TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

(1)

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Fakulta textilní

ZŘÍZENÍ PRODEJNY S TURECKOU BAVLNĚNOU METRÁŽÍ

Bakalářská práce

Anna Slizkova

(2)

ZŘÍZENÍ PRODEJNY S TURECKOU BAVLNĚNOU METRÁŽÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

STUDIJNÍ PROGRAM:

STUDIJNÍ OBOR:

B3107 TEXTIL

3107R007 TEXTILNÍ MARKETING

Autor práce

Vedoucí práce

Anna Slizkova Ing. Larisa Ocheretna

POČET STRAN TEXTU ...

POČET OBRÁZKŮ ...

POČET TABULEK ...

POČET PŘÍLOH ...

41 7 9 00

LIBEREC 2013

(3)

(4)

(5)

P R O H L Á Š E N Í

Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne 24.05.2013

………..

Podpis

(6)

5

POD ĚK O VÁN Í

V první řadě bych ráda poděkovala za odborné vedení, cenné rady a trpělivost vedoucí práce paní Ing. Laryse Ocheretne a panu prof. Bülentu Özipeku. Také bych ráda poděkovala Katedře hodnocení textilií Technické univerzity v Liberci a Textilní fakultě Technické univerzity v Istanbulu za poskytnutí poţadovaných podmínek k dokončení bakalářské práce.

Poděkovat chci také firmám, které mi poskytly mnoho informací a podkladů k mé bakalářské práci, AYBO TEXTIL a ROMEO LIFE. Rovněţ patří dík The Union of Istanbul Textile a Raw Textile Material Exporters za informace o vývozu textilních metráţí.

(7)

A N O T A C E

Tato bakalářská práce se zabývá zřízením prodejny s tureckou bavlněnou metráţí, přičemţ jedna prodejna bude zaloţena na Ukrajině a druhá prodejna v České republice, a jejich dalším porovnáním. Prodejny jsou porovnávány z pohledu podmínek pro dovoz bavlněné metráţe z Turecka a analýzou finanční náročnosti a legislativy zaloţení podnikání na území Ukrajiny a České republiky.

Výsledkem práce je porovnání prodejen a rozhodnutí o vhodnějším státu jakoţto lokalitě pro zaloţení podnikání.

Teoretická část práce seznamuje čtenáře se základními informacemi o pravidlech zaloţení podnikání, daňových sazbách a normách dovozu bavlněné metráţe z Turecka. Praktická část se zabývá analýzou situace na trhu a porovnáním prodejen. V další části je představen potenciální obchod a nabídka bavlněné metráţe.

V závěru se nachází posouzení zjištěných faktů a zhodnocení výsledků. Na základě výsledků byla zvolena nejvhodnější lokalita pro podnikání s tureckou bavlněnou metráţí.

KLÍČOVÁ SLOVA:

textilní prodejna, bavlněná metráţ, zřízení prodejny, vývoz, dovoz, podmínky k podnikání, ukrajinský trh, český trh.

(8)

7

A N N O T A T I O N

This thesis aim is the establishment stores with the import from Turkey kinds of cotton fabric and the comparasion of the stores in market between each other. The one store will be in Ukraine and the second one will be in Czech Republic Stores will be compared according to conditions of the import of cotton fabric from Turkey and analysis based on business in the market of Ukraine and the Czech Republic.

The result of thesis will be comparing with stores and determined by more beneficial state, as the location of store.

The theoretical part introduces the reader with basic information on rules of the establishment of stores, tax rates, standards of import cotton fabrics and semi-finished materials. from Turkey. Another section of thesis introduces the potential store and offers kind of cotton fabric. The practical part will be dealed with analysis of the market situation and comparasion of the stores.

In conclusion, The asssesment of the thesis will be based on the results of stores and best location for establishment of stores.

KEY WORDS:

textile stores, cotton fabric, founding of stores, export and import of cotton fabric, analysis of conditions, ukrainian market, czech market.

(9)

OBSAH

ÚVOD ... 11

TEORETICKÁ ČÁST ... 12

1 Vývoz textilních výrobků z Turecka 14 1.1 Historie a pouţívání bavlněných tkanin ... 14

1.2 Turecký textilní průmysl ... 15

1.3 Export - metody a postupy ... 15

1.4 Legislativa importu zboţí do EU ... 16

1.5 Legislativa importu zboţí na Ukrajinu ... 17

1.6 Dovoz textilního zboţí v praxi ... 18

1.7 Volba zahraničního partnera ... 20

2 Zaloţení podnikání 21 2.1 Forma vlastnictví ... 21

2.2 Forma zdanění příjmu z podnikání... 23

2.3 Úvěry podnikům... 25

PRAKTICKÁ ČÁST... 27

3 Představení budoucích obchodů a produktů 27 4 Zaloţení prodejny s bavlněnou metráţí 31 4.1 Analýza podnikatelského prostředí ... 31

4.1.1 Demografické faktory ... 31

4.1.2 Ekonomické faktory ... 32

4.1.3 Analýza trhu ... 33

4.1.4 Soutěţní faktory ... 35

4.1.5 SWOT analýza ... 36

4.1.6 Propagace ... 37

5 Porovnání prodejen s bavlněnou metráţí 38 ZÁVĚR ... 39

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ... 40

(10)

9 SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 - Zahraniční obchod Ukrajiny s Tureckem - dovoz / vývoz textilního zboţí [2] ... 13

Obr. 2 - Zahraniční obchod Ukrajiny s Tureckem - dovoz textilní metraţí [2] ... 13

Obr. 3 - Zahraniční obchod České Republiky a Turecka na dovoz / vývoz textilního zboţí [3] ... 13

Obr.4 – Schéma dovozu textilního zboţí ... 20

Obr. 5 – Schéma prodejny INGO ... 27

Obr. 6- Ukázky dováţené bavlněné metráţe (zátaţných jednolícních pletenin s potiskem) z Turecka [10] ... 28

Obr. 7 - Ukázky dováţené bavlněné metráţi (tkaniny) z Turecka [10] ... 29

SEZNAM TABULEK Tab.1 – Tarify přepravy zboţí z Turecka [11] ... 19

Tab.2 - Přehled zjednodušených systémů zdanění od 1. ledna 2012 na území Ukrajiny [16] ... 24

Tab. 3 – Nabídka bavlněné metráţe (tkanina a pletenina) [19] ... 28

Tab. 4 – Porovnání demografických faktorů na Ukrajině a v ČR. [2, 3] ... 32

Tab. 5 – Porovnání ekonomických faktorů v Kyjevě a v Praze. [21] [3] ... 33

Tab.6 - Ceny inţenýrských sítí a půjčoven v Kyjevě a v Praze. [25 - 26] ... 34

Tab. 7 – Ceny konkurentů s bavlněnou metráţí v Kyjevě a Praze. [10] ... 36

Tab. 8 - SWOT analýza. ... 36

Tab. 9 – Porovnání nákladů pro zřízení prodejny s bavlněnou metráţí INGO na Ukrajině a v ČR. ... 38

(11)

SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

USD Americká měna UAH Ukrajinská měna CZK Česká měna

kWh kilowatthodina (symbolizováno kWh) je jednotka energie odpovídající jednomu kilowattu (1 kW) síly vynaloţené po dobu jedné hodiny (1 h) času

GJ gigajoule, SI jednotka odvozená od jednotky energie joule (1 joule = 1,0 E-9 GJ) UST jednotná sociální daň

VAT daň z přidané hodnoty

bm běţný metr

(12)

Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci

Zřízení prodejny s tureckou bavlněnou metráţí 11

ÚVOD

V dnešní době je velká část zboţí v kaţdém státu vyrobena a dovezena z jiných území.

Důvodem toho je neschopnost vyrábět určité zboţí za výhodnou cenu nebo nevhodná poloha území pro výrobu. Textilní zboţí není moţné vyrábět ve všech státech, některé státy jej nabízejí levněji neţ jiné a za těchto podmínek začíná vývoz a dovoz zboţí. Kvůli současné komunikaci mezi státy mají spotřebitelé informace o široké nabídce zboţí a sluţeb, jeţ lákají podnikatele, aby vstoupili na trh a začali zboţí dováţet. Zřízení prodejny s dovezeným textilním zboţím je finančně výnosné zejména kvůli rozdílu cen vývozu a dovozu.

