Význam podnikatelského prostředí pro firmu působící v oblasti zemědělství
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 - Ekonomika a management
Studijní obor: 6210R015 - Ekonomika a management mezinárodního obchodu Autor práce: Gabriela Vaňousová
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Lenka Sojková, Ph.D.
Liberec 2016
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce paní PhDr. Ing. Lence Sojkové, Ph.D. za odborné rady, vedení a připomínky, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce. Další poděkování patří také mému konzultantovi panu Ing. Jiřímu Jelínkovi, řediteli společnosti Sano s. r. o., za skvělou spolupráci a konzultace, díky kterým jsem mohla tuto práci úspěšně dokončit.
Anotace
Tématem této bakalářské práce je analýza podnikatelského prostředí vybraného ekonomického subjektu v zemědělském odvětví, který je zapojen do mezinárodního obchodu a působí na českém i německém trhu. Pomocí SWOT a PEST analýzy byly zjištěny faktory, které působí na vývoj společnosti pozitivně či negativně. Byly sledovány údaje za rok 2015 týkající se mezinárodního obchodu České republiky a Spolkové republiky Německo a následně došlo k jejich porovnání. Ke srovnání došlo také v kvalitě produkce českých a německých zemědělských výrobků, v každém státě je nárok na kvalitní produkty jiný. Porovnán byl také vnější faktor, jímž je podpora konkurenceschopnosti ze strany státu, a následně bylo vyhodnoceno lepší podnikatelské prostředí pro zemědělský podnik.
Klíčová slova
podnik, podnikatelské prostředí, SWOT analýza, PEST analýza, konkurenceschopnost, zemědělství, Společná zemědělská politika, agrární zahraniční obchod
Annotation
The Importance of the Business Environment of the Company Operating in Agriculture
The focus of this bachelor thesis is the analysis of business environment of particular economic organization operating in agriculture which is acting in the international trade and czech and german market. With the help of SWOT and PEST analysis there were founded out factors which positively or negatively influence a company’s development.
There were monitoring data of year 2015 which concerned the international trade of Czech Republic and Germany and then the data were compared. The comparing was about the quality of czech and german agricultural production, the claim of quality production is different at any country. Also an outside factor whom is a support of competitiveness from the state side was compared. A better business environment for agricultural company was sequentially evaluated.
Key Words
company, business environment, SWOT analysis, PEST analysis, competitiveness, agriculture, Common Agricultural Policy, agrarian international trade
8
Obsah
Seznam tabulek ... 10
Seznam obrázků ... 11
Úvod ... 12
1. Podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost podniku ... 14
1.1 Podnik ... 14
1.2 Podnikatelské prostředí ... 14
1.3 Okolí podniku ... 15
1.4 Konkurenceschopnost podniku ... 16
1.5 PEST analýza ... 17
1.6 SWOT analýza ... 19
2. Charakteristika zemědělského sektoru a zemědělský obchod ... 21
2.1 Charakteristika zemědělského sektoru EU ... 21
2.2 Charakteristika zemědělského sektoru v ČR ... 21
2.3 Zahraniční obchod v ČR a význam zemědělství pro ZO ČR ... 23
2.4 Agrární zahraniční obchod ... 23
2.5 Společná zemědělská politika ... 25
2.6 Ocenění kvality výrobků v ČR ... 26
2.7 Podpora zemědělců v ČR ... 26
3. Společnost Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. ... 29
3.1 Profil společnosti ... 29
3.2 Hlavní předmět činnosti společnosti ... 30
3.3 Analýza společnosti Sano ... 33
4. Podmínky zemědělství v Německu ... 39
4.1 Zemědělství v Německu ... 39
4.2 Kvalita produkce zemědělských produktů v Německu ... 40
4.3 Německý zahraniční obchod ... 42
4.4 Podpora německých zemědělců ... 43
Závěr ... 46
Seznam použité literatury ... 48
9
Seznam zkratek
AZO Agrární zahraniční obchod
CAP Common Agricultural Policy – Společná zemědělská politika ČR Česká republika
ESIF Evropské strukturální a investiční fondy EU Evropská unie
GATT General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu
HDP Hrubý domácí produkt
SAPS Jednotná platba na plochu zemědělské půdy SZP Společná zemědělská politika
TUL Technická univerzita v Liberci
ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací ZO Zahraniční obchod
10
Seznam tabulek
Tabulka 1: Podstata SWOT analýzy ... 19 Tabulka 2: Podíl AZO na celkovém zahraničním obchodě ... 25 Tabulka 3: SWOT analýza společnosti Sano ... 34
11
Seznam obrázků
Obrázek 1: Struktura produkce zemědělského odvětví za rok 2016 ... 22
Obrázek 2: Podíl na celkovém prodeji dle kategorií ... 31
Obrázek 3: Obrat firmy Sano za rok 2016 ... 33
Obrázek 4: Struktura produkce zemědělského sektoru v Německu v roce 2015 ... 40
12
Úvod
Podnikatelské prostředí je v každé zemi i odvětví velice různorodé. Je ovlivňováno vnitřními i vnějšími faktory, které na podnik působí. Okolí podnikání se neustále mění a přináší s sebou příležitosti i rizika, které mohou ovlivnit budoucnost podniku dobrým či špatným způsobem. Pro začínající podnikatele ve všech sférách je proto důležitá podpora jak ze strany státu, tak i od kolegů z oboru. Podnik se lépe staví na vlastní nohy a v případě potřeby pomoci se má na koho obrátit.
Zemědělství je značně specifické odvětví, jehož význam spočívá jak v produkci potravin a zemědělské produkci, tak i v oblasti obnovitelných zdrojů. Závislé je zejména na klimatických a půdních podmínkách daného regionu, ve kterém je zemědělství provozováno. Zemědělské podniky jsou zaměřeny na rostlinnou a živočišnou výrobu, která se vzájemně ovlivňuje a doplňuje, výsledné komodity, jak z rostlinné, tak i z živočišné výroby, se stávají uplatnitelné na agrárních trzích. Vývoj zemědělství v České republice byl nejvíce ovlivněn v období přechodu na tržní hospodářství v roce 1989, kdy mnoho zemědělců využilo příležitosti a začalo budovat soukromé zemědělské podniky, či se stali samostatně hospodařícími rolníky. Zemědělské odvětví se tak proměnilo z centrálně plánovaného na tržně orientované. Avšak i v tomto případě stát plní významnou roli v uplatňování zemědělských politik.
Cílem této bakalářské práce je posoudit podnikatelské prostředí v České republice a ve Spolkové republice Německo (dále Německo) se zaměřením na zahraniční obchod daných zemí. K přiblížení této problematiky je vybrán český podnik Sano, který je dceřinou společností německého Sana. Pro splnění tohoto cíle budou zkoumány faktory, které podniky ovlivňují. První část práce je zaměřena na teoretické znalosti, vysvětlení pojmů podnikatelské prostředí, okolí podniku, konkurenceschopnost, přiblížení problematiky SWOT a PEST analýzy a charakteristiku českého zemědělského sektoru, agrárního zahraničního obchodu a společné zemědělské politiky. Praktická část práce se zabývá popisem společnosti Sano – Moderní výživa zvířat spol, s.r.o., a dále navazuje problematikou, která se zabývá podmínkami zemědělství v Německu a ČR. Závěrečná část je zaměřena na celkové zhodnocení výsledků práce a návrh zlepšujících opatření.
13
Při zpracování této bakalářské práce bylo zvoleno více metod. K teoretické části práce byly zpracovány rešerše, které se týkaly podnikatelského prostředí, konkurenceschopnosti podniku a SWOT a PEST analýzy. Pro praktickou část práce byla zvolena metoda konzultace s ředitelem společnosti Sano a poskytnutí určitých interních informací firmy, které mohly být zveřejněny. Dále konzultace o německém trhu a jeho komparace s trhem českým. Dalšími důležitými metodami pro tvorbu této práce je SWOT analýza a PEST analýzy. Velice důležitým zdrojem informací pro zpracování teoretické i praktické části bylo využití internetových zdrojů. Byly použity webové stránky zejména Ministerstva zemědělství České republiky a Federálního ministerstva zemědělství a potravin v Německu.
