Vývoj a perspektivy bižuterního průmyslu v oblasti severních Čech Bakalářská práce

Vývoj a perspektivy bižuterního průmyslu v oblasti severních Čech

Bakalářská práce

Studijní program: B3107 Textil

Studijní obor: Textilní marketing

Autor práce: Jan Jilemnický

Vedoucí práce: doc. Ing. Ludmila Fridrichová, Ph.D.

Katedra hodnocení textilií

Liberec 2020

Zadání bakalářské práce

Vývoj a perspektivy bižuterního průmyslu v oblasti severních Čech

Jméno a příjmení: Jan Jilemnický Osobní číslo: T15000530 Studijní program: B3107 Textil Studijní obor: Textilní marketing

Zadávající katedra: Katedra hodnocení textilií Akademický rok: 2018/2019

Zásady pro vypracování:

1. Vytvořte rešerši na téma bižuterní průmysl. Členění na obory. Hlavní etapy vzniku a vývoje. Popis industrializace z hlediska technologií a geografie.

2. Formou průzkumu zjistěte v regionu zájem o drobné podnikání či domácí práce v bižuterním průmyslu

3. Vyberte vhodnou cílovou skupinu a navrhněte způsob jejího zapojení do drobného podnikání a způsob komunikace skupiny s příslušnou asociací bižuterního průmyslu.

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní zprávy: 30 – 40 stran

Forma zpracování práce: tištěná/elektronická

Jazyk práce: Čeština

Seznam odborné literatury:

1. NOVÝ, P. Jablonecká bižuterie. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2250-4.

2. ZAPLATILOVÁ, A. Význam bižuterního průmyslu pro Jablonecko. [online]. Brno 2013

[vid. 2019-02-18]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/347497/esf_b/. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce: V. Žítek

3. HOĎOVÁ A. Analýza konkurence bižuterie. [online]. Ostrava 2013. [vid. 2019-02-18]. Dostupné z:

https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/96854/

HOD067_EKF_N6208_6208T062_2013.pdf?sequence=1. Vysoká škola báňská ? Technická univerzita Ostrava. Ekonomická fakulta. Vedoucí práce: L. Kauerová

Vedoucí práce: doc. Ing. Ludmila Fridrichová, Ph.D.

Katedra hodnocení textilií

Datum zadání práce: 16. října 2018 Předpokládaný termín odevzdání: 10. ledna 2020

Ing. Jana Drašarová, Ph.D.

děkanka

L.S.

doc. Ing. Vladimír Bajzík, Ph.D.

vedoucí katedry

V Liberci dne 29. listopadu 2019

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně jako původní dílo s použi- tím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické ver- ze práce vložené do IS/STAG se shodují.

8. ledna 2020 Jan Jilemnický

Poděkování

Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se jakoukoliv měrou podíleli na tvorbě této bakalářské práce a podporovali mě po celou dobu. Hlavní poděkování patří vedoucí práce doc. Ing. Ludmile Fridrichové, Ph.D. za odbornou pomoc, cenné rady, připomínky, vstřícnost a podporu při psaní bakalářské práce.

Anotace

Bakalářská práce se zabývá bižuterním průmyslem v oblasti severních Čech. Práce nejprve charakterizuje výrobní základnu bižuterie a zabývá se jejím vývojem na tomto území. Další část je zaměřena na rozbor současného stavu bižuterního průmyslu z hlediska obchodu a zaměstnanosti a jeho zhodnocení. V závěrečné části se práce zaměřuje na analýzu poptávky, vlastní průzkum, rozhovor se zástupci firmy Šperky Stefany® a návrh možných řešení revitalizace tohoto odvětví.

Klíčová slova

bižuterie, analýza, průzkum, revitalizace

Annotation

The bachelor thesis is focused on the jewellery industry in the North Bohemia region. At first the thesis characterizes the jewellery production base and deals with its development in this geographical area. The next part is focused on the analysis and the consequent evaluation of the current state of the jewellery industry in terms of trade and employment.

The final part of the thesis focuses on the demand analysis, own research, an interview with representatives of the Šperky Stefany® company and the proposal of possible solutions for the revitalization of this industry.

Keywords

jewellery, analysis, survey, revitalization

7

OBSAH

ÚVOD ... 8

1. CHARAKTERISTIKA BIŽUTERIE ... 9

1.1. Struktura výrobní základny ... 9

2. ANALÝZA STAVU BIŽUTERNHO PRŮMYSLU V SEVERNÍCH ČECHÁCH DO KONCE 20.STOLETÍ ... 13

2.1. Od 18. století do roku 1918 ... 13

2.2. Období první republiky a situace za druhé světové války ... 14

2.3. Poválečné období ... 16

2.3.1. Období v letech 1948-1989 ... 16

2.3.2. Privatizace ... 17

3. SOUČASNÁ KONDICE BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V SEVERNÍCH ČECHÁCH ... 18

3.1. Vývoj zahraničního obchodu bižuterního průmyslu v ČR v 21. století ... 18

3.2. Zaměstnanost ve sklářském a bižuterním průmyslu Libereckého kraje ... 20

4. PODPORA DROBNÉHO PODNIKÁNÍ V BIŽUTERNÍM PRŮMYSLU ... 24

4.1. Analýza poptávky domácích prací ... 25

4.2. Průzkum v terénu ... 26

4.3. Polostrukturovaný rozhovor ... 29

4.4. Dotazníkové šetření ... 32

4.5. Návrh možné revitalizace a perspektivy bižuterního průmyslu ... 40

ZÁVĚR ... 44

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 45

PŘÍLOHY ... 47

8

ÚVOD

Bižuterie patří k České republice, potažmo českým zemím už po několik staletí.

Nejvýznamnější oblastí pro bižuterii nejen v České republice, ale i v celosvětovém měřítku, je oblast severních Čech, zejména v jabloneckém a železnobrodském regionu nacházejících se v Libereckém kraji. Tento obor má za sebou dlouhý vývoj poznamenaný historickými událostmi, které měly na něj zásadní vliv.

Cílem této práce je vytvořit kompendium vývoje bižuterie od svého zrodu, přes počátky tohoto průmyslu u nás, vývoj po průmyslové revoluci, v období obou světových válek i po nich a současného stavu bižuterie od roku 1990 pro oblast severních Čech. Dílčím cílem je analýza získaných dat a informací, na jejich základě zhodnotit aktuální stav české bižuterie, nalézt způsob rozšíření a podpory drobných výrobců a naznačit jeho perspektivy a návrhy možné revitalizace v letech budoucích.

První část práce definuje bižuterii, seznamuje se strukturou výrobní základny a mapuje vývoj bižuterního průmyslu na území severních Čech od 18. století až po současnost.

Druhá polovina práce se již věnuje konkrétní problematice bižuterního průmyslu v číslech, která ukazují aktuální situaci, příčiny a návrhy možného vývoje v následujících letech na základě studie a osobního částečně řízeného rozhovoru v rodinné firmě Šperky Stefany® se sídlem ve Bzí u Železného Brodu.

