Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra pedagogiky a psychologie Studijní program: Vychovatelství
Studijní obor: Pedagogika volného času
POHYBOVÉ AKTIVITY SENIORŮ V DOMOVECH PRO SENIORY NA
JABLONECKU
The moving activities for seniors in the senior- homes around Jablonec
Bakalářská práce: 12–FP–KPP– 25
Autor: Podpis:
Jana Dědinová
Vedoucí práce: Mg.A Ivana Honsnejmanová Konzultant:
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
71 20 18 5 50 4+1CD
CD obsahuje celé znění bakalářské práce
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala Mg.A Ivaně Honsnejmanové za přidělené cenné rady a zejména odborné vedení mé práce.
Díky patří také všem, kteří se podíleli na samotném průzkumu a to nejvíce respondentům.
Děkuji také svým rodičům a blízkým za nesmírnou psychickou podporu.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá nabídkou pohybových volnočasových aktivit dvou domovů pro seniory na Jablonecku a vlastním návrhem na její optimalizaci. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část.
Teoretická část se věnuje vymezení pojmů stárnutí a stáří. Zabývá se také nemocemi, které seniory postihují a zásady pro komunikaci s nimi. V neposlední řadě se některé kapitoly věnují sportu, pohybu a volnému času.
Praktická část se zabývá průzkumem nabídky pohybových aktivit dvou konkrétních domovů. Výsledkem je analyzování stávající nabídky a navržení její optimalizace.
Klíčová slova
stárnutí, stáří, senior, domov pro seniory, volný čas, pohyb, aktivita
Annotacion
This bachelor work deals with physical leisure activities offered by two homes for the elderly in region around Jablonec nad Nisou and offers a proposal for optimization. The work is divided into theoretical and practical parts.
The theoretical part is devoted to definitions of aging and old age itself. It also deals with diseases that affect the elderly and gives guidelines for communicating with them in such a situation. Last but not least, some of the chapters will be devoted to sport, exercise and leisure.
The practical part deals with the exploration of physical activities offered by two existing homes for the elderly. The outcome will be in a form of a research analyzing the current range of services and proposal for optimization.
Key words
growing old, old age, senior, house for the seniors, leisure time, movement, activates
OBSAH
ÚVOD ... 11
TEORETICKÁ ČÁST 1 STÁRNUTÍ A STÁŘÍ ... 12
1.1 STÁRNUTÍ ... 12
1.1.1 VĚKOVÁ SKLADBA OBYVATELSTVA ... 13
1.2 STÁŘÍ ... 16
1.2.1 VÍRA VE STÁŘÍ ... 18
2 NEMOC ... 20
2.1 NEMOCI SPOJENÉ SE STÁŘÍM ... 20
3 ZTRÁTA PROFESNÍ ROLE ... 23
3.1 DŮCHOD ... 24
3.1.1 POTŘEBY SPOJENÉ SODCHODEM DO DŮCHODU ... 25
4 KOMUNIKACE SE SENIORY ... 27
4.1 DESATERO PRO KOMUNIKACI SE SENIOREM ... 27
5 POBYTOVÁ ZAŘÍZENÍ ... 29
5.1 DOMOVY PRO SENIORY ... 29
5.1.1 POČET OBYVATEL VDOMOVECH PRO SENIORY ... 31
6 ŽIVOTNÍ STYL ... 32
6.1 ŽIVOTNÍ STYL SENIORŮ ... 32
7 VOLNÝ ČAS ... 33
7.1 KLUBY PRO SENIORY ... 33
7.2 UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU ... 34
7.3 AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU ... 34
8 SPORT ... 35
8.1 HISTORIE SPORTU ... 35
8.1.1 SOKOL ... 36
9.1 POHYBOVÉ AKTIVITY SENIORŮ ... 38
10 ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI ... 40
PRAKTICKÁ ČÁST 11 CÍL PRŮZKUMU ... 41
12 METODY PRŮZKUMU A SBĚRU DAT ... 41
12.1 VÝBĚR VZORKU V DPSJABLONECKÉ PASEKY ... 42
12.2 VÝBĚR VZORKU V DPSVELKÉ HAMRY ... 42
12.3 PRÁCE SNASBÍRANÝMI DATY DPSJABLONECKÉ PASEKY ... 43
12.4 PRÁCE SNASBÍRANÝMI DATY DPSVELKÉ HAMRY ... 43
13 VYHODNOCENÍ DAT Z OBOU ZKOUMANÝCH DOMOVŮ (JABLONEC N. N. A VELKÉ HAMRY) ... 43
13.1 ANALÝZA DOKUMENTŮ ... 43
13.2 ROZHOVOR ... 44
13.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ... 45
13.3.1 ČÁST PRVNÍ ... 45
13.3.2 ČÁST DRUHÁ ... 53
14 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ... 59
14.1 SOUHRN VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU JABLONECKÉ PASEKY ... 59
14.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKU PRŮZKUMU VELKÉ HAMRY ... 60
15 NÁVRH NA OPTIMALIZACI NABÍDKY... 61
ZÁVĚREČNÁ REFLEXE ... 64
16 POUŽITÁ LITERATURA ... 66
17 PŘÍLOHY ... 71
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Věková skladba obyvatel ... 13
Obrázek 2: Věková skladba obyvatelstva 2020 ... 15
Obrázek 3: Věková skladba obyvatelstva 2030 ... 15
Obrázek 4: Věková skladba obyvatelstva 2040 ... 15
Obrázek 5: Procentuální zastoupení populace ve věku 65 a více let ve státech Evropy v roce 2011 ... 16
Obrázek 6: Věřící obyvatelé podle věkových jednotlivých skupin ... 18
Obrázek 7: Vzdělání věřících obyvatel ... 19
Obrázek 8: Sokolský slet 2012 ... 36
Obrázek 9: Ukázka-Hřiště pro seniory Plzeň ... 62
Obrázek 10: Domov důchodců Jablonecké Paseky ... 78
Obrázek 11: Olympiáda DD Jablonecké Paseky ... 78
Obrázek 12: Olympiáda DD Jablonecké Paseky ... 78
Obrázek 13: Domov důchodců Velké Hamry ... 79
Obrázek 14: Cvičení ve Velkých Hamrech ... 79
Obrázek 15: Sportovní den Velké Hamry ... 79
Obrázek 16: Sportovní den Velké Hamry ... 80
Obrázek 18: Sportovní den Velké Hamry ... 80
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Změny ve stáří ... 13
Tabulka 2: Klasifikace stupňů dospělosti ... 17
Tabulka 3: Důchodový věk u žen ... 24
Tabulka 4: Počty obyvatel domovů pro seniory podle věku a krajů k 31. 12. 2008 ... 31
Tabulka 5: Optimalizace nabídky pohybových aktivit vhodné pro seniory ... 62
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Pohlaví respondentů JBC ... 46
Graf 2: Pohlaví respondentů Velké Hamry ... 46
Graf 3: Věk respondentů Velké Hamry ... 47
Graf 4: Věk respondentů JBC ... 47
Graf 5: Délka pobytu respondentů JBC ... 48
Graf 6: Délka pobytu respondentů Velké Hamry ... 49
Graf 7: Zaměření aktivit respondentů JBC ... 49
Graf 8: Zaměření aktivit respondentů Velké Hamry ... 50
Graf 9: Vzdělání respondentů JBC ... 51
Graf 10: Vzdělání respondentů Velké Hamry ... 51
Graf 11: Fyzický stav respondentů JBC ... 52
Graf 12: Fyzický stav respondentů Velké Hamry ... 53
Graf 13: Informovanost respondentů o nabízených aktivitách JBC ... 54
Graf 14: Informovanost respondentů o nabízených aktivitách Velké Hamry ... 54
Graf 15: Využívání aktivit respondenti JBC ... 55
Graf 16: Využívání aktivit respondenti Velké Hamry ... 55
Graf 17: Motivace k navštěvování aktivit JBC ... 56
Graf 18: Motivace k navštěvování aktivit Velké Hamry ... 56
Graf 19: Spokojenost s nabídkou respondenti JBC ... 57
Graf 20: Spokojenost s nabídkou respondenti Velké Hamry ... 57
Úvod
Stáří je pro člověka přirozené a je potřeba s ním do budoucna počítat. Člověk nad stárnutím začne přemýšlet, až od určitého věku. V tu dobu si uvědomí, že jednou se to bude týkat i jeho a že je třeba se na to připravit. Nestačí myslet pouze na finance (zřízení důchodového pojištění), ale jde hlavně o psychickou přípravu. Se stářím přijdou situace, které nejsou lehké pro nikoho. Začíná to odchodem dětí z domu, přes propuštění z práce v důsledku dosažení důchodového věku, až po ztrátu soběstačnosti.
