• No results found

ZÁVISLOST NA ALKOHOLU ALCOHOLIC ADDICTION Technická univerzita v Liberci

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "ZÁVISLOST NA ALKOHOLU ALCOHOLIC ADDICTION Technická univerzita v Liberci"

Copied!
63
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce

Studijní obor: Penitenciární péče

ZÁVISLOST NA ALKOHOLU ALCOHOLIC ADDICTION

Bakalářská práce: 10–FP–KSS-4010

Autor: Podpis:

Petra DULOVCOVÁ

Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Vacek, CSc.

Konzultant:

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

61 16 1 18 25 1 + 1 CD

V Liberci dne: 20. 04. 2011

(2)
(3)
(4)

Č estné prohlášení

Název práce: Závislost na alkoholu Jméno a příjmení autora: Petra Dulovcová

Osobní číslo: P08000170

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon

č.121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 20. 04. 2011

Petra Dulovcová

(5)

Poděkování

Ráda bych na tomto místě poděkovala především doc. Ing. Jiřímu Vackovi, CSs., díky jeho radám, připomínkám a zejména trpělivosti bylo pro mne snazší bakalářskou práci vytvořit. Také děkuji své rodině za podporu, a to nejen během zpracování této bakalářské práce, ale i během celého studia.

(6)

Název bakalářské práce: Závislost na alkoholu Jméno a příjmení autora: Petra Dulovcová

Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Jiří Vacek, CSs.

Anotace:

Bakalářská práce se zabývala problematikou závislosti na látce, která je v naší společnosti tolerována, tedy problematikou závislosti na alkoholu. Cílem práce bylo zjistit, zdali specifická skupina naší společnosti, tedy odsouzení muži, mají zkušenosti s touto látkou, a dále pomocí průzkumu odhalit, jestli pod jejím vlivem spáchali trestný čin.

Stavbu práce tvořily dvě základní části, část teoretická a praktická. První část se zabývala popisem stěžejních pojmů, se kterými se v této problémové oblasti můžeme setkat. Část druhá, nazvaná jako praktická, byla sestavena na základě výsledků z dotazníkového šetření, které proběhlo mezi odsouzenými muži v penitenciárním prostředí. Výsledkem této metody bylo zjištění, že pod vlivem alkoholu respondenti spáchali trestný čin, čímž se potvrdil i předem stanovený předpoklad.

Bakalářská práce jako celek byla doplněna závěrem, navrhovanými opatřeními a seznamem použitých zdrojů.

Klíčová slova: alkohol, závislost na alkoholu, návyková látka, následky závislosti, léčba alkoholismu, odsouzení muži, trestný čin

(7)

Title of Bachelor´s thesis: Alcohol Addiction Author: Petra Dulovcová

Academic year of submission of Bachelor´s thesis: 2010/2011 Supervisor: doc. Ing. Jiří Vacek, CSs.

Annotation:

My Bachelor´s thesis dealt with issue of dependence on substance that is in our society tolerated, so with issue of alcohol dependence. I wanted to find out, if some specific group of our society - convicted men have experiences with this substance. And then I wanted through inquiry to reveal, if they committed a crime under its influence.

My thesis was consisted of two basic parts, theoretical and practical part. In the first part I described pivotal terms, with which we can meet in this problem area.

The second part, called practical, was built up on the basis of results of questionnaire investigation that realized among convicted men in penal

environment. Thanks to this method I found out that respondents committed a crime under influence of alcohol. This finding confirmed forward presumption.

The end, proposed measures and list of used sources created my entire Bachelor´s thesis.

Keywords: alcohol, alcohol addiction, addictive substance, consequences of dependence, treatment of alcoholism, convicted men, crime

(8)

Obsah

1 Úvod...10

2 Teoretické zpracování problému...12

2.1 Vymezení pojmu alkohol ...12

2.2 Skupiny poživatelů alkoholu...13

2.2.1 Abstinenti...14

2.2.2 Konzumenti...14

2.2.3 Pijáci ...15

2.3 Historie alkoholu a jeho vznik ...15

2.4 Alkohol a jeho vliv na člověka ...17

2.4.1 Vliv alkoholu na mozek ...18

2.4.2 Alkohol jako jed...19

2.4.2.1 Otrava alkoholem...19

2.4.2.2 Předávkování alkoholem...20

2.4.2.3 Zdravotní následky...20

2.4.2.4 Společenské následky ...20

2.4.3 Alkohol jako návyková látka ...21

2.5 Závislost ...21

2.6 Závislost na alkoholu ...22

2.6.1 Typ alfa ...23

2.6.2 Typ beta ...23

2.6.3 Typ gama ...24

2.6.4 Typ delta ...24

2.6.5 Typ epsilon...24

2.7 Vývoj závislosti na alkoholu...25

2.7.1 Vývojová stádia závislosti ...26

2.7.1.1 Stádium počáteční ...26

2.7.1.2 Stádium varovné ...26

2.7.1.3 Stádium rozhodné ...27

2.7.1.4 Stádium konečné...27

2.8 Následky alkoholové závislosti tělesné ...28

2.9 Následky alkoholové závislosti psychické...28

2.10 Následky alkoholové závislosti sociální ...29

2.11 Léčba závislosti na alkoholu...30

(9)

2.11.1 Ambulantní léčba ...31

2.11.2 Ústavní léčba...31

2.11.3 Stacionární léčba ...31

2.12 Trestná činnost ve spojení s alkoholovou závislostí ...32

2.12.1 Trestněprávní aspekty alkoholové závislosti ...33

2.13 Věznice Kynšperk nad Ohří...34

3 Praktická část ...35

3.1 Cíl praktické části ...35

3.2 Předpoklady průzkumu ...35

3.3 Použité průzkumné metody...36

3.4 Popis zkoumaného vzorku a průběh průzkumu ...36

3.5 Výsledky průzkumu a jejich interpretace ...37

3.5.1 Výsledky průzkumu ...37

3.6 Ověření předpokladů průzkumu ...53

4 Závěr ...55

5 Návrh opatření ...57

6 Seznam použitých zdrojů ...58

7 Seznam příloh ...61

(10)

1 Úvod

Látka jménem alkohol není nic, co bychom na tomto místě museli představovat.

Každý dospělý jedinec, a v poslední době i mladistvý, se s touto látkou již alespoň párkrát v jeho životě setkal a určitě ji i požil. Je to látka, která je společností tolerována i přesto, že její negativní účinek na lidské zdraví byl prokázán v mnohých studiích.

Tématem předložené bakalářské práce je závislost na alkoholu, tedy závislost na čiré bezbarvé tekutině, která spadá do skupiny návykových látek. Tyto látky, mezi které patří i drogy, mají v naší společnosti bohatou historii a jejich obliba má stále více vzrůstající tendence. Tyto tendence zaměstnávají mnohé odborníky, kteří se zneužíváním drog, a všeobecně návykových látek, v naší společnosti zabývají a představují ho jako vážný celospolečenský problém.

