• No results found

Mobilní aplikace jako podpora volnočasové pohybové aktivity

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Mobilní aplikace jako podpora volnočasové pohybové aktivity"

Copied!
84
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Mobilní aplikace jako podpora volnočasové pohybové aktivity

Bakalářská práce

Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie

Autor práce: Tomáš Opálka

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Kupr, Ph.D.

Liberec 2017

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Mgr. Jaroslavu Kuprovi, Ph.D. za vedení a pomocnou ruku při psaní práce.

Svojí rodině za podporu a motivaci.

Všem respondentům, kteří se zúčastnili anketního šetření.

(6)

Anotace

Hlavním cíle bakalářské práce je vytvoření uţivatelské příručky na pouţití vy- braných aplikací, které pomáhají pohybové aktivitě. V první části jsou vysvětleny ter- míny jako adolescence, hypoaktivita, pohybová aktivita nebo volný čas. V další části jsou doporučení od Světové zdravotnické organizace (WHO) a od českých autorů. Dále navazuje analýza současného stavu a anketní šetření mezi studenty střední školy. Šetře- ní se účastnilo 161 studentů. Na základě anketního šetření proběhl výběr nejvhodnějších aplikací. Smyslem bylo získat podklady pro vytvoření doporučení na zlepšení situace a uţivatelské příručky. Jedná se o aplikace Nike+ Run Club, Pokémon GO a EPP - Po- máhej pohybem, které se jeví jako ideální pro věkové období adolescence.

Klíčová slova: adolescence, pohybová aktivita, mobilní aplikace, hypoaktivita, příručka, volný čas.

Annotation

The main goal of this Bachelor thesis is to create a user manual for using some selected applications specialized in helping with physical activity. The first part of this thesis explains key words like adolescence, hypoactivity, physical activity or free time.

In next part there are some recommendations from WHO and also from czech authors.

Then there is an analysis of present situation, followed by questionnare for students of high schools . There were 161 respondents for this survey and based on this survey a selection of the best applications helping with physical activity took place to obtain so- me data for making recommendations to make situation with physical activity of ado- lescents better and to create a manual to these three specific applications. Nike+ Run Club, Pokémon GO a EPP - Pomáhej pohybem seem ideal for the adolescence.

Key words: adolescence, physical activity, mobile application, hypoaktivity, manual, free time.

(7)

7

Obsah

ÚVOD ... 10

1 CÍLE PRÁCE ... 12

2 ADOLESCENCE ... 13

2.1 PSYCHOLOGICKÉ ZMĚNY... 14

2.2 SOMATICKÝ VÝVOJ ... 17

2.3 MOTORICKÝ VÝVOJ ADOLESCENTŮ... 18

2.4 POHYBOVÉ AKTIVITY VADOLESCENCI ... 19

3 POHYB, POHYBOVÁ AKTIVITA, HYPOKINEZE ... 21

3.1 POHYB ... 21

3.2 POHYBOVÁ AKTIVITA ... 21

3.3 TĚLESNÁ ZDATNOST ... 22

3.4 HYPOKINEZE ... 23

3.5 DOPORUČENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY ... 23

3.6 DOPORUČENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY PODLE WHO ... 24

4 CIVILIZAČNÍ CHOROBY ... 25

4.1 OBEZITA ... 25

4.2 KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ ... 26

4.3 DIABETES MELLITUS ... 26

5 VOLNÝ ČAS ... 28

6 IT TECHNOLOGIE ... 30

6.1 VÝVOJ MOBILNÍCH TELEFONŮ ... 30

6.2 VÝVOJ APLIKACÍ ... 31

6.3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ... 32

7 VYBRANÉ APLIKACE... 34

7.1 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU APLIKACÍ ... 34

7.2 POKÉMON GO ... 34

7.3 NIKE+RUN CLUB ... 35

7.4 EPP-POMÁHEJ POHYBEM ... 36

(8)

8

8 METODIKA PRÁCE ... 37

8.1 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO SOUBORU ... 37

8.2 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉ METODY ... 37

8.3 SBĚR DAT ... 37

9 VÝSLEDKY A DISKUZE ... 38

10 DOPORUČENÍ ... 51

11 ZÁVĚRY ... 52

12 ZDROJE ... 54

13 SEZNAM PŘÍLOH ... 57

(9)

9

Seznam grafů

Graf 1: Jste muţ či ţena? ... 38

Graf 2: Kolik Vám je let? ... 39

Graf 3: Ve kterém jste ročníku? ... 39

Graf 4: Máte smartphone? ... 40

Graf 5: Máte přístup na internet pomocí dat? ... 40

Graf 6: Zajímáte se o sport? ... 41

Graf 7: Věnujete se aktivně sportu? ... 41

Graf 8: Pouţíváte mobilní aplikace k pohybové aktivitě ve volném čase? ... 42

Graf 9: Znáte některé z vypsaných aplikací? ... 42

Graf 10: Pouţíváte některé z vypsaných aplikací? ... 43

Graf 11: Jak jste objevil/a tyto aplikace? ... 44

Graf 12: Kolikrát týdně pouţíváte tyto aplikace? ... 44

Graf 13: Kolik kilometrů nachodíte průměrně za týden při pouţívání těchto aplikací? ... 45

Graf 14: Cítíte zlepšení Vaší fyzické kondice po pravidelném pouţívání těchto aplikací? ... 46

Graf 15: Motivují Vás Vaše předešlé výkony k další pohybové aktivitě? ... 46

Graf 16: Myslíte si, ţe jste se díky pouţívání těchto aplikací podíval/a na nějaká atraktivní místa? ... 47

Graf 17: Je aplikace, kterou pouţíváte v současnosti, Vaše první? ... 47

Graf 18: Jak dlouho v průměru pouţíváte jednu aplikaci neţ přejdete k jiné? ... 48

Graf 19: Domníváte se, ţe byste vyuţili manuál na pouţití mobilních pohybových aplikací? ... 48

Graf 20: Sdílíte své výkony na sociálních sítích? ... 49

Graf 21: Motivují Vás sdílené výsledky Vašich přátel k další pohybové aktivitě? ... 50

(10)

10

Úvod

Dnešní hektická doba působí na kaţdého jedince spíše negativně neţ pozitivně, proto je dobré svůj stres ventilovat jinak neţ u hraní her na počítači. Se stále zvyšující- mi se nároky je potřeba čelit denně velkému mnoţství stresu jiţ od útlého věku.

S postupem času se nároky na psychickou odolnost a výkon navyšují a lidé často upada- jí do depresí. Těm se dá předcházet právě pohybovou aktivitou, díky které se tělo i mysl stávají odolnější vůči vnějším podnětům.

Bohuţel dnešní doba přeje pohodlnému ţivotu, který si lidé snaţí ještě více zjednodušit pomocí nových technologií. Jiţ od základní školy vlastní většina dětí chytrý telefon, coţ je samozřejmě zabaví na dostatečně dlouhou dobu. Rodiče si tak mají moţ- nost splnit všechny své povinnosti do práce, aby pak s nimi večer mohli napsat domácí úkoly a další den se opakuje znovu to samé. Děti raději sedí doma u televize, počítači, tabletu či mobilního telefonu, protoţe to je prostě snazší a pohodlnější neţ jít ven a hýbat se.

Dnešní společnost je nastavena špatně. Dřív byly hlavní priority zdraví a rodina.

Dnes je to spíše umělá krása a hon za co největším výdělkem. A doplácejí na to právě děti a samozřejmě si to nesou dál do ţivota a budou opakovat chyby svých rodičů, pro- toţe to viděli doma a myslí si, ţe je to tak správně.

Pro práci byla zvolena věková skupina adolescence, jelikoţ problémy s inaktivi- tou a obezitou rapidně vzrůstají a adolescence je období, kdy se dá tento jev ještě na- pravit snáze neţ v budoucím ţivotě.

Za nejrozšířenější problém u adolescentů a vlastně u všech věkových skupin se dá obecně povaţovat hypokineze. Nedostatek pohybu je zapříčiněn technickým pokro- kem a snaze lidí si vše zjednodušit. Pohodlný ţivot lidem vyhovuje, protoţe je příjemné se nenamáhat chůzí či jinou pohybovou aktivitou.

Adolescenti se pravděpodobně nebudou chtít vzdát svých mobilních telefonů, a tak mohou být výhodně vyuţity jako pomůcka k pohybové aktivitě. Adolescenti jsou na ně zvyklí, obsluha jim nečiní problémy a celkově povaţují své mobily za důvěry- hodné a někdy aţ skutečné přátele. Na internetu se dá stáhnout velké mnoţství aplikací zabývajících se pohybovou aktivitou, ať uţ posilováním, běháním či hledáním Pokémo- nů.

(11)

11

Cílem práce bude nejprve zjistit jestli vůbec sami dotázaní adolescenti v prvním nebo druhém ročníku střední školy pouţívají nějaké aplikace pomáhající k pohybové aktivitě a následně vytvořit uţivatelskou příručku, která by vedla dále moţné budoucí uţivatele, z řad těch, kteří dosud nepouţívají ţádné aplikace takového typu.

(12)

12

1 Cíle práce

Hlavní cíl práce

Hlavní cíl bakalářské práce je vytvoření uţivatelské příručky k pouţívání mobil- ních aplikací, které se zabývají pohybovou aktivitou.

Dílčí úkoly práce

1. Teoretické zpracování problematiky.

2. Analýza současného stavu.

3. Výběr vhodných aplikací.

4. Provést anketní šetření na vybrané škole.

5. Zpracování získaných dat.

6. Vytvoření doporučení a uţivatelské příručky k pouţívání mobilních aplikací.

(13)

13

2 Adolescence

Termín adolescence pochází z latinského slovesa adolescere do češtiny překlá- dáno jako dorůstání, dospívání, mohutnění. Tento termín označující období v lidském ţivotě se poprvé pouţilo v 15. století (Muuss, 1989 in Macek 2003).

Podle Vašutové (2005) je období adolescence od 15 do 21/22 let. V tomto obdo- bí se musejí ukotvit prodělané fyzické změny a zároveň se vývoj zmírňuje oproti pubes- cenci. Dochází k sekulární akceleraci, coţ je zrychlování růstu a vývoje. Jedná se o rychlejší začátek duševního i tělesného dospívání, to zapříčiní delší ţivotní úsek v tomto období a umoţní dokončení plného vývoje.

Podle Vágnerové (2005) se datuje období adolescence od 10 do 20 let, čili se jedná o celou dekádu, která se stále prodluţuje na obě strany. Zároveň se v adolescenci komplexně proměňuje osobnost přes všechny oblasti: somatické, psychické i sociální.

Mnoho změn je hlavně podmíněno biologicky, ale samozřejmě je ovlivňují i psychické a sociální faktory. Adolescence je se svými typickými znaky velmi specifické období v ţivotě. V tomto období jedinci hledají, přehodnocují a musejí zvládnout vlastní pře- měnu, přičemţ získají sociální postavení a vytvoří si svou vlastní identitu.

Současní adolescenti se snaţí co nejrychleji zvládnout období dětství, jelikoţ se chtějí co nejdříve vyrovnat dospělým, alespoň v nějakých oblastech. Ze všeho nejdříve se chtějí zbavit sociální podřízenosti a jiných dětských vlastností. Vyţadují zacházení jako s dospělými, ale zodpovědnosti přijímají jen zřídka a neochotně (Vágnerová, 2005).

Vágnerová (2005) rozděluje adolescenci na dvě období. První nazvala raná ado- lescence, která se jinak nazývá pubescence. Jedná se o období mezi 11.-15. rokem s individuálními rozdíly. Nejviditelnější proměnou je tělesné dospívání zároveň s pohlavním dospíváním jinak lze označit téţ puberta. S těmito změnami se mění celý zevnějšek, ale můţe proběhnout v pořádku, jen v případě, zda je na to jedinec připrave- ný. Pubescent se začíná osamostatňovat od rodičů. Velký význam mají přátelé, ale i první lásky a experimenty v partnerských vztazích. Mají potřebu se odlišit od ostat- ních, čehoţ dosahují úpravou zevnějšku nebo specifickým ţivotním stylem. Nejdůleţi- tějším momentem v tomto období je ukončení povinné školní docházky a výběru další- ho profesního zaměření.

(14)

14

Druhé období dle Vágnerové (2005) se nazývá pozdní adolescence a začíná při- bliţně 15. rokem a končí kolem 20 let s individuálními rozdíly. V tomto období zpravi- dla dochází k prvnímu pohlavnímu styku. Adolescence je hlavně dobou komplexnější psychosociální proměny. Dalším důleţitým sociálním mezníkem je ukončení středo- školského vzdělání a výběrem zaměstnání či vysoké školy. S tím je spjata ekonomická nezávislost na rodičích, dřív je tomu tak u dělnických profesí a později u vysokoškoláků. Adolescenti utvrzují svou sociální identitu u vrstevníků pomocí sdíle- ných hodnot i záţitků se svými vrstevníky. Stabilizují se vztahy s rodiči a jedinci dosa- hují nových sociálních rolí s vyšší prestiţí. Rozvíjejí vztahy hlavně v oblasti partnerství.

Stávají se plnoletí ve svých 18 letech, coţ je dalším důleţitým sociálním mezníkem.

Zároveň se stávají plně zodpovědní za své jednání.

Podle Macka (2003) je adolescence dospívání i mládí současně. Je uţitečné roz- dělit adolescenci do tří fází. První období je časná adolescence v rozpětí 10(11)-13 let, druhá fáze nazvána střední adolescence se pohybuje v intervalu 14-16 let a poslední fáze je v rozmezí od 17 do 20 let, případně i déle.

Šimíčková-Číţková (2003) uvádí, ţe adolescence začíná u dívek kolem šestnác- tého roku a u chlapců o rok později. Horní věková hranice se dá stěţí určit, jelikoţ do- vršení dospělosti ovlivňuje plno aspektů. Zatímco v méně rozvinutých kulturách se stá- vá adolescent dospělým pomocí rituálů a daných pravidel.

Dle Šimíčkové-Číţkové (2003) je hlavním úkolem v adolescenci si vytvořit vlastní identitu, ţebříček hodnot a přijmout za vlastní normy společnosti spolu s morálními principy. Jedním z nejdůleţitějších aspektů je vlastní autonomie neboli stát se nezávislými na rodičích a zároveň také vytvářet heterosexuální vztahy.

Podle Čápa a Mareše (2001) po pubertě nastává adolescence a datují ji podobně jako ostatní autoři od 15 do 20 let. Toto období je relativně klidnější neţ předchozí a dochází přechodu z mladistvých na dospělé. Pokud adolescenti nedosahují dobrých výsledků nezvedá se jejich prestiţ u vrstevníků, a tím můţe dojít k prohloubení pocitu méněcennosti.

2.1 Psychologické změny

Na vytváření vlastní identity se podílejí sociální situace, ale zároveň také vroze- né vzorce chování, kterým se říká genotyp. Při vytváření vlastní identity se rozlišují čtyři typy, nejsou však stálými osobnostními rysy, ale aktuálními reakcemi na dané si-

(15)

15

tuace. První je dosaţená identita, jedinec jiţ má krizi identity za sebou a mohl přehod- notit své názory, poté dospěl k určitému názoru nebo činnosti podle vlastního rozhodnu- tí. Druhou moţností je přejatý způsob prosazování se v nastalých situacích. Jedinci z druhé skupiny pouze celý ţivot přejímali názory druhých a ani se nesnaţili se dopra- covat k identitě pomocí své aktivity. Moratorium neboli prodlouţení či odloţení je třetí moţnost a nastává při krizi identity. Adolescenti hledají a zkouší nové názory a postoje, které zase opouštějí a pak podobné problémy mohou řešit úplně rozdílně, jako kdyby zapomněli předešlou zkušenost. Čtvrtým typem je difúze identity, tito jedinci se nesnaţí zaujímat vlastní názory, často působí zmateně, tím se stávají nevypočitatelní ve svém jednání. Stále jsou hodně infantilní a nevyzrálí, od takových jedinců se nedá očekávat jednání vyrovnané osobnosti (Šimíčková-Číţková, 2003).

Dnešní sociální prostředí ekonomicky vyspělých společností neposkytuje dosta- tečně příznivé podmínky pro rozvoj adolescentů. Díky sdělovacím prostředkům, rodině, nebo nejbliţšímu okolí chápou adolescenti práci jako nutné zlo, zaměřují se na ekono- mické a materiální hodnoty, konzum společnosti a pokrytectví. Adolescenti odsuzují starší generace za jejich nedostatky, ale nevědomě spoustu chyb přejímají, včetně hod- notových orientací a způsobu ţivota (Čáp, Mareš, 2001).

Podle Vašutové (2005) je sociální vývoj určen dvěma milníky. První je ukončení povinné školní docházky a druhý je dokončení profesní přípravy. V 18 letech se stává adolescent plnoletým a plně zodpovídá za své konání. Zde se projevuje diametrální roz- díl mezi biologickým dozráním jedince a nezralostí v oblasti sociální neboli občanské role. V tomto období je jedinec značně omezován a je mu bráněno v jeho sexuálním potenciálu. Je také ekonomicky závislý na rodičích, kteří vyuţívají této reality k jeho omezování v mnoha směrech.

Emoční a osobnostní vývoj se dokončuje, a adolescent dosahuje nejvyšší intelek- tuální potencionality. Emoční vývoj se stabilizuje a adolescent má potřebu udrţovat hodnotný partnerský vztah. Adolescent se stává soběstačným bez rodičů, ale zároveň se stává závislým na vztazích s vrstevníky a přáteli. Vrchol jeho autonomie by měla být odpovědnost za všechny své činy i za osoby jemu svěřené (Vašutová, 2005).

Vašutová (2005) rozděluje psychologii adolescentů do čtyř hlavních kategorií.

První je sebepoznání neboli sebereflexe. V této oblasti si jedinec osvojuje mravní pojmy a názory. Nejzásadnější problematikou je hodnotová orientace a hierarchie. Adolescent

(16)

16

si přeje získávat nové ţivotní podněty, se kterými přicházejí i nové emoce. Emoce záro- veň vznikají i na kladné a negativní podněty, úspěch či neúspěch. Při sebepoznávání lze vidět posun od závislosti k nezávislosti, od lability ke stabilitě, k vyšší objektivitě a k reálným cílům. Přiměřené sebehodnocení můţe teprve vést k sebezdokonalení.

Další v pořadí je sebehodnocení. Adolescent trpí nevyrovnaným sebehodnoce- ním, často ale převládá sebedůvěra a sebepřeceňování. Sebehodnocení se zakládá na názoru vrstevníků a čím lepšího hodnocení dosáhnou, tím vyššího postavení ve skupině dosahují. Zhruba mezi čtrnáctým a šestnáctým rokem stále ještě přejímají hodnocení od rodičů či učitelů, ale pomalu od tohoto hodnocení odstupují a dávají spíše na názor vrs- tevníků. Ve skupinách jsou vyhledáváni aktivní jedinci, zatímco pasivní jsou společen- sky odmítáni (Vašutová, 2005).

Sebevědomí je důleţitou součástí ve vytvoření rovnováhy mezi vnějšími vlivy a vnitřním proţíváním. Zdravé sebevědomí značí sociálně zralou osobnost, která nemá přehnané představy o svých moţnostech a schopnostech. Ve skupině právě zdravé se- bevědomí zajistí odpovídající respekt, bez zbytečného zdůrazňování svého já. Nadměr- né sebevědomí značí nedostatek v oblasti sebepoznání a projevuje se nadřazováním a podceňováním druhých. Trpí s ním jedinci touţící po moci. Nízké sebevědomí je v podstatě synonymum pro sebepodhodnocování, tito jedinci se dobrovolně vzdávají úkolů, protoţe si na ně nevěří. Vyhýbají se i situacím, které vyhodnotí jako sloţité a náročné, protoţe se bojí výsledku a neúspěchu (Vašutová, 2005).

Vašutová (2005) pojmenovala čtyři nejčastější typy sebevědomí. První jsou ado- lescenti se zdravým sebevědomím - vědí co chtějí a dokáţí, zvládají poţadavky okolí a jejich sebevědomí je závislé na referencích jejich skupiny. Druhým typem jsou ado- lescenti hledající - mají stále neohraničení sebevědomí, zkouší si nové role a postoje, tím se postupně propracovávají ke svým cílům. Třetí skupina tvoří adolescenti závislí, kteří nejsou schopni sami si vytvořit nějaké reálné cíle, takţe pouze plní vůli svých au- torit, velmi snadno se dá s nimi manipulovat, mají rádi přesné normy, protoţe se o ně můţou opírat. Čtvrtým a posledním typem jsou adolescenti zmatení, netuší co se svým ţivotem, nedokáţí se orientovat v poţadavcích společnosti, často jednají neuváţeně a jejich sebevědomí kolísá.

Sebevýchova je posledním stupněm sebeformování. V této fázi se vymezuje vlastní charakter, postoj člověka k čemukoli má tři duševní pochody - poznávací, cito-

(17)

17

vou a volní. Charakter je vlastně soubor postojů a názorů člověka k okolnímu světu.

Charakterové vlastnosti jsou bipolární: pasivita - aktivita, hrubost - ohleduplnost. Ado- lescenti se snaţí díky svým novým záţitkům stabilizovat názory na svět. Právě nespoko- jenost se sebou samým je impulzem, aby jedinec začal na sobě pracovat tedy sebevy- chovávat. Zdravě zformovaný charakter uváţlivě přemýšlí o důsledcích na sebe i na druhé. Podle individuální hloubky proţívání si jedinci promítají svá rozhodnutí do se- bevědomí, obzvlášť pokud překročí nějaký mravní princip (Vašutová, 2005).

2.2 Somatický vývoj

Somatický vývoj v adolescenci je jiţ ukončen. Jedinec získává konečnou fyzic- kou podobu a je schopný reprodukce. V adolescenci je na vysoké úrovni fyzická vý- konnost a jedinci dosahují výborných sportovních výkonů. Úspěšní jsou spíše v krátkodobějších a intenzivnějších aktivitách. Jedná se převáţně o chlapce, jelikoţ jsou popoháněni sexuálním pudem. Při těchto aktivitách ventilují přebytečnou energii (Šimíčková-Číţková, 2003).

Senzomotorické i intelektové předpoklady jsou v tomto období jiţ na vysoké úrovni a mohou dosahovat vysokých výkonů. Dokonce tomu tak je v některých spor- tovních odvětvích či jiných zájmových činnostech. Mnozí adolescenti však nevyuţívají své moţnosti a to hlavně ve škole. To se můţe stát z různých důvodů - nízké vzdělání v rodině, působením nějaké skupiny, ale především málo vytrvalosti v plnění povinností či nedostatek vůle (Čáp, Mareš, 2001).

V adolescenci je velká individuální somatická, psychická a sociální variabilita.

Nejprve je mezi pohlavími velký vývojový rozdíl, ale v tomto období se postupně vy- rovnává. Rozdílnosti dané biologickým vývojem se postupně smazávají a do popředí vystupují odlišnosti sociální - vzdělání, sociální zkušenosti. Fáze adolescence je biolo- gicky vymezena pohlavním dozráváním a dokončením fyzických změn. Dosahují zde dalšího milníku v ţivotě, kterým je zahájení sexuálního ţivota. Nejedná se ovšem o pravidelný sexuální ţivot. Tento fakt v dospívání jedince má velký význam v ostatních oblastech vývoje: do emočního a sociálním (Vašutová, 2005).

V pěti vývojových stádiích se většinou popisují pubertální změny. U děvčat v první fázi nejsou viditelné téměř ţádné změny pohlavních znaků. Ve druhé fázi začíná nabývat první tkáň pod bradavkou a kolem genitálií se objevují známky pubického och- lupení. V následujícím třetím stádiu se začíná objevovat vnější kontura prsou. V pořadí

(18)

18

čtvrtém stádiu je znatelná i vnitřní kontura prsu a zároveň axilární ochlupení genitálií dospělého typu, zatím ale na menší ploše. Poslední páté stádium je charakteristické úpl- ným vývojem všech sekundárních pohlavních znaků (Marshall, Tanner in Macek, 2003).

Chlapecké prvotní stádium pubertálních změn je vyznačováno infantilním vývo- jem penisu i šourku, zatím nezačíná růst ţádné pubické ochlupení. Ve druhé fázi se var- lata i šourek zvětšují, kůţe se pigmentuje a nalezneme i první pubické ochlupení. Ve třetím stádiu penis roste více do délky neţ do šířky, vyskytuje se uţ i axilární ochlupení.

V dalším čtvrtém stádiu se mění šířka i délka penisu, probíhá i vývoj ţaludu, ochlupení kolem genitálií je jiţ dospělého typu, ale není tak rozšířené. Poslední pátá fáze se vy- značuje ukončeným vývojem všech orgánů, vyskytuje se i středové ochlupení, na tváři začínají růst vousy a probíhá hlasová mutace (Marshall, Tanner in Macek, 2003).

2.3 Motorický vývoj adolescentů

V adolescenci se všeobecně zvyšuje zájem o sport. Probíhá rychlý rozvoj schop- ností a učení se novým dovednostem. V tomto období se těší největšímu rozvoji síla, hbitost, jemná pohybová koordinace a rovnováha. Dosaţené úspěchy ve sportu ovlivňu- jí sebehodnocení adolescentů (Langmeier in Hodač, 2015).

Měkota a Novosad (2005) popisují motorické schopnosti jako soubor schopnos- tí, které jsou podmíněné úspěšným pohybem, při dosahování různých výkonů nejenom ve sportu, ale i v práci či kdekoliv jinde, kde je pohyb primární sloţkou.

Koordinační předpoklady

V adolescenci se kladně vyvíjejí koordinační předpoklady, na sklonku adoles- cence je často dosaţeno ţivotního maxima výkonů vyţadující koordinační předpoklady.

V adolescenci se stabilizují motorické rysy osobnosti. Jsou viditelné velké diference mezi jednotlivci, které se prohlubují objemem pohybové aktivity (Měkota, Novosad, 2005).

Silové předpoklady

Podle Měkoty a Novosada (2005) po celou dobu adolescence silové předpoklady narůstají. Vrchol silových předpokladů ale přichází aţ později. V silových předpokla- dech je zcela viditelný rozdíl mezi dívkami a chlapci.

(19)

19

V posilovnách bývá zákaz vstupu do 15 let, protoţe posilování se zátěţí v tomto věku můţe narušit vývoj jedince. Doporučuje se jen cvičení s vlastní vahou.

Rychlostní předpoklady

Adolescenti mají vrchol rychlostních předpokladů jiţ za sebou. V tomto období je vývoj rychlosti uţ jen mírný, jednoduchá reakční doba se zkrátí asi o 100ms (Měko- ta, Novosad, 2005).

Vytrvalostní předpoklady

Dívky v tomto období dosahují svého vrcholu aerobní vytrvalosti, ale jenom v případě, ţe je rozvíjena, v opačném stagnuje nebo klesá. U chlapců je znatelné zlepše- ní i bez tréninku. Nejvyšší úroveň ale přichází aţ po dvacátém roku ţivota (Měko- ta, Novosad, 2005).

2.4 Pohybové aktivity v adolescenci

Podle Frömela, Novosada, Svozila (1999) dochází se vzrůstajícím věkem k úbytku pohybové aktivity. Nejkritičtější období pro chlapce je vysokoškolské studium a pro dívky středoškolské a vysokoškolské studium. Pohybová aktivita v tomto období má zejména vliv na další sociální a emoční vývoj jedince. Aktivity prováděné o víkendu nemají dostatečný obsah asi strukturu, aby kompenzovaly celotýdenní zatíţení.

Pohybové aktivity preferované dívkami jsou plavání, tanec, aerobic, bruslení, sjezdové lyţování, kondiční kulturistika a turistika. U chlapců převaţuje plavání, fotbal, bruslení, lyţování nebo úpolové sporty. Dívky i chlapci mají negativní postoj k vytrvalostním aktivitám. V hodinách tělesné výchovy dívky vyţadují menší zatíţení, zatímco chlapci ţádají vyšší zatíţení (Frömel, Novosad, Svozil, 1999).

Podle Blahutkové, Řehulka, Dvořákové (2005) je podpora pohybových aktivit pro mládeţ zaloţena na projektech, které je navádí ke zdravému ţivotnímu stylu.

V České republice těchto projektů existuje mnoho a jsou vytvářeny Ministerstvem zdra- votnictví ČR a Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy ČR. V těchto projektech je zapojeno mnoho pedagogů i psychologů ze škol a jiných organizací.

Například projekt „Týdny zdraví ve školách“, jejichţ hlavním cílem je výchova dětí k dobré ţivotosprávě. Na počátku musejí děti získat základní návyky, ze kterých se časem stanou kaţdodenní zvyky. Projekt je uskutečňován dvakrát ročně. Zapojí se děti,

(20)

20

ale i pedagogové, ředitelé a rodiče (Muţík, Pillerová, Stojaníková, Nykodým, Zachrla, 2001).

(21)

21

3 Pohyb, pohybová aktivita, hypokineze

3.1 Pohyb

Pohyb znamená ţivot. I kdyţ zrovna nevytváříme ţádný pohyb a jsme zdánlivě v klidu, tak stále probíhají dechové pohyby, také dochází k cirkulaci krve, stahům srdce a dalším pohybům, které nevnímáme. V pohybu je propojena sloţka fyzická, duševní a duchovní, a to vše ve velmi individuální podobě a individuálnímu vztahu ke světu.

Pohyb je vlastně základním sdělovacím prostředkem našeho těla, lze jím vyjádřit pocity a nálady, je první formou mezilidského dorozumívání v daleké minulosti. Některé ne zcela tradiční pohybové programy se vracejí k tomuto dorozumívacímu prostředku (Muţík, Krejčí, 1997).

Podle Muţíka a Vlčka (2010) termín pohyb člověka zpravidla znamená schop- nost člověka pohybovat se v prostoru a čase za pomoci svalů. Pro zamýšlené přemístěný člověka v prostoru a čase se většinou pouţívá výraz pohybová aktivita (PA), ale její vymezení je různé.

Pohyb je jedním ze základních projevů ţivota. Druh i mnoţství pohybu rozhodu- je do určité míry o našem zdravotním stavu. Zároveň má přímou spojitost s naší náladou a duševním výkonem. Tělesná aktivita společně s pohybem v nejrůznějších formách můhou být rekreačně sportovní či pracovní, ale veškerý pohyb ovlivňuje náš zdravotní stav (Krejčí, 2011).

Pohyb nemá mít jenom lokomoční smysl, není to jenom o pohybu svalů, ale jde i o vyjádření myšlenek, pocitů a nálad. Není to jenom psychologická nebo psychofyzio- logická záleţitost, je to i společenská hybná síla motivující k lidské soudrţnosti na všech moţných úrovních. Analýzou individuálního pohybového projevu jedince je moţné předpovídat aktuální tělesný a duševní stav (Blahutková, Řehulka, Dvořáková, 2005).

3.2 Pohybová aktivita

Pohybová aktivita jako různorodá pohybová činnost člověka, která se uskutečňu- je díky pohybovému aparátu. U kaţdého jedince se specifikuje typickými lidskými zna- ky, jako jsou sociální postavení, cílevědomost, ostýchavost, schopnost komunikace s ostatními lidmi (Zvonař, Duvač, 2011).

(22)

22

Pohybová aktivita slouţí jako prostředek pro vytvoření plnohodnotného zdravé- ho ţivotního stylu. Člověka doprovází jiţ od jeho fylogenetického vývoje. Lidský druh je svojí konstitucí, metabolickou přizpůsobivostí, morfologií přizpůsoben k ţivotu v nehostinných a nestálých podmínkách. Pohybová aktivita je jediným nutným pro- středkem k ţití a přeţití (Sigmund, Sigmundová, 2011).

Pravidelná pohybová aktivita přispívá k rozvoji a upevnění zdraví. Díky tomu je moţné předcházet či eliminovat řadu zdravotních obtíţí. Prokazatelně zabraňuje vzniku mnoha civilizačních onemocnění a hlavně pomáhá zabraňovat novodobému fenoménu - hypokinezi (Sigmund, Sigmundová, 2011).

Michálek (2004) vysvětluje pohybovou aktivitu jako pohybovou činnost se zvy- šujícími se poţadavky na organismus, činnosti zároveň mají energetický výdej, který je vyšší neţ klidová úroveň energetického výdeje. Do pohybové aktivity se dají zařadit všechny pracovní činnosti během dne, včetně domácích prací a koníčků, veškeré spor- tovní aktivity, ať uţ ve volném čase nebo během výuky. Pohybová aktivita by měla být doplněna o racionální stravu, protoţe pro zdraví člověka je nejdůleţitější tělesné cviče- ní, výţiva a odpočinek. Pohybovou aktivitu je moţné popsat jako soubor chování, který zahrnuje fyzický pohyb vykonaný svalem, který vyţaduje spotřebu energie (Michálek, in Šeflová 2014).

Technická pokrok v posledních dvou staletích zcela zlikvidoval potřebu náročné fyzické aktivity k přeţití a v mnoho oblastech se zlepšila kvalita ţivota. Dnešní studie potvrzují, ţe aktivní lidé mají vyšší kvalitu ţivota (Horák, Dygrýn, Mitáš, Obzinová, 2011).

3.3 Tělesná zdatnost

Tělesná zdatnost je schopnost člověka dělat běţné denní úkony bez nadměrné únavy a ještě dostačující rezervou pro trávení volné času. Nutno podotknout, ţe není reálné udrţet tělesnou zdatnost na kýţené úrovni, pokud jedinci neprovádějí dostatek pohybové aktivity. Hlavními faktory tu jsou dědičné dispozice a biologické rozdíly. Ne všichni jedinci mohou dosáhnout nejvyšší úrovně tělesné zdatnosti, ale alespoň mohou být dostatečně pohybově aktivní (Suchomel, 2006).

Odborníci se shodují, ţe pohybová aktivita zlepšuje tělesnou zdatnost, ale pro- blém nastává ve vztahu jedinců k pohybu, pokud k němu nejsou o útlého věku rodiči vedeni. Problém můţou způsobit genetické předpoklady nebo biologická zralost.

(23)

23

S navyšujícím se věkem sice jedincům narůstá tělesná zdatnost, ale nemusí to přímo záviset na jejich pohybové aktivitě. Pravidelná pohybová aktivita a proaktivní ţivotní styl způsobují aţ extrémní úroveň tělesné zdatnosti (Suchomel, 2006).

3.4 Hypokineze

Důsledek nynějšího způsobu ţivota, který sebou přinesl vývoj civilizace - hypo- aktivita, nedostatek pohybu, přivádí kaţdého jedince k otázce mezi vrozenými dispozi- cemi k pohybu a skutečnou pohybovou aktivitou. Všichni lidé se narodí pro pohyb. Lidé se však raději vozí v různých motorových dopravních prostředcích. V podstatě celou pracovní a školní dobu i většinu volného času trávíme vsedě, případně ve stoje. Tím se výrazně omezuje svalová činnost i práce jiných orgánů a systémů, bez nichţ by pohyb nebyl moţný (Novotný, 2010).

Definice hypokineze neboli pohybové nedostatečnosti se dá popsat jako chování jedince, který má velmi nízký objem bazálních pohybových aktivit. Zároveň chybějící výkonnostní pohybové aktivity a převaţující sedavý způsob ţivota (Hendl, Dobrý, 2011).

Podle Sigmunda a Sigmundové (2011) existuje pohybová inaktivita, coţ je přes- ným opakem k pohybové aktivitě. Jelikoţ na tělo nejsou nárokovány ţádné vysoké po- ţadavky má energetický výdej přibliţně na úrovni klidového metabolismu. Jedinci s malou pohybovou aktivitou nebo vysokou pohybovou inaktivitou jsou označování jako lidí se sedavým způsobem ţivota. Důvody zvýšení pohybové inaktivity jsou všeo- becně shledávány ve fyzicky nenáročném způsobu ţivota, který převaţuje ve vyspělých zemích.

3.5 Doporučení pohybové aktivity

S vývojem technologií se posouvá i jejich vyuţívání. Od roku 2007 je zazname- nán nárůst pouţití krokoměrů pro hodnocení pohybové aktivity. Na základě závěrů 51 prací z roku 2011, které se zabývaly monitorováním a hodnocením pohybové aktivity vznikly normy pro chlapce 12 000-16 000 kroků denně a pro dívky 10 000-13 000 kro- ků. S předpokládaným úbytkem pohybové aktivity v adolescenci se pro toto věkové období stanovilo rozmezí 8 000-9 000 kroků za den. (Beets, Bornstein, Beighle, Cardi- nal a Morgan 2010, Colley et al. 2011, Craig, Cameron, et al. 2010, Tudor-Lock, John- son a Katzmarzyk, 2010 in Sigmund a Sigmundová, 2015).

(24)

24

Denní doporučení je 60 minut střední aţ vysoké intenzity pohybové aktivity. To- to doporučení odpovídá u chlapců školního věku 13 000-15 000 kroků denně a u dívek 11 000-12 000 kroků (Cardon a De Bourdeaudhuij in Sigmund a Sigmundová, 2015). U adolescentní chlapců i dívek by se mělo realizovat 10 000-11 700 kroků denně, čímţ by i zároveň měla být splněna norma 60 minut střední aţ vysoké pohybové aktivity (Tudor- Locke, Craig, Beets, et al., 2011 in Sigmund a Sigmundová, 2015). V Kanadě vyšel podobný výsledek 12 000 kroků pro děti i adolescenty ve věku 6-19 let (Colley et al., 2012 in Sigmud a Sigmundová, 2015).

Doporučení pro české děti ve věku 11-15 let je pro dívky 11 000 kroků a pro chlapce denně 13 000 kroků, zároveň děti plní denní doporučení 60 minut pohybové aktivity denně (Sigmund a Sigmundová, 2015).

3.6 Doporučení pohybové aktivity podle WHO

World Health Organization (WHO) neboli Světová zdravotní organizace dělí minimum pohybové aktivity do tří věkových skupin: 5-17 let, 18-64 let a starší 64 let.

Pro naše potřeby si definujeme první věkovou skupinu, protoţe do ní spadají responden- ti pro tuto bakalářskou práci. První skupina neboli děti ve věku 5-17 let by se měli den- ně pohybovat alespoň šedesát minut. V případě ţe bude pohybová aktivita převyšovat šedesát minut, měly by být jejich zdravotní výsledky lepší. Většina pohybové aktivity vykonávané těmito jedinci by měla probíhat v aerobním pásmu zatíţení. Přes den by měly být zařazeny činnosti, které posilují svaly a kosti, minimálně třikrát týdně. Pohy- bové aktivity je moţné rozdělit i na menší časové úseky přes den. Tato doporučení se týkají samozřejmě hlavně zdravých jedinců v tomto věkovém období. U neaktivních nebo málo aktivních jedinců se doporučuje pomalé a postupné navyšování nároků, po- stupem času pak navyšovat trvání, frekvenci i intenzitu. Výhodou pohybových aktivit je u mladých lidí blahodárný vliv na vývoj jejich pohybového aparátů a navyšování kapa- cit kardiovaskulárního systému, zároveň rozvíjení motorické schopnosti a udrţení opti- mální hmotnosti (World Health Organization in Procházka, 2016).

(25)

25

4 Civilizační choroby

Soupis civilizačních chorob se stále prodluţuje vzhledem k vývoji společnosti a způsobu ţivota. Civilizační onemocnění je označení pro nemoci, které nejvíc suţují danou společnost. Postupem času se nemoci vyvíjejí a dochází i ke změnám v klinických projevech, podle vyspělosti společnosti a zároveň hygienou a očkovaností společnosti. Různí se moţnosti léčby konkrétního onemocnění. Tyto moţnosti nejsou dány jenom vývojem společnosti a i dnes nalezneme rozdíly mezi moderní medicínou a domorodými obyvateli pralesa (Adámková, 2010).

Rozvoj těchto nemocí můţe negativně ovlivňovat či spouštět stres. Mezi ně řa- díme především obezitu s tím spojená kardiovaskulární onemocnění, cukrovku druhého typu, alergie a také nádorová onemocnění či neplodnost (Rychterová, in Pavlová, 2016).

4.1 Obezita

Vysoké procento děti s nedostatkem pohybové aktivity a nízkou tělesnou zdat- ností trpí nadváhou či obezitou. Tyto dva pojmy ovšem mají jinou definici. Nadváha je vysoká nadměrná hmotnost, zatímco obezita je nepřiměřené mnoţství tukové tkáně v těle. Děti s tabulkovou nadváhou mohou mít ideální procento tuku v těle. Naopak děti s tabulkově ideální hmotností mohou mít neţádoucí mnoţství tukové tkáně v těle.

S tímto jevem vůbec neoperuje hmotnostně-výškový index, neboli Body Mass Index - BMI. Tento problém můţe být označován jako skrytá obezita a velmi často se projevuje u dívek v období adolescence. Jedinec můţe být štíhlý bez viditelných tukových polštá- řů, ale rozhodně nemá malé mnoţství tělesného tuku, takový jedinec trpí nedostatkem svalové hmoty. Zároveň nemá dostatečný svalový tonus, doprovází ho i špatné drţení těla a minimální tělesná zdatnost. Tento jev můţe být předzvěst v dospělém věku osteo- porózy, aterosklerózy a některých dalších civilizačních onemocnění (Fořt in Suchomel, 2006).

Obezita vzniká u dětí díky pohybové inaktivitě, nezdravým stravovacím návy- kům, vlivem dědičnosti nebo metabolickým poruchám. V současnosti je velký nárůst výskytu nadváhy a obezity, která probíhá v době kdy se nemění kalorická hodnota stra- vy. Dědičnost má velmi významný vliv na nárůst počtu obézních jedinců za posledních dvacet let. Jedná se téměř o čtyřicet procent, které jsou způsobené sedavým způsobem ţivota a nízkou úrovní pohybové aktivity. Hlavní příčinou vzniku obezity je nepoměr mezi energetickým příjmem a energetickým výdejem, který úzce souvisí s nedostatkem

(26)

26

pohybové aktivity. Tento jev zvyšuje procento tělesného tuku v těle a konečné projevy jsou nadváha a obezita (Fořt in Suchomel, 2006).

Značné procento dětí u nás, pokud jim nebude věnována dostatečná péče, je předurčeno k závaţným zdravotním problémům. I kdyţ je dítě uţ na cestě k degenera- tivním onemocněním, je moţné tento trend aktivním přístupem změnit. Kvůli sedavému způsobu ţivota a nezdravé stravě jsou děti v dnešní době méně zdatné a obéznější neţ dřívější generace. Děti s nadváhou a sedavým způsobem ţivota mají vyšší předpoklady ke vzniku degenerativním onemocněním a navíc se začínají tyto choroby vyskytovat v niţším věku (Galloway, 2007).

4.2 Kardiovaskulární onemocnění

Nejčastější příčiny úmrtí z kardiovaskulárních onemocnění jsou ischemická cho- roba srdeční, cerebrovaskulární postiţení (mozkové příhody) a hypertenze (vysoký krevní tlak). Vznik ischemické choroby srdečný (ICHS) jde ruku v ruce s nesprávnou výţivou. Hlavním problémem je příjem nasycených tuků, ale nedostatečný příjem nena- sycených mastných kyselin, vlákniny a antioxidantů, které jsou nápomocné k aterosklerotickým změnám v krevním řečišti. Při ischemické chorobě srdeční se zmenšuje průsvit koronárních cév, kterým se postupně ničí cévní stěna a roste tendence ke vzniku trombů. Špatné prokrvení srdečního svalu nestíhá pokrýt potřeby kyslíku. Na začátku jdou těţce jen namáhavé činnosti, ale později uţ nastává problém i v klidovém reţimu. Mnohočetným výstupem ischemické choroby srdeční je infarkt myokardu (Středa, Marádová, Zima, 2010).

4.3 Diabetes mellitus

Diabetes mellitus je chronickým onemocněním, které vede k vysoké morbiditě, invaliditě a mortalitě. Stává se stále rozšířenějším problémem a postihuje všechny vrst- vy obyvatelstva. Jedná se o nejzávaţnější chorobu látkové přeměny a také jednu z nejzávaţnějších chorob. Díky svým projevům a komplikacím zasahuje v podstatě do všech odvětví medicíny (Rybka, 2007).

Diabetes mellitus 1. typu, zde se jedná o postupný zánik Beta buněk Langerhan- sových ostrůvků. Destrukce Beta buněk, které produkují inzulin, je zapříčiněna auto- imunitními procesy. Většinou jsou spouštěcími mechanismy pravděpodobně virová onemocnění, klidně i v prenatálním stádiu. Pouze výjimečně se jedná o poškození Beta buněk léky či toxiny. Úplné zničení Beta buněk vede k nedostatku inzulínu v těle

(27)

27

a následnému celoţivotnímu uţívání medikamentů k jeho nahrazení. Toto onemocnění se můţe projevit v kterémkoliv věku (Pelikánová, Bartoš, 2011).

Diabetes mellitus 2. typu se projeví aţ u 90% nemocných prvním typem. Vysky- tuje se převáţně v dospělosti a se stoupajícím věkem se rozšiřuje. Problém tohoto one- mocnění je ve sníţené účinnosti inzulinu, tedy mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. Jedná se o kombinaci dvou poruch, tedy o poruchu sekrece inzulinu a vlastní působení inzulinu v cílových tkáních (Rybka, 2007).

Na vznik cukrovky 2. typu se podílí genetické i exogenní vlivy. Mezi nejdůleţi- tější exogenní faktory se řadí: nadměrný příjem kalorií, nevhodné sloţení stravy, nedo- statečná fyzická aktivity, narůstající procento obezity, kouření a jiné civilizační návyky (Rybka, 2007).

(28)

28

5 Volný čas

Volný čas se začal objevovat od průmyslové revoluce a má jistá specifika. Je in- dividuální, všeobecný, týká se většiny společnosti a je to vlastně opozice k pracovní době. V 60. letech minulého století byl velký boom volného času, coţ zapříčinilo maso- vý růst volného času. Stále více lidí přikládá volnému času větší význam a nadřazují ho nad své povinnosti. Volný čas je v dnešní době chápán jako autonomní a zároveň de- terminující jev současné společnosti. Nyní přestává být práce na první místě a právě ho přebírá volný čas (Duffková, Urban, Dubský, 2008).

Historicky vţdy neexistoval volný čas, pouze doba mezi prací, kdy měl člověk pouze nabrat sílu, aby mohl znovu pokračovat v práci. Mezi hlavní předpoklady rozvoje volného času patřil jeho nárůst. To se stalo v důsledku průmyslové revoluce, coţ mělo za příčinu nárůst volného času u dospělých a u dětí vymizení práce. Zkrácením pracovní doby umoţnilo přeměnu výrazné části ţivota z času podřízenosti na čas svobodné volby a dobrovolné účasti (Hofbauer, 2004).

Hofbauer (2004) definuje volný čas, jako čas kdy člověk nemusí vykonávat ţád- nou činnost, ke které by byl zavázán, tedy k práci za účelem výdělku. Jedná se o čas, kdy má člověk splněné všechny svoje povinnosti, ať uţ pracovní či nepracovní. Ve vol- ném čase jedinec jedná dle svých svobodných rozhodnutí a dělá činnosti, které mu při- nášení vnitřní uspokojení a příjemné záţitky. Hlavní funkce času jsou: odpočinek (rege- nerace pracovní síly), zábava (regenerace duševních sil, rozvoj osobnosti (účast na vy- tváření kultury.

Podle Šípka (2001) je volný čas psychologickým prostorem, v němţ přemítáme sami o sobě a kde si můţeme vytvářet svobodně vlastní názory a představy o tom, co chceme, čím budeme a kam jdeme. Pro osobní psychologickou rovnováhu je taková představa velmi důleţitá. Neurotičtí a labilní jedinci nemohou být sami se sebou a rela- xovat, proto neustále vyhledávají činnost a hektičnost.

Podle Sekota (2007) je čas veličinou, která udává rytmus dne, týdne, měsíce atd.

Také popisuje, ţe lidé času podřizují své plány, ale také můţe být základním východis- kem pro koníčky a vytváření pocitu pohody v ţivotě. Zároveň z pohledu ţivotního stylu je čas velmi relativní (Sekot in Jandová, Olesniewict, Dohnal, 2014).

Volný čas se dá rozdělit na tři základní funkce: odpočinek, rozptýlení a rozvoj osobnosti. Funkce odpočinku spočívá ve znovunabrání pracovní síly a zároveň odstra-

(29)

29

ňuje fyzické či psychické poruchy vytvořené napětím z práce. Funkce rozptýlení, coţ můţe být hra, kino, divadlo či nějaké jiné fiktivní činnosti. Rozvoj osobnosti jsou čin- nosti, při kterých se jedinec účastní společenského dění a pečuje o své tělo i ducha (Ho- daň, Dohnal, 2008).

Výchova k volnému času

Obsahuje reflexi volného času, vědomé vyuţívání aktivních činností a různých moţností jeho trávení. Výchovou k volnému času se vytvářejí nové moţnosti aktivit pro rozvoj člověka a tím vytvoření potřebné dynamiky a směru (Hofbauer, 2004).

Smyslem pedagogiky volného času je analýza dosavadního vývoje člověka a vnést do něj nové podněty. Iniciovat děti a mladé lidi, aby se učili jak volit vhodné akti- vity a správně realizovat, aby jejich činnost měla prospěch pro ně samé, či jejich okolí a společnost (MŠMT ČR, in Hofbauer 2004).

Mezi dospělými, dětmi a adolescenty existuje rozdílná motivace k volnočaso- vým aktivitám. Děti a mladí lidé se snaţí najít a osvojit si nové aktivity i sociální zkuše- nosti. Organizátoři volnočasových aktivit tyto motivy podporují a vychovávají své svě- řence ve volném čase a k volnému času, čímţ se obohacují obě strany. Někteří ovšem nesdílejí tyto názory a přeceňují význam práce, odmítají volný čas a v podstatě ho ne- mají. Důsledkem tohoto jednání vzniká workoholismus. Někteří se nezvládají orientovat v nabídce volnočasových aktivita a vyuţívat ji (Pelánek, 2008).

(30)

30

6 IT technologie

6.1 Vývoj mobilních telefonů

Mobilní telefony si ve světě získaly velmi rychle základnu uţivatelů. Historicky rozhlas dosáhl padesáti milionů uţivatelů během čtyřiceti let, zatímco televize pouze za patnáct let a mobilním telefonům k tomu stačily pouze tři roky (Macek, 2012).

První radiotelefon vytvořily filmy Bell a Motorola v roce 1973 a nesl název Dy- natac. První soukromá mobilní síť byla spuštěna v Bahrajnu v roce 1978, kde jí vyuţí- vala královská rodina. Koncem sedmdesátých let byla mobilní síť spuštěna dokonce i u nás. Tesla pokusně spustil síť AMR (automatizovaný městský telefon). Tento systém pracoval v pásmu VHF (Macek, 2012).

Úplně první komerční systém zvaný AMTS byl spuštěn v USA v roce 1979. V Evropě, konkrétně ve Švédsku v roce 1981 byl spuštěn velmi úspěšný systém NMT (Nordic-Mobile-Telecomunication). Ve stejném roce vzniklo mnoho nových systémů, ale problém byl v jejich nekompatibilitě, tudíţ musel nutně vzniknout systém, který by všechny sjednotil. V roce 1982 začal vývoj celoevropského systému GSM (Global- System-Mobile). K jeho spuštění došlo v roce 1992 ve Finsku (Macek, 2012).

V roce 1991 zprovoznil EuroTel první analogovou síť u nás. Dne 12. září roku 1991 proběhl vůbec historicky první mobilní hovor na našem území mezi Prahou a Bra- tislavou. K tomuto hovoru pouţili telefon Dancall 7025 (Macek, 2012).

Nástupcem byl model Dancall HP 2711, který jiţ vyuţíval digitální mobilní síť GSM. Byl prodáván pod názvem EuroTel XL 110. Roku 1997 koupila firma Bosch dánský Dancall a poté proběhla fůze se společností Siemens (Macek, 2012).

Operátoři EuroTel společně s Radiomobilem u nás v roce 1996 spustili síť GSM, která pracovala v pásmu 900 MHz. V České republice se tehdy dal koupit telefon od švédské společnosti Nokia, finský Benefon a japonský Sony CM-DX 1000 (Macek, 2012).

Ke konci roku 1996 představila společnost Motorola model StarTac, coţ je předchůdce dnešních véček. Vysouvací telefony přišly na scénu aţ v roce 1998, kdy firma Siemens představila model SL10. Tenkrát bylo v módě mít telefon s dlouhou an- ténou (Macek, 2012).

(31)

31

Roku 1998 byla v USA představena síť Iridium, která umoţňovala komunikovat uţivatelům kdekoli na planetě. Jedno přenosové pásmo však nestačilo a tak v roce 1999 představila Motorola první třípásmový model Timeport L7089, který získal oceněné produkt roku (Macek, 2012).

V roce 2000 byl v České republice zahájen provoz sítě DCS 1800 a komerční provoz začal pod názvem Oskar (dnešní Vodafone). O Vánocích téhoţ roku bylo ozná- meno 100% pokrytí signálem, zároveň se přešlo na pásmo 1800 MHz (Macek, 2012).

S digitální sítí GSM mohly konečně začít pouţívat kromě telefonování i rozšíře- né sluţby telefonů. V roce 1992 byla poslána vůbec první SMS ve Velké Británii. V roce 1997 firma Siemens představila barevný displej. Roku 2001 představila firma Ericsson Bluetooth, revoluční sluţbu na bezdrátový přenos dat. MMS zprávy se dají posílat od roku 2003. Běţnou výbavou se staly hry, kalkulačky, WAP, internet. V roce 2005 přišla česká firma Jablotron s mobilním telefonem s GPS navigací (Macek, 2012).

Od roku 1992 do roku 1997 získala síť GSM na celém světě 200 milionů uţiva- telů. Ke konci roku 1999 to bylo jiţ 400 milionů uţivatelů a v roce 2003 překročil 1 miliardu uţivatelů. V roce 2000 vlastnilo v České republice 23% populace mobilní tele- fon. Dnes je u nás registrováno přes 13 milionů aktivních telefonních čísel (Macek, 2012).

Dnes vyuţívá smartphone, tedy chytrý telefon, většina populace po celém světě a to napříč všemi věkovými skupinami. Děti mají svůj první telefon jiţ v první třídě na základní škole, mnohdy i dříve. Starší generace také drţí krok s vývojem, aby mohla být ve spojení se svojí rodinou, která uţ nebydlí v jejich blízkosti či přáteli z druhé strany světa. Díky mobilním telefonům je snadný kontakt s protistranou, ať uţ se jedná o ho- vor, SMS či psaní na Messengeru a posílání obrázků svých dětí prarodičům.

6.2 Vývoj aplikací

V první řadě je nutné říct, ţe v tuto chvíli jsou spuštěny čtyři různé servery na stahování mobilních aplikací. Jedná se o Android Market pro telefony s operačním sys- témem Android. Dále iPhone App Store, coţ je výhradně obchod pro iPhone. Stejně tak BlackBerry App World, ve kterém fungují pouze telefony BlackBerry. A Windows Phone Marketplace, který pod sebou má všechny telefony s označením Microsoft a No- kia, která dříve vyuţívala Ovi Store.

(32)

32

Vývoj aplikací jde samozřejmě ruku v ruce s vývojem a rychlostí připojení k in- ternetu. Při počátku stahování jednoduchých mobilních aplikací byl v České republice funkční teprve mobilní internet druhé generace, tedy připojení typu CDMA. Čemuţ odpovídala rychlost přenosu dat. Dnes se vyuţívá momentálně nejrychlejší připojení LTE, tedy čtvrtá generace typu mobilního připojení.

Začátky mobilních aplikací nesahají nijak hluboko, jedná se o rok 2008, kdy byl jako první spuštěn App Store, s tenkrát nabízenými 500 aplikacemi do telefonu. Deset milionů staţení zaznamenali jiţ první víkend, jelikoţ bylo 25 % aplikací bylo zdarma.

Téhoţ roku zahájil provoz i Android Market pouze s 50 aplikacemi v nabídce.

Na konci roku 2009 bylo v Android Marketu 20 000 aplikací a z toho 62,3 % zdarma. BlackBerry App World nabízel 3 500 aplikací a her. App Store nabízí přes 100 000 aplikací a zaznamenává přes 3 miliardy staţení. Ovi Store se blíţí k jednomu milio- nu staţení za den.

V roce 2010 došlo ke spuštění Windows Phone Market. V Android Marketu byla staţena více neţ 1 miliarda aplikací. V BlackBerry probíhalo více neţ 1,5 milionu sta- ţení aplikací za den. Nabídka v App Store převýšila 300 000 aplikací. V Ovi Story se denně stahuje okolo tří milionu aplikací.

Tyto statistiky se denně stále navyšují, aplikace v telefonu dokáţí suplovat na- příklad broţury v muzeích, přečtou QR kód, čímţ se můţeme dočíst sloţení výrobku.

Samozřejmě kromě her, které se dají hrát v pohodlí domova je moţné stáhnout i aplika- ce prospěšné člověku. Aplikace Pokémon Go je stále do 50 místa nejstahovanějších aplikací na Google play.

6.3 Analýza současného stavu

V současné době je na trhu mnoho aplikací zabývající se problematikou nedo- statku pohybové aktivity. Kaţdý den vnikají nové aplikace, tudíţ je sloţité se udrţet stále na předních pozicích, jelikoţ stálí uţivatelé jiţ nemusejí stahovat znovu aplikaci.

Pro anketní šetření bylo zvoleno 14 aplikací dle předem stanovených kritérií. Všechny aplikace jsou zdarma staţitelné z internetových obchodů a mají za úkol pomáhat k po- hybové aktivitě. Z vybraných pohybových aplikací jsou nejstahovanější v kategorii Zdraví a fitness na webové stránce https://www.play.google.com. Runtastic Běh a fit- ness je umístěno na osmé příčce. Poté Endomondo na deváté pozici. Pedometr &

Weight Loss se drţí na dvacátédruhé příčce. Aplikace Geocaching se nachází na dvacá-

(33)

33

tétřetí příčce a Nike+ Rub club se nalézá na třicátém místě ve stahování. Tyto aplikace jsou umístěny do třicátého místa ve světovém ţebříčku počtu stahování.

S vývojem technologií upadá pohybová aktivita, které měly předešlé generace dostatek, coţ bylo dáno jejich jinou denní náplní neţ je dnes běţná. Tudíţ je vhodné tyto dva aspekty propojit a moderními prostředky podpořit snahu o růst pohybové akti- vity. K tomu přesně jsou vhodné mobilní aplikace, jelikoţ chytrý telefon má dnes téměř kaţdý jedinec.

Zdravý ţivotní styl si ţádá aktivní přístup k ţivotu a to v nejjednodušší formě.

Nejvhodnější pro začátek je začít pomalu, obzvlášť kdyţ se k tomuto uchýlí nemocný či obézní člověk. Doporučená denní aktivita je 60 minut aktivního pohybu střední aţ vy- sokou intenzitou a je přepočítána v průměru na 11 000-13 000 kroků. Se spuštěnou mo- bilní aplikací bude mít jedinec přehled o tom, jakých výsledků dosáhl a můţe statisticky sledovat svůj vývoj, coţ by mělo jedince zároveň i motivovat k pokračování v této zdraví prospěšné činnosti.

(34)

34

7 Vybrané aplikace

7.1 Zdůvodnění výběru aplikací

Vybrané aplikace mají různorodou strukturu i vyuţití. Je to záměrně, kvůli zasa- ţení co největší cílové skupiny. Pro tyto aplikace je nutné mít chytrý telefon a ideálně mít připojení k internetu pomocí dat. Výběr probíhal z 14 aplikací. Aplikace byly vy- brány na základě předem stanovených kritérií, jako je měření ušlé vzdálenosti, zdarma staţitelné, jednoduché na obsluhu, kompatibilita s operačními systémy iOS a Android, datová náročnost, funkčnost bez připojení k internetu. V České republice jsou nejrozší- řenější operační systémy jsou Android u většiny prodávaných značek na našem trhu a iOS, coţ je operační systém pouze pro telefony iPhone.

7.2 Pokémon GO

Slovo Pokémon si kaţdý dospělý a dospívající spojí s kresleným seriálem, který se poprvé u nás na obrazovkách objevil v roce 2000. Jednalo se o hlavního hrdinu Ashe, který ţil ve světě, kde společně s lidmi ţily i příšerky neboli Pokémoni. V seriálu měl Ash za úkol získat osm odznaků od trenérů pokémonů, kteří byli mistry ve svých měs- tech. Samozřejmě k tomu, aby porazil své soupeře potřeboval Pokémony, se kterými by bojoval a tudíţ je musel volně v přírodě chytat, i kdyţ jeho první tři pokémoni se k ně- mu přidali dobrovolně. Ash měl jinou teorii, neţ ostatní trenéři a vnímal své Pokémony jako své přátelé a podle toho se k nim choval. Zároveň se k Ashovi na jeho cestách při- pojili Brock a Misty, coţ byli první dva trenéři z místních zápasišť a chtěli s ním pro- cestovat celý svět a pochytat všechny Pokémony.

Seriál Pokémon vznikl v roce 1998 v Japonsku na náměty Satoshi Tajiri z roku 1995. První série měla více neţ 150 epizod a stala se tak celosvětovou senzací. Okamţi- tě vznikly marketingové doplňkové prodeje sběratelských karet a hra Pokémon na herní konzole Nintendo.

V červenci 2016 byla spuštěna dlouho očekávaná aplikace Pokémon GO. Vývoj této aplikace trval několik let, společnost Niantic musela vyřešit kompatibilitu softwaru a souhru s fotoaparátem, GPS a rozšířenou realitou. Rozšířená realita je funkce v apli- kaci, kdy je moţné za pomoci fotoaparátu snímat reálné prostředí a aplikace dosadí do displeje telefonu reálného Pokémona na cestě, louce nebo kdekoliv jinde.

(35)

35

Tato hra pomocí připojení k internetu a zapnutého modulu GPS snímá polohu uţivatele a zaznamenává ujitou či uběhnutou vzdálenost. Uţivatelé vidí pokémony v okolí, ale aby je mohli chytit, musí přijít do jejich blízkosti, coţ je motivujícím faktorem k vytváření pohybové aktivity. Cílem této hry je získání všech pokémonů ve hře.

Aplikace Pokémon GO patří mezi vybrané aplikace pro podporu pohybové akti- vity, jelikoţ obchodní značku Pokémon zná v dnešní době kaţdý adolescent a jiţ v dět- ství se chtěl stát trenérem Pokémonů a nyní se jím tak můţe stát za pomoci této aplika- ce. A tak díky této neuvědomělé skutečnosti, ţe se při chytání Pokémonů musí za nimi pohybovat, si uţivatelé pomalu zlepšují svou fyzickou kondici.

7.3 Nike+ Run Club

Tato aplikace je vhodná ať uţ pro začínající či pokročilé běţce. Bohuţel není v češtině, ale základy anglického jazyka postačí. Tuto aplikaci má staţeno více neţ třicet milionů uţivatelů.

Nike+ Run Club obsahuje také moţnost couchingu, tedy imaginárního trenéra.

Jsou zde tři úrovně vedení, které poskytuje aplikace. První je pro úplné začátečníky, aplikace poskytne čtyřtýdenní plán tréninků. Poté je druhá úroveň, která obsahuje osmi- týdenní plán tréninků a poslední třetí úroveň obsahuje denní výzvy pro uţivatele.

Výhoda této aplikace spočívá v tom, ţe pro její spuštění a průběh není bezpod- mínečně nutné připojení k internetu ani zapnutý GPS modul v telefonu. Samozřejmě při zapnutí GPS po ukončení běhu aplikace vygeneruje mapu s trasou, kterou jste uběhli.

Dále aplikace vypočítává uběhlou vzdálenost, čas, průměrný čas na kilometr. Další vý- hodou této aplikace je, ţe v rámci jejího vlastního rozhraní je moţné zapnou fotoaparát a vyfocenou fotografii uloţit. Aplikace umí také přehrávat hudbu uloţenou v telefonu, aniţ by uţivatel musel sloţitě opouštět aplikaci do základního menu telefonu.

Jelikoţ není nutné mít připojení k internetu, je moţné dosaţené výsledky sdílet i později po výkonu, kdyţ je člověk například v blízkosti Wi-Fi. Při sdílení se ukáţe ma- pa s uběhnutou trasou, její vzdálenost a čas, za který to jedinec uběhl. Samozřejmě apli- kace vytváří historii výsledků uţivatele a pak provádí dlouhodobé statistiky.

Unikátností této aplikace je moţnost jejího vyuţití i bez připojení k internetu, coţ mnoho jiných aplikací vyţaduje. Z tohoto důvodu je zařazena mezi vybrané aplika- ce, jelikoţ její vyuţití je moţné i u jedinců, kteří právě nemají připojení k internetu. A tudíţ můţou tuto aplikaci vyuţívat miliony lidí po celém světě.

(36)

36 7.4 EPP - Pomáhej pohybem

Tato mobilní aplikace je pod záštitou Skupiny ČEZ a Nadace ČEZ. Aplikace je nástroj, který umoţňuje aktivním uţivatelům podporovat projekty Nadace ČEZ, která u kaţdého konkrétního projektu předem určí, jakou finanční částkou ho podpoří, pokud se nasbírá dostatečný počet bodů z aplikace od uţivatelů.

Aplikace můţe fungovat ve venkovním prostředí s různými druhy sportů jako například běh, jízda na kole, lyţování, chůze. Exteriérové aktivity snímá pomocí GPS modulu. Stejně tak interiérové aktivity jako běh na běţícím pásu, který snímá pohyby pomocí čidel v telefonu. Veškerý pohyb je zaznamenáván a jsou generovány body, kte- ré je moţné právě přidat ke zvolenému projektu a tím podpořit dobrou věc. Projekty jsou určeny pro obce, města či školy. Veškeré projekty se stavem bodů, či jiţ podpořené projekty je moţné sledovat na www.pomahejpohybem.cz.

Aplikace samozřejmě generuje i statistiky a historii dosaţených výkonů a ukládá je do paměti. Aplikace vyhodnocuje čas, vzdálenost, rychlost, tempo a spálené kalorie.

Je moţné si stanovit vlastní prioritu aktivity, jestli body nebo pálení kalorií. Celkem je moţná v aplikaci volba z 26 různých sportů.

Tato aplikace patří mezi vybrané, jelikoţ pomáhá dobré věci a pro dobrosrdečné aktivní uţivatelé musí být i velkým zadostiučiněním pomáhat nejen sobě pohybovou aktivitou, ale zároveň svojí snahou pomoci i někomu jinému.

(37)

37

8 Metodika práce

Realizace anketního šetření a následného zpracování získaných dat musela pro- bíhat v etapách na sebe navazujících. První etapa spočívala ve výběru zkoumaného sou- boru, stanovení výzkumné metody a rešerši odborné literatury. V další fázi proběhla finální úprava ankety. Po těchto úpravách bylo uskutečněno anketní šetření u zkoumaného souboru na vybrané škole v Libereckém kraji. V závěrečné části byla provedena analýza získaných dat, jejich zhodnocení a na základě těchto poznatků vy- brány nejvhodnější aplikace k pohybové aktivitě ve volném čase, ze kterých byla vytvo- řena uţivatelská příručka na pouţití vybraných aplikací.

8.1 Charakteristika zkoumaného souboru

Zkoumaný soubor se skládal z dívek a chlapců v prvním a druhém ročníku vy- brané střední školy ve věku 15-17 let. Střední škola se nacházela přímo v Liberci, proto je největší předpoklad, ţe většina respondentů pochází právě z Liberce a přilehlého oko- lí. Anketního šetření se zúčastnilo 161 respondentů z toho bylo 117 dívek a 44 chlapců.

8.2 Charakteristika výzkumné metody

U zkoumaného souboru bylo pouţito anketní šetření, které obsahovalo celkem 21 otázek. Provedený odborný průzkum se zaměřoval na pohybovou aktivitu ve volném čase u ţáků střední školy. Otázky byli řazeny od nejsnazších po nejsloţitější, zároveň byl velký tlak na srozumitelnost poloţených otázek, jelikoţ nebyla moţnost, aby se re- spondenti zeptali tazatele. Prvních 8 otázek se týkalo identifikace respondenta a zjištění, zda jestli je vhodným respondentem pro toto šetření. Otázky 9-21 se dotazovaly na kon- krétní zkušenosti s mobilními aplikacemi zaměřujícími se na pohybovou aktivitu. Anke- ta byla předkládána respondentům elektronickou formou.

8.3 Sběr dat

Po domluvě s ředitelem střední školy a učitelem na výpočetní techniku, bylo umoţněno předloţit respondentům anketní šetření, které bylo vytvořeno na webových stránkách https://www.google.com/intl/cs_CZ/forms/about/. Anketa respondentům trva- la přibliţně pět minut, tudíţ to nijak zásadně nenarušilo výuku. Hotové ankety se uklá- daly a z nich se automaticky vytvářely grafy s výsledky šetření.

(38)

38

9 Výsledky a diskuze

Všechny otázky z ankety byly zpracovány do grafů a následně předloţeny v práci. Původní počet respondentů byl 206, ale bohuţel někteří respondenti museli být vyřazeni, jelikoţ odevzdali nesprávně vyplněné anketní šetření. Z těchto 45 vyřazených anketních šetření jich bylo 37 s odpověďmi, které naznačovaly, ţe respondent nepouţí- vá mobilní aplikace k pohybové aktivitě, ale bohuţel vyplnil i otázky, které se ho netý- kali a tím by narušil procentuální vyhodnocování grafů. Z těchto důvodů musely být špatné anketní šetření vyřazeny. Pokud by šlo tyto anketní šetření zahrnout, zvýšilo by to potenciální zájem o manuál na pouţití vybraných aplikací.

Grafické zpracování výsledků

Automatické zpracování zjištěných anketních šetření probíhalo přímo na webu https://www.google.com/intl/cs_CZ/forms/about/. Byly vytvořeny výstupy z jednotli- vých šetření v podobě koláčových grafů. Tyto grafy dávají okamţitý optický a procen- tuální přehled o rozdělení odpovědí respondentů. Tyto jsou dále doplněny slovním zhodnocením jednotlivých odpovědí a doporučeními pro další vyuţitelnou praxi s roz- vojem úvodní teze - tedy smyslem potřeby vytvoření uţivatelské příručky.

První otázka měla za úkol zjistit kolik procent muţů a ţen se zúčastnilo anketní- ho šetření. Z grafu 1. je zřejmé, ţe školu navštěvuje drtivá většina ţen, čemuţ odpovídá i výsledek 72,7 % dotazovaných. Dotazovaných muţů je pouze 27,3 %.

Graf 1: Jste muž či žena?

Z grafu 2. je patrné věkové rozloţení respondentů. Jednalo se o první a druhý ročník na střední škole, tudíţ 47,2 % ve věku 16 let je adekvátní, jelikoţ v tomto věku

(39)

39

mohou být ţáci v prvním i druhém ročníku. Následovalo 23,6 % ve věku 15 let, poté 21,1 % 17 let. Zbývajících 8,1 % spadá do kategorie ostatní coţ mohou být ţáci, kteří opakují ročník nebo měli odklad.

Graf 2: Kolik Vám je let?

Graf 3. zobrazuje ve kterém ročníku respondenti studují. Většina respondentů byla z prvního ročníku, a to 70,2 %. Druhý ročník navštěvuje pouze 29,8 % responden- tů.

Graf 3: Ve kterém jste ročníku?

Graf 4. vyobrazuje vlastnictví chytrého telefonu, tedy smartphonu. Naprostá vět- šina 88,8 % odpověděla kladně. V dnešní době moţná aţ překvapivých 11,2 % respon- dentů v adolescenci odpovědělo na tuto otázku negativně.

References

Related documents

Cílem předložené diplomové práce bylo vytvoření mobilní aplikace s pravidly vybraných netradičních her doplněné o dvě anketní šetření, které bylo cíleno

Díky tomu bylo možné zjistit, jakým způsobem dochází k hraní pohybových her v hodinách ŠTV a jak velký je zájem o mobilní aplikaci týkající se pohybových

• Zobrazení všech místností a výčtu všech uměleckých děl. • Poskytnutí základních informací pro návštěvníky: otevírací doba, ceny vstupenek a

Zde jsou uvedené údaje jako název závodu a jeho ID nebo ID čtečky, pro ověření, že se jedná o správná data; atribut „Poslední aktualizace“, který informuje,

Na jedné straně existují aplikace určené k provozu na konkrétní mobilní platformě (Android, iOS, Windows Phone), které označujeme jako Nativní.. Další

Je to aplikace zaměřena pouze na mapy a navigaci, místa jsou pouze vypsána v mapě, není zde žádný seznam kde by se na ně uživatel mohl snadno podívat, taktéž tu

Do mapy je jako klíč předána konstanta, identifikující fragment. Hodnotou je řetě- zec, definovaný v souboru string.xml. V souboru jsou uloženy zdroje, použité pro

Po odpo tu vlastní technologické spot eby bioplynové stanice (v závislosti na použité technologii anaerobní fermentace p edstavuje zpravidla 15 – 20 % energie obsažené ve