvatelstva, dále neničit přírodu a kulturní unikátní místa (Kubešová, 2010).

3.1 Formy jezdecké turistiky

Podle HOLLÉHO (2003) můţeme jezdeckou turistiku rozdělit do základní a pomocné formy jezdecké turistiky.

Základní formy jezdecké turistiky jsou ty, kde je dostatek času na to, aby jezdec dokázal vnímat své okolí, namísto vytrvalostního zatíţení organismu a sportovně- technické stránky pohybu v přírodě. Naopak pomocné formy jezdecké turistiky jsou ty, kde převládá stránka pohybová nebo technická nad stránkou poznávací.

(17)

16

Mezi základní formy jezdecké turistiky řadíme vycházky na koni, výlety a túry a putování na koni.

Vycházky na koni jsou základem jezdecké turistiky, kdy se jezdec s koněm pohybuje v terénu od 1 do 4 hodin, přičemţ se překonává vzdálenost od 7 do 30 km.

Vycházky na koni mají 3 sloţky a to pohybovou, technickou a poznávací. Tento typ jezdecké turistiky slouţí k rehabilitaci koní po práci na jízdárně, učí jezdce jistotě v sedle a pravidlům jízdy v terénu, přičemţ při vycházce se nepoţaduje ţádná speciální výstroj pro koně (Hollý, 2003, s. 9).

Při výletech a túrách se překonává vzdálenost 30 – 70 km a většinou trvá celý den. Důleţitou výstrojí je lékárnička jak pro koně tak jezdce, pláštěnka, stájová ohlávka a vazák, popřípadě je dobré mít s sebou pouta pro koně (Hollý, 2003, s. 9).

Putování na koni je cesta trvající více dní. Je moţné si vybrat ze dvou způsobů putování a to hvězdicového a řetězového. Hvězdicový typ putování spočívá v kaţdodenním vracení se na konci dne zpět do stanice, ze které ráno vyjel. Řetězový způsob putování je ovšem náročnější na organizaci, je totiţ nutné mít zajištěný převoz vybavení do cílových stanic. Vybavení je moţné převáţet jinými dopravními prostředky anebo koňmo, kdy je třeba ale zváţit, co vše je nutné s sebou vzít a co je naopak zbytečné. Také je nutné zvolit mnoţství vybavení podle trénovanosti vašeho koně (Hollý, 2003, s. 9).

Mezi pomocné formy jezdecké turistiky patří hlavně distanční sport – koňské maratony, orientační závody a různé jezdecké hry.

Distanční sport jsou soutěţe, kdy se překonávají obvykle 25 – 160 km dlouhé vzdálenosti s určitou minimální rychlostí obvykle 9 hm/h. Distanční závody jsou velice náročně jak pro jezdce tak koně a probíhají pod přísným veterinárním dohledem (Blog o koních, [online]).

Orientační závody jsou soutěţe, které podléhají pravidlům FITE. Jsou zaloţeny na technikách putování na koni s orientací v terénu, pouţití kompasu a mapy. Při orientačních závodech plní jezdec různé úkoly, kde ukáţe, jak umí ovládat svého koně, jak je zručný, a kůň ho poslouchá (Redakce jezdectví, [online]).

(18)

17

Jezdecké hry označované také jako gymkhána jsou postavené na bázi westernových soutěţí. Základem těchto her je rovnováha a koordinace jezdce, poslušnost a obratnost koně. Tyto hry se hrají individuálně nebo v druţstvech a skládají se ze slalomů, závodů mezi barely atd. (Koňský blog, [online]).

3.2 Legislativní rámec pohybu koní v krajině

Stejně jako při všech činnostech je třeba dodrţovat zákonné normy daného státu.

Je důleţité, aby jezdci na koních při pohybu ve volné přírodě, v lesích, po cestách a pozemních komunikacích dodrţovali dané zákony a chovali se bezpečně nejen vůči sobě, ale také vůči osobám, se kterými se setkávají. Pravidla pro jezdeckou turistiku vychází z těchto zákonů:

• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích

• zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti

• zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích Další zákony související s jezdeckou turistikou:

• zákon č. 286/2003 Sb., o veterinární péči

• zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání

Základní přístup do krajiny zmiňuje zákon č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny, který říká:

„Kaţdý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy."

(19)

18

„Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy můţe dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka." 1

Z tohoto zákonu můţeme zmínit také základní podmínky národních parků a to především „zákaz vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků.“2

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích omezuje pouze pohyb jezdce na koni mimo cesty a vyznačené trasy a to tak, ţe: „V lesích je zakázáno… mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyţích nebo na saních… nebo pást dobytek, umoţňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty.“ 3

„Přestupku se dopustí ten, kdo v rámci obecného uţívání lesa v lese… jezdí mimo cesty a vyznačené trasy na kole, na koni, na lyţích a na saních… nebo pase nebo prohání dobytek nebo umoţňuje výběh hospodářským zvířatům do lesních porostů.“ 4

Další omezení a zákazy o pohybu koní v krajině zmiňuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti. „Na ţádost uţivatele honitby můţe orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a taţnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností.

Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.“

Dále tento zákon také říká, ţe „Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.“5

1 §63 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2 §16 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

3 §20 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích

4 §53 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích

5 §9 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti

(20)

19

Uţivatelé jezdeckých stezek se ne vţdy mohou vyhnout motorovým komunikacím. Pokud se jezdec stane součástí silničního provozu, musí znát a dodrţovat předpisy silničního provozu, které shrnuje zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb.6

„Účastník provozu na pozemních komunikacích je kaţdý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích…

průvodce vedených nebo hnaných zvířat je účastník provozu na pozemních komunikacích, který doprovází zvířata jdoucí jednotlivě nebo ve stádech po pozemní komunikaci; průvodcem vedených nebo hnaných zvířat není chodec vedoucí psa.“ 7

Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích:

„Řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti…

Řídit vozidlo nebo jet na zvířeti můţe pouze osoba, která je dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla nebo jízdu na zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.“ 8

Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat:

„Je-li zřízen jízdní pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezka pro jezdce na zvířatech označené dopravní značkou "Stezka pro jezdce na zvířeti", musí jezdec na zvířeti uţít tento pruh nebo stezku.“

„Jiní účastníci silničního provozu nesmějí pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezku pro jezdce na zvířatech uţít.“

„Na vozovce musí jezdec na zvířeti jet při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohroţováni nebo omezováni chodci, smí jet po pravé krajnici.“

6 §10 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti

7 §2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

8 §3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

(21)

20

„Na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12 let smí jet na zvířeti na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jen pod dohledem osoby starší 15 let. Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést jen jedno zvíře.“

„Průvodce vedených nebo hnaných zvířat musí být osoba starší 15 let.