V poslední době dochází u lidí k dožívání se delšího věku života, a tak i proces stárnutí se prodlužuje. Věková struktura obyvatelstva se mění a dochází tak k přibývání stárnoucích a starých lidí. Je to skupina obyvatel, která dříve či později bude potřebovat od státu nebo společnosti pomoc. A právě takovou potřebnou sociální službu poskytují domovy pro seniory. Pracovníci v domovech se snaží o smysluplné prožití volného času svých klientů a motivují je k prožití hodnotného stáří a stárnutí. V neposlední řadě nabízejí i zdravotní péči. Senioři, kteří se stanou klienty těchto domovů, mají v dnešní době velký výběr volnočasových aktivit a to nejrůznějšího zaměření. Stejně tak jako v dětství, i ve stáří je důležité věnovat se sportu nebo alespoň jakémukoli pohybu. Práce je zaměřena na volnočasové pohybové aktivity, které domovy nabízejí. V závěru práce nalezneme výslednou tabulku optimalizace nabídky, směřovanou na zkoumané domovy.
S výběrem tohoto tématu jsem velmi váhala, ale díky zkušenostem se staršími příslušníky z rodiny jsem si uvědomila, že je potřeba se touto problematikou více zabývat. Když se porozhlédnu kolem sebe, vidím spoustu stárnoucích lidí, kteří se snaží o lepší kvalitu svého života, ale občas nevědí, jak na to. A to mě motivuje k zmapování této oblasti. Nikdy jsem neměla příležitost docházet do domova pro seniory a tohle bude pro mne nejen velká zkušenost, ale i příležitost mého osobního růstu.
TEORETICKÁ ČÁST
1 Stárnutí a stá ř í
Stárnutí a stáří je od jisté doby bráno jako něco negativního. Lidé je sice přijímají, ale často s obavami. Bojí se jistého omezení a ztráty dosavadního způsobu života. Jejich strach bývá pochopitelný a právě proto je potřeba jim v jistých věcech pomoci a toto období jim zpříjemnit.
1.1 Stárnutí
„Stárnutí je proces, má určitou časovou dynamiku je geneticky naprogramováno, řídí se druhově specifickým časovým zákonem, podléhá formativním vlivům prostředí.“
(Pacovský, 1997, s. 54) Časové ohraničení stárnutí je velmi obtížné, dá se říci, že za stárnutí považujeme vysoký věk, ve kterém se zvyšuje riziko úmrtí.
„Jeden z našich prvních poznatků, k němuž zpravidla dospějeme už v dětství, spočívá v tom, že většina věcí, které známe nebo vidíme kolem sebe, časem mění své vlastnosti- zpravidla k horšímu.“ (Hayflick, 1997, s. 27)
Dle Pacovského (1997) může stárnutí probíhat u zvířat, lidí ale i u neživých věcí.
Definovat stárnutí není tak jednoduché, ale s jistotou můžeme říci, že je to něco, čemu se nevyhne nikdo z nás. V tomto procesu čas plyne a dochází k několika změnám, jak biologickým, tak psychologickým.
Biologické změny patří mezi ty patrnější například u pohybového ústrojí. Zde dochází k viditelnému zmenšení postavy důsledkem sesedání kostí a ohýbání páteře.
Většině lidí, kteří procházejí procesem stárnutí, dělá velký problém chůze, důvodem tohoto problému je oslabení jejich svalové hmoty.
Mezi psychologické změny patří zhoršení paměti, snížení kontroly nad citovou oblastí a mění se také inteligence. „…dochází k celkovému zklidnění emočního prožívání, klesá intenzita a frekvence některých emocí, ale postupně může narůstat citová dráždivost.“. (Vágnerová, 2007, s. 349)
Tabulka 1: Změny ve stáří
Tělesné změny Psychické změny Sociální změny
změny vzhledu zhoršení paměti odchod do penze
úbytek svalové hmoty obtížnější osvojování nového změna životního stylu
změny termoregulace nedůvěřivost stěhování
změny činnosti smyslů snížená sebedůvěra ztráty blízkých lidí degenerativní změny
kloubů
sugestibilita osamělost
kardiopulmoální změny emoční labilita finanční obtíže změny trávícího systému změny vnímání
změny vylučování moči zhoršení úsudku změny sexuální aktivity
(Zdroj: Venglářová, 2007, s. 12)
1.1.1 Věková skladba obyvatelstva
Obrázek 1: Věková skladba obyvatel
(Zdroj: Český statistický úřad, 2013)
Když se podíváme na obrázek 1, zjistíme, že v roce 2010 převládali osoby ve věkovém rozmezí 30-35 let a hned další silná věková kategorie byla 60 let. Z obrázku je evidentní, že starší lidé měli ve skladbě obyvatelstva větší zastoupení než malé děti.
A to platí jak u mužů, tak u žen.
Dle ČSÚ v roce 2008 představovala populace nad 50 let všech lidí v České republice 36 %. A 15 % pak činily osoby nad 65 let. V obou případech bylo zaznamenáno více žen než mužů tohoto věku.
Pro názorné ukázání celostátního problému stárnutí populace nám slouží obrázky 2, 3, 4. Ani Česká republika nebude výjimka a přijde doba, kdy většinu obyvatel bude tvořit kategorie lidí starších 60 let.
Důsledkem dosahování vysokého věku je i zlepšení životního stylu. Nepoměr starých a narozených dětí je dán příčinou moderní doby, kdy mladí lidé dlouho studují a rodinu zakládají až okolo 30. roku života.
V roce 2008 bylo zaznamenáno podle ČSÚ více seniorů než dětí do 14 let.
Například v Praze připadlo na 100 dětí 130 seniorů.
„Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání se 124 937 v roce 2007).“ (Dvořáčková, 2012, s. 20)
Obrázek 2: Věková skladba obyvatelstva 2020
Obrázek 3: Věková skladba obyvatelstva 2030 Obrázek 4: Věková skladba obyvatelstva 2040
(Zdroj: Český statistický úřad, 2013)
Obrázek 5: Procentuální zastoupení populace ve věku 65 a více let ve státech Evropy v roce 2011
(Zdroj: Český statistický úřad- eurostat, 2013)
Obrázek 5 ukazuje zastoupení osob ve věku 65 let a více v roce 2011. Německo má nejvyšší podíl a to 20,6 % oproti Irsku, které má naopak nejnižší 11,6 %. Česká republika má 15,5 %.
Jak u mužů, tak u žen se průměrný věk dále prodlužuje. V dnešní době Český statistický úřad uvádí, že u mužů dochází k prodloužení o 5,6 roku a u žen o 4,5 roku.
Muži se tedy dožívají 74 let a ženy necelých 80 let. Mluvíme tu o času dožití, které je však ovlivněno zdravotním stavem, novodobými možnostmi medicíny, ekonomických rozvojem, životními podmínkami a dalšími jinými okolnostmi.
1.2 Stáří
Klevetová (2008) uvádí, že Erik Erikson dlouhodobě zkoumal lidi všech věkových kategorií od narození až po smrt. Rozdělil je do osmi kategorií a později k nim přidal i devátou. Právě osmá je kategorie stáří (od 60 let až po smrt).
Stáří bývá poslední etapou našich životů. „Přináší nadhled a moudrost, pocit naplnění, ale také úbytek energie a nezbytnou proměnu osobnosti směřující k jejímu konci.“ (Vágnerová, 2007, s. 299)
Dle Venglářové (2007) je stáří neoddělitelnou částí našich životů. Lidé často přemýšlí, jak a s kým by ho chtěli strávit nebo naopak nechtěli.
„Neexistuje obecně přijatelná definice stáří.“ (Pacovský, 1994, s. 12). Často bývá vymezováno věkem. Toto stáří můžeme nazývat kalendářním. Dle Pacovského (2004) OSN udává, že za základ stáří se bere věk 65 let.