Předmětem bakalářské práce je vybrat nejlepší místo pro prodejnu bavlněné metráţe dovezené z Turecka. Potenciál trhu v České republice a na Ukrajině je analyzován porovnáním všech obchodních záleţitostí týkajících se dovozu, zahájení podnikání a situace na trhu v těchto zemích.

První část bakalářské práce obsahuje seznámení s historií bavlněné metráţe, pravidly vývozu a dovozu z Turecka a podmínkami pro zahájení podnikání na území Ukrajiny a České republiky.

Další část je orientována na seznámení s návrhem prodejny a nabídky bavlněné metráţe. Další část se zabývá provedenou marketingovou analýzou a jejím vyhodnocením. V závěrečné části je provedeno ekonomické zhodnocení zřízení dvou prodejen, v návaznosti na všechna právní a ekonomická hlediska týkající se moţného podnikání v těchto státech.

Práce bude uţitečná pro zváţení pozitivních a negativních aspektů podnikání na Ukrajině a České republice. Také pomůţe poznat skutečnou situaci v dovozu textilních výrobků.

(13)

TEORETICKÁ ČÁST

V současné době existuje velké mnoţství textilních výrobků. Některé země nemají potřebné podmínky pro výrobu, jiné mají příznivější podmínky a mohou produkovat dostatek zboţí pro spotřebitele v regionu. Tento nevyváţený stav vytváří trh pro výměnu textilu, tzn. vývoz a dovoz výrobků mezi zeměmi.

Textilní surovina, jako je bavlna, můţe být pěstována pouze ve státech s teplým klimatem.

Hlavními producenty jsou Čína, Indie, USA, Turecko, Uzbekistán, Turkmenistán a Kazachstán.

Hlavními dovozci bavlněných metráţí jsou Evropská unie a země bývalého Sovětského svazu. Náklady na pracovní sílu a pro výrobu hotových textilních výrobků jsou v těchto zemích mnohem vyšší neţ náklady na dovoz tohoto zboţí od výrobců s příznivějšími podmínkami. To poukazuje na fakt, ţe existují jisté výhody podnikání v dovozu a distribuci textilních výrobků v těchto zemích.

Pro účely této práce bylo jako země vývozu vybráno Turecko, výrobce bavlněných tkanin, a Ukrajina a Česká republika jako země pro dovoz a uvádění výrobků na trh s textilním zboţím.

Klíčovými prvky výběrového řízení byly vztahy mezi zeměmi a dostupnost technických vysokých škol, které mi byly ochotny poskytnout informace nezbytné pro analýzu a psaní této práce.

Historie textilní výroby v Turecku sahá aţ do osmanského období, kdy byl textilní průmysl povaţován za velmi důleţitý a jeho vývoji byla věnována velká pozornost. Období 80. let 20.

století je povaţováno za aktivní v rozvoji zahraničního obchodního trhu. Po úpravě celního reţimu Evropskou unií se a vývoz textilních výrobků a jeho produktivita výrazně zvýšily. Ze situace v oblasti výroby a vývozu textilních výrobků v Turecku [1] lze také vysledovat pokrok v pouţitých technologiích, zejména dle zvyšující se kvality výrobků. Během posledních deseti let se textilní průmysl rozrůstal a vláda financovala zavádění některých inovací, díky čemuţ se zvýšila kvalita textilních výrobků, otevřel velký počet nových textilních podniků a upevnila se vedoucí pozice na globálním obchodním trhu. Podle státních webových stránek Ukrajiny je dovoz textilních výrobků pocházejících z Turecka jedním z předních [2]. Pro Českou republiku se pohybuje v první desítce [3]. Díky mnohaletým zkušenostem a moderním technologiím je Turecko povaţováno za vhodnou zemi z hlediska obchodních vztahů, a to nejen s textilním zboţím, ale i obecně, coţ lze vysledovat z grafů na Obrazků 1 - 3.

(14)

0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000

2006 2007 2008 2009 2010 2011

rok

mln. USD

Dovoz Vyvoz

Obr. 1 - Zahraniční obchod Ukrajiny s Tureckem - dovoz / vývoz textilního zboţí [2]

0 20 40 60 80 100 120 140

2006 2007 2008 2009 2010 2011

rok

mln. USD Dovoz

textilní zboží

Obr. 2 - Zahraniční obchod Ukrajiny s Tureckem - dovoz textilní metraţí [2]

0,0 200,0 400,0 600,0 800,0 1 000,0 1 200,0 1 400,0

2007 2008 2009 2010 2011

rok

mln. USD

Vyvoz Dovoz

Obr. 3 - Zahraniční obchod České Republiky a Turecka na dovoz / vývoz textilního zboţí [3]

(15)

Výše uvedené diagramy na Obr. 1 - 3 potvrzují konkurenceschopnost tureckých výrobců. Z důvodu tak vysokého obratu zboţí se vlády těchto zemí snaţí zjednodušit dovozní a vývozní předpisy mezi státy. [4 - 7]

Z toho vyplývá, ţe turecký textilní trh má perspektivní budoucnost v oblasti vývozu. Kvalita bavlněných textilií plně uspokojuje ukrajinské a české spotřebitele.

1 Vývoz textilních výrobků z Turecka

Pro vývoz textilních výrobků z Turecka a dovoz do České republiky a na Ukrajinu musí být určena legislativní stránka vývozu a dovozu a výhodný druh dopravy.

1.1 Historie a pouţívání bavlněných tkanin

Bavlnářský průmysl je významným odvětvím v oblasti lehkého průmyslu. Bavlněné tkaniny se vyznačují dobrou trvanlivostí, velkou silou, vysokou odolností při opakovaném namáhání a ohýbání, skvělými hydrofilními vlastnostmi a mají krásný přírodní vzhled. Díky tomu, ţe jsou bavlněné výrobky hydrofilní, mají sklon k rychlému smočení, ale také vysoušení. Bavlněné tkaniny se dobře perou a dají se ţehlit při vysokých teplotách.

Bavlnářské výrobky byly v Indii a Číně pouţívány jiţ po mnoho staletí před naším letopočtem. V západní Evropě pak aţ v době kříţových výprav. Od 14. století Evropa vyrábí hlavně směšované bavlněné tkaniny. Tato bavlna často pochází z východní Indie. Ve Velké Británii se v 70. letech 18. století začaly díky zlepšení technologii spřádání vláken průmyslově vyrábět bavlněné tkaniny. Tato tkanina byla docela drsná a hustá přičemţ se stále dováţely tenké bavlněné tkaniny. První továrna na bavlnu byla postavena na konci 18. století v Manchesteru (UK).

Bavlna má velice dobré spotřebitelské vlastnosti, má vysokou pevnost, odolnost proti oděru, snadno se udrţuje a pere, vykazuje vysokou odolnost proti slunečnímu záření, ale nemá potřebnou pruţnost a má vysokou mačkavost. Bavlněné plošné textilie se podle pouţití rozdělují na technické a pro domácnosti. Asi 80% bavlněných tkanin je pouţíváno na oblečení (spodní prádlo, košile, šaty, obleky), bytový textil a pro osobní hygienu.

K bytovému textilu se řadí tkaniny pro čalounictví, přehozy, přikrývky a ubrusy, loţní prádlo nebo textilní podlahové krytiny. Jsou vyrobeny z jednoduchých nebo tkaných přízí, které mají malé i velké vazební či barevné házení nebo snování (někdy s pouţitím viskózové příze). Mezi bavlnářské tkaniny se řadí také gáza, coţ je technická tkanina pro různé účely, hlavně lékařské.

[8]

(16)

1.2 Turecký textilní průmysl

Turecko je jedním z hlavních a největších výrobců kvalitních textilií na světě. Mnoho zahraničních společností vyrábějících textilie se nachází v Turecku. Soukromé textilní továrny se nacházejí hlavně v Izmiru, Aydin, Denizli, Bursa a Adana. Zároveň udrţuje dominantní postavení ve výrobě a obchodu s hotovými textilními výrobky Istanbul. Turecko je druhý největší vývozce (po Číně) textilních výrobků do EU, kam vyváţí 49% svých textilních produktů, to se týká nejen textilních výrobků z bavlny, ale i textilních produktů obecně. Další významnou zemí v oblasti vývozu textilií je bývalý Sovětský svaz včetně Ruska, Ázerbájdţánu a Uzbekistánu s trţním podílem 14%. Výhody Turecka jsou v pouţívání moderní technologie a mnoţství zdrojů textilních surovin v blízkosti hlavních trhů.