14
1. Podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost podniku
Podniky jako takové jsou umisťovány v určitých lokalitách. Vystavují se konkurenci, působí na ně určité místní i regionální komunity a mají snadný či naopak obtížný přístup ke zdrojům. Jelikož podnik usiluje o zdroje, které jsou ve většině případů vzácné, musí proto pravidelně vstupovat do konkurence pro jejich získání. Okolí podniku je vše, co daný podnik obklopuje. Je představováno silami, osobami a určitými organismy, které přímo i nepřímo působí na výstupy podniku.
1.1 Podnik
Podnik je jakýkoli subjekt, který vykonává činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na trhu. Jedním z rozhodujících faktorů je, zda podnik dosáhne zisku a jakým způsobem oslovuje potenciální zákazníky se svou nabídkou činností. Důležité není to, jakou právní podobu na sebe podnik bere. Základním dlouhodobým cílem podniků je přežít, uchovat se jako podnik (Dvořáček a Slunčík, 2012).
1.2 Podnikatelské prostředí
Podnikatelské prostředí se vztahuje na ty aspekty okolí podnikání, které mají vliv na fungování podniku. Organizace může přežít a růst pouze tehdy, když se neustále a rychle přizpůsobuje měnícímu se prostředí. Podnik je ovlivněn vnitřními a vnějšími faktory prostředí. Tyto vnitřní a vnější faktory společně tvoří podnikatelské prostředí. Vnitřní faktory jsou pod kontrolou podniku, zatímco vnější faktory, jako jsou ekonomické, politické, sociálně-kultuní a technologické faktory, jsou mimo kontrolu podniku.
Konkurence je také externí faktor, který významně ovlivňuje podnikání, ale je mimo kontrolu podniku. Okolí podnikání, které se neustále mění, s sebou přináší příležitosti i rizika, které mohou vytvořit nebo naopak pokazit budoucnost podnikání (Trehan, Jain a Trehan, 2014).
15
Zemědělský podnik je ovlivněn hlavně cenami vstupů a výstupů, inflací, kurzem koruny (zejména vůči euru), se kterým je také spojen přepočet evropských dotací, dále také zahraničním obchodem, daňovým zatížením včetně daňových úlev a dostupností úvěrů.
Další velmi významnou roli hrají i právní předpisy, administrativní náročnost a rozměr korupce.
1.3 Okolí podniku
Za okolí podniku se považuje vše, co stojí mimo podnik jako organizaci. Každý podnik je jednotka, která udržuje vztahy k okolí, ve kterém působí. Znalost okolí podniku je důležitá pro schopnost přizpůsobit se okolí, chápání vztahů s okolím a využívání určitých možností pro ovlivnění okolí.
Podnikové okolí se dělí na vnitřní a vnější. Vnitřní okolí je spjaté se silami, které působí uvnitř podniku a vnější okolí zahrnuje makrookolí a mikrookolí. Makrookolí zahrnuje takové faktory, které podnik nemůže ovlivnit, i když mají tyto faktory rozhodující vliv na působení podniku. Mikrookolí je představováno faktory, které podnik může určitým způsobem ovlivnit.
Vnitřní okolí podniku
Termín vnitřní okolí představuje souhrn sil působící uvnitř podniku, které mají určité dopady na řízení podniku. Analýza vnitřního okolí se zaměřuje na silné a slabé stránky podniku z pohledu konkurence. Každý podnik je založen za nějakým určitým účelem (cílem), který si stanoví výhradně vlastník podniku sám. Veškerá rozhodnutí, která jsou v podniku realizována, musí být soustředěna výhradně na tento cíl.
Vnější okolí podniku
Termín vnější okolí představuje vykonávání určité činnosti v rámci odvětví. Pojem odvětví je chápáno jako souhrn podniků, které dělají stejnou činnost. Vlivy, které působí na chování podniku v odvětví, vymezují podnikové mikrookolí. Tyto vlivy je podnik schopen v určité míře přizpůsobit svým potřebám. Vedle zaměření své činnosti v určitém odvětví je
16
podnik umístěn v prostoru. Jako další faktor vnějšího okolí je nutné posuzovat i lokalizaci.
Tyto faktory se liší v případě výrobních podniků a podniků, které se zabývají poskytováním služeb. Každý podnik je také ovlivněn národním okolím. Součástí národního okolí je charakter vlády, její stabilita, právní prostředí, sociálně-ekonomický charakter společnosti, ekonomická situace a charakter produktů a používaných technologií. Za další faktor vnějšího okolí lze považovat i globalizaci (Dvořáček a Slunčík, 2012).
1.4 Konkurenceschopnost podniku
Konkurenceschopnost lze definovat téměř jednoznačně. Konkurenceschopný podnik je takový podnik, který je schopen se na trhu udržet a zvyšovat svůj tržní podíl. Současně musí být podnik schopen dostát svým závazkům vůči svému okolí jako je vyplácet svým zaměstnancům mzdu, akcionářům dividendy, řádně odvádět státu daně, bankám splácet poskytnuté úvěry, dodavatelům platit za dodávky materiálu, surovin, polotovarů, strojů a zařízení. Podnik může svou konkurenceschopnost založit na nižších nákladech než jeho konkurenti, nebo na vyšší kvalitě. Tyto dva způsoby jsou považovány za dva základní zdroje konkurenceschopnosti podniku. Třetím důležitým zdrojem konkurenceschopnosti podniku je jeho postavení na trhu a schopnost podniku ovlivňovat podmínky, za kterých svůj produkt nabízí.
Nekonkurenceschopný podnik je v tržní ekonomice jasně a srozumitelně definován.
Podnik je nekonkurenceschopný tehdy, kdy není schopen hradit své finanční závazky a když nedokáže nabídnout na trhu takové statky a služby, za které by byli kupující ochotni zaplatit. Pro odklad svého odchodu z trhu může podnik činit různé pokusy. Je tu možnost, kdy podnik požádá dodavatele o prodloužení doby splatnosti faktur nebo banku o změnu splátkového kalendáře. Dále se může dohodnout se zaměstnanci, že mzdu jim zaplatí později, než obvykle. Také může požádat stát o pomoc pod nejrůznějšími důvody.
Pojem konkurenceschopnost se z kraje 80. let stává důležitým cílem nejen pro podniky, ale i pro celá odvětví, nadnárodní ekonomiky, země i světové regiony.
S konkurenceschopností se lze setkat na trzích různého druhu. Trhy, na kterých soupeří podniky, jsou trhy zboží a služeb. Trhy, na nichž se střetávají potenciální i skuteční
17
zaměstnanci jsou trhy práce. Trhy, kde se střetávají národní státy, jsou virtuální trhy podnikatelského prostředí. Jinak řečeno také trhy podnikatelského pohodlí. Na těchto trzích jsou poptávajícími globálně operující investoři a nabízejícími jsou zde národní státy reprezentované svými politiky. Ti nabízejí podnikatelské prostředí, které se liší kvalitou pracovní síly, její cenou, zdaněním právnických osob, kvalitou silniční infrastruktury, rozsáhlostí ochrany životního prostředí, mírou korupce a řadou dalších skutečností (Klvačová, 2008).
1.5 PEST analýza
Za vhodnou metodou pro analýzu makrookolí je považována PEST analýza. Ta umožňuje podniku uvědomit si souvislosti a vazby mezi jednotlivými působícími faktory, a také příležitosti a hrozby, na které by se podnik měl zaměřit.