Vyţaduje-li to bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je průvodce vedených nebo hnaných zvířat při doprovodu zvířat oprávněn zastavovat vozidla.“

„Zvířata se smějí vést nebo hnát rychlostí chůze a jen tak, aby provoz na pozemní komunikaci nebyl ohroţován a aby byl co nejméně omezován.“

„Průvodce vedených zvířat smí vést nejvýše dvě zvířata, která musí být k sobě spřaţena.“

„Za sníţené viditelnosti musí být jezdec na zvířeti označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem viditelným zepředu a červeným neoslňujícím světlem viditelným zezadu. Průvodce vedených a hnaných zvířat musí být za sníţené viditelnosti označen neoslňujícím bílým světlem. Od soumraku do svítání je zakázáno uţívat k jízdě na zvířatech a k vedení zvířat silnice I. nebo II. třídy.“

„Vlastník nebo drţitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci.“ 9

Dále je třeba se řídit veterinárním zákonem č. 286/2003 Sb., o veterinární péči, který upravuje některými předpisy provoz jezdeckých stanic, přemisťování a vnitrostátní přepravu zvířat nebo povinnosti chovatelů z hlediska zdraví zvířat a jejich ochrany. Je třeba, aby byli koně jezdců a vlastníků stanic očkováni dle platného vakcinačního schématu. Při putování mezi kraji nebo státy je vhodné, aby byl jezdec vybaven průkazem koně, kde se nachází všechny údaje o vakcinacích.

9 §60 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

(22)

21

Dalším zákonem, který nějakým způsobem upravuje činnosti spojené s jezdeckou turistikou je ţivnostenský zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Mezi tyto činnosti patří poskytování sluţeb turistům, jako je jejich ubytování a stravování, ustájení a péče o koně turistů, průvodcovské sluţby, pořádání dětských táborů, pořádání rekreačních pobytů spojené s jízdou na koni, poskytování tělovýchovných a sportovních sluţeb v oblasti výuky jízdy na koni nebo pronájem a půjčování koní ke sportovním účelům.10

3.3 Hipoturistika v České republice

Úplně první vyznačená hipostezka v České republice vznikla v roce 1998 a prochází oblastí Hrubý Jeseník. Aţ o několik let později se myšlenka značených cest pro jezdeckou turistiku začala rozvíjet (Krzystková, 2011).

Začátkem roku 2002 bylo zaloţeno občanské sdruţení Jezdecké stezky. Jeho cílem bylo zmapování území České republiky a vyznačení tras, po kterých by se jezdci mohli pohybovat bezpečně, bez konfliktů s majiteli pozemků, se zárukou odpočinkových stanic a veškerých ostatních sluţeb. Byla vytvořena také metodika určující vhodnost povrchu stezky z hlediska schůdnosti, bezpečnosti a ochrany přírody (Krzystková, 2011).

V roce 2005 vznikl specializovaný odbor Klubu českých turistů – turistika na koni. Hlavním úkolem tohoto odboru je na celostátní úrovni koordinace aktivit a metodiky v oblasti turistiky na koni. Projekty odboru vytváří nejen systémy stanic a stezek, ale také se věnují budování uvazišť u stanic a na stezkách, zajišťují školení o dopravě koní, veterinární péči, zdravovědě. Také pořádají exkurze v zahraničí, jako jsou návštěvy stanic, veletrhů a výstav. Vybavují stanice mobilními boxy pro koně návštěvníků, vydávají mapy, propagují jak stanice, tak turistiku na koni nejen mezi profesionály v cestovním ruchu, ale také mezi širokou veřejností (Andrlová, 2008).

10 Zákon č. 455/ 1991 Sb., Zákon o ţivnostenském podnikání

(23)

22

Klub českých turistů rozvíjí spolupráci také v zahraničí v oblasti výměny zkušeností, při napojování jezdeckých stezek přes státní hranice. Také se snaţí organizovat společné akce a realizovat společné projekty, které jsou podporované Evropskou unií (Andrlová, 2008).

Jako první, kdo se začal organizovaně zapojovat do budování jezdeckých stezek, byl Jihočeský kraj, kde vznikl projekt zvaný Turistika na koni pod vedením Ing.

Mileny Andrlové. V roce 2003 realizoval menší projekty pro podporu rozvoje jezdecké turistiky, zmapovaly se první jezdecké stanice v kraji a vybudoval se systém uvazišť pro koně. V roce 2004 vznikl samostatný projekt, jehoţ výsledkem bylo vydání metodiky pro přípravu systémů jezdeckých stanic a stezek s celostátní působností, technické návody, jednotný dotazník o standardu poskytovaných sluţeb atd. (Andrlová, 2004, [online]).

První úsek jezdeckých stezek v Jihočeském kraji byl vyznačen 6. srpna 2005 na trase po úbočí hory Kleť vedoucí po 300 let staré lesní cestě, kterou vybudovali Schwarzenbergové (Andrlová, 2005, [online]).

Aţ do roku 2009 bylo v kraji vyznačeno zhruba 700 km hipostezek s napojením na 120 stanic. Cílem Jihočeského kraje bylo vyznačit aţ 1500 km jezdeckých stezek, které by byly napojeny aţ na 150 jezdeckých stanic (Čermáková, 2009, [online]).

Jak uvádí ŠPIČÁKOVÁ (2007), projekt Jihočeského kraje ve spolupráci s KČT se stal vzorem pro ostatní regiony ČR, sdruţení a neziskové organizace.

V současné době nalezneme v České republice rozsáhlou síť jezdeckých stezek, například v Jihočeském kraji, na Vysočině, Olomouckém, Pardubickém, Zlínském, Královéhradeckém, Ústeckém a kraji Středočeském. V Plzeňském a Karlovarském kraji nalezneme jen pár vyznačených jezdeckých tras (Kubešová, 2010).

(24)

23

V roce 2005 vzniklo v kraji Vysočina Občanské sdruţení pro podporu jezdecké turistiky. Cílem tohoto sdruţení bylo zpřístupnění přírodních a historických zajímavostí krajiny jezdcům na koních. Celkem je na území Vysočiny vyznačeno okolo 500 km jezdeckých stezek a kolem 200 jezdeckých stanic. Jezdecké stezky Vysočiny vedou od Maříţe přes Plačovice, Vranov nad Dyjí aţ do Telče. Díky napojení hipostezek z Telče přes hraniční přechody Slavonice, Hluboká a Vratěnín se stezkami Dolního Rakouska vznikla páteřní stezka Telč – Lichtenberg. Celá stezka byla vytvořena za finanční podpory Evropské Unie, Jihočeského kraje, Dispozičního fondu Vysočiny a Nadace Partnerství (Kubešová, 2010).