Mezi hlavní rysy tureckého textilního průmyslu a exportu textilního zboţí patří:

 práce s kvalitní surovinou;

 výhodná geografická poloha zemí - blízkost velkých trhů, zejména evropských;

 rychlá logistika;

 kompetentní a vzdělaná pracovní síla;

 liberální obchodní politika státu;

 dobře rozvinutý textilní průmysl;

 celní unijní dohoda s EU a dohody o volném obchodu s mnoha dalšími zeměmi. [5]

1.3 Export - metody a postupy

Export (vývoz) je definován jako poskytování případně vývoz zboţí nebo sluţeb do zahraničí. [9]

Bylo zjištěno, ţe k vývozu textilního zboţí musí být turecký podnik registrovaný v ITHIB - Unie istanbulského textilu a vývozců primárních textilních materiálů (The Union of Istanbul Textile and Raw Textile Material Exporters). Hlavní funkcí ITHIB je pomoc jejím členům zlepšit své exportní moţnosti, zvýšení trţního podílu textilních výrobků s oblečením, kůţí a koberci z Turecka na mezinárodních trzích a ochrana společných zájmů těchto odvětví na národní i mezinárodní úrovni. Za účelem dosaţení těchto funkcí ITHIB provádí následující činnosti:

 registrace vývozců;

(17)

 podpora obchodu a rozvoje;

 ekonomický výzkum a podávání zpráv;

 poradenství;

 koordinace a vztahy s veřejností;

 školení;

 publikace zpráv. [4]

Podle obecných principů umoţňujících dovozcům začít exportní proces si musí podat ţádost na Svaz exporterů. Tato ţádost se podává, aby byl export deklarován a legalizován. Pokud ţádost projde schvalovacím řízením, přičemţ podmínky pro schválení jsou pro různé odvětví odlišné, bude vývoz povolen. Na základě mezinárodních dohod a zákonů ITHIB jsou vytvořena specifická pravidla a regulace pro jednotlivé státy a záleţí na druhu exportního výrobku, který je vyváţen. Turečtí vývozci mají právo na deklaraci registrace do 30 dnů. [5]

1.4 Legislativa importu zboţí do EU

Import (dovoz) j v odborné literatuře definovan jako dovoz zboţí a sluţeb ze zahraničí. [9]

Legislativa vývozu zboţí ze státu a dovozu do jiného státu se liší kvůli tomu, ţe kaţdý stát má svoje pravidla a normy a svoje deklarace pro zdanění. Zboţí dováţené do České republiky musí být analyzováno a musí splňovat legislativu dovozu platnou pro EU.

Od roku 1971 má EU pravidla, která zajišťují, ţe dovozci z rozvojových zemí platí niţší clo na některé nebo na všechny výrobky, které prodávají v EU. To velkou měrou pomáhá k lepšímu přístupu na trh EU, coţ přispívá k růstu jejich ekonomik. Tento reţim je známý jako "systém všeobecných preferencí".

Závěrečná fáze vztahů mezi Evropským společenstvím (ES) a Tureckem v rámci dohody z Ankary o přidruţení z r. 1963 si kladla za cíl dosáhnout celní unie mezi ES a Tureckem. Tato závěrečná fáze vstoupila v platnost dnem 1. července 1996. Rozsah této celní unie na základě statusu zboţí ve volném oběhu je však omezena na průmyslové výrobky a zpracované zemědělské produkty. Dohoda "Ankara" a její dodatkový protokol vymezil rozsah a obsah vztahů v rámci přidruţení, přičemţ poslední fáze celní unie je definována v rozhodnutí 1/95 Rady přidruţení. Z rozhodnutí č. 1/95 vyplývá:

(18)

 volný pohyb (odstranění cel a mnoţstevních omezení) mezi dvěma částmi celní unie za zboţí buď zcela vyrobené nebo uvedené do volného oběhu po svém dovozu ze třetích zemí v Turecku nebo Unii. Důkaz tohoto celního statusu "zboţí ve volném oběhu" je stanoven na průvodním osvědčení. Zvláštní podmínky jsou stanoveny pro zpracované zemědělské produkty;

 sbliţování celních předpisů, zejména prostřednictvím rozhodnutí Rady pro celní spolupráci výboru (např. rozhodnutí č. 1/2001) a vzájemné pomoci v celních otázkách;

 přibliţování dalších zákonů (duševní vlastnictví, hospodářská soutěţ, daně). [6]

1.5 Legislativa importu zboţí na Ukrajinu

Legislativa dovozu zboţí na Ukrajinu se liší od legislativy dovozu do EU, kvůli čemuţ je třeba analyzovat i podmínky pro Ukrajinu.

Mezi Ukrajinou a Tureckem není ţádná definitivní dohoda zjednodušující obchod, ale vlády obou zemí se aktivně podílejí na jednáních a chtějí zjednodušit exportní vztahy. Obchod mezi oběma zeměmi je poměrně důleţitý pro obě strany.

Pro dovoz do Ukrajiny bude jednání vyţadovat komunikaci se sluţbou Státního celního úřadu Ukrajiny (SCSU). Celní správa na Ukrajině si klade za hlavní cíle:

 zjednodušení a harmonizaci celních postupů;

 bezpečnost dodavatelského řetězce;

 usnadnění mezinárodního obchodu;

 zvýšení výkonu celní aktivity;

 boj proti padělání a pirátství;

 sjednocení dokumentace veřejného a soukromého sektoru. [7]

Státní celní sluţba Ukrajiny (SCSU) je členem Světové celní organizace (WCO), Světové obchodní organizace (WTO), Hospodářské spolupráce Černého moře (BSEC), Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj (GUAM) a Společenství nezávislých států (CIS).

Mezinárodní úmluvy podepsané Ukrajinou týkající se celních záleţitostí. SCO úmluvy:

 Úmluva o zřízení celní spolupráce;

(19)

 Úmluva o harmonizovaném systému popisu a číslování;

 Úmluva o dočasném pouţití (Istanbulská úmluva);

 Mezinárodní úmluva o zjednodušení a sladění celních reţimů (Kjótská úmluva) ve znění pozdějších předpisů;

 Mezinárodní úmluva o vzájemné správní pomoci při předcházení, šetření a potlačování celních deliktů (Nairobi úmluva);

 Celní úmluva o kontejnerech.

EHK OSN Dopravní dohody a úmluvy:

 Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboţí v rámci karnetů TIR (Úmluva TIR);

 Mezinárodní úmluva o sladění hraničních kontrol zboţí;

 Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných zařízeních určených k jejich přepravě (ATP). [7]

Po analýze dohod a pravidel dovozu zboţí na území EU a Ukrajiny je patrné, ţe EU má hodně zjednodušený systém dovozu v porovnání s Ukrajinou, která teprve začíná jednat o zjednodušení trţních vztahů s Tureckem.

1.6 Dovoz textilního zboţí v praxi

Pro uskutečnění dovozu jako první krok je vytvoření objednávky, to je moţné dvěma způsoby, a to buď při kontaktu s dodavatelem přes internet, nebo prostřednictvím osobního kontaktu. K dispozici je systém objednávek prostřednictvím e-mailu, ale tuto verzi je vhodné vyuţít pouze se známými partnery a výrobky, protoţe nejsou předem známy všechny spotřebitelské vlastnosti materiálu. Při prvním kontaktu s dodavatelem se obecně doporučuje (i v jiných zemích) osobní kontakt s dodavatelem.

Po projednání všech obchodních záleţitostí přichází na řadu volba způsobu dopravy objednaného zboţí a jeho distribuce. V Turecku dopravní sluţby nabízí společnost Kargo. Na výběr je z lodní, silniční nebo letecké dopravy.

Nejrychlejší moţností dopravy je letecká, ta trvá dva dny, a to jak na Ukrajinu, tak do České republiky. Zároveň je ale cena takové přepravy nejvyšší, a to cca 8-12 USD za kilogram zboţí (viz Tabulka 1).

(20)

Ceny za lodní dopravu zboţí na Ukrajinu jsou o něco niţší neţ za dopravu letadlem, konkrétně 6,6-12 USD (viz Tabulka 1). Počet dní se liší, a to od 3 do 5 dnů na území Ukrajiny.

Do České republiky tato doprava vyţaduje dodatečné překlady, protoţe zeměpisná poloha neumoţňuje námořní přepravu. Varianty dopravy jsou uvedeny výše. Tyto varianty významně ovlivňují finalní cenu zboţí, které, podle mého názoru, budou příliš vysoké, ovšem rychleji se dostanou ke konečnému spotřebiteli.

