• No results found

Klíčova slova:

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Klíčova slova:"

Copied!
137
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitrní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v takovém případe má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci, 7.01.2013

________________

vlastnoruční podpis

(2)

Anotace:

Námětem této diplomové práce je možnost vstupu české, společnosti na trh Ruské federace. Její založení a fungování tam. Cílem je nejen komparace ekonomik obou zemí, ale rovněž také všech možností, které spolu v tomto ohledu souvisí. Ukazuje se, že přestože bezprostředně po rozpadu zemí takzvaného východního bloku, zejména počátkem 90. let 20. století, aktivity v tomto směru poněkud ochladly, se mnohé české firmy na Rusko opět zaměřují. Tato diplomová práce obsahuje nejen teoretickou, ale rovněž i praktickou část. Uvádí komplexní informace týkající se jak dřívějších, tak zároveň současných možností ekonomik obou států, opírá se o platnou legislativu, zmiňuje vládní a daňovou politiku i další podmínky, na základě kterých český subjekt do ruského podnikatelského prostředí vstupuje. Uváděny jsou zde veškeré záležitosti, na které je nutné brát zřetel. Obsahem je také analýza výhod a nevýhod, které s sebou takové rozhodnutí přináší. Závěr praktické části je pak analýzou obchodní situace české společnosti, která již na území Ruské federace působí.

Klíčova slova:

Rusko, Česká republika, podnikatelské prostředí, zahraniční podnikatelské subjekty, daňový systém, daně, právní formy podnikání, společnost Hamé, analýza SWOT, model pěti síl Portera, vstup na ruský trh, podniky, konkurenční prostředí, výroba.

(3)

Annotation:

The topic of this diploma thesis is the possibility of a Czech company to enter a Russian Federation market and issues regarding the foundation of a company and its operation in Russia. The aim of the thesis is to compare not merely the economies of both countries but also all the possibilities each economy offers. Despite the fact that immediately after the disintegration of the Eastern bloc and especially in the early 1990s there was a decline in such activities to a certain degree, nowadays, a number of Czech companies have started to focus on Russia again. This thesis comprises both theoretical and practical sections. It provides comprehensive information on past and present possibilities that the two economies offered or offer. It also draws upon valid legislation and describes government and tax policies and other conditions, under which a Czech entity can enter the Russian business environment. The thesis outlines all matters that have to be taken into account in this respect. It also contains an analysis of advantages and drawbacks that the decision to enter the Russian market entails. In the final part of the practical section, the business position of a Czech company that already operates on the Russian market is analysed.

Key words:

Russia, Czech Republic, business environment, foreign business entities, tax system, taxes, legal forms of doing business, Hamé Company, SWOT analysis, Porter’s five forces model, entering a Russian market, companies, competitive environment, production.

(4)

Obsah

Úvod...16

1 Celková charakteristika ekonomické situace v České republice a Ruské federaci...17

1.1 Základní ekonomické ukazatele České republiky...17

1.2 Základní ekonomické ukazatele Ruské federace... 19

1.3 Hodnocení ekonomické situace v České republice a její vlivy na podnikatelskou činnost... 24

1.4 Hodnocení ekonomické situace Ruské federaci a její vlivy na podnikatelskou činnost... 30

2 Formy organizace podnikatelské činnosti... 35

2.1 Komparace právních forem podnikání... 35

2.1.1 Společnost s ručením omezeným... 39

2.1.2 Akciová společnost...42

2.1.3 Veřejná obchodní společnost... 45

2.1.4 Komanditní společnost...46

2.1.5 Družstvo... 47

2.2 Formy organizací podnikání zahraničních osob v Ruské federaci... 48

2.2.1 Registrace pobočky a obchodního zastoupení v RF...50

3 Komparace daňových systému České republiky a Ruské federace... 53

3.1 Daňový systém České republiky... 54

3.1.1 Daně z příjmů PO a FO... 55

3.1.2 Daně majetkové...58

3.1.2.1 Daň z nemovitosti...58

3.1.2.2 Silniční daň...59

3.1.2.3 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí...59

(5)

3.1.3 Daň z přidané hodnoty... 60

3.1.4 Spotřební daně...61

3.1.5 Ekologické daně... 61

3.1.6 Sociální a zdravotní pojištění... 62

3.2 Daňový systém Ruské federace... 63

3.2.1 Daň z příjmu fyzických osob (Federální daň)... 67

3.2.2 Daně z příjmu právnických osob (Federální daň)...70

3.2.3 Daň z majetku FO (Místní daň)...71

3.2.4 Daň z majetku PO (Regionální daň)...71

3.2.5 Pozemková daň (Místní daň)...72

3.2.6 Dopravní daň. (Regionální daň)... 72

3.2.7 Vodní daň (Federální daň)... 73

3.2.8 Daň z hazardních her (Regionální daň)...73

3.2.9 Daň z těžby nerostných surovin (Federální daň)...74

3.2.10 Platby za právo využívat přírodní bohatství a za využívání vodních biologických zdrojů (Federální daň) 75 3.2.11 Daň z přidané hodnoty (Federální daň)... 75

3.2.12 Spotřební daň (Federální daň)... 76

3.2.13 Speciální daňové režimy... 77

3.2.13.1 Jednotná zemědělská daň...77

3.2.13.2 Zjednodušený daňový systém...78

3.2.13.3 Jednotná daň na dopočtené imputované příjmy 78 3.2.14 Systém sociálního a zdravotního pojištění v RF...79

4 Analýza obchodní situace vybraného podniku... 84

4.1 Specifika podnikání zahraničních subjektu na ruském trhu...84

4.2 Působení společnosti Hamé s.r.o. v České republice...88

4.3 Působení společnosti Hamé v Ruské federaci...91

4.4 Analýza postavení podniku na trhu v RF...95

4.4.1.Analýza konkurenčních firem v odvětví... 95

4.4.1.1 Analýza konkurence v odvětví výroby paštik a masových konzerv... 96

(6)

4.4.1.2 Analýza konkurence v odvětví výroby kečupů...99

4.4.1.3 Analýza konkurence v odvěrví výroby dětské výživy... 102

4.4.2 Analýza hrozby substitučních výrobků...108

4.4.3 Analýza hrozby nově vstupujících firem...111

4.4.4 Analýza vyjednávací síly odběratelů...113

4.4.5. Analýza vyjednávací síly dodavatelů...117

Závěr... 119

(7)

Seznam obrázku

Obrázek č. 1 Struktura příjmu federálního rozpočtu v roce 2011 Obrázek č. 2 Právní formy podnikání v Ruské federaci

Obrázek č. 3 Daňový systém České republiky

Obrázek č. 4 Klasifikace daní RF – rodělení dle přímých a nepřímých forem daní Obrázek č. 5 Výrobní sortiment ZAO „Hamé Foods“

Obrázek č. 6 Hlavní výrobci masných konzerv v RF Obrázek č. 7 Vývoj prodeje na trhu s dětskou výživou

Obrázek č. 8 Struktura výdajů na dětskou výživu za první 3 roky života dítěte Obrázek č. 9 Distribuční kanály dětské výživy

Obrázek č. 10 Obaly paštik Hamé (nahoře) a obaly konkurence Ruzkom (dole)

(8)

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 Základní ukazatele rozvoje ekonomiky (hodnoty jsou udány v %) Tabulka č. 2 Veřejná obchodní společnost. Srovnání právních forem

Tabulka č . 3 Komanditní společnost. Srovnání právních forem Tabulka č. 4 Družstvo. Srovnání právních forem

Tabulka č .5 Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2012 Tabulka č. 6 Klasifikace daní RF- třístupňový model

Tabulka č. 7 Slevy na daních pro rok 2012

Tabulka č. 8 Sazby daní z příjmu fyzických osob v RF Tabulka č. 9 Sazby daně z majetku FO v Ruské federaci Tabulka č. 10 Výpočet mzdy zaměstnance v ČR

Tabulka č. 11 Výpočet mzdy zaměstnance v Rusku Tabulka č. 12 Analýza SWOT podnikatelské prostředí RF Tabulka č. 13. HAMÉ s.r.o.

Tabulka č. 14 Ukazatele hospodaření Hamé s.r.o.

