- 1 -
Tech nická un iv erzit a v Li b erci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy
Studijní program: Ekonomika a management Obor: Sportovní management
FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ A MARKETING EXTRALIGOVÉHO VOLEJBALOVÉHO KLUBU VK ČESKÉ BUDĚJOVICE
FINANCIAL ASSURANCE AND MARKETING OF EXTRALEAGUE VOLLEYBALL CLUB VK ČESKÉ BUDĚJOVICE
Bakalářská práce: 09–FP–KTV–302
Autor: Podpis:
Kateřina LUNDÁKOVÁ Adresa:
Boršovská 1159/4
370 07 České Budějovice 7 České Budějovice
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec
Počet
stran slov obrázků tabulek pramenů příloh
56 13 354 4 1 16 4
V Liberci dne: 18.5.2009
- 2 - Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom(a) povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce.
V Liberci dne: 18.5.2009 Kateřina Lundáková
- 3 -
PODĚKOVÁNÍ:
Ráda bych poděkovala všem, kteří mi s mou prací jakkoliv pomohli. Jmenovitě pak hlavně vedoucímu mé bakalářské práce PaedDr. Jindřichovi Martincovi za věcné připomínky a za čas, který mi věnoval. Dále bych také poděkovala p. Jášovi a p. Scheichlovi za poskytnuté informace.
Hlavní poděkování patří také mé rodině, která mě podporovala ve studiu a pomáhala mi.
- 4 -
ANOTACE:
Cílem bakalářské práce bylo zjistit způsoby získávání finančních prostředků na chod klubu a zabývat se finanční situací volejbalového klubu VK České Budějovice. Práce by také měla seznámit s marketingovou situací klubu. V závěru pak navrhnout řešení a opatření, které by vedly ke zlepšení současné situace. V teoretické části jsou rozebrány základní údaje o marketingu a financováni TV a sportu. Praktická část má za úkol představit klub a rozebrat již zmíněné cíle. V současné ekonomické situaci jistě není jednoduché shánět finance, a proto by mohlo být zajímavé zjistit, jak se s tím vypořádává právě českobudějovický klub.
SUMMMARY:
The aim of my thesis was to find out the ways to acquire financial resources for the club´s running and to put mind to financial situation of volleyball club „ VK České Budějovice“. The work should acquaint with marketing situation of the club. At the close, the work should offer solution and steps leading to improvement of present circumstances. In theoretical part, basic data on marketing and financing of psychical education and sport are analyzed. Practical part has as a task to introduce the club and analyze the mentioned aims. In current economic situation it is not easy to seek finances therefore it could be interesting to find out how „VK Č.B.“ deals with it.
ZUSAMMENFASSUNG:
Das Ziel der Bakkalaureatsarbeit war die Formen der Finanzmittelbeschaffung für den Betrieb des Klubs zu gewinnen und sich mit der finanziellen Situation des Volleyballklubs VK České Budějovice zu beschäftigen. Die Arbeit sollte uns auch mit der Marketingsituation des Klubs bekannt machen. Im Abschluss dann die Lösung und Maßnahmen anbieten, die zu der Verbesserung der Situation führen würden. In theoretischen Teil werden die Grundangaben über das Marketing und die Finanzierung des Sportunterrichts und des Sports beschrieben. Der praktische Teil soll den Klub vorstellen und die schon angeführten Ziele beschreiben. In der gegenwärtigen ökonomischen Situation ist es sicher nicht einfach die Finanzmittel zu beschaffen, und deshalb wäre es interessant festzustellen, wie damit gerade der Budweiser Klub klarkommt.
- 5 -
SEZNAM ZKRATEK
ČSVS - Československý volejbalový svaz ME - Mistrovství Evropy
OH - Olympijské hry PF - Pedagogická fakulta
RH - Rudá hvězda
SK - Sportovní klub
SKP - Sportovní klub policie ÚDA - Ústřední dům armády
VO MIFA - Volejbalový oddíl Miloslav Faktor YMCA - Křesťanské sdružení mladých mužů TJ -Tělovýchovná jednota
VK - Volejbalový klub MS - Mistrovství Světa a.s. - Akciová společnost ČR - Česká republika
MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy TV - Televize (televizní)
V.I.P. - Very important person ZŠ - Základní škola
Č.B. - České Budějovice
CEV - Evropská volejbalová federace s.r.o. - Společnost s ručením omezeným PR - Public relation (vztah s veřejností) MF - Mladá fronta
CVF - Český volejbalový svaz
HC - Hokejový klub
- 6 - OBSAH:
ÚVOD………... 9
1 CÍLE PRÁCE………... 10
2 SPORTOVNÍ KLUB……… 11
2.1 Vymezení pojmu – sportovní klub……….. 11
2.2 Profesionální klub……… 11
2.3 Sportovní klub jako občanské sdružení………. 12
3 MARKETING SPORTOVNÍHO KLUBU……… 13
3.1 Formy marketingu ve sportu……….. 13
3.2 Strategický marketing v podmínkách sportovního klubu……… 14
3.3 Cíle sportovního klubu……… 16
3.4 SWOT analýza………. 16
4 TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT Z HLEDISKA EKONOMIE………. 18
4.1 Financování tělesné kultury a sportu……… 18
4.1.1 Vícezdrojové financování sportu……….. 19
4.1.2 Financování sportovního klubu………. 20
4.1.3 Poskytování dotací ze státního rozpočtu do oblasti sportu……… 22
4.1.4 Výdaje sportovního klubu………. 23
4.1.5 Rozpočet sportovního klubu………. 24
4.2 Sponzoring……… 24
4.2.1 Sponzor x dárce………. 25
4.2.2 Druhy sponzorství………. 25
4.2.3 Sponzorské příspěvky……… 26
4.2.4 Výhody a nevýhody sponzoringu………. 27
5 VK ČESKÉ BUDĚJOVICE………... 28
5.1 VK Jihostroj České Budějovice……….. 28
5.1.1 Mládež……… 28
5.1.2 Rezerva VK České Budějovice………. 29
5.2 Vývoj volejbalu v Českých Budějovicích………. ……. 29
5.2.1 Historie od roku 1968……… 30
5.2.2 Novodobá historie………. 32
- 7 -
5.3 Úspěchy VK Jihostroj v extralize mužů od roku 1994………. 33
5.4 Souteže VK České Budějovice……… 33
5.4.1 Kooperativa extraliga……… 33
5.4.2 Evropské soutěže……….. 34
5.5 Organizační uspořádání a orgány klubu……….. 34
5.6 Hráčská základna……… 35
5.6.1Transfery……… 35
5.6.2 Nákup světových hráčů………. 36
5.6.3 Hráčská smlouva……… 36
5.7 Marketing VK České Budějovice……….. 37
5.7.1Cíle klubu……….. ……. 37
5.7.2 SWOT analýza……….. 38
5.7.3 Doprovodné akce klubu……… 39
5.7.4 Koncepce PR………. 40
5.8 VK České Budějovice a média……… 41
5.8.1 Představitelé médií……… 41
5.9 Financování klubu……….. 42
5.9.1 Rozpočet klubu………. 42
5.9.2 Financování mládeže……… 43
5.9.3 Sponzoring ……….. 44
5.9.4 Příjmy………... 46
5.9.5 Výdaje……….. 48
6 NÁVRH ZMĚN A OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ……… 50
7 ZÁVĚR………. 53
8 SEZNAM LITERATURY……… 55
9 PŘÍLOHY……… 57
- 8 -
ÚVOD
Co si představit pod slovíčkem sport? Někdo si vybaví dřinu, pot či velkou námahu.
Někdo si zase představí milionové příjmy vrcholových sportovců či nádherné atmosféry v halách, na stadionech a hřištích. Jedno je však jisté, bez sportu si drtivá většina lidí život v jedenadvacátém století nedovede představit. Sport už dnes prostě do společnosti patří, ať už jako životní filosofie, zaměstnání anebo jen jako koníček.