9

1. CHARAKTERISTIKA BIŽUTERIE

Název bižuterie vznikl z francouzského termínu „le bijou“, jenž sice znamená šperk, avšak se toto spojení ustálilo jako levnější ozdoba. Bižuterii můžeme charakterizovat jako napodobeninu drahých kovů, kamenů a různých jiných šperků nahrazených sklem či umělou hmotou nebo v kombinaci s jinými materiály jako je právě kov. Zpočátku se výrobky ručně vybrušovaly stejně jako drahokamy, poté brousily z výmačků do hliněných forem a od poloviny 18. století se lisovaly z pomocí speciálních kovových kleští. V 60.

letech 20. století se přešlo již na strojní výrobu bižuterie pomocí rotačních mačkacích strojů, jež nahradilo ruční mačkání, a opracování pomocí brousících kotoučů, ale stále se zůstalo i u tradičního mačkání nad lampou nebo pájení černé bižuterie. Strojní úpravou dnes vzniká zhruba 70% bižuterních komponentů. Při výrobě bižuterie však jde stále především o ruční práci. [1]

1.1. Struktura výrobní základny

Bižuterní výrobky jsou rozděleny do dvou kategorií, které definuje celní nomenklatura, třída XIII, kapitola 70, kód 7018 pro skleněnou bižuterii a třída XIV, kapitola 71, kód 7117 pro bižuterii kovovou.

Kód 7018 označuje: Skleněné korálky, imitace perel, imitace drahokamů nebo polodrahokamů a podobné drobné skleněné zboží a výrobky z nich, jiné než bižuterie;

skleněné oči jiné než protézní výrobky; sošky a ostatní ozdobné předměty ze skla tvarovaného na kahanu, jiné než bižuterie; skleněné mikrokuličky, jejichž průměr nepřesahuje 1 mm (balotina). [2]

Kovová bižuterie dle kódu 7117 je: Z obecných kovů, též pokovených drahými kovy.

10 Dělení skleněných bižuterních výrobků dle přehledu uvedeného na stránkách firmy Preciosa [3]:

Perličky

 Rokajl

Perličky vyrobené sekáním skleněných trubiček, kulaté s hranatou či rovněž kulatou dírkou. Rokajl se dále dělí na hutní, který zůstává ve skleněné podobě, a zušlechtěný, který je povrchově zdoben barvením, galvanizováním, broušením či jinou úpravou.

 Drops

Perličky ve tvaru kapky vyráběné stejnou technologií jako rokajl, avšak mají excentricky umístěný otvor. Někdy se můžeme setkat s termínem slzičky.

 Čípky

Perličky ve tvaru válečku vyrobené nasekáním trubiček o kulatém, hranatém či šestihranném profilu a různém tvaru dírky.

 Dvoukrátky

Perličky vyrobené sekáním skleněných trubiček s kulatou dírkou a šestihranným povrchem na krátké válečky.

 Tříkrátky

Perličky se vyrábí podobnou technologií jako dvoukrátky, tedy sekáním skleněných trubiček s kulatou dírkou a šestihranným povrchem. Po tomto procesu se navlečené na drátě dále brousí, čímž se srazí hrany na koncích perliček a náhodně se na nich vybrousí plošky, žádná perlička tak není stejná.

 Trojúhelníky

Perličky vyrobené sekáním nebo řezáním skleněných trubiček ve tvaru trojúhelníku s kulatým či trojúhelníkovým otvorem.

 Obdélníky

Perličky vyrobené sekáním skleněných trubiček ve tvaru obdélníku s kulatým otvorem a rovným nebo stáčeným povrchem.

 Čtverce

Perličky vyrobené sekáním skleněných trubiček ve tvaru čtverce s kulatým nebo čtvercovým otvorem a rovným nebo stáčeným povrchem.

11

 Corolla

Perličky ve tvaru čtyřlístku vyrobené sekáním skleněných trubiček s rovným nebo stáčeným povrchem.

 Tubes/Pipes

Perličky Tubes i Pipes jsou ve tvaru krátkého válečku vyrobené sekáním skleněných trubiček s kulatou nebo čtvercovou dírkou. Liší se od sebe sklonem sekání. Tubes jsou sekány rovně, kdežto Pipes vznikají šikmým sekáním.

 Ersatz

Perličky ve tvaru zakulaceného válečku vyrobené sekáním skleněných trubiček s kulatým nebo čtvercovým otvorem.

 Twin

Dvoudírková perlička, nebo mačkaná perle, vyrobená z plochých skleněných trubiček sloužící jako ozdobný prvek s mnoha možnostmi zušlechtění.

 Karo

Dvoudírková perlička vyrobená z plochých skleněných trubiček se šířkou 5mm nasekaných na tzv. kvadrát.

Perle

 Mačkané perle

Skleněné mačkané perle mají velkou tvarovou rozmanitost v různých velikostech, tvarech, barevných kombinacích či jiných úpravách. Vyrábějí se téměř ze všech existujících sklovin.

 Voskové perle

Vznikají povrchovou úpravou mačkaných, ohňových či lampových perlí v kombinaci tvarů, velikostí, barev či jiných úprav. Původně vznikly jako imitace pravých perel.

 Lampové perle

Perle jsou vyráběny navlíkáním různobarevných sklovin na drát. Jako jediné se vyrábějí ručním zpracováním skla, čímž je každý výrobek originální.

12

 Ohňové perle

Zvané „ohňovky“ se vyrábějí z mačkaných perel pomocí broušení a tepelného leštění. Svou lesklostí napodobují pravé drahokamy. [3]

Kovová bižuterie

Kovová bižuterie může být vyrobena celá z kovu, pokovená nebo v kombinaci se sklem, plastem či jiným materiálem pro výrobu bižuterie, které označujeme jako komponenty vyrobené ze skla. Do hotové bižuterie, tedy finálních produktů, řadíme náušnice, náhrdelníky, náramky, prsteny, přívěsky, brože, pásky či jiné ozdoby. Dalším typem jsou bižuterní komponenty, kam řadíme knoflíky, rondelky, kuličky, borty a další ozdobné prvky. [1]

Dalším hojně používaným materiálem pro výrobu bižuterie je dřevo. Dřevěné perle mají tak jako ty skleněné či kovové různé tvary, velikosti a barvy. Povrchově upravit je můžeme lakováním, leštěním nebo jinou povrchovou úpravou.

Obr. č. 1: Kulaté ohňové skleněné perle [4]

13

2. ANALÝZA STAVU BIŽUTERNHO PRŮMYSLU

V SEVERNÍCH ČECHÁCH DO KONCE 20.STOLETÍ

Počátky bižuterního průmyslu sahají až do doby kamenné, v níž se používaly přírodní materiály. Těmi se lidé různě zdobili a vznikaly tak první náhrdelníky, náramky a amulety. Nejvíce vhodným materiálem pro imitaci drahých surovin bylo a stále ještě je sklo. To se používalo již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii několik tisíc let před naším letopočtem. Do Evropy se však skleněná bižuterie zatím pouze dovážela a na vlastní výrobu došlo až na přelomu letopočtu. Přesto bylo naše území závislé na dovozu. Pro české země je však klíčové 18. století, k němuž je přiřazováno období rozkvětu bižuterního průmyslu u nás, zejména na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku.