Tabulka č. 15 Základní údaje o ZAO „Hame Foods“

Tabulka č. 16 Průměrné mzdy v RF

Tabulka č. 17 Export masných výrobků v srpnu 2005

Tabulka č. 18 Ceny ovocných pyre v internetových obchodech v prosinci 2012

Tabulka č. 19 Obchodní značky a sortiment výrobců dětské výžívy v segmentu výroby pyré, šťávy a polévky na trhu v RF

Tabulka č. 20 Doing business 2013. Česká republika a Ruská federace Tabulka č. 21 Zdanění

Tabulka č. 22 Registrace společnosti

(9)

Seznam použitých zkratek a symbol

% procento

€ euro

§ paragraf

a.s. akciová společnost

AIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome

apod. a podobně

atd a tak dále

BRС BRC Global Standard for Food Safety

CB Centrální Banka

cca circa

cm3 kubický centimetr

č. číslo

ČEZ České Energetické Závody

čl. článek

ČNB Česká národní banka

ČR Česká republika

ČSA České aerolinie

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

ČSÚ Český statistický úřad

DB Hodnocení Doing business

DPH Daň z přidané hodnoty

EHEC Escherichia coli

EHS Evropské hospodářské společenství

EMERCOM of Russia Department for Extraordinary Situations

EU Evropská unie

EUR euro

FDA Food and Drug Administration

FFOMS (ФФОМС) Federální fond povinného zdravotního pojištění

FO fyzická osoba

(10)

FSS (ФСС) Fond sociálního pojištění RF

FZ Federální zákon

GEM Global entrepreneurship monitor

GJ Gigajoule

GmbH Gesellschaft mit beschränkter Haftung

GOST Státní potravinářská norma v RF

HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Analýza nebezpečí a kritické kontrolní body

HDP Hrubý Domácí Produkt

ICGS International Classification of Goods and Services Mezinárodní klasifikace výrobků a služeb

IFC International Finance Corporation

Mezinárodní finanční korporace

IFS Mezinárodní potravinářská norma

ISO International Organization for Standardization JDDIP (ЕНВД) Jednotná daň na dopočtené imputované příjmy

JZD (ЕСХН) Jednotná zemědělská daň

k kůň

Kč Koruna česká

km2 kilometr čtvereční

KPMG Celosvětová síť poradenských společností

kw/h kilowatthodina

m2 metr čtvereční

MGU Moskevská Státní Univerzita

mil. milion

mld. miliarda

MWh megawatthodina

OAO Otevřená akciová společnost

Obč.z Občanský zákoník

ODO Společnost s ručením dodatečným

OECD Organization for Economic Cooperation and Development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

(11)

OKVED Národní klasifikátor ekonomických činností v RF

OOO Společnost s ručením omezeným

OR Obchodní rejstřík

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná

PO Právnicka osoba

RF Ruská federace

RUB ruský rubl

s.r.o. společnost s ručením omezeným

sb. sbírka

SL Sociedad Limitada

SNS Společenství nezávislých států

st. století

SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats

t tuna

TD Obchodní dům

TEA Total entrepreneuship index

tis. tisíc

tj. to je

TM Ochranná známka v RF

TU Technické specifikace v RF

tzv. takzvaný

UBS Union Bank of Switzerland

USA Spojené státy americké

USD americký dolar

v.o.s. Veřejná obchodní společnost

veř.obch.spol. Veřejná obchodní společnost

WTO Světová obchodní organizace

ZAO Uzavřená akciová společnost

ZDS (УСН) Zjednodušený daňový systém

ZK Základní kapitál

ZTP/P Zvlášť tělesně postižený s průvodcem

(12)

Úvod

Nosným tématem této diplomové práce je komparace podnikatelského prostředí Ruské federace a České republiky. Jejím cílem je získat základní přehled o rozdílech v právní úpravě podnikání a ekonomickém prostředí pro případný vstup českého ekonomického subjektu do podnikatelského prostředí Ruské federace. Námět této práce vychází z obecného předpokladu, že podnik vstupuje do nového prostředí s rozdílnými ekonomickými, politickými, legislativními a další řadou faktoru, které bezprostředně ovlivňují fungováni samotného podniku.

Proto srovnání některých ekonomických a legislativních faktorů a omezení, se kterými se podnik potýká v procesu své existence na zahraničním trhu, může být přínosné a danou problematiku více ozřejmit. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na popis základních ekonomických charakteristik, zaobírá se současným stavem ekonomik obou porovnávaných zemí, tedy České republiky i Ruské federace. Praktická část je pak zaměřena na samotnou komparaci podnikatelského prostředí. První kapitola praktické části je věnována srovnávání právních forem podnikání, líčí nejdůležitější rozdíly v legislativách. Dále se krátce zaobírá náležitostmi a specifiky, které mohou potkat český subjekt při založení pobočky nebo přímo společnosti v Rusku. Další důležitou kapitolou této diplomové práce je komparace daňových systémů obou států. Závěr praktické části je analýzou obchodní situace provedená na základě modelu Micaela Portera a to na konkrétním příkladu české společnosti Hamé s r.o. působící již více než 15 let v Rusku.

Pro splnění stanoveného cíle je nutné splnit následující konkrétní úkoly:

• Provést analýzu dynamiky a struktury ruské a české ekonomiky.

• Rozebrat rozvoj ruských a českých ekonomických vztahů.

• Zhodnotit a porovnat právní, daňové a sociální regulace podnikatelské činnosti v obou státech.

Předmětem zkoumání je české a ruské podnikatelské prostředí, kde Česká republika vystupuje v pozici investora v Ruské federaci.

(13)

1

Celková charakteristika ekonomické situace v České republice a Ruské federaci

V následující kapitole a jejich jednotlivých částech jsou nashromážděny, vyhodnoceny a interpretovány informace týkající se ekonomických ukazatelů České republiky a Ruské federace. Na úvod do dané problematiky podává základní přehled a charakteristiku podnikatelského prostředí v obou státech na makro úrovni, která je ovlivňována řadou politických, ekonomických, kulturních či sociálních faktorů.

1.1 Základní ekonomické ukazatele České republiky

Česká republika patří do kategorie průmyslově rozvinutých států centrální Evropy.

Rozloha státu činí 78 866 km³, což představuje 0,05% velikosti celkové rozlohy světa.

Podle statistických údajů ČSÚ: Česká republika k 30. září 2012 měla 10 513 209 obyvatel, zároveň je to přibližně 0,2 % z celkového počtu obyvatel země.Česká republika je členem EU od roku 2004 a otázky týkající se regulace spotřebitelského trhu se zde řídí podle základních podmínek přijatých v EU. Na vnitřním trhu ČR je široký sortiment nabízeného zboží, který odpovídá standardům a mezinárodně uznávaným kvalitám. Například podle časopisu Forbes se Česká republika nachází na 41. místě žebříčku světových ekonomik, a je také členem více než 60 mezinárodních ekonomických a 4 finančních organizací.

Průmysl v České republice zajišťuje produkci kolem 0,3 % světového HDP. Více než 70 % velkých podniků patří úplně nebo částečně mezinárodním a zahraničním nadnárodním firmám. Lze obecně konstatovat, že stav ekonomiky České republiky se určuje ve větší míře stavem a rozvojem jejího zahraničního obchodu. Tradičně je česká ekonomika orientovaná na zahraniční trhy, kde se realizuje velký podíl vyprodukovaného HDP. Česká republika patří do kategorie státu s tržní ekonomikou těsně spjatou s ekonomikami hlavních států Evropské unie. Na pozadí strukturálních reforem provedených za posledních 15 let a výrazného přílivu zahraničních investic, se český průmysl značně modernizoval, což vedlo ke snížení nákladů na výrobu a materiály, rovněž i k úspoře energií ve výrobě.[1]

Důležitým vkladem do rozvoje české ekonomiky je zahraniční obchod, a to v oblasti služeb a prodeje výrobků. Podíl České republiky na mezinárodním zahraničním obchodu činí: z vývozu - 0,5 %, z dovozu – 0,6 %. Hlavními obchodními partnery ČR jsou státy

(14)

EU, podle informací z roku 2010 skoro 74 % obratu ze zahraničního obchodu připadá právě na země Evropské unie. [2]

Hlavním faktorem, který ovlivnil v letech 2009-2010 ekonomickou situaci v zemi byla mezinárodní finanční a ekonomická krize, která zapříčinila snížení tempa ekonomického růstu. Negativně se to také odráželo v neustálém kolísání kurzu české koruny vůči euru.

Vzhledem k událostem, které nastaly v roce 2011, není zcela jisté, jak se bude vyvíjet situace s eurem dále a jaký to bude mít vliv na českou korunu a vůbec celý trh. Pád řecké ekonomiky v roce 2011 jen odstartoval řetězovou reakci spojenou s problémy uvnitř eurozóny, které přetrvávaly již nějakou dobu. Hrozba pádu ekonomik dalších států jako jsou Itálie a Španělsko podle názorů některých ekonomů dokonce může způsobit krach celé eurozóny. V takovém případě by byl jistě neodvratný postupný návrat evropských států k vlastní měně, což by způsobilo další nepokoje na trhu a globálně by to patrně mělo negativní vliv na i tak nestabilní světovou ekonomiku.