Posledním a nejvíce pouţívaným způsobem je silniční přeprava zboţí, tj. uţitkovými vozy.

Na Ukrajinu přeprava trvá kolem 4 dnů (do Kyjeva), přičemţ cena za kilogram je 5,5 USD. Do České republiky přeprava trvá do 5 dnů za cenu 6-7 USD (viz Tabulka 1). [11]

Tab.1 – Tarify přepravy zboţí z Turecka [11]

Typ dopravy Stát

Ukrajina (USD) Česká republika (USD)

letecká 8-12 8-12

lodní 6,5-12 není moţná

silniční 5,5 6-7

Jak je parné z Tabulky 1, nejlepším druhem přepravy je silniční, ta je nejlevnější a trvá jenom o několik dnů víc neţ letecká nebo lodní.

Následující dokumenty jsou potřebné pro přepravu zboţí:

 faktura za zboţí;

 informace o sloţení materiálu;

 osvědčení o původu;

 informace a detaily o kupujícím a prodávajícím;

 informace o dopravci (způsob dopravy, v případě pozemní dopravy kopie pasu s daty o řidiči překračujícím hranici, a pro lodě a letadla číslo plavby / letu a jméno kapitána).

Při kontrole na hranicích řidič odevzdává kopie dokumentů i s fakturou. Příslušná firma platí část daně, kterou si poţaduje země importu. Míra daní je částečně hrazena, a to kupujícím a výrobcem ve státě, v němţ se nacházejí.

V praxi je dovoz textilního zboţí řízen schématem představeným na Obrázku 4.

(21)

Obr.4 – Schéma dovozu textilního zboţí

1.7 Volba zahraničního partnera

V případě dovozu textilního zboţí z Turecka je třeba rozhodnout, s kterou společností bude spolupráce nejlepší. Mezi společnostmi, které prodávají textilie, jsou vymezeny skupiny:

 výrobci zboţí (továrny);

 přímé prodejny;

 firmy zaměřující se na vývoz.

Spolupráci s továrnami komplikuje skutečnost, ţe zboţí musí být objednáno v poměrně velkém mnoţství a celé musí být od stejného materiálu, barev a textur, které jsou naprosto totoţné. Tento druh spolupráce není vhodný pro obchod, který nabízí široké spektrum výrobků.

Velkoobchody s metráţí uspokojí potřebu rozmanitosti a cenové politiky konkrétního trhu.

Jedinou nevýhodou této spolupráce je, ţe obchod je zaměřen na domácí trh a komunikuje v tureckém jazyce, takţe je obtíţná domluva se zahraničními odběrateli. Také je komplikované získat všechny dokumenty týkající se zakoupených tkanin od prodejců metráţí, tyto velkoobchody totiţ velkou část svého zboţí nemají registrovanou pro vývoz.

Nejuspokojivější moţností je spolupracovat se specializovanými firmami orientovanými na

Vytvoření objednávky

Volba přepravy a distribuce

Hraniční kontrola Uhrazeni objednavky

Doručení

(22)

sloţení. Současně taková společnost usnadní registraci potřebných dokladů pro vývoz a zajistí přepravu zboţí.

2 Zaloţení podnikání

2.1 Forma vlastnictví

Podnikání – systematická nezávislá iniciativa, která se provádí na vlastní riziko za účelem zisku. Činnosti podnikání mohou být různé, například výrobní, stavební práce, sluţby a pracovní obchodní činnost. [12]

Zaloţení podnikání se řídí zákony státu, proto jsou parné určité odlišnosti, porovnáme-li proceduru zřízení firmy na Ukrajině a v ČR.

Zaloţení podnikání na Ukrajině se řídí zákonem "O podnikání". Podnikateli (podnikatelskými subjekty) na Ukrajině mohou být:

 občan(é) Ukrajiny a dalších zemí, kteří nemají omezení vykonávání právních úkony;

 právní subjekty všech forem a vlastnictví. [13]

Podle ukrajinského práva se právní formy podnikání mezi sebou neliší, jediný rozdíl je ve vnitřních pravidlech těchto forem. Rozdíly vnitřních předpisů zahrnují faktory základního kapitálu, rozdělení odpovědnosti mezi zakladateli a systému řízení podniku. Právní formy nejčastěji uţívané na Ukrajině:

 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) – zakladatelem je jedna nebo více osob, která skládá povinný základní kapitál společnosti, coţ je 100 krát minimální ukrajinská mzda.

Tato forma podnikání je širokou veřejností brána důvěryhodně a umoţňuje tak vytvořit podnik se zahraničním kapitálem.

 Soukromé podnikání (PE) - stejně jako s.r.o. je vytvořeno jedním nebo více společníky, minimální základní kapitál není ošetřen předpisy a jeho výše záleţí na společnících.

Mechanismus kontroly je stanoven základními principy.

 Uzavřená akciová společnost (a.s) - tvoří soukromou firmu, akciovou společnost a její akcie jsou distribuovány pouze do určitého okruhu akcionářů, který nesmí překročit 50 osob. Registrace této společnosti a výše kapitálu není jednoduchá a závisí na dalších determinantech (např. počet členů atd.)

 Otevřená akciová společnost (a.s) - forma veřejné obchodní společnosti. Na rozdíl od uzavřené akciové společnosti není omezen počet akcionářů a prodej akcií, je zde stanovena povinnost podávat výroční zprávy, velikost základního kapitálu je mnohem

(23)

vyšší, dalšími významnými prvky jsou veřejné emitování akcie nebo dlouhý proces registrace (minimálně 7 měsíců). [12]

Registrace soukromého podnikání na Ukrajině se skládá z následujících fází:

 podpis zakládající listiny;

 registrace na správním úřadě;

 zapsání do Jednotného státního rejstříku podniků a organizací Ukrajiny (EDRPOU);

 zaregistrování společnosti v regionálním řízení Penzijního fondu Ukrajiny;

 zaregistrování společnosti jako plátce pojistného:

 Fondu povinného státního sociálního pojištění v případě nezaměstnanosti na Ukrajině;

 Fondu sociálního pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání na Ukrajině;

 Sociální pojištění Ukrajiny pro dočasné pracovní neschopnosti.

 zaregistrovat daňovou povinnost na státním daňovém úřadě;

 zaţádání o povolení k vydání firemního razítka;

 zaloţení podnikatelského účtu. [13]

Správní a jiné poplatky činí 50 USD. Bude-li se podnikatel registrovat na kaţdou instance, registrace bude trvat v řádu měsíců a bude velmi nekomfortní. Existuje ale moţnost spolupracovat se specializovanými firmami orientovanými na registraci podniku. Správní a jiné poplatky činí 245 USD.

Pro zřízení obchodu v České republice je třeba zvolit vhodnou formu podnikání, s přihlédnutím k zahraniční státní příslušnosti zakladatele. Pro tento případ se zaloţení podnikání řídí právním předpisem: "Volný obchod jednotlivcům s bydlištěm mimo území ČR (mimo EU, EHP a Švýcarska)." Tento přepis ustanovuje, ţe cizinci v ČR se mohou zabývat pouze obecnou činností fungování obchodu. Všeobecné podmínky pro obchodování jsou: fyzická osoba musí dosáhnout minimálního věku 18 let, mít způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost.

(24)

Oznámení by mělo být provedeno dvěma způsoby: osobně u kteréhokoliv obecního úřadu - ústřední bod zápisu (CRM), nebo podat oznámení prostřednictvím místní veřejné správy (Czech POINT). Doklady pro oznamování podniku jsou:

 oznámení o obchodu;

 výpis z rejstříku trestů;

 doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor;

 důkaz o pobytu v České republice.

Správní a jiné poplatky jsou 80 USD. Po předloţení všech dokladů k ministerstvu musí odpověď přijít do 5 pracovních dnů, poté budou k dispozici všechny potřebné dokumenty k zahájení podnikání. [14, 15]

Velkým rozdílem v zakládání podnikání na Ukrajině a v ČR je to, ţe ČR má zjednodušený systém registrace podnikání, díky čemuţ celý proces trvá méně času, a ţe jde podat oznámení prostřednictvím oficiální internetové stránky. Na Ukrajině registrace podnikání předpokládá absolvování více úkonů, kvůli čemuţ je proces registrace velmi sloţitý a velkou popularitu si získávají specializované firmy orientované na registraci podniku.