V rámci Zlínského kraje byl v roce 2006 vytvořen projet s názvem „HYJÉ, koně Zlínského kraje.“ Cílem tohoto projektu byla analýza stávající situace a následné vytvoření strategického plánu pro rozvoj hipotusitiky a zvýšení případného zájmu turistů o jezdeckou turistiku (Kubešová, 2010).

Zlínský kraj je rozdělen do 4 jezdeckých okruhů a to na Valašsko, Zlínsko, Kroměříţsko a Slovácko (TIP Zlínského kraje 2016a, [online]).

Hipostezky na Valašsku vyuţívají krajinu v okolí Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů, které umoţňují výhledy na panoramata Beskyd a Javorníků.

Krajina je tvořena hustými lesy, rozlehlými loukami a pastvinami. Jezdectví zde má bohatou historii spojenou například s Velkými Karlovicemi, tréninkovým střediskem dostihových koní Františka Holčáka, nebo s Prostřední Bečvou, kde se nachází jezdecký klub zaměřený na sport dětí a mládeţe v parkurovém jeţdění (TIP Zlínského kraje 2016b, [online]).

Zlínský okruh se nachází v oblasti Vizovických vrchů. Stezky vedou lesy a loukami v nadmořské výšce 350 aţ 600 m, tvoří malý a velký okruh a vzájemně na sebe navazují. Trasy Zlínska vedou z Újezdu přes Vysoké Pole, Drnovice, Vlachovu Lhotu a Křekov. Tento okruh je částečně veden přes CHKO Bílé Karpaty, je nutné dodrţovat omezení týkající se provozu po nezpevněných cestách při deštivém počasí.

Celková délka okruhu je 58 km (TIP Zlínského kraje 2016c, [online]).

Na Slovácku jsou stezky vedeny krajinou Pálavy, Chřibů, Bílých Karpat a luţních lesů Pomoraví. Terén trasy vede po zpevněných cestách, které vyhovují i vozům s koňmi (TIP Zlínského kraje 2016d, [online]).

(25)

24

Kroměříţské stezky jsou vybudovány v okolí Chřibů a Hostýnských vrchů. V této oblasti nejsou stezky ještě vyznačené, lze ovšem vyuţít trasy hypocentra Koryčany.

Na Kroměříţském okruhu se nachází velké mnoţství jezdeckých center a jízdáren, kde lze vyuţít doplňkových sluţeb a programů jako jsou westernové dny a soutěţe (TIP Zlínského kraje 2016e, [online]).

V Ústeckém kraji byla velmi důleţitou hipostezkou tzv. Polabská jezdecká stezka vedoucí přes CHKO České Středohoří, Labské pískovce a Národní park České Švýcarsko. Tato trasa spojuje oblast Litoměřicka a Děčínska (Informační portál ČR, 2007. [online]).

V současné době není Polabská jezdecká stezka zcela vyuţívána z důvodů neprůchodnosti některých částí tras, avšak v Národním parku České Švýcarsko bylo vytvořeno několik jiných hipotras. Hipostezky zde podléhají pravidlům Národního parku Českého Švýcarska (Kubešová, 2010).

První vede z Vysoké Lípy do Zadních Jetřichovic.

Druhá trasa je vedena z První brány (Doubice) do osady Na Tokáni.

Třetí stezka prochází z Dolní Chřibské do osady Na Tokáni.

Čtvrtá je vyznačena v Kyjovském údolí vedoucí z Kyjova k soutoku Křinice a Brtnického potoka.

Poslední hipostezka spojuje Kyjov s Doubicí (Kubešová, 2010).

V Pardubickém kraji bylo manţely Laškovými zaloţeno občanské sdruţení Jezdecké stezky východních Čech. Jak uvádí Laškovi, v současné době je díky tomuto sdruţení v Pardubickém kraji vyznačeno přes 600 km jezdeckých stezek a na 50 funkčních stanic. Rodina Laškových je vlastníkem Ranche Kovářov, přes který vedou důleţité páteřní stezky severojiţní (z Krkonoš do Rakouska) a východozápadní (ze středních Čech na severní Moravu) (Ranch Kovářov, [online]).

(26)

25

Vytváření jezdeckých stezek ve středočeském kraji probíhalo ve čtyřech etapách, přitom jejich vlastní značení se uskutečnilo v letech 2005 – 2008, kdy bylo vyznačeno přes 1000 km těchto tras. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření cest, které povedou napříč Českou republikou, cílem bylo napojení páteřních stezek na sousední kraje (Kubešová, 2010).

Podnětem pro vybudování jezdeckých stezek ve středočeském kraji bylo vytvoření Polabské jezdecké stezky, jezdeckým sdruţením LIKOLI Litoměřice, končící v Liběšicích u Litoměřic. Díky tomuto programu vznikl reálný projekt jezdecké trasy SEVER – JIH. V první etapě budování těchto stezek vznikl úsek z Liběšic do Doks u Kladna (Záplavy). Iniciátorem a garantem tohoto projektu se stala obec Královice u Zlonic, kde byl koordinátorem starosta Královic Ing. Luděk Šofr (Šafránek, 2006).

V druhé fázi budování stezek byly vyznačeny trasy II. a III. části projektu.

Středočeská jezdecká stezka – II. je napojena v Doksech u Kladna. Poté vede přes Ţebrák, Lochovice aţ k vrchu Kuchyňka, kde se stezka dělí na dvě části. První část se táhne směrem k Příbrami přes Trhové Dušníky, Láz, Nestrašovice a Bubovice – Zliv směrem na Strakonice, kde se stezka napojuje na Jihočeský kraj (Ţake,t 2007a).

Druhý úsek vede od vrchu Kuchyňka ke Stříbrné Lhotě přes Velké Lačice, Nové Dvory, Slapy, Brzinu a Mokřice směrem k Českým Budějovicím, kde se také napojuje na Jihočeský kraj (Ţaket, 2007a).

III. část projektu vede od Doks u Kladna směrem na Rakovník, Lány, Křivoklát a Skryje (Ţaket, 2007b).

Poslední etapa budování stezek začala v roce 2007 tzv. jezdecká stezka IV. Tato část vede od Golčova Jeníkova do Ţivohoště, je dlouhá 140 km a navazuje na hipostezky Vysočiny (Kubešová, 2010).

Stezky středočeského kraje jsou rozděleny do 4 oblastí.