Dále máme dle Mühlpachra (2004) stáří sociální, kde dochází ke změně sociálních rolí, je to doba, kdy se z nás stávají důchodci, kteří se často obávají, že budou nesoběstační a zůstanou někomu tzv. na krku. V neposlední řadě můžeme mluvit o stáří biologickém. Každý z nás má toto stárnutí odlišné, ovlivňuje ho zejména náš životní styl, jaké nás sužují nemoci, ale třeba i jaké povolání vykonáváme.
Stáří se dělí na dvě etapy:
1. období raného stáří (60 až 75 let) 2. období pravého stáří (75 let a víc)
(Vágnerová, 2007)
V období raného stáří dochází k proměně osobnosti, ztrátě energie a k dalším změnám v důsledku stárnutí.
Dle Vágnerové (2007) je období pravého stáří rizikové, dochází k tělesnému a mentálnímu úpadku. Je to také doba, kdy se očekává smrt a přichází strach z dlouhého utrpení. Lidé v tomto věku jsou často zařazeni do sociálních zařízení pro seniory, kde se o ně postará kvalifikovaný personál, protože oni sami už toho nejsou schopni.
Dle Mühlpachra (2004) může dělit seniory do věkových kategorií: mladí senioři, staří senioři a velmi staří senioři.
Tabulka 2: Klasifikace stupňů dospělosti
65 až 74 let mladí senioři převládá problematika adaptace na odchod do důchodu, volného času, seberealizace 75 až 84 let staří senioři převládá specifická zdravotní problematika,
snížená funkční zdatnost a atypický průběh chorob 85 až více
let velmi staří senioři nejdůležitějším se stává důraz na soběstačnost a zabezpečenost
(Zdroj: Mühlpachr, 2004, s. 21)
Každý, kdo dospěje do etapy stáří, by měl být smířen se svým životem a jeho
člověk srovná s věcmi, které mu v mládí vadily. Například se svými nedostatky, neúspěchy či pocity viny.
1.2.1 Víra ve stáří
„Spirituální dimenze je součástí lidského bytí, je to potenciál, který může v průběhu lidského života různým způsobem rozvíjet a může se také měnit.“
(Vágnerová, 2007, s. 427) Ve stáří se lidé často obrací právě k víře. Většina k ní byla od malička vedena, ba někteří to zažili, jako povinný předmět na základní škole. Víra jim pomáhá zvládat různé těžké situace v jejich životech a stává se jejich velkou oporou. Často bohoslužbou vyplňují svůj volný čas.
Senioři, kteří nemají nikoho na blízku, jsou rádi, že si mohou „promluvit“
alespoň s Bohem a svěřit mu své trable.
Malíková (2011) uvádí, že senioři, kteří byli celý život ateisté, mohou pod vlivem mnoha okolností a přicházejícím stářím, změnit své názorové myšlení.
Je obecně známo, že věřící jsou spíše staří lidé, jak nám potvrzuje obrázek 6.
Poukazuje nám také na to, že ženy mají k náboženství blíže než muži. Velkou roli zde hraje i vzdělání věřících. Obrázek 7 dokazuje, že lidé, kteří se často obracejí na víru, mají nižší vzdělání.
Obrázek 6: Věřící obyvatelé podle věkových jednotlivých skupin
(Zdroj: Český statistický úřad, 2013)
Obrázek 7: Vzdělání věřících obyvatel
(Zdroj: Český statistický úřad, 2013)
2 Nemoc
Než se budeme zabývat nemocemi, měli bychom si připomenout i pojem zdraví, který s tímto problémem souvisí. Laicky řečeno, zdraví je opak nemoci. Přesná a nejčastější definice podle Švarcové (2008) zní, že „zdraví je stav úplně tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.“
(Eva Švarcová, 2008, s. 6) Zdraví mohou ovlivňovat vlivy vnitřní a to zejména vrozené dispozice, pohlaví či věk. Tyto vlivy nejsou ovlivnitelné. Další vlivy jsou naopak vnější a můžeme se snažit změnit jejich působení. Zde mluvíme především o individuálním životním stylu, o pravidelných preventivních lékařských prohlídkách nebo dokonce o životním prostředí.
Dle Švarcové (2008) můžeme nemoc definovat jako patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk (následně tkání a orgánů).
2.1 Nemoci spojené se stářím
V České republice je nemocnost seniorů velmi vysoká. Dle prováděných zdravotních statistik trpí 90 % osob starších 70 let minimálně jednou chronickou nemocí.
„Podle dostupných statistických údajů ze 100 osob nad 65 let trpí v ČR:
- 3 onemocněním srdce a cév
- polovina má zvýšený krevní tlak (hypertenzi) - 37 ischemickou nemoc srdce
- 42 má závažné postižení kloubů nebo kostí - 20 má zažívací potíže
- 16 má cukrovku
- 15 má psychiatrické onemocnění - 4 mají nádorové onemocnění
- jen 4 jsou bez chronického onemocnění“
(Topinková, 2008)
(TOPINKOVÁ, E., 2008. Nemoci ve stáří. In: Ordinace [online]. Aktualizováno 27. 3.
2013 [vid. 19. 2. 2013]. ISSN: 1801-8467. Dostupní z:
http://www.ordinace.cz/clanek/nemoci-ve-stari/)
Dle Malíkové (2011) existují obory zabývající se problematikou seniorského věku. Právě takovým je obor gerontologie, který se dělí dále na gerontologii experimentální, klinickou, sociální a geriatrie.
Dle Roskawskiho (2012) se ve stáří často vyskytují právě tyto nemoci:
Vysoký tlak
Nebo ho můžeme znát pod odborným názvem hypertenze. Jedná se o velmi rozšířené onemocnění, které postihuje čím dál větší procento lidí a v poslední době se nemusí jednat pouze o seniory. O vysokém tlaku můžeme hovořit, jestliže tlak krve je vyšší než 140/90 mm Hg. Udává se optimální krevní tlak 120/80 mm Hg. Většinou tuto nemoc doprovází otylost a cukrovka 2. typu.
Nedokrevnost a infarkt myokardu
„Nedokrevnost srdce je způsobena zúžením věnčitých tepen, což má nejčastější souvislost se sklerotickými změnami.“ (Roslawski, 2012, s. 44)
Chronický zánět průdušek a rozedma plic
Tyto dvě nemoci se vyskytují z velké části současně a velmi často. Příznak těchto nemocí může být kašlání, vykašlávání hlenů z průdušek a zvýšení odporu průchodu vzduchu v průduškách. Příčina vzniku nemoci je špatné znečištěné prostředí nebo časté kouření.
Cukrovka typu 2
„Onemocnění cukrovkou typu 2 narůstá v populaci starších lidí velmi rychle.
V České republice tímto typem cukrovky v současnosti trpí asi 500 000 lidí.“
(Roslawski, 2012, s. 57) Problémem této choroby je ale velká genetická podpora. Většina lidí jí trpí právě proto, že ji měla například matka či babička.
Osteoporóza
Jednoduše řečeno jde o řídnutí kostí, kdy je kost více náchylná ke zlomeninám.
Dle Mühlpachra (2004) dochází k změně postavy a to zejména výšky (nahrbení, zmenšení)
Alzheimerova nemoc
Zde jde o nemoc mozku. Příznakem je otupění, poruchy řeči. Senior se stává nesamostatným a vyžaduje nepřetržitou péči.
Parkinsonova choroba
Zde hovoříme o nemoci centrální nervové soustavy. Záznamy o této chorobě se vyskytují již ve starověku. Ale popsána byla až v roce 1817 lékařem J. Parkinsonem.
Dále to jsou nemoci typu poruchy zraku, poruchy sluchu, inkontinence (samovolný únik moči), potíže při udržení rovnováhy, závratě, poruchy zažívání, bolesti při chůzi, problémy s pamětí neboli demence a také psychiatrické příznaky.
3 Ztráta profesní role
Ztráta profesní role znamená jinak řečeno odchod do důchodu. Role důchodce je pro mnohé horší status než měli doposud a vidí v něm jistá omezení. V České republice býval odchod do důchodu něčím výhodným. Byla to pro ně pozitivní změna života, kdy budou mít konečně dostatek času na své koníčky. Člověk nemusel pracovat, a přesto pobíral peníze. V dnešní době už to tak výhodné není. Do důchodu se chodí v pozdějším věku a finanční situace důchodců je velmi mizerná.