Téma závislosti na alkoholu bylo zvoleno s ohledem na skutečnost, že tento problém, který je již protkán celým spektrem populace, míníme tím populaci jak mladistvou, tak i dospělou, dosahuje takových rozměrů, že dále nelze tento fakt ignorovat. Sociálně patologické jevy zahrnují velmi širokou oblast sociálních jevů, ve které má alkoholová závislost své pevné místo, a toto místo je stále více upevňováno. Poslední studie dokazují, že alkohol není jen látkou, kterou lze užít k uhašení žízně nebo k tomu, aby si jedinec navodil dobrou náladu. Alkohol a jeho vliv, tedy užívání nebo spíše nadužívání, zasahuje do chování člověka velmi negativním způsobem. Toto negativní chování, chcete-li sociálně deviantní chování, se pak často odráží v kriminálních anamnézách pachatelů trestných činů. Tato fakta nás přivedla k myšlence, že využijeme svého zaměstnání k tomu, abychom zjistili, zda-li mají tyto studie opravdu reálný podklad.

Cílem předložené bakalářské práce je využít penitenciárního prostředí k tomu, abychom zjistili, zdali odsouzení, kteří vykonávají svůj trest odnětí svobody za různé trestné činy, mají zkušenosti s centrálně tlumivými látkami, mezi které patří i alkohol, a zároveň se pokusili pomocí průzkumu mezi těmito recidivisty zjistit, zda tyto látky používali k tomu, aby pod jejich vlivem spáchali trestný čin.

Bakalářská práce vychází z předpokladu, že forenzní hledisko této problematiky, tedy vztah alkoholové závislosti a páchání trestné činnosti, je obecně známý, tudíž větší pozornost bude spíše zaměřena na alkohol jako takový, jeho vliv a následky užívání. K tomuto účelu je bakalářská práce rozdělena na část

(11)

teoretickou a část praktickou. V teoretické části se autorka zabývá nabídkou základních informací o látce jménem alkohol, jeho historii a vzniku. Dále se dotýká tématu vlivu alkoholu na člověka, tedy zdravotních a společenských následků, které jsou s užíváním alkoholu spojeny. Dalším významným segmentem první části bakalářské práce je závislost a její typy, nejsou opomenuta ani vývojová stádia závislosti na alkoholu. V obsahu teoretické části bakalářské práce také nalezneme i velmi významnou kapitolu, která se zabývá následky alkoholové závislosti z celkového pohledu na osobnost, tedy zahrnující aspekty bio-psycho-sociální. Pro ucelenější přehled nechybí ani informace týkající se možnosti léčby závislosti na alkoholu s uvedením všech dostupných druhů. Poslední kapitolou, která zakončuje teoretickou část této práce, je nastínění vztahu závislosti na alkoholu a trestné činnosti s tím, že autorka také uvádí základní informace o penitenciárním prostředí, ve kterém byl proveden průzkum.

Praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem mezi respondenty s trestní minulostí, kteří v současné době pobývají v zařízení pro výkon trestu odnětí svobody. Cílem této části je zjistit, zdali mají zkušenosti s alkoholem a zda byli pod jeho vlivem při páchání alespoň jednoho trestného činu. Výsledky průzkumu jsou prezentovány pomocí tabulek, grafů a doplňujících komentářů. Konec bakalářské práce vyúsťuje v závěr, ve kterém autorka shrne, co bylo tématem a cílem této práce a jaký pro ni měla studijní přínos.

Smyslem a účelem předložené bakalářské práce je nabídnout případnému čtenáři ucelené a komplexní informace o návykové látce, která nás provází naším životem a zaujímá roli „přítele“, který nám dokáže zlepšit náladu a dodat sebevědomí, když to potřebujeme. Bohužel tento „přítel“ dokáže být i zákeřný, a pokud mu dovolíme, aby náš život ovlivňoval a určoval jeho směr, je to většinou začátek konce.

(12)

2 Teoretické zpracování problému

2.1 Vymezení pojmu alkohol

Co přesně je skryto pod pojmem alkohol a jaká je přesná definice tohoto slova? Tato otázka je zodpovězena v této kapitole a čtenáři je dále nabídnuto mnoho jiných základních informací, které tvoří základní kámen pro pochopení celé problematiky naší práce.

Pod pojmem alkohol si většinou každý představí složku určitého nápoje, který se používá k uhašení žízně nebo jako přípravek, který dovede jedince uvést do

„nálady“ a zajistí mu tak příjemné prožitky. Ale co vlastně zajišťuje zmíněné příjemné prožitky a uvolnění?

„Název slova alkohol pochází z arabského slova al-ka-hal, což je označení pro zvláštní, jemnou látku. Chemicky se jedná o čirou, bezbarvou tekutinu, která má charakteristický zápach a palčivou chuť s bodem varu 77 °C a bodem tuhnutí 130°C. Chemická značka alkoholu, přesněji řečeno etylalkoholu, je C2H5OH.

Molekula etylalkoholu se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku.“ 1

Další definice alkoholu jako chemické látky může vypadat také takto:

U chemické látky alkohol jde o bezbarvou, průzračnou, lehce těkavou, hořlavou a palčivě chutnající tekutinu s chemickým vzorcem C2H5OH, kterou je možné v jakémkoli poměru mísit s vodou.

Alkohol vře při 78,4 stupních Celsia a při spalování vydává 7,1 kilokalorií na gram.2

V alkoholu jsou spojeny vlastnosti, které se jinak nikde nesetkávají. Alkohol je:

• potravina s vysokým energetickým obsahem

• pochutina jako součást mnoha nápojů

• jed, jehož toxický účinek se projevuje při akutním a chronickém předávkování

1 SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!?. 1988, s. 9.

2 GŐHLERT, Ch., KŰHN, F. Od návyku k závislosti. 2001, s. 79.

Obrázek č. 1 - model molekuly alkoholu

(13)

• omamný prostředek s vysokým potenciálem zneužívání

• prostředek na spaní, který uklidňuje a uvolňuje. 3

Pojmenování alkoholu je různorodé, v podstatě je však možné konstatovat, že alkohol je látka čirá, tedy bez zjevné barvy, s hořlavými účinky. Alkohol je látka velice levná, protože se dá vyrobit vesměs z čehokoli, čehož lidé začali využívat velice brzy. Společnost velice rychle zjistila, že alkohol je prostředek, který dokáže jedince uvolnit, uklidnit, odbourat problémy či ulehčit komunikaci a k tomu všemu je to pochutina, která je všude dostupná a společensky přípustná.

Alkohol je jakýsi předpis na relaxaci, kterému rozumí všechny kultury světa. Je to droga s rozpornými účinky. V jedné minutě v nás vyvolává pocity lásky, které se však snadno mohou změnit v agresivitu a zuřivost. Odstraňuje zábrany a může tak vyvolat problémy. Alkohol napodobuje účinek mnoha drog. Působí podobně jako kokain a amfetaminy. Tím vyvolává pocity vzrušení. Současně vyvolává pocity podobné při užití Valia a jiných zklidňujících léků. Tím způsobuje odstranění zábran a úzkosti. Napodobuje anestetika, a tím poruší spojení mezi tělem a myslí. Je to zrada - člověk se cítí sebejistě, ale přitom je neschopný akce.4

Alkoholický nápoj je jedním z prostředků, kterým se dá uhasit žízeň, ale dotyčný si může samozřejmě volit mezi jinými prostředky, kterými je například:

 obyčejná voda

 voda minerální

 různé druhy limonád

 nebo právě zmíněným alkoholickým nápojem, například pivem nebo vínem.

2.2 Skupiny poživatel ů alkoholu

Samozřejmě, jak už bylo výše zmíněno, alkohol je pochutina, takže člověk, který touží po uhašení žízně, většinou sáhne po nápoji, který mu chutná – tedy po takovém, na nějž si již navykl.