Zkratka PEST vyjadřuje (P) politicko-legislativní, (E) ekonomické, (S) sociálně- demokratické a (T) technicko-technologické faktory. Postupně se oblast výzkumu makrookolí rozšířil o další faktory a z PEST analýzy se stala PESTLE či PESTEL (politické, ekonomické, sociálně-demografické, technicko-technologické, legislativní a environmentální faktory). Dále je možné se setkat s analýzou PESTLIED, kde jsou zkoumány faktory politické, ekonomické, sociální, technicko-technologické, legislativním, internacionální, environmentální a demografické. Makrookolí se může rovněž zkoumat pomocí metody STEEPLE, kde se jedná o sociálně-demografické, technologické, ekonomické, environmentální, politické, legislativní a etické faktory, a pomocí metody SLEPT, která se zaměřuje na faktory sociálně-demografické, legislativní, ekonomické, politické a technicko-technologické.
Politicko-legislativní faktory
Tyto faktory určují pravidla v činnosti podniku. Jedná se o zákony a také instituce. Do politicko-legislativních faktorů lze zařadit zejména typ vlády a vládní stabilitu, úroveň korupce, svobodu médií, změnu v politickém prostředí a regulaci a deregulaci ekonomiky.
18
Právní předpis je soubor obecně závazných právních norem, které jsou nedílnou součástí právního řádu. Jsou to zejména zákony a nařízení. Mezi základní právní předpisy patří např. obchodní právo, pracovní právo, občanské právo a trestní právo. Specifické právní předpisy jsou např. regulace cen, regulace hospodářské soutěže, kontrola znečišťování životního prostředí a investiční pobídky.
Ekonomické faktory
Mezi ekonomické faktory patří takové faktory, které se v průběhu času mění a naopak které jsou relativně stabilní. Mezi ekonomické faktory měnící se v průběhu času patří fáze ekonomického cyklu, vývoj cen, hospodářská politika vlády a vývoj koupěschopné poptávky. Relativně stabilní ekonomické faktory představují charakter a úroveň ekonomiky, konkurenceschopnost ekonomiky a disponibilní zdroje ekonomiky.
Sociálně-demografické faktory
Sociálně-demografické faktory představují především historické pozadí země, stanovený systém hodnot (jak obyvatelé země šetří, jaká je spotřeba, kvalita života, atd.), množství a kvalita pracovní síly, věková, pohlavní a náboženská struktura, vzdělávací soustava, úroveň vzdělávací soustavy a rozdělování příjmů ve společnosti. Demografie představuje statistiku obyvatelstva ve více směrech. Obyvatelstvo je soubor osob žijící ve stejné oblasti, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu bez ohledu na jejich státní příslušnost.
Představuje jedince, mezi nimiž dochází k reprodukci. Obyvatelstvo proto může být složeno z několika různých populací. Dalším důležitým pojmem je vzdělání a kvalifikace.
Vzdělání je jeden z hlavních činitelů, který podmiňuje rozvoj každé společnosti. Základem je, aby člověk získal zaměstnání, zajistil si svou životní existenci, mohl plnit další role v rodině, obci, zájmových organizacích apod. a aby také mohl zajišťovat osobní rozvoj sebe sama.
Technicko-technologické faktory
Tyto faktory v širším slova smyslu představují využití vědy a techniky v podnikových aktivitách. Patří sem informační a komunikační technologie, metody řízení, produkty a
19
výrobní postupy. Technologie ovlivňují konkurenceschopnost podniku. Lze je rozdělit na základní, klíčové a rodící se technologie (Dvořáček a Slunčík, 2012).
1.6 SWOT analýza
SWOT analýza je velice významným nástrojem k shrnutí údajů získané prostřednictví externí a interní analýzy. Ve formě diagramu slouží k posouzení vzájemných vztahů mezi slabými a silnými stránkami, příležitostmi a hrozby. Zaměřuje se na identifikaci faktorů makrookolí, které mohou působit na podnik, a posuzuje vnitřní a vnější okolí příslušného podniku (Dvořáček a Slunčík, 2012).
Tato analýza je považována za jeden z nejvíce efektivnějších nástrojů při zkoumání marketingových dat a informací. Je jednoduchá a určuje přímý směr, jakým by se měl podnik řídit. Je velice užitečná v případě odhalování konkurenčních výhod, které pak mohou ovlivňovat marketingovou strategii podniku. Konkurenční výhoda napomáhá k utvoření správné strategie firmy a jejího marketingového plánu (Ferrell a Hartline, 2010).
SWOT je zkratkou pro čtyři základní kategorie faktorů okolí – silné stránky (Strong), slabé stránky (Weakennes), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Silné a slabé stránky jsou spojeny s vnitřním okolím. Příležitosti a hrozby jsou spojeny s vnějším okolím.
Zaměření metody SWOT více přibližuje Tabulka 1 (Dvořáček a Slunčík, 2012).
Tabulka 1: Podstata SWOT analýzy
VNITŘNÍ OKOLÍ
Silné stránky S
Slabé stránky W
VNĚJŠÍ OKOLÍ
Příležitosti O
Hrozby T
Zdroj: vlastní zpracování dle Dvořáček a Slunčík, 2012
20 Matice SWOT
Správný manažer by měl být schopen odhadnout každou slabou i silnou stránku, hrozbu i příležitost tak, aby určil jejich celkový dopad a účinek s ohledem na úsilí marketingu.
K úspěšnému využití SWOT analýzy je třeba znát čtyři základní fakta:
1. K posouzení silných a slabých stránek by se měl podnik zaměřit i na externí zdroje.
2. K dosažení cílů a záměrů firmy je třeba efektivně využívat silných stránek podniku.
3. Firmy mohou často převést slabé stránky na silné stránky. Stejně tak, jako mohou být hrozby přeměněny na příležitosti, pokud jsou k dispozici správné prostředky, jak toho dosáhnout.
4. Slabé stránky, které nelze převést na silné stránky, se stanou určitým omezením pro podnik. Tato omezení musí být minimalizována pomocí účinných strategických a efektivních rozhodnutí. (Ferrell a Hartline, 2010).
21
2. Charakteristika zemědělského sektoru a zemědělský obchod
Tato kapitola se zabývá charakteristikou zemědělského sektoru v rámci Evropské unie a v ČR. Dále se zabývá zahraničním obchodem v ČR a významem zemědělského sektoru pro zahraniční obchod ČR, agrárním zahraničním obchodem a společnou zemědělskou politikou.
2.1 Charakteristika zemědělského sektoru EU
Evropa je složena z mnoha regionů, které mají různé podmínky pro zemědělskou produkci.
Každý region používá své specifické výrobní metody. Pro zemědělství v Evropské unii je hlavní výhodou vysoká kvalita získávaných produktů. Ještě v roce 2005 bylo obděláváno v EU přes 164 tisíc hektarů půdy, což znamená, že polovina rozlohy EU byla využívána k zemědělství. V rámci EU zemědělství zahrnuje činnosti od pěstování plodin a chovu zvířat za účelem produkce potravin, jejich zpracování a prodeje zemědělských výrobků, až po údržbu krajiny a zachování životního prostředí. Současná úroveň evropského zemědělství je charakterizována následujícími rysy. Zaprvé, Evropská unie je na vedoucí pozici světových trhů, jak z pohledu vývozu, tak i dovozu. Zadruhé, zemědělský sektor v EU využívá bezpečných a hygienicky nezávadných metod produkce, které jsou šetrné k životnímu prostředí. A zatřetí, úkolem zemědělců není jen produkce potravin, ale také zajišťovat uchování krajiny jako místa, kde lidé žijí, pracují a jako místo, které je využíváno k rekreaci.
Velké procento zemědělských podniků je tvořeno malými, obvykle rodinnými podniky, které se nachází ve venkovských oblastech a tam dávají místním lidem práci. Pro tyto oblasti mají zemědělské podniky velký význam (Fojtíková a Lebiedzik, 2008).
2.2 Charakteristika zemědělského sektoru v ČR
Zemědělský sektor v ČR nepatří mezi hlavní odvětví ekonomiky, ale i přesto je nedílnou součástí české ekonomiky. Jeho důležitost spočívá zejména ve výrobě potravin a jiných
22
zemědělských produktů, dále má také velký význam pro zachování kulturní krajiny a ochranu životního prostředí. Zeměpisná a klimatická poloha země umožňuje zemědělcům pěstovat všechny hlavní druhy obilovin, jako je pšenice, ječmen, oves, žito a kukuřice.
Dále se pěstuje také cukrová řepa pro výrobu cukru, brambory, olejniny, chmel, len, ovoce i zelenina. Z hlediska živočišné výroby se v České republice chová hlavně skot, drůbež a prasata. V rámci zemědělské produkce se čím dál více rozvíjí výroba náhrad fosilních paliv. Například metylester, řepkový olej a směsné palivo (Fojtíková a Lebiedzik, 2008).
Celkovou strukturu produkce zemědělského sektoru vyjadřuje Obrázek 1. Z toho je zřejmé, že největší podíl zaujímají obiloviny s 23% podílem. Další dvě položky s téměř stejným podílem jsou mléko a technické plodiny (16,98 % a 16,71 %). Další velice důležitou položkou jsou pícniny, které zaujímají podíl 10,21 %. Dále jsou to prasata (6,79 %), skot (5,62 %), zelenina a zahradnické produkty (4,63 %), drůbež (4,58 %), produkce zemědělských služeb (2,32 %), brambory (2,18 %), ostatní rostlinné a živočišné produkty (2,01 %), nezemědělské vedlejší činnosti (2 %) a poslední dvě položky s nejmenším podílem jsou vejce (1,68 %) a ovoce (1,12 %).
Ovoce 1,12%
Vejce 1,68%
Nezemědělské vedlejší činnosti
2%
Ostatní r ostlinné a živočišné produkty
2,01%
Obiloviny 23,16%
Mléko 16,98%
Technické plodiny 16,71%
Pícniny 10,21%
Prasata 6,79%
Skot 5,62%
Produkce zemědělských služeb 2,32%
Zelenina a zahradnické produkty
4,63%
Brambory 2,18%
Drůbež 4,58%
Obrázek 1: Struktura produkce zemědělského odvětví za rok 2016
Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/souhrnny-zemedelsky-ucet-predbezne-vysledky-2016
23
2.3
Zahraniční obchod v ČR a význam zemědělství pro ZO ČR
Od roku 2010 pokračuje růst zahraničního obchodu v České republice. Obrat zahraničního obchodu v roce 2015 meziročně vzrostl o 531,8 mld. Kč. Vývoz v roce 2015 vzrostl celkem o 7 % s meziročním přírůstkem 254,4 mld. Kč a dovoz se meziročně zvýšil o 8,7 %. Obchodní bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila v roce 2015 s přebytkem 406,2 mld. Kč. Oproti roku 2014 byl výsledek obchodní bilance v roce 2015 nižší, ale zároveň druhý největší od roku 2005, kdy saldo zahraničního obchodu dosáhlo poprvé kladné hodnoty za dobu existence České republiky (Český statistický úřad, 2016).
Zemědělský obchod, který je realizován členskými státy Evropské unie vůči zemím stojícím mimo jednotný trh EU, tzv. třetím zemím, podléhá pravidlům Společné zemědělské politiky a Společné obchodní politiky. Obchod realizován mezi členskými státy EU, tedy v rámci jednotného vnitřního trhu, je považován za vnitřní obchod. Oblast obchodu a zemědělství je tedy zcela v působnosti orgánů Evropské unie, tedy Rady EU a Evropské komise.
Jelikož se většina cen zemědělských a potravinářských výrobků (zpracovaných zemědělských výrobků) pohybuje v rámci Evropské unie na vyšší úrovni, než ceny těchto výrobků na světovém trhu, je ze strany EU zajišťována ochrana vnitřního jednotného trhu stanovenou vysokou úrovní cel proti levnějším dovozům ze třetích zemí. Současně také dovozcům z EU zajišťuje konkurenceschopnost na vnějších trzích formou podpory exportu tam, kde vyšší unijní ceny nemohou konkurovat těm nižším – zahraničním. (Fojtíková a Lebiedzik, 2008).
2.4 Agrární zahraniční obchod
Oproti roku 2014 český agrární vývoz v roce 2015 vzrostl o 12,5 %, celkem o 22,5 mld.
Kč na 202,7 mld. Kč. Český agrární dovoz se zvýšil o 11,3 %, celkem o 22,6 mld. Kč na 222,5 mld. Kč. Již tak záporná bilance AZO ČR se vyšším přírůstkem na straně dovozu
24
ještě více prohloubila, celkem o 150,9 mil. Kč na 19,8 mld. Kč. Stále je ale považována za příznivou hodnotu od vstupu ČR do EU.
Dle teritoriálního pohledu jsou pro ČR nejvýznamnějšími odběrateli agrárních produktů Slovensko (s podílem 23,9 %), Německo (19,7 %) a Polsko (11,5 %), dále pak Itálie (6,6 %) a Rakousko (6 %). Ze zemí mimo EU jediné Rusko dosahuje 1% podílu na českém agrárním vývozu. Nejdůležitějšími dodavateli agrárního zboží do ČR byly v roce 2015 Německo (21,4 %), Polsko (19,2 %) a Nizozemsko (7,1 %), dále pak Slovensko (6,8 %), Itálie (5,4 %) a Španělsko (5 %). Z třetích zemí, které zaujímaly v českém agrárním dovozu nejvyšší podíl, jsou to Brazílie (1,8 %), Čína (1,3 %), USA (1,2 %) a Turecko (1,1 %).
V teritoriálním pohledu se v roce 2015 zlepšila obchodní bilance s EU 28 a naopak se prohloubil schodek bilance obchodu s třetími zeměmi. Z pohledu jednotlivých zemí se v roce 2015 prohloubila především pasivní bilance s Polskem (celkem o 6,5 mld. Kč) a Nizozemskem (o 1,4 mld. Kč). Na druhé straně však došlo k poklesu schodku bilance obchodu s Německem (o 1,5 mld. Kč) a k navýšení aktivní bilance obchodu se Slovenskem (o 5,6 mld. Kč.).
Ve více podrobném pohledu na komoditní strukturu AZO byly v roce 2015 nejvíce vyváženými komoditami cigarety, pšenice, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, řepkový olej, přípravky používané k výživě zvířat, pekařské výrobky jako jsou sušenky, pečivo, oplatky apod., nezahuštěné mléko a smetana, pivo, semena řepky, ječmen, limonáda, živý skot, sýry a tvaroh atd. Vysoký podíl v českém agrarním vývozu mají nezpracované komodity, jako jsou obiloviny a olejniny. Naopak mezi nejvíce dovážené zboží patřily v roce 2015 vepřové maso, hovězí maso, drůbež, káva, pekařské výrobky, sýry a tvaroh, cigarety, víno, limonády, lihoviny, banány, tabák, ryby atd. V českém agrárním dovozu zastává první místo maso. To se sem dováží především z Polska, ze zemí západní Evropy a Brazílie.
Z komoditního pohledu byl meziroční vývoj bilance celkového českého AZO ovlivněn zejména navýšením hodnoty čistého vývozu cigaret, ječmene, řepkového oleje, řepkových semen a živého skotu. Tyto komodity dosáhly v roce 2015 dosavadního maxima. K
25
významné změně došlo také v obchodě s potravinovými přípravky, kde došlo k přechodu dlouhodobě pasivní bilance na aktivní. Jak uvádí Tabulka 2, podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu v roce 2015 činil 5,2 % a podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu činil 6,41 %. (Ministerstvo zemědělství, 2016).
Tabulka 2: Podíl AZO na celkovém zahraničním obchodě
Ukazatel 2014 2015
Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,97 5,20 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 6,25 6,41 Zdroj: vlastní zpracování
2.5 Společná zemědělská politika
Společná zemědělská politika je známá také pod názvem CAP – Common Agricultural Policy. Jedná se o nejstarší politiku Evropských společenství. V roce 1957 bylo Římskou smlouvou stanoveno několik základních cílů pro zemědělství, které byly dále potvrzeny i Lisabonskou smlouvou. Cíle jsou to následující: zvýšit produktivitu zemědělství s pomocí technické rozvoje a efektivního využití všech výrobních faktorů, zajistit spravedlivou životní úroveň zemědělců (zejména zvýšení individuálního výdělku zemědělce), stabilizovat trh, pravidelně zásobovat spotřebitele zemědělskými výrobky a zajistit přiměřené ceny pro konečné spotřebitele. Koncem osmdesátých let bylo nutné SZP reformovat z důvodu zastaralosti některých opatření a také z důvodu právě probíhajícího Uruguayského kola v rámci GATT v letech 1986 až 1994, kde se jednalo o liberalizaci světového obchodu. McSharryho reforma přijatá v roce 1992 omezila dotace, které byly vázané na velikost výroby a naopak tím posílila význam dotací a podpor týkající se výrobních faktorů. Reforma nejvíce ovlivnila produkci hovězího masa a pěstování obilnin.
V těchto dvou oblastech byly náklady SZP největší a situace žádala určitou reformu. I přes McSharryho reformu však byly výdaje na SZP v roce stále velice vysoké, dosahovaly výše okolo 40 miliard EUR. V roce 1997 byl představen Komisi materiál nazvaný Agenda 2000 – Za silnější a širší Evropu. Bylo zde identifikováno pět základních oblastí, včetně zemědělství, kde je potřeba uskutečnit reformy. Tato reforma pomohla omezit intervence
26
na trhu pomocí snížení intervenčních cen. Také zde byla zdůrazněna důležitost rozvoje venkova (Ministerstvo zemědělství, 2017).
2.6 Ocenění kvality výrobků v ČR
KLASA je prestižním českým oceněním udělovaným ministerstvem zemědělství již od roku 2003. Logo KLASA na výrobky značí, že se jedná o kvalitní potravinářské a zemědělské výrobky. Pokud výrobek získá udělení této značky, je výrobce oprávněný používat ji na obalech daného výrobku. Kontrolu dodržování podmínek udělení této značky kvality kontrolují Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Avšak označení KLASA neznamená, že výrobek byl vyroben v České republice.
Aby mohl být obal opatřen tímto logem, nemusí potravina pocházet od české firmy. Hlavní podmínkou pro získání tohoto ocenění je, aby byl výrobek alespoň jednou svou kvalitativní vlastnostní jedinečný oproti ostatním podobným výrobkům na českém trhu. Dříve bylo podmínkou pro udělení ocenění určité procento zastoupení tuzemských surovin ve výrobku. Nyní je rozhodující kvalitativní prvek, nikoliv původ výrobku (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, 2017).
2.7 Podpora zemědělců v ČR
Přímé platby
Díky reformě SZP, kdy došlo k lehkým úpravám cílů, se klade nyní větší důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí, který se uskutečňuje pomocí režimu ozelenění, na generační obměnu na venkově, ke které dochází pomocí podpor pro mladé zemědělce, a na podporu odvětví nebo regionů, které čelí určitým problémům nebo jsou z určitého hospodářského či environmentálního hlediska důležité. Dle návaznosti na právní úpravu EU vláda vydala nařízení o stanovení určitých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům. Tyto podmínky stanovují, že žadatel o přímé platby musí být zemědělským podnikatelem a zároveň musí plnit podmínku aktivního zemědělce. Nejvýznamnější složkou přímých plateb je jednotná platba na plochu zemědělské půdy (dále SAPS). Cílem této podpory je
27
zabezpečit zemědělcům stabilní příjmy. Základní podmínkou pro poskytnutí SAPS je dodržení minimální výměry zemědělské půdy stanovené v nařízení vlády pro přímé platby č. 50/2015 Sb. Dalšími podmínkami pro poskytnutí SAPS je řádné obhospodařování zemědělské půdy, dodržování podmínek dobrého zemědělského a environmentální stavu a povinných požadavků na hospodaření (Ministerstvo zemědělství, 2017).
Program rozvoje venkova ČR 2014 – 2020
Program rozvoje venkova je spolufinancován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který je součástí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropských strukturálních a investičních fondů (dále ESIF). Politika rozvoje venkova, jako součást nařízení ESIF, by měla přispívat ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů a vyváženému rozvoji venkovských oblastí. Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020 je podrobně vyjádřen v prioritách platných pro celou EU. Program se zaměřuje zejména na priority jako je podpora předání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a na venkovských oblastech, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků a všech druhů zemědělských činností a zachova udržitelné obhospodařování lesů. Dalšími prioritami jsou podpora organizace při zpracování zemědělských produktů, jejich uvedení na trh a podpora dobrých životních podmínek zvířat, obnova a zachování ekosystémů, které souvisejí se zemědělstvím a lesnictvím, podpora efektivního využívání zdrojů v zemědělském odvětví a podpora sociálního začlenění, snížení chudoby a hospodářského rozvoje na venkově (Ministerstvo zemědělství, 2017).
Poradenství
Zemědělské poradenství je velice důležitým prostředkem politiky Ministerstva zemědělství. Správné fungování zemědělského poradenství má veliký vliv na zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti českého zemědělství v podmínkách tržního hospodářství. Zemědělský poradenský systém odpovídá požadavkům Společné zemědělské politiky, ty jsou vyjádřeny v platných právních předpisech EU a ČR. Tento poradenský systém je zaměřen na všechny oblasti zemědělství – lesnictví, rybářství, vodní hospodářství a rozvoj venkova. Poradenství je poskytováno ve formě informativního
28
všeobecného poradenství, dále odborné poradenství, individuální terénní poradenství a informace poskytnuté prostřednictvím vzájemně propojených webových stránek. Dotováno je jak z EU, tak i ze státního rozpočtu.
Odpovědnost za poradenství v ČR má odborný útvar ministerstvá zemědělství, který je považován za řídící orgán poradenského systému. Vytváří podmínky pro poskytování poradenských služeb a propojuje jednotlivé útvary ministerstva zemědělství a navrhuje a zajišťuje podpůrné programy z národních dotací. Orgány poradenského systému ministerstva zemědělství jsou celkem dva, Národní rada poradenství a vzdělávání pro zemědělství a rozvoj venkova a Ústav zemědělské ekonomiky a informací (dále ÚZEI).
Národní rada poradenství a vzdělávání pro zemědělství a rozvoj venkova je poradní a iniciační orgán ministerstva zemědělství. Národní rada poskytuje ministerstvu zemědělství svá doporučení, náměty a připomínky a tím zajišťuje, aby se zástupci profesních a agrárních nevládních organizací podíleli na tvorbě a stanovení poradenských a vzdělávacích cílů, postupů a hodnocení. ÚZEI je státní příspěvková organizace ministerstva zemědělství. Mezi její činností patří především vzdělávání a poradenství v oboru zemědělské ekonomiky a politiky, potravinářství a rozvoje venkova. Dále organizuje vzdělávací akce pro lektory a konzultanty poradenského systému ministerstva zemědělství a koordinuje odbornou činnost věděcko-výzkumných institucí (Ministerstvo zemědělství, 2017).
29
3. Společnost Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.
Tato kapitola se zabývá vybranou společností působící v zemědělském sektoru, konkrétně společností Sano – Moderní výživa zvířat, s. r. o. Jsou zde uvedeny základní údaje a historie společnosti, SWOT a PEST analýza společnosti.
3.1 Profil společnosti
Obchodní jméno: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. (dále jen Sano)
Sídlo: Npor. O. Bartoška 15, Hořejší Předměstí, Domažlice, 344 01
Identifikační číslo: 18230393
Den vzniku společnosti: 2. prosince 1991
Společnost Sano v České republice vznikla dne 6. 11. 1991 sepsáním notářského zápisu jako podnik se zahraniční majetkovou účástí.
Sano je významným výrobcem minerálních krmiv a mléčných krmných směsí působící téměř po celém světě. Cílem této společnosti je krmit zvířata zdravě a přitom dosahovat určitého zisku. Z tohoto důvodu Sano klade velký důraz na ochranu životního prostředí a zdraví spotřebitelů výrobků z živočišné produkce. Sano poskytuje také kvalitní poradenskou činnost. Společnost se dále prezentuje v odborném tisku, asi nejznámější je časopis Náš Chov, a sama vydává vlastní odborný časopis. Účastní se také významných zemědělských výstav, jako je na příklad mezinárodní veletrh zemědělské techniky Techagro v Brně.
Historie společnosti
Společnost Sano, působící v zemědělském sektoru, byla založena v Grafenwaldu v roce 1976 pod názven Sano-Milch. Hlavními a tedy prvotními výrobky byly mléčné krmné směsi, které byly vyráběny jinými výrobci pod značkou Sano-Milch. V roce 1979 byla
30
postavena první skladová hala, která se stala základem pro tento již rozsáhlý podnik.
Vzhledem k tomu, že špatná kvalita výrobků neodpovídala vysoce náročným požadavkům společnosti, se Sano-Milch v roce 1981 rozhodlo otevřít svou vlastní produkci. Od tohoto okamžiku výroba probíhala pod názvem Sano a vedení společnosti převzali Bernhardt a Edeltraud Waldingerovi.
Do roku 1990 byly výrobky společnosti Sano prodávány pouze v Německu. Po sjednocení Německa a otevření hranic k východoevropským zemím v roce 1990 byl trh rozšířen a následně budován v dalších zemích. V roce 1996 došlo k mohutnému ničivému požáru, který zničil velkou část výrobních hal. Za necelý půl rok byla výroba obnovena a vybudována na technickou úroveň dnešní doby. Bernhardovi Waldingerovi se v celkem krátké době podařilo vypracovat z regionálního dodavatele na jednoho z největších producentů minerálních krmiv, mléčných krmných směsí a speciálních přípravků pro moderní výživu zvířat na celém světě. V roce 2003 převzal vedoucí pozici podniku syn Edeltrauda a Bernhardem Waldingerových Richard Waldinger, který úspěšně pokračoval v mezinárodní expanzi podniku. Ve stejném roce Sano otevřelo třetí síť produkce výroby v Chorvatsku (po produkci v Německu a Polsku). O rok později následovalo zavedení výroby Sano v Srbsku, dále pak v Bosně a Hercegovině a v Maďarsku. Dnes má Sano zastoupení ve více než 11 zemích Evropy a ve svém oboru patří ve většíně zemí mezi špičky na trhu. Co se týče mimoevropských zemí, má Sano postavené výrobní závody také v Číně, Ekvádoru, Mexiku, Jihoafrické republice a v Chile (Sano International, 2017).
3.2 Hlavní předmět činnosti společnosti
Hlavním předmětem činnosti společnosti Sano je výroba a prodej minerálních krmiv pro výživu hospodářských zvířat a mléčných krmných směsí. Společnost nabízí širokou škálu vysoce kvalitních produktů, které jsou vyladěné podle potřeb zákazníků. Minerální krmiva, mléčné krmné směsi, doplňková a speciální krmiva a silážní prostředky obsahují vysoce účinné látky s vysokým obsahem živin. Dále společnost nabízí mnoho osvědčených doplňkových produktů a služeb určené pro výživu hospodářských zvířat.
31
Obrázek 2 vyjadřuje podíl na celkovém prodeji dle kategorií. Nejvyšší podíl zde představují dojnice, které zaujímají celkem 59 %. Druhý nejvyšší podíl zaujímají telata, celkem 18 %. Dále pak mladý skot a býci s celkovými 12 %, s 5% podílem prasata na výkrm, 4 % zaujímají selata, 1 % prasnice a poslední 1 % ostatní živočišná produkce. Pro Sano jsou tedy nejdůležitější podniky, které jsou zaměřeny na chov dojnic, telat a mladého skotu a býků. Ty se na celkovém prodeji společnosti Sano podílejí celkem 89 %.
59%
18%
12%
5%
4%
1%
1%
dojnice telata
mladý skot a býci prasata výkrm selata
prasnice ostatní
Obrázek 2: Podíl na celkovém prodeji dle kategorií Zdroj: vlastní zpracování dle interních dat firmy Nejprodávanější výrobky
Společnost nabízí širokou škálu produktů v oblasti výživy zvířat. Výrobky jsou rozděleny dle druhu a své funkce. Celkově se společnost zaměřuje na výživu skotu, prasat, drůbeže, ovcí a koz. Dle druhu lze výrobky rozdělit na minerální krmiva, mléčné krmné směsi, doplňková krmiva, speciální krmné doplňky, bio produkty a speciální krmné doplňky.
Mezi nejznámější minerální krmiva lze zařadit např. Aminogold Forte®, Calprosan, Camisan®, Mipro Bull 250®, Mipro®, Primasan® a Unicum®. Mezi mléčné krmné směsi lze řadit Milli M® a Sanolac LilaCitro®. Nejznámější doplňková krmiva jsou DextroFat Protect® a Suggi®. Mezi speciální krmné doplňky lze zařadit např. LinoMilk®, Acid Protect TMR®, Antilaxan ® a BoviFit®. Bio produkty od společnosti Sano jsou Ekomin® a
32
Leckeimer. Dále poskytuje prodej suchých posypů do podestýlky, konzervačních prostředků a silážních prostředků.
Podíl jednotlivých výrobků na celkovém obratu
Jako každá firma i společnost Sano má určité nejprodávanější výrobky, které tvoří téměř 80 % celkového obratu. Pro tuto společnost je to celkem 16 výrobků, z nichž prvních pět jich tvoří 51 % celkového obratu. Z Obrázku 3 je zřejmé, že prvním top nejprodávanějším výrobkem je Mipro M 500®, který dosáhl ročního obratu téměř 3 300 tun a na celkovém ročním obratu se tedy podílí nejvíce ze všech výrobků. Jedná se o minerální krmivo určené pro dojný skot. Mipro produkty zvyšují příjem krmiva, zlepšují mléčnou užitkovost a obsah složek v mléce a podporují tím dobrý zdravotní stav dojného skotu. Produktová řada Mipro se řadí mezi osvědčené produkty na zemědělských podnicích jak v České republice, tak i v Rakousku a Německu. Druhým top výrobkem je Calprosan, který má podíl na celkovém ročním obratu firmy téměř 2 700 tun. Calprosan je minerální krmivo pro dojnice, které je určeno pro zvláštní krmné systémy. Toto minerální krmivo je určeno k dávkování ve směsné krmné dávce dojnic k vyrovnání potřeb mikroprvků, makroprvků a vitamínů.
Třetím produktem již s poměrně menším podílem na celkovém obratu je Sanolac LilaCitro®. Jedná se o mléčnou krmnou směs s podílem na celkovém obratu téměř 1 000 tun. Tato mléčná krmná směs je určena pro telata již od prvního týdne života a zajišťuje jim rychlý vývoj bachoru, chrání je před poruchami trávení a choroboplodnými zárodky v trávicím traktu.
33
Obrat za rok 2016 (tuny)
0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500
Mipro M 500 Calprosan Sanolac LilaCitro Mipro Bull 250 Camisan Milli M Primasan Mipro HP 600 Aminogold Forte Suggi AM 18 Unicum Mipro Pren 400 Milsan DextroFat Protect Mipro HP 600 Nabi
Prodej v tunách
Obrázek 3: Obrat firmy Sano za rok 2016
Zdroj: vlastní zpracování dle interních dat společnosti
3.3 Analýza společnosti Sano
V této kapitole je společnost pečlivě rozebrána pomocí SWOT a PEST analýzy. SWOT analýza je zachycena v Tabulce 3 a následně jsou pak silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby detailně popsány níže. Podkapitola o PEST analýze se nachází hned za SWOT analýzou, autorka práce se zde zaměřila na detailní popis politicko-legislativních faktorů, ekonomických faktorů, sociálně-demografických faktorů a technicko-technologických faktorů.
SWOT analýza
Pomocí SWOT analýzy lze zjistit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby společnosti Sano. V Tabulce 3 je zaznamenána SWOT analýza společnosti Sano.
34 Tabulka 3: SWOT analýza společnosti Sano
SWOT analýza
Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses)
Dobré jméno firmy
Silné zázemí mateřské společnosti
Výborná kvalita výrobků
Odborná způsobilost zaměstnanců
Problém sehnat kvalitní nové spolupracovníky
Nedostatek času – maximální vytížení stávajícího týmu
Jazyková vybavenost
Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats)
Nově vznikající společnosti
Klimaticky přívětivý region
Projekty na zvýšení
konkurenceschopnosti nejlepších podniků
Vstup nových konkurenčních firem na trh
Špatná finanční situace zákazníků
Věková struktura
Možnost ohrožení stability firmy Zdroj: vlastní zpracování
Silné stránky společnosti tvoří zejména její dobré jméno. Firma si zakládá na férovém přístupu ke svým zákazníkům a poskytuje jim poradenství v oboru na velmi vysoké úrovni.
Druhou silnou stránkou společnosti je její silné zázemí mateřské společnosti. Sano se svou čtyřicetiletou praxí v oboru nabízí širokou škálu vysoce kvalitních produktů, které jsou uzpůsobeny přesně podle potřeb zákazníků. Další silnou stránkou společnosti Sano je odborná způsobilost všech zaměstnanců. Většina těchto zaměstnanců je ve firmě více než 15 let a nasbírali tak již mnoho zkušeností, které využijí v praxi a zákazníkům poskytují poradenství na vysoké úrovni.
Mezi slabé stránky podniku lze zařadit potíž sehnat kvalitní nové spolupracovníky. Firma považuje za důležité, aby v jejích řadách pracovali zkušení a vzdělaní spolupracovníci. Je
35
třeba, aby budoucí zaměstnanec společnosti Sano měl zemědělské vzdělání se zaměřením na živočišnou výrobu a praxi v oboru. Prioritou společnosti je hlavně kvalitní poradenství na profesionální úrovni, kdy zaměstnanec musí znát všechny potřebné informace, co se určitého problému týče. Z důvodu již zmíněného výše, kdy má podnik problém sehnat nové kvalitní spolupracovníky, je druhou slabou stránkou společnosti maximální časové vytížení stávajícího týmu. Poradenský tým je časově velmi vytížen a má nadbytek práce, kterou nikdo jiný udělat nemůže. V jistém smyslu to společnost omezuje v rozšíření své působnosti. Kdyby bylo více kvalitních spolupracovníků, práce by se rozložila mezi více lidí a tím by byla efektivnější. Další slabou stránkou je jazyková vybavenost. Ve firmě jsou asi jen dva lidé, kteří se bez problému domluví. Plynně německy mluví jen pan ředitel a anglicky jeden spolupracovník. Ostatní spolupracovníci základy cizího jazyka mají, ale ne v takovém rozsahu.
Příležitostmi pro firmu jsou jednoznačně nově vznikající společnosti a klimaticky přívětivý region. Pod pojmem nově vznikající společnost si lze představit zemědělský podnik, který se zabývá živočišnou výrobou. Ten by se mohl stát potenciálním zákazníkem společnosti Sano a krmiva jednoho dne odkupovat od nich. Klimaticky přívětivý region také souvisí s možností získání nového zákazníka. Kde je klimaticky přívětivý region, je také vysoká pravděpodobnost vzniku nové společnosti, pro niž je klima vhodné právě pro živočišnou výrobu. Důležitou příležitostí pro firmu Sano je nový projekt na zvýšení konkurenceschopnosti pro nejlepší podniky, který se teprve rozjíždí. Tento projekt bude blíže popsán v podkapitole 6.4.
Hrozbami pro společnost Sano mohou být nové konkurenční firmy na trhu, které by mohly nabízet kvalitnější produkty za nižší ceny, a špatná finanční situace zákazníků, kde by pak došlo ke snížení obratu prodeje a firma by to později pocítila na celkovém výsledku hospodaření. Další podstatnou hrozbou pro společnost je možnost odchodu značného množství zaměstnanců do penze. Jak již bylo řečeno, firma se složena ze spousty zkušených zaměstnanců, kteří tam pracují již déle než 15 let. Jelikož je problém sehnat nové kvalitní spolupracovníky, pro fimu je to v podstatě do budoucna hrozba, že jednou budou mít nedostatek personálu. Další hrozbou související se stabilitou firmy je ta skutečnost, že stávající poradenský tým má nadbytek práce, časově je velmi vytížen a
36
kdyby nastal nějaký problém ve společnosti, tak bylo složitější ho vyřešit, protože každý má dost své práce, která nemá odklad.
V porovnání s maticí SWOT zmíněnou v podkapitole 2.2 lze v první řadě zmínit efektivitu využívání silných stránek podniku. Sano využívá kvality svých výrobků a odborné způsobilosti zaměstnanců k dosažení svých cílů. Sano je známo kvalitou svých výrobků a poradenstvím v oblasti výživy zvířat. Proto jsou to pro společnost dvě nejdůležitější silné stránky. Dále je pro společnost hrozbou špatná finanční situace zákazníka. Toto by se mohlo v určitém případě změnit na příležitost. Kdyby si společnost chtěla zákazníka udržet za každou cenu, přišla by v potaz další příležitost. Společnost by mohla zvážit, zda začít poskytovat slevy podnikům, které společnosti dříve vynášely velký zisk, ale z nějakého důvodu se jim přestalo dařit a dostaly se do finanční tísně způsobenou například ještě nižšími cenami zemědělských výrobků či špatným hospodařením. Dále lze zmínit skutečnost, že i Sano má svou slabou stránku, kterou nelze převést na silnou stránku a pro společnost se stane určitým omezením. Tou slabou stránkou je časové vytížení stávajícího týmu. Poradenský tým má nedostatek času a to ho omezuje v rozšíření své působnosti.
Proto je nutné toto omezení minimalizovat určitým efektivním rozhodnutím.
PEST analýza
Tato analýza se snaží o predikci a analýzu budoucích vlivů prostředí pomocí údajů z předchozího vývoje organizace.
Politicko-legislativní faktory
České zemědělské podniky, které se zabývají živočišnou nebo rostlinnou výrobou, se musí řídit jak legislativou České republiky, tak i legislativou Evropské unie. Vzhledem k tomu, že legislativa prochází stále určitými změnami, je potřeba, aby ji podniky neustále sledovaly a přizpůsobovaly se jí. V roce 2015 schválil Parlament České republiky, vláda a ministerstvo zemědělství několik desítek právních předpisů týkajících se zemědělského sektoru. Naprostá většina těchto legislativních opatření byla předkládána s cílem jejich sjednocení s předpisy Evropské unie. Nejvýznamnějšími změnami legislativní úpravy v roce 2015 byly změny v oblastech přímých plateb a společných organizacích trhu se
37
zemědělskými produkty. Tyto úpravy vyplývají z členství České republiky v EU a tím reagují na změny Společné zemědělské politiky plánované do roku 2020. Jedná se např. o nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy, atd.
Ekonomické faktory
Za nejdůležitější ekonomický faktor lze považovat vývoj cen. Za rok 2015 došlo k významnému poklesu cen zemědělských výrobků. Ty byly za celý rok 2015 v úhrnu nižší o 6 % než ceny v roce 2014. Z toho se ceny rostlinných výrobků snížily o 2,2 % a ceny živočišných výrobků o 10,5 %. Největší pokles však zaznamenala položka kravské mléko, ta se snížila o celých 17,2 % na hodnotu téměř 7,50 Kč za litr. K nárůstu cen došlo také u ovoce a zeleniny. Celkové spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly v roce 2015 na 98,9 % úrovně roku 2014. Index cen dodávek výrobků a služeb do zemědělství v porovnání s předešlým rokem klesl o necelá 2 % na úroveň 98,3 %. Nejvyšší mírou k tomu přispěl pokles cen motorových paliv (pokles o 17,8 %). Dále také klesly ceny elektřiny (o 2,8 %), umělých hnojiv, půdních zlepšovacích prostředků a osiv. Naopak k růstu cen vstupů došlo u paliv na topení, celkem o 3,6 %, a chemických prostředků a pesticidů o 1,2 % (Agrární komora, 2016).
Druhým důležitým ekonomickým faktorem je daňové zatížení. V roce 2015 došlo v zemědělském rezortu ke zvýšení předpisu daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Dále se v zemědělském rezortu meziročně zvýšil předpis daně z nemovitostí o 5,2 %. Dle údajů Generálního finančního ředitelství se předpis daně z přidané hodnoty snížil o 3,86 mld. Kč oproti roku 2014 (Ministerstvo zemědělství, 2016).
Německo bylo rapidním poklesem cen mléka také postiženo. V loňském roce klesla cena mléka na 20 eurocentů, což v přepočtu činí 5,40 Kč za litr. Došlo k tomu především kvůli jeho velkému množství na trhu. Zemědělské svazy uvádějí, že pro pokrytí nákladů spojených s chovem dobytka je třeba, aby cena cena mléka byla nejméně 35 eurocentů (9,50 Kč) za litr (Ministerstvo zemědělství, 2017).
38 Sociálně-demografické faktory
Struktura zákazníků je tvořena zejména zemědělskými farmami. Zde je velmi důležité udržovat se zákazníkem pravidelný kontakt a navštěvovat zemědělské podniky. V případě nejasností jim poskytnout poradenství a pomoc s řešením problémů. V zemědělském oboru se setkávají příslušníci více generací s odlišnými zájmy a názory, proto je velmi důležitá schopnost komunikace a vztahy na pracovišti. Když si spolupracovníci vzájemně vycházejí vstříc, práce jde vždy lépe a na zákazníka to působí velmi pozitivně.
Technicko-technologické faktory
Společnost Sano stále sleduje aktuální trendy a budoucí výzvy. Ve spolupráci se špičkovými veterinárními lékaři vyvinula exkluzivní řadu Sano-veterinárních produktů, které jsou prodávány pouze veterinárním lékářům a nelze je koupit v obchodech. Získat je lze pouze prostřednictvím veterinářů (Sano Česká republika, 2017).
39
4. Podmínky zemědělství v Německu
Tato kapitola se zaměřuje na srovnání podmínek pro zemědělskou činnost v Německu.
V dílčích kapitolách je popsáno německé zemědělství a je zde také přiblížena problematika podpory zemědělství v tomto státu.
4.1 Zemědělství v Německu
Německo je známé svým silně postaveným zemědělským sektorem a je považováno za tradiční evropskou průmyslovou velmoc. Ale jak je typické pro rozvinuté průmyslové ekonomiky, podíl zemědělského sektoru na tvorbě HDP v Německu je nízký, činí asi 2 %.
Není to známka toho, že význam zemědělského sektoru klesá, značí to spíše dlouhodobě vysoké tempo růstu ostatních sektorů v německém hospodářství. I přes stále se zvyšující počet obyvatel, je polovina půdy v Německu obhospodařována (CompaniesandMarkets.com).
Na Obrázku 4 lze vidět, že nejvýznamnější komoditou pěstovanou v Německu jsou obiloviny, z nich nejvíce je pšenice. Obiloviny zaujímají v celkové německé produkci zemědělských výrobků první místo, za rok 2015 bylo vyprodukováno celkem 48,9 milionů tun obilovin. Na druhém místě se nachází produkce mléka, za rok 2015 bylo celkem vyprodukováno 32,7 milionů tun mléka. Třetí nejvíce pěstovanou plodinou je cukrová řepa, její produkce činila v roce 2015 celkem 22,6 milionů tun. Další velice důležitou zemědělskou komoditou je drůbež, která obsadila čtvrté místo s 20,4 miliony tun. Dále pak brambory (10,4 mil. tun), vepřové maso (5,6 mil. tun), zelenina (3,4 mil. tun), ovoce (1,3 mil. tun) a hovězí a telecí maso (1,1 mil. tun). Německý zemědělský sektor zaměstnává vysoký počet lidí a tím je významným i z pohledu možnosti uplatnění německých produktů na světových trzích. Přibližně jeden milion lidí, pracující v cca 285 000 zemědělských podnicích, vyprodukuje ročně více než 50 miliard EUR v hodtě zboží. Zemědělské produkty jsou díky vysokým nárokům velice kvalitní.
40 Zelenina
3,4 Vepřové
5,6
Hovězí a telecí 1,1 Ovoce
1,3
Brambory 10,4
Drůbež 20,4
Cukrová řepa
22,6 Mléko
32,7
Obiloviny 48,9
Obrázek 4: Struktura produkce zemědělského sektoru v Německu v roce 2015(v mil. tun) Zdroj: http://www.bmel.de/SharedDocs/Downloads/EN/Publications/UnderstandingFarming.pdf?_
_blob=publicationFile
Vývozní zemědělská politika Německa byla výrazně ovlivněna embargem na dovoz potravin do Ruska, proto Německo hledá nové perspektivní trhy v zemích třetího světa a především v Asii. Ke dni 31. 3. 2015 došlo k zastavení mléčných kvót na produkci mléka, což pak vedlo k vleklé krizi na mléčném trhu. Ze strany spolkového ministerstva zemědělství vzešla úvaha o zvláštních dotacích na podporu zemědělců v Německu (CzechTrade, 2017).
4.2 Kvalita produkce zemědělských produktů v Německu
Původ masa je obvykle rozhodujícím znakem kvality. Například u výroby drůbežího masa existují značné rozdíly v každé zemi. V Německu jsou však kladeny vysoké nároky na producenty drůbeže. Produkce podléhá správní kontrole a je ovlivněna spoustou přísných zákonů a normami, které jsou zaměřeny na zájmy spotřebitelů, zvířat a ochranu životního prostředí. Díky úzké spolupráci různých výrobců po celém Německu je v drůbežářském
41
průmyslu kompletně zajištěna kvalita chovu kuřat a krůt a stejně tak je udržena čerstvost masa díky krátkým dopravním cestám. Velice důležitá je pro Němce značka „D“ na obalu.
Ta zaručuje, že narození, výkrm a zpracování masa byly v Německu prováděny podle přísných pravidel.
U hovězího masa obdrží spotřebitelé na etiketě nebo štítku u obslužného pultu informace o tom, odkud pochází skot, z kterého je ten konkrétní masný produkt, kde se narodil, kde byl vykrmen a kde poražen. Označení původu se skládá z následujících informací:
referenční číslo nebo kód, „Narozen v...“, „Vykrmen v...“, „Poražen v...“ a schvalovací číslo jatek,“Rozbourán v...“ a schvalovací číslo bourárny. Pokud se narození, výkrm a porážka uskutečnily v té samé zemi, je možno zjednodušeně udat „Původ: ...“. Toto označování původu je u hovězího masa a mletého hovězího masa povinností, pokud se maso nezpracovává dále. Již při minimálním zpracování, jako je například přidání koření či naložení do marinády, povinnost etiketování hovězího masa odpadá. Je-li hovězí maso zpracováváno společně s vepřovým na mleté maso, následuje etiketování hovězího masa teprve při překročení 50% podílu hovězího masa.
Od 1. dubna 2015 platí závazné označování původu také pro balené, nezpracované maso vepřové, ovčí, kozí a drůbeží. Toto povinné označování se týká čerstvého, chlazeného nebo mraženého masa. Předpisy neplatí pro výrobky z masa. Informace o označení původu musí obsahovat následující údaje: „Odchováno v...“, „Poraženo v...“ a číslo partie. Pokud maso pochází od zvířat, která se narodila, byla odchována a poražena v jedné zemi, stačí uvést údaj: „Původ: ...“. Pro mleté maso platí zjednodušené označení. Místo údaje o zemi stačí jako popis původu „EU“ nebo „mimo EU“. Pro drůbeží maso existuje dobrovolný, nezávisle kontrolovaný systém zajištění původu D/D/D německých producentů drůbeže, a to je Německá asociace drůbežářů (Zentralverband der Deutschen Geflügelwirtschaft e.V.).
Ta garantuje, že narození, výkrm a porážka drůbeže se uskutečnila v Německu. Částečně se udávají ještě další dvě D. Ty zaručují německý původ rodičovských zvířat a místní (domácí) stanoviště výrobny krmiv.