2.2 Forma zdanění příjmu z podnikání

Při volbě nejvhodnější formy zdanění je důleţité analyzovat stávající moţnosti. Ukrajina a ČR mají odlišnosti ve formě zdanění příjmu z podnikání a formy zdanění jsou rozděleny do skupin dle výběru podnikatele. Podle ukrajinského "daňového řádu roku 2012", existují tři daňové skupiny v rámci zjednodušeného systému zdanění a navíc obecná forma zdanění.

Obecná forma zdanění:

 ţádná omezení týkající se příjmů a počtu zaměstnanců;

 zaregistrovat zdanění příjmů podnikatele (podnikatel si vybere):

 15% z čistého měsíčního příjmu;

 17% z částky příjmů, která přesahuje desetinásobek minimální mzdy stanovené k 1. lednu.

(25)

 daň se skládá formou zálohy, výše zálohové platby nesmí být menší neţ 100% z roční částky daně za předcházející rok za srovnatelných podmínek. Záloha na daň je splatná čtvrtletně (25% roční částky daně);

 splatnost daně do 15. dne posledního měsíce čtvrtletí;

 daňové přiznání se podává jednou za rok, ale ne později neţ 9. února příštího roku;

 předloţení účetnictví pro výpočet daně ("Kniha příjmů a nákladů");

 nutná archivace stvrzenek a účtů (příjmů i nákladů), které byly placeny v hotovosti;

 po dosaţení zdanitelného plnění 36 810 USD za uplynulých 12 kalendářních měsíců se musí registrovat k DPH;

 UST platit za měsíce, ve kterém čistý příjem překročil stanovený limit. Platební podmínky: do 15. dne posledního měsíce čtvrtletí. Výše zálohy je stanovena na 25% z ročního objemu UST, vypočtené z částky zdanitelného příjmu v předchozím roce. [16]

Úplný přehled zjednodušených daní je k nahlédnutí v Tabulce 2.

Tab.2 - Přehled zjednodušených systémů zdanění od 1. ledna 2012 na území Ukrajiny [16]

Popis daňových skupin na území Ukrajiny

První skupina Druhá skupina Třetí skupina Výše příjmů za

jeden kalendářní rok

Do 18 405 USD. Nelze najímat zaměstnance

Maximálně 122 700 USD. Počet zaměstnanců

nesmí překročit 10 osob

Maximálně 368 100 USD. Počet zaměstnanců nesmí

překročit 20 osob

Povolení k prodeji

Povoleno prodávat zboţí na

maloobchodních trzích a poskytovat veřejné

sluţby obyvatelstvu

Zákaz poskytování zprostředkovatelských sluţeb pro nákup, prodej,

leasing a realitní oceňování

Veškeré aktivity s výjimkou uvedených v

článku 4 zákona "O podnikání"

Zahájení podnikání

Podnikatel musí podat ţádost daňovému úřadu ve stejném měsíci, ve kterém byla firma zapsána

Daňová sazba

Od 1% do 10%

minimální mzdy na začátku roku.

Zdaňovacím obdobím je 1 rok

Od 2% do 20%

minimální mzdy na začátku roku.

Zdaňovacím období je čtvrtletí

Míra 3% příjmů pro ty, kteří platí DPH a 5%

pro neplatiče.

Zdaňovacím období je čtvrtletí

(26)

Podání daňového přiznání

Jednou ročně, ve lhůtě šedesáti kalendářních

dnů po, dnu ohlášení daňové povinnosti

Čtvrtletně, ale do čtyřiceti dnů po ukončení čtvrtletí

Poţadavky k záznamu platebních transakcí

Pokladny (a další rejstříky) platebních transakcí se nevyţadují

DPH V případě dovozu zboţí na Ukrajinu povinnost platit DPH na obecném základě

Podnikatel si vybere 5% rovnou daň, ve

kterém příjmy od plátců DPH za posledních 12 měsíců překročily 36 810 USD

(bez DPH), nebo se registruje jako plátce DPH. Zaměstnavatelé,

kteří platí 3% rovnou daň, jsou automaticky

plátci DPH ve výchozím nastavení UST Fyzická osoba si výši UST stanovuje sama. Minimální částka UST bude

34,7% z minimální mzdy za daný měsíc

Podle českého "Daňového přiznání z příjmů fyzických osob" jej musí podat kaţdý, jehoţ roční příjmy podléhající dani z příjmu fyzických osob jsou vyšší neţ 782 USD nebo jehoţ roční příjem, který podléhá zdanění, nepřesáhl tuto částku, ale dává nezdanitelné části. Míra zdanění je 15%.

V daňovém přiznání by měl daňový poplatník uvést všechny informace o příjmu podléhajícím dani. Daňové přiznání o dani z příjmu jsou poplatníci povinni podat nejpozději do dubna příštího roku. [15]

Lze zaznamenat, ţe je velký rozdíl mezi zdaněním příjmu z podnikání na Ukrajině a v ČR. V Česku je to poměrně jednoduché, podnik má pevnou míru zdanění a bude ji platit, jenom jestli přesáhne určitou částku. Na Ukrajině si musí kaţdý podnik vybrat skupinu zdanění příjmu z podnikání podle svého názoru a můţe svou skupinu měnit jedenkrát za rok. Podnik podle kaţdé skupiny má určitá pravidla, např. kolik můţe mít zaměstnanců a jakou můţe mít výši příjmu, přičemţ v Česku není takový rozdíl v zdanění

2.3 Úvěry podnikům

Zaloţení prodejny s metrovým textilem, předpokládá se, t bude financováno z vlastních zdrojů V případě zvýšení objemu podnikání je nutné zváţit moţnost financování formou

(27)

bankovního úvěru, který pokryje náklady spojené s rozvojem. Níţe jsou popsány podmínky získání úvěru a úrokové sazby pro Ukrajinu a ČR.

Obecně je úvěrová operace definována jako smlouva o poskytnutí úvěru, je nutné předloţení záznamů o bankovních účtech, předloţení účetní závěrky, sepsání dohody s odpovídajícím věřitelem. Následně je finanční úvěr obchodní transakce, která stanoví poskytnutí úvěru na dobu určitou, a to do vracení jistiny dluhu a naběhlých úroků [17]

Pro půjčování finančních prostředků k obchodním aktivitám banky obvykle pouţívají následující formy úvěrů: bankovní, obchodní, pronájem, hypotéky, úvěry bez určení. Úvěry vydané bankami jsou klasifikovány podle času na krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (do 3 let), dlouhodobé (nad 3 roky). [17]

Na Ukrajině se při poskytnutí úvěru posuzuje platební schopnost ţadatele, konkrétně:

 dostupnost vnitřních zdrojů alespoň 50 % z ţádané částky na účel úvěru;

 pověst dluţníka (dovednosti, schopnosti - i manaţerské, dodrţování etiky podnikání, smlouvy, platební disciplína);

 konkurenceschopnost na domácích i zahraničních trzích, poptávka po produktech, sluţbách a vývozu;

 ekonomické podmínky (z pohledu dluţníka, dostupnost finančních prostředků na kapitálové investice). [16]

Ukrajinská národní banka stanovuje míru úrokové sazby na 17% z krátkodobého úvěru a 18% z dlouhodobého úvěru. [17]

Pro srovnání Česká národní banka ustanovuje 14% úrok z krátkodobého úvěru a 15% z dlouhodobého úvěru. [18] Hlavními kritérii pro posuzování úvěruschopnosti dluţníka, kterými jsou ekonomické podmínky (z pohledu dluţníka - dostupnost finančních zdrojů pro kapitálové investice) a zajištění (zástavy).

V teoretické části byly analyzovány podklady a informace nutné pro zaloţení podnikání na Ukrajině a v Česku a podklady pro dovoz bavlněné metráţe z Turecka. Je zřejmé, ţe poţadavky a legislativa zahájení podnikání se v různých státech liší. Česko jakoţto stát EU má jednodušší moţnosti zahájení podnikání a je víc sociálně chráněno na rozdíl od Ukrajiny, kde vláda teprve začíná pracovat na zjednodušení zákonu o podnikání. Dalším krokem pro otevření obchodu s bavlněnou metráţí je analýza prostředí a nabídky zboţí, čemuţ bude věnována praktická část práce.