3 GŐHLERT, Ch., KŰHN, F. Od návyku k závislosti. 2001, s. 80.

4 Drogový Informační Server – Osud alkoholu v těle. [cit. 2010-09-29].

<http://www.drogy.net/portal/alkohol/co-je-to-akohol/osud-alkoholu-v-tele_2006_08_25.html>

(14)

Dle Skály „můžeme lidi, kteří požívají alkoholické nápoje, rozdělit do čtyř skupin podle toho, co od těchto nápojů žádají: do skupiny:

o abstinentů o konzumentů o pijáků

o a do skupiny závislých na alkoholu.“5

2.2.1 Abstinenti

Slovo abstinence by se dalo volně přeložit jako zdrženlivost. V případě alkoholu se abstinenti vyvarují požívání alkoholu, který vede k požitku. V souladu s jejich přesvědčením volí k uhašení žízně nápoje či tekutiny, které v sobě neobsahují alkoholovou složku. Toto přesvědčení může mít různé důvody, avšak nazvat abstinenta abstinentem můžeme jen v případě, že člověk nepožil nápoj, který obsahuje alkohol, po dobu tří let.

Člověk, který se za abstinenta považuje a splňuje výše uvedenou podmínku, většinou žije v domnění, že nepožívání alkoholických nápojů je cesta ke zdravému životnímu stylu, což je posledními studii často vyvracováno.

V rozsáhlém výzkumu o vlivu alkoholu na lidské zdraví se znovu a znovu objevuje jeden velmi překvapivý fakt: lidé, kteří se alkoholu vyhýbají, umírají dříve, než opilci. Nový výzkum, uveřejněný v uznávaném vědeckém časopise Alcoholism: Clinical and Experimental Research, se snaží tento fenomén vysvětlit.

Naznačuje, že abstinence opravdu zvyšuje riziko smrti, a to i přesto, že výzkum pracuje ve svých statistikách i s bývalými alkoholiky. Nepijáci prostě umírají dříve než pijani.6

2.2.2 Konzumenti

Konzumentem můžeme nazvat jedince, který se pití alkoholických nápojů nevyhýbá, ale daný alkoholický nápoj pije v množství, které je vhodné. Tímto přijatelným množstvím alkoholu bývá označováno 7 -10 g. Toto množství jsou totiž

5 SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!?. 1988, s. 6.

6 iDNES.cz. [cit. 2010-10-01].

<http://ona.idnes.cz/pijaci-ziji-dele-abstinence-je-nezdrava-zjistili-vedci-pp7- /zdravi.asp?c=A100902_171953_zdravi_lf>

(15)

zdravá játra schopna vstřebat během jedné hodiny, tudíž alkohol nepůsobí na nervovou soustavu. Do škatulky konzumentů jsou většinou zařazovány ženy, můžeme sem zahrnout i malé procento mužů, a bohužel do této skupiny patří i děti mladší 18 let.

2.2.3 Pijáci

Pijákům nestačí alkoholické nápoje ani jako zdroj tekutiny, ani je neuspokojuje jen jejich chuť. Žádají si již účinků alkoholu obsaženého v nápoji, žádají si alkoholickou euforii. Takového pocitu euforie lze dosáhnout nejrůznějším způsobem, ovšem nejlepším je ten, kdy dosahujeme přirozenou cestou spojenou s menší nebo větší námahou. Od té doby, kdy člověk hledá v alkoholickém nápoji zdroj euforie, to jest příjemnou změnu nálady, obveselení, úlevu, odstranění potíží a duševního napětí, zapomnění, začíná kratší, delší či dlouhá cesta, během níž se z nevinného pijáka může vyvinout a někdy se skutečně vyvíjí těžký, často i tragicky končící člověk závislý na alkoholu. 7

2.3 Historie alkoholu a jeho vznik

Tvrzení, že alkohol je „starý jako lidstvo samo“ je možná trochu nadnesené a asi ne každý by s tímto tvrzením souhlasil. Bohužel je toto tvrzení celkem často zmiňováno v literatuře, kde je poukazováno na to, že účinky kvašených nápojů znali již před mnoha tisíci lety. Tato kapitola tedy uvádí základní fakta o historii alkoholu a o jeho vzniku.

Alkohol a jeho účinky poznali lidé zřejmě již ve starověku. Ve formě vína, vyráběného z vinné révy, je znám lidstvu více než osm tisíc let. V té době se začalo poprvé vyrábět víno. Řekové víno dováželi často pro čistě lékařské účely. Kolem 5. století se začala pěstovat vinná réva v dnešních známých vinařských oblastech Francie a Porýní. Po staletí znají Japonci víno z rýže, mexičtí Indiáni z agáve a Inkové z kukuřice. Staří Vikingové, ale i Slované, znali medovinu z kvašeného medu. Pivo bylo vařeno již starými Babylóňany před 7 - 8 tisíci lety. Postupně se velmi rozšířilo v Egyptě a západních částech Římského impéria. Také staří Čechové znali pivo velmi dobře. Kvašením lze vyrobit roztok, jenž obsahuje maximálně

7 SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!?. 1988, s. 7.

(16)

12 - 13% alkoholu. Čistý alkohol byl poprvé získán v 10. století, kdy Arabové vynalezli proces destilace, a dostal název "al kuhol" - což je arabský výraz pro

"něco nejlepšího". Od té doby máme k dispozici silnější vína a tvrdý alkohol. 8 O alkoholu, a s ním spojenou závislostí, tedy pojmem alkoholová závislost, kterou můžeme definovat jako pravidelné či nadměrné užívání alkoholu, kdy jedinec získává návykové chování, si pohrával již švédský lékař Magnuss Huss, který tento termín poprvé použil v roce 1849 ve svém díle „Alkoholismus chronicus“ (Chronické alkoholové onemocnění).

Ethanol se vyrábí přírodním procesem, při němž kvasinky mění cukr, například v ovoci, obilovinách nebo třtinový cukr, na alkohol. Čistý alkohol je bezbarvá, čirá tekutina. Tento proces je využíván pro výrobu lihu a nazývá se fermentace (kvašení). Alkohol vzniká v momentě, kdy kvasinky spotřebovávají cukr. Tento drobný organismus (mikroorganismus) roste a rozmnožuje se

„pojídáním“ cukru v potravinách, například obilí a ovoci. Tím, že kvasinky spotřebovávají cukr, vzniká oxid uhličitý a alkohol. Při výrobě vína působí kvasinky na cukr v rozmačkaných hroznech. Různé odrůdy révy vinné dávají vínům různou chuť a barvu. Ovocná vína (mošt neboli cidre) se vyrábí především z rozmačkaných jablek. Pivo se vyrábí ze sladové obiloviny – obvykle ječmene – k němuž se pro chuť přidává chmel. Množství alkoholu v nápojích lze zvýšit procesem zvaným destilace.9

Nejvyšší možná koncentrace alkoholu, které je možno dosáhnout pomocí přírodní fermentace, je kolem 17 procent. Tento fakt, že alkohol po určité době zastaví fermentaci, znamenal, že výsledné produkty mohly dosáhnout je omezené síly. V 16. století byla tato překážka, zabraňující výrobě koncentrovanějších nápojů, v Evropě odstraněna díky šířící se technologii destilace. Díky této technologii byl alkohol najednou dostupný v nejméně třikrát větší koncentraci, než v jaké ho lidé doposud poznali či ochutnali. Prvopočátky destilace jsou datovány už před 2000 lety. 10

8 Dějiny alkoholu: Historie alkoholu. [cit. 2010-09-30].

<http://dejinyalkoholu.blogspot.com/2007/10/historie-alkoholu.html>

9 Pij s rozumem: Co je to alkohol? [cit. 2010-10-03]. <http://www.pijsrozumem.cz/Alkohol-a-jeho- pusobeni/Co-je-to-alkohol>

10 EDWARD, Griffith. Záhadná molekula. 2004, s. 11.

(17)

Snadně dostupné destiláty začaly novou éru, která měla několik důsledků.