2.1. Od 18. století do roku 1918

Toto období je známé svým technologickým pokrokem, kdy se začala spousta pracovních činností mechanizovat. Tím se výroba zrychlila a znásobila, tudíž byly výrobny i levnější a bižuterie se stala dostupnou i pro ty, jenž si ji dříve nemohli dovolit. V důsledku této skutečnosti začal bižuterní průmysl u nás rozkvétat a to zejména v severních Čechách, kam byla většina tohoto odvětví soustředěna. První brusiči kamenů u nás, kteří zaváděli výrobu kompozičních skel u nás, se inspirovali během několikaletých pobytů v italských Benátkách, jejichž výrobkům později zdatně konkurovali cenou i kvalitou a tím se zvýšil objem vývozu. Stavěly se tak nové hutě a zakládaly nové sklárny. Na konci 18. století dosáhl vývoz české skleněné bižuterie až třetiny veškerého exportu skla a na začátku 19.

století byla jablonecká bižuterie na špičce celosvětového trhu. Toto období bylo velmi zlomové pro české sklářství a bižuterii. Zaváděly se nové výrobní postupy a technologie, zrychlil se celý výrobní proces, pracovní síla byla kvalifikovanější, zvýšila se celková nabídka sklovin a sklárny z Jizerských hor nabízely přes sto druhů výrobků. Ve druhé polovině 19. století se bižuterie na Jablonecku opět rozšířila o nové technologie, a tudíž i nové druhy skleněné bižuterie. V 70. letech tohoto století však přišla první rána pro jinak rostoucí bižuterní průmysl. V roce 1873 ji na svědomí měla první globální ekonomická krize a v důsledku toho byli výrobci nuceni provádět opatření, aby byli konkurenceschopní na zahraničních trzích. Situace se ustálila v následujícím desetiletí, kdy se poptávka po jabloneckém zboží obnovila. Spokojenost však dlouho netrvala a v posledním desetiletí se začaly objevovat i negativní stránky rozkvětu. Mechanizovaná výroba a snaha vyvážet opět co největšího množství za hranice zapříčinila snižování

14 kvality výrobků, nadprodukci i nespokojenost dělníků s nedostatkem práce. Období před první světovou válkou nepřineslo klidu. Naopak byly ztraceny nedávno navázané obchodní vazby s jihovýchodní Asií. Na tamní trh vstoupili japonští výrobci, kteří po stáži právě v Jizerských horách „okoukali“ technologie a ovládli trh v Indii a Číně. Dařit se však začalo alespoň kovové bižuterii, po které se na rozdíl od té skleněné zvýšila poptávka. Tento rozvoj však ukončila první světová válka. [1]

2.2. Období první republiky a situace za druhé světové války

Po první světové válce se svět, včetně nově vzniklé Republiky československé, vzpamatovával ze ztrát s ní spojených. To zapříčinilo, že se musel nějakou dobu po válce bižuterní průmysl, a nejen on, potýkat s nedostatkem pracovních sil a surovinových zdrojů i přes to, že se po znovuotevření světového trhu zvýšila poptávka po českém skle a bižuterii. V jiných ohledech se však situace, která panovala před válečným konfliktem, příliš nezměnila. K významnému postavení, který si několik desetiletí předtím vydobyl Jablonec, se přidávají i sklárny v Zásadě a Železném Brodu, jejichž zdrojem bylo sklo z Riedlovy hutě v Polubném. V roce 1920 se situace ustálila a o českou bižuterii byl opět zájem a to nejen z Evropy, ale i zámoří. Zástupci zemí se poptávali nejen po nových výrobcích, ale i po zboží, které přečkalo celou válku ve skladu, než o něj někdo projeví zájem. Ceny výrobků tak začaly zákonitě stoupat, zvyšovaly se tím i mzdy zaměstnanců a zájem o toto odvětví. Na druhou stranu měly ovšem některé sklárny problémy s nedostatkem surovin, a tak jejich práci musely přebírat jiné. V již zmíněném roce 1920 byla v Železném Brodě založena Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská za účelem vychovávat samostatné inteligentní odborníky pro zpracování skla a bižuterie, kteří mají vkus, schopnost obchodovat, umí navazovat obchodní styky a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Rozkvět pokračoval až do roku 1922, kdy přišel na řadu pokles. Ten nebyl u všech druhů bižuterie stejný v závislosti na vývozu. Příčinou byla světová hospodářská krize, která v tu dobu byla v počátcích a poznamenala i Československou republiku.

Očekával se tak i pokles hodnoty koruny a spousta obchodníků ukládala své finance do německých bank, avšak své peníze ztratili vinou pádu kurzu marky roku 1923. [5] I přes prudký pokles zájmu o bižuterii se dokázal vývoz té jablonecké udržet alespoň na třetinových hodnotách oproti předešlým rokům. Tento stav trval až do konce dvacátých let tohoto století.

15 Příchodem hospodářské krize v roce 1929 nastal velký úpadek, který se táhl až do roku 1938. Roku 1930 klesla výroba o 70% oproti předešlému roku, což zapříčinilo nezaměstnanost a tato skutečnost se promítla i v na situacích v rodinách, jelikož ve spoustě z nich měli členové rodiny tuto činnost jako hlavní zaměstnání a nastaly tak problémy s jejich uživením. [6] Pro venkovany to nebyl až takový problém, jelikož ti měli většinou tuto práci pouze jako příležitostnou a vedle toho se mohli starat o svá pole a dobytek. Mnichovskou dohodou a připojením Sudet k Německé říši odešlo z pohraničí mnoho Čechů, a tak byla výroba a bižuterie byla převedena na válečnou, kde většina podniků sloužila k různým účelům, ať už to byla výroba tankových periskopů, odpalovacích systémů leteckých bomb nebo dělostřeleckých nábojů.

Níže uvedené hodnoty v tabulce 1 naznačují vývoj popsaný v této kapitole.

Tabulka 1: Celkové výdaje o objemu vývozu jablonecké bižuterie [1]

Rok Kč

1920 1 148 094 000

1921 2 205 123 000

1922 2 193 993 000

1923 691 085 000

1924 886 406 000

1925 828 928 000

1926 662 077 000

1927 647 876 000

1928 810 947 000

1929 934 001 000

1930 790 005 000

1931 582 147 000

1932 375 023 000

1933 329 695 000

1934 386 707 000

1935 412 416 000

1936 388 356 000

1937 502 816 000

16

2.3. Poválečné období

2.3.1. Období v letech 1948-1989

Vinou války byla zpřetrhána obchodní spojení a vzrostla konkurence v zahraničí, kde neměla válka takový vliv jako na našem území. Některé podniky, tak jako během první světové války, byly i v té druhé převedeny na válečnou výrobu a po ní přišla na řadu obnova postavení české bižuterie, kterou si vydobyla před Mnichovskou dohodou.

Z důvodu vyčerpání surovin a opětovného nedostatku pracovních sil, zapříčiněnéno především vysídlením obyvatelstva z pohraničí, chyběla právě v oblasti Sudet kvalifikovaná pracovní síla, která byla doplněna skláři, kteří přišli z vnitrozemí. Dne 28.

října 1945 byly československou vládou vydány znárodňovací dekrety, kterými byly dány do rukou lidu klíčové průmyslové podniky, mezi nimiž bylo i 65% sklářské výroby, což se samozřejmě dotklo i bižuterního průmyslu. Podniky tak byly od roku 1946 pod správou Československých závodů sklářských a v roce 1947 byl bižuterní průmysl řízen Společnou národní správou pro výrobu drobného skleněného zboží. Po dokončení tohoto procesu se tak znovu dostal na výsluní, avšak jeho postavení opět znovu kolísalo. Na začátku 50. let 20. století poklesla výroba bižuterie a některé podniky měly existenční problémy. V USA vydali zákaz dovozu zboží z ČSSR a výrazněji tak pokleslo množství vyvezené bižuterie za hranice, jelikož Spojené státy americké byly v té době největším odběratelem. Konkurence se chopily západní země a i v samotném zámoří začaly rozvíjet vlastní průmysl zaměřený na bižuterii. U nás se snižoval počet zaměstnanců, omezovala výroba a část závodů byla převedena do strojírenství, například do automobilového průmyslu či továren zpracovávajících umělou hmotu nebo se sami od sebe přeorientovali na jiný obor. Ve druhé polovině 50. let už byla situace lepší i přes vzrůst zahraniční konkurence. Statistiky uvádí, že v roce 1958 byl vývoz o 18% vyšší oproti roku 1937 ve srovnatelných cenách a v roce 1961 tomu bylo dokonce už o 75%, tudíž zhruba o polovinu více než tomu bylo tři roky předtím. Cílovou destinací byla především oblast Středního východu, Spojené státy americké, které později zrušily embargo, a africké země. Na přelomu 50. a 60. let začaly i první kontakty se Sovětským svazem. Právě díky rozvoji obchodu se SSSR vzrostl i vývoz bižuterie do socialistických zemí. Roční přírůstek byl tak zhruba 15% a podíl na celosvětovém vývozu byly 3%, přičemž jablonecká bižuterie měla celou jednu třetinu tohoto exportu, který byl 90% z celkové produkce u nás. [7]

17 Na konci 60. let se začala zavádět mechanizovaná výroba a začal se používat svítiplyn.

Výsledkem tohoto procesu byly nové typy mačkacích strojů, používání leštících kotoučů na bázi ceru a jiné technologické inovace, v závislosti na druhu bižuterie. Po mechanizaci nastalo období automatizace a ruční tažení tyčí bylo nahrazeno přímým tažením z vanové i pánvové pece. Začalo se i s vakuovým napařováním bižuterie nebo redukčním stříbřením šatonů na poloautomatické lince a dalších technologií. V následujícím desetiletí znamenajícím upevnění postavení československé bižuterie na světových trzích se ve firmách projevil odraz vstupu vojsk Varšavské smlouvy na naše území. Probíhaly politické prověrky a pohovory, podle který se vyvíjely pracovní kariéry. V několika případech se tak stalo, že firmy přišly o své kvalifikované zaměstnance a místo nich byli nasazeni jiní. Došlo i na pokles poptávky z vyspělých států. Vývoz byl tak směřován do rozvojových zemí jako třeba Mongolsko nebo Kuba. V tomto období podniky sdružené do koncernu Jablonecká bižuterie měly zhruba 26 700 zaměstnanců, z čehož 8 690 pracovalo v domácnosti, 965 byli trestanci a 193 zahraniční pracovníci. Hodnota zhotoveného zboží určeného pro vývoz dosáhla 1,7 miliardy Kčs. Nejvíce na odbyt šla kovová bižuterie, která zahrnovala celou třetinu exportu. V roce 1974 se díky rozvoji elektrotechniky začala dostávat výpočetní technika do firem. Průkopníkem byl PZO Jablonex, kterému se povedlo získat počítač a přešel na automatizovaný sběr a zpracování dat o skladových zásobách. Později se přidala i správa mezd a účetnictví. V 80. letech nastalo období konjunktury a dalšího rozkvětu bižuterie u nás, přestože vše nebylo tak jednoznačné. [8] V průběhu let se střídaly oblasti největších odběratelů, kdy na začátku tohoto období směřoval vývoz hlavně do Afriky a Asie, později jejich úlohu přebrala Evropa. Zvýšila se tak hodnota vyvezeného zboží na 2,2 miliardy Kč při 27 800 zaměstnancích.

2.3.2. Privatizace

Po událostech v listopadu roku 1989, a s tím související politickou situací, došlo i k dalším změnám. Společnost přešla k tržnímu hospodářství a od společenského vlastnictví k soukromému. Postupnou privatizací byly znárodněné podniky navráceny původním majitelům nebo prodány. Zánikem národních podniků začalo vznikat více malých firem, které však nedržely příliš při sobě a každé z nich šlo spíše o vlastní prosperitu. První polovina 90. let byla obdobím reorganizace a kroků k udržení zahraničních trhů, jelikož změny spojené s privatizací zapříčinily ztráty obchodních kontaktů se socialistickými zeměmi. Dochází tak k vytváření samostatných exportních firem.

18

3. SOUČASNÁ KONDICE BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V SEVERNÍCH ČECHÁCH

Jak již bylo naznačeno na konci předchozí kapitoly, s pádem komunistického režimu zanikly i národní podniky, konkrétně národní podnik Jablonecká bižuterie, a vznikly tak nové soukromé firmy. Jediným nepoznamenaným podnikem byla Preciosa a.s., která funguje dodnes. Ty menší firmy se sdružily do Cechu soukromých výrobců jabloneckého zboží, který pomáhá svým členům navazovat obchodní kontakty a šířit dobré jméno v tuzemsku i zahraničí.

3.1. Vývoj zahraničního obchodu bižuterního průmyslu v ČR v 21. století Ve druhém desetiletí 21. století došlo k zásadní změně z hlediska zahraničního obchodu s bižuterií. Export bižuterie výrazně klesl a naopak přibylo importovaného zboží. Tato skutečnost souvisí s rokem 2009 a zánikem největšího výrobce a vývozce bižuterie u nás i ve světě, firmy Jablonex Group. Konkurence na domácím trhu nebyla schopna nastoupit na místo, které si Jablonex vydobyl, čehož využily jiné zahraniční podniky. V dnešní době je velmi těžké konkurovat asijským výrobcům, přestože upřednostňují kvantitu před kvalitou, a to zejména z důvodu jejich cenové politiky.

19 Obr. č. 2: Graf 1 - Poměr dovozu a vývozu bižuterie v ČR v letech 2003-2018 [9]

Graf č. 1 znázorňuje poměr dovozu „D“ a vývozu „V“ skleněné a kovové bižuterie v uplynulých 15 letech. Úvodní tři roky tohoto období znázorňují stabilitu bižuterního průmyslu a pokračující konjunkturu. V roce 2005, který znamenal vrchol v rámci exportu, dosahoval vývoz hodnoty bezmála 11,6 miliardy korun českých oproti 485 milionům Kč dovezeného zboží. Od tohoto roku zaznamenáváme pouze pokles exportovaného zboží, naopak importované pozvolna přibývalo a rozdíl mezi nimi se zmenšoval. S postupem času se měnil i poměr kategorií bižuterie. Na samém počátku tohoto období bylo při celkové hodnotě 445 milionů Kč dováženo o polovinu více skleněné bižuterie, za poslední roky se ale situace obrátila a v roce 2018 celková hodnota dovezeného zboží lehce přesahující 1 miliardu Kč obsahovala pětinu skleněné bižuterie a zbytek kovové.

Když se podíváme na poměr vyvezeného zboží, je patrné, že skleněná bižuterie stále hraje u nás prim. K roku 2018 jí za hranice putuje až 75% z celkového vývozu dvou zmiňovaných kategorií.

0 2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000 12 000 000 14 000 000

2003 D 2003 V 2004 D 2004 V 2005 D 2005 V 2006 D 2006 V 2007 D 2007 V 2008 D 2008 V 2009 D 2009 V 2010 D 2010 V 2011 D 2011 V 2012 D 2012 V 2013 D 2013 V 2014 D 2014 V 2015 D 2015 V 2016 D 2016 V 2017 D 2017 V 2018 D 2018 V

tis. Kč

D - dovoz ; V - vývoz 7018 - skleněná bižuterie 7117 - kovová bižuterie

20 3.2. Zaměstnanost ve sklářském a bižuterním průmyslu Libereckého

kraje

Zaměstnanost ukazuje ekonomické postavení obyvatelstva v dané oblasti. Podle definice ČSÚ se za zaměstnané považují „všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity“. [10]

Tabulka 2: Počet ekonomických subjektů sklářského a bižuterního průmyslu v Libereckém kraji a odhad počtu jejich zaměstnanců k roku 2014 [11]

Počty zaměstnanců

Stav k 30.6.2014

zaměstnavatelé zaměstnanci (odhad)

1 2557 2557

2 až 5 125 430

6 až 9 23 175

10 až 19 20 285

20 až 24 3 70

25 až 49 13 470

50 až 99 10 689

100 až 199 5 668

200 až 249 1 200

500 až 999 1 829

2500 až 2999 1 2500

Celkem 2759 8873

V tabulce 2 je výsledek analýzy Registru ekonomických subjektů ČSÚ, dále jen RES, ukazující zaměstnanost v Libereckém kraji ve sklářském a bižuterním průmyslu, zahrnující všechny subjekty z devíti kategorií CZ-NACE jenž spadají pod tato odvětví a neměly uvedený datum zániku. Jedná se pouze o kvalifikovaný odhad, jelikož nejsou známy přesné počty. Navíc v kategorii, kde je uváděn pouze jeden zaměstnanec, jsou zahrnuty i subjekty, které při průzkumu neuvedly konkrétní počty. Z tabulky lze vyčíst, že dominovaly drobné podniky a soukromníci. Firmou nad 2500 zaměstnanců je Preciosa a.s. se sídlem v okrese Jablonec nad Nisou, avšak závody má ve všech okresech Libereckého kraje.

21 Tabulka 3: Počet ekonomických subjektů sklářského a bižuterního průmyslu v Libereckém kraji a odhad počtu jejich zaměstnanců k roku 2019

Počty zaměstnanců

Stav k 30.9.2019

zaměstnavatelé zaměstnanci (odhad)

1 2553 2553

2 až 5 130 456

6 až 9 25 189

10 až 19 17 253

20 až 24 9 204

25 až 49 12 446

50 až 99 6 450

100 až 199 5 750

200 až 249 1 225

250 až 499 1 375

500 až 999 1 750

1500 až 1999 1 1750

Celkem 2761 8401

zdroj: Data ÚP v Jablonci nad Nisou, analýza RES, sestaveno autorem

Tabulka 3 má identické parametry jako předchozí tabulka 2, která uvádí kvalifikovaný odhad počtu zaměstnanců na základě výsledků analýzy RES. Z celkového pohledu ubylo ve sklářském průmyslu během 5 let téměř 500 zaměstnanců. Při nahlédnutí do výše uvedených tabulek lze zpozorovat u největšího subjektu, kterým je i v tomto případě Preciosa a.s., větší pokles zaměstnanců, než je tomu u celkové hodnoty. Jelikož není možné získat na základě údajů RES přesná čísla, skutečnost může být zcela jiná a rozdíl v počtu firmou zaměstnaných osob může být v porovnávaných letech minimální. Dalším možným faktorem při tomto problému může být úplný odchod zaměstnanců z tohoto odvětví a příchod nové pracovní síly do menších firem v oboru nebo jen přesun zaměstnanců mezi nimi. Nárůst menších podniků v řádu jednotek může být způsoben faktem, že někteří kvalifikovaní zaměstnanci se mohli po odchodu z větších společností také rozhodnout pro podnikání a založili si svou vlastní firmu.

22 Obr. č. 3: Počet zaměstnavatelů ve sklářském a bižuterním průmyslu v jednotlivých okresech LK v letech 2014 a 2019 [12], data: ÚP Jablonec nad Nisou, autor

Na obrázku č. 2 je vidět porovnání počtu zaměstnavatelů v sklářském a bižuterním průmyslu v jednotlivých okresech Libereckého kraje z let 2014 a 2019. V okrese Česká Lípa je vidno, že během tohoto období počet zaměstnavatelů v těchto oborech stoupl až o 150, čili rovnou pětinu, což mohl zapříčinit již dříve zmíněný přechod k soukromému podnikání, zejména ve sklářství, které je v této části kraje rozšířené. Nárůst zaznamenalo i Liberecko s přírůstkem přes 5%. Naopak Semilsko se potýkalo s nepatrným poklesem v řádech jednotek. Zde bych se přikláněl k variantě zrušení živností drobných podnikatelů. V okrese Jablonec nad Nisou se jedná kromě sklářských firem především o bižuterní podniky, které se nedokázaly vypořádat s konkurencí a byly nuceny svou činnost ukončit.

23 Obr. č. 4: Graf 2 - Počet ekonomických subjektů Libereckého kraje v bižuterním průmyslu- stav k září 2019, zdroj: Data ÚP v Jablonci nad Nisou, analýza RES, sestaveno autorem

Výše uvedený graf č. 2 znázorňuje počet zaměstnavatelů v Libereckém kraji působících pouze v bižuterním průmyslu (CZ-NACE 32) a jejich zařazení to kategorií podle počtu zaměstnanců. Data o zaměstnanosti ve sklářském s bižuterním průmyslu znázorňující stav k 30.zaří 2019 uvádějí celkový počet 2761 zaměstnavatelů ve všech 9 kategoriích CZ- NACE. Bižuterii zastupují kategorie dvě, a to konkrétně 32120 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků a 32130 Výroba bižuterie a příbuzných výrobků. [2] Z celkového počtu tak existuje v Libereckém kraji 801 ekonomických subjektů. Drtivá většina z nich se řadí do kategorie s jedním zaměstnancem nebo jej neuvádí. Ve druhé největší kategorií se 2 až 5 zaměstnanci je celkem 48 zaměstnavatelů. Zbylých 24 bylo vytaženo do výseče v pravé části grafu.č. 2 pro lepší přehlednost. Největším zaměstnavatelem v Libereckém je firma Granát Turnov, d.u.v. sídílící v okrese Semily, která je zastoupena v kategorii 200 až 249 zaměstnanců. Zbylé dva podniky čítající nad 100 zaměstnanců mají sídlo v okrese Jablonec nad Nisou. Konkrétně se jedná o firmy Preciosa Beauty a.s. a Soliter a.s.

733

48

7 6

7

1 2 24 1

1 2 až 5 6 až 9 10 až 19 25 až 49 50 až 99 100 až 199 200 až 249

Počet zaměstnanců:

24

4. PODPORA DROBNÉHO PODNIKÁNÍ V BIŽUTERNÍM PRŮMYSLU

Tato část práce se věnuje úloze drobného podnikání v bižuterním průmyslu. V úvodu jsou analyzovány nabídky domácích prací v tomto odvětví. Na to navazuje průzkum v terénu, kdy respondenti vybírají nejvhodnější sociální skupinu pro tuto formu práce. Následně bude rozebrán polostrukturovaný rozhovor se zástupci firmy Šperky Stefany®. V druhé polovině této kapitoly jsou rozebrány odpovědi z dotazníkového šetření týkající se ochoty respondentů pomoci právě drobným podnikatelům revitalizovat bižuterní průmysl.

Informace získané z průzkumu pak následně slouží k návrhu možné obnovy bižuterního průmyslu a jeho perspektiv v nejbližších letech.

Možnosti jak podpořit drobné podnikatele v jejich působení na trhu s bižuterií jsem rozdělil do dvou větví. Z hlediska výroby jsem se zaměřil na čtyři konkrétní sociální skupiny, které by mohly mít zájem se na rozvoji drobného podnikání v bižuterním průmyslu podílet. Podpora spočívá ve výpomoci s jednotlivými částmi procesu zhotovení bižuterního výrobku. Druhá větev se věnuje propagaci a její způsob je zmíněn na konci kapitoly.

První sociální skupinou jsou nezaměstnaní, kteří by mohli reagovat na poptávku práce, kterou firmy nabízejí přímo na svých stránkách, prostřednictvím Úřadu práce nebo Svazu výrobců skla a bižuterie, za předpokladu, že jsou jeho členem. Druhou skupinou jsou chráněné dílny. Pracovníci těchto dílen by kromě výroby spojené s výdělkem na svou činnost mohly od výrobců odebírat skleněné perličky a korálky, za kterých vytvoří vlastní výrobky. Třetí skupinou jsou matky v domácnosti nebo na mateřské dovolené. Prací z domova by se mohly rovněž podílet na procesu výroby předmětů z bižuterie. Tuto sociální skupinu, která je v populaci široce zastoupena jsem vybral pro průzkum v této bakalářské práci. Podobně jako matky v domácnosti se do této akce mohou zapojit i sociálně slabší rodiny a pomoci tak své finanční situaci formou přivýdělku.

Způsoby jak přitáhnout pozornost k bižuternímu průmyslu jsem zvolil tři. Podrobnější popis problematiky zmiňuji níže v kapitole 4.3 Návrh možné revitalizace a perspektivy.

25 Obr. č. 5: Schéma podpory drobných výrobců bižuterie - návrh

4.1. Analýza poptávky domácích prací

Pro zjištění, zda je ze strany výrobců zájem jsem prošel nabídky práce prostřednictvím inzerce na internetu. Nalezené poptávky po práci se shodují v popisu požadované práce, tedy domácího výrobce bižuterie, konkrétně ketlování, čili spojování jednotlivých částí do řetízků, nebo navlékání korálků. Požadované minimální vzdělání je uváděno většinou základní, tudíž je tato práce určena pro široké spektrum zájemců. Konkrétně jsou například uváděni studenti, důchodci, matky na mateřské dovolené nebo zdravotně postižené osoby. Při hledání lze narazit na aktuální nabídky, které stále platí, ale i archivní, které již neplatí. Starší nabídky práce nabízely zaměstnavatelé z různých míst v České republice (Příloha 1 a 2), novější a aktuálnější jsou již převážně z Jablonecka (viz Příloha 3, 4 a 5). V některých případech inzerenti neuvádějí místo výkonu práce (Příloha 6). Dá se tedy předpokládat, že domácí práce probíhá formou zasílání suroviny k zaměstnanci, který následně pošle hotový výrobek firmě. Zásadní rozdíl je však formát, ve kterém uvádí nabízenou mzdu. Někteří inzerenti uvádí měsíční výdělek pohybující se okolo 5000 Kč, jiní zase hodinovou sazbu do 100 Kč / hod. Ohodnocení podle počtu vyrobených hotových kusů se pohybuje kolem 45 Kč za tucet výrobků. Pracovat lze na plný nebo zkrácený úvazek, případně na dohodu o provedení práce.

Výroba

Nezaměstnaní

Chráněné dílny

Matky v domácnosti

Přivýdělek rodiny

Propagace

Dílny pro děti

Kurzy pro veřejnost

Podpora nadřazených

orgánů

26 4.2. Průzkum v terénu

Průzkum proběhl na začátku prosince 2019 na několika místech v Jablonci nad Nisou jako ověření mého návrhu sociálních skupin podporujících drobné podnikatele formou výroby externě mimo firmu. Respondenti byli vybíráni náhodně na základě dostupnosti v dané oblasti a byla jim položena otázka „Pro jakou skupinu lidí by byly domácí práce bižuterní povahy nejvhodnější?“, následně na ni odpovědět dle vlastního uvážení a rozhodnout, zda by ta práce byla vhodnější pro muže, ženy nebo na této skutečnosti nezáleží. Celkově jich bylo osloveno 60, z nichž 43 souhlasilo s účastí v průzkumu, zaznamenáním dat o jejich pohlaví a zařazením do příslušné věkové kategorie sloužících pro vyhodnocení průzkumu. Stanoveny byly celkem tři kategorie dle věku: mladší do 30 let, střední od 30 let do 50 a starší nad hranici 50 let. Cílem tohoto průzkumu bylo ověřit si, zda volba matek na rodičovské dovolené jako vzorek pro dotazníková šetření byla správná.

Z celkových 43 respondentů se zúčastnilo 16 mužů a 27 žen. U mužů má největší zastoupení nejstarší věková kategorie s 8 zúčastněnými. Mladší a střední věková kategorie dosáhla stejné hodnoty při jejich součtu. Ženy v tomto průzkumu měly téměř rovnoměrné zastoupení. Oproti mladší věkové kategorii s 9 respondentkami měla střední kategorie o jednu více, starší naopak o jednu méně.

Obr. č.6: Graf 3 – Dělení respondentu dle pohlaví a věkové kategorie

4 4

8

9

10

8

0 2 4 6 8 10 12

Mladší Střední Starší Mladší Střední Starší

Muž Žena

27 Během průzkumu bylo získáno celkem 10 různých odpovědí. Nejčastěji zazněla odpověď

„rodičovská dovolená“ se 13 výskyty, což zpětně podpořilo výběr matek na rodičovské dovolené a matek v domácnosti pro dotazníkové šetření. Druhou nejčastěji zmíněnou skupinou byli „senioři“, kteří zazněli celkem jedenáctkrát a o dva výskyty méně měli pracující invalidé. Více než jedenkrát pak zazněli „nezaměstnaní“ a odpověď, že tuto práci může vykonávat kdokoliv bez rozdílů. Ostatní návrhy byly spíše ojedinělé, jelikož nenapadly více respondentů. Odpověď „těhotné ženy“ by mohla být brána jako rodičovská dovolená a matky by mohly v této práci pokračovat i po porodu. Detailní vyhodnocení průzkumu rozdělené dle pohlaví a věkové kategorie respondentů je uvedeno v Příloze 7.

Obr. č.7: Graf 4 – Odpovědi respondentů

Při detailnějším pohledu na složení všech 13 respondentů, kteří zvolili odpověď

„rodičovská dovolená“ je zajímavé, že všichni automaticky zvolili pouze ženské pohlaví, které by tuto práci mohlo vykonávat. Nikdo tak nezohlednil fakt, že v současné době se již vyskytují i muži, kteří tímto způsobem pečují o dítě ihned po jeho narození.

9

2

1

3

1

13

11

1 1 1

0 2 4 6 8 10 12 14

28 Obr. č.8: Graf 5 – Preferované pohlaví

Níže uvedený graf 6 ukazuje odpovědi respondentů mužského pohlaví dle stanovených věkových kategorií. Celkem čtyřikrát zazněla odpověď „rodičovská dovolená“ a také

„senioři“, na kterých se shodně po dvou shodla starší věková kategorie se střední, ve druhém případně s mladší. Zde se vyskytla již výše zmíněná odpověď zahrnující těhotné ženy, která by mohla spadat pod rodičovskou dovolenou, tudíž se dá tato skupina označit u mužů účastnících se průzkumu za preferovanější. Ženy celkem devětkrát napadl odpověď „rodičovská dovolená“, nejvíce mladší věkovou kategorii, která byla zmíněna v pěti případech. Sedm zmínek si pak vysloužili senioři. Vzhledem k vyššímu počtu respondentek účastnících se průzkumu, jsou tak jejich odpovědi oproti mužům rozmanitější

Obr. č.9: Graf 6 – Odpovědi respondentů dle věkových kategorií – muži

0

13

0 0

2 4 6 8 10 12 14

Muži Ženy Obojí

1

2

1 1

2

1

2

1 1

2 2

0 1 2 3

Nezaměstnaní Senioři Sociálně slabí Invalidé Rodičovská dovolená Těhotné ženy Invalidé Kdokoliv Nezaměstnaní Rodičovská dovolená Senioři

Mladší Střední Starší

Muž

29 Obr. č.10: Graf 7 – Odpovědi respondentů dle věkových kategorií - ženy

4.3. Polostrukturovaný rozhovor

Podle knihy J. Reichela se polostrukturovaný rozhovor, označovaný i jako částečně řízený, vyznačuje tím, že výzkumník má připraven soubor otázek, které budou jeho předmětem, aniž by bylo předem stanoveno jejich pořadí. Položené otázky mohou být mnohdy modifikovány, nutné je však je položit všechny. Pro přirozenější interakci tazatele a respondenta je ponecháno více volnosti při vedení rozhovoru.[13]

Ochranná známka firmy Šperky Stefany® byla zaregistrována v roce 2009, avšak svou činnost vykazovala mnoho let dříve pod jiným názvem. Majitelka firmy, paní Štěpánka Kurfiřtová, začala s výrobou a prodejem šperků a bižuterie již na počátku 90. let. Jako začínající podnikatel nabízela své zboží na jarmarcích, později trzích u obchodních domů.

Produkty však svou kvalitou převyšovaly místa prodeje, a tak byla nucena i s externí pomocí změnit prvotně nastavenou vizi. Změna spočívala v zaměření na klientelu z vyšší třídy, s čímž souvisela i změna cenové politiky. Z důvodu upadajícího stavu bižuterního průmyslu začala upouštět více od korálků a jiných bižuterních komponentů a zaměřila se více na šperky, což podpořilo zaregistrování první ochranné známky Šperky Lindner v roce 2000. V letech 2003 až 2006 měla firma licenci pro prodej na Karlově mostě. Zkušenosti z tohoto velmi frekventovaného místa zužitkovala v následujících letech, kdy se začala vytvářet současná podoba firmy Šperky Stefany®.

1 1

5

2 2

1

3 3

1 4

1 1

2

0 1 2 3 4 5 6

Lidé, co mají domácí vězení Nezaměstnaní Rodičovská dovolená Senioři Invalidé Kdokoliv Rodičovská dovolená Senioři Studenti Invalidé Občanské sdružení Rodičovská dovolená Senioři

Mladší Střední Starší

Žena

30 Kolik máte zaměstnanců? Je tento počet dostačující?

Momentálně máme do 10 zaměstnanců, přesný počet nelze říci, jelikož se potýkáme i s obdobím tzv. „okurkové sezony“, kdy obchod spíše stagnuje. Při tomto počtu je ovšem maximální zátěž na všechny zaměstnance a je znát absence každého z nich. Proto je třeba mít školený personál, který ovládá více činností spojených s výrobou, a také znalosti sortimentu zboží. Přes letité zkušenosti však nemáme pokryta všechna odvětví spojena s provozem firmy, přestože se stále za chodu učíme, a tak jsme v některých případech nuceni si najmout externí poradce, kteří nám pomohou například s marketingovou stránkou.

Proč jste zůstali u konceptu rodinné firmy? Vystačí to?

U konceptu rodinné firmy jsme zůstali především kvůli úsilí, energii a času, které jsme do toho za uplynulé roky vložili. Hnacím motorem je i zpětná vazba zákazníků, kteří jsou v drtivé většině spokojeni s našimi výrobky, což dokazují minimální reklamace, kterým se pochopitelně snažíme vyhovět. Neuvažujeme tak, že bychom měli v tomto ohledu něco měnit. V případě, že by měl nějaký investor zájem o odkup naší firmy, jednalo by se o dlouhá jednání jak ve vedení firmy, tak i s případným zájemcem.

Jaké technologie využíváte?

Vše, co zde vyrábíme je ruční práce. Od zpracování kamenů až po vyhotovení výrobku.

Jaké máte vybavení?

Nejdůležitějším přístrojem, který máme k dispozici, je laser na spojování kamenů s cenným kovem. Toto zařízení nám umožňuje zasadit kámen, či jiný bižuterní komponent do kovu tak, aniž bychom použili rámečky, pacičky a jiné mechanismy pro úchyt, jako je obvyklé při běžném zlatnickém řemeslu. V tom spočívá i naše výjimečnost, kdy dokážeme zasadit kameny netradičně do drahých kovů. Nesetkala jsem se totiž, že by někdo po celém světě zasazoval kameny do kovů podobným způsobem jako my. Vedle toho používáme stroje na opracování kamenů a běžnou zlatnickou výbavu.

31 Jak zajišťujete dodávku surovin a expedici zboží?

Kameny pro výrobu šperků získáváme zejména ze zahraničních mineralogických burz, některé kameny jsou dokonce osobně nasbírány. Co se týče expedice zboží, zákazníci si mohou vybrané kusy objednat pomocí e-shopu na našich internetových stránkách. Ty potézasíláme standardní balíkovou službou. Další možností je osobní odběr. Naše výrobky lze zakoupit v kamenném obchodě nacházejícím se v Praze, a v turistické sezoně i přímo v prostorách zámku Hrubá Skála. Nejlepším způsobem je však osobní návštěva v naší firmě. Zákazník má možnost nahlédnout do výrobního procesu a ověřit si tak, že jde opravdu o ruční práci. Posledním způsobem, avšak minimálním, je prodej skrz velkoobchody.

Exportujete zboží do zahraničí? Jaký podíl z celkové produkce má vývoz?

Největší kupní sílou jsou anglicky mluvící země, zejména Velká Británie a USA. Dalšími zeměmi, kde je o naše zboží zájem, jsou například Nizozemsko, Rusko, Skandinávie a pochopitelně i sousední státy. V porovnání s domácí trhem je toho podstatně méně a soustředíme se hlavně na zákazníky z tuzemska.

Měli jste existenční či jiné problémy, které by ohrozily chod firmy?

S žádnými závažnými problémy jsme se za dobu existence naší firmy nepotýkali.

Snažíme se předcházet těmto situacím, které by mohly ohrozit chod firmy. V případě, že nastanou nějaké drobné komplikace, snažíme se je řešit již v zárodku tak, aby nepřerostly ve větší problémy. Výjimkou je již zmiňovaná „okurková sezona“, kdy v období mezi koncem léta a začátku Vánoc není o zboží takový zájem.

Co děláte pro propagaci firmy?

Základem je dobrá prezentace na úrovni a hlavně být vidět. Spousta lidí dá na první dojem, proto se snažíme zaujmout moderními přehlednými webovými stránkami. Další věcí, která na první pohled zaujme, je obal který dodá na hodnotě výrobku. Velmi důležité jsou kvalitní fotografie výrobků, které dokáží přitáhnout pozornost. Bohužel nejsme schopni je vytvořit v našich podmínkách, proto necháváme některé výrobky zdokumentovat profesionály. Občas se naše reklama objeví v tematických nebo jiných časopisech, ale tou nejdůležitější a největší reklamou jsou spokojení zákazníci, kteří nás doporučí dál.

32 Jak získáváte kontakty a zákazníky?

Kontakty a nové zákazníky získáváme především díky vlastní prezentaci. Jak jsme již říkali, nejlepší reklamou je doporučení spokojených zákazníků a osobní kontakt, kde je možnost zapůsobit i na potenciální zákazníky. Reklamu v médiích nemáme příležitost přímo ovlivnit. Zatímco její tištěná podoba nemusí zaujmout téměř nikoho, v televizní relaci má velký dosah. To se nám právě podařilo díky štábu pořadu Toulavá kamera, který měl zájem o nás natočit reportáž a v březnu roku 2019 ji také odvysílal. V návaznosti na tuto skutečnost jsme zaznamenali zvýšený zájem nejen o naše výrobky, ale především o exkurze do naší firmy a osobní setkání. Za příliv návštěvníků můžeme vděčit i projektu Křišťálové údolí, které propaguje Agentura regionálního rozvoje ve spolupráci s Libereckým krajem a jednotlivými členy.

Co vás udržuje před konkurencí a jak se s ní vypořádáváte?

Říká se, že odvážným štěstí přeje. Jedna z věcí, co nás udržuje před konkurencí, byla a je odvaha se obětovat i za cenu neúspěchu. Zatím se nám většina kroků podařila. Základem je dobrý marketing, do kterého jsme se nebáli investovat nemalé částky. Prioritou je vytvářet unikátní výrobky, které u konkurence není možnost sehnat a v tom spočívá naše originalita. Neprobíhá u nás žádná selekce zákazníků, ale zboží, které vyvolá u zákazníka podnět ke koupi.

Jste spokojeni se současným chodem firmy? Co byste chtěli do budoucna zlepšit?

Se současným stavem firmy jsme spokojeni a chtěli bychom jej stabilizovat. Nemáme momentálně v plánu zvyšovat objem výroby nebo otevírat nové obchody. Hledíme spíše do budoucnosti. Rádi bychom pronikli více na zahraniční trhy. V neposlední řadě bychom rádi přivítali více návštěv u nás ve firmě, aby si zákazníci mohli spojit šperky s vlastním příběhem.

4.4. Dotazníkové šetření

Druhou částí výzkumu je dotazníkové šetření. Rovněž podle knihy J. Reichela se jedná o písemný způsob dotazování, které se provádí jak při kvalitativních, tak kvantitativních akcích. Pro tento konkrétní výzkum byl využit strukturovaný dotazník obsahující otázky v určitém pořadí, na které má informant odpovědět. [13]

33 V dotazníkovém šetření bylo vybráno celkem 17 respondentek reprezentujících matky na mateřské dovolené a matky v domácnosti. Jejich možná pomoc jednou z variant jak podpořit drobné podnikatele v bižuterním průmyslu. Respondentky odpovídaly na 6 jednoduchých otázek, kde 5 z nich bylo uzavřených, a u jedné byla možnost vícenásobného výběru. Anonymní dotazník, dostupný online, byl rozeslán prostřednictvím internetové komunikace. Účelem tohoto šetření bylo získat informace o povědomí a zájmu podpořit drobné podnikání v rámci bižuterního průmyslu. Na základě tohoto šetření budou navrhnuty způsoby jak revitalizovat bižuterní průmysl s jejich pomocí.

V této části práce nejprve proběhne seznámení s jednotlivými otázkami a následně proběhne rozbor na sobě závislých kritérií pro vyhodnocení.

Otázka č. 1: Měla byste zájem o přivýdělek v oblasti bižuterie?

Obr. č. 11: Graf 8 - Zájem o přivýdělek

První otázka ukazuje, zda mají respondentky zájem o přivýdělek v bižuterním průmyslu.

Téměř dvě třetiny se vyslovily, že by zájem měly. Čtyři matky nedokázaly rozhodnout, zda by si chtěly přivydělat. Dvě respondentky tuto možnost odmítly a průzkumu se dále již neúčastnily.

11 2

4

Ano

Ne

Nevím

34 Otázka č. 2: Kolik času týdně byste byla ochotna této práci věnovat?

Obr. č. 12: Graf 9 - Čas věnovaný práci

V otázce č. 2 jsou respondentky dotazovány na čas, který by byly ochotny věnovat týdně práci z domova. Jak je vidět na grafu č. 4, nelze určit, jaký časový interval matky preferují.

Vždy právě 4 respondentky se shodly na práci přesahující 15 hodin týdně, 11-15 i méně než 5 hodin za týden. Zbylé tři respondentky by byly ochotny pracovat v rozmezí 5-10 hodin.

Otázka č. 3: Jaký druh práce byste preferovala?

Obr. č. 13: Graf 10 - Preferovaný druh práce

Tato otázka umožňovala zvolit více odpovědí najednou. Celkem 9 respondentek by zvolilo méně náročné práce, tedy třídění bižuterních výrobků nebo navlékání korálků,

4

3 4

4

Méně než 5 hodin 5-10 hodin 11-15 hodin Více jak 15 hodin

3 4

9 9

0 2 4 6 8 10

Třídění bižuterních výrobků Navlékání korálků

Povrchové zdobení perliček Sekání/řezání skleněných trubiček

35 případně obě možnosti. Čtyřem z nich by nevadilo povrchově zdobit perličky a 3 by se odhodlaly krátit skleněné trubičky, ze kterých vznikají perličky.

Otázka č. 4: Jaké finanční ohodnocení byste si za měsíc domácí práce představovala?

Obr. č. 14: Graf 11 - Finanční ohodnocení

V otázce č. 4 jsou respondentky dotazovány na finanční ohodnocení, které by na základě času stráveného vykonanou prací měly dostat. Jedna matka by si stačila s přivýdělkem do 1500 Kč. Druhým nejnižším rozmezím by se ohodnotily 4 z nich. Shodně po 5 respondentkách by se ohodnotilo mezi 3000 Kč a 5000 Kč nebo dokonce nad tuto hranici.

Otázka č. 5: Chtěla byste v tomto oboru podnikat jako OSVČ nebo být zaměstnaná nějakou z firem?

Obr. č. 15: Graf 12 - Forma zaměstnání

1

4

5 5

do 1500 Kč 1500-3000 Kč 3000-5000 Kč nad 5000 Kč

5

10

OSVČ

Zaměstnaná firmou

36 V otázce č. 5 se respondentky zamyslely nad tím, zda by tuto činnost prováděly jako OSVČ nebo by se raději nechaly zaměstnat nějakou z firem. Celá jedna třetina, čili 5 respondentek, by se rozhodlo pro podnikání v bižuterním průmyslu. Zbylé dvě třetiny z celkových 15 dotázaných matek preferuje být zaměstnáno firmou.

Otázka č. 6: Máte povědomí o existenci drobné výroby bižuterie v jabloneckém regionu a blízkém okolí?

Obr. č. 16: Graf 13 - Znalost bižuterního průmyslu

Poslední šestá otázka byla spíš doplňující. Respondentky byly dotazovány, zda vůbec mají ponětí o existenci drobného podnikání v bižuterním průmyslu v okrese Jablonec nad Nisou a jeho blízkém okolí. Celkem 11 z nich, reprezentujících 73% v grafu č. 8, ví o přítomnosti bižuterního průmyslu ve zmíněném regionu. Zbylé 4 netuší, že tento průmysl má v této oblasti již dlouholetou tradici.

11 4

Ano Ne

37 Rozbor závislosti otázek č. 2 a č. 3

Obr. č. 17: Graf 14 – Závislost druhu práce na počtu hodin týdně

Graf č. 9 kombinující dvě otázky ukazuje, kolik času by byly respondentky schopny strávit u jednotlivých činností. Otázka č. 3, jež se dotazuje na typ práce, které by respondentky byly ochotny provést, obsahovala možnost zvolení vícera odpovědí, a tak je jejich počet vyšší než-li počet tázaných. Nejčastější zvolenou odpovědí bylo třídění bižuterních výrobků a to hned devětkrát. Ve 4 případech by byly respondentky ochotny strávit touto činností více jak 15 hodin týdně. O jeden výskyt méně mělo navlékání korálků a i u této činnosti by nebyl s vyhrazením času problém. Po dvou nejméně náročných typech nabízené domácí práce další dvě činnosti, které vyžadují více času pro svou obtížnost. Všechny zvolené odpovědi v návaznosti na sebe odpovídají realitě.

Jedinou výjimkou je porcování skleněných trubiček, u kterého by pouhých 5 hodin týdně nestačilo.

2 1

0 1

2 2

0 0

1 2

3

1 4

3

1 1

0 1 2 3 4 5

Třídění bižuterních výrobků Navlékání korálků Povrchové zdobení perliček Sekání/řezání skleněných trubiček Třídění bižuterních výrobků Navlékání korálků Povrchové zdobení perliček Sekání/řezání skleněných trubiček Třídění bižuterních výrobků Navlékání korálků Povrchové zdobení perliček Sekání/řezání skleněných trubiček Třídění bižuterních výrobků Navlékání korálků Povrchové zdobení perliček Sekání/řezání skleněných trubiček

Méně než 5 hodin 5-10 hodin 11-15 hodin Více než 15 hodin