 Úštěcko – Podřipsko – Královice – Záplavy

 Doksy – Ţebrák – Brdy – Slapy – Krásná hora n/Vlt. – Příbram – Zliv

 Rakovnicko – Lány – Křivoklát – Skryje

(27)

26

 Golčův Jeníkov – Zbraslavice – Klácov – Chotýšany – Bystříce – Ţivohošť

Pro kaţdou tuto oblast byla vytvořena mapa, kde se nachází tipy na výlety v dané oblasti se základní charakteristikou, důleţité kontakty na podkováře, veterinární lékaře, prodejny jezdeckých potřeb, sedlářství, přepravu koní a informační centra.

V mapách se také nachází zjednodušená verze tras s vyznačenými jezdeckými stanicemi a kontakty (Kubešová, 2010).

„Projet napříč Českem v sedle koně. Základem je mapa, kde je vše vyznačeno a napsáno. Jsou v ní zakresleny trasy a také ranče, kde si lidé mohou koně půjčit, kde se mohou ubytovat a kde stravovat. Stezka pro koně vede lesními pěšinami, polními cestami a v některých místech také přes obce.“ (Šafránek, 2006)

3.4 Zřízení hipostezky

Zvýšení zájmu o chov a vyuţití koní je moţné pozorovat z nárůstu stavu koní na našem území, kdy v roce 1994 bylo evidováno 18 000 koní chovaných v ČR a na konci roku 2008 se jednalo o téměř 66 000 koní. Tento trend nadále pokračuje a to i z důvodů obliby koní při trávení volného času například formou hipoturistiky (Jiskrová, Mikule, 2009).

V České republice je vytvářen systém rozvoje turistiky na koni s pouţitím jednotné koncepce. Tento systém je ojedinělý v tom, ţe je napojený na regionální stezky v sousedních státech a nikde ve světě není realizován v celostátní jednotné formě, která zahrnuje metodiku, značení a prezentaci v mapách (Andrlová, 2009).

Při realizaci jezdecké stezky, by měla být dodrţována různá kritéria, která uvádí ANDRLOVÁ (2009).

Kritéria vedení tras jsou omezena platnou legislativou (více viz kapitola 3.2).

(28)

27

Jak zmiňuje ANDRLOVÁ (2009): „Lesní zákon je jedním z klíčových legislativních podkladů regulující pohyb jezdců na koních v přírodě. Jezdecké stezky jsou vedeny po cestách, nikoli porostem. Jezdec na koni není v přírodě pro zvěř tak rušivým elementem jako pěší turista nebo cyklista. Jako velice vhodné se v některých případech jeví kombinace jezdecké stezky s lyţařskou stopou.“

Z hlediska bezpečnosti při výběru trasy jsou riziková místa, jako například silně frekventované komunikace, tratě, brodění větších a hlubokých vodních toků, přechody hlubokých koryt, města, obce a ohrazené pastviny (Andrlová, 2009).

Pro vedení jezdeckých tras jsou také nevhodné souběhy s cyklistickými a pěšími stezkami, pokud nejsou více jak 2 m široké (více viz kapitola č. 3.6) a zemědělsky vyuţívané plochy (Andrlová, 2009).

Ideálním povrchem pro vedení jezdeckých stezek je dostatečně pevná a zároveň pruţná cesta. Nejvhodnější jsou polní a lesní cesty, cesty na hrázích rybníků.

Pokud není jiný způsob, jak vést stezku, je vhodné vyuţít přijatelně širokou krajnici méně frekventovaných komunikací (silnice 3. třídy, místní a obsluţné komunikace).

V okolí stezek by se měl nacházet dostačující počet stanic kvůli přenocování jezdců a koní. Přitom na trasách je vhodné zřídit dostatek míst slouţících k odpočinku, občerstvení a napojení koní.

Stezky by měly být soustřeďovány do lokalit, kde se nachází zajímavá místa, jako jsou historické památky, přírodní zajímavosti, romantický terén. Musí být uzpůsobeny terénním podmínkám při dodrţení naplánovaného směru. Pokud se na vybraných trasách objevují místa, která mohou být problémová jen pro některé jezdce a koně, je vhodné pro danou část stezky vyznačit jinou moţnost trasy (Andrlová, 2009).

Při samotném vedení stezek je vhodné dodrţovat tyto parametry:

Délka trasy, která není nijak omezena a uvádí se v kilometrech. Je rozdělena do několika úseků odpočívadly, stanicemi, uvazišti, které se udávají v metrech (Špičáková, 2007).

(29)

28

Výškový rozdíl začátku a konce trasy je uváděn v metrech. Tomuto rozdílu je třeba přizpůsobit délku úseků stezky (Špičáková, 2007).

Posledním parametrem je podélný sklon. Ten musí odpovídat sjízdnosti jezdce s koněm. Krátkodobý sklon stezky by měl být do výše 40%, průměrný sklon do 10%

a sklon na kratší vzdálenosti 15% (Špičáková, 2007).

Kaţdá stezka je rozdělena do několika částí, pro tyto části se poté vypočítávají hodnoty těchto parametrů. Výsledné hodnoty slouţí pouze k orientaci, není na ně kladen takový důraz, jako při budování pozemních komunikací (Špičáková, 2007).

Hollý vytvořil stupnice obtíţnosti terénu, slouţí k zjednodušení popisu pěšin a tras. Obtíţnost terénu je klasifikována číselným kódem, kdy vertikální a horizontální charakter je hodnocen 5 stupni, je označován arabskými číslicemi (Tab. 1). Podklad terénu je určován 3 stupni (Tab. 2) a je označován velkými písmeny (Hollý, 2003).

(30)

29

Tab. 1: Klasifikační stupnice jezdeckých stezek podle obtíţnosti terénu (Zdroj: Hollý, 2003, s. 20)

Charakteristika terénu Příklad

0 velmi lehký terén jízdárna, kolbiště, pastvina, písčitý povrch

1 lehký terén rovina s minimálními poţadavky na vedení koně

2 středně těţký terén zvlněný terén s občasnými kratšími výstupy

a sestupy v prostředí, které vyţaduje zvýšené nároky na vedení koně

3 těţký terén dlouhé strmé sestupy, nutnost velmi dobrého

a zkušeného vedení koně

4

velmi těţký terén

prudké sestupy a výstupy, skály, strţe, které je moţné absolvovat jen s koněm na ruce. Potřeba koně dokonale ovládat

5 nesjízdný terén pohyblivé lávky, úzké mosty, schody, ţebříky,

hluboká voda, velmi kamenité brody

(31)

30

Další moţné označení terénu je podle podkladu terénu:

Tab. 2: Klasifikační stupnice jezdeckých stezek podle podkladu terénu (Zdroj: Hollý, 2003, s. 20)

Charakteristika terénu Příklad

dobrý podklad pruţný podklad, lze bez omezení cválat

střední podklad

tvrdší nebo hlubší terén, lze neomezeně klusat, omezeně kratší úsek cválat

špatný podklad

tvrdý nebo baţinatý terén, nevhodný pro cval, klus omezeně, častá nutnost vedení koně na ruce

Jezdecké stanice jsou zaregistrovaná místa slouţící k přenocování jezdce a jeho koně. Stanice mohou být například luxusní hotely, penziony s prostornými boxy pro koně nebo místa, kde lze přenocovat ve stanu a koně lze zanechat v jednoduché ohradě.