Destiláty začaly být oblíbené ve všech zemích, jejich produkce stoupala a přirozeně došlo k tomu, že úřady se pokoušely výrobu lihovin regulovat. Docházelo k nelegální výrobě alkoholu a již v těchto chvílích je zřejmé, že výroba alkoholu pomocí technologie destilace se nesmazatelně zapíše do dějin jako součást porušování společenských norem, stejně jako tomu bylo na počátku drogového rozvoje.

2.4 Alkohol a jeho vliv na č lov ě ka

Alkohol byl již ve starověku používán k medicínským účelům, a dále také k účelům zábavným. Již tento fakt napovídá, že alkohol obsahuje látky, které na člověka působí různým způsobem, a to dle jeho koncentrace. Celou problematikou vlivu alkoholu na člověka nás provede tato kapitola.

Účinky různých koncentrací alkoholu v krvi shrnul britský farmakolog sir John Gaddum do čtyř stupňů:

• „dizzy and delightful“ – mírně se motající a v dobré náladě (při koncentraci 1 mg alkoholu na 1 ml krve, tedy 1 promile)

• „drunk and disorderly“ – zřetelně opilý a zmatený (2 mg na 1 ml krve, tedy 2 promile)

• „dead drunk“ – opilý namol (3 mg na 1 ml krve, tedy 3 promile)

• „danger of death“ – v nebezpečí smrti (4mg na 1 ml krve, tedy 4 promile). 11

Dávka alkoholu, která je jedincem polknuta, se začne vstřebávat ze žaludku a tenkého střeva. Vstřebávání je ovlivněno mnoha faktory, jedním z těchto faktorů je přítomnost jídla v trávicím ústrojí, nebo naopak jeho nepřítomnost, dalším faktorem je samozřejmě koncentrace alkoholu v daném nápoji. Alkohol dále putuje přes játra a poté se již dostává do mozku, a to v několikaminutovém intervalu.

Hladina alkoholu v krvi nebo mozku je pak pomalu zvyšována během 30 až 60 minut, dokud není dokončeno jeho úplné vstřebávání. Nutno uvést, že vstřebávání alkoholu je velmi individuální záležitost a může při různých okolnostech probíhat odlišně. Hladina alkoholu v krvi, které se dosahuje po požití alkoholu, odráží

11 STONE, T., DARLINGTONOVÁ, G. Léky, drogy, jedy. 2003, s. 358.

(18)

rovnováhu mezi tím, jak a za jak dlouho se alkohol vstřebal, a rychlostí, s jakou se tělo alkoholu zbaví. 12

2.4.1 Vliv alkoholu na mozek

Účinky alkoholu, které se dostaví po jeho užití, jsou různorodé. Každý z uživatelů alkoholu by je popsal jinak, což je logické, protože každý člověk je jiný a není možné účinky alkoholu definovat přesně. Je však možné určit prvotní znak, který by se mohl nazvat jako „euforie“. Toto slovo asi nejlépe definuje prvotní účinky alkoholu, které jsou zřejmě i důvodem, proč člověk alkohol konzumuje.

Jedinec v případě konzumace alkoholu očekává právě zmíněné pocity slasti, štěstí, uvolněnosti a nadšení. Tyto všechny pocity zajišťuje právě prvotní kontakt alkoholu s mozkem.

Jak alkohol působí na mozek a jak souvisí jeho účinek s psychologickým očekáváním konzumenta, to je otázka, kterou v posledních letech řešilo hodně výzkumů. Podle dosavadních závěrů alkohol ovlivňuje fungování mozku díky své schopnosti narušovat biologický systém chemických neurotransmiterů, který neustále reguluje rovnováhu mezi aktivitou a inaktivitou mozkových buněk a celého mozku. Molekula alkoholu na rozdíl od jiných psychoaktivních drog nezapadá přesně do mozkových receptorů, ale ke svému působení využívá běžné neurotransmitery. Prostřednictvím těchto mechanismů aktivuje ty mozkové struktury, jejichž aktivita vyvolává pocity slasti; prostřednictvím jiných mechanismů zase tlumí aktivitu a působí zklidnění a zhoršení koordinace. Tato jednoduchá molekula je zkrátka schopná narušovat nebo svým způsobem využívat fungování velmi složitých systémů mozku.13

Díky tomuto tedy dochází k tomu, že při požití alkoholu má jedinec sníženou jasnost myšlení, je narušena funkce logického uvažování, koordinace pohybu. Dále dochází k uvolnění a odstranění zábran, což může být provázeno jak tím, že je jedinec více společenský, tedy hovornější a zábavnější, ale na druhou stranu i tím, že může být i více sebevědomější nebo agresivnější. Při pozření vyšších dávek alkoholu pak dochází k narušení paměti, které je doprovázeno typickým „oknem“. Tento termín je běžně používán v souvislosti s konzumací

12 EDWARD, Griffith. Záhadná molekula. 2004, s. 13.

13 EDWARD, Griffith. Záhadná molekula. 2004, s. 16.

(19)

alkoholu, která je doprovázena právě zmíněným výpadkem, což má za následek to, že si jedinec si nepamatuje určitý časový úsek, v němž právě nadměrně konzumoval alkohol. Výše uvedené příznaky jsou typickými projevy pro opilost, která má také svá stádia:

1. excitační (oslabení opatrnosti, hovornost, tendence k agresivitě) 2. somnolentní (spavost, útlum)

3. komatózní (bezvědomí)

4. asfyktické (dušení vlivem útlumu činnosti dechového centra v mozku – prodloužené míše). 14

2.4.2 Alkohol jako jed

Jak už bylo mnohokrát výše zmíněno, alkohol sice vyvolává pocity slasti a uvolnění, ale tyto pocity jsou ruku v ruce doprovázeny účinky, které pro lidské tělo nejsou nijak přínosné. Tyto účinky je možné nazvat jako „jedovaté“, protože alkohol v případě, že je pravidelně konzumován, vede k závažným zdravotním problémům. Tyto „jedovaté“ důsledky užívání alkoholu můžeme rozdělit do několika skupin, kdy hlavními typy jsou:

o přiotrávení alkoholem o předávkování alkoholem o zdravotní následky o společenské následky.

2.4.2.1 Otrava alkoholem

„Nejbanálnějším důsledkem přiotrávení alkoholem je kocovina – stav, který se může projevit mírnou přecitlivělostí, ale také děsivou bolestí hlavy, nevolností, pocitem, že se všechno točí, smrtelnou bledostí a krátkozrakým předsevzetím, že už se toho příšerného pití nikdy v životě nedotknete. Tento stav je zčásti důsledkem přiotrávení nealkoholickými složkami pití, svou roli však hraje i dehydratace, způsobená diuretickým účinkem alkoholu.“15

14 BEČKOVÁ, I., VIŠŇOVSKÝ, P. Farmakologie drogových závislostí. 1999, s. 101.

15 EDWARD, Griffith. Záhadná molekula. 2004, s. 16.

(20)

2.4.2.2 Předávkování alkoholem

Předávkování alkoholem je jedním z bodů, které není radno podceňovat.