(28)

PRAKTICKÁ ČÁST

3 Představení budoucích obchodů a produktů

Navrhnutá prodejna s bavlněnou metráţí, která se nazývá INGO, bude zaměřená na prodej tkanin a pletenin z bavlny přímo maloobchodním a velkoobchodním zákazníkům. Navrţení přibliţného schématu plochy prodejny je představeno na Obrázku 5. Zaměstnanci firmy INGO budou dva prodejci, jeden účetní, jeden zaměstnanec marketingového oddělení, který se bude zabývat také zákaznickým servisem, distribucí a inovacemi, a jeden ředitel. Prodejna bude poskytovat pestrou škálu bavlněné metráţe (viz Tabulka 3).

Zemí původu textilní metráţe je Turecko. Jsou nabízeny produkty ze 100% bavlny nebo směsi polyesteru s viskózou, materiál můţe být tkaný nebo pletený. Rozmanitost se nabízí také v barvách a designu. Balení - role 25-35 metrů. Co se týče tisku, vzor závisí na spotřebiteli (muţi, ţeny, děti).

Obr. 5 – Schéma prodejny INGO 1- plocha prodejny určená pro prezentaci a prodej zboţí;

2- sklad materiálů;

3- sociální zařízení.

Celková plocha prodejny 70 m².

(29)

Tab. 3 – Nabídka bavlněné metráţe (tkanina a pletenina) [19]

Kategorie textilií

bavlnárškého typu Typ tkaniny Typ pleteniny

Oděvní textilie

madeira, organtýn, popelín, flanel, barchet, dyftýn, prací

kord, pracovní kepr, denim, samet

zátaţné jednolícní a oboulícní hladké pleteniny, plyš, struk, vazebně a barevně vzorované pleteniny bavlnářského typu Bytové textilie louhový krep, kanafas,

damašek, veba

Bylo rozhodnuto Tabulku 3 rozdělit na 2 spotřebitelské skupiny bavlněné metráţe pro oděvní a bytové účely. Toto rozdělení je uskutečněno proto, ţe spotřebitele většinou takto dělíme na skupiny, a pro textilní metráţe je to nejlepší dělení vzhledem ke vzhledu metráţe a obvyklému pouţívání. Tabulka 3 je rozdělena na bavlněnou metráţ, tkaninu a pleteninu, důvodem čehoţ je, ţe tkaninové textilie je moţné pouţívat pro konkrétní skupiny spotřebitele - kvůli technologii výroby - ale pleteninová metráţ se pouţívá pro všechny skupiny s rozdílem v designu potisku na metráţi. Na Obrázku 6 jsou znázorněny příklady různého designu potisku pleteniny pro ţeny, muţe a děti . Příklady tkaninové bavlněné metráţe jsou představené na Obrázku 7.

a b c

Obr. 6- Ukázky dováţené bavlněné metráţe (zátaţných jednolícních pletenin s potiskem) z Turecka [10]

a - zataţná jednolicní hladká pletenina s dětským motivem;

b - zataţná jednolicní hladka pletenina s ţenským motivem;

c – intarziový vzor na pletenině bavlnářského typu.

(30)

a b c

Obr. 7 - Ukázky dováţené bavlněné metráţi (tkaniny) z Turecka [10]

a - tkanina Vichi káro;

b - ukázky denimů;

c – ukázky kanafasu.

Po analýze podkladů pro zaloţení podnikání na Ukrajině a v ČR bylo rozhodnuto, ţe:

- nejvhodnější formou podnikání na Ukrajině pro účely zaloţení prodejny s textilní metráţí se jeví soukromé podnikání (PE), vzhledem k tomu, ţe má jednoduchý kontrolní a řídící mechanismus. Základní kapitál při otevření tohoto typu podnikání není upraven právními předpisy Ukrajiny, tudíţ si zřizovatel můţe zvolit jak velikost základního kapitálu, tak termín dodání základního kapitálu.

Pro ČR se musíme s přihlédnutím k zahraniční státní příslušnosti zakladatele řídít právním předpisem: "Volný obchod jednotlivcům s bydlištěm mimo území ČR (mimo EU, EHP a Švýcarska)". Tento předpis ustanovuje, ţe cizinci v ČR se mohou zabývat pouze obecnou činností fungování obchodu.

- skupina II (pro jednotlivce podnikatele) je pro tento typ podnikání nejvhodnější forma zdanění příjmu z podnikání na Ukrajině. Musí mít příjmy do 122 700 USD ročně a můţe mít aţ 10 zaměstnanců. Daňová sazba je od 2% do 20% minimální mzdy na začátku roku.

Zdaňovacím obdobím je čtvrtletí. Povolené činnosti lze charakterizovat jako "sluţba",

"výroba/prodej zboţí", "řízení restaurace." Daňoví poplatníci v této skupině mohou poskytovat sluţby pouze fyzické osobě nebo plátci jednoduché daně. [13]

Podle českého "Daňového přiznání z příjmů fyzických osob" je míra zdanění 15% od ročního příjmu podléhajícímu dani z příjmu fyzických osob, je-li vyšší neţ 782 USD.

(31)

- mezi podniky, které prodávají textilie, byla zařazena firma AYBO TEXTIL, protoţe tato společnost má dobrou pověst na trhu, zkušenosti s prodejem do různých zemí. Cena se liší podle kvality a vlastností bavlněné metráţe, je moţno nakoupit od 6 USD za kilogram.

AYBO TEXTIL byla zaloţena v roce 2000 Cemalettynem Aykut. Hlavní kancelář a textilní továrny se nacházejí v Istanbulu. Společnost vyrábí produkty ze 100% bavlny, směs bavlna/polyester a kombinace viskózy s ostatními materiály. Výrobní kapacita je průměrně 250 aţ 300 tun za měsíc. Společnost vyváţí výrobky do zemí jako je Bulharsko, Ukrajina, Rusko, Moldávie, Litva, Bělorusko, Ázerbájdţán, Rumunsko a Jugoslávie. [20]

V představení prodejny a výrobků bylo uvedeno, jak bude vypadat prodejna a jak v praxi zaloţit podnikání a provoz prodejny.

(32)

4 Zaloţení prodejny s bavlněnou metráţí

Pro zahájení podnikání na Ukrajině byl zvolen Desnyanský okres ve městě Kyjevě jako lokalita budoucího obchodu s vymyšleným názvem INGO. Desnyanský okres je nejlidnatější část města Kyjeva, rozprostírá se na ploše 148 km² a ţije v něm cca 354600 lidí (sčítání lidu ze dne 1. října 2011). Díky stálému rozvoji tohoto okresu lze předpokládat, ţe je nejvýnosnějším trhem (z hlediska geografického), bavlněná metráţ zde jde prodávat přímým kupujícím. [21]

Pro obchod v Praze bylo zvoleno místo v lokalitě Anděl. Anděl spojuje mnoho částí města, kříţí se zde mnohé trasy městské dopravy, také je zde zastávka metra, v blízkosti je nákupní centrum a v okolí je mnoho malých obchodů. O víkendech a svátcích láká toto místo mnoho nakupujících, a to zejména během trhů a jarmarků. Vzhledem k tomu je lokalita Anděl přitaţlivá jak pro prodejce, tak pro kupující. Praha je turistické město, většina turistů je soustředěna v centru města, coţ velmi zvyšuje náklady na nájemné v centru. Jelikoţ mou hlavní cílovou skupinou jsou převáţně místní lidé, je vybraná oblast Anděl nejlepší volbou.

4.1 Analýza podnikatelského prostředí

Vývoj podniku je ovlivněn některými faktory, jako je konkurence, umístění, demografické faktory, legislativa a hospodářství. Analýza prostředí podniku můţe určit důleţité prvky vedoucí k dosaţení cílů.

4.1.1 Demografické faktory

Plocha území Ukrajiny je 603 628 km². Je to druhá největší země Evropy po Rusku a největší země, jejíţ území se zcela nachází v Evropě. Za posledních 11 let se počet obyvatel sníţil o více neţ 3 miliony. Počet obyvatel v Ukrajině ke dni 1. září v roce 2012 činil 45 559 058 lidí. Z nich je 77,8% Ukrajinců, 17,3% Rusů a 4,9% jiných národností. 32,5 milionů lidí bydlí v městech, coţ představuje 67,2%. Ţije zde 53,7% ţen a 46,3% muţů. Hlavní a největší město Ukrajiny je Kyjev s plochou 839 km². K 1. Říjnu 2012 čítala populace Kyjeva 2 822 100 lidí, počet obyvatel se zvýšil o 3,7%. V Kyjevě sídlí mnoho univerzit, celkový počet institucí vyššího vzdělávání se v současné době blíţí 200, tím umoţňuje mladým lidem realizovat téměř libovolnou linii studia.