Také já si svůj život už bez sportu neumím představit, a proto jsem si vybrala sportovní téma mé bakalářské práce. A protože se věnuji volejbalu a pocházím z jihočeské metropole Českých Budějovic, tak volba padla na volejbalový mužský tým VK Jihostroj České Budějovice. Konkrétně se chci zaměřit na problematiku „ Finanční zajištění a marketing volejbalového klubu VK České Budějovice.“
A proč mě napadlo zrovna toto téma? Protože v dnešní době, kdy se stále mnoho světových ekonomik musí potýkat s finanční krizí, shánění sponzorů je stále těžší a těžší. Už i velké společnosti si dvakrát rozmýšlejí, zda vložit své peníze do sportovního klubu. Snažím se tedy zjistit, jak vedení klubu získává své partnery a jestli je to v dnešní době složitější než kdy dřív. Dalším neméně významným prvkem pro sportovní kluby jsou diváci. Pro které se vlastně utkání hrají. I tuto veličinu si sponzoři zjišťují, když se rozhodují, kam své peníze umístí. Protože čím více diváků bude na jednotlivá utkání chodit, tím více se reklama společnosti vyplatí.
V tomto ohledu ale mohou být sponzoři VK České Budějovice relativně v klidu.
Českobudějovický mužský extraligový volejbal má zvučné jméno. A diváci na to slyší a na volejbal chodí. Aby také ne, když letos jihočeští volejbalisté získali extraligový titul hned potřetí v řadě. Pro společnosti je tedy jméno budějovického volejbalového klubu zárukou, že firemní peníze jsou v dobrých rukou. A pro samotné diváky také. Hru nemusíme příliš rozebírat, tituly totiž hovoří za vše. Také po marketingové stránce si vedení klubu nestojí špatně. Pro dnešního diváka, který na sportovním utkání očekává také řadu doprovodných programů, jsou zápasy Jihostroje pěknou podívanou.
- 9 -
1 CÍLE PRÁCE
1.1 Hlavní cíle
Cílem bakalářské práce je zabývat se finanční situací volejbalového klubu VK České Budějovice a zjistit způsoby získávání finančních prostředků na chod klubu. Dále by práce měla seznámit čtenáře se současnou marketingovou situací klubu.
1.2 Dílčí cíle
• rozbor teoretických východisek a poznatků,
• seznámit s klubem VK České Budějovice a popsat jeho činnost,
• vytvořit SWOT analýzu u klubu,
• rozbor spolupráce s médii,
• zjistit způsoby získávání prostředků na republikové i evropské soutěže,
• podat návrhy na zlepšení současné situace.
- 10 -
2 SPORTOVNÍ KLUB 2.1 Sportovní klub
Sportovní klub je základní organizační jednotkou sportovního hnutí s právní subjektivitou. Hlavním cílem sportovního klubu je zabezpečit všechny podmínky, které souvisejí se sportovní činností členů klubu. S tím samozřejmě nejvíce souvisí ekonomika a převážně finance. Každý klub by měl vést záznamy svého hospodaření. V těch by měly být zaznamenány veškeré náklady a příjmy oddílů, jak ze sportovní i společenské činnosti.
(NOVOTNÝ, J., 2000)
Základní poslání sportovního klubu:
• zajistit a vytvářet podmínky pro provozování sportovní činnosti a tréninku,
• umožnit veřejnosti a hlavně mládeži využívat sportoviště klubu,
• získat potřebné finance na provozování klubu a splnění stanovených cílů,
• vést své členy k základním etickým, estetickým a mravním povinnostem,
• hájit zájmy vlastních členů klubu. (EGER, L., 2005)
2.2 Profesionální klub
Plný profesionalismus klubů se zde objevil v 90. letech. Ten s sebou přinesl mnoho potíží. Řada klubů rázem zbankrotovala, některé kluby byly nuceny předčasně odstoupit z nejvyšších soutěží, nebo prodat vybojované postupové místo. Kluby se začaly potýkat s finančními problémy. Nemají dostatek finančních prostředků na platy hráčů, jejich přestupy, pokrytí základních nákladů na soutěže atd. Svazy jsou dokonce nuceny snižovat počty družstev v ligách atd.
V dnešní době je na manažery vyvíjen nátlak, aby sehnali a získali co nejlepší hráče a trenéry.
Což také zvyšuje už tak vysoké náklady profesionálních klubů.
Profesionální sport je dnes velmi závislý na fanouškovi. Je závislý na jejich přízni.
Zájem o produkt (utkání) mají většinou příznivci klubu. Ti docházejí na zápasy. Ti sledují utkání v televizi. Právě ti přinášejí klubům nemalé příjmy. (NOVOTNÝ, J., 2005)
Součástí vrcholového sportu by dnes měla být i péče o mládež. Většina profesionálních klubů v České republice má již i mládežnické kategorie. Kluby se zde snaží nalézt talentované disponované jedince, kteří budou schopni v budoucnu podávat výkony na vrcholové úrovni. Tato příprava bývá velmi nákladná. (NOVOTNÝ, J., 2000)
- 11 - Kolektivní sport
Herní utkání, zápas, turnaj. To vše je produktem kolektivního sportu. V podstatě se jedná o nehmotný a jedinečný produkt, prováděný za účelem předvedení divákům, kteří klubu fandí. Jde vlastně o složku, která se už nebude nikdy ve stejné podobě opakovat. Na tomto produktu se podílí více aktérů současně a tak každý z nich ovlivňuje kvalitu výsledku.
(NOVOTNÝ, J., 2005)
2.3 Sportovní klub jako občanské sdružení
Nejčastější právní forma, která se vyskytuje u středně velkých sportovních klubů, je tzv. občanské sdružení. Občanské sdružení působí na trhu jako samostatná právnická osoba.
Členy ale mohou být jak právnické osoby, tak i fyzické.
Každé občanské sdružení musí před založením předložit své stanovy. Nemůže být zapsáno do obchodního rejstříku. Občanské sdružení vzniká na základě registrace na Ministerstvu vnitra a založit ho mohou nejméně tři fyzické osoby, ale jen tehdy, pokud je jedna z nich starší 18 let.
Jak již bylo řečeno, základním dokumentem občanského sdružení jsou stanovy. Jsou dané povinné údaje, které musí každé stanovy obsahovat. A to:
− název sdružení,
− sídlo sdružení,
− cíl činnosti sdružení,
− určení orgánů klubu,
− osoby vystupující navenek za klub,
− práva a povinnosti členů,
− základní zásady hospodaření (např.: jakým způsobem bude sdružení získávat prostředky pro svoji činnost).
Orgány občanského sdružení
Hlavním orgánem je valná hromada. Další důležité orgány jsou: předseda klubu, výbor a kontrolní komise (pokud se určí).
Každý klub má jiný počet členů a trochu jinou strukturu. I výbor se skládá z různého počtu členů, záleží na klubu samotném, kolik členů si zvolí. Mezi obvyklé členy patří:
• předseda sdružení,
• místopředseda,
• členové. (EGER, L., 2005)
- 12 -
3 MARKETING SPORTOVNÍHO KLUBU
Eger (2005) definuje: „Marketing sportovního klubu je proces řízení se zaměřením na ovlivňování a uspokojení potřeb a přání klienta sportovního klubu efektivním způsobem zajišťující zároveň splnění cílů klubu jako organizace. Přitom za klienty klubu považujeme nejen členy klubu, ale i tzv. stakeholders a ostatní veřejnost.“
Jinými slovy se dá říct, že marketing pomáhá tomu, aby ve správný čas a na správném místě za odpovídající ceny bylo požadované zboží, nabízeno právě takovým zákazníkům, pro které je původně určeno.
Společný cíl každé marketingové činnosti je výměna. Iniciátor výměny poskytuje určitou hodnotu s očekáváním, že získá naopak hodnotu jinou jemu prospěšnou. (HORÁKOVÁ, I., 1992)
Čáslavová (2000) tvrdí: „ Neziskovým organizacím umožňuje marketing při opatřování finančních zdrojů argumentovat logickým a účelově zaměřeným vynakládáním těchto zdrojů.“
U sportovního klubu rozdělujeme marketing podle klientů a stakeholders na 4 skupiny:
1. členové, 2. sponzoři, 3. diváci,
4. příslušné orgány správy. (EGER, L., 2005) Stakeholders u sportovního klubu
Tímto termínem označujeme jakéhokoliv aktéra, který ovlivňuje klub a jehož klub zpětně ovlivňuje také.
3.1 Formy marketingu ve sportu
V České republice v oblasti sportu se marketingové koncepty zatím moc neprosazují.