Není pravidlem, ţe stanice je pouze místo, kde se koně chovají. Můţe jít i o hotely, penziony nebo jiná zařízení, která umoţňují bezpečné ustájení pro koně (Andrlová, 2009).

3.5 Financování hipostezek

Financování hipostezek je velmi nákladnou záleţitostí. Na vybudování 1 km stezky je nutné počítat s náklady vycházející z finančních kalkulací a to 1 km = 1000 Kč. V celé částce je započítáno jen základní vyznačení stezky barvou. Je nutné počítat s dalšími náklady na inventář stezky a to na uvaziště, informační tabule nebo také kruhové ohrady (Andrlová, 2009).

(32)

31

Na projekty, jejichţ realizace je nákladnější, lze vyuţít financování z fondů Evropské unie a to zejména z fondu pro regionální rozvoj slouţící k modernizaci a posilování hospodářství (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016, [online]).

Při realizaci jezdeckých stezek lze vyuţít také rozpočtů krajských fondů, které zajistí celé financování budování stezek. Například Program rozvoje kraje nebo Fond kraje (Andrlová, 2009).

Ke spolufinancování budování některých stezek lze pouţít Společného regionálního operačního programu (SROP), programu INTERREG financovaného z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo programu LEADER+

v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016, [online]).

Dalším způsobem, jak financovat realizace hipostezek v ČR, jsou projekty financované ze zdrojů občanských sdruţení. Občanská sdruţení mohou vyuţívat podpory menších fondů například krajských nebo obecních dotací nebo financí získaných z mikroregionů (Andrlová, 2009).

Při budování jezdeckých stezek lze vyuţít také iniciativy provozovatelů jezdeckých stanic (Andrlová, 2009).

3.6 Základní rozdělení cestní sítě pro hipoturistiku

Cestní sítě pro hipoturistiku rozdělujeme do tří kategorií: na páteřní sítě, regionální cesty a lokální cesty a okruhy.

Páteřní sítě mají nadnárodní význam, navazují na hraničních bodech, které jsou jiţ vybudované, nebo navazují na předpokládaná pokračování stezek v jiných regionech a zemích. Jsou to tedy hlavní trasy vedoucí přes celou zemi nebo území krajů (Špičáková, 2007).

(33)

32

Celková délka páteřních sítí je několik stovek kilometrů, skládají se z úseků o délce 30 – 70 km, které jsou odděleny koňskými stanicemi. Délka těchto tras je ideální pro vícedenní putování na koni, kdy i turistická infrastruktura zaručuje stravu i ubytování pro jezdce a koně (Špičáková, 2007).

Regionální cesty spojují páteřní sítě s lokálními centry jezdecké turistiky nebo jednotlivé linie páteřních sítí. Mají strategický regionální význam, doplňují turistické moţnosti a dotvářejí smysl oblasti pro rekreační vyuţití.

Jejich délka se pohybuje okolo několika desítek kilometrů (Špičáková, 2007).

Lokální cesty a okruhy rozdělujeme na okruţní cesty kolem jezdeckých center a motivační trasy.

Okruţní cesty kolem jezdeckých center jsou přínosem pro místní provozovatele jezdeckých klubů. Obvykle jsou vyuţívané pro sportovní jízdu (Špičáková, 2007).

Motivační trasy vedou za historickými a kulturními památkami nebo za skvosty krajiny. Mohou být odbočkami z regionálních tras a cest páteřních sítí.

Délka těchto tras je od několika kilometrů k desítkám kilometrů. Zájem na jejich vybudování a údrţbě mají obecní, regionální instituce nebo jezdecká centra. Mají rekreační a komerční význam (Špičáková, 2007).

3.7 Značení jezdeckých stezek

Z důvodu podobnosti pravidel značení a vytváření pěších turistických tras byla převzata metodika značení jezdeckých tras Klubem českých turistů (KČT).

Na jezdeckých stezkách je rychlost pohybu jezdce s koněm podobná rychlosti pěšího turisty. Na trasách se zřídkakdy cválá, kluše se jen pro oţivení jízdy na koni.

Nejčastějším chodem koně je krok.

Při trasování by značení jezdeckých tras nemělo být souběţné s jiţ vyznačenými trasami jiného přesunu, jako jsou stezky lyţařské, pěší nebo cyklistické.

(34)

33

Pokud není jiné východisko, kudy stezku vést, je moţné trasy vést souběţně se značenými trasami, ale jen v případě, pokud je vyuţitelná šířka trasy v celém úseku 2 m. Po nezpevněných cestách je nutné vést koně na obou koncích cesty tak, aby kopyta nezničila povrch trasy (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Značky a šipky jezdeckých tras jsou umisťovány do výšky 180 cm nad zemí.

Pokud se jezdecká stezka seběhne s přesunem jiné trasy, jsou značky umisťovány 10 cm nad kaţdou pěší nebo lyţařskou značkou a 20 cm pod kaţdou cykloznačkou (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Umisťování značek příliš vysoko je bezúčelné, protoţe při putování na koni jezdec sleduje cestu. Zajímá se o to, kam kůň klade nohy. Přitom mírně hledí dopředu (Koňské stezky, [online]).