[2]

Česká republika je vnitrozemský stát ve střední Evropě o rozloze 78 866 km². Počet obyvatel činí 10 505 445 lidí. Základ populace je 95% Čechů, zbytek populace tvoří cizinci. Mezi nejpočetnější přistěhovalce v České republice patří Ukrajinci, na druhém místě jsou Slováci, třetí Vietnamci, dále jsou následováni občany z Ruska, Polska, Německa a Maďarska. Praha je hlavní a současně největší město České republiky, je politickým, kulturním, a ekonomickým centrem

(33)

střední Evropy. Plocha města je 496 km² a ţije zde asi 1,3 milionu lidí. V posledních letech se počet obyvatel Prahy kaţdoročně mírně zvyšuje především díky migraci lidí. Trvale se zvyšuje podíl obyvatel ve věku 15-59 let, kteří hledají v Praze práci. [3]

Znázornění demografických faktorů na území Ukrajiny a v ČR - Tabulka 4.

Tab. 4 – Porovnání demografických faktorů na Ukrajině a v ČR. [2, 3]

Demografické faktory Ukrajina ČR

počet obyvatel 45,5 mln 10,5 mln

plocha 604 tis km² 79 tis km²

hlavní město Kyjev Praha

počet obyvatel 2,8 mln 1,3 mln

plocha 839 km² 496 km²

Z Tabulky 4 lze vidět, ţe na území Ukrajiny, která je cca 8krát vetší neţ území ČR, bydlí 4krát víc lidí. Kyjev a Praha se mezi sebou velikostně liší zhruba 2 krát. Počet obyvatel na území Ukrajiny se sniţuje v porovnání s počtem obyvatel na území ČR, zejména kvůli emigraci a přirozenému přírůstku. V Kyjevě a Praze jakoţto v hlavních městech se trvale zvyšuje podíl obyvatel, kteří hledají práci. Pozice ČR jako státu Evropské a Sengenske Unie je víc atraktivní jak pro obyvatele, tak i pro turisty.

4.1.2 Ekonomické faktory

Počet nezaměstnaných osob v Kyjevě registrovaných na úřadu práce k 1. listopadu 2012 činil 8451 osob, coţ je 9,4%. Průměrná mzda za hodinu práce v roce 2012 činila 30,20 UAH.

Průměrná měsíční mzda potom 4592 UAH, coţ je 4,2 krát víc neţ minimální mzda (1102 UAH.). Index spotřebitelských cen (inflace) v lednu - říjnu 2012 činil 101,2% (ve stejném období předchozího roku 105,8%). Vývoz zboţí a sluţeb v roce 2012 dosáhl 11275,2 mln USD, dovoz 20590,8 mln USD. Negativní saldo zahraničního obchodu činilo 9315,6 mln USD.

Zahraniční obchod probíhal se 190 zeměmi světa. Většina celkového dovozu byla z Ruské Federace - 14,1%, dalšími významnými importéry jsou Čína, Bělorusko, Německo, Polsko, Japonsko, Francie, USA, Itálie, Jiţní Korea, Velká Británie, Švýcarsko, Nizozemí, Turecko, Maďarsko, Rumunsko, Indie a Litva. Tyto země se společně podílely ze 67,3% na celkovém importu. Maloobchodní obrat 2012 v Kyjevě dosáhl 83128,8 mln. UAH, coţ je 15,6% nárůst oproti roku 2011. NBU uvedla diskontní sazbu 7,5%. [21]

(34)

Praha je sídlem většiny finančních institucí a zahraničních firem. To vše má významný vliv na ekonomiku Prahy, jejíţ ekonomický výkon postupně vytváří téměř čtvrtinu hrubého domácího produktu (HDP), město je největším regionálním trhem práce v České republice. Počet obsazených pracovních míst v Praze představuje více neţ jednu pětinu všech pracovních míst v zemi. Průměrná mzda v Praze v roce 2012 se pohybovala kolem 24 500 Kč. Registrovaná míra nezaměstnanosti byla 2,8%. Dovozní deflátory – 97,4 a vývozní – 100,1. Většina českého zboţí je exportována do Německa, Slovenské Republiky a EU, dovoz je uskutečňován ze Slovenské Republiky, Rakouska, Ruska, Itálie, Polska, Francie, Británie, USA a Nizozemí. [3] [22]

Bylo rozhodnuto, ţe pro porovnání ekonomických faktorů mezi státy kvůli znázornění hodnoty měny bude pouţita neutrální měna USD. Kč a UAH byl na USD přepočítán při kurzu měny Národních Bank Ukrajiny a ČR z 2013-01-03 [23, 24]. Znázornění ekonomických faktorů v Kyjevě a v Praze je představeno v Tabulce 5.

Tab. 5 – Porovnání ekonomických faktorů v Kyjevě a v Praze. [21] [3]

Ekonomické faktory Kyjev Praha

průměrná mzda 563 USD 1277 USD

míra nezaměstnanosti 9,4% 2,8%

diskontní sazba NB 7,5% 0,05%

inflace 101,2% 3,5%

obchodování (vývoz) Rusko, Turecko, Čína,

Itálie Německo, Slovensko a EU

obchodování (dovoz)

Rusko, Turecko, Čína, Bělorusko, Německo,

Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Indie a

Litva

Slovenska Republika, Rakouska, Rusko, Itálie,

Polsko, Francia, Velká Británie, USA a Nizozemí

Z Tabulky 5 je vidět, ţe ekonomická situace v Kyjevě není stabilní, je moţné zaznamenat velký růst cen, průměrnou mzdu 2krát niţší neţ v Praze a míru nezaměstnanosti více neţ 3krát vyšší. Při porovnání ekonomické situace je zřejmé, ţe Praha je víc atraktivní pro podnikání a také je víc stabilní.

4.1.3 Analýza trhu

Bylo zvoleno, ţe nabídka bavlněné metráţe bude zaměřena na různé skupiny obyvatel: podle věku, pohlaví a kategorie spotřebitelů. Bude rozdělena také do cenových kategorií pro určité skupiny obyvatelstva, aby byla dostupná pro všechny obyvatele. Tato cenová rozdílnost se bude samozřejmě odráţet na kvalitě výrobku. Přestoţe nabídka metráţe je určena pro širokou

(35)

veřejnost pro lepší analýzu trhu, je zapotřebí vybrat zacílení. Mezi kupujícími textilních výrobků uţívajících produkty k šití vlastního oblečení a dalšího vyuţití jsou převáţně ţeny.

Bylo zaznamenáno, ţe v Kyjevě a i obecně na Ukrajině se lidé rádi oblékají s posledním hlasem stylu a mají rádi výjimečnou nabídku oděvů, kvůli čemuţ hodně lidí vyrábí oděv samo a s vlastním designem. Občas ale takový styl není praktický a komfortní pro kaţdé denní uţívání, ale tato kulturní poloţka je velmi důleţitá v sociální hierarchii. Nabídka bavlněné metráţe je v této situaci velmi výnosná a zisková. Bavlněná metráţ dává pocit většího komfortu pro spotřebitele a široká nabídka umoţňuje hodně variant v designu oděvu. V porovnání s tím ČR nemá takovou kulturní poloţku o oděvu a lidé mají raději komfortnější a praktické oblečení.

Celkem mají spotřebitelé na současném trhu v obou státech zájem o kreativní design a vlastní textury, to vše doprovázeno kvalitou. Cílem je splnit tyto předpoklady, aby byli zákazníci plně spokojeni, a tím se vytvářelo dobré jméno obchodu INGO.

Umístění obchodu by mělo být v blízkosti nákupního centra nebo řešeno pronájmem v obchodních prostorách v nákupním centru. Preferovaný typ prodejny bude klasický malý obchod s vchodem z ulice, kam by měli vidět kolemjdoucí. Zákazníci tento obchod budou mít v podvědomí a budou jej moci v případě potřeby navštívit, aniţ by jej museli hledat, coţ zvyšuje moţnost udrţení na trhu a konkurenceschopnost. Navíc zákazníci obchodních center v Kyjevě mají usnadněnou dopravu a je zde i parkoviště, coţ je v dnešní době je důleţitým faktorem.

Většina zákazníků v ČR nakupuje v průběhu týdne, coţ odráţí standardní otvírací dobu obchodů v porovnání s Kyjevem, kde je nejběţnější čas pro nakupování sobota a neděle.