Přesto v praxi nacházíme marketingové koncepty, které mají dvě podoby.
a) Marketing jako sponzorování b) Marketing jako sportovní reklama
- 13 - Marketingová koncepce sportovního klubu má tři fáze:
1. Fáze marketingového konceptu – v této fázi se řeší převážně budoucí zákazníci a jejich identifikace, současná i budoucí koncepce sportovního klubu. Jde zde hlavně o analýzu trhu a současné situace.
2. Fáze marketingového konceptu – zabývá se určením sportovních, ekonomických a sociálních cílů sportovního klubu s ohledem na časový dosah. Určuje, čeho by měl klub pomocí stanovených cílů dosáhnout s ohledem na trh, na kterém se bude klub pohybovat.
3. Fáze marketingového konceptu – fáze nasazení příslušných marketingových nástrojů.
A to například:
• promyšlenou plejádu činností, které sportovní organizace nabídne zákazníkům,
• promyšlené veškeré komunikační kanály,
• cenovou relaci všech nabízených aktivit – např.: vstupné, pronájmy atd.
(ČÁSLAVOVÁ, E., 2004)
3.2 Strategický marketing v podmínkách sportovního klubu
Strategické plánování vychází z určité analýzy a je to logický proces. Vedení klubu se při něm snaží najít pozitivní budoucnost klubu a ideální cestu, po které by mohl ke zvolené budoucnosti dojít. (EGER, L., 2005)
Podle Čáslavové (2004) se člení do dvou fází:
a) 1. fáze – stanovení cílů
Z hlavních cílů pro sportovní klub z hlediska svazu lze uvést zejména:
1) vzdělávací
• inovace pravidel,
• školení instruktorů,
• novinky v metodice,
• interpretace legislativně právních norem.
2) organizační
• organizace ekonomické činnosti svazu v návaznosti na sportovní klub,
• organizace mistrovských soutěží,
• organizace významných akcí (MS, ME apod.).
3) ostatní cíle
- 14 - b) 2. fáze – vytvoření strategie vývoje
Základy strategie vývoje spočívají ve strategickém marketingu, vytvoření strategického přehledu a výstavby strategické pozice úspěchu. Specifikace se upravuje vzhledem k podmínkám sportovního klubu. Strategický marketing operuje s:
• marketingovými cíli (tj. cíli, které byly managementem sportovního klubu vybrány k realizaci prostřednictvím určitého trhu),
• vlastní strategie, která musí být velmi přesně určena vzhledem k cílům,
• strategie uplatnění produktu na trhu,
• konkurenční strategie,
• strategie vybudování postavení a profilování sportovního klubu,
• strategie orientovaná na zákazníky sportovního klubu – tj. sportovce, diváky, veřejnost atd.,
• marketingovým mixem jako realizačním nástrojem strategie.
Marketingová strategie pro SK Schéma strategického plánu SK
Obr. č. 1 Marketingová strategie a schéma strategického plánu pro SK zdroj: EGER, L., 2005
- 15 -
3.3 Cíle sportovního klubu
Cíle sportovního klubu dělíme na: 1) sportovní cíle,
2) ekonomické cíle,
3) sociální cíle.
Tab. č. 1 Ekonomické cíle sportovního klubu
zdroj: ČÁSLAVOVÁ, E., 2004
3.4 SWOT analýza
Analýza, díky které můžeme identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby určitého projektu, podniku či sportovního klubu. Tato metoda analýzy se využívá především v marketingu. Díky ní je možné vyhodnotit, jak firma funguje, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je založena na rozboru a hodnocení současného stavu firmy (vnitřní prostředí) a současné situace v okolí firmy (vnější prostředí). SWOT analýza bývá často součástí dlouhodobého plánování společnosti a stává se výchozím materiálem pro určování marketingových cílů a příslušných strategii, které mají tyto cíle dosáhnout. (DĚDKOVÁ, J., HONZÁKOVÁ, I., 2001)
Dlouhodobé cíle (nad 3 roky)
Střednědobé cíle (3 roky)
Krátkodobé cíle (roční)
úspěšné ekonomické vedení sportovního klubu
zlepšení řízení klubu
zlepšení finanční situace SK
nová image SK pro veřejnost
nový systém řízení:
• plánování
• organizování
• účetní evidence
• přizpůsobení nabídky činností SK poptávce
• získávání kvalifikovaných řídících pracovníků
• přidělování rozpočtových prostředků podle cílů
• přizpůsobení výše příspěvku
poskytovaným činnostem ze strany SK
• zvýšení doplňkových finančních zdrojů
• úsporná opatření
• koncepce aktivního využívání medií
• koncepce public relations
• posílení reklamy
- 16 -
Slovo SWOT je složeno z anglických slov: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, S – W a O – T. (MILÁČEK, M., 2009)
• S – W analýza – přesně vymezuje silné a slabé stránky firmy čí klubu. Budoucí rozhodovací procesy jsou silně ovlivňovány výsledky této analýzy. Ať už je o stanovení cílů, rozmístění zdrojů či každodenní činnost.
• O – T analýza – rozebírá výsledky vnějších činitelů představující příležitosti a ohrožení.
Analýza umožňuje rozlišit atraktivní příležitosti, které skýtá trh. Také většinou nutí zamyslet se nad problémy, kterým bude organizace čelit v budoucnosti.
Vnější činitelé – jsou to takové faktory, které působí vně firmy a ovlivňují její činnost málo kontrolovatelným způsobem.
Vnitřní činitelé – v podstatě se dají nazvat jako vnitropodnikové faktory, které souvisejí s hospodářskou činností firmy a jsou bezprostředně ovlivnitelné. (HORÁKOVÁ, I., 1992)
Jednotlivé faktory SWOT analýzy můžeme rozdělit do čtyř základních skupin:
S – síly
Jsou to takové faktory, ve kterých je organizace výrazně lepší než průměr. Např.: nízké provozní náklady, dobrá finanční situace, pružná organizační struktura, vysoká úroveň marketingové komunikace.
W – slabiny
Naopak takové faktory, v nichž je firma slabší než průměr, které firmu znevýhodňují a může je využít konkurence.
Např.: špatná pověst, nízká marketingová síla podniku, zadluženost, vysoké náklady.
O – příležitosti
Vycházejí z vnějšího prostředí, ovlivňují jeho vnitřní procesy a organizační struktury. Např.:
možnosti spolupráce, žádná konkurence, snadný přístup, moderní trendy.
T – hrozby
Jsou to veškeré faktory, které mohou organizaci ohrozit. Např.: klesající životní úroveň, změna věkového složení, přesycený trh, měnící se potřeby a vkus. (DĚDKOVÁ, J., HONZÁKOVÁ, I., 2001)
- 17 -
4 TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT Z HLEDISKA EKONOMIE
Tělesná výchova a sport produkuje celou řadu produktů a služeb. Ty je potřeba zkoumat z hlediska co nejefektnějšího uplatnění na trhu. Podle Čáslavové (2004) dělíme produkty tělesné výchovy a sportu asi takto:
a) základní produkty TV a sportu
• nabídka tělesných cvičení,
• nabídka sportovních akcí,
• nabídka turistických akcí.
b) produkty vázané na osobnost
• sportovní výkony vázané na osobnost sportovce,
• výkony trenérů,
• reklamní vystoupení sportovců.
c) produkty v oblasti podmínek a vedlejší produkty
• tělovýchovná a sportovní zařízení,
• společenské akce,
• pojištění sportovců,
• doprava na soutěže,
• vstupenky apod.
d) materiální produkty
• sportovní nářadí a náčiní,
• sportovní oblečení.
4.1 Financování tělesné kultury a sportu
Finance pro tělesnou kulturu a sport proudí z veřejných a soukromých sektorů.
V častých případech dochází k prolínání těchto dvou způsobů. Většina financí, které jdou do sportu a tělesné výchovy, je ze státního rozpočtu, ale v posledních letech tvoří významný zdroj i rozpočty domácností.
a) financování sportu z veřejných zdrojů – do této oblasti patří:
− dotace ze státního rozpočtu,
− dotace od krajů a obcí,
− financování školní tělesné výchovy, b) financování sportu ze soukromých zdrojů
- 18 -
− velice důležitým finančním zdrojem pro podporu tělesné kultury a sportu jsou domácnosti. Tvoří přes 59% z hlavních zdrojů financování tělesné kultury a sportu v České republice. Dalším významným soukromým zdrojem je podíl na výtěžku sázkových her. Vzhledem k velkému rozšíření těchto subjektů v ČR se staly významným zdrojem pro neziskový sektor. Nejvýznamnější zdroj ze sázkových her pochází z disponibilního zisku a.s. Sazka. (HOBZA, V., REKTOŘÍK, J., 2006)
Obr. č. 2 Zdroje financí pro TV a sport zdroj: HOBZA, V., REKTOŘÍK, J., 2006
4.1.1 Vícezdrojové financování sportu
Sportovní kluby a organizace shánějí finance na vlastní činnost z různých zdrojů. Je zde z velkého hlediska využíváno společenských kontaktů, privátních a veřejných finančních zdrojů. U vícezdrojového systému financování se vytváří tzv. disponibilní fond sportu.