Hustota značení a umístění na vhodné objekty je stejná jako u značení tras pěší turistiky (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Jezdecké značky jsou tvořeny bílým čtvercem o rozměrech 10 x 10 cm (Obr. 1), uvnitř čtverce je umístěn barevný kruh s průměrem 6 cm. Pro lepší viditelnost značky na větší vzdálenost se pouţívají tzv. volavky, coţ jsou značky s větším rozměrem (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Obr. 1: Jezdecká stezka průběţná (Zdroj: Koňské stezky [online])

(35)

34

Směrovky a tabulky pro jezdecké stezky jsou stejné jak textově, tak barevně jako směrovky pěších tras. Liší se pouze textem uvedeným v záhlaví "Jezdecká stezka KČT" a v hrotu směrovek je kruh se zbarvením dané trasy.(Obr. 2)

Umisťují se podle stejných pravidel jako směrovky pro pěší turistiku (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Určování barvy stezek je stejné se systémem barevného systému značení pěších tras. Páteřní stezky jsou značeny červeně (S – J větve, Z – V větvě, tranzit hraniční), Vedlejší větve jsou modré. Regionální a místní jezdecké stezky, odbočky k uvazištím nebo jezdeckým stanicím se značí ţlutou a zelenou barvou. Při značení stezek je třeba dbát, aby se nekříţily trasy stejné barvy, nebo aby se hlavní větve tranzitu při rozdvojování a dalším dělení nerozdělily na stejně barevně značené stezky (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Obr. 2: Směrovky (Zdroj: Ţlábková 2008, [online])

(36)

35

Kaţdá nová značka jezdeckých stezek má přiděleno její celostátně platné třímístné evidenční číslo odpovídající její trase.

• Červené trasy – číslo 101 – 299

• Modré trasy – číslo 301 – 499

• Zelené trasy – číslo 501 – 699

• Ţluté trasy – číslo 701 – 899

Barvy a evidenční čísla nově plánovaných tras (Obr. 3) jsou přidělována centrálně pověřeným pracovníkem Sekce značených stezek Rady značení KČT (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Obr. 3: Barevné značení stezek

(Zdroj: Jezdecké stezky středočeského kraje, [online])

(37)

36

Dále je vytvořené značení pro jízdárenské okruhy a městské jízdárenské okruhy.

Jízdárenské okruhy jsou vyuţívány pro komerční jezdeckou turistiku, jsou značeny symbolem podkovy v bílém čtverci o rozměrech 10 x 10 cm (Obr. 4). Jízdárenské okruhy nemají evidenční číslo, nevybavují se směrovkami ani tabulkami. Značkaři KČT tyto stezky značí pouze na základě Dohody o provedení práce uzavřené s majitelem stáje, který hradí všechny náklady (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

Obr. 4: Jezdecká stezka okruţní (Zdroj: Koňské stezky [online])

Městské jízdárenské okruhy jsou vedeny městem. Zapadají-li do koncepce tvorby sítě jezdeckých stezek ČR, mohou být po odsouhlasení sekcí značení jezdeckých stezek Rady značení KČT brány jako regionální nebo místní jezdecké trasy. Jsou značeny a vybaveny směrovkami stejným způsobem jako ostatní jezdecké trasy.

Pokud do koncepce sítě jezdeckých stezek nezapadají, přistupuje se k nim stejným způsobem jako k jízdárenským okruhům (Markvart, Kerumanová, 2003, [online]).

(38)

37

3.8 Vybavení na hipotrasách

Na hipotrasách se nachází různá vybavení slouţící k odpočinku jezdců, přístřešky, napajedla, můstky, uvaziště, ohrady pro koně a informační tabule pro jezdce.

Uvaziště slouţí ke krátkodobému odpočinku koní i jezdců, kdy je kůň přivázaný za otěţe. Je vyrobeno z masivního vakuově impregnovaného dřeva. Podpěry jsou zapuštěny do země do hloubky 0,8 – 1 m, ve výšce 1 – 1,2 m nad zemí, celková délka podpěr 2 m. Délka příčného dřeva je 4 m. Pro realizaci musí být okolo dostatečně velké místo, obvykle 3 x 5 m.

Bývají zabudována u zajímavých míst, památek, tábořišť nebo u míst s posezením.

Finančně se na vytvoření uvaziště podílí i majitelé sluţeb, kteří o ně stojí, následně pak zajišťují údrţbu a čistotu kolem (Oulická, 2011).

Na stezkách se nachází dva typy uvazišť, přímé (Obr. 5) a rohové (Obr. 6).

Rohové uvaziště má rozměry 1,1 x 2,5 x 2,5 m. Rozměry přímého uvaziště jsou 1,1 x 4 m.

Obr. 5: Přímé uvaziště (Zdroj: Andrlová 2004)

(39)

38

Obr. 6: Rohové uvaziště (Zdroj: Andrlová, 2004)

Dalším inventářem na stezkách jsou informační panely, které by měly obsahovat nějaké zajímavosti o dané lokalitě, informace o okolí, mapy a text pravidel chování při pohybu na stezce. Mají šířku 1 – 1,5 m a výšku 0,7 – 1 m.

Tabule je vhodné umisťovat při vjezdech do biosférických rezervací, národních parků, východištích tras, kříţení páteřních tras s trasami lokálními, u kulturních a přírodních zajímavostí, památek, předmětů zvláštní ochrany a bodů s panoramatickým rozhledem (Oulická, 2011).

Dále je moţné vyuţít ohrady pro koně, které jsou kruhového tvaru. Slouţí k odpočinku nebo k přenocování koní hostů během sezóny, mimo sezónu k výcviku koní vlastních. (Obr. 7)

(40)

39

Obr. 7: Kruhová ohrada (Zdroj: Jaromiš 2016 [online])

3.9 Bezpečnost a pravidla pohybu na jezdeckých stezkách

Pro všechny uţivatele stezek a cest existují určitá pravidla chování, která by se měla dodrţovat pro případ odvrácení nebezpečných situací jak pro nás samotné, tak i pro ty, kdo stezku vyuţívají. Nejsou zahrnuta v zákonu a nejsou právně vymahatelná, mají spíše etický charakter a vytvářejí pro uţivatele stezek nejuţší rámec. ŠPIČÁKOVÁ (2007) zmiňuje pravidla regulující provoz stezek 3 zájmovými úrovněmi v krajinném porostu:

1. Ţivotní prostředí – pravidla pro chování v přírodě, k povrchu stezky, ochrana volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin.

2. Zdraví a bezpečnost – nutnost koexistence všech účastníků na hipostezce, regulace velikosti skupin jezdců, rychlost a styl jízdy.

3. Ochrana majetku – zajišťuje provoz na stezce tak, aniţ by došlo k ničení soukromého majetku, zanechávání odpadků, znečišťování trusem.

(41)

40

Oficiální pravidla chování na stezkách nejsou zatím nijak sjednocena, avšak existuje provozní řád, který má za úkol regulovat chování uţivatelů stezek. Tato obecná pravidla jsou dostupná na internetových stránkách o hipoturistice, v publikaci ANDRLOVÉ (2008) nebo v měsíčníku jezdců, chovatelů a milovníků koní, Jezdectví.

 Ve vztahu k ţivotnímu prostředí i provozu na stezce jsou nejvýhodnější skupinky tvořené třemi aţ osmi jezdci.

 Nevjíţdějte do luk, polí nebo lesních porostů a nerušte zvěř.

 Dbejte místních omezení a nařízení na některých úsecích stezky (klid pro zvěř, těţba dřeva) apod.

 Buďte ohleduplní k ostatním uţivatelům stezek. Upozorněte lidi před sebou, ţe budete předjíţdět a zpomalte tak, abyste je bezpečně minuli.

Chodce míjíme zásadně v kroku, zvláštní opatrnost věnujeme také cyklistům. Předjíţdíme výhradně zleva.

 Na frekventované nebo rozbahněné stezce jezděte v zástupu. Buďte ohleduplní k povrchu stezky, který mohou kopyta koní poškodit.

 Cválejte pouze v bezpečných a přehledných úsecích, překáţky z důvodu bezpečnosti raději překročte nebo obcházejte. Úzké ohyby cesty projíţdějte krokem.

 Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanici, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti nebo na místě, kde vám to povolil majitel pozemku.

 Chraňte prostředí stezky. Odvezte si s sebou všechny odpadky a nezapomeňte ze stezky odstranit i trus vašeho koně.

 Buďte očima a ušima sítě stezek. Upozorněte nejbliţší stanici na případné problémy (vyvrácené stromy, poškozené značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.)

 Volně pobíhající psi na stezku nepatří. Z bezpečnostních důvodů se toto pravidlo vztahuje také na prostory tábořišť a jezdeckých stanic.

 Kaţdý jezdec vjíţdí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí újmu nebo úraz daný charakterem prostředí nebo terénu, nemůţe poţadovat náhradu po vlastníkovi lesa či pozemků, ani po ţádném dalším zainteresovaném subjektu.

(42)

41

 Mějte na paměti, ţe ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce. Váš kůň můţe být první, kterého ostatní uţivatelé stezky poznají.

To, jak se chováte, vytváří obraz jezdců v očích veřejnosti. Nezapomeňte, ţe jste v té chvíli představitelem všech jezdců.

ŠPIČÁKOVÁ (2007) ve své práci uvádí další body, jak se na stezkách chovat.

 Zvířata se mohou na stezce chovat nečekaným způsobem. Pokud se cítíte nejistě při setkání se psem nebo s koněm, poţádejte majitele o radu nebo pomoc.

 Pokud najdete zraněného jezdce nebo cyklistu, seţeňte hned pomoc.

Pokud se setkáte s koněm bez jezdce a nemáte s koňmi zkušenosti, nepřibliţujte se k němu. Vyhledejte pomoc profesionála.

 Váš kůň by měl mít temperament a výcvik vhodný pro jízdu na přeplněných veřejných cestách.

(43)

42

4 PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Zhodnocení aktuálního stavu hipostezek na Kladensku

Současný stav hipostezek byl hodnocen, jak formou anketního šetření, které proběhlo v měsících únor a březen roku 2016 a na které odpovídali respondenti z přilehlých jezdeckých stanic a další jezdci vyuţívající tyto stezky, tak formou vlastního terénního průzkumu. Dále byla lokalita hodnocena na základě literární rešerše a byl porovnáván očekávaný stav oproti stavu současnému.

Posuzované hipostezky se nachází v okolí měst Slaný a Kladno. Celý okruh se skládá z páteřní stezky vedoucí z Liběšic do Doks u Kladna, na ni navazují dvě regionální jezdecké stezky vedoucí ze Směčna do Třebichovic, která je dlouhá 3,2 km. Na ni navazuje trasa ve výstavbě, která by měla spojit Netovice se Studeněvsí a Třebichovice s Beřovicemi. Druhá stezka vede z Ledců do Lodenic, měřící 7,5 km. Její další část, vedoucí přes Stochov do Kačic, je v současné době ve výstavbě. Na páteřní trase se v obci Libovice napojuje vedlejší větev vedoucí přes Řisuty, která je dlouhá 3 km.

Na stezce v okolí měst Kladno a Slaný se nachází celkem 6 jezdeckých stanic. 5 z nich se nachází na páteřní stezce, jedna je situovaná u obce Třebichovice. Z těchto stanic byly osloveny 4.

4.1.1 Vyhodnocení anketního šetření pro jezdecké stanice

1. Název a adresa jezdecké stanice.

• Ohrada u hospody

Ledce č. p. 5, PSČ 273 05 Provozovatel: Miroslav Matas

• Ranč na Blatech

(44)

43 Třebichovice č. p. 67, PSČ 273 06 Provozovatel: Jitka Pešková

• Restaurace u Jezírka JS Tuřany Tuřany č. p. 95, PSČ 273 79 Provozovatel: Luboš Zábranský

• Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno Kamenné Ţehrovice č. p. 566, PSČ

Provozovatel: Monika Wimmerová

2. Vyuţíváte jezdecké stezky pro své podnikání?

Z odpovědí respondentů vyplívá, ţe pouze jedna jezdecká stanice vyuţívá hipostezky pro své podnikání. Zbylé 3 stanice odpověděly záporně.

Graf 1: Vyuţití hipostezek jezdeckými stanicemi (Zdroj: Autor)

3. Jste spokojeni s dostupností informací o hipostezkách ve Vašem okolí?

Všechny oslovené jezdecké stanice na otázku odpověděly záporně.

25%

75%

Ano Ne

(45)

44

Graf 2: Dostupnost informací o hipostezkách (Zdroj: Autor)

4. Propagujete svou stanici i pomocí hipostezek?

Z anketního šetření vyplývá, ţe všichni oslovení respondenti vyuţívají hipostezky pro svou propagaci.

Graf 3: Propagace stanic pomocí hipostezek (Zdroj: Autor)

5. Jak hodnotíte technický stav hipostezek ve Vašem okolí?

Ze 4 oslovených jezdeckých stanic odpověděli 2 respondenti kladně. Jedna z dotazovaných stanic odpověděla neutrálně. Poslední z respondentů odpověděl, ţe technický stav hipotras v okolí není vhodný.

0%

100%

Ano Ne

100%

0%

Ano Ne

(46)

45

Graf 4: Technický stav hipostezek (Zdroj: Autor)

6. . Uveďte 3 největší klady těchto hipostezek.

Podle oslovených respondentů je nevětším kladem hipostezek lokalita, do které jsou umístěny a krásná příroda, kterou stezky vedou a dobrá schůdnost terénu vhodná i pro začátečníky. Další klady vidí respondenti v příhodné návaznosti tras mezi sebou a moţnosti výběru délky a obtíţnosti stezek.

7. Uveďte 3 největší nedostatky těchto hipostezek.

Oslovení respondenti hodnotí největší nedostatky hipostezek ve špatném, těţko viditelném nebo chybějícím označení stezek. Dále se jedná o špatnou propagaci stezek, nekompletní, obtíţně dohádatelné nebo neaktuální informace. Jedním z nedostatků, který respondenti uvedli, je horší přístup ke stezkám a jejich technický stav. V neposlední řadě se jedná o nedokončené úseky tras a vysoký počet míst, kde je stezka vedena po větší části obce.

8. Jak hodnotíte značení stezek?

3 z dotazovaných stanic odpověděly, ţe značení stezek je částečně dostatečné.

Jedna ze stanic hodnotila značení stezek nedostatečně.

50%

25%

25%

Kladně Záporně Neutrálně

(47)

46

Graf 5: Hodnocení značení stezek jezdeckými stanicemi (Zdroj: Autor)

9. Jsou na stezkách místa, která jsou nějakým způsobem nebezpečná?

Všichni z oslovených uvedli, ţe se na stezkách nachází nebezpečná místa

Graf 6: Nebezpečná místa na stezkách (Zdroj: Autor)

10. Pokud ano, jakým?

Podle respondentů jsou nebezpečná místa především při vedení stezky přes obce a pozemní komunikace. Nejnebezpečnějším místem stezek byl označen přechod přes komunikaci I. třídy mezi obcemi Libovice a Řisuty, kde není sníţená rychlost pro motorová vozidla.

0%

25%

75%

Dostatečné Nedostatečné Částečně dostatečně

100%

0%

Ano Ne

(48)

47 11. . Nabízíte ubytování pro jezdce? Jaké?

Ranč na Blatech: ubytovna, vlastní a půjčené stany Restaurace u Jezírka JS Tuřany: vlastní a půjčené stany Ohrada u hospody: pouze vlastní stany

Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno: vlastní stany, v místě 2 x hotel, ubytovna

12. Nabízíte ustájení pro koně? Jaké?

Ranč na Blatech: box, ohrada

Restaurace u Jezírka JS Tuřany: ohrada Ohrada u hospody: ohrada

Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno: ohrada

13. Nabízíte průvodcovské sluţby na koni?

Jediná stanice, která zajišťuje průvodcovské sluţby je Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno, kde nabízí koně k vypůjčení. Ostatní z dotazovaných stanic průvodcovské sluţby nenabízí.

(49)

48

Graf 7: Průvodcovské sluţby (Zdroj: Autor)

14. Nabízíte moţnost parkování pro přívěs?

Moţnost parkování přívěsu nabízí pouze Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno a Ranč na Blatech. Restaurace u Jezírka JS Tuřany a Ohrada u hospody tuto sluţbu nenabízí.

Graf 8: Parkování přívěsů (Zdroj: Autor)

15. Jaké další sluţby nabízíte?

• Ranč na Blatech: přeprava koní, sedlovna, kruhová ohrada

• Restaurace u Jezírka JS Tuřany: přeprava koní, jízdárna, sprchování koní

• Ohrada u hospody: ţádné další sluţby

25%

75%

Ano Ne

50%

50%

Ano Ne

(50)

49

• Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno: přeprava koní, jízdárna, sedlovna, sprchování koní, cvičitel, půjčování koní, hipoterapie, masáţe, rehabilitace

Závěrečné hodnocení anketního šetření pro jezdecké stanice

Aktuální stav hipostezek na Kladensku byl hodnocen anketním šetřením, které proběhlo v měsících únor aţ březen roku 2016. Celkem byly osloveny 4 jezdecké stanice, které se nachází v okolí stezek. Jezdeckým stanicím bylo poloţeno celkem 15 otázek, některé tyto otázky byly rozdělující a v případě záporné odpovědi mohli respondenti několik otázek přeskočit.

Dle anketního šetření oslovené jezdecké stanice hipostezky na Kladensku pro své podnikání spíše nevyuţívají a s dostupností informací o jezdeckých turistických stezkách nejsou spokojeni, coţ souvisí s neaktualizovanými informacemi o stezkách v tištěných mapách a zastaralými informacemi na dostupných internetových stránkách.

Technický stav hipostezek je dle jezdeckých stanic přijatelný pro jízdu na koni.

Největšími klady těchto hipostezek pak uvedli lokalitu umístění stezek a krásnou přírodu v okolí těchto tras. Dále pak uváděli vhodnost terénu pro začínající jezdce, příhodnou návaznost tras mezi sebou, jejich délku a obtíţnost. Naopak nedostatky hipostezek uváděli respondenti ve špatném nebo chybějícím značení stezek, v častém vedení tras přes pozemní komunikace a obce, která jsou podle nich i nebezpečnými úseky jezdeckých stezek na Kladensku spolu s přechodem přes silnici I. třídy mezi obcemi Řisuty a Ledce.

Jezdecké stanice nabízí jako ubytovaní buď vlastní stany anebo půjčené.

V Kamenných Ţehrovicích se pak nachází 2 hotely a ubytovna. Pro ustájení koní nabízí stanice venkovní ohrady. Jediným zařízením nabízející boxové ustájení pro koně je a Ranč na Blatech v Třebichovicích. Průvodcovské sluţby na koni nabízí pouze Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno a spolu s Rančem na Blatech nabízí také parkování pro přívěs.

References

Related documents

Studentka použila 67 odborných zdrojů pro zpracování své práce, což je pro bakalářskou práci nadstandard, který byl podstatný pro přínos práce tohoto zaměření..

Z použitých nástrojových materiálů, kterými byly rychlořezná ocel, slinutý karbid, slinutý karbid s povlakem TiN a řezná keramika, dosahovala nevyšších řezných

Ústřední vstupní prostor – foyer - je uspořádán jako rozlehejší volný prostor, který zřetelně přiznává svou polohu pod terénem – víme, že jsme v zemi. Prostor

Řešením problematiky finálního úložiště vysokoaktivního odpadu byla pověřena společnost Korea Radioactive Waste Managagement Corporation, dnes již Korea

Teoretickii d6st je logicky dlendnS. Autor popisuje pifrodnf vlSkna rostlinndho pfivodu jejich chemickd sloZenf a mechanickd vlastnosti. Poukazuje na kritickou

Prvním koncepčním návrhem rámu byla varianta s výměnnými rameny. V této koncepci bylo pracováno s návrhem centrálního kříže, na který by byla osazena řídící jednotka, a

Jaká byla přidaná hodnota ve vaší práci oproti konvenčním frézkám?.

Na obrázku 4.1 lze také vidět, že v některých řadách regálů je umístěn současně materiál pro dvě linky. V uličkách, mezi těmito regály, kde se nakládá materiál,