Předchozím vývojem se utváří osobnost člověka, a tak i samotného seniora. Velký význam má primární rodina, kde vznikají první vztahy k lidem, zkušenosti a schopnost zvládat zátěžové situace.
Senioři se musí nějak vyrovnat s jejich novou etapou života, se ztrátou dosavadního statusu.
Klevetová (2008) uvádí pět strategií o zvládání vlastního stáří.
1. konstruktivní strategie
Člověk se snaží být aktivní, tolerantní, optimistický se smyslem pro humor. Snaží se navazovat nové kontakty a také je snadno a rychle navazuje. Nebrání se změnám a je schopen se jim přizpůsobovat. Důvodem je spokojenost v dětství a v dospělosti.
2. strategie závislosti
Člověk je pasivní, nerozhoduje sám, spoléhá na druhé lidi. Je snadno ovlivnitelný.
Chce mít své soukromí, pohodlí a bezpečí.
3. strategie obranná
Člověk se nechce přizpůsobit změnám, které ve stáří nastávají. Nechce přijmout pomoc od druhých a je velmi aktivní. Nepřijímá ideu odchodu do důchodu a bývá konfliktní.
Snaží se také kontrolovat své emoce.
4. strategie hostility
Člověk chce být litován, je nepřátelský vůči všemu. Pořád hledá nějaké viníky.
Nemá rád mladé lidi- závidí jim mládí. Je agresivní a vyhledává konflikty.
5. strategie sebenezávislosti
Člověk je kritický vůči sobě. Často mluví o smrti a trpí pocitem, že je sám.
Nic nedělá a nesnaží se. Má v sobě zlost a nenávist. „U těchto jedinců je těžké najít pozitivní přístupy, a tak nezbývá než tyto postoje akceptovat.“
(Dvořáčková, 2012, s. 17 - 18)
3.1 Důchod
„Důchod je signálem přechodu ze středního věku do stáří, je potvrzením ztráty výkonnosti a s ní související společenské užitečnosti.“ (Vágnerová, 2007, s. 355)
S odchodem do důchodu souvisí také důchodový věk. Je to doba, ve které zanecháváme svou dosavadní práci. U mužů se jedná o dovršení 65 let. U žen je věk nižší a je ovlivněn počtem vychovaných dětí.
Tabulka 3: Důchodový věk u žen
VĚK POČET DĚTÍ
62 let 4 děti
63 let 3 děti
64 let 2 děti
65 let 1 dítě nebo bezdětné
(Zdroj: Naše peníze, 2010)
Člověk s odchodem do důchodu odchází ze společnosti, odchází do izolace.
Sociální role jim zůstávají pouze soukromé, jinak jsou z nich pro společnost anonymní důchodci.
„Období důchodu může být chápán jako doba, která nemá jasně vymezený obsah a obecně platný smysl.“ (Vágnerová, 2007, s. 356)
Dle Vágnerové (2007) může být odchod do důchodu dobrovolný, ale i nedobrovolný (například: vůle zaměstnavatele, špatný zdravotní stav). Někteří lidé nejsou dostatečně motivováni k odchodu, a tak se snaží v zaměstnání udržet co nejdéle.
„Jejich motivace může být velmi rozmanitá:
• Skutečný zájem o profesní aktivitu, která je sama o sobě uspokojující.
• Potřeba udržení sociálního statusu, daného profesí. Člověk si chce uchovat společenskou prestiž, danou jeho funkčním zařazením, protože podporuje jeho sebeúctu.
• Potřeba zachovat určitý životní styl, jehož nedílnou součástí je i pravidelné zaměstnání.
• Potřeba sociálního kontaktu, strach z izolace v rodině.
• Ekonomické důvody- důchod bývá spojen s poklesem životní úrovně.“
(Vágnerová, 2007, s. 358) 3.1.1 Potřeby spojené s odchodem do důchodu
Každý člověk má své potřeby, stejně tak jako člověk, co odchází do důchodu.
Teorií potřeb se zabýval známý psycholog Abraham Harold Maslow, který sestavil tzv.
pyramidu potřeb. Na vrcholu se nachází potřeba seberealizace, dále potřeba uznání, potřeba lásky, potřeba bezpečí a potřeby tělesné.
My se zde budeme zabývat potřebami spojenými s důchodem dle Vágnerové (2007):
• potřeba stimulace
Lidé často v důchodu ztrácí smysl života. Mají spoustu nenaplněného volného času a připadají si zbyteční. „…Na druhé straně se odchodem do důchodu snižuje zátěž vyplývající z nadměrné stimulace i nepříjemných podnětů, které přináší profesní činnost. Starší člověk si může sám určovat míru stimulace, která by pro něj byla přijatelná a může se proto cítit ve větší pohodě. (Vágnerová, 2007, s. 365)
• potřeba orientace a adaptace
Člověk v důchodu se musí s novou situací vyrovnat. Mění své postoje situacím či činnostem. Některé situace, které pro ně byly, dříve nedůležité se mění na důležité a naopak.
• potřeba aktivity
Aktivity jsou pro důchodce také velmi důležité. Někdy je problém najít aktivitu, která by měla pro důchodce smysl. Důvodem je rychlejší unavitelnost a sklon k pohodlnosti. Nejoblíbenější je práce na zahradách nebo v domácnosti.
• potřeba sociálního kontaktu
Člověk v důchodu se setkává s menším počtem lidí, často jen s rodinou či sousedy.
Objevuje se tu velké riziko izolace a osamělosti.
• potřeba citové jistoty a bezpečí
Jako každý člověk i důchodce potřebuje někam patřit, někam se začlenit do společnosti. Ani finanční situace není valná, člověk si nemůže dovolit koupit, to co předtím.
• potřeba seberealizace
Každý člověk, který ztratí profesní roli, se cítí zbytečný, druhořadý a stejně tak i důchodce. „…Důchodce je postaven do situace, kdy musí hledat nový způsob seberealizace a sebepotvrzení, což může být spojeno s nutností změnit i některé postoje a hodnotovou hierarchii. (Vágnerová, 2007, s. 366)
Abychom mohli více porozumět potřebám seniorů, je zapotřebí dobrá komunikace s nimi.
4 Komunikace se seniory
„Komunikace je předávání informací, pocitů, citů k druhým.“
(Venglářová, 2007, s. 74) Komunikace bývá někdy složitý proces. Může ji rozdělit verbální a neverbální.
Dle Venglářové (2007) je důležité hlavně vnímat, pozorovat gesta a mimiku člověka, která nám prozradí mnohé, co nám dotyčný neřekne přímo slovně. Starší lidé zvláště například při únavě mluví pomaleji, a tak je nutné dát jim dostatek času na jejich odpovědi, netlačit na ně, nepospíchat.
Dnešní svět není pro seniory nijak lehký. Nacházíme se v urychlené době, kdy jsou v popředí nejrůznější technické vymoženosti. Lidé mezi sebou více komunikují, nakupují a objednávají si věci přes technologické zařízení. Pro starší lidi je obtížné pracovat s takovými věcmi, a proto je nutné neignorovat je, když se na něco zeptají nebo žádají o pomoc. Umět s nimi komunikovat je velmi důležité, leč někdy složité.
4.1 Desatero pro komunikaci se seniorem
Desatero pro komunikaci se seniorem:
1. „Respektujeme identitu seniora a důsledně jej oslovujeme jménem nebo odpovídajícím titulem- „babi a dědo“ může být pro ně ponižující.