(NOVOTNÝ, J., 2000)
Podle Novotného (2000) tvoří tento fond:
• podpora velkých podniků a firem,
• výnosy sportovních loterií a sázek,
• poplatky televize a ostatních médií za sportovní reportáže,
• reklamy prostřednictvím agentur,
• výnosy ze sportovní činnosti sportovních klubů,
• výnosy vlastní hospodářské činnosti klubů,
- 19 -
• výdaje místních rozpočtů, výdaje státního rozpočtu,
• výdaje rodinných rozpočtů na sportování svých členů.
4.1.2 Financování sportovního klubu
Financování klubu je jednou z nejdůležitějších záležitostí klubu. Bez stanoveného rozpočtu, bez vedení účetnictví a bez financí by zkrátka klub těžko existoval. Činnost sportovního klubu stojí peníze, proto bez určitého množství financí je fungování klubu nemyslitelné. (EGER, L., 2005)
Příjmy sportovního klubu dělíme na:
a) vnější
− příspěvky od sponzorů,
− dotace od ČSTV,
− příspěvky od krajů a obcí,
− dotace ze státního rozpočtu.
b) vnitřní
− příjmy z vlastní hospodářské činnosti,
− příjmy ze sportovní činnosti,
− členské příspěvky,
− příjmy z ostatních činností (společenské akce atd.).(EGER, L., 2005)
Finanční zdroje sportovních klubů
U sportovních klubů, jakožto neziskových organizací používáme hledisko samofinancování. Díky tomuto hledisku dělíme zdroje na získané, vytvořené vlastní činností a ty, které klub získal z jiných zdrojů mimo sportovní prostředí. U těchto zdrojů hrozí velké riziko nestability a nejistoty. Spoléhá-li sportovní klub jen na tyto zdroje, pak je jeho existence v neustálém ohrožení.
1. Zdroje financí sportovních klubů z hlavní činnosti
Dary
Klub dostává dary od příznivců, ale bez nároku na protislužbu. Dary mohou být peněžní i nepeněžní. V současnosti začínají kluby v hojném počtu využívat dary od nadací.
- 20 -
Patronáty
Situace, kdy jsou mládežnická družstva klubu podporovány velkou firmou, která může uvolnit mnoho prostředků.
Příspěvky municipalit
Obce vypomáhají sportovním klubům nebo tělovýchovným jednotám.
Příspěvek od zastřešující sportovní organizace
Dotace od státu
Vždy musí být doložen způsob a účel čerpání dotace.
Vstupné na sportovní akce
Jedná se o jeden z hlavních zdrojů sportovních klubů. V České republice je významný především u populárních kolektivních sportů. A to převážně u ledního hokeje, kopané, již méně u basketbalu a volejbalu. Pro malé vesnické kluby není vhodné vybírat vstupné, jelikož podléhá zdanění. Je zde proto vhodnější zvolit tzv. dobrovolné vstupné a tím se dostat do kategorie darů.
Startovné
Příjem z něho plyne především u individuálních sportů nebo na vícedenních turnajích, kterých se zúčastní více družstvu.
Úroky z uložených vkladů
Tento způsob se objevuje spíše u větších klubů, není v České republice ještě tak rozšířený.
Ale při současném úročení běžných účtů je výnos docela zanedbatelný.
2. Zdroje financování z doplňkových činností
Tento způsob financování umožňuje českým klubům mírnou nezávislost na státních orgánech.
Sponzorské příspěvky
V českých poměrech jeden z nejdůležitějších zdrojů financí. Klub tímto způsobem získává prostředky na soutěže, tréninky a veškerou činnost
Drobné klubové suvenýry, upomínkové předměty se symbolikou klubu
V českých podmínkách je tato komerční aktivita hospodářsky zajímavá jen u nejpopulárnějších sportů a klubů v kopané a ledním hokeji. Klub musí mít určitou úroveň, hrát prestižní soutěž a mít vlastní fanoušky.
- 21 -
Nájemné z klubových a sportovních zařízení Většina sportovních zařízení je v majetku TJ a SK.
Klubové restaurace a ubytovací zařízení
Výpůjčky od členů klubu
Není to často využívaná forma, ale ta možnost zde existuje.
Bankovní půjčky
Také poměrně málo využívaná možnost získat finance, protože s sebou nese velká rizika se splácením úvěru.
3. Speciální aktivity poskytují zdroje pro zabezpečení sportovního procesu
Nesportovní aktivity
• Taneční zábava, diskotéka
Pořádání různých společenských akcí, kde sport nehraje hlavní roli.
• Burzy
Fanoušci mají velký zájem o burzy se sportovním vybavením svých oblíbených hráčů.
• Aktivní výpomoci v místě bydliště Často se vyskytující u vesnických klubů.
Sportovní aktivity
• Organizace a realizace tréninkových táborů Akce pořádané hlavně pro nečleny a mládež.
• Akademie
Klub prezentuje svoji roční činnost. Jedná se např. o: gymnasty, tanečníky atd.
• Prodej občerstvení členy klubu
Výpomoc od klubu na společenské akci. Většinou se nabízí výrobky, které sami vytvořili členové klubu. (NOVOTNÝ, J., 2005)
4.1.3 Poskytování dotací ze státního rozpočtu do oblasti sportu
Sport stále čerpá finance ze státního rozpočtu. Stát může poskytnout občanským sdružením účelové dotace na činnost spojenou se zajišťováním příslušných úkolů. Občanská sdružení ve sportu mají možnost získat dva typy dotací ze státního rozpočtu:
a) investiční,
- 22 - b) neinvestiční.
Na dotace není právní nárok. Před poskytnutím dotace musí být jasně stanoveny podmínky a účel použití. O dotaci mohou žádat pouze platní členové občanského sdružení. Celkem bylo v roce 2008 schváleno a na dotacích vydáno na podporu sportu přes MŠMT ze státního rozpočtu 1 309 350 Kč. V současnosti kraje nebo města poskytují velké množství finančních zdrojů. V krajských rozpočtech bývá na podporu sportu prý vyčleňování v průměru cca ½ % z celku.(NOVOTNÝ, J., 2005; NOVOTNÝ, J., 2000; NEZVAL, J., 2009)
Podle Egera (2005) se dotace z ČSTV rozdělují podle následujících kritérií:
• 50% finančních prostředků se rozdělí podle počtu členů sportovního klubu tak, že na každého člena připadne stejný příspěvek.
• 50% finančních prostředků se rozdělí podle výše nákladů na energie a nájemné z nezdaňovaných i zdaňovaných činností tak, že na korunu výdajů připadne stejný příspěvek.
4.1.4 Výdaje sportovních klubů
Výdaje klubu třídíme na přímé a nepřímé. Záleží na tom, jaký vztah mají ke sportovní činnosti. Mezi ty přímé se zahrnují: výdaje na tělovýchovu a sport, výdaje na soustředění, na péči o členy a na společenskou činnost. Naopak výdaje na hospodářskou činnost, na provoz sportovních zařízení či jednotlivé investice zahrnujeme mezi nepřímé výdaje, které nesouvisí přímo se sportem.
Výdaje klubu dělíme na:
výdaje na tělovýchovu a sport,
provozní výdaje,
nákup zboží,
prodané cenné papíry,
daň z příjmů,
ostatní výdaje.(EGER, L., 2005) Výdaje klubu vynaložené na profesionální hráče
Rozdělujeme dva typy výdajů:
1. Peněžní výdaje
a) jednorázový výdaj na nákup hráče, b) platy hráčů a peněžní odměny,
- 23 - 2. Nepeněžní výdaje
a) výdaje na stravu hráčů – tzv. kalorné,
b) výdaje spojené s ubytováním a dopravou v době přípravy nebo zájezdu, c) finance vynaložené na sportovní potřeby a náčiní,
d) výdaje na zajištění tréninku,
e) výdaje na regeneraci, rehabilitaci a lékařskou službu, f) výdaje na přidělení byt apod.
Zdanění příjmů profesionálních hráčů
Pokud dosahují hráči příjmu ze závislé činnosti podle § 6 zákona o dani z příjmu, č.
586/92., bývají zdaněni stejně jako ostatní zaměstnanci klubu. V podstatě se dá říci, že pokud hráč nemá za jeden kalendářní rok jiné příjmy přesahující 4000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání. V druhém případě mohou hráči být v podnikatelském vztahu a dosahovat příjmu z výkonu nezávislé činnosti podle § 7odst. 2, zákona č. 586/92 Sb. V tomto případě musí hráč sám podat daňové přiznání do června následujícího roku. Základem daně jsou pak jeho příjmy z podnikatelské činnosti. U zahraničních hráčů je způsob zdaňování odlišný. Jsou zdaňovány sražením 25 % daně klubem z jejich příjmu. (NOVOTNÝ, J., 2000)
4.1.5 Rozpočet sportovního klubu
Rozpočet je finanční plán, který říká, kolik financí bude klub potřebovat na svůj roční provoz. Roční finanční řízení sportovního klubu se dělí na několik etap. První z nich je právě vytváření rozpočtu pro příští rok. Velice důležité je zde vytvořit plán činnosti a způsob získání finančních prostředků na budoucí činnost. Naplnění a realizace rozpočtu, to je podstata druhé fáze, kdy výbor řídí činnost a hospodaření klubu. V této fázi je nezbytné vedení účetnictví. Po uplynutí ročního období dochází k vyhodnocení financování. Vypracovává se závěrečná zpráva, vyúčtovávají se granty a vytvářejí potřebné výkazy atd. Na základě hodnocení se pak sestavuje následný finanční plán. Mezi základní výkazy sportovních klubů patří: Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát.(EGER, L., 2000)
4.2 Sponzoring
V dnešní době je sponzorování jedním z hlavních dodatečných finančních zdrojů sportovních klubů a to hlavně v českých podmínkách. Sportovní kluby se tímto způsobem snaží získat dostatečné množství finančních prostředků na svou činnost. Získávání sponzorů se stává stále důležitější činností sportovních klubů a jejich funkcionářů.
- 24 -
Sponzorství ve sportu můžeme nazvat jako vztah služby a protislužby. Sponzor očekává, že za peníze, které poskytne, se mu vrátí ve formě protislužby. Sponzor má většinou na mysli zlepšení image firmy nebo produktu. Má zájem se dostat do podvědomí zákazníka ve spojení s činností či akcí, o kterou jeví zájem. Sponzorovaný naopak očekává finanční nebo materiální prostředky, aby mohl dosáhnout svých sportovních cílů. Výrazným motivačním faktorem pro sponzora je daňová úleva, reklama, spojení podnikatelského prostředí s veřejně prospěšným a charitou.
Ze sponzoringu chtějí profitovat obě strany!
Motivující důvody ke sponzoringu pro sponzory jsou: zviditelnění firmy nebo produktu, podpora mládeže, získávání zákazníků, podpora image. (EGER, L., 2005; ČÁSLAVOVÁ, E., 2004)
Sponzoři si často jako objekt svého zájmu vybírají právě sport. Vede je k tomu čím dál tím rostoucí popularita, které se sport na veřejnosti těší. Sport je v dnešní době velmi populární, oslovuje až 50% světové populace. Sportovní přenosy mají velkou sledovanost a záběry na loga firem jsou v televizi celé hodiny. Ve sportu nejsou takové rozdíly jako v kulturách jednotlivých zemí. A i z těchto důvodů směřuje až 70% sponzorských výdajů do oblasti sportu. (NOVOTNÝ, J., 2000)
4.2.1 Sponzor x dárce
Rozlišujeme dva termíny. Sponzor a dárce. Dárce poskytuje svůj dar bez protislužby.
Naopak sponzor uzavírá se sponzorovaným sponzorskou smlouvu, ale ne darovací.
Sponzorský příspěvek se může v plné výši zahrnout do nákladů firmy a tím snížit zdanitelný zisk. Dar nelze napsat do nákladů, lze ho pouze odečíst od daňového základu. Sponzorství je z hlediska poskytovatele investicí, jejímž cílem je zisk. Příjemcem finanční podpory od sponzorů nejsou jen nestátní neziskové organizace, ale i nadějní mladí sportovci nebo akciová společnost, která představuje sportovní klub. (BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H., NOVOTNÝ, J., 2003)
4.2.2 Druhy sponzorství
Sponzor má právo na nějakou reklamu. Bývá ohlášen před i po akcích, bývá na pozvánkách, bude v záběrech TV kamery, u časomíry, na mantinelech a na dresech.
Ve sportu nabývá sponzorství různých forem. Podle podílu sponzora na celkovém objemu příspěvku rozlišujeme 3 skupiny sponzorů:
- 25 -
1) Titulární sponzor – název firmy je přímo spojen s názvem sponzorované aktivity.
Např.: 02 aréna, Gambrinus liga atd.
2) Spolusponzor – existuje zde několik sponzorů s podobnými právy za podobnou cenu.
3) Sponzor dodavatel – firma místo finančních prostředků dodává určité hotové výrobky.
Podle specializace na určitý druh sportu či konkrétní klub rozlišujme sponzorství:
1) Jednostranné – sponzor se zaměřuje jen na jedno odvětví sportu nebo akci.
2) Mnohostranné – sponzorování více sportovních akcí či organizací. Např.: Coca- cola.
Podle objektu sponzorství rozdělujeme 4 skupiny:
1) Sponzorování jednotlivců – objevuje se především ve vrcholovém sportu.
Osobnost sportovce je zárukou kvality a úspěchu.
2) Sponzorování sportovních kolektivů – nejrozšířenější u kolektivních sportů.
3) Sponzorování sportovních akcí – pro sponzora velice lákavý a populární typ.
Velké akce jsou často spojeny se jménem určité firmy. Sponzor uhradí veškeré potřebné náklady vynaložené na akci.
4) Sponzorování sportovních institucí (svazů, federací, jednot). (NOVOTNÝ, J., 2000)
4.2.3 Sponzorské příspěvky
Nejčastější protislužby, které sportovní klub poskytuje sponzorům:
• loga na klubových dresech,
• loga na vstupních branách, mantinelech, hrazení apod.,
• reklama v klubových novinách,
• reklama na webových stránkách,
• členství v klubu,
• zvláštní akce atd.
Také se často využívá tzv. nefinanční forma sponzorství. Firma zaplatí klubové oblečení s logem firmy nebo výstroj či náčiní označené firemním znakem. (NOVOTNÝ, J. 2005)
- 26 -
V oblasti sponzoringu je důležité brát ohled na dva aspekty. A to:
1. Hledisko sponzora – jaký má důvod k podporování naší činnosti atd.,
2. Hledisko sponzorovaného – co nás nutí hledat sponzory a co bychom měli nabídnout atd. (ČÁSLAVOVÁ, E., 2004)
Příklady nabídek, které kluby mohou poskytnout sponzorovi:
• sportovní produkty,
• reklamní produkty,
• akce pro V.I.P. členy až po společenské akce,
• image sportu a sportovního klubu,
• úspěchy klubu spojené se jménem firmy. (EGER, L., 2005)
4.2.4 Výhody a nevýhody sponzoringu Výhody sponzoringu:
- umožňuje navázat kontakt i s lidmi, kteří neslyší nebo nereagují na reklamy, - oslovuje zákazníka, když je v dobré náladě,
- přenosem médii nějaké masové akce se dostane logo, značka sponzora do povědomí mnoha lidí najednou.
Nevýhody sponzoringu:
- při nevhodném výběru akce si může firma image naopak poškodit,
- peníze jsou vynaloženy neúčinně, jestliže firma špatně vybere předmět sponzorování, který neodpovídá správné cílové skupině. U cílové skupiny si musí firma vylepšit image, ne u jiných skupin, které nekupují. (DĚDKOVÁ, J., HONZÁKOVÁ, I., 2001)
- 27 -
5 VK ČESKÉ BUDĚJOVICE
Volejbal patří v Českých Budějovicích, a vůbec vlastně v Jihočeském kraji,
k jednomu z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších sportů. Má zde skoro 80letou tradici a je velice rozšířený.
5.1 VK Jihostroj České Budějovice
VK České Budějovice je volejbalový klub s dlouholetou tradicí. V současné době působí v nejvyšší volejbalové soutěži České republiky jak v dospělé mužské kategorii, tak i v mládežnických kategoriích. Tým mužů hraje v extralize pod názvem – VK Jihostroj České Budějovice. (logo týmu viz. příloha č. 1)
Volejbalový klub VK České Budějovice je velice úspěšným klubem. Jenom za posledních deset let muži VK České Budějovice posbírali 8 medailových umístění, přičemž 4x se stali mistry České Republiky, 2x byli druzí a 2x třetí. Českobudějovický volejbal se v těchto letech hodně zviditelnil i díky účastem klubu v evropských soutěžích a pohárech. I díky tomu si vytvořil v českém volejbalovém prostředí velmi dobré jméno. Ale nejenom v dospělých kategoriích sbírají budějovičtí úspěchy. Mládežnické kategorie VK České Budějovice mají na kontě několik výborných umístění v nejvyšší republikové soutěži.
Domácím prostředím pro klub je sportovní hala v Českých Budějovicích, která má kapacitu přibližně 2000 diváků s možností přistavení 1000 mobilních sedadel. Hala není ve vlastnictví klubu (obrázky haly viz. příloha č. 2). Klubové barvy jsou červená a bílá. Vstupné na jeden extraligový zápas mužů činí 50 Kč, pro studenty a důchodce pak 30 Kč. (VK JIHOSTROJ Č.B., 2009)
5.1.1 Mládež
Početná mládežnická základna také zdobí volejbalový klub. A to od přípravek žáků až po extraligu juniorů. Všechna mládežnická družstva startují v nejvyšších soutěžích a patří k absolutní špičce mládežnického volejbalu.
Až sto členů tvoří mládežnickou základnu volejbalového klubu. Z toho 60 členů představují jednotlivá žákovská družstva od přípravek až po starší žáky. Tyto družstva jsou zařazena do systému sportovních tříd při ZŠ Oskara Nedbala v Českých Budějovicích.
Od roku 2008 má klub poprvé zastoupení i v kategorii dívek. Družstva kadetek a juniorek nesou jméno reklamního partnera – Madeta. Přesunutí i ženských kategorií pod VK České Budějovice bylo uskutečněno v rámci projektu Jihočeský volejbal. K tomuto projektu se hlásí
- 28 -
řada jihočeských družstev a jeho cílem je do budoucna vybudovat v jihočeské metropoli také nejvyšší soutěž žen. (VOBR, J. 2009)
5.1.2 Rezerva VK České Budějovice
Ve spolupráci s VK České Budějovice funguje i klub EGE České Budějovice. Tento oddíl hraje druhou nejvyšší soutěž v České republice. VK České Budějovice podepsal s EGE tzv. farmářskou smlouvu, která umožňuje mladým hráčům do 23 let startovat v obou soutěžích. Tento způsob spolupráce je pro VK Č.B. velice prospěšná a důležitá. Mladí hráči, kteří již trénují s A- týmem, ale nedostávají v soutěžních utkáních prostor, se mohou vyhrát a nasbírat zkušenosti v nižší soutěži.
5.2 Vývoj volejbalu v Českých Budějovicích
Předchůdci dnešního volejbalového klubu VK České Budějovice hráli v jednotlivých obdobích pod různými názvy. A to Sokol 1, MIFA, Sokol SKP, Slovan KNV, Lokomotiva, Slavoj a Škoda.
První zmínka o volejbalu v Českých Budějovicích je z 20. září 1924, kdy se utkala družstva Českého gymnázia a SAJ Budivoj. Volejbal v té době prodělával v jižních Čechách bouřlivý rozmach. Na turnaj o volejbalové přebornictví a zároveň o putovní pohár SO YMCA pořádaný roku 1924 přijelo 11 družstev mužů a 2 dívčí. O rozvoj odbíjené ve městě se zasloužili profesoři tělesné výchovy na středních školách.
Ve druhé polovině 20. let byl volejbal zaveden i v místní vojenské posádce. Reprezentační mužstvo 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa vedl kapitán Blažek.
I když byl o volejbal velký zájem, nebyla počátkem 30. let ustanovena Jihočeská župa československého volejbalového a basketbalového svazu. Jihočeské mistrovství se hrálo neoficiálně formou jednodenního turnaje. Tento turnaj uspořádal v roce 1930 SO YMCA na svých kurtech na Střeleckém ostrově. Účastnilo se 17 družstev a velké množství diváků.
Prvním mistrem jižních Čech se stalo družstvo Českého gymnázia z Českých Budějovic. Pro rok 1931 se stal mistrem SK Mezimostí. V roce 1931 v mistrovství zvítězilo družstvo Českého gymnázia.
Družstva středních škol si udržovala stále nejvyšší výkonnost. Ve většině škol byly sportovní odbory žákovských samospráv se zaměřením hlavně na volejbal.
Zásluhou sportovního nadšence Míly Faktora se v první polovině 30. let začal volejbal prosazovat v Sokole na Sokolském ostrově. V roce 1931 Sokol založil a v následujících letech
- 29 -
pravidelně pořádal Tyršovu soutěž ve volejbalu pod názvem VO MIFA. Dlouhá léta byl vůdčí osobností jihočeského volejbalu. V roce 1933 měl Sokol již přes 20 dospělých hráčů a 14 dorostenců. Byl pořádán i turnaj dvojic a debly se staly ve městě velmi populární.
Po zákazu Sokola Němci hráči utvořili nový volejbalový klub po Miroslavovu Faktorovi VO MIFA. Aby unikli dozoru Kuratorie, dohodli se s předsedou SK České Budějovice, že budou jejich podoborem. Volejbalové soutěže byly zrušeny, směly se hrát soutěže jen místní, trénovat se smělo jen do 18 hodin a zápasy hrát jen v neděli. MIFA se v roce 1942 stala přeborníkem jižních Čech. Prvním místem si zajistila postup do kvalifikačního turnaje o postup do ligy. Na turnaji skončila druhá a zajistila si tak účast v zemské lize 1944. Podzimní kolo však nebylo dohráno, protože na konci roku 1944 byl v důsledku válečných událostí vydán zákaz cestování. Všechny soutěže byly zrušeny.
V roce 1946 se opět začala hrát 1. liga dlouhodobě. Velkou zdejší událostí bylo mezinárodní utkání Sokola proti družstvu Paříže. Jihočeši vyhráli úžasně 3:1. Hrál se také již jedenáctý ročník Tyršova turnaje s účastí 30 družstev. Vyhrál Sokol před Spartou Praha a Sokolem Klatovy. V roce 1948 byli hráči Sokola: Hájek, Buchtel, Korbaj a Němec za své výborné výkony vybráni do reprezentace pro Balkánské hry a na ME. V roce 1951 se Sokol přejmenoval na Sokol SKP a znovu se staly přeborníkem jižních Čech.
V roce 1954 oddíl pod názvem Slovan KNV přešel pod Lokomotivu České Budějovice. V roce 1956 hrála Lokomotiva na Sokolském ostrově a v přeboru ČR obsadila sedmé místo. Hráči Fejfar, Hondlík a Loužek byli vybráni do československého reprezentačního družstva.
Lokomotiva přešla pod Slavoj České Budějovice v roce 1960 s jasným cílem vybojovat 1. ligu. Po dobrých výkonech si hráči zajistili vysněný postup mezi nejlepší tuzemská mužstva. Jako VCHZ Pardubice, RH Brno, Dukla Kolín, Dynamo Praha, RH Bratislava, RH Praha, Slávia Praha, Slavoj Brno, Jiskra Ústí nad Labem, Potrubí Praha a Slávia Bratislava.
Rok 1968 byl v jihočeském volejbalu rokem podstatným v tom, že Slavoj z ekonomických důvodů přešel v únoru 1968 pod podnik Škoda. A tady začala zlatá éra
„škodováckého“ volejbalu v Českých Budějovicích. Přicházeli nový hráči, zapojovali se vlastní odchovanci. Od tohoto roku hrála Škodovka nejvyšší republikovou soutěž.
(DRHOVSKÝ, V., 2009; TEPLÁ, M. 2000)
- 30 - 5.2.1 Historie od roku 1968
Rok 1968 byl ve znamení mnohých změn nejen ve společnosti, ale také uvnitř týmu Slavoje. Tato největší budějovická tělovýchovná jednota přešla k obrovskému podniku Škoda, měla charakter závodní jednoty a od února 1968 nesla název Škoda České Budějovice. O rok později na post trenéra nastoupil Stanislav Fejfar a vydržel v této funkci 5 let. V tehdejším kádru byl významnou osobností hráč Antonín Procházka, který sehrál i mnohá utkání v reprezentaci ČSSR a zúčastnil se i OH v Mexiku.
V letech 1970–1979 se pohybovalo družstvo Českých Budějovic většinou ve spodní části tabulky. Často se měnil kádr. Hráči odcházeli na povinnou vojenskou službu do jiných a měst a mužstvo tak mělo nevyrovnané výkony. V sezoně 1974–1975 a 1977–1978 Škoda dokonce sestoupila s nejvyšší soutěže a hrála druhou národní ligu.
V roce 1979 převzal volejbalové A mužstvo mužů nový trenér Zdeněk Scheichl. Tým Škody zvolil pro tento ročník novou koncepci, a to hru na jednoho nahrávače. Velkého úspěchu dosáhl tým Škody v Českém poháru. Prohráli pouze jeden zápas a skončili na cenném druhém místě. Mimo to se dostalo velké pocty Jaroslavu Kopetovi, který byl díky skvělým výkonům v 1. lize povolán do reprezentace. Spolu se svým budějovickým spoluhráčem Pavlem Valachem a ostatními reprezentanty se zúčastnil i XXII. letních olympijských her v Moskvě.
Škoda České Budějovice se v průběhu dalších let držela stále ve středu prvoligové tabulky. Z tréninkového střediska mládeže, které v Českých Budějovicích vzniklo v roce 1975, se do A družstva mužů zapojovali i místní odchovanci. V sezoně 1985-1986 po šestiletém působení post trenéra opustil Zdeněk Scheichl. Nahradil ho Antonín Procházka.
Hráčský kádr byl v těchto letech a velmi omlazen a proto se objevily i problémy s udržením soutěže.
Výrazné změny do volejbalové soutěže přinesl rok 1991. Celá ligová soutěž se začala profesionalizovat a i v Českých Budějovicích byly s některými hráči podepsány jednoroční smlouvy. S profesionalizací soutěže začali hrát v mnohých klubech hlavní úlohu peníze a ani českobudějovičtí na tom nebyli jinak. Vedení hlavního sponzora Slévárny Škoda se ale i přes vnitřní problémy rozhodlo volejbal i v následujících letech podporovat, dalšími sponzory se stala Botana Skuteč a Alea. V tomto roce se změnilo i složení vedení týmu. Odešel hlavní trenér Scheichl, jeho funkci převzali Zdeněk Jindra a Bohuslav Cháb. Manažerem týmu se stal
- 31 -
Milan Čuda, který v této funkci působil až do roku 2005. (DRHOVSKÝ, V., 2009; TEPLÁ, M., 2000)
5.2.2 Novodobá historie
Novodobá historie VK Č. Budějovice se datuje od r. 1994, kdy došlo k ukončení činnosti všech volejbalových družstev mužské kategorie v TJ Škoda České Budějovice a současně k založení Občanského sdružení VOLEJBALOVÝ KLUB České Budějovice.
Družstvo mužů přešlo na plně profesionální bázi a naším největším sponzorem se stala firma Jihostroj a.s. Velešín. VK převzal název této firmy jako svůj sponzorský název. Extraligové soutěže tedy Jihočeši hrají pod názvem VK Jihostroj Č. Budějovice.
Novým trenérem, se kterým byla uzavřena profesionální smlouva, se stal Milan Žák, současně také trenér reprezentace. Tento tah se projevil jako úspěšný. Po dlouhodobé části byl Jihostroj na čtvrtém místě a postoupil tak do vyřazovacích bojů play-off. Jihočeši byli úspěšní a senzačně postoupili do finále. Tam Jihostroj podlehl favorizovanému Ústí nad Labem a získal tak skvělé stříbrné medaile. Dosáhl tak velkého úspěchu a celé ligové finále bylo pro českobudějovické volejbalisty tečkou za nejlepší sezonou v historii.
Počínaje touto sezonou 1996-1997 patří družstvo Jihostroje ke špičce českého volejbalu. V dalších dvou letech Jihostroj úspěšně navázal na předchozí sezonu a skončil na 3.
a 2. místě v české extralize. Následoval ročník 1999-2000 kdy se českobudějovičtí volejbalisté a fanoušci dočkali historicky prvního mistrovského titulu. Zásluhu na tomto úspěchu měli trenéři Žák se Šimonkem. Úspěšný kádr tvořili: Dvořák, Popelka, Zelenka, Rubáček, Jeslínek, Habada, Šotola, Hudeček, Javůrek, Kust, Kvasnička, Smrčka.
V dalších letech Jihostroj ze své výkonnosti vůbec nepolevil. Hned další sezonu obsadil druhé místo a v roce 2001-2002 dokonce znova získal mistrovský titul. Jihostroj se stal dlouhodobým favoritem soutěže, pravidelným účastníkem bojů a o nejvyšší extraligové příčky. Stále se pohyboval vysoce v tabulce. Jako trenér působil v letech 2002-2006 u týmu Zdeněk Pommer. Toho v sezoně 2006-2007 nahradil trenér Brom a hned v prvním roce jeho působení získal s družstvem Jihostroje další mistrovský titul. V pořadí již třetí. Pocit mistra se Jihočechům zalíbil a tak s nezměněným kádrem chtěl extraligový titul ukořistit znovu. A to se jim podařilo. Podruhé za sebou v sezoně 2007-2008 dosáhli na nejvyšší příčky soutěže a mohli znova oslavovat titul mistra České republiky. Složení úspěšného týmu: Habada, Pochop, Smrčka, Mach, Pitner, Ventruba, Čajan, Emmer, Pražák, Sládeček, Zach, Motys.
Trenér Brom.
- 32 -
Ve všech uvedených letech se družstvo pravidelně zúčastňovalo evropských pohárových soutěží. Největšího úspěchu dosáhlo v sezóně 1997-1998, kdy se probojovalo do tzv. Final Four Poháru CEV. (DRHOVSKÝ, V., 2009)
5.3 Úspěchy VK Jihostroj v extralize mužů od roku 1994
ROK UMÍSTĚNÍ TRENÉR
1993-1994 5. Jindra, Cháb
1994-1995 5. Žák, Šiller
1995-1996 4. Žák, Šimonek
1996-1997 2. Žák, Šimonek
1997-1998 3. Žák, Šimonek
1998-1999 2. Žák, Šimonek
1999-2000 1. Žák, Šimonek
2000-2001 2. Žák, Šimonek
2001-2002 1. Pommer, Šimonek
2002-2003 3. Pommer, Šimonek
2003-2004 5. Pommer, Šimonek
2004-2005 3. Pommer, Šimonek
2005-2006 4. Pommer, Šimonek
2006-2007 1. Brom
2007-2008 1. Brom
2008-2009 1. Brom
(TEPLÁ, M., 2000)
Úspěchy VK České Budějovice v Českém poháru viz příloha č. 4.
5.4 Soutěže VK České Budějovice
muži:
− A-tým – Kooperativa extraliga mužů ČR
− B-tým – 1. Liga ČR
− Junioři – extraliga juniorů ČR, Krajský přebor 1
− Kadeti – extraliga kadetů ČR, 1. liga juniorů ČR
− žáci – český pohár, krajský přebor ženy:
− Juniorky – extraliga juniorek ČR
− Kadetky – extraliga kadetek ČR 5.4.1 Kooperativa extraliga
Kooperativa extraliga mužů je nejvyšší volejbalová soutěž v České republice. Systém této soutěže se často obměňuje. V sezoně 2007/2008 si nejvyšší soutěže zahrálo deset českých týmů. Do následující extraligové sezony 2008/2009 bylo přibráno i národní družstvo juniorů a
- 33 -
postupující z první ligy. Díky tomu se soutěž rozšířila na dvanáct týmů. První část se hraje dvoukolově. Druhá část soutěže play-off se hraje na tři vítězná utkání.
5.4.2 Evropské soutěže
Již po druhé za sebou si i v sezoně 2008/2009 volejbalisté Jihostroje obhajobou titulu vysloužili účast v Lize mistrů (Indesit European Champions League), v nejprestižnější evropské klubové soutěži. Tento ročník přisoudil vídeňský los Jihostroji kvalitní soupeře, papírově však přijatelnější než v minulém ročníku.
Ve své skupině se budějovický tým utkal s týmem Dynamo Moskva, belgickým Maaseikem a portugalským Victoria SC. Bohužel se mu nepodařilo vybojovat ani jediné
vítězství a nepostoupil tak do závěrečných bojů prestižní evropské soutěže.
V jedné skupině ligy mistrů jsou čtyři týmy. Zde se utká každý s každým dvakrát a to systémem doma – venku. Do play-off postupují jen dva první celky.
Ani v loňské sezoně 2007/2008 neměl českobudějovický tým zrovna štěstí na los. Do skupiny mu byl nalosován řecký tým Iraklis Thessaloniky, italský Bre Banca Cuneo a francouzský AS Cannes. Tyto přední evropské týmy nedovolili Jihostroji vyhrát ani jediný zápas a tak se i minulém roce budějovický tým umístil na poslední čtvrté příčce v evropské Lize mistrů. (VK JIHOSTROJ Č.B., 2009)
5.5 Organizační uspořádání a orgány klubu
VK České Budějovice je od počátků založen jako občanské sdružení. A tato právnická forma přetrvává u klubu do současnosti. Klub se rozhodl pro občanské sdružení z důvodu ochrany svého týmu. Při zvolení s.r.o. nebo a.s. by mohlo dojít k odkoupení části klubu jiným majitelem, který by mohl později rozprodat hráče nebo soutěž. A klub by proti tomu neměl sebemenší obranu. Zjednodušeně se dá říci, že se brání situaci, kdy by jeden jediný člověk sám rozhodoval o chodu klubu. A to právě u občanského sdružení nehrozí, zde o důležitých věcech musí rozhodovat celý organizační výbor.
Orgány klubu tvoří valná hromada a organizační výbor. Valná hromada se schází jen jednou do roka.
Organizační výbor je složen z:
• Prezident: Ing. Jan Diviš
• Viceprezident: Ing. Miroslav Čadil
• Členové: Josef Lundák Kamil Jáša
- 34 - Ing. Michal Pavlíček Mgr. Jan Vobr Ing. Miloslav Tupý MUDr. Vladislav Smrčka Jiří Novák
Každý člen výboru má svou specifickou funkci. Jsou zde zastoupeny složky mládeže, médií a propagace, sponzoringu, financí a zdravotnické péče.
VK České Budějovice si zřídil jako svůj další subjekt VOLEJBAL SPORTCB s.r.o.
Díky tomu vedou dva účty. Přes Volejbal sportcb s.r.o. se uzavírají veškeré smlouvy se sponzory. Pak všechny finanční prostředky jdoucí z reklam jsou uloženy na účtu s.r.o.
Z tohoto účtu pak jednatel společnosti, kterým je manažer volejbalového klubu, převádí postupně během roku finanční prostředky na účet VK Č.B. a klub jimi pokrývá veškeré náklady vynaložené na svou činnost.
Volejbal sportcb s.r.o. nemá žádné zaměstnance. Je zde pouze jednatel, který vyřizuje veškeré smlouvy a náležitosti. Základní kapitál 200 000 Kč potřebný na založení společnosti s ručeným omezením poskytl klubu hlavní generální partner a to Jihostroj a.s. (SCHEICHL, Z., 2009)
5.6 Hráčská základna
Všech 12 hráčů A-týmu má s klubem podepsanou profesionální smlouvu. Každý z nich je v tzv. podnikatelském vztahu s klubem a dosahuje příjmu z nezávislé činnosti. Hráč pak sám za sebe musí podat daňové přiznání a platit zdravotní a sociální pojištění. U zahraničních hráčů je způsob zdanění trochu odlišný. Jejich příjmy jsou zdaňovány klubem sražením 25% daně.
5.6.1 Transfery
V současné době u klubu působí tři hráči ze zahraničí. A to konkrétně jeden Argentinec a dva Slováci. Ještě před podepsáním smlouvy s hráčem z ciziny je klub povinen vyřídit tzv. transfer na příslušném volejbalovém svazu daného státu, ze kterého hráč pochází.
Na vyřízení transferu musí klub vynaložit další finanční prostředky. Základní body potřebné při vyřizování transferu:
• souhlas mateřského klubu, ze kterého hráč přichází,
- 35 -
• souhlas federace daného státu (každý stát má stanovené jiné taxy, které je klub povinen uhradit za podpis transferové listiny – př.: Slovenská volejbalová federace požaduje 2500 euro),
• podpis přestupujícího hráče,
• registrace transferu na CEV (poplatek činí 2000 dolarů),
Transfer platí jen jeden rok. Každý další rok se vše vyřizuje stejným systémem.
5.6.2 Nákup světových hráčů
Českobudějovický tým spolupracuje při hledání zahraničních hráčů s tzv. světovými manažery. Tímto termínem chápeme organizaci, ve které jsou registrováni světoví volejbalisté, kteří jsou momentálně bez angažmá. Manažeři nabízejí poptávajícím klubům seznam hráčů vyhovující požadavkům klubů. Poté manažer zašle videozáznam ze hry hráčů, o které klub projevil zájem. Klub si vytipuje určité množství hráčů, které si pozve na trénink.
Pak už je jen na rozhodnutí vedení klubu a trenéra, se kterým hráčem bude navázána spolupráce.
Každý hráč je zastoupen vlastním manažerem, kterému po podepsání smlouvy připadá 10%
z platu hráče. Tento podíl musí klub každý měsíc poslat na účet manažera.
5.6.3 Hráčská smlouva
Klub má vytvořenou jednu předlohu smlouvy, kterou nabízí všem hráčům. Každý z nich má stejné povinnosti a práva. Jedinou odlišností je samozřejmě délka kontraktu a platové podmínky.
Hráčská smlouva klubu obsahuje veškeré základní údaje, které by smlouva měla mít. A to hlavně dobu trvání kontraktu, práva a povinnosti hráče, platové podmínky, podpis klubu a hráče atd. Specifika hráčské smlouvy u Jihostroje Č. B.:
• Při zranění má hráč právo pobírat plný plat jen dva měsíce. Platí pouze u zranění způsobených činností v klubu.
• Při nemoci není klub povinen hráči vyplácet plný plat. Většinou ale klub k tomuto řešení nepřistupuje.
• Při neplnění podmínek smlouvy může být hráči strhnuto 30% z jeho platu. O délce trvání sankce rozhoduje manažer a trenér týmu.
- 36 -
• U smlouvy je přiložena příloha, která určuje změnu platových podmínek a odměn během působení hráče u klubu.
• U mladých hráčů se smlouva uzavírá na delší dobu. Většinou se jedná o pět let.
• Hráč je placen pouze deset měsíců v roce.
• U smlouvy může být přiložena i tzv. jednostranná roční opce, která umožňuje klubu udržet hráče i po vypršení jeho smlouvy.
Standardní dobou pro uzavírání kontraktů a smluv je u klubu již květen a červen.
(SCHEICHL, Z.,2009)
5.7 Marketing VK České Budějovice
5.7.1 Cíle klubu
a) sportovní cíle - udržet výbornou výkonnost mládežnických kategorií,
- stále obsazovat přední příčky tabulky v české extralize mužů, - zapojit do tréninku a hlavně ligových zápasů mladé hráče, - vybojovat první vítězství a lepší postavení v Lize mistrů,
- zapojovat více své odchovance do hry prvoligového týmu EGE Č.B., - vybojovat vítězství v Českém poháru.
b) ekonomické cíle - v období finanční krize ustálit rozpočet týmu,
- získat finanční prostředky na nákup kvalitních hráčů, - najít stálého sponzora pro mládežnické kategorie, - zažádat o grant na pořádání větší volejbalové akce.
c) sociální cíle - přilákat na domácí utkání ještě větší počet diváků, - propagace volejbalu v Českých Budějovicích,
- organizace doprovodných a kulturních akcí (př. volejbalový ples), - vzbudit zájem o volejbal u mládeže, dětí a přilákat je tak mezi své řady.