Toto riziko je spojeno s potencionální možností smrti, která je následkem předávkování tímto druhem návykové látky. Smrt, která přichází po nadměrném užití alkoholu, je většinou způsobena respiračními problémy, kdy se jedinec udusí vdechnutými zvratky. Ke smrti na předávkování alkoholem také muže dojít v případě, že jedinec spolu s alkoholem užívá ještě další látky, jako jsou například sedativa, trankvilizéry nebo opiáty.

2.4.2.3 Zdravotní následky

Při dlouhodobém užívání alkoholu dochází k narušení funkce orgánů, jako jsou játra, ledviny, mozek, srdce a dalších. Jejich narušení je trvalé a léčba je většinou neúčinná. Doloženo je mnoho případů, kdy alkohol způsobil, že se ze zdravého člověka stala „troska“. Dalším důsledkem nadměrného pití alkoholu, bývá podvýživa.

2.4.2.4 Společenské následky

Alkohol je látka společností tolerována, a proto má ve společnosti své pevné místo. Nicméně co se týče návykového potenciálu a rizik užívání alkoholu, pohybuje se v rovině tvrdých drog a je o to nebezpečnější, že jeho užívání je všeobecně tolerováno, nebo dokonce podporováno. Užívání alkoholu jako drogy s sebou nese mnoho problémů, proto bylo v minulosti učiněno mnoho pokusů o zákaz nebo omezení jeho užívání. 16

Společenské následky dlouhodobého užívání alkoholu mohou být pojmenovány jako ztráta společenského statusu, která je provázena ztrátou rodiny, blízkých, zaměstnání, ale také ztrátou svobody, a zde je již jasná příbuznost s negativním potenciálem, který je ve spojení s užíváním alkoholu zmiňován.

16 Drogy: otázky a odpovědi. 2007, s. 138.

(21)

2.4.3 Alkohol jako návyková látka

Návykových látek je kolem nás všude dostatek, neexistuje město, vesnice, kde by se droga nenašla, avšak jsou to drogy, které jsou společností akceptovány a beztrestně užívány. „Podle J. Presla lze drogu nejstručněji chápat jako každou látku, ať již přírodní nebo syntetickou, která splňuje dva základní požadavky:

- má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje určitým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše „vnitřní“ naladění – zkrátka působí na psychiku;

- může vyvolat závislost, má tedy něco, co se z nedostatku vhodnějšího pojmenování někdy označuje jako „potenciál závislosti“. Ten je u různých drog různě vyjádřen, může být větší nebo menší, ale přítomen je vždy.“ 17

Výše uvedené požadavky splňuje mnoho výrobků, které jsou dnes volně dostupné všem v běžném obchodě s potravinami, s výjimkou těch, kteří ještě nedosáhli věku 18 let. Je zde hovořeno o drogách, které jsou nazývány jako drogy legální, mezi něž patří i alkohol, tedy druhově:

 pivo

 víno

 destiláty.

Společnost, která toleruje užívání alkoholu, si do svých řad pouští drogu, která má potenciál vyvolat zákeřnou formu závislosti, kdy v některých případech se tento potenciál promění v ničivou skutečnost, v jiných zase ne. 18

2.5 Závislost

Obsahem této kapitoly je vysvětlení pojmu závislost, a v návaznosti na to začíná i kapitola, která objasňuje pojem závislost na alkoholu, včetně jejích typů.

Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více.

Centrálně je charakterizován touhou užívání psychoaktivní látky. Tuto touhu si

17 NOŽINA, Miroslav. Svět drog v Čechách. 1997, s. 9.

18 EDWARD, Griffith. Záhadná molekula. 2004, s. 59.

(22)

jedinec většinou uvědomuje a snaží se často užívání kontrolovat nebo i zastavit.

Většinou je však toto jednání neúspěšné. 19

Pro to, aby mohla být závislost diagnostikována, je potřeba, aby byly přítomni alespoň tři příznaky z těchto uvedených, a to v časovém období za posledních 12 měsíců:

 silná touha nebo pocit puzení užívat látku (craving, bažení)

 zhoršené sebeovládání

 somatický (tělesný) odvykací stav

 růst tolerance

 zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů

 pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků. 20

2.6 Závislost na alkoholu

Alkoholismus, zastaralý výraz pro alkoholovou závislost, se rodí na pozadí normálního, tj. sociálně a kulturně akceptovaného pití alkoholu. S růstem spotřeby alkoholu roste i objem problémů a stupeň poškození populace. Alkohol je považován za legální návykovou látku a společně s tabákem je veřejností nejvíce podceňován. Při zkoumání alkoholismu je nutno rozlišovat mezi běžným, společensky obvyklým užíváním alkoholu a mezi chronickým alkoholismem.

Někteří lidé pijí alkohol jen při společenských příležitostech, jiní ho nepijí vůbec a další skupinou jsou naopak silní pijáci. 21

Závislost na alkoholu diagnostikujeme:

 podle množství a způsobu abnormálního pití

 vývojem stupňování tolerance a abstinenčním syndromem = fyzická závislost

 soustředěným myšlením na alkohol, trvalou neutišitelnou touhou po alkoholu (craving)

 ztrátou kontroly

19 Drogy: otázky a odpovědi. 2007, s. 19.

20 NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost. 2007, s. 11-20.

21 URBAN, L., DUBSKÝ, J. Sociální deviace. 2008, s. 99.

(23)

 chybějícím předjímáním negativních následků pro zdraví a sociální situaci. 22

Alkoholová závislost bývá dělena do určitých stádií či typů, a to dle E. M.

Jellineka, lékaře - alkohologa, který se závislostí na alkoholu zabýval. Tento lékař rozlišuje 5 stádií této nemoci:

1) typ alfa 2) typ beta 3) typ gama 4) typ delta 5) typ epsilon.

2.6.1 Typ alfa

„Typ alfa představuje občasné požívání alkoholu s úmyslem jeho předozování. Jde o abúzus v souvislosti s vnitřními konflikty. Jednotlivec znalý účinku alkoholu čas od času této drogy zneužívá především jako anxiolytika k odstranění úzkosti, jindy potlačení tenze, k získání euforie či k odstranění dysforie, a konečně jako prostředku usnadňujícího sblížení s druhými lidmi, ať už se to týká větší skupiny nebo jednotlivého partnera (sex). Zjednodušeně vyjádřeno, dotyčný tu a tam pije tak, že je pro své okolí více nebo méně nápadný. U tohoto typu není změněna schopnost kontroly v pití, není fyzická závislost, vzniká však zvyšující se snášenlivost vůči alkoholickým nápojům. Rizika: úrazy a trestné činy pod vlivem větší dávku alkoholu.“ 23

2.6.2 Typ beta

Typ beta se vyznačuje tím, že se při něm sice nevytváří psychická ani somatická, tedy tělesná, závislost na alkoholu, ale v průběhu dlouhodobého abúzu dochází ke zdravotním komplikacím, jako jsou záněty nervů, záněty žaludku a cirhóza jater. Nemocného, který se nachází v typu beta, je možné naleznout spíše v nemocnici na internách, neurologii než na psychiatrii. 24

22 GŐHLERT, Ch., KŰHN, F. Od návyku k závislosti. 2001, s. 83.

23 KVAPILÍK, Josef a kol. Člověk a alkohol. 1985, s. 33.

24 SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!?. 1988, s. 47.

(24)

2.6.3 Typ gama

Typ s označením gama se vyznačuje zejména znakem ztráty kontroly nad pitím, při nedostatku návykové látky se dostavují abstinenční příznaky. Můžeme tedy říci, že se jedná již o klasické příznaky návykového chování. Typickým druhem alkoholu, který je v tomto typu závislosti preferován, je pivo a destiláty.