2. Důsledně se vyhýbáme zdětinšťování starého člověka- nehovoříme s nimi jako s dětmi.
3. Při komunikaci se seniory a při jejich ošetřování cílevědomě chráníme jejich důstojnost.
4. Respektujeme princip zpomalení a chráníme seniory před časovým stresem- počítáme se zhoršenou pohyblivostí
5. Složitější nebo zvláště důležité informace několikrát zopakujeme či raději ještě napíšeme na papír.
6. Aktivně a taktně ověříme možné komunikační bariéry (porucha sluchu, zraku) a tomu přizpůsobíme komunikaci.
7. K usnadnění komunikace se zdržujeme v zorném poli seniora, mluvíme srozumitelně a udržujeme oční kontakt.
8. Bez ověření nedoslýchavosti nezesilujeme hlas.
9. Dopomoc při pohybu, odkládání oděvu či při ulehání na lůžko vždy nabízíme, ale nevnucujeme.
10. Při ústavním ošetřování by komunikace i ošetřovatelská aktivita měla cílevědomě směřovat k podpoře a k udržení soběstačnosti seniora nikoli předčasně předpokládat její ztrátu a vést k imobilizaci.“
(Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, 2006)
(NÁRODNÍ RADA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ČR. Desatero komunikace se seniory (geriatrickými pacienty) se zdravotním postižením [online]. 2006 [vid. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/poradenstvi-sluzby/desatero-pro- komunikaci-s-ozp/355-desatero-komunikace-se-seniory-geriatrickymi-pacienty-se- zdravotnim-postizenim.html)
5 Pobytová za ř ízení
Dle Matouška et al. (2007) pobytová zařízení patří mezi sociální služby, které jsou poskytovány lidem, kteří jsou společensky znevýhodněni. Cílem těchto služeb bývá podpora a rozvoj klienta, zachování soběstačnosti nebo alespoň zachování původního životního stylu.
Do roku 2006 existovaly v České republice domovy důchodců, domovy-penziony pro důchodce a domovy s pečovatelskou službou. Nová legislativa ale sjednotila všechny tyto typy služeb do jedné kategorie- domov pro seniory.
Za péči o seniora je primárně odpovědna rodina, státní služby se poskytují v momentě, kdy rodina chybí nebo pečování o seniora nezvládá. Je potřeba, aby tyto služby byly všude dostupné a jejich nabídka byla široká.
Tyto služby slouží seniorům, o které se nemá, kdo starat a oni již nejsou schopni žít ve svém bytě sami.
Malíková (2011) uvádí, že více než 85 % pobytových zařízení zřizuje obec nebo kraj. Stát už není zřizovatel.
„Poskytované sociální služby v pobytových zařízeních jsou financovány více zdrojově a podílí se na nich i úhrady klientů a přiznané příspěvky na péči, které v plné výši náleží pobytovému zařízení, které klientovi poskytuje sociální službu.“
(Malíková, 2011, s. 32 - 33)
5.1 Domovy pro seniory
Jsou to zařízení určená seniorům, kteří se nemohou postarat sami o sebe a ani rodina jim nemůže pomoci.
„Domovy pro seniory jsou pobytovou službou s celoročním provozem určenou pro seniory se sníženou soběstačností a s potřebou pravidelné pomoci v komplexní péči.“
(Malíková, 2011, s. 45)
„Klienti jsou do státních DD (krajských, městských) přijímáni na základě rozhodnutí krajského (magistrátního, městského) odboru sociálních věcí, který vede
pořadníky žadatelů o DD. Obvykle je žadatel informován o termínu nástupu, ve stanovený den je převezen do DD a předán k umístění.“ (Matoušek a kol., 2005, s. 181) Na příslušném úřadě je zapsán každý domov pro seniory v registru poskytovatelů sociálních služeb.
Dle Malíkové (2011) má senior v domově možnost ubytování, stravování, pomoci při osobní hygieně a různých sociálních terapeutických činností. V každém domově se služby mohou něčím lišit, ale jinak jsou velmi podobné. V mnohých se objevuje i zdravotní péče.
Příchod seniora do domova je velmi psychicky náročný. Je potřeba ho na to dostatečně připravit a měl by do zařízení sám chtít jít dobrovolně. Člověk by měl být dostatečně informovaný o možnostech zařízení, o jeho prostředí a o možnostech místa, kam se stěhuje.
Dle Matouška et al. (2005) každý senior, který podá žádost na umístění do zařízení je zařazen nejprve do pořadníku. Sociální pracovnice prošetří místo bydliště žadatele a uzná, zda je umístění do domova ta nejlepší varianta. Právě tato pracovnice hraje důležitou roli v zapojení nového člena do kolektivu domova.
Při přijetí do zařízení se u seniora provede zhodnocení duševního-zdravotního stavu, odhadne se jeho soběstačnost a posoudí se potřeby. Poté se navrhne individuální plán péče na zlepšení dosavadního stavu. Klade se důraz na přání a očekávání klienta.
Tento plán se průběžně kontroluje a vyhodnocuje, jestli bylo dosaženo vytyčených cílů.
Senior má právo očekávat:
- „že bude vypracován plán péče, který bude pravidelně kontrolován a přizpůsobován jeho potřebám,
- že bude rozhodovat, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, o svém způsobu života včetně toho, kdy si přeje soukromí a kdy chce být ve společnosti,
- že jeho pohyb mimo instituci nesmí být omezován, stejně tak i jakékoli jiné kontakty včetně pošty, telefonu či návštěv,
- že péče o něj bude odborně vedena specialistou geriatrem, bude-li jeho stav vyžadovat složitější lékařskou péči a ošetřování.“
(Venglářová, 2007, s. 96)
5.1.1 Počet obyvatel v domovech pro seniory
Podle Českého statistického úřadu (2009) bylo v České republice zjištěno, že počet lidí umístěných v domovech pro seniory k datu 31. 12. 2008 činí 35 945 lidí.
Většinou šlo o věkovou kategorii 65–84 let, jejichž celkový počet byl 21 508 osob.
(viz tabulka č. 4)
Tabulka 4: Počty obyvatel domovů pro seniory podle věku a krajů k 31. 12. 2008
Kraj Celkem Věk klientů
-64 65–84 85+
Česká republika 35 945 3 298 21 508 11 139
Praha 2 017 118 971 928
Středočeský kraj 4 710 448 2 739 1 523
Jihočeský kraj 2 723 264 1 611 848
Plzeňský kraj 1 593 155 1 017 421
Karlovarský kraj 863 93 616 154
Ústecký kraj 3 971 319 2 541 1 111
Liberecký kraj 867 97 474 296
Královéhradecký kraj 2 089 178 1 232 679
Pardubický kraj 2 084 244 1 319 521
Vysočina 2 159 214 1 258 687
Jihomoravský kraj 2 963 219 1 783 961
Olomoucký kraj 2 526 319 1 433 774
Zlínský kraj 2 862 230 1 794 838
Moravskoslezský
kraj 4 518 400 2 720 1 398
(Zdroj: Český statistický úřad, 2009, s. 48)
6 Životní styl
„Životní styl je tvořen totalitou života v průběhu celé životní dráhy a 24 hodin denně. Nejsou to tedy pouze exkluzivní aktivity ve volném čase, ale i způsob dopravy, stolování komunikace, pracovní aktivity, obsah a charakter práce, trávení dovolené, způsob péče o děti a jejich výchova a vzdělávání, velikost rodiny a interakce mezi jejími členy.“ (Sak, Kolesárová, 2012, s. 98)
Každý člověk má svůj životní styl odlišný. Rozdílný mají lidé, kteří pracují na směny v továrně, oproti lidem ze „šoubyznysu“. Životní styl se vyvíjí po celý život.
Procházení životem se náš styl přetváří, tvoří či naplňuje. K největší změně může dojít při založení rodiny či nástupem do zaměstnání. Po založení rodiny nám ubývá volného času na naše aktivity a začne se nám vytvářet párový životní styl.
6.1 Životní styl seniorů
Počátky stáří většinou přijdou v době, kdy je člověk ještě v poměrně dobré fyzické kondici. Příčina změny životního stylu ve stáří je tedy získání více svobody, více volného času, který si každý plánuje sám. Dá se říci, že je to spojeno s odchodem ze zaměstnání. Pro někoho je to pozitivní změna pro někoho negativní, ale většině lidí právě práce určovala život a s tím i životní styl.
Jejich životní styl oproti mladým lidem charakterizuje větší pobyt v přírodě (turistika, výlety atd.) „Jde o generaci, která v dětství pobíhala a hrála si venku, v mládí a středním věku jí bylo vlastní trampování, chataření a chalupaření a potřeba přírody a seberealizace v přírodě jí zůstala až do stáří….“ (Sak, Kolesárová, 2012, s. 106) Musíme, ale poukázat i na to, že změna životního stylu se může prokazovat i delším trávením sledování televize. Někdy může jít, až o dvakrát více času.
7 Volný č as
„Výraz volný čas má krásný zvuk. Vyvolává většinou velmi příjemné představy.
Modrý hluboký prostor, bílá křídla ptáků, svoboda pohybu, poklid.“
(Pávková, 2002, s. 9) Pojem volný čas může znamenat pro každého z nás odlišnou věc. Je to výraz, který nejde přesně definovat. Někdo považuje za svůj volný čas právě ten čas, ve kterém má možnost koukat na televizi a přitom ležet u televize. Někdo si pro změnu čte knížku, či vykonává práci na zahrádce. Volný čas je „čas, s kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku).“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 274).
Pro většinu tento pojem znamená čas, kdy vykováváme nějaké činnosti pro naše uspokojení, uvolnění a hlavně vykonávané dobrovolně.
Dle Hofbauera (2004) by volný čas měl zahrnovat tři hlavní funkce:
- odpočinek (posílení pracovní síly)
- rozvoj osobnosti (účast na vytváření kultury) - zábava (posílení duševní síly)
Dle Hofbauera (2004) můžou trávení volného času ovlivnit nejen faktory sociální, ekonomické, politické, ale zásadní roli hraje i věk, místo bydliště, profese či vzdělání.
Zkrátka stejně tak, jako jsme každý jedinečný, tak máme svůj jedinečný styl trávení volného času. A jinak tomu není ani u seniorů ve stáří.
Existují ale i senioři, kteří si svůj program ve volném čase neumějí vytvořit a právě pro ně tu jsou například kluby pro seniory, různá seniorská centra, čím dál více populárnější univerzity třetího věku nebo akademie třetího věku.
7.1 Kluby pro seniory
Jsou to kluby určené seniorům, kteří žijí ve svých domovech a chtějí ještě aktivně
Dle Matouška et al. (2007) organizují výlety, kulturní akce- návštěvy divadla, kina. Kluby se také zasluhují o rozvoj zájmů seniorů.
Pro aktivního seniora jsou kluby důležité a v dnešní době dochází k jejich rozvoji a rozšíření.
7.2 Univerzita třetího věku
Je to „specifická forma vzdělávání dospělých, určená pro vzdělávání seniorů.
Realizuje se jako cykly přednášek nebo jako ucelené studium (i několika semestrové) v různých oborech humanitních, společenskovědních i přírodovědních.“
(Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 265) Dle Mühlpachra (2004) je to nejnáročnější způsob vzdělávání seniorů.
Jedná se o všeobecné, neprofesní, zájmové vysokoškolské vzdělání pro zájemce každého věku. Nejvíce je to využíváno právě seniory, i přesto, že je to velmi náročné.
Studium vyžaduje důkladné studium. Senioři zde čelí i stresu ze závěrečných zkoušek, kterými musí projít.
První univerzita ve světě vznikla v roce 1973 ve Francii. V České republice to pak bylo v Olomouci roku 1986. Univerzita pomáhá k udržení intelektových a kognitivních funkcí. Problém je ale v dostupnosti. Často jsou univerzity umístěny do velkých měst a mnoho seniorů by muselo daleko dojíždět. Po ukončení studia na univerzitě nedostanou klasický akademický titul, ale pouze osvědčení o absolvování.
7.3 Akademie třetího věku
Akademie je určena dospělým zejména seniorům a poskytuje jim různě zaměřené kurzy. Dle Mühlpachra (2004) je organizují různé organizace jako například Červený kříž nebo instituce např. Akademie Jana A. Komenského. Senior nezískává pouze nové poznatky, ale vytváří si i nové mezilidské vztahy. Na některých přednáškách se podílejí i samotní senioři.
Mezi možnosti trávení volného času také patří sportovní pohybové aktivity.
Pro seniory jsou důležité, i když si to mnozí neuvědomují
8 Sport
Sport je v dnešní době důležitou náplní volného času mladých, ale i starých lidí.
Jedná se o fyzickou (pohybovou) aktivitu, která je prováděna dobrovolně a je omezena určitými pravidly. U seniorů dochází ještě k dalším omezení a příčinou je jejich fyzický stav.
Dle Hoška a kol. (2009) se sporty se dělí na zimní, letní, sálové, outdoorové, indoorové, týmové, olympijské, vodní, letecké, motoristické, plavecké, míčové, pálkovací, jezdecké, střelecké, bojové a adrenalinové. Sport můžeme vykovávat profesionálně, aktivně či pasivně.
8.1 Historie sportu
Dle Hoška a kol. (2008) si lidé již ve středověku potřebovali vybít svou přebytečnou energii, ale sport byl velmi omezován ze strany církve, která dávala přednost duši oproti tělu.
Již z Mezopotámie existují zmínky o sportu. Lidé se tam zejména bavili například střelbou z luku, skokem do dálky na koni, zápasy bez pravidel na život a na smrt nebo závody na vozech. Sportovním centrem byly také Egypt a Kréta. K vyvinutí sportovního odvětví přispělo hlavně Řecko a Řím a to díky Olympijským hrám (heslo:
„rychleji, výše, silněji“).
Krátký (1974) uvádí, že OH vznikly roku 776 před naším letopočtem a stejně jako v dnešní době i tehdy se konaly jednou za čtyři roky. Ve starověku byly ale OH přerušeny a znovu byly obnoveny roku 1896. Ani disciplíny se od dnešních moc nelišily, nejčastější byl a dosud je běh. Soutěžící byli dříve jen muži, ženy měly zákaz se těchto her zúčastnit. I v oblečení měli jiné pravidla. Sportovci museli být nazí, aby nedocházelo k různým podvodům, ale dnes by to nebylo příliš vhodné z etických důvodů. V dnešní době se sport stále více rozvíjí a vznikají nové druhy sportu. Dochází ale také více k podvodům ze strany sportovců jako je například doping. Dříve byl sport ryze zábava, dnes již překročil pomyslnou hranici a jde v něm i o obchod a peníze.
8.1.1 Sokol
Pro mnohé seniory byla příležitost k provozování pohybu právě navštěvování sokola. Vznik tělovýchovné jednoty Sokol, byl důležitou událostí ve sportovním odvětví. Byl založen v době národního obrození 16. 2. 1862 Miroslavem Tyršem a J.
Fügnerem. „Do konce roku 1868 bylo v Čechách již 60 sokolských jednot“.
(Koudelková, 1987, s. 228).
Zakázán byl čtyřikrát a několikrát byl i omezován různými válkami a totalitními režimy. Má skoro 190 000 členů, kteří se věnují sportům a pohybovým aktivitám a to vždy dobrovolně.
Dle Kozákové (1994) heslem V zdravém těle zdravý duch!, usilovali o mravní a tělesnou zdatnost členů. V současnosti byl sokol znovu obnoven. Navázal na tehdejší tradice, ale snaží se i o modernizaci programu.
Součástí sokola je i všesokolský slet. Je to přehlídka sportovní a společenské činnosti za šest let. Letos jsme slavili 150 let od založení sokola a to 5. a 6. července 2012 v pražské Synot Tip Aréně.
Obrázek 8: Sokolský slet 2012
(Zdroj: Wikipedie, Sokolské slety)
9 Pohyb
Pohyb je jedna z mála věcí, které patří k nejzákladnějším potřebám lidského organismu. Na něm je založena vůbec samotná existence člověka (bez pohybu si neuvaříme jídlo a neuspokojíme tím naši potřebu). Pohyb nám dokonce může přinášet i radost. Pokud se stane, že má člověk nedostatek pohybu, může se to na něm projevovat různými poruchami či nemocemi.
„Pohyb je prevencí mnoha onemocnění, pohybem můžeme zpomalit proces stárnutí.“ (Klevetová, 2008, s. 125)
„Pohyb působí velmi příznivě na činnost nervového systému a na veškeré mechanizmy regulující oběh krve.“ (Roslawski, 2012, s. 7)
Pohyb nám umožňuje bojovat proti poruchám spánku i proti depresivním a neurotickým stavům. Neměli bychom také zapomínat, že pohyb nám zlepšuje činnost dýchacího systému. Což je právě pro starší lidi velmi důležité.
Dle Roslawskiho (2012) dochází ke zvětšení provětrávání plic čili ventilace, bránice ale také k větší pohyblivosti hrudního koše.
„Pohyb je významný nejen jako preventivní činitel před mnoha nemocemi, včetně nemocí civilizačních, ale také jako činitel léčebný, jehož se obecně využívá v průběhu každé rehabilitace.“ (Roslawski, 2012, s. 9)
Starší lidé by měli provádět pohyb pravidelně, neboť ve stáří dochází k úbytku svalstva a naopak přibývá vazivo a tuk. Dle Roslawskiho (2012) si pohybem udrží nebo i zpětně získají úroveň fyzické obratnosti a výkonnosti. Právě tato úroveň jim umožňuje být nezávislým na péči svého okolí.
Podle Klevetové (2008) nebyla tato generace seniorů vedena k přípravě na stáří, a proto existují mnohé případy, kdy musí být k vykonávání pohybu nuceni a trpělivě dlouho přesvědčováni.
9.1 Pohybové aktivity seniorů
Slepička, Hošek, Hátlová (2009) uvádí existenci názoru, že ve stáří člověk nemá takové aktivní potřeby jako v mládí. Pravda je ale opakem. Již v dnešní době se někteří senioři snaží žít plnohodnotný, aktivní život, právě pomocí pohybu.
Dle Roslawskiho (2012) pohybovými aktivitami chápeme veškeré druhy pohybu.
Jejich výčet je veliký a stále se rozšiřuje. Pohybové aktivity mají značný podíl na větší spokojenosti ze života.
Začít s pohybovými aktivitami ve stáří není až zas tak jednoduché. Je potřeba důkladného lékařského vyšetření, zvláště u lidí trpících nemocemi pohybového ústrojí či oběhového systému. U těchto lidí je potřeba, aby věděli, jakou mohou mít fyzickou zátěž a hlavně v jakých případech by měli cvičení přerušit nebo dokonce přestat.
Dle Roslawskiho (2012) by se mělo s cvičením okamžitě přestat, jakmile dojde k těmto projevům:
- bolest za hrudní kostí vystřelující do levé horní končetiny, čelisti a nadbřišku, - dušnost nebo pocit strachu,
- závratě,
- nepřiměřené oslabení.
(Roslawski, 2012, s. 14)
Seniorům se doporučuje každý den 30 – 40 minut provádět například procházku a dále různé pohybové hry a aktivity. Důležité je, aby se zvedli z pohodlných křesel a od televizí a začali udržovat fyzickou zdatnost. Mnoho seniorů je ale bohužel stále přesvědčeno, že jakýkoli pohyb a fyzická zátěž je pro ně už nevhodná a snaží se jí vyhýbat. Doporučuje se začít s lehkou prací na zahrádce, například s hrabáním listí, nebo když počasí nepřeje s domácími pracemi.
Aktivity by se neměly stát nudnými a stereotypními proto tu je potřeba, je během týdne střídat. „…Může to být pochod, jízda na kole, plavání v bazénech (doporučuje se zejména lidem, kteří trpí chorobami pohybového ústrojí), cvičení obecně zlepšující kondici.“ (Roslawski, 2012, s. 15)
Velkou roli začínají mít psychomotorické hry. U těchto her jde hlavně o samotný prožitek z pohybu. Nejde zde o vítězství či vysoký výkon. Cvičenci poznávají své tělo, odbourávají strach a stres.
Velmi vhodný je tanec nebo jakékoli kroky doprovázené hudbou. Jsou to rytmické pohyby, které mohou sloužit pro zahřátí organismu. Dále jsou přínosné pohyby vyrovnávací a uvolňovací. V neposlední řadě také cviky na jemnou motoriku.
Dle Roslawskiho (2012) patří mezi oblíbené aktivity seniorů házení kroužků, badminton (hra pomáhá k rozvoji plynulosti pohybu a zručnosti), házení „létajícím“
talířem (rozvoj reflexe a výdrže), plavání (podpora činnosti dýchacího ústrojí), procházky (rozvoj fyzické výkonnosti a mozkových funkcí), jízda na kole.
Dle Klevetové (2008) se zejména u aktivnějších seniorů objevuje zájem o cvičení s původem z východu jako je například jóga, tai-či nebo čchi kung.
Zaměření cviků může být dle Klevetové (2008) různé:
- „podpora proprioreceptorů na plošce nohy a chodidle - pohyby hlezenního kloubu a kyčle
- cvičení rovnováhy a udržení stability těla - koordinace pohybů hlavy a očí a končetin - řízená dechová jógová cvičení
- posilování fázických svalů - protahování posturálních svalů - Feldenkraisova metoda
- posilování pánevního dna
- nácvik sedu, vstávání a chůze“ (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 130)
Velký vliv na aktivní život seniora má hlavně rodina a jejich podpora a zejména pomoc, když se rozhodne začít s aktivním pohybem.
10 Záv ě r teoretické č ásti
V prvních kapitolách práce jsou vysvětleny pojmy stárnutí a stáří. Nalezneme tam také zmínku o věkové skladbě obyvatelstva v budoucnosti. Důležitou součástí života seniora je jeho víra, která někdy bývá i jeho jedinou oporou. Práce se také zaměřuje na proces odchodu do důchodu a potřeby s tím spojené. Pracování se seniory nemusí být vždy jednoduchá, a tak je potřeba znát i některé zásady pro komunikaci s nimi. Další část práce je zaměřena na pobytové zařízení. A to zejména na druh zařízení s názvem domovy pro seniory, na které je průzkum zaměřen. Zařazení seniora do těchto zařízení bývá složitým procesem, a tak je potřeba dbát na dostatečnou připravenost a informovanost seniora. Ve stáří nedochází pouze ke změnám biologickým a psychickým, ale také k celkové změně životního stylu. Protože je má práce zaměřena na pohybové aktivity, pojednává se zde také o pohybu a správnosti cvičení ve stáří. Se stárnutím je spojené mnoho věcí a jednou z nich jsou i nemoci, které seniory často postihují. V závěru teoretické části nalezneme pojednání o volném čase a volnočasových centrech pro seniory, jako jsou kluby pro seniory, univerzity třetího věku a akademie třetího věku.
V praktické části nalezneme nabídku volnočasových pohybových aktivit ve vybraných domovech pro seniory na Jablonecku. A v závěru práce se pokusím o vlastní návrh nabídky pohybových aktivit.
PRAKTICKÁ ČÁST
11 Cíl pr ů zkumu
V praktické části mé bakalářské práce se zabývám tématem „Nabídka volnočasových pohybových aktivit u seniorů v domovech pro seniory a návrh na její optimalizaci“. Průzkum je zaměřen na domovy pro seniory na Jablonecku.
Z oslovených byly ochotny spolupracovat dva domovy a to konkrétně DOMOV DŮCHODCŮ JABLONECKÉ PASEKY a DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY.
Dále jako DPS. Cílem je zmapovat jejich nabídku pohybových aktivit a navrhnout její zlepšení. Zabývám se tedy otázkami: „Jaké pohybové aktivity domov nabízí?“ a „Jaké pohybové aktivity by klienti chtěli zařadit do nabízených aktivit?“.
12 Metody pr ů zkumu a sb ě ru dat
Při průzkumu jsem využila metod:
1. ANALÝZA DOKUMENTŮ VYBRANÝCH DOMOVŮ
Tato metoda mi dopomohla k získání přehledu nabízených aktivit. Pročetla jsem si na webových stránkách jejich měsíčníky a zprávy o činnostech domovů.
2. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
Metoda byla prováděna pomocí dotazníku. Je to nejlepší cesta, jak získat informace od více respondentů. Dotazník je „…prostředek ke shromažďování informací prostřednictvím dotazování osob.“ (Průcha et al., 2001, s. 49)
Abych docílila upřímných odpovědí, dotazník byl anonymní. Respondenty to motivuje k odpovědnému vyplnění. V dotazníku se neobjevily otázky, které by byli nepříjemné, choulostivé nebo sugestivní. Pilotáž byla provedena pouze u staršího rodinného příslušníka, který nežije v žádném zařízení.
Pilotáž je „…v empirickém pedagogickém výzkumu totéž co „předvýzkum“…“.
(Průcha et al., 2001, s. 164). Dopomohla mi k úpravě a lepší srozumitelnosti dotazníku.
Je rozdělen na dvě části. První je zaměřena na osobní fakta, jako je věk, pohlaví, délka pobytu atd. Jsou to otázky uzavřené. Druhá část je tvořena uzavřenými i otevřenými otázkami. Jde tam hlavně o názory, potřeby či přání respondentů.
3. ROZHOVOR POMOCÍ NÁVODU
Používá se často ve spolupráci s dotazníkem. Dle Hendla (2005) je myšleno návodem seznam otázek, které máme předem připravené. „Současně umožňuje provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání.“
(Hendl, 2005, s. 174) Rozhovor jsem nahrávala na mobilní telefon. Tato metoda mi pomohla dostat se více do hloubky zkoumané problematiky. Vedla jsem je se sociálními pracovnicemi šetřených domovů, které mi odpověděli na předem dané otázky ohledně nabídky pohybových aktivit a jejich míru návštěvnosti ze strany klientů.
12.1 Výběr vzorku v DPS Jablonecké Paseky
V jabloneckém domově dostali respondenti dotazníky do rukou 28. února 2013.
Po rozhovoru s vedoucí sociální pracovnicí, jsme došli k závěru, že si klienty s dotazníky obejdu sama. Vypsala mi jména lidí, kteří budou schopni se mnou spolupracovat na vyplnění mého dotazníku. Celkem s mojí pomocí se podařilo vyplnit 15 dotazníků.
Kritéria mého výběru: respondenti jsou ochotni spolupracovat
Při výběru vzorku rozhovoru jsem se zaměřila záměrně na sociální pracovnici, která má přehled o nabízených aktivitách.
12.2 Výběr vzorku v DPS Velké Hamry
V hamrovském domově jsem zvolila jinou cestu dotazníkového šetření, než v domově jabloneckém. Dotazníky jsem zde zanechala týden, aby měli respondenti klid a čas na vyplnění. Do rukou se jim tedy dostali v termínu 8 – 15. března 2013. Sociální pracovnice vybrala seniory, kteří jsou schopni vyplnit ho sami a zbytku musela pomoci.
Oproti jabloneckému domovu, si zde pracovnice důkladně prošla dotazník, aby zjistila,
na co se chci klientů ptát. Toto jednání, mi od ní přišlo velmi zodpovědné. Vrátilo se mi všech 25 dotazníků.
Kritéria výběru byla stejná jako u předchozího šetření: respondenti jsou ochotni spolupracovat
Výběr vzorku rozhovoru byl také stejný. I zde sociální pracovnice hrála důležitou roli a rozhovor byl veden právě s ní.
12.3 Práce s nasbíranými daty DPS Jablonecké Paseky
Jelikož bylo v tomto domově provedeno dotazníkové šetření za mého dohledu a pomoci, nedošlo tak k vyřazení žádného dotazníku. Všechny splňovaly kritéria pro jejich vyhodnocení. Data z uzavřených otázek z dotazníků byla převedena do grafů s relativní četností.
Rozhovor byl zpracován do písemného přepisu, který byl odsouhlasen sociální pracovnicí.
12.4 Práce s nasbíranými daty DPS Velké Hamry
Po návratu dotazníku jsem provedla jejich kontrolu a nedošlo k žádnému vyřazení.
Informace z uzavřených otázek jsou zpracovány do přehledných grafů a rozhovor zpracován do písemného přepisu (příloha) se souhlasem sociální pracovnice.
13 Vyhodnocení dat z obou zkoumaných domov ů (Jablonec n. N. a Velké Hamry)
13.1 Analýza dokumentů
Jablonec nad Nisou
Analýza dokumentů z internetových stránek a dokumentů předložených v domově dokazuje, že DPS nabízí aktivity pravidelně a nepravidelně. Pravidelné aktivity: cvičení na židli, zpívání, čtení v klubovně, posezení s morčaty, bohoslužba, paměťové cvičení, poslech hudby. Nepravidelné aktivity: sledování filmů pro
Domov vydává každý měsíc měsíčník „Zrcadlo domova“, ve kterém jsou senioři informováni o dění kolem nich a hlavně o nabízených a připravovaných aktivitách.
Velké Hamry
Opět byla provedena analýza internetových stránek, ale bližší informace byly dosaženy zvláště z dokumentů předložených přímo v domově. Jako pravidelné aktivity uvádí: kuželky, výuku německého jazyka, trénování paměti, bohoslužbu, zpívánky, předčítání z knih, vzpomínkové posezení, ranní rozcvičky a terapeutické dílny.
Nepravidelné aktivity: letní grilování, sportovní dny, výlety a vystoupení dětí z mateřské školy. Domov má zřízenou nástěnku, kde se klienti mohou dočíst informace o aktivitách a plánovaných akcích.
13.2 Rozhovor
Rozhovor byl uskutečněn s vedoucí sociální pracovnicí a to jak v jabloneckém domově, tak v hamrovském. Byl pokaždé tvořen 6 stejnými otázkami:
1. Jak často aktualizujete nabídku volnočasových aktivit?
2. Kolik máte nabídek na pohybové aktivity?
3. Jak jsou časově vymezené?
4. Jaký je podle Vás zájem o pohybové aktivity?
5. Jaká pohybová aktivita se zdá, že je nejnavštěvovanější?
Jablonec nad Nisou
Z rozhovoru bylo jasné, že pracovníci domova se snaží o aktivní život svých klientů a podle otázky č. 1. svou nabídku aktivit aktualizují každý měsíc. Nechtějí, aby došlo k jistému stereotypu a pasivitě klientů. Co se týče množství nabízených pohybových aktivit, tak těch DPS moc nenabízí, můžeme mluvit o jediném cvičení na židlích a rehabilitaci. Jedná se buď o individuální cvičení, nebo skupinové. Senioři, kteří se rozhodnou navštívit cvičení mají možnost, vždy v dopoledních hodinách a aktivita trvá 60 minut. K mému smutnému zjištění mi bylo odpověděno na otázku č. 4, že senioři nemají o pohybové aktivity zájmem. Jsou v této věci velmi pasivní a nemají žádnou motivaci k navštěvování těchto aktivit. Toto tvrzení se mi také potvrdilo ve výsledcích z dotazníků. Proto také nelze říci, která je nejnavštěvovanější. „Když jich na
cvičení na židlích přijde deset je to veliký úspěch. Nyní pro ně připravujeme olympiádu a jsme zvědaví na účast, protože víme, že se moc nechtějí hýbat a jsou v této oblasti spíše pasivní.“ (rozhovor č. 1)
Velké Hamry
I v tomto domově bylo patrné, že pracovníci se snaží o vylepšení života seniorů v jejich pobytovém zařízení. Svou nabídku volnočasových aktivit aktualizují každý rok.
Ani tady nemají mnoho nabídek na pohybové aktivity. „Velmi osvědčené jsou kuželky, které se hrají v jídelně.“ (rozhovor č. 2) Zúčastnit se mají klienti možnost každé pondělí a trvá hodinu a půl. Veselejší odpověď než v předchozím rozhovoru jsem dostala na otázku č. 4. Zdá se, že v tomto domově žije více aktivních seniorů než v Jablonci.
Zájem o pohybové aktivity je veliký. Mezi hodně navštěvované z pohledu sociální pracovnice jsou rehabilitace a zvláště kuželky. Oblíbené je i ranní cvičení, kterého se může zúčastnit každý, každé ráno. Funguje to jako rozcvička, účastníci této aktivity cvičí s předcvičovatelkou na chodbě před svými pokoji. „Mám radost, když je každé ráno vidím v tak hojném počtu.“ (rozhovor č. 2)
13.3 Dotazníkové šetření
Dotazník je tvořen 13 otázkami a je rozdělen do dvou částí. Uzavřené otázky jsou převedeny do přehledných grafů. V obou zkoumaných domovech pro seniory jsem použila dotazník stejné struktury.
13.3.1 Část první
Je tvořena z prvních šesti otázek, které slouží k lepšímu poznání respondentů.
Je důležité znát bližší informace o dotazovaných, pomáhá to utvořit si o nich určitý obrázek. Data z domova pro seniory z Jabloneckých Pasek jsou zobrazována v grafech tmavě modrou barvou a z Velkých Hamrů světle modrou.
