1
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Voroněžská 1329/13, Liberec 460 01 tel.: +(420) 485 352 515 | URL: www.fp.tul.cz
Posudek vedoucího práce na bakalářskou práci
Autor/ka BP: Lucie Krausová
Studijní obor: Pedagogika volného času
Název práce: Procházky po Zemi – evaluace výukové metody programu výchovy o Zemi
Vedoucí práce: Jan Činčera
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
V průběhu zpracování tématu studující pracoval/a v součinnosti s vedoucím/vedoucí práce.
B. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. přínos práce (tvůrčí přístup studujícího, kompilační hodnota, využití pro praxi)
2 Celkové hodnocení práce (max. 1700 znaků):
Práce poměrně zdařile charakterizuje výchovu o Zemi a metodické zásady uvádění procházek po Zemi. Další z cílů, vypracování přehledu aktivit z této kategorie, se podařilo dosáhnout jen částeč- ně. Důvodem je, že autorka nečerpala ze všech dostupných publikací, které tyto aktivity obsahují (chybí zejména Sunship Earth).
Slabá zdrojová základna se odráží i do teoretických východisek výzkumu. V něm by se měly objevit informace o výzkumech vlivu programů výchovy o Zemi na environmentální senzitivitu (zejména práce B. Johnsona) a důkladněji by mělo být zpracováno i téma environmentální senzitivity. Je cenné, že autorka cituje práci L. Chawlové a J. Krajhanzla, neměla by ale opomenout některé další autory (např.
Palmerová, Petersonová a další).
Realizace a několikanásobné opakování programu představuje cennou část práce. Stálo by ale za úvahu vyhodnotit, do jaké míry se jeho autorka odchýlila od zásad zkoumané metodiky (počet aktivit, prostředí, vnášení prvků z jiných přístupů – warm ups) a zda tedy výsledky výzkumu mají vypovídací hodnotu o původní metodice nebo jen o její interpretaci autorkou práce.
Použitá výzkumná metodika je jednoduchá, ale použitelná. Fragmentárnost písemných reflexí je kom- penzována počtem výpovědí a doplněna pozorováním. Prezentace je místy nepřehledná, byť popis vzorku je významně vylepšen souhrnnou tabulkou. Obdobná tabulka se mohla objevit i u porovnávání výsledků mezi skupinami. Je škoda, že autorka v interpretační části nepropojila písemné reflexe s pozorováním. Je zřejmé, že z pozorování vyplynuly další faktory ovlivńující interpretaci účastnického prožitku (vliv skupiny, prostředí), které jsou v práci zmíněny odděleně od ostatních intervenujících faktorů. Kvalitu informací získaných z pozorování by pomohlo zvýšit, pokud by autorka buď cíleně sledovala a zaznamenávala si jevy z určitých kategorií (zcitlivující koncepty), nebo oddělila roli ve- doucího programu a pozorovatele a důsledně zapisovala všechno, co se v průběhu odehrálo.
V prezentované podobě jsou data získaná z pozorování poněkud povrchní, byť obsahují užitečné vhledy o vlivu skupiny na chování dětí při aktivitách.
U kategorie Objevy by bylo dobré více rozpracovat vztah reflektovaných zkušeností k
předpokládanému vlivu aktivit na rozvoj environmentální senzitivity. Jestliže jedním z cílů bylo vyhod- nocení efektivity těchto programových prostředků, měla by tato část být důkladněji zpracovaná a měla by se v diskusi propojovat s nastudovanou literaturou. Celkově je nicméně vidět, že k solidní analýze vlivu program na rozvoj senzitivity by bylo zapotřebí provést ještě další sběr dat pomocí jiné metody, tj.
např. rozhovorů nebo ohniskových skupin.
Celkově je práce misty méně přehledná. Styl je akceptovatelný s občasnými hrubkami. Citační zásady jsou dodržovány.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: Velmi dobře
Náměty pro obhajobu (max. 1500 znaků):