Přesto v roce 2010 bylo zaznamenáno zlepšení české ekonomiky a také její tendence k růstu. Podle informací ČSU za rok 2010 růst HDP očištěný o sezonnost a cenové vlivy zaznamenal nárůst o 2,2 % a dosahoval 3 667.6 mld. Kč. V roce 2011 se projevoval pokles v růstu a HDP činil 3 807.2 mld. Kč, s nárůstem o 1.7 %. V roce 2012 HDP klesal každé čtvrtletí, ve 3. čtvrtletí 2012 HDP činil -1,3 %. Česká Republika hospodařila s přebytečným státním rozpočtem jen v roce 2007 a 2008, a tak v roce 2009 státní rozpočet byl zase záporným. Schodek státního rozpočtu v roce 2010 činil -96,7 mld. Kč, tj. snížil se o 41,3 mld.Kč oproti prudkému pádu v roce 2009. V roce 2011 se zase snížil o 5,3 mld.

Kč, ale presto byl stále záporný a činil -91,4 mld. Kč. V roce 2012 podle údajů za 3.

čtvrtletí státní finance skončily schodkem ve výši 71,4 mld. Kč. Zlepšení lze objasnit zvýšením DPH, avšak plánovaných očekávání a výsledku dosaženo nebylo. Celkové příjmy do státního rozpočtu v roce 2011 činily 836,6 mld. Kč. Nedá se tedy nyní vůbec říci, že následky krize jsou překonány. Jako negativní faktor lze totiž uvést zvýšení státního dluhu na 1344 mld. Kč, tj. růst o 185 mld. v roce 2010 v porovnání s předchozím rokem.

K 31.12. 2011 činil státní dluh 1499,4 mld. Kč a za rok 2012 vzrostl přibližně o dalších 300 mld. Kč. Objem výstavby se snížil na 14,6 % ke konci roku 2010 a úroveň nezaměstnanosti se pohybovala kolem 9,8 %. K 30.11.2012 se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 8,7 %. Podle údajů ČNB úroveň inflace v ČR v roce 2009 činila 1,0 %.

(15)

Taková úroveň inflace byla způsobena na jednu stranu zvýšením průměrného indexu spotřebitelských cen, a na druhou stranu tvrdou politikou ČNB zaměřenou na udržení inflace. Podle ČSÚ v roce 2011 míra inflace už dosahovala 1,9 %, v roce 2012 se pohybovala na 3,3 %.[3] [4] [5]. Přehled základních ekonomických údajů České republiky a Ruské federaci je k nahlédnutí v Příloze č. 1.

Přiliv přímých zahraničních investic do ČR podle údajů České národní banky v roce 2011 činil přibližně 95.683,3 mil. Kč. Odliv přímých investic do zahraničí za stejné období 20.388,7 mil. Kč, z toho 17.134.4 mil. Kč směřovalo do Evropy. Většina přímých investic do ČR v posledních letech pocházela ze státu EU, především z Německa, Lucemburska, Rakouska, Holandska, Velké Británie a Kypru. U investic ze států nepatřících do EU se jednalo o Spojené státy Americké a Jižní Koreu. [4]

Podle stavu k 12.2012 v investičním hodnocení Moody’s Česká republika zůstala na stejné úrovni A1 a Fitch na úrovni A+ stejně jako v předchozích letech. Tyto ukazatele zařazují ČR do kategorie státu se střední zadlužeností. Naopak podle hodnocení Standard & Poors úroveň vzrostla na AA-, což je hodnoceno jako velmi kvalitní investiční prostředí. [6]

V důsledku recese, která měla vliv na ekonomickou situaci ČR v roce 2009, došlo ke snížení vnitřního obratu zboží a kupní síly obyvatelstva. I přes všechny negativní dopady, existuje také řada pozitivních faktorů, které měly vliv na domácí trh: růst průměrné mzdy, upevnění kurzu národní měny, snížení cen výrobků, nealkoholických nápojů, oblečení, elektroniky, zvýšení objemu dodávek levného zboží ze zemí Asie (Čína, Vietnam, Indie apod.), a také evropských zemí (Německa, Rakouska, Slovenska, Španělska apod.).

1.2 Základní ekonomické ukazatele v Ruské federaci

Ruská federace s rozlohou 17 075 400 km² je největším státem na světě a představuje 11,46 % souše planety Země. Rusko je zemí s velmi nízkou úrovní zalidnění, počet obyvatel k říjnu 2012 činil jen 141 930 000 obyvatel. [7] Rusko má největší zásoby přírodních zdrojů- ropy, zemního plynu, uhlí, nerostných surovin, dřeva, pitné vody. Proto je také ruská ekonomika významně ovlivněna těžbou těchto přírodních surovin a vývojem jejich cen na mezinárodním trhu. V důsledku snížení cen ropy na konci roku 2008 a v roce

(16)

2009 ekonomika Ruské federace zaznamenala pokles. Avšak dopady na ruskou ekonomiku nebyly tak zničující jako v ostatních zemích Evropy. Proto také v roce 2010 byl růst HDP 4

%, růst průmyslové výroby se pohyboval na 5,8 %, s těmito výsledky se Rusko dostalo na 6. místo ve srovnání ekonomik celého světa podle ukazatelů objemu HDP na paritu kupní síly. [7] Rok 2011 byl pro ruskou ekonomiku mimořádně úspěšným, proto se také další část této diplomové práce věnuje a rozebírá některé ekonomické ukazatele v průběhu tohoto úspěšného období.

Objem HDP Ruska za 1. čtvrtletí roku 2011 činil 11 410 mld. RUB (7 131 mld. Kč).

Tempo růstu HDP za sledovanou periodu vzrostlo o 4,1 % v porovnání s předešlým rokem.

V květnu 2011 se začalo projevovat zrychlení tempa růstu ruské ekonomiky. Podle údajů Ministerstva ekonomického rozvoje Ruské federace růst HDP v průběhu měsíců dubna až května 2011 činil 0,4 %, v dubnu se tato hodnota pohybovala kolem 0,1 %. Pozitivní dopad na růst HDP způsobila řada faktorů, jako jsou průmyslová výroba, stavebnictví a maloobchod. Přestože reálné příjmy obyvatelstva se snížily, nemělo to žádný vliv na poptávku, ba dokonce pokračoval růst investic a spotřeby. Roční přírůstek HDP v květnu, v rámci sledovaného období, činil celkem 3,8 %, v dubnu pak 3,3 %. V odvětví průmyslové výroby v květnu 2011 s výjimkou sezonních výkyvů se stále projevoval ekonomický růst, a tak statistiky zaznamenaly zvýšení průmyslové výroby o 0,5 % v měsících dubnu a květenu. Podobný trend růstu se dále prosazoval i v některých ostatních odvětvích, jako je výroba obráběcích strojů, kde po pádu v únoru 2011, v březnu až květnu se obnovil růst v odvětví a v květnu dosahoval přírůstku 0,6 %. Největšího přírůstku ve výši 9,2 % podle statistik dosahovalo odvětví elektrického a optického zařízení a také elektroniky. Na druhé příčce s výsledkem 3,4 % se umístila hned dvě odvětví produkce kožených výrobků a obuvi, a také odvětví zabývající se výrobou papíru a nakladatelskou činností. Naopak v odvětví strojírenství a v automobilovém průmyslu byl v květnu zaznamenán výrazný pokles o 4,3 %. V květnu 2011 proti stejnému období předešlého roku, činil přírůstek v průmyslovém odvětví celkem 4,1 %, u výroby obráběcích zařízení ukazatel vzrostl dokonce o 5 %. [8]

V oboru stavebnictví v dubnu 2011 bylo zaznamenáno nepatrné zlepšení ekonomických ukazatelů po výrazném poklesu na začátku roku. V květnu 2011 už činil přírůstek 0,6 %.

V ročním porovnání se podařilo přesáhnout hranici záporných ekonomických ukazatelů a

(17)

dosáhnout kladného výsledku ve výši 1,9 %. Přes všechny snahy, ale zaznamenala bytová výstavba výraznější pokles oproti předešlému roku, a to celkem o 7,7 %. A tak v období od ledna až do květen roku 2011 bylo zkolaudováno dokonce o 6,9 % bytových jednotek méně než v předchozím roce. [8]

Dále v květnu 2011 oproti dubnu stejného roku lze pozorovat zvýšení tempa růstu obratu v oblasti maloobchodního prodeje, kde přírůstek činil 0,6 %. V ročním porovnání dosažených výsledků tak lze hovořit opět o zlepšení, přesněji o růstu o 5,5 % v roce 2011 proti roku 2010. Růst objemu obratu maloobchodu je důsledkem snížení úspor a zvýšením spotřebitelských půjček. Úspory podle statistik Ministerstva ekonomického rozvoje RF se v květnu se snížily na úroveň 7,5 %, což je minimální stanovená úroveň po vypuknutí krize v roce 2008. Dalším negativním trendem ruské ekonomiky je snížení reálných příjmů obyvatelstva. V květnu 2011 byl reálný důchod o 7 % nižší než ve stejném období v roce 2010. Podle statistického úřadu RF v květnu 2011 byl přírůstek průměrné mzdy nulový.

V této souvislosti je vhodné poukázat na to, že v průběhu roku docházelo k průběžné úpravě statistických údajů o důchodu obyvatelstva RF a nové údaje měly příznivější výsledky než původní hodnoty. Proto se také nedá jednoznačně určit skutečný dopad na ekonomiku. Naopak na trhu práce vypadá situace mnohem lépe a úroveň nezaměstnanosti dokonce mírně klesá. Podle údajů za květen 2011 se nezaměstnanost snížila na 6,4 % ze 7,2 % za duben 2011. V roce 2012 činila nezaměstnanost 6,6 %. Lze tedy říci, že během posledních dvou let se Rusku daří udržet poměrně nízkou úroveň nezaměstnanosti, v podstatě nejnižší za posledních 10 let.[7] [8] [9]

V odvětví zemědělství v květnu 2011 byl zaznamenán pokles o 0,3 % proti dubnu 2011.

V ročním porovnání lze hovořit o nepatrném zlepšení a to také o 0,3 % proti roku 2010, ovšem roční tempo růstu se zpomaluje. Podle stavu k 01.06 2011 proti roku předešlému se zvýšila produkce obilí, a to v následujícím poměru: zrnové kultury o 8,5 %, cukrová řepa o 8,1 %, slunečnice o 12,2 %, zelenina o 4 %, a došlo k poklesu pěstování brambor o 0,9 %.

[8]

V květnu 2011 činila inflace na spotřebitelském trhu 0,5 % stejně jako v květnu roku 2010.

V období mezi lednem a květnem byl roční růst cen poměrně vysoký, a to 9,6 %. V květnu byl ale růst cen na potraviny nulový, ceny ostatního zboží vzrostly o 0,8 % proti dubnu 0,5 %. [8]

(18)

Tab. č. 1: Základní ukazatele rozvoje ekonomiky (hodnoty jsou udány v %)

Ukazatel 2010 2010 2011 2011

Květen Leden-květen Květen Leden-květen

HDP 105,4 104,3 103,8 103,9

Index spotřebitelských cen 100,5 104,0 100,5 104,8

Index průmyslové výroby 112,6 110,3 104,1 105,2

Obráběcí výroba 118,7 114,4 105,0 108,1

Zemědělská výroba 103,1 103,5 100,3 100,6

Investice do ZK 105,6 99,2 107,4 102,0

Stavebnictví 95,0 91,8 101,9 100,8

Kolaudace bytových jednotek 104,3 98,2 92,3 93,1

Reálný důchod obyvatelstva 101,7 105,6 93,0 96,3

Reálná mzda 105,8 104,2 102,6 102,0

Průměrná mzda v RUB/měs. 20279 19812 22520 21819

Maloobchodní obrat 107,0 104,0 105,5 105,2

Celkový počet nezaměstnaných v %

k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu 7,3 - 6,4 -

Export v mld. USD 31,8 157,6 44,2 204,4

Import v mld. USD 19,4 84,3 27,7 119,1

Průměrná cena ropy Uralsm v USD/barel 73,4 76,3 111,5 107,3

Zdroj: Základní makroekonomické tendence vývoje ekonomiky [online]. [10-11-2011]. Dostupné z: http://www.estimation.ru/ru/analytics/2011/08/26-3/ [11]

Příjmy do federálního státního rozpočtu v roce 2011 činily 11 366 mld. RUB, celkový státní rozpočet v roce 2011 činil 20 855,4 mld. RUB, a stal se tak vůbec největším za posledních 10 let. Nárůst proti roku 2010 činil 4 823,5 mld. RUB. Rok 2012 však nebyl tak úspěšným, jako předchozí, a ke dni 01.11. 2011 činil celkový statní rozpočet 18 812. mld.

RUB. Ruský státní rozpočet na rozdíl od českého je plánován vždy jako přebytkový.

Přebytek státního rozpočtu v roce 2011 činil 860,8 mld. RUB. Pro rok 2012 byl přebytek větší proti předchozímu roku 2011, a pohyboval se kolem 1779 mld. RUB. Jak je patrné z diagramu na obrázku č. 1, největší příjmy do federálního státního rozpočtu jsou příjmy uskutečňované z vývozu (41 %), jedná se převážně o vývoz přírodních zdrojů, jako jsou plyn, ropa, uhlí, dřevo a také vývoz kovů (aluminium, měď, nikl). Další významnou složkou státního rozpočtu jsou daňové poplatky za využívání přírodních zdrojů 18 %. Třetí místo patří dani z přidané hodnoty se skoro stejným výsledkem, a to 18 %. Diagram celkových příjmů do státního rozpočtu je v příloze č. 2. [10]

(19)

Obr. č. 1. Struktura příjmu federálního rozpočtu v roce 2011

Zdroj: údaje platné k 01.11. 2012 podle ruského statistického úřadu [10]

Důležité je podotknout, že největším obchodním partnerem RF je Evropská unie. Právě obchod mezi státy EU a RF tvoří největší a nejstabilnější příjmy do státního rozpočtu.

Podle údajů celního úřadu RF za rok 2010 bylo Německo největším obchodním partnerem Ruské federace, obrat zboží činil celkem 67,3 mld. USD. Jistě není bez zajímavosti, že například v roce 2009 činil import pouze 21,2 mld. USD. Dalšími významnými partnery RF v zahraničním obchodu jsou za rok 2010: Holandsko 61,8 mld. USD, Čína 55,9 mld.

USD, Itálie 52,9 mld. USD, Turecko 33,8 mld. USD, Japonsko 29 mld. USD, USA 27,3 mld. USD, Polsko 27,2 mld. USD, Velká Británie 22,5 mld. USD a Finsko 22,4 mld. USD.

[10]

Podle údajů Mezinárodní banky je podnikání s Ruskem velmi náročné po stránce administrativní. Příkladem je fakt, že pro uskutečnění exportu je třeba vyřídit 8 dokumentů, stvrdit je 8 podpisy a celý proces trvá nejméně 30 dní. Situace s importem je ještě složitější, zde je zapotřebí 8 dokumentů, s 10 podpisy a lhůta k vyřízení je nejméně 35 dní. Pro srovnání, v Německu jsou například proto tuto proceduru zapotřebí pouze 4 dokumenty, 1 podpis a délka vyřizování potřebných dokladů není více než 1 týden. [11]

(20)

Podle ratingových agentur hodnotících důvěryhodnost a rizikovost podnikatelského prostředí různých států, má Rusko podstatně horší výsledky než Česká republika. Proto také agentura MOODY´S hodnotí RF stupněm rizikovosti Baa1, STANDARD & POOR´S (S&P) a Fitch hodnotí stupněm BBB, což představuje střední až nižší kvalitu. [6]

Podle údajů Národní banky RF za období leden až září 2011, obrat zboží v zahraničním obchodu činil 389,4 mld. USD, export 238,6 mld. USD, import 150,8 mld. USD. Saldo tak pořád zůstává kladným, a to ve výši 87,8 mld. USD. [11]

1.3 Hodnocení ekonomické situace v České republice a její vlivy na podnikatelskou činnost

Základem moderní české ekonomiky je dobře rozvinutý průmysl a energetický komplex, což tvoří skoro třetinu HDP státu, a také stabilní finanční sektor a velkokapacitní a mechanizovaná zemědělská výroba. Pozitivní vliv na českou ekonomiku má také její členství v nejdůležitějších obchodních organizacích, jako je WTO a Evropská unie. Velkou roli v rozvoji české ekonomiky hraje zahraniční obchod. Tradičně česká ekonomika je orientovaná hlavně na zahraniční trhy, kde se realizuje největší část vyprodukovaného HDP v zemi. V současné době otevřená ekonomika, která je zaměřená na export, je výsledkem celkem úspěšně provedené transformace po rozpadu východního bloku a aktivní politiky zaměřené na přilákání nových investic ze zahraničí. Na konci 20. století proběhla intenzivní modernizace většiny zastaralých závodů, především se jednalo o modernizaci průmyslové výroby. Tyto investice byly velice úspěšné a průmysl v ČR, a to především automobilový, se stal pilířem české ekonomiky. Podobná situace v ČR jaká panuje v sektoru průmyslu, převládá i v bankovním sektoru. Největší banky v ČR patří zahraničním investorům, výjimku tvoří jedině Česká exportní banka.

Zemědělská výroba představuje cca 3 % z HDP České republiky, ale zároveň je stát schopný uspokojit celou poptávku po hlavních zemědělských produktech. V ČR je průmyslový sektor mnohem větší než v ostatních zemí EU. Aktivní politika státu zaměřená na příliv zahraničního kapitálu, kterou Česká republika uplatňovala v 90. letech 20. st., vedla k tomu, že čeští podnikatelé ztratili kontrolu nad hlavními průmyslovými odvětvími.

Všechny důležité závody, automobilový průmysl, podniky zabývající se výrobou

(21)

elektrotechniky a elektroniky, ropné společnosti, společnosti zabývající se importem plynu a dodávkami plynu do regionu, patří zahraničním investorům.

Pod kontrolou státu zůstaly pouze elektrárenské společnosti a společnosti provozující přepravu, tj. železnice a aerolinky. Dokonce se uvažovalo o prodeji českých aerolinek ČSA a.s. některému ze zahraničních subjektů. Jedním z hlavních zájemců o koupi v roce 2009 byly ruské aerolinky Aeroflot. Zatím se ovšem nepodařilo najít pro ČSA vhodného zájemce, premiér Nečas však vidí prodej společnosti jako jedinou možnou cestu pro k její záchraně. „Uvítal bych ji (privatizaci ČSA) a budu ji v příštím roce doporučovat vládě.

Budeme o tom ještě jednat společně s ministrem financí a ministrem dopravy. Jsem přesvědčený, že jediná rozumná cesta k záchraně ČSA je její prodej strategickému partnerovi. Naopak Letiště Praha bychom nyní prodávali pod cenou a to je nesprávný ekonomický krok,“ uvedl premiér.“ [12]

První místo v desítce největších společnosti se zahraničním kapitálem obsadila akciová společnost „Škoda, automobilová a.s.“. Škoda auto se v roce 1991 připojila k velmi úspěšnému německému koncernu VolksWagen group, a stala se tak čtvrtou značkou tohoto koncernu, vedle značek Audi, Seat a VW. [2]

Nejdůležitějšími zahraničními obchodními partnery ČR jsou Německo a Slovensko, kteří tvoří 29 % a 7 % podílu na obratu zboží. Celkem na státy EU připadá cca 74 % obratu zboží. Kolem 6,3 % zahraničního obratu zboží připadá na Čínu. Rusko také patři mezi důležité obchodní partnery ČR, a podle údajů za rok 2010 bylo na 8. místě mezi hlavními zahraničními partnery ČR. [13]

Rusko-české obchodní vztahy se do příchodu krize se rozvíjely velmi intenzivním tempem.

Avšak v roce 2009 došlo k výraznému poklesu obratu zboží mezi oběma státy. Podle údajů statistického úřadu Ruské federace, došlo v roce 2009 k poklesu obratu zboží dokonce o 37,8 % v porovnání s předchozím rokem a obrat tak činil 6,8 mld. USD. Ruský vývoz zaznamenal také výrazný pokles a to o 38,8 % na 4,4 mld. USD, a import poklesl o 35,8 % na 2,3 mld. USD. [14]

Pokud mluvíme o statistických ukazatelích zahraničního obchodování mezi ČR a Ruskem za rok 2010, je důležité podotknout, že i přes růst obratu zboží se stále nepodařilo dosáhnout rekordních hodnot, kterých dosahovaly tyto země mezi sebou v době před

(22)

světovou ekonomickou krizí. Příčinou tohoto stavu mohly být relativně nízké světové ceny na ruské energetické zdroje v porovnání s cenami za rok 2008. Dále se během roku 2010 prosazoval trend postupného snižování podílu energetických zdrojů v celkovém objemu ruského vývozu do ČR. Podle údajů ČSÚ daný ukazatel činil 82,2% z celkového vývozu Ruska, což je o 4,8 % méně než v roce 2009. Oproti tomu v letech 2009 a 2010 byl zaznamenán růst vývozu strojírenské produkce. Podle údajů ČSÚ činil podíl strojírenské produkce na ruském vývozu 3,9 %, a dosahoval 263 mil. USD. [14]

V regionech RF se realizuje řada velkých společných projektů: rekonstrukce a modernizace průmyslového závodu „Uralvagodzavod“, výstavba zemědělského hospodářství v republice Baškortostán a Samarské oblasti, výstavba podniku na výrobu léků v Kazani, modernizace elektrárny ve městě Krasavino (Volgogradská oblast, Rusko), dokončuje se výstavba závodu na výrobu skla, a podobný projekt se realizuje i v Omské oblasti.

Největšími českými podniky jsou elektrárna „ČEZ, a.s.“ a „Agrofert holding, a.s.“, zabývající se obchodováním s komoditami chemického a zemědělsko - potravinářského sektoru. Hlavním partnerem ČR v oblasti energetiky je RF, od roku 2010 všechny české jaderné elektrárny přešly na ruské jaderné palivo. Dodávky ropy z RF pokrývají přibližně 70 % potřeby ČR tohoto zdroje, plyn pocházející z Ruska zabezpečuje 80 % celkové poptávky po této komoditě. [14]

Česká republika patří do kategorie států, které si nejvíce volí zahraniční investoři. V roce 2010 zaujala místo v první desítce nejatraktivnějších států pro investování. Kvalitní infrastruktura, vysoká úroveň kvalifikace specialistů, relativně levná pracovní síla, stabilní ekonomická situace, právě všechny tyto pozitivní faktory se stávají rozhodujícími pro zahraniční investory. V současnosti více než 138 000 českých podniků ze všech odvětví má za sebou zahraniční kapitál. Od roku 1999 se do České republiky dostalo více než 60 mld.

USD investicí ze zahraničí. [4]

Velkou předností ČR je to, že může poskytnout řadu doporučení od nadnárodních zahraničních společností, kterým investice v ČR přinesly kvalitu, příjem a hlavně velký úspěch u spotřebitelů. Jako příklad lze uvést společnost Panasonic, která v 90. letech začala vyrábět klasické televize, dnes je sortimentem společnosti elektronika špičkové kvality a

(23)

posledních technologických trendů. Firma Panasonic pokračuje ve vývoji výrobků na území České republiky a školí zde i své vedoucí manažery. Dalším příkladem je společnost Ingersoll Rand, která začala působit na českém trhu na začátku 90. let. Tehdy společnost úspěšně zavedla strojírenskou výrobu zaměřenou na systémy klimatizace. Během několika let se připojila k Pražskému výzkumnému centru chladírenské techniky. V současné době patří zařízení firmy mezi nejmodernější v rámci celé Evropy. Rovněž i tato společnost otevřela regionální vzdělávací centrum pro manažery.

Výborným ukazatelem kvality podnikatelského prostředí v České republice je velký počet případů, kdy investoři po uplynutí několika let přistoupili k rozšíření výroby. V roce 2010 se až v 65 % případů jednalo právě o rozšíření výroby, což svědčí o úspěchu zahraničních investic. [4] Investoři proto nemají důvod odcházet ze země, ale naopak se snaží o další rozvoj svého podnikání. Rozšíření výroby znamená ve většině případů nový příliv zahraničního kapitálu a investování do nových modernějších technologií, investice do výzkumu a vývoje. Příkladem za všechny může být firma Denso. Původně vyráběla pouze klimatizaci pro automobily na území ČR, v současnosti je tady i vyvíjí. Podobným vzorem je také firma Bang & Olufsen, výrobce domácích spotřebičů. Tato dánská společnost vybudovala v České republice svůj vůbec první zahraniční závod a také otevřela výzkumné centrum pro vývoj svých výrobků.

Mezi přednosti České republiky lze zařadit i její polohu, jak se často uvádí, v srdci Evropy.

V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, a od roku 2007 také patří mezi státy Schengenského prostoru. Česká republika se posunula tímto důležitým krokem o něco výše na žebříčku zemí nejvhodnějších pro investování.

Dalším faktorem úspěchu a popularity země mezi zahraničními investory je vysoká úroveň vzdělávání a příprava specialistů v různých oborech. Ještě do pádu železné opony patřila ČR k zemím s největším podílem absolventů technických oborů v porovnání s ostatními obory. Podle průzkumů nezávislých agentur 61 % občanů ČR komunikuje, vedle mateřštiny, alespoň jedním cizím jazykem. Velkou zásluhou českých vědců je také celá řada revolučních objevů, například to jsou měkké kontaktní čočky, a také zatím nejúčinnější medikamenty pro potlačení příznaků a pozastavení rozvoje nemoci AIDS.

(24)

Výdaje na mzdy českých zaměstnanců jsou relativně nízké, ve srovnání se staršími členskými státy EU. Podstatně nižší jsou i ostatní výdaje, jako například pronájem, ceny nemovitostí a pozemků apod. Konkrétně cena za pronájem kanceláře v centru Prahy je o dost levnější než například ve Francii nebo ve Španělsku, ovšem kvalita práce nabízená českými zaměstnanci je srovnatelná. Podle průzkumů se Česká republika jeví velmi atraktivně pro zahraniční investory. Nachází se na 4. místě co do množství vytvořených pracovních míst ve srovnání s ostatními státy EU, a na 6. místě nejatraktivnějších států pro zahraniční investory. Předností České republiky je také to, že není nutné se soustředit pouze na jeden region, který bude přitahovat celý zájem investorů, což by v budoucnu mohlo způsobit přehlcení projektů a následný růst mezd. [3]

Zahraniční investoři si cení českých specialistů pro jejich novátorský přístup a vysokou kvalitu odvedené práce. Kombinace německé přesnosti a české vynalézavosti už přinesla pozitivní výsledky v podobě vysokých zisků pro zahraniční společnosti. Dobrým příkladem je koncern VolksWagen a Škoda auto, a.s., která dnes patří mezi úspěšné a dobře prodávané značky. Kromě koncernu VolksWagen svěřili specialistům z České republiky také výzkum a vývoj i další nadnárodní společnosti, jako například Mercedes. Velké množství zahraničních podniků má vlastní výzkumné a vývojové centrum, například jde o tyto: Panasonic, Honeywell, MercedesBenz, Motorola, Rockwell Automation, Thermoking a Visteon.

Hned za Německem se podle objemu investic do ekonomiky České republiky řadí Japonsko. Na začátku 90. let se České republice podařilo přilákat a získat velmi zajímavé japonské investice. Díky kvalitnímu prostředí a tradičnímu modelu podnikání, kde také velký význam hraje doporučení, se informace o příznivé reputaci České republiky jako stabilního prostředí pro rozvoj podnikání, rychle rozšířila mezi japonské společnosti. V České republice působí kolem 196 japonských společností, z nichž 76 tvoří průmyslové podniky. Velký počet firem založilo vlastní střediska výzkumu a vývoje. V ČR jsou to většinou podniky zabývající se automobilovým průmyslem, strojírenstvím a výrobou elektroniky. Důležité je podotknout, že ani jediný z velkého počtu japonských investorů se v ČR nesetkal s problémy týkajícími se nepřizpůsobení ve zdejším podnikatelském prostředí. [2]

(25)

Ve skupině domácích podniků lze zaznamenat také růst kapitálu a investic. V 90. letech bylo převážné množství investic plynoucích ze zahraničí zaměřené do průmyslového odvětví. Velký příliv zahraničního kapitálu znamenal pro většinu podniků velkou šanci, řada z nich se pak stala dodavateli pro velké podniky.V současnosti jde většina investic do výzkumu a vývoje, a do strategických služeb, což je mnohem více než u přímých konkurentů. Na druhou stranu zvětšující se podíl investic do výzkumu a vývoje neznamená, že investice do průmyslu se ČR vyhýbají. Ovšem, mění se jich struktura.

Jednoduchá montážní střediska se přesouvají dále na východ, kde jsou náklady na práci a vybudování podnikatelské základny nižší než v České republice, jako například v Rusku.

Přesun investic dále na východ s sebou přináší nejen výhodu pro firmy v podobě snižování celkových nákladů, ale také trpí nižší kvalitou odvedené práce a rovněž vzdělání specialistů je podstatně nižší. Přestože výrobci vysokých technologií stále důvěřují a svěřují vývoj svým pracovníkům v České republice. Z toho vyplývá, že Českou republiku volí především společnosti se zaměřením na vysoké technologie, farmaceutickou výrobu, výrobu počítačů a kancelářské techniky, elektroniky, a strojírenství. Česká republika se stala nejatraktivnější zejména pro společnosti podnikající v automobilovém průmyslu, v oborech elektroniky a strojírenství. Výroba automobilů má v ČR dlouhodobou tradici.

Společnosti přicházející na český trh tak mají možnost využití dobré základny a zkušeností firem, které působí v odvětví již dlouhá léta. Podobná situace je i ve strojírenství a elektronice.

Dalším velmi atraktivním sektorem v České republice je letecký průmysl, v rámci bývalého východního bloku se v tomto odvětví Československo nacházelo ve výhradním postavení. Jistě není bez zajímavosti, že na výukových turboaktivních letadlech závodu Aero Vodochody a.s. trénovala většina pilotů ze zemí východního bloku. Ztráta tradičních trhů po pádu železné opony zasáhla nejvíce právě letecký průmysl. V posledních letech lze však v této oblasti pozorovat výrazné zlepšení, výroba součástek a leteckých motorů zaznamenává růst. Mimořádné postavení a výhodu mají výrobci leteckých sportovních zařízení. V tomto oboru patří čeští výrobci k absolutní světové špičce. [2]

Česká republika nabízí podnikatelům řadu programů zaměřených na podporu a rozvoj podnikání. Zároveň s tuzemskými programy získání různých grantů, mají čeští podnikatelé možnost získat dotace plynoucí z fondů Evropské unie. Česká republika má také

(26)

vypracovaný systém pobídek pro podnikatele a poskytuje různé odměny určené investorům. Tento systém je využíván již od roku 1997, výdaje spojené s odměnami se provádí v souladu se zákonem. Systém spočívá v tom, že podnikatelé a společnosti splňující určitá kritéria mají možnost získání dotací a podpory od státu. Díky tomu, že se celý tento systém odměn opírá o platnou legislativu, stává se tak zcela průhledným, jednoduchým a snadným na porozumění pro každého žadatele o podporu. Značná část podpory investic je zaměřená na výzkum a strategické služby. Vláda ČR nabízí granty ve výši 35 % všech výdajů na rekvalifikaci a vzdělání zaměstnanců. Investor má také možnost získat podporu na svou podnikatelskou činnost, a to například na výplaty zaměstnanců během 2 po sobě následujících let. [15]

1.4 Hodnocení ekonomické situace Ruské federace a její vlivy na podnikatelskou činnost

Zprvu je důležité poznamenat, že podnikatelské prostředí v Rusku není tak příznivé jako v České republice. Následky mezinárodní krize se odrazily ve všech sférách společenského života. Pro podnikatelskou činnost se rok 2008 stal rozhodujícím pro většinu společností.

Slabší odešli z trhu a ukončili svou činnost, a silnější se stali ještě odolnějšími. Odborníci z Petrohradské Vysoké školy managementu a jejich kolegové z ekonomické katedry Moskevské Státní Univerzity (MGU) provedli výzkum na téma „Jak krize roku 2008 ovlivnila podniky po celém světě a jakým se stál pro tyto společnosti následující rok 2009“. Výsledkem této spolupráce se stal projekt Globální monitoring podnikatelského prostředí (global entrepreneurship monitor, GEM). Předmětem zkoumání jsou vztahy mezi podnikatelskou činností a ekonomickým růstem v různých zemích. Tento výzkum oceňuje roční nacionální úroveň a rozsah malého a středního podnikání.

Jedním z hlavních přínosů výzkumu je index podnikatelské aktivity (total entrepreneuship index, TEA). V Rusku v roce 2009 byl tento ukazatel podstatně nižší než v ostatních východoevropských zemích s rozvijící se ekonomikou a činil pouze 3,9 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi předběhli Rusko dokonce takové státy jako Maďarsko s výsledkem 9,1

%, Rumunsko s 5 % a Lotyšsko 10,5 %. Na druhou stranu takto nízký ukazatel se dal

(27)

očekávat, protože za celou historii účasti Ruské federace v projektu nejvyšší ukazatel TEA byl zaznamenán pouze v roce 2006, a dosahoval hodnoty 4,9 %. [16]

Index počáteční podnikatelské aktivity, tj. aktivity podnikatelů, kteří teprve začali provozovat podnikatelskou činnost, se příliš neliší od hodnot TEA. V roce 2009 se v Rusku tento ukazatel ustálil na úrovni 3,9 %, v roce 2008 pak byl ještě nižší, a činil pouze 3,4 %.

S tak nízkými ukazateli se Rusko umístilo dokonce na posledním místě ve skupině zemí s efektivně-orientovanou ekonomikou. Z toho lze usoudit, že negativní dopad na ekonomiku po vypuknutí ekonomické krize v roce 2008 měl negativní dopad také na vnímání stability podnikatelského prostředí, potažmo podmínek pro založení nového podniku. Změny v makroekonomickém prostředí jen posílily obavy z neúspěchu v provozování a založení nového podniku. Podle statistik sdílelo obavy z podnikatelského neúspěchu o 20 % více lidí než v roce 2008. [17]

Podnikatelská aktivita se měřila nejen podle množství nově založených podniků, ale také podle těch, které svou činnost ukončily. Počet podniků v Ruské federaci, které svou činnost ukončily, značně převyšoval počet těch nově založených. Je však dobré upozornit, že ukončení činnosti jednoho podniku nemusí nutně znamenat jejich úplnou a konečnou deaktivaci. Zhruba 20 % ruských podniků, jejichž vlastnici ukončili podnikatelskou činnost, pokračovalo ve své existenci pod vedením jiných vlastníků a jejich forma podnikání se prostě změnila. Hlavní příčinou uzavření podniků se stala především jejich nízká rentabilita. Podle výzkumu uvedlo 36 % dotázaných respondentů jako hlavní důvod ukončení činnosti právě nízkou nebo vůbec žádnou rentabilitu. Hlavním důvod neúspěchu za rok 2008, a to nedostatek obratu a prostředků, se posunul v žebříčku na druhé místo.[16]

V posledních letech se v ruském podnikatelském prostředí projevuje negativní trend, tzv.

„nucené podnikání“. Tento fenomén je charakteristický tím, že lidé jdou do podnikání z donucení ekonomickým prostředím. Mnozí z nich nemohou najít jinou cestu k získání prostředků pro svou existenci, než právě začít podnikat. Ve většině případů se jedná o volnou živnost, a činnosti jako jsou prodej zboží a poskytování drobných služeb. Podobná činnost však nepřináší skoro vůbec žádný prospěch pro ekonomiku státu, tj. nevytváří nová pracovní místa a je charakteristická velmi nízkou produktivitou. Změnila se ale i podoba

„nuceného“ podnikatele, osob provozujících samostatnou výdělečnou činnost. Na začátku 90. let to byli lidé s kostkovanými taškami, nakupující zboží v zahraničí a prodávající ho

(28)

na ulicích v Rusku, tzv. „čelnočniky“. V současné době tato forma podnikání zcela přestala existovat a nucenými podnikateli se stali také manažeři střední třídy. Ve většině případů jsou pak takoví lidé nuceni se zabývat například placeným autostopem, který jim pomáhá splácet úvěr na automobil, nebo se může jednat i o poskytování drobných služeb mimo pracovní dobu.

Druhá skupina podnikatelů, kteří chtějí podnikat z vlastní vůle, vidí nezávislost jako hlavní motiv pro založení vlastního podniku. Podíl takových podnikatelů se od roku 2008 zdvojnásobil. Tento trend je spojován s tím, že lidé se potýkají s krácením mezd a hrozbou propuštění z práce. Proto, ve snaze získat nezávislost a větší právo rozhodování, mají tendenci zakládat vlastní podniky. Přímou souvislost s mírou podnikatelské aktivity mají také osobní a sociálně-demografické charakteristiky, jako například věk, pohlaví, úroveň vzdělání apod. Skupina mladých podnikatelů, konkrétně ve věku od 25 do 34 let se stala nejvíce aktivní mezi podnikateli v roce 2009. Na druhou stranu tato věková skupina zaznamenala výrazný pokles, a to ze 41 až na 28 %, tento ukazatel je výrazně vyšší než v jiných státech. [16]

Jedním z charakteristických rysů ruského podnikatelského prostředí je fakt, že věk a úroveň vzdělání podnikatelů nemají přímé spojení. Ve skupině mladých podnikatelů tak panuje větší sebejistota ve vlastní znalosti a schopnosti. Podle statistik ve věkové skupině 18-24 let je o svých znalostech přesvědčen skoro každý třetí podnikatel, ve skupině 25-44 let je to už pouze každý pátý podnikatel. Z hlediska technologií v ruském podnikatelském prostředí 81 % podnikatelů využívá technologie, které jsou starší 5let. Podíl podnikatelů zaměstnaných v technologicky náročném odvětví činí pouze 3 %. [16]

Odborníci, kteří se zúčastnili výzkumu, se shodují, že problémy podnikatelského prostředí Ruské federace způsobuje také řada sociálně-politických faktorů. Vstupu na trh novým společnostem brání složitý úřední systém a celkově labilní postup úředníků pří založení podniku. Problémem je také nedostatek potřebného vzdělání v ekonomické oblasti a ve vnímání samotné společnosti, která vidí téměř každý nový podnik jako neúspěšný. Nelze tedy říci, že ruská kultura je příliš nakloněná podnikání a usilování o vybudování něčeho nového. Podle názoru odborníků, ruské podniky mají vůbec nejhorší přístup ke kapitálu, dokonce horší ze všech 45 států účastnících se výše uvedeného výzkumu. [16]

(29)

Podle výzkumu za rok 2009 jsou nejčastěji uváděnými faktory negativního působení na rozvoj podnikání byrokracie a korupce. Rusko se na základě právě těchto ukazatelů tradičně neobešlo bez pozornosti světa. Ruská federace se nachází ve skupině států nejen s negativním hodnocením z hlediska přístupu k cizímu kapitálu, ale také z hlediska státní politiky, efektivity státních programů a přístupu k vědeckým vynálezům. Nehledě na deklaraci rozvoje malého podnikání skutečná podpora a opatření neexistují. Přitom je zdůrazňováno, že problémem není nedostatečná legislativa, ale spíše poněkud volné vyložení platných zákonů úředníky, kteří mnohdy vidí malé podnikání jako snadný zdroj vlastního obohacení. [16]

V posledních několika letech však bylo zaznamenáno celkové zlepšení podnikatelského prostředí. Prosazována je aktivní politika zaměřená na přilákání zahraničních investic.

Důkazem je fakt, že za prvních 9 měsíců roku 2011 se přímé investice ze zahraničí zvýšily o cca 20 % proti roku 2010. Celkově investice činily kolem 100 mld. USD. Za poslední 3 roky byly přijaty zákony zaměřené na zlepšení fungování celní správy, liberalizace kontroly zahraničních investic a byly aplikovány změny v migrační politice. Právě migrační politika a předpisy byly totiž brzdou při lákání zahraničních specialistů vysoké úrovně do národního hospodářství. V roce 2010 byl přijat zákon č. 86-FZ „O právním statusu zahraničních občanů v RF“. Tento dokument zjednodušuje registraci a získání pracovního povolení pro specialistu, který má roční příjem nejméně 2 000 000,- RUB, avšak za určitých podmínek může být snížen na 1 000 000,- RUB. Rovně byla snížena doba stanovená pro vyřízení pracovního povolení z 1 roku na 20 dnů, zaveden status rezidenta, který umožňuje placení daně z příjmu FO ve standardní výši 13 % místo původních 30 %, možnost získání povolení k pobytu zjednodušeným způsobem apod.[18]

Vstupem Ruska do WTO 22. srpna 2012 se otevírají nové příležitosti pro zahraniční podniky. Hlavním smyslem přístupu Ruska do WTO bylo pro ruské a zahraniční společnosti sjednocení podmínek konkurenčního prostředí, snížení celních a administrativních překážek, stabilita zahraničního obchodování a možnost podílet se vývoji pravidel mezinárodní hospodářské spolupráce. Přesto, podle Evropského parlamentu, existují některá rizika, například: tendence Ruska k nesplnění požadavků WTO a Celní unie mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem, pravidla která mohou být v rozporu s pravidly WTO.

(30)

Rusko však dosud nevyřešilo problém tykající se komfortního přístupu ke kapitálu.

Vzhledem k problémům uvnitř eurozóny byly zpřísněny úvěrové podmínky. Sazby pro malé a střední podniky se v současné době pohybují v rozmezí 12 až 22 %, pro velké podniky 7 až 10 %. V roce 2012 kolem bylo nuceno okolo 84 % podnikatelů žádat o půjčky v zahraničních bankách. Nepřitažlivost ruských úvěrových institucí je způsobena také tím, že existuje riziko vyvlastnění majetku státem, protože většina z nich jsou banky se státní účastí.

(31)

2 Formy organizace podnikatelské činnosti

V ekonomice státu fungují různé ekonomické subjekty, fyzické a právnické, lišící se celou škálou různých znaků, jako jsou velikost podniku, odvětví podnikání, metody organizací výroby apod. Podnik může mít z právního hlediska podnikání různou formu, cílem je najít takovou, která by nejlépe odpovídala druhu činnosti konkrétního subjektu.

Existence různých právních forem podnikání lze považovat za jeden z nejdůležitějších předpokladů efektivního a správného fungování tržní ekonomiky jakéhokoliv státu.

2.1 Komparace právních forem podnikání

Pro lepší pochopení a celkový přehled v problematice, které se tato diplomová práce věnuje, se následující kapitola zaobírá společnými rysy a odlišnostmi právních forem organizací podniku, které existuji v České republice a v Ruské federaci. Porovnány jsou zde odlišnosti, které existují v právní regulaci těchto dvou zemí.

V České republice lze mezi základní formy podnikání zařadit tyto následující: [20]

1. Samostatný podnikatel (fyzická osoba-živnostník- OSVČ) 2. Obchodní společností:

Osobní: Veřejná obchodní společnost, Smíšené: Komanditní společnost

Kapitálové: Společnost s ručením omezeným, akciová společnost 3. Družstva

4. Státní podniky

5. Evropské hospodářské zájmové sdružení 6. Evropská Společnost

7. Evropská družstevní společnost 8. Ostatní

Seznam členění základních forem podnikání v Ruské federaci je znázorněn na obrázku č. 2. Již na první pohled je možné si povšimnout hned několika odlišností.

(32)

Obr. č. 2: Právní formy podnikání v Ruské federaci Zdroj: vlastní zpracování

Ruská federace není členem Evropské unie a z toho důvodu také nezohledňuje ruská legislativa evropské právní formy podnikání jako: evropské hospodářské zájmové sdružení,

(33)

evropská společnost a evropská družstevní společnost. Tyto právní formy podnikání jsou relativně nové i pro Českou republiku. Účelem existence těchto právních forem je usnadnění podnikání v nadnárodním měřítku prostředí Evropské unie. V každém případě jsou tyto typy podnikání upravené nařízením Rady EU, na které bezprostředně navazuje česká legislativa. V případě Evropského hospodářského sdružení, které lze považovat za jednu z nejstarších forem „komunitární společností“, to je definováno nařízením Rady č.

2137/85/EHS a dále ho upravuje český zákon č. 360/2004 Sb., o evropském hospodářském zájmovém sdružení.

Další odlišnosti lze spatřovat ve formách státních podniků. V České republice existuje pouze jediná forma státního podniků, která se řídí předpisem č. 77/1997 Sb., Zákon o státním podniku. Státní podniky také mohou mít právní formu akciové společnosti, kde stát je hlavním držitelem akcií podniku. V Ruské federaci tuto právní formu podnikání upravuje federální zákon od 14.11.2002 č. 161-FZ „o státních a městských unitárních podnicích“. Způsob dělení je znázorněn na předchozím obrázku č. 2. Unitární podnik se dělí na městský a státní, v závislosti na zdroji vlastnictví majetku. Unitárním podnikem, podle Občanského zákoníku Ruské federace, se rozumí takový podnik, který je obchodní společností s právem nakládat s majetkem, který není ve vlastnictví této společnosti. Dále se rozlišuje operativní a hospodářský způsob řízení unitárního podniku. Městský podnik, je podnikem s hospodářským způsobem řízení a má větší nezávislost v řízení v porovnání s operativním způsobem řízení než jak je tomu u státního podniku. Rozdíl je zřejmí ve způsobu ručení za závazky podniku. Podnik s hospodářským způsobem řízení neručí za závazky, pokud nejsou způsobeny samým zakladatelem podniku. Podnik s operativním řízením se nemůže dostat do bankrotu, jelikož Ruská federace nese subsidiární zodpovědnost za jeho závazky. [19]

Státní podniky v obou zemích mají i společné základní rysy. Například v obou státech je podnik zakládán podnikatelskou listinou, či ředitel nastupuje do funkce jmenováním.

Další důležitou formou podnikání je podnikání fyzických osob. Základním dokumentem v České republice, kterým se řídí podnikání osob samostatně výdělečně činných je zákon č.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V Ruské federaci je absence podobného jednotlivého dokumentu, který by upravoval analogickou činnost. Státní registrace a živnostenské podnikání se tak řídí Federálním zákonem č. 129-FZ „o státní registraci

(34)

právnických osob a individuálních podnikatelů“, Občanským zákoníkem, a také další řadou federálních zákonů a předpisů, na kterých se vláda Ruské federace usnesla. Ruská legislativa nestanovuje ani obecné podmínky, ani věk pro samostatného podnikatele.

Z toho důvodu se využívá čl. 23 Občanského zákoníku, který určuje základní podmínky provozování podnikání obchodní společnosti. V obou státech se individuálním podnikatelem může stát fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, až po dosažení 18let pod podmínkou své bezúhonnosti. V některých případech ruská legislativa povoluje podnikání osobám už od 16let. Živnost může provozovat jak česká, tak i zahraniční osoba s trvalým pobytem nebo bez na území České republiky. V Rusku jsou stanoveny stejné podmínky.

Pro provozování podnikatelské činnosti je však nutné získat živnostenské oprávnění, jak v případě založení obchodní firmy, tak i v případě samostatného podnikatele. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba. V České republice se živnosti rozdělují do skupin na ohlašovací a koncesované. Podle zákona do ohlašovacích živností patři řemeslné, vázané a volné živnosti. Naproti tomu v Ruské federaci neexistuje žádná klasifikace živnosti podle náročnosti na jejich získání, jak je tomu v České republice a systém má své odlišnosti. Využívá se národní klasifikátor ekonomických činností 029- 2001(OKVED), který nabyl své platnosti od 6.11. 2001. Živnosti jsou rozdělené do skupin od A až do Q v závislosti na předmětu podnikání. Existují také některé druhy činnosti uvedené v zákonu č. 99-FZ RF od 4.05. 2011, které vyžadují získání licencí pří splnění určitých podmínek. V ostatních případech lze živnosti považovat za volné, přičemž založení některých z nich je vázáno na povolení hasičského záchranného sboru, EMERCOM of Russia, apod. Licence se získává až po zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

V České republice jsou právnické osoby definovány obchodním zákoníkem (zákon č.

513/1991 Sb., Obchodní zákoník) jako obchodní společnosti. Tyto společnosti se dělí na osobní, kapitálové a smíšené. V Ruské federaci podnikání právnických osob a formy podnikání definuje Občanský zákoník. Podle Obchodního zákoníku ČR jsou společnostmi;

veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a také evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

Následující část této diplomové práci se zaobírá srovnáním uvedených 5 základních

References

Related documents

Od počátku vstupu diskontních prodejen Lidl na český trh společnost značně rozší ila nabízený sortiment nepotravinového zboží, což se setkalo s velkým

Největší rozdíl mezi oběma kluby je především na úrovni komunikace. Zde je patrné na jakých úrovních, se který klub pohybuje. Ústecký klub má komunikaci a

Rovná daň je však navrhována především pro své vedlejší přínosy, pro svou schopnost bez výrazných záporných efektů pro stát a poplatníky stanovit nižší daně. Tyto

Nad vstupním portálem je tradiční sochařská skupina zobrazující kolo Učení (dharmy) 3 a dvou daňky, kteří první vystoupili z lesa a začali poslouchat

Jasný cílem, na který by se měli pracovníci hlavního skladu zaměřit je zrušení externího skladu a přesun uskladnění všech materiálů do prostoru

Etiopie, infrastruktura, mezinárodní obchod, podnikání, podnikatelské prostředí, přímé zahraniční investice, vzdělání, zahraniční rozvojová

Etiopie, infrastruktura, mezinárodní obchod, podnikání, podnikatelské prostředí, přímé zahraniční investice, vzdělání, zahraniční rozvojová

Pomocí PEST analýzy bylo prozkoumáno politické, ekonomické, sociální a technologické prostředí, které zkoumá makroekonomické okolí a atributy, které mají zásadní