Bylo zjištěno, ţe sazba za vodu, elektřinu a teplo v České republice není pevně stanovena, ale závisí na poskytovateli a umístění. Platba za tyto sluţby se obvykle provádí za rok nebo jednou za čtvrtletí. Při pronájmu obchodních prostor musí být sloţena vratná kauce ve výši přibliţně 2 měsíčních nájmů. Oproti tomu na Ukrajině je sazba za inţenýrské sítě stanovena a kontroluje se státem, platí se kaţdý měsíc. Situace na trhu s nemovitostmi na základě nájmu nebytových prostor v Kyjevě a v Praze v dnešní době je představena v Tabulce 6.

Tab.6 - Ceny inţenýrských sítí a půjčoven v Kyjevě a v Praze. [25 - 26]

Název sluţby Tarif

Kyjev Praha

elektřina 0,05 USD/kWh 0,25 USD/kWh

vytápění 2,4 USD/m² 29,2 USD/GJ

studená voda 2,98 USD/m³ 3,15 USD/m³

teplá voda 8,3 USD/m³ -

(36)

Na základě výše uvedených sazeb v Tabulce 6 a informací o chování zákazníků je nejvýhodnějším umístěním obchodu poloha vedle obchodního centra. Při výpočtu nákladů pronájmu na 70 m² plochy prodejny INGO a ostatních poplatků na měsíc činí cena pronájmu1740 USD v Kyjevě a 2220 USD v Praze, coţ je o 480 USD více.

4.1.4 Soutěţní faktory

Analýza konkurence pomůţe identifikovat sektory na trhu, které nejsou z hlediska obchodníka příznivé. Z porovnání silných a slabých stránek ostatních obchodníků se můţe prodejna INGO poučit a stát se tak více konkurenceschopnou.

V Desnyanské čtvrti Kyjeva se nachází asi 20 konkurenceschopných prodejen zaměřených na prodej textilní metráţe různé kvality a v různé cenové relaci. V závislosti na počtu obyvatel v dané oblasti je tato situace na trhu pro nás příznivá. V blízkosti plánované lokality prodejny INGO se nacházejí 2 prodejny. V porovnání s tím, v Praze je počet obchodů s textilem a galanterií nacházející se poblíţ metra Anděl a v blízkém okolí poměrně velký na počet obyvatel v dané oblasti. Jeden obchod se nachází v nákupním centru, dva obchody jsou v námi zvolené oblasti, ale ne příliš blízko náměstí.

Silné stránky konkurentů:

 zavedená klientela;

 zákazníky ověřené sluţby a výrobky;

 zkušenosti s prodejem.

Slabé stránky konkurentů:

 malé pracovní plochy;

 malý počet druhu nabízeného servisu;

 špatná lokalita (není viditelná pro kolemjdoucí).

Cena za běţný metr textilie u konkurence se liší v závislosti na kvalitě tkaniny. Na rozdíl od obchodů na trhu, které jsou jiţ zavedeny, zde bude zavedena lepší kvalita sluţeb a sluţby navíc (návrh vlastního designu, práce na zakázku, dodávka, moţnost objednat on-line). Ceny našich produktů budou na začátku niţší neţ ceny konkurence, coţ pomůţe přilákat zákazníky, kteří za niţší cenu dostanou více sluţeb (nabídka sluţeb pokračuje v kapitole Propagace). Ceny bavlněné metráţe v prodejnách konkurence jsou představeny v Tabulce 7. Konkurenční odlišení vzniklé

(37)

prodejny bude v designu interiéru a osvětlení, které se bude výrazně lišit od konkurence, bude zde mladý personál a rozlehlé prodejní prostory.

Tab. 7 – Ceny konkurentů s bavlněnou metráţí v Kyjevě a Praze. [10]

Bavlněná metráţ

Cena konkurence USD/bm

Kyjev Praha

dţínovina 5,27 11,47

na košile 9,82 6,2

na halenku/šaty 8,59 5,73

pletený 9,33 8,34

Z Tabulky 7 lze vidět, ţe ceny mezi konkurencí v Kyjevě a Praze se liší. V Kyjevě je metráţ draţší neţ v Praze. Samozřejmě ceny se liší z pohledu kvality a v Tabulce 7 je představena jenom úzká nabídka pro znázornění. Vzhledem k tomu, ţe bavlněné metráţ plánovaná k nákupu z Turecka bude nakoupena za jednu cenu a liší se jenom náklady na dovoz, výhodnější pro podnikání je prodejna v Kyjevě kvůli ziskové stránce prodeje. Po zřízení prodejny je plánováno navrhnout niţší ceny na bavlněnou metráţ neţ konkurence, coţ bude pro zákazníky atraktivnější.

4.1.5 SWOT analýza

Pro lepší posouzení situace na trhu, vnitřní a vnější prostředí jsem udělala SWOT analýzu pro prodejnu bavlněné metráţe INGO. S přihlédnutím k tomu, ţe prodejna je ve stádiu plánování, je situace pro zahájení podnikání v Kyjevě a v Praze pro SWOT analýzu představena v Tabulce 8.

Tab. 8 - SWOT analýza.

Silné stránky

 kvalitní výrobky z přírodních materiálů;

 široký výběr produktů a barev;

 individuální přístup ke kaţdému zákazníkovi;

 dobré vztahy s dodavateli;

 výhodná poloha prodejny;

 široký počet doplňkových sluţeb;

 moţnost nových designů produktů

Slabé stránky

 malý počet klientů v počátečních fázích;

 vysoké náklady na otevření;

 výdaje na vzdělávání zaměstnanců;

 časová náročnost zaučení personálu;

 drahý pronájem prodejny

Příleţitosti Hrozby

(38)

 zvýšený zájem o výrobky (propagace, reklama, klientská základna);

 rozlišení nabídky INGO od konkurence;

 rozšíření prodejních produktů, které nejsou v současném trţním segmentu;

 prodlouţení pracovní doby o víkendu

 neochota zákazníků ke koupi související se současnou ekonomickou situaci;

 nízké povědomí o novém obchodě

Analýza ukazuje, ţe počet pozitivních bodů ve SWOT analýze převyšuje moţná rizika, ale negativní vlivy mohou mít na obchod (hlavně v počáteční fázi) větší vliv. Ze závěru vyplývá, ţe pozornost by měla být nejvíce věnována kvalitě sluţeb a servisu, a tím se snaţit konkurovat a získat co největší počet stálých zákazníků. O to více se firma musí snaţit být nejlepší, jelikoţ má poměrně vysokou konkurenci. Je nutné se tedy zaměřit více na povědomí o obchodu, trávit více času školením zaměstnanců a moţnostmi propagace. Navrhuje se i systému slev a propagačních sond.

4.1.6 Propagace

Aby se spotřebitel dozvěděl o obchodě a výrobcích, je nutno organizovat různé formy komunikace se spotřebitelem. Mezi významné formy komunikace se spotřebitelem patří reklama, přímý marketing, osobní prodej, public relations a podpora prodeje. Nejvhodnější volbou je reklama v nákupním centru, v blízkosti místa, kde bude prodejna umístěna. Můţe se vyuţít také reklamy v rádiích. Velmi produktivním typem komunikace je podpora prodeje, jedná se o systémy slev a katalogů. Direct marketing bude také hrát důleţitou roli v oblasti prodeje, zde se můţe obchod spolehnout na zpětnou vazbu od kupujícího. [27]

Vzhledem k tomu, ţe poloha obchodu je plánována s přístupem do ulice, kde prochází mnoho kolemjdoucích, nainstalovaly by se do výkladní skříně plakáty a další poutače. V počátečních fázích by se propagace odehrávala také vně obchodu, kde by se rozdávaly reklamní letáky, aby přilákaly pozornost kupujících. K nákupu (ve vybraných dnech) zákazníci obdrţí katalog bavlněné metráţe (pro trvalého zákazníka, který nakoupí hodně metráţe) a určité akční kusy metráţe, čímţ se bude dále podporovat jejich informovanost o nabídce, a to bude zároveň slouţit jako podpora prodeje. Zákazníci také mohou obdrţet dárkový balíček se vzorky nebo jinými produkty. Tyto aktivity pomůţou získat nové zákazníky a podpoří další nákup stávajících.

Po analýze prostředí, trhu, konkurence, cen a propagace pro zaloţení prodejny s bavlněnou metráţí INGO dále musím rozhodnout o nejvýhodnější lokalitě pro otevření prodejny.