2.6.4 Typ delta

Pro typ delta není charakteristická „ztráta“ kontroly, ale neschopnost abstinence. Při přerušení přísunu alkoholu dochází k odvykacím příznakům, daleko výrazněji než při typu gama. Nositel tohoto typu nemusí být nikdy opilý, ale také nikdy střízlivý. Tento typ je rozšířen zejména v románských zemích, především ve Francii a jiných zemích s velkou konzumací vína. Typ gama a delta se vykytují jako čisté typy málokdy, většinou jde o jejich kombinace s převahou jednoho typu. 25

2.6.5 Typ epsilon

„Tento pátý typ závislosti je velmi vzácný. Tu dochází periodicky každých pár měsíců k vícedenním pijáckým excesům, které jsou spojeny se ztrátou kontroly a jsou občas spojeny se stavy rozladění. Postižení jsou jinak většinou klinicky i sociálně nenápadní a jenom v delších odstupech unikají z normálního života, aby se zase rychle vrátili. Do této třídy patří pojem „kvartální ožrala“. Při klasifikaci je třeba brát ohled na to, že se typy překrývají, že existují přechody v historii jednoho onemocnění mezi typy a vzájemně spojené předstupně. Tak se považuje typ alfa často za předstupeň typu gama, typ beta naopak jako předstupeň typu delta. Oba

typy však mohou také existovat izolovaně.“ 26

E. M. Jellinek ve svých studiích nepoužíval jen výše uvedené typy, ale připouštěl také existenci jiných typů, které se vyznačují především požíváním alkoholu při oslavách či společenských akcích. Nejeden názor tvrdí, že Jellinekova stádia alkoholové závislosti se nehodí na každý případ pijáka.

Někteří považují za alkoholiky pouze ty jedince, u nichž se projevují tělesné nebo duševní potíže, jiní považují za alkoholiky jedince se závislostí na alkoholu, kteří jednají v otrocké podřízenosti alkoholu. Vzhledem k různým výkladům

25 SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!?. 1988, s. 46.

26 GŐHLERT, Ch., KŰHN, F. Od návyku k závislosti. 2001. s. 86.

(25)

slovního významu se množí nejrůznější nedorozumění a to do té míry, že soudobí alkohologové se staví velmi odtažitě k používání výrazů alkoholismus a alkoholik.27

Světová zdravotnická organizace si bere za svou definici chronického alkoholika jako jedince, který trpí chronickým onemocněním. Toto onemocnění se manifestuje jako narušené chování a je charakterizováno opakovanou konzumací alkoholických nápojů, která překračuje obvyklou dávku požívání nebo vyhovění společenských zvykům společnosti a projevuje se jako narušování zdraví pijáků nebo jejich ekonomické a sociální funkce. 28

2.7 Vývoj závislosti na alkoholu

U každého jedince dojde k okamžiku, kdy se ve svém životě setká s alkoholem. Toto setkání končí buď okamžitým odmítnutím, jednorázovým či nárazovým požitím, nebo se může stát, že začíná „hezký vztah“ mezi alkoholem a daným jedincem. Tato kapitola se zabývá vývojem závislosti na alkoholu a stádii, kterými tento vývoj prochází.

Závislost je dána několika faktory:

1. Genetická dispozice – jedinec, jemuž alkohol díky jeho metabolické dispozici přináší zvlášť příjemné pocity a nemá nepříjemné následky, si vytváří závislost snadněji. Vrozený předpoklad reagovat na alkohol pozitivním způsobem ovlivňuje proces dalšího učení. 29 Výše uvedená slova jsou myšlena tak, že jedinci, kterému alkohol způsobuje příjemné prožitky, odstraňuje jeho zdrženlivost, stydlivost a posiluje jeho sebevědomí, je více náchylný k tomu, aby si vypěstoval závislost na alkoholu.

2. Faktor učení – tendence k užívání alkoholu může také vzniknout jako nápodoba rodičů nebo jiných blízkých osob, například v partě.

Takové chování se opět zafixuje zejména u lidí, kterým alkohol přináší pozitivní prožitky – například tím, že zvyšuje jejich pocit jistoty, síly, zlepšuje sebehodnocení, dává pocit moci. Negativní

27 SOURNIA, Jean-Charles. Dějiny pijáctví. 1999, s. 207.

28 URBAN, L., DUBSKÝ, J. Sociální deviace. 2008, s. 100.

29 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1999, s. 290.

(26)

sociální důsledky se objevují až později a na rozvoj návyku nemají podstatný vliv. 30

Dlouhotrvající nadměrné pití, ať už jsou jeho příčiny jakékoliv, způsobuje adaptaci buněk organismu na trvalý přívod alkoholu. Jejím důsledkem je snížená odpověď na původně účinnou dávku – vzrůst tolerance – ten vede k stupňování dávek a později k rozvoji syndromu odnětí drogy při přerušení pití. Toto je základ bludného kruhu choroby. Rychlost vypěstování závislosti je závislá na dispozicích jedince, věku při začátku pití a způsobu zneužití alkoholu. Čím větší dispozici člověk má, čím mladší začne pravidelně pít a čím dříve začne alkohol užívat jako drogu, tím rychleji závislost vzniká. 31

2.7.1 Vývojová stádia závislosti

Závislost na alkoholu je dělena do čtyř stádií, které poprvé popsal alkoholog E. M. Jellinek, a to v roce 1952:

 stádium počáteční, iniciální

 stádium varovné, prodromální

 stádium rozhodné, kruciální

 stádium konečné, terminální.

2.7.1.1 Stádium počáteční

Toto stádium je typické tím, že jedinec se navenek neliší svým množstvím konzumace alkoholu od svého okolí a společenských norem. Jen on sám by mohl tušit, že pije kvůli psychotropním účinkům alkoholu, protože se pod jejich vlivem cítí mnohem lépe, než střízlivý. V intoxikaci dokáže překonávat situace, které pro něj dosud byly bolestné nebo neřešitelné. Pije stále častěji, jeho tolerance roste a s ní i dávka nutná k řešení problému. 32

2.7.1.2 Stádium varovné

V této fázi přibývá konzumace alkoholu a tolerance, dochází k prvnímu utajovanému pití a následně k typickým výpadkům paměti, takzvaným

30 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1999, s. 290.

31 HELLER, Jiří a kol. Závislost známá neznámá. 1996, s. 15.

32 HELLER, Jiří a kol. Závislost známá neznámá. 1996, s. 16.

(27)

palimpsestům. Ty jsou vyznačovány tím, že při konzumaci alkoholu se po relativně malém množství objeví v den po požití výpadky paměti, které mohou být částečné či úplné. Postiženy jsou události, které se udály při konzumaci. Přestože je postižený během této fáze pití schopen intelektuálních činů, příštího rána si na toto jednání už nevzpomíná. Příkladem může být to, že jedinec sice ví, že přišel domů, ale už neví jak. Dalším typickým znakem pro tuto fázi je neustálé myšlení na alkohol, žádostivé pití prvních sklenic, pocity viny a nezájem o rozhovory o alkoholu z důvodu nepříjemných pocitů u tohoto tématu.33

2.7.1.3 Stádium rozhodné

Stádium rozhodné je typické tím, že jedinec již nad sebou nemá kontrolu.

Dostává se do stavu, kdy alkohol ovládá jedince, nikoliv naopak. Občas se stává, že je schopen nějakou dobu abstinovat, což předhazuje svému okolí s tím, že alkohol ovládá. Opak je však pravdou, a pokud s alkoholem přijde znovu do styku, je to pomyslný začátek konce, hranice padají a daný už s alkoholem nepřestane.

U postiženého v tomto stádiu dochází k oploštění zájmů, dostavují se problémy na pracovišti a samozřejmě i v osobním vztahu.

2.7.1.4 Stádium konečné

„Dochází k obratu, tolerance k alkoholu se začíná snižovat. Alkoholik se rychleji opije, ale bez alkoholu nevydrží. Pije prakticky nepřetržitě, první dávku si dává hned ráno. V této fázi se objevují psychické i somatické poruchy podmíněné dlouhodobým abúzem alkoholu. Sociálně adaptační problémy a konflikty s lidmi jsou stále četnější a závažnější. Závislý člověk si mezi lidmi nevybírá, akceptuje společnost kohokoli, kdo je ochoten jej přijmout a pít s ním, respektive mu naslouchat. Toto stádium je typické stavy bezmocnosti, kdy si alkoholik uvědomuje svou neschopnost zvládnout závislost na alkoholu. Má potíže, když pije i když nepije. Postupně dochází k tělesnému i psychickému chátrání a úpadku v sociální oblasti.“ 34

33 GŐHLERT, Ch., KŰHN, F. Od návyku k závislosti. 2001, s. 88.

34 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1999, s. 291.

(28)

Následující kapitoly informují o následcích alkoholové závislosti, a to po linii bio-psycho-sociální.

2.8 Následky alkoholové závislosti t ě lesné

Jak už bylo výše popsáno, alkohol je jed, který působí na lidské tělo. Při dlouhodobém užívání je většinou tělo natolik poškozeno, že tento stav je již nevratný. Při abúzu alkoholu, tedy jeho nadužívání, jsou většinou nejvíce poškozena játra, tedy orgán, bez kterého se jedinec neobejde. Játra mají nenahraditelnou funkci v lidském těle a tím, že je člověk zahrnuje nadměrně touto látkou, dochází k svraštění jater, tedy k cirhóze. Nesprávná funkce jater je signalizována řadou příznaků, jako jsou například poruchy krevní srážlivosti, únava, trávící obtíže, žloutenka nebo problémy kožní. Další orgán, který může být zasažen, je slinivka břišní či ledviny. Rovněž dochází k poškození zažívání, dýchací soustavy, poruchy nervového systému a za zmínku stojí i snížení až ztráta potence u mužů. „Alkohol porušuje vedení nervového vzruchu, zvyšuje práh bolesti, zvyšuje pohotovost ke křečím a narušuje REM spánek. Setkáváme se s poruchami krátkodobé i dlouhodobé paměti, zejména s poruchami vštípivosti, dále pak s poruchami hybnosti a koordinace.“ 35

2.9 Následky alkoholové závislosti psychické

Dle Vágnerové, která uvádí, že následkem dlouholetého nepříznivého vlivu alkoholu na organismus člověka, zejména na jeho centrální nervový systém, jsou různé psychické poruchy, které dělí na:

 Alkoholový abstinenční syndrom

 alkoholické psychózy a halucinózy

 amnestické alkoholové poruchy a demence.

Alkoholový abstinenční syndrom vzniká jako reakce na snížení či vynechání potřebné dávky. Jedinec, který je závislý, reaguje úzkostně, je neklidný, depresivní nebo podrážděný. Dalšími znaky jsou malátnost, mívá vegetativní potíže, jako pocení či tachykardie, třes a bolesti hlavy. Někdy se objevují halucinace a záchvaty křečí. Abstinenční syndrom je důkazem existující metabolické závislosti na alkoholu. Alkoholový abstinenční syndrom s deliriem je

35 HELLER, Jiří a kol. Závislost známá neznámá. 1996, s. 62.

(29)

bouřlivější reakcí závislého jedince na nedostatek potřebné dávky alkoholu. 36

„Delirium tremens je jakési šílenství z nedodání alkoholu tělu, které je na něj zvyklé. Vyskytuje se u několikaletých abúzerů alkoholu, nejčastěji u pijáků destilátů. Delirium tremens vzniká často v noci, riziko vzniku zvyšuje horečka, vyskytují se halucinace zrakové i tělové. Třes celého těla, zrychlený tep, strach střídá euforii. Pacient je dezorientován místem a časem, ne vlastní osobou. Trvá kolem 72 hodin, je to nebezpečný stav, kvůli tomu, že postižený nemá žádný příjem tekutin ani potravy. Delirium tremens může končit i smrtí, proto by měl být takovýto jedinec vždy hospitalizován. 37

Alkoholické psychózy a halucinózy vznikají jako reakce na snížení dávky alkoholu. Objevují se nepříjemné sluchové halucinace, často jsou to hlasy osob diskutující o postiženém, nemocný má děsivé sny. 38

Amnestické alkoholové poruchy a demence jsou typické tím, že jedinec si svým abúzem alkoholu přivodil poškození centrální nervové soustavy. Mezi tyto poruchy můžeme řadit například Korsakovovu či alkoholickou psychózu.

„Korsakovova psychóza se projevuje poruchou krátkodobé paměti, především vštípivé složky a dezorientací při zachování dávných zážitků a profesionálních dovedností. Takto způsobené mezery jsou vyplňovány konfabulacemi, kterým pacient sám věří. Tato psychóza je typičtější u žen, a to při abúzu destilátů.„39

2.10 Následky alkoholové závislosti sociální

Sociální následky alkoholové závislosti mohou být rozděleny do tří skupin, a to na následky týkající se rodiny, společnosti a také zaměstnání. Skupina zaměstnání a rodina spolu úzce souvisí, protože jedinec, který je závislý, většinou důsledkem této závislosti začne být méně produktivní v zaměstnání, což vede k problémům. Postižený je v zaměstnání nespokojený, práce ho nebaví, kritiku nadřízených odsuzuje. Poté dochází k absencím a vše vyvrcholí ztrátou zaměstnání.

Tato ztráta má za následek zátěž pro celou rodinu, protože úbytek finančního příjmu většinou bývá stresový, a v případě, že je tato situace dlouhodobějšího rázu, rozvíjí

36 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1999, s. 292.

37 URBAN, L., DUBSKÝ, J. Sociální deviace. 2008, s. 105.

38 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1999, s. 292.

39 HELLER, Jiří a kol. Závislost známá neznámá. 1996, s. 69.

(30)

se v rodině narušení mezilidských vztahů. Postižený je nervózní, někdy agresivní, partnerské soužití je na stupni „bodu mrazu“. Následky závislosti mohou vyústit v kompletní rozpad rodiny, protože alkoholik svou rodinu ničí po všech materiálních, sociálních i psychických stránkách.

„Alkohol má sociální funkci, konzumuje se při příležitostech, kdy je žádoucí, aby se člověk uvolnil, odreagoval a snadněji navazoval kontakty. Společnost ovšem očekává, že lidé vědí, kde leží hranice přijatelného chování. V české společnosti je tolerance k alkoholu velká, drobnější výkyvy nejsou považovány za závažné, a proto ani nejsou sankciovány. Pokud člověk ztrácí schopnost svoje pití regulovat, shovívavý postoj společnosti však končí, závislost totiž tolerována není. Alkohol odstraňuje zábrany a narušuje schopnost sebeovládání i adekvátního reagování na podněty vnějšího prostředí. Proto se pod vlivem alkoholu zvyšuje riziko nehod, úrazů a materiálních škod. Intoxikace alkoholem je příčinou mnoha trestných činů.“ 40

2.11 Lé č ba závislosti na alkoholu

Tak jako každou nemoc, tak i závislost na alkoholu je možno léčit. Tímto tématem se zabývá následující kapitola, v níž jsou uvedeny všechny dostupné druhy léčby, které jsou jedincům s touto nemocí nabízeny.

Alkoholová závislost je nemoc s kódem diagnózy F10. Léčba této nemoci se děje na několika úrovních, které je třeba vzájemně skloubit a správně načasovat.

Léčení alkoholové závislosti je založeno na psychoterapii, jejímž cílem je pacienta podrobně seznámit s problematikou alkoholismu a dovést ho k příslušnému náhledu a abstinenci. Tato léčba probíhá převážně jako skupinová, na níž se do určité míry účastní i rodinní příslušníci a vyléčení pacienti. Využívá se terapie v protialkoholních léčebnách nebo na psychiatrických klinikách a dále v poradnách. Léčba může být ambulantní, stacionární nebo stálá při hospitalizaci. 41

40 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1999, s. 295.

41 URBAN, L., DUBSKÝ, J. Sociální deviace. 2008, s. 110.

(31)

2.11.1 Ambulantní léčba

Tato léčba nejčastěji probíhá ve specializovaných zařízeních, výhodou je to, že se nevyžaduje pracovní neschopnost. Většina poraden má ordinační hodiny přizpůsobeny tak, aby je lidé mohli navštěvovat i po pracovní době. Ambulantní léčba je praktická, má ale svá omezení. Jestliže se pití někomu vymklo z rukou takovým způsobem, že i přes upřímnou snahu pije dál a hromadí se mu problémy, je lépe se léčit ústavně. V mnoha ambulantních zařízeních nabízejí kromě individuální terapie i psychoterapeutické skupiny, někde pracují i s rodinami závislých nebo si zorganizovali socioterapeutický klub. 42

2.11.2 Ústavní léčba

Ústavní léčba bývá potřebná i u těžkých zdravotních nebo psychiatrických komplikací po alkoholu. Psychiatrické, interní nebo neurologické oddělení může do jisté míry pomoci s léčbou důsledků pití alkoholu. Pro překonání daného problému s alkoholem je ale mnohem vhodnější specializovaná odvykací léčba. V ČR pracuje řada takových zařízení. Délka ústavní léčby bývá v některých zařízeních pevně stanovena, jinde se na ni tým a pacient dohodnou individuálně. Při ústavní léčbě se daří bezpečněji zvládat hrozící zdravotní komplikace. Léčba také bývá intenzivnější, protože je využívána souběžně s více postupy, kterými jsou skupinová terapie, principy terapeutické komunity, relaxačních technik, rodinná terapie, socioterapeutický klub. 43

2.11.3 Stacionární léčba

Stacionární léčba je doposud velmi vzácný způsob léčby, i když velmi prospěšný. Jeho kvalitu vytváří rovněž dobrý léčebný program sestavený z terapeutických prvků. Velkou předností je možná spolupráce s rodinou. Rozsah manželské a rodinné terapie v průběhu léčby i doléčování je indikačním prvkem kvality tohoto léčebného programu. Léčba je vhodná pro pacienty, kteří dokáží na základě svého vlastního rozhodnutí přerušit konzumaci drogy na dobu i několika měsíců.44

42 NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý. 2006, s. 161.

43 NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý. 2006, s. 161.

44 HELLER, Jiří a kol. Závislost známá neznámá. 1996, s. 93.

(32)

Závislý, který podstoupí léčbu, ať už jakýkoliv druh, by měl být schopen pomocí psychoterapie dojít k resocializaci, během léčby obnovit mezilidské vztahy, které byly důsledkem alkoholové závislosti zničeny, najít novou motivaci ke změně životního stylu. Formou léčení se naučit, jak reagovat v zátěžových situacích, které dříve řešil požitím alkoholu. V České republice nabízí mimo jiné pomoc „závislým“

i mnoho poraden, krizových center, linek telefonické pomoci či dobrovolné skupiny. Mezi nejznámější patří Anonymní alkoholici, Terapeutická komunita či klub. Tyto organizace se snaží pomoci jedincům zejména v počátcích abstinenčního období, které většinou bývají nejtěžší.

2.12 Trestná č innost ve spojení s alkoholovou závislostí

Jak už název této kapitoly napovídá, budeme se v této části zabývat spojením alkoholové závislosti a trestné činnosti. Tato část dotvoří celou strukturu teoretického bloku tak, aby informovanost týkající se této problematiky byla kompletní. Neopomeneme ani aspekty trestněprávní, které však zmíníme jen okrajově.

Alkohol významným způsobem zvyšuje riziko trestné činnosti, především činů násilného charakteru. Alkohol zvyšuje pravděpodobnost sexuálního násilí, zejména útoku na nahodilou oběť. V menší míře přispívá i k páchání jiné trestné činnosti, například majetkového charakteru. Trestná činnost ovlivněná alkoholem se nejčastěji objevuje v nočních hodinách, především o víkendu. 45

Opakovaně byl prokázán úzký vztah alkoholu a kriminálního chování.

Alkohol se může spoluúčastnit na vzniku kriminálního chování trojím způsobem, a to:

 zprostředkovaně

 bezprostředně

 konečně.

Zprostředkovaně působí při dlouhodobém zneužívání, tedy abúzu s rysy závislosti, postupný sociální a mravní úpadek osobnosti, a tím může přispívat k rozvoji kriminálního chování. Bezprostředně působí tak, že během intoxikace

45 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby 2. díl. 2003, s. 87.

(33)

dochází vlivem alkoholu k narušení činnosti centrálního nervového systému ve smyslu poruch interakce korových a podkorových partií mozku, a tím k odtlumení chování. Konečně nelze opomenout úmyslné užití alkoholu právě pro jeho dezinhibující a anxiolytický účinek. Toto může být charakterizováno jako „doušek na kuráž“. Zmíněné mechanismy působení alkoholu na osobnost a chování se promítají i do typu páchané trestné činnosti. Zatímco v prvním případě bude patrně převládat majetková kriminalita, pak kriminální chování v alkoholové intoxikaci bude mít nejčastěji povahu agresivní, eventuelně bude sexuálně motivované.

Nesporným faktem však zůstává, že alkohol má vazbu na kriminální agresivní chování. 46

2.12.1 Trestněprávní aspekty alkoholové závislosti

Alkoholová závislost, jako sociálně patologický jev, je regulována trestním právem ve třech rovinách:

a) postihuje jednání opilého pachatele

b) chrání před požíváním alkoholