TVORBA S PAPÍREM U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU V RÁMCI VOLNOČASOVÝCH
AKTIVIT
Bakalářská práce
Studijní program: B7505 – Vychovatelství
Studijní obor: 7505R004 – Pedagogika volného času Autor práce: Alena Schuhová
Vedoucí práce: ak. mal. Markéta Pošarová
Liberec 2014
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Ak. mal. Markétě Pošarové za její ochotu, vstřícnost a dobré rady při realizaci bakalářské práce.
Děkuji mojí rodině, která mě podporovala. Zároveň děkuji dětem a zaměstnancům ze Základní školy Aloisina výšina Liberec, kteří se podíleli na realizaci bakalářské práce.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá tvorbou z papíru u dětí mladšího školního věku v rámci volnočasových aktivit. Cílem práce je ukázat dětem v rámci výtvarných dílen, tvorbu s odpadovým papírem.
Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá základními pojmy, jako je historie papíru, výroba papíru, výchova ve volném čase, školská zařízení, výtvarná výchova a další. Praktická část se věnuje výtvarné výchově se zaměřením na odpadový papír. Praktická část byla realizována na Základní škole Aloisina výšina v Liberci.
Klíčová slova
Papír, výtvarná výchova, volný čas, výchova ve volném čase, školská zařízení, výtvarné dílny.
Annotation
The bachelor thesis deals with the creation of paper in leisure activities for school age children. The aim was to show children within the art worshops, creation with waste paper.
The work was divided into two parts. The theoretical part focuses on the basic concepts such as the history of paper, paper manufacture, leisure, education, school, arts and more. The practical part is devoted to arts education with a focus on waste paper.
The practical part was performed at a primary school Aloisina vyšina in Liberec.
Keywords
Paper, Art, leisure, leisure education, schools, art workshops.
7
Obsah
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ... 9
ÚVOD ... 12
TEORETICKÁ ČÁST ... 13
1PAPÍR ... 13
1.1 Historie papíru ... 13
1.1.1 Papyrus... 13
1.1.2 Pergamen ... 14
1.2 Výroba papíru ... 14
1.2.1 Mechanický způsob ... 14
1.2.2 Chemický způsob ... 15
1.2.3 Výroba papíroviny ... 15
1.2.4 Výroba papíru na papírenském stroji ... 15
1.2.5 Výroba ručního papíru ... 16
1.2.6 Příprava papíroviny pro děti ... 16
1.2.7 Vznik papíren u nás ... 17
1.3 Rozdělení papíru ... 17
1.4 Rozměry normalizované řady ... 18
1.5 Skladování papíru ... 18
2VÝCHOVAVEVOLNÉMČASE ... 19
2.1 Funkce výchovy ve volném čase ... 19
2.2 Pedagog volného času, vychovatel ... 20
2.3 Volný čas ... 20
2.3.1 Volný čas dětí a mládeže ... 20
2.4 Požadavky na realizaci výchovy ve volném čase v době mimo vyučování ... 21
2.5 Školská zařízení pro zájmové vzdělávání ... 22
3VÝVOJDĚTÍMLADŠÍHOŠKOLNÍHOVĚKU ... 23
3.1 Mladší školní věk (6-11let, žáci prvního stupně základní školy) ... 23
4VÝCHOVNÉPŮSOBENÍAVÝTVARNÁVÝCHOVA ... 24
4.2 Výtvarná výchova ... 24
4.2.1 Druhy výtvarných činností ... 25
4.3 Výtvarné řady a projekty ... 26
4.3.1Výtvarné řady ... 26
4.3.2 Výtvarné projekty ... 26
8
4.4 Výtvarná tvorba z papíru ... 26
4.5 Techniky použité v praktické části ... 27
4.5.1 Kašírování ... 27
4.1.2 Koláž ... 28
4.1.3 Košíkářská technika ... 28
4.1.4 Muchláž ... 29
4.1.5 Origami ... 29
4.2 Kreslící nástroje a pomůcky ... 29
4.3 Malířské nástroje a pomůcky ... 30
PRAKTICKÁ ČÁST ... 31
5TABULKAMETODICKÝCHLISTŮ ... 32
6METODYVÝZKUMU ... 46
6.1 Postup práce s dotazníkem a rozhovor ... 47
6.2 Vyhodnocení dotazníku ... 48
6.3Polostrukturovaný rozhovor ... 51
6.4 Vyhodnocení polostrukturovaného rozhovoru ... 52
7ZÁVĚR ... 53
8SEZNAMLITERATURY... 55
9SEZNAMPŘÍLOH ... 57
9
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
OBRÁZKY:
Obrázek č. 1 Příběh stromu v jednom roce Obrázek č. 2 Příběh stromu v jednom roce Obrázek č. 3 Když stromy ožívají
Obrázek č. 4 Když stromy ožívají Obrázek č. 5 Kočka
Obrázek č. 6 Oblíbené zvíře Obrázek č. 7 Oblíbené zvíře
TABULKY:
Tabulka č. 1 Rozměry normalizované řady papíru Tabulka č. 2 Metodické listy
Tabulka č. 3 Metodický list č. 1 – Ptáček
Tabulka č. 4 Metodický list č. 2 – Domeček pro ptáčka Tabulka č. 5 Metodický list č. 3 – Příběh stromů v jednom roce Tabulka č. 6 Metodický list č. 4 – Dotkni se stromu
Tabulka č. 7 Metodický list č. 5 – Oblíbené zvíře Tabulka č. 8 Metodický list č. 6 – Kočka
Tabulka č. 9 Metodický list č. 7 – Vesmír
Tabulka č. 10 Metodický list č. 8 – Svět kolem nás Tabulka č. 11 Metodický list č. 9 – Louka
Tabulka č. 12 Metodický list č. 10 – Když stromy ožívají Tabulka č. 13 Pohlaví respondentů
Tabulka č. 14 Třídění odpadu – doma Tabulka č. 15 Třídění odpadu – ve škole Tabulka č. 16 Odpad v přírodě
Tabulka č. 17 Odhazování odpadu v přírodě
10 Tabulka č. 18 Vliv třídění odpadu na životní prostředí
Tabulka č. 19 Co je odpadový papír
Tabulka č. 20 Využití odpadového papíru ve výtvarné výchově Tabulka č. 21 Tvorba s odpadovým papírem
11
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
Aj. A jiné Např. Například
Př. n. l. Před naším letopočtem Tzv. Tak zvaně
ŽP Životní prostředí
12
ÚVOD
Podle pověsti se traduje, že papír byl vynalezen v Číně v roce 105 př. n. l., kdy se z odpadu při výrobě hedvábných proužků podařilo vyrobit novou surovinu, tzv. papírovou hmotu. Za objevitele výroby ručního papíru je považován Číňan Cchai Lun, který jako první svůj nález „patentoval“ na císařském dvoře (Havlíčková 2004, s. 7).
Přestože Číňané výrobu papíru velmi tajili, podařilo se v roce 610 př. n. l.
tajemství papíru přenést přes Koreu do Japonska a postupně do Evropy (Scgiel, Scgielová 2003, s. 21).
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala odpadový papír, který patří mezi materiál nejlevnější, nejdostupnější a je neopominutelnou součástí výtvarné výchovy.
Setkáváme se s ním všude, v obchodech jako balícím materiálem, s novinami a časopisy, ale i v domácnosti má široké zastoupení od ubrousků až po toaletní papír.
Cílem této bakalářské práce je použití odpadového papíru ve výtvarné výchově a zapojení dětí mladšího školního věku do výtvarných dílen. Dětem bych touto cestou chtěla poskytnout základní informace o papíru a zároveň ukázat, že odpadový papír nepatří pouze do sběru, ale má i širší použití.
Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se budeme zabývat historií, výrobou a rozdělením papíru. Dále se zmíníme o funkci a působení výchovy volného času, osobnosti pedagoga volného času a profesní přípravy pedagogů a vychovatelů volného času aj.
V praktické části naleznete metodické listy, které jsme z části realizovali na Základní škole Aloisina výšina v Liberci. Metodické listy nabízejí motivaci a cíle ve výtvarné výchově, vše je doprovázeno fotodokumentací.
13
TEORETICKÁ ČÁST
1 PAPÍR
Obecně rozumíme papírem relativně tenkou stejnoměrnou vrstvu vláken (převážně rostlinného původu) vodou naplavených na síto, zplstěných, odvodněných a usušených (Kocman 2004, s. 6).
S papírem se každý z nás setkává od útlého dětství, někteří mají schované své první obrázky a výrobky z papíru. Postupem času se papír stává neoddělitelnou součástí života a provází nás na každém kroku dodnes. Nacházíme ho v různých podobách např. jako tácky, kelímky, sáčky, kapesníky, kuchyňské utěrky aj.
V dnešní digitální době už papír není natolik důležitý pro přenos myšlenek, většina informací se ukládá digitálně nebo elektronicky. Přes to všechno je papír stále médium pro komunikaci mezi lidmi ve formě časopisů, knih, ale je i mezinárodně uznávané platidlo (Havlíčková 2004).
1.1 Historie papíru
Na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. vznikala první civilizační centra, nastala potřeba zapisovat a zároveň uchovávat důležité informace, které se zapisovaly pomocí rydla z rákosu do hliněné tabulky.
Vývojem prošel i psací materiál v Egyptě. Hieroglyfy písaři tesaly do kamene nebo vyřezávaly do dřeva. Až papyrus, na který se psalo štětečkem, neobyčejně práci písaře usnadnil (Scigiel, Scigielová 2003).
1.1.1 Papyrus
Kolem třetího tisíciletí před naším letopočtem v Egyptě se k uchování a přenosu myšlenek začalo zapisovat na papyrus (Havlíčková 2004).
Papyrus byl vyráběn z určitého druhu rákosí, které se vyskytovalo v bahenních oblastech Nilu. Výroba papyru byla založena na jednoduchém principu, ale výrobní proces byl velmi zdlouhavý. Úprava byla náročná, stonek se musel oloupat, zbavit
14 kůry a lýka. Z papyru zbyla pouze dřeň a ta se rozřezávala na malé proužky, které se proplétaly v tkanině (plátnová vazba), a poté upravovaly kladívkem, aby se vyrovnala tloušťka.
Finální úprava papyru bylo přilepení lišt, tím vznikl několika metrů dlouhý svitek, který se nechal vyschnout na slunci a poté se leštil hladicím kamenem a papyrus se mohl použít. Psalo se na něj seříznutým rákosem, ten se namáčel do inkoustu, který se vyráběl z arabské gumy, vody a sazí. Takto připravený papyrus se nazýval „svitek“. Staré svitky se nevyhazovaly, byla z nich barva seškrábána a mohl se znovu použít (Scigel, Scigielová 2003).
Koncem antiky se papyrus pomalu vytrácel a na jeho místo se prosazoval
„pergamen“ (Havlíčková 2004).
1.1.2 Pergamen
Na začátku 13. století se začíná vyrábět pergamen, jeho název je spjat s místem vzniku - Pergamon v Malé Asii. Pro výrobu pergamenu bylo zapotřebí telecí, ovčí a kozí kůže. Tyto kůže musely být očištěny od tkání a ostatních nečistot. Posléze byla kůže namáčena do vápenného roztoku a poté napnuta na rám, kde se vyhladila pemzou. Pergamen na rozdíl od papyru byl pružnější, bylo ho možné popisovat z obou stran a chyby v textu bylo možné odstranit pemzou. Od 14. století byl pergamen postupně nahrazován papírem (Havlíčková 2004).
1.2 Výroba papíru
Nejdůležitější surovinou pro výrobu papíru je dřevo. U nás se nejčastěji používá smrk. Další suroviny, které nesmíme opomenout, jsou např. sláma, staré hadry z juty, bavlny, ale také starý papír (Scigiel, Scigielová 2003).
1.2.1 Mechanický způsob
Základní surovinou pro výrobu papíru je vláknina, získáváme jí ze dřeva, které se za neustálého toku vody brousí na velkých bruskách, a dochází k „rozvlákňování dřeva“. Tímto způsobem se vlákno naruší, ale dřevovina má pořád barvu dřeva, proto je nutné chemické bělení. Touto cestou se dřevo zpracuje až z 95 %. K výrobě papíru
15 nám ale samotná dřevovina nestačí, musí se přidat buničina. Tímto způsobem se vyrobí papír horší kvality např. novinový papír, kde se nachází cca 2 % buničiny.
Tento druh poznáme, že nám po krátkém pobytu na slunci zežloutne (Scigiel, Scigielová 2003).
1.2.2 Chemický způsob
Chemické rozvlákňování dřeva spočívá v izolaci celulózového vlákna chemickou cestou. Jako rozpouštědel lze použít roztoků, které jsou chemicky buď zásadité, nebo kyselé. Podle toho, které látky použijeme, rozeznáváme dvě hlavní výrobní metody:
alkalický způsob, kterým se vyrábí buničina natronová a sulfátová,
kyselý způsob, při němž se vyrábí buničina sulfitová (Scigiel, Scigielová 2003, s. 21).
1.2.3 Výroba papíroviny
Buničinu a papírovinu zpracováváme mechanicky podle toho, jakých vlastností chceme dosáhnout u hotového papíru. Vlákno se zpracovává v průtočných mlýnech nebo v holendrech1. V této fázi výroby se přidávají vlákniny v daném poměru, podle toho jaký papír se má vyrobit.
Další stupeň výroby je úprava klížení, poté plnění minerálními plnivy, přibarvování popř. úplné barvení a konečné čištění. Tímto zpracováním nám vznikne vodní suspenze, která obsahuje všechny látky v hotovém papíru, papírovině (Scigiel, Scigielová 2003).
1.2.4 Výroba papíru na papírenském stroji
Řídká papírovina, která je stejnoměrně rozptýlená ve vodě se přivádí na pohybujícím se sítě. Voda sítem protéká a drobné částečky papíroviny se na něm
1 Holendr - velká dřevěná káď, v níž se těžký vrubovaný dřevěný válec, opatřený kovovými noži, otáčel pomocí vodního kola a drtil hadry o desku opatřenou rovněž kovovými noži (Špálová 2007, s. 9).
16 uchycují a zplstňují. Další fáze je na lisovacím papírenském stroji, kde dochází k odstranění vody, zpevnění a vyrovnání povrchu papíru. Poté papír prochází mezi dvěma až čtyřmi dvouválci, spodní válec je sací, potažen pryží a děrován pro odtok vody. Vrchní válce mají hladký povrch a jsou z různorodého materiálu. Po ukončení lisovací části papír obsahuje cca 65 % vody. Následující fáze je sušení, kde je voda odstraněná na 6-7 % vody v papíru. Sušený pás papíru můžeme na povrchu upravovat nanášením vhodných hmot, jako jsou např. natírání bílými pastami, povrchové barvení aj. (Scigiel, Scigielová 2003).
1.2.5 Výroba ručního papíru
Ruční papír i v dnešní době vyhledávaný pro své dobré vlastnosti jako jsou např.
pevnost, pružnost, příjemná struktura. Typickým znakem ručního papíru jsou nepravidelné nebo silně klížené okraje (Špálová 2007).
1.2.6 Příprava papíroviny pro děti
Pro výrobu papíru potřebujeme pracovní stůl, na který rozložíme igelitový ubrus. Dále si připravíme nádoby na vodu a na papírovou drť, mixér, plátno, síto a žehličku.
Pro výrobu samotného papíru potřebujeme buničinu - ubrousky, papírové kapesníky, akvarelové nebo hlubotiskové papíry. Další surovinou je starý papír – noviny, časopisy, obal od vajec. Nesmíme zapomenout na lepidlo, vhodné je lepidlo na tapety, tzv. suché lepidlo, které v kontaktu s vodou nabobtná a naředí se na potřebnou konzistenci. Další důležitou věcí je plátno, na kterém bude vyrobená hmota usychat.
Při ruční výrobě papíroviny nejdříve natrháme staré papíry na malé kousky.
Takto připravený papír dáme do nádoby a necháme namočené. Je dobré nechat papír namočený do druhého dne. Poté za pomocí mixéru nebo ručního šlehače rozmixujeme papír na řídkou kaši. Pokud chceme papírovou hmotu hrubší nebo jemnější, musíme tomu přizpůsobit dobu mixování. Hmotu můžeme obarvit přírodním barvivem např. koření, čaj, káva a opět kaši rozmixovat, aby se přírodní barvivo spojilo s kašovitou hmotou. Takto připravenou hmotu nalijeme do větší
17 nádoby – vany a přidáme vodu s lepidlem. Vezmeme si rám se sítem, ponořujeme jej do vany a nabereme papírovou hmotu. Na sítu se zachytí papírovina, tuto činnost opakujeme tak dlouho, až dosáhneme tloušťky tři až pěti milimetrů. Vyklopíme na plátno a necháme odpařit. Voda se odpařuje zhruba dva až tři dny.
Pokud nám rozmočená papírová hmota zbyla a už nemáme síto a plátno, je možné přidat do hmoty hladkou mouku, vymačkat přebytečnou vodu a získáme modelovací hmotu. Vymodelované figurky necháme opět dva až tři dny vyschnout a můžeme je pomalovat např. temperovými barvami (Scigiel, Scigielová 2003).
1.2.7 Vznik papíren u nás
Výroba papíru nebyla považována pouze za řemeslo, ale za bílé umění. Dnes je ručních papíren poměrně málo a dobrou tradici si udrželo Japonsko, Francie, Anglie, Holandsko a Itálie. Jednou z nejstarších, dodnes provozovaných ručních papíren v Evropě jsou Velké Losiny, založené Petrem ze Žerotína roku 1516 (Špálová 2007, s. 10).
Založení papíren v Čechách:
v roce 1370 byla u nás v Chebu Vlaši založena první papírna.
v roce 1505 byla založena papírna v Olomouci.
v roce 1516 byla papírna založena ve Velkých Losinách, která funguje dodnes a vyrábí se zde ruční papír (Scigiel, Scigielová 2003).
1.3 Rozdělení papíru
Plošné hmotnost (dříve používaný termín gramáž), je hmotnost 1m2 papíru vyjádřená v gramech. Podle plošné hmotnosti rozdělujeme papír na tři skupiny:
1) Papír je ve finální podobě zplstěná vrstva malé tloušťky a jeho plošná míra je do 150g/m2.
2) Karton na rozdíl od papíru je o něco tužší a bývá vyroben z jedné nebo několika vrstev, jeho plošná hmotnost je 150 – 250 g/m2.
3) Lepenka je vyrobena spojením většího počtu vrstev, jde o silnější materiál a její plošná hmotnost se pohybuje od 250g/m2 do 4 000g/m2 (Kocman 2004).
18 1.4 Rozměry normalizované řady
Tabulka č. 1
Řada A
Rozměry řady A
v milimetrech Řada B
Rozměry řady B v milimetrech
A0 841 x 1189 B0 1000 x 1414
A1 594 x 841 B1 707 x 1000
A2 420 x 594 B2 500 x 702
A3 297 x 420 B3 353 x 500
A4 210 x 297 B4 250 x 353
A5 148 x 210 B5 176 x 250
A6 105 x 148 B6 125 x 176
A7 74 x 105 B7 88 x 125
A8 52 x 74 B8 62 x 88
A9 37 x 52 B9 44 x 62
A10 26 x 37 B10 31 x 44
(Kocman 2004, s. 52).
1.5 Skladování papíru
Papír je hygroskopický (tzn. velmi citlivý na přítomnost vody), proto jeho skladovací podmínky vyžadují větší pozornost. Při normálním kolísání atmosférických podmínek, voda v papíru kolísá od 4 – 8 %. Optimální klima se pohybuje v teplotním rozhraní mezi 15 – 25 °C a optimální vlhkosti 55 – 65 %.
Pokud papír skladujeme ve vlhkém prostředí, papír vlhkost nasává a začne se kroutit, vlnit. Naopak pokud se papír skladuje v suchém prostředí, papír vysychá a stává se lámavým (Kocman 2004).
19
2 VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE
Pedagogika volného času2 je součástí oboru pedagogiky, která je jako vědní obor velmi mladá. Od druhé poloviny 20. století se součástí pedagogiky stává pedagogika volného času, která je vědou o výchově a teorii výchovy ve volném čase.
Významná oblast výchovného působení je pedagogické ovlivňování volného času, které je zaměřené zejména na výchovu dětí a mládeže v době mimo vyučování.
Napomáhá vést děti k racionálnímu využití volného času, rozvíjí specifické schopnosti, uspokojuje lidské potřeby. Způsob využití volného času má vliv na duševní hygienu, a zároveň se odráží na studijních a pracovních výkonech člověka (Pávková a kol. 1999).
2.1 Funkce výchovy ve volném čase
Výchova ve volném čase je specifická oblast výchovného působení, kde plní funkci výchovně – vzdělávací, zdravotní, sociální a preventivní (Pávková a kol.
1999).
První instituce se věnovaly péči dětem školního věku v době mimo vyučování, vznikly tzv. spolky, dobrovolná sdružení, kde bylo v prvé řadě důležité ohlídat děti a zaměstnat je natolik, aby neměly čas věnovat se jiným společensky nevhodným činnostem.
Další podíl na funkci výchovy ve volném čase měly organizace, které se věnovaly nejen dětem, ale i dospělé populaci např. tělovýchovné organizace, organizace na volnočasový pobyt v přírodě aj.
V současné době se propaguje spíše výchovně-vzdělávací funkce, zde se klade velký důraz na její plnění. Působí na tělesnou, psychickou, fyzickou a sociální složku. Každá výchovná instituce nabízí širokou škálu možností, prostřednictvím motivací, zájmových a výchovných činností.
2 Pedagogika volného času je disciplína pedagogiky, zaměřená na výchovné a vzdělávací prostředky, pomáhající autonomnímu a smysluplnému využívání volného času dětí, dospívajících i dospělých;
v mnoha zemích je to zároveň studijní obor (Průcha a kol. 2008, s. 161).
20 V nemalé míře přispívá na výchovu ve volném čase i zdravotní funkce, která podporuje zdravý tělesný duševní a sociální vývoj. A v neposlední řadě vliv na pedagogiku volného času má sociální funkce, která má za úkol naplnit volný čas dětí a mládeže v době mimo vyučování a v době, kdy rodiče jsou v práci. Tuto sociální funkci naplňují školská zařízení formou družiny či klubu (Průcha a kol.
2003).
2.2 Pedagog volného času, vychovatel
Pedagog volného času a vychovatel3 patří mezi pedagogické pracovníky, kteří vykonávají přímou výchovně-vzdělávací činnost. S pedagogem volného času se často setkáme v různých volnočasových institucích, školních družinách, školních klubech (Průcha a kol. 2003).
2.3 Volný čas
Pojem volný čas je čas kde se člověk může věnovat činnostem, které má rád, uspokojují ho, odpočine si a přináší mu celkové uvolnění. Volný čas zahrnuje např.
dovolená, sport, zábava, zájmové činnosti aj. Do volného času nepatří činnosti, jako jsou např. vyučování, základní péče o svůj zevnějšek, péče o rodinu, domácnost.
Zároveň sem nepatří uspokojování biologických potřeb např. jídlo, spánek (Průcha a kol., 2003).
2.3.1 Volný čas dětí a mládeže
V dnešní době najdeme spoustu organizací, které se věnují volnému času dětí a mládeže. Děti nemají žádné zkušenosti v této oblasti, proto by pedagog měl být nápomocen, takticky je vedl a nabízel pestrou a zajímavou škálu aktivit. V žádném případě nesmí dítě do aktivit nutit, vše musí být na dobrovolné účasti dítěte. Faktor, který ovlivňuje volný čas, je věk dítěte, mentální a sociální vyspělost a v neposlední řadě i rodinná výchova.
3 Vychovateli jsou označováni pracovníci školských zařízení, zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu, některých zařízení pro zájmové vzdělávání (školní družiny a školní kluby) nebo v zařízeních sociální péče (Hájek a kol. 2011, s. 70).
21 O volný čas dítěte se v první řadě stará rodina. Rodiče jdou dětem při využívání volného času příkladem ať už kladným či záporným. Dnes se čím dál častěji setkáváme s rodinami, kde výchovná funkce není dostačující. V těchto případech by měla pomoci škola, výchovné zařízení a jiné subjekty, které by měli dítě vést nenásilnou formou a pod vedením kvalifikovaných pracovníků. Pokud se ani toto nezdaří, hrozí zde nebezpečí, že se dítě dostane do rizikové skupiny vrstevníků, tím máme na mysli mezi vandaly, narkomany, alkoholiky a jiné. Proto je nezbytně nutné, aby společnost měla zájem o volnočasové aktivity dětí a mládeže (Pávková a kol. 1999).
2.4 Požadavky na realizaci výchovy ve volném čase v době mimo vyučování
Výchova mimo vyučování má specifické požadavky, jejichž respektováním lze posuzovat kvalitu výchovného působení.
Pedagogické požadavky ovlivňování volného času - pedagog vede dítě citlivě k využití a naplnění volného času, nabídkou a motivací k aktivitám nebo zájmovým činnostem.
Dobrovolnost – je velmi důležitý požadavek, ať už pracujeme s dětmi nebo mládeží. Dobrovolnost má určitá omezení a většinou je to omezení relativní tzn., že pedagog musí vytvářet takové podmínky, aby děti, mládež nabízenou aktivitu přijaly dobrovolně. Důležitá je znalost a respektování potřeb dětí a zároveň schopnost dobré motivace.
Aktivity – děti jsou vedeny k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti od plánování, přípravě, realizaci a hodnocení.
Seberealizace – zvolit takovou strukturu činnosti, aby mohl každý jedinec uplatnit své vlohy. V mimoškolních aktivitách se může uplatnit i dítě, které není úspěšné ve škole. Pro zdraví rozvoj duševního vývoje člověka je důležitý prožitek úspěchu (Hájek a kol. 2011).
22 2.5 Školská zařízení pro zájmové vzdělávání
Podmínky mimoškolní výchovy jsou vytvářeny různými společenskými institucemi. Mezi školská zařízení patří např. školní družina, školní klub.
1) Školní družiny jsou součástí základních škol, zaměřují se na děti prvního stupně.
Plní funkci výchovnou, zdravotní a sociální, kde zajišťuje bezpečnost dětí v době, kdy jsou rodiče v zaměstnání. Výši počtu žáků v družině určuje ředitel školy.
Školní družinu navštěvují děti v době mimo vyučování. Většina školních družin nabízí návštěvu před začátkem vyučování a po skončení vyučování. Po dobu prázdnin má školní družina zavřeno.
Školní družina je činnost pravidelná, vychovatel vykonává každodenní přímou pedagogickou činnost s žáky, kteří jsou do školní družiny přihlášeni.
Školní družina nabízí dětem odpočinkové činnosti, které se konají v době po vyučování. Součástí školní družiny jsou zájmové kroužky, které dětem umožňují rozvíjet se po stránce smyslové, pohybové aj. (Hájek a kol. 2011).
2) Školní klub – navštěvují žáci druhého stupně základní školy, nebo žáci víceletých gymnázií. Činnost ve školním klubu vychází z charakteristik věkové skupiny, děti jsou samostatnější a mají specializovanější zájmové činnosti než děti na prvním stupni.
Do školního klubu jsou žáci přihlášeni k pravidelné docházce nebo mohou pouze navštěvovat kroužky, které jsou nabízeny školním klubem. Činnost školního klubu je téměř totožná s činností školní družiny (Hájek a kol. 2011).
23
3 VÝVOJ DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU
Každý člověk prochází během života vývojem, který je ovlivňován mnoha činiteli např. prostředí ve kterém žijeme, školy, zájmové kroužky aj.
Profese pedagog a vychovatel volného času se setkává s různými věkovými kategoriemi a měl by znát ve stručnosti charakteristiky jednotlivých období.
Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na mladší školní věk.
V krátkosti se zmíníme o jednotlivých proměnách v životě vývoje dítěte od 6 do 11 let.
3.1 Mladší školní věk (6-11let, žáci prvního stupně základní školy)
Vývoj dítěte mladšího školního věku:
Tělesný vývoj - věku začít s organizovanou tělovýchovou, tělesný vývoj – v tomto období dochází k výraznému růstu do výšky, převážně se prodlužují končetiny. Kostra se neustále rozvíjí, dochází ke změně lebky, obměňuje se mléčný chrup na stálý chrup. V tomto věku mají děti potřebu se hýbat, jejich pohyby jsou rychlejší, přesnější a trvalejší.
Rozumový vývoj – dítě je velmi ovlivňováno svým okolím, ve škole, doma, ovlivňují ho i volnočasové aktivity.
Vnímání – v období mladšího školního věku se vnímání zdokonaluje, stává se přesnější, vnímání prostoru a času není stále dokonalé.
Pozornost – postupně zlepšuje, během první a druhé třídy děti lehce rozptýlí vedlejšími podněty. Pozornost je záměrná a bezděčná proto podle Bedřicha Hájka a kolegů záleží na pedagogovi, aby správně vyvolával bezděčnou pozornost, která dítě tolik neunaví jako pozornost záměrná.
Fantazie – v tomto věku už dítě dokáže rozlišit fantazii od reality. Používá reprodukční fantazii, to znamená, že dítě si představuje příběh, který si čte nebo mu je vyprávěn (Hájek a kol. 2011).
24
4 VÝCHOVNÉ PŮSOBENÍ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Výchovné působení - spočívá v sebeuvědomování, v reflexi a sebevyjádření, které přispívá k hlubšímu prožívání světa skrze vcítění se (Roeselová 2003, s. 4).
Sebeuvědomování je spjato se vztahem k námětu a obsahu. Důležité je vnímání svých vlastních reakcí na různé podněty, emoční a asociační představy, které v nás probouzí fantazii, tvořivost a představivost. Během výtvarného projevu vzniká výtvarný prožitek. Kvalita výtvarného prožitku je z velké části ovlivňována schopností se soustředit na otázky. Pokud je dítě schopno se soustředit a přemýšlet nad otázkou, dojde lehčeji k výtvarnému prožitku.
Výchovné působení zahrnuje spoustu složek, které mají za cíl co nejvíce prohloubit poznávání skutečnosti, rozvíjet tvořivé a vyjadřovací schopnosti dětí.
Tvořivost dětí musí být rozvíjena přiměřenými podněty, které dosáhnou k rozvoji tvořivosti, dovednosti a představivosti (Roeselová 2003).
Výtvarné činnosti – představují způsob, kde si nejen děti osvojují okolní skutečnost, ale zároveň si ujasňují souvislosti a vztahy mezi lidmi a věcmi.
Výtvarný projev - neobsahuje pouze popis vnějšího vzhledu věcí, ale obsahuje citový vztah a hodnocení k nim. Výtvarný projev je jakým si „sebevýrazem“, ale můžeme z něj i vyčíst znaky dětské individuality, která jsou jeho součástí.
Výtvarná aktivita - u dětí je přirozená, jako je řeč a hudební projev. Dítě má radost z pohybu stopy, kterou zanechává kreslící nástroj (Uždil, Šašinková 1982).
4.1 Výtvarná výchova
Výtvarná výchova je přirozená aktivita, která nás provází celým životem. Již ve velmi útlém věku se dítě věnuje výtvarným aktivitám. Základním znakem výtvarné činnosti podle Zdeňky Zatloukalové je vnímání, pokud dáme dítěti do ruky neznámý předmět, začne ho zkoumat. Malé děti se dokáží soustředit pouze krátce a brzy začnou hledat nový objekt ke zkoumání. Většina dětí v mladším školním a předškolním věku kreslí podle svých představ, které jsou založené na zrakových
25 vjemech a na fantazii dítěte (Zatloukalová 1979). Velkou roli hrají barvy, barevné vidění podle Karly Cikánové je velký dar našemu zraku, bez kterého by byl náš svět smutný, černobílý (Cikánová 1993).
4.1.1 Druhy výtvarných činností
Do výtvarné činnosti řadíme např. kreslení, malování, modelování, ale také práce s papírem – vystřihování, skládání, lepení aj. Díky výtvarným činnostem se děti učí pracovat s různorodým materiálem, používat nástroje např. nůžky, nožíky a postupně dosáhnout výtvarného cíle. Výsledek práce ve výtvarné činnosti je závislý na rozvoji technických dovedností a představivosti.
Druhy výtvarné činnosti dělíme:
1) Plošná tvorba zaznamenává realitu, fantazii a emoce v zadaném tématu. Zahrnuje např. kresbu, malbu, grafiku.
Kreslení je základní technika, která je založená na linii. Poskytuje vyjádření vztahu k zobrazovanému. Nejčastěji kreslíme tužkou, pastely, pastelkami, barevnými křídami. Kreslíme na papír, tabuli aj.
Malování je založené na práci s barvou např. barvami temperovými, vodovými, suchým pastelem. Na malování používáme štětce kulaté nebo ploché.
2) Prostorová tvorba rozvíjí schopnost prožitku a hmatového vnímání. Obohacuje a prohlubuje vztah k povrchu a struktuře materiálu.
Konstrukce se může skládat z malých prostorových objektů. Nejčastěji se používá měkký papír, ze kterého se skládají např. origami nebo se mohou použít papírové krabičky, kelímky aj.
Tvarováním vznikají nejrůznější výtvarné objekty.
3) Časoprostorová tvorba probíhá ve vymezeném čase a prostoru (akční umění, tvorba).
4) Práce z oblasti užitého umění zahrnuje umělecké prvky, které jsou na věcech pro každodenní potřebu. Užitným uměním se zabývají umělecká řemesla (Pošarová 2012).
26 4.2 Výtvarné řady a projekty
Výtvarné řady a projekty jsou součástí výtvarné výchovy, pomáhají výuce dát logiku, řád a uplatňují se v delším úseku - měsíce, roky (Roeselová 2003).
4.2.1Výtvarné řady
Výtvarné řady jsou velmi často používány ve výtvarné výchově pro svou jednoduchost, krátkost a srozumitelnost. Každé zadání na sebe navazuje a tvoří linii.
Díky své „jednoduchosti“ je výtvarná řada vhodná pro základní školy. Téma výtvarných řad může vycházet z výuky nebo specifičnosti třídy např. sportovní, výtvarná nebo hudební třída (Roeselová 2003).
4.2.2 Výtvarné projekty
Výtvarné projekty jsou členité zřetězené celky, které se skládají z několika řad výtvarných prací. Vícepohledové téma je rozvedeno z různých stran (Roeselová 2003, s. 2).
Výtvarné projekty jsou delší než výtvarné řady. Výtvarné projekty jsou vždy řešeny ve skupině nebo tzv. pracovním týmu.
Znaky a přínosy výtvarných projektů:
děti se podílí na výběru tématu projektu a plánují ho společně s paní učitelkou
řešením projektu děti získají zkušenosti a dovednosti, děti se naučí vnímat výtvarné umění. Práce na projektu je baví, uceluje kolektiv
projektová metoda napomáhá dětem pracovat ve skupině, kde se touto formou děti učí komunikovat mezi sebou, pracovat v týmu
4.3 Výtvarná tvorba z papíru
Papír patří mezi nejlevnější a nejdostupnější materiály ve výtvarné výchově. Je to všestranný materiál, který má široké použití např. kašírování, práce se zmačkaným
27 papírem. Jestliže zvolíme spontánní tvorbu, papír např. trháme nebo mačkáme.
Při záměrné tvorbě pracujeme s řezáky, nůžkami a používáme šablony.
Papírem lze vytvářet plošné tvary, plastické závěsné nebo stojící objekty. Větší objekty mohou mít pevné jádro, které je vytvořené a vytvarované ze zmačkaných novin. Papírový objekt můžeme dokončit např. kašírováním a pomalováním, koláží (Pošarová 2012).
4.4 Techniky použité v praktické části
4.4.1 Kašírování
Technika kašírování nám napomáhá dotvořit povrch objektu pomocí papíru, látky aj. materiálů.
Kašírujeme na základ:
a) pevný např. krabice, drátěná kostra nebo papírová koule, který zůstává jeho součástí,
b) na formu, která se vyjme např. nafouklý balónek, plastová miska aj., tento základ po vyschnutí vyndáme nebo balónek vypustíme.
Kašírování papírem: trvalé spojení více vrstev papíru, který má na povrchu vytvořit ochrannou nebo dekorativní vrstvu a zlepšit užitné vlastnosti.
Základní postup kašírování papírem: připravenou větší misku naplníme z poloviny vodou a promícháme v ní škrob bez vaření. Předem natrháme noviny na kousky, namáčíme do škrobu a lepíme na připravené jádro. Papír se musí překrývat, lepíme maximálně dvě vrstvy a necháme uschnout. Je vhodné lepit po malých vrstvách a nechávat zaschnout, jinak by nám papír mohl klouzat.
Pevného tvaru dosáhneme, pokud postupně nalepením více vrstev papíru a necháme uschnout. Detailní prvky můžeme modelovat malými kousky papíru, které navrstvíme, zmačkáme nebo srolujeme. Podle Zdeňka Petržely je dobré po zaschnutí novinového papíru, který má tendenci se kroutit a odlepovat, objekt
28 potřít škrobovým lepidlem a nalepit na celou plochu toaletní papír, který na konec znovu potřeme škrobovým lepidlem bez vaření. Korpus se tímto hezky ucelí.
Po zaschnutí korpus dotvoříme podle své fantazie např. pomalovat, polepit drobnými tvary aj. Pokud jsme na formu použili balónek, po uschnutí vezmeme špendlík a balónek propíchneme (Petržela 2008).
4.4.2 Koláž
Základem koláže je nalepování vystříhaných nebo natrhaných tvarů z papíru, které jsou odlišné svou strukturou, silou či barvou (noviny, kartony, časopisy) na podklad. Vystřižené tvary lepíme na silnější podkladový papír, na který si můžeme předkreslit kompozici a poté zkoumáme její nejvhodnější variantu.
K podkladu koláž lepíme lepidlem. Podle kompozice můžeme koláž doplnit kresbou tuší, vodovými barvami nebo pastelkami (Nedvědová, Zatloukalová 2000).
4.4.3 Košíkářská technika
V praktické části se věnujeme košíkářské technice, kde proutí nahradíme roličkami z odpadového papíru. Velmi vhodným odpadovým materiálem pro výrobu roliček jsou velké letáky z obchodních domů. V krátkosti se zmíníme o základní košíkářské technice opletení, vyplétání a zakončení košíku.
Opletení – než začneme vyplétat stěny košíku, musíme rovnoměrně rozložit osnovní pruty, položit je do správného úhlu a zajistit. Tato technika se nazývá opletek. První řadu pleteme na úrovni dna a tím okraj začistíme. Opletení můžeme začistit technikou vyplétání – dva pruty zasuneme do následujících mezer. Levý prut protáhneme přes první osnovní prut a zasuneme za druhý.
Tento postup opakujeme.
Vyplétání stěn košíku plátnová vazba – je to velmi rychlé a jednoduché vyplétání. Pleteme s jedním útkovým prutem přes následující prut osnovní.
Plátnovou vazbu lze vyplétat s dvěma, třemi, čtyřmi až šesti pruty a tím nám vznikají různé vzory.
Zakončení osnovních prutů zavírka - pokud jsme dosáhli požadovaného tvaru košíku, musíme osnovní pruty ukončit. Jednoduchou uzavírku provádíme
29 zasunutím osnovního prutů před a za určitý počet následujících osnovních prutů, tím vytvoříme daný vzor. Na začátku uzavírky ponecháme dostatečný počet volných míst, do kterých zbylé osnovní pruty zasuneme. Základní postup můžeme obměňovat a tím získáme mnoho dekorativních vzorů. Ukončení osnovních prutů je mnoho způsobů, mezi obtížnější patří např. zavírka s copem.
Košík je ozdoben dekorativní uzavírkou (Gabriel, Goymer 2003).
4.4.4 Muchláž
Výtvarná technika, která je jednoduchá, ale její výsledek je velmi efektivní.
Základní postup výtvarné techniky muchláž – je papír zmuchláme a opět narovnáme. Nyní budeme pracovat se vzniklou strukturou. Na plochu papíru nanášíme temperové nebo grafické barvy ty musíme ředit ředidlem.
Barvu roztíráme houbičkou nebo bavlněným hadříkem. Tam, kde vznikly praskliny, se ukládá víc barvy. Tato výtvarná technika je velmi kreativní, některé struktury můžeme zvýraznit tmavší barvou jiné zesvětlit vymytím barvy čistou vodou nebo setřít čistým hadříkem.
4.4.5 Origami
Technika origami vznikla v 9. století, kde se používala k výzdobě šintoistických svatyní. Jedná se o japonskou techniku, jehož základem je skládání papíru do různých motivů. V dnešní době najdeme spoustu návodů na origami v knižní podobě, na webových stránkách.
4.5 Kreslící nástroje a pomůcky
Mezi nejstarší kresebné nástroje patří přírodní materiály – křída, uhel a hlinka.
Uhlem kreslíme na větší formát bílého nebo tónovaného papíru, uhel zanechává na papíře sytě černou stopu, která se lehce roztírá hadříkem, papírem nebo prsty a uhel vytváří na papíru širou škálu šedivých tónů. Díky snadnému rozmazávání uhlu je nutné kresbu fixovat např. fixativ, nebo postačí lak na vlasy.
30
Rudka zanechává na papíře hnědočernou méně prašnou stopu, která nejde lehce roztírat jako uhel. S rudkou můžeme kreslit na vlhký papír popř. rudku namáčet přímo do vody. Stopa rudky vytváří měkké a rozpuštěné linie.
Rudka i uhel se mohou použít v kombinaci s jinými materiály např. vodové barvy nebo pastely.
Pastely jsou křídové, velmi křehké se širokou barevnou škálou. Pastel má podobné využití jako uhel či rudka. Pastel se lehce roztírá tudíž je nutné jako u uhlu kresbu fixovat, nebo můžeme pastel použít na vlhký papír popř.
stejně namáčet do vody jako rudku.
Voskové pastely jsou mastné, a proto se nestírají. U těchto pastelů není tak široká barevná škála. Tyto pastely jsou velmi vhodné pro malé nebo postižené děti, kde je pastel upraven do plastové kuličky, která se drží v dlani.
Tužky jsou nejběžnější kreslící materiál. Tužka se rozlišuje podle tvrdosti tuhy. Na kreslení je vhodná měkká tuha, která je označována č. 1, 2B-6B.
Tužkovou kresbu můžeme kombinovat např. s inkoustem, tuší, vodovými barvy aj.
Pastelky mají velmi pestrou škálu barevných tónů, na trhu je možné zakoupit pastelky pro kresbu na sklo, porcelán aj. Tužkou a pastelkou můžeme kreslit na různé druhy papíru (Nedvědová, Zatloukalová 2000).
4.6 Malířské nástroje a pomůcky
Mezi malířské nástroje a pomůcky patří:
Tempera patří mezi malířské techniky. Temperové barvy mají velkou krycí schopnost a rychle schnou. Jejich mísením vznikají různé barevné odstíny.
Temperové barvy jsou ředitelné vodou. Barvy nanášíme na podklad štětinovými štětci různých velikostí. Vhodný podklad pro temperovou malbu jsou kreslící papíry, lepenky aj (Nedvědová, Zatloukalová 2000).
31
PRAKTICKÁ ČÁST
Cílem praktické části bakalářské práce je zaměření na volnočasovou aktivitu dětí mladšího školního věku. Praktickou část jsem realizovala v rámci výtvarných dílen na Základní škole Aloisina výšina v Liberci. Vybrala jsem si druhou a třetí třídu, která má ve svém školním vzdělávacím programu rozšířenou estetickou a tvořivou činnost. Od roku 2011 Základní škola Aloisina výšina nabízí studium ve specializované třídě s rozšířenou estetickou a tvořivou činností. Tato třída nabízí učení pomocí projektů, hudební, dramatické a výtvarné výchovy. Společně s dětmi jsme realizovaly výtvarné dílny během dvou let.
Hlavním cílem bakalářské práce je realizace programu výtvarné dílny, který je zaměřen na výtvarnou činnost s odpadovým papírem, zapojit děti do výtvarných aktivit, poskytnout jim základní informace o historii a výrobě papíru a ukázat jim, že odpadový papír nepatří do sběru, ale že je to velmi tvárný a levný materiál pro výtvarnou výchovu.
Praktická část je popsána v deseti metodických listech, které jsou očíslované a zaznamenané v tabulce. V metodických listech je zapsán námět, třída, časová dotace, cíl, řešený problém, technika, pomůcky, motivace a postup práce.
K závěrečnému hodnocení realizace jsem použila dotazník, rozhovor a jejich vyhodnocení.
Velmi důležitou součástí výtvarných dílen je bezpečnost práce. Před každou výtvarnou dílnou je nutné upozornit děti, aby si vzaly ochranný oděv, pracovaly opatrně s nůžkami, lepidly aj. materiálem, se kterým ten den budeme pracovat.
32
5 TABULKA METODICKÝCH LISTŮ
Téma: PŘÍRODA KOLEM NÁS Tabulka č. 2: Metodické listy
Metodický
list číslo Námět Technika
1. PTÁČCI Kašírování
2. DOMEČEK PRO PTÁČKA Pletení z papíru
3. PŘÍBĚH STROMU V JEDNOM ROCE Malba temperou, prašné křídy, tužka
4. DOTKNI SE STROMU Konstruování, muchláž,
papírovina
5. OBLÍBENÉ ZVÍŘE Koláž doplněná malbou
6. KOČKA Pletení z papíru
7. VESMÍR Koláž
8. SVĚT KOLEM NÁS Koláž doplněná malbou
9. LOUKA Mozaika
10. KDYŽ STROMY OŽÍVAJÍ Zmačkaný papír
a origami
33 Tabulka č. 3: METODICKÝ LIST č. 1
Námět
Ptáček
Třída
3.
Časová dotace 2 -3 hodiny
Cíl Rozvoj jemné motoriky, seznámení s metodou kašírování, práce a využití odpadového papíru, práce s barvou
Řešený problém Řešení konstrukce, vytváření prostorového objektu Technika Kašírování, malba
Pomůcky Nafukovací balónky, starý papír, škrob za studena, misky, bílá latexová barva, tempery, štětce
Motivace Obrázky ptáků žijících u nás. Děti měly za úkol poznat, co nejvíce ptáků.
Postup práce Připravíme si na stůl natrhané noviny a misky. Nafoukneme balónek a připravíme si dvě misky. Do jedné misky položíme balónek a do druhé misky škrob. Pro tuto aktivitu je vhodný škrob na prádlo, který se dá rozmíchat za studena.
Natrhané noviny postupně namáčíme do škrobu a pokládáme na balónek tak, aby se překrývaly. Na začátek je dobré nalepit dvě vrstvy papíru a necháme zaschnout. Postupně nalepíme 5 - 6 vrstev papíru, které necháme uschnout. Po zaschnutí poslední vrstvy začneme tvarovat zobák, oči, křídla. Pomáháme si různým skládáním a mačkáním papíru.
Po zaschnutí se papír často kroutí, odlepuje. Hladké struktury docílíme polepením celého objektu toaletním papírem namočeným do škrobu, uhladíme, přetřeme celý objekt škrobem a necháme uschnout.
Po vyschnutí těla ptáčka, vezmeme špendlík a propíchneme balónek. Následuje fáze barvení a malování, které necháváme na fantazii dětí. Nejprve děti natřou balónek latexovou barvou a poté používáme barvy. Do práce dětí zasahujeme minimálně.
34 Tabulka č. 4: METODICKÝ LIST č. 2
Námět
Domeček pro ptáčka
Třída 3.
Časová dotace 4 hodiny
Cíl Základy pletení z papíru, rozvoj jemné motoriky, vyzkoušení tradičního řemesla
Řešený problém Pochopení systému rolování novinového papíru, řešení konstrukce a vytváření prostorového objektu.
Technika Pletení z papíru
Pomůcky Novinový papír, letáky, špejle, lepidlo, nůžky, lepicí páska, karton
Motivace Seznámení s tématem Kde bydlí ptáci?, ukázka obrázků, jaká mají ptáci hnízda. Zazpívání písničky Bude zima, bude mráz.
Text písně:
„Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku kam schováš?
Schovám já se pod hrudu, tam já zimu přebudu.
Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku kam schováš?
Schovám, já se do bezu, až přestane, vylezu.
Až přestane, vyletím, celý svět rozveselím.
Půjde dívka na trávu, zazpívám jí nad hlavu“ (Hlavatá 2011, s. 57).
Postup práce Nejprve si musíme připravit papírové roličky. Z nasbíraného odpadového papíru nařežeme 10 – 12 cm široké pruhy. Poté za pomocí špejle, kterou umístíme do levého spodního rohu se sklonem cca 45 stupňů, pomalu papír vineme na špejli, na konci zbývá malý růžek, který potřeme lepidlem, přilepíme a špejli vytáhneme.
Pokud máme připravené větší množství papírových roliček, můžeme se pustit do pletení.
Připravíme si karton, na který namalujeme dvě stejná
35 kolečka, která vystřihneme nebo vyřízneme. Po obvodu si kolečka označíme body – 2 cm od sebe, na které nalepíme konec papírových roliček (cca 1,5cm) a poté přilepíme druhé kolečko stejné velikosti. Vznikne nám tzv. sluníčko.
Dalším krokem je připravení roliček k oplétání stěn klece.
„Paprsky“ sluníčka začneme ohýbat směrem dolů a můžeme začít oplétat (viz. Pletení košíku). Pokud máme sudý počet osnovních roliček, pleteme plátnovou vazbu s dvěma roličkami. Pokud je počet lichý, pleteme pouze s jednou roličkou. Upleteme max. šest řad a ukončíme provlečením konce útkových prutů pod začáteční výplet. Uděláme mezi opletky mezeru cca 5 cm. Připravíme si dlouhou roličku, kterou přehneme na půl, navlékneme na osnovní proutek a zafixujeme kolíčkem na prádlo. Opět oplétáme max. čtyři řady. Nyní záleží na nás, jak chceme mít vysokou klec.
Chceme-li vyšší, musíme tento postup opakovat nejméně dvakrát.
Pokud jsme dosáhli výšky klece, která nám vyhovuje, ukončíme klec svázáním a ze zbylých proutků uděláme ucho, které vyrobíme rozdělením zbylých proutků na půl, vsunujeme vzájemně do sebe a omotáme je připraveným provázkem.
Tip: Domeček pro ptáčka můžeme namořit nebo natřít latexem
36 Tabulka č. 5: METODICKÝ LIST č. 3
Námět Příběh stromu v jednom roce
Třída 2.
Časová dotace 2 hodiny
Cíl Práce ve skupině, rozvoj fantazie
Řešený problém Správná kombinace barev, umístění ve formátu Technika Malba temperou, křídami a vodovými barvami
Pomůcky Čtvrtka vel. A2, temperové a vodové barvy, křídy, štětce Motivace „Každému z nás se promění ruce v kouzelné ruce, které
mají moc proměnit stromy v takové roční období, které máme nejraději.“
Vyprávění o ročním období a jejich proměnách. Ukázka obrázků, jak se příroda během roku proměňuje.
Rozdělení do skupin, každé dítě si vytáhne z klobouku barevnou kuličku, které jsou v barvách ročního období:
jaro – zelená, léto – žlutá, podzim – červená, zima – bílá Postup práce Děti pracují ve skupině po čtyřech, každé dostane
čtvrtku, na kterou si tužkou předkreslí část stromu. Tato práce je o spolupráci, každý ze skupiny nakreslí část stromu a po přiložení čtyř čtvrtek k sobě, měl by vyjít jeden strom. Ve skupině si rozdělí jednotlivá roční období, které namalují na připravené čtvrtky. Poté si vyberou výtvarné pomůcky, se kterými budou pracovat.
Každý člen skupiny pracuje na své části stromu.
Po dokončení skupina sestaví jednotlivá díla a vznikne
„Příběh stromu v jednom roce“. (příloha C, obrázek č. 1,2).
37 Tabulka č. 6: METODICKÝ LIST č. 4
Námět Dotkni se stromu
Třída 2.
Časová dotace 4 hodiny
Cíl Rozvoj představivosti, technického myšlení, trpělivosti a zdokonalení jemné motoriky
Řešený problém Vytváření prostorového objektu, řešení konstrukce, využití vhodného materiálu
Technika Konstruování dotvořené muchláží
Pomůcky Papír, papírová role, roličky od toaletního papíru a kuchyňského papíru, ohebný drát, lepicí páska, temperové, vodové barvy, pastely a tuš.
Motivace Vycházka do okolního lesa, každé dítě si našlo „svůj“
oblíbený strom, pod který si lehly a pozorovaly koruny stromů, jak jsou košaté, rozvětvené. Děti si mohly i na vycházku přinést fotoaparát a koruny stromů si vyfotografovat.
Postup práce Na tuto hodinu byla důležitá příprava. Děti měly za úkol sehnat papírovou roli od koberce a nasbírat roličky od toaletního papíru, kuchyňských utěrek a ohebný drát.
Děti pracovaly ve skupinách, měly za úkol zmačkat papír do koule, poté papír rozložit. Děti si vyberou výtvarné pomůcky a podle své fantazie namaluji, zvýrazňují linie a přehyby, které nám zmačkáním vznikli. Muchláž nalepíme na roličky a roli od koberce.
Roličky navlékneme na připravený drát a poté dráty vsuneme do kmenu a máme hotový strom. Pomocí drátu, děti mohly větve různě natočit a ohnout.
Tip: V další hodině můžeme s dětmi strom ozdobit podle ročního období např. origami nebo quillingem.
38 Tabulka č. 7: METODICKÝ LIST č. 5
Námět Oblíbené zvíře
Třída 3.
Časová dotace 2 hodiny
Cíl Práce a komunikace ve skupině, rozvoj fantazie Řešený problém Řešení barevnosti a umístění do formátu
Technika Koláž doplněná malbou
Pomůcky Starý papír (noviny, letáky) lepidlo, čtvrtky A2, tempera, štětce, houbičky
Motivace Po domluvě s paní učitelkou jsme se v této aktivitě zaměřili na práci a komunikaci ve skupině. Připravila jsem si hru
„Farma.“ Na papírku jsou napsána zvířata, které na farmě žijí např. kráva, slepice, ovce, prase aj. Počet lístků je stejný s počtem hráčů. Na lístečku musí být minimálně dvě stejná zvířata. Lístečky vložíme do klobouku, děti si je vytáhnou, přečtou a zavážou oči. Jejich úkolem je vydávat zvuky svého zvířete a hledat zvířata stejného druhu. Po skončení hry děti zůstanou ve stejných skupinách.
Postup práce Zůstaneme v rozdělených skupinách a děti se domluví, jaké zvíře společně namalují. Podle své fantazie namalovaly temperovými barvami pozadí, některé malovaly štětcem nebo houbičkou (tupovaly). Na zaschlé pozadí si slabým štětcem pomoci tempery předkreslily zvířátko. Poté si natrhaly a zmačkaly malé kousky z papíru. Tělo předkresleného zvířátka potřely lepidlem a vlepovaly připravené kousky, kterými vyplnily celé tělo zvířátka.
Vzhledem k tomu, že jsem pracovala s dětmi ze třídy, které mají rozšířenou estetickou výchovu, nechala jsem jim prostor pro jejich fantazii (příloha C, obrázek č. 6, 7).
Tip: na pozadí mohu děti namalovat stopy nebo peří zvířete.
39 Tabulka č. 8: METODICKÝ LIST č. 6
Námět Kočka
Třída 3.
Časová dotace 3 hodiny
Cíl Konstrukce, rozvoj představivosti, zdokonalení jemné motoriky Řešený problém Vytváření prostorového objektu, řešení konstrukce
Technika Pletení z papíru
Pomůcky Starý papír (noviny, letáky) lepidlo, kartón, kolíčky na prádlo, drátek
Motivace Posadíme se dětmi na koberec a přečteme si pohádku O pejskovi a kočičce, kterou napsal Josef Čapek.
Povídáme si kdo má doma kočičku a jak je jeho kočička zbarvená. Následně si klekneme na kolena a protáhneme si hřbety a zamňoukáme jako kočičky.
Postup práce Připravíme si papírové roličky. Z nasbíraného odpadového papíru nařežeme 10 – 12 cm široké pruhy papíru. Poté za pomocí špejle, kterou umístíme do levého spodního rohu se sklonem cca 45 stupňů a pomalu vineme na špejli, a když už jsme na konci a zbývá nám malý růžek, ten potřeme lepidlem a špejli vytáhneme.
Z tvrdého kartonu vystřihneme dvě stejná kolečka. Na první kolečko nalepíme ve tvaru sluníčka roličky cca 2 cm od sebe a poté přilepíme druhé kolečko, roličky jsou vlepené mezi kolečka a vzniklo nám velké sluníčko.
Nyní musíme dno začistit, vezmeme sluníčko a osnovní roličky ohýbáme doprava přes další roličku. Poslední roličku, která nám zbyla, zasuneme přes první roličku, kde jsme začínali. Nyní máme dno začištěné a můžeme se pustit do pletení. Jednoduché pletení je plátnová vazba. Vezmeme si roličku, kterou zasuneme pod osnovní roličku a oplétáme přes jednu. Pokud máme sudý
40 počet osnovních roliček, pleteme plátnovou vazbu s dvěma roličkami. Upleteme cca 10 cm plátnové vazby, pletní skončíme tam, kde jsme začínaly plést. Vezmeme si dvě roličky a upleteme tři řady zpevňujícího opletku. Oplétáme oběma roličkami najednou, vždy musíme mít jednu roličku dole a jednu nahoře, překřížíme a pokračujeme dál. Tímto pletením dosáhneme zpevnění stěn. Útkové proutky ukončíme provlečením konce pod začáteční výplet a pokračujeme v pletení plátnové vazby, když dosahujeme výšky těla kočky. Začneme plést zpevňujícím opletkem, kterým začneme zužovat a tak vznikne krk kočičky. Pokud máme osnovní roličky krátké, musíme zasunout do osnovní roličky další. Nyní budeme vytvářet hlavu kočičky, kterou budeme plést zpevňovacím opletkem. Postupně rozšiřujeme osnovní roličky, aby vznikla hlava kočky. Osnovu kočičí hlavy pleteme, že osnovu neoplétáme do kola jako tělo kočky, ale pletením vytváříme placatou hlavu. Pokud jsme dosáhli velikosti hlavy, která nám vyhovuje, musíme rozdělit osnovy na dvě části, ze kterých nám vzniknou uši, které oplétáme stejným způsobem jako hlavu kočky. Nyní máme korpus kočky hotov a musíme kočku dozdobit - oči, nos s fousky a pusu, které vyhotovíme také z papíru (příloha C, obrázek č. 5).
Tip: kočku můžeme namalovat, namořit. Pokud chceme mít kočku mourovanou, předem si namalujeme připravené papírové ruličky.
41 Tabulka č. 9: METODICKÝ LIST č. 7
Námět Vesmír
Třída 3.
Časová dotace 2 hodiny
Cíl Představivost, uvědomění si nekonečného prostoru ve vesmíru, opakování učiva
Řešený problém Využití plochy, procvičení jemné motoriky Technika Koláž
Pomůcky Voskové pastelky, černá tuš, štětec, papír s nižší gramáží (odpadový kancelářský papír) savý hadřík (bavlněný), velký karton, temperové barvy, štětec
Motivace Děti rozdělíme do skupinek. Jedna skupinka představuje vesmírné piráty a ostatní vesmírnou posádku. Každá vesmírná posádka si pojmenuje svou raketu. Ve vymezeném prostoru rozložíme 20 karet s názvem planet a hvězd. Posádka má za úkol najít karty. Pokud kartu najdou, napíšou na ni název své kosmické lodi. Vesmírní piráti hledání karet posádce komplikují a snaží se posádku odchytit a sebrat jim život. Hráč se musí znovu odebrat na start pro nový lístek. Pokud se družstvo (vesmírné lodi) drží za ruce a je v kruhu, piráti je nemohou odchytit. Není – li družstvo kompletní a nedrží se v kruhu, můžou je piráti chytat. Na lístku s planetou může být zapsána pouze jedna raketa. Pokud hráč najde lístek s názvem raket, jiného družstva musí ho položit a hledat jinou planetu.
Hra končí po objevení všech planet a hvězd. Na konci hry se sečtou počty navštívených planet a hvězd. Vyhrává ta posádka, která objevila nejvíce planet a hvězd.
Postup práce Na lavici nebo podlahu (záleží na rozměru papíru) rozložíme papír a pokreslíme po celé ploše voskovými pastelkami.
Pro lepší efektivitu malujeme abstraktní a fantazijní tvary. Papír pomalujeme po celé ploše. Část, která následuje po malování je
42 u dětí nejoblíbenější – celý pomalovaný papír zmuchláme do malé kuličky, kterou vší silou tiskneme v dlaních. Následně celý papír opatrně rozbalíme a uhladíme. Dalším krokem je potírání barevné plochy tuší, která se chytá na místa, kde se při muchlání vosková barva narušila (vydrolila). Nakonec bavlněným hadříkem zbylou tuš setřeme. Po zaschnutí barvy vytrháme nebo vystřihneme planety sluneční soustavy a nalepíme na karton, na který namalujeme pozadí (vesmír) použijeme temperové barvy a budeme je tupovat houbičkou.
43 Tabulka č. 10: METODICKÝ LIST č. 8
Námět Svět kolem nás
Třída 3.
Časová dotace 2 hodiny
Cíl Seznámení s charakteristickými rysy kontinentů Řešený problém Využití plochy, orientace a představivost Technika Koláž
Pomůcky Karton, časopisy, noviny, temperové barvy, štětec, lepidlo, tužka
Motivace Prohlížení atlasu světa, děti vypráví své poznatky z cest.
Postup práce Vytvoříme skupinky dětí a každá skupinka si vylosuje z klobouku jeden kontinent, který společně namalujeme.
Nejprve si na karton tužkou předkreslíme světadíly, důležité dodržet vzdálenosti a tvary, proto dáme dětem k dispozici atlas světa. Na předkreslené světadíly nalepujeme obrázky obličejů lidí, které vytrháme z novin. Obrázky nalepujeme po okraji i uvnitř kontinentů. Moře a oceány, které jsou mezi kontinenty, namalujeme temperovou barvou a štětcem, nebo můžeme použít místo štětce houbičku.
Tip: Děti mohou nalepovat obličeje podle kontinentů.
44 Tabulka č. 11: METODICKÝ LIST č. 9
Námět Louka
Třída 2.
Časová dotace 3
Cíl Procvičení jemné motoriky, geometrické tvary, abstraktní obrazce
Řešený problém Využití celé plochy, barevná kompozice Technika Mozaika
Pomůcky Černá čtvrtka velikost A3, lepidlo, štětec, noviny, časopisy, pravítko, tužka, nůžky
Motivace Vycházka do přírody
Postup práce Noviny nebo časopisy pomocí pravítka rozdělíme a rozstříháme na čtverce o velikosti 4 cm. Z takto připravených čtverečků poskládáme trojúhelníčky.
základní čtverec přehneme na polovinu - vznikne nám obdélník
delší stranu obdélníku přehneme opět na polovinu a vznikne nám čtverec, který rozložíme zpět na obdélník
přehnutá strana obdélníku zůstává nahoře, vezmeme krajní roh a přeložíme jej k vyznačenému středu, totéž provedeme i s druhým rohem – vznikne trojúhelník.
Tímto postupem si připravíme větší množství trojúhelníku a na připravenou čtvrtku si sestavíme kompozici. Přikládáním trojúhelníků různými stranami, zasouváním trojúhelníků do sebe nám vznikají různé obrazce, efekty. Poté, co máme kompozici připravenou, vezmeme lepidlo a nalepíme na čtvrtku. Pokud máme barevnou čtvrtku, můžeme dokreslit detaily tuší, nebo bílou pastelkou.
Tip: Zajímavé je kombinování barevných a černobílých novin, používání trojúhelníků různých velikostí. Místo čtvrtky použijeme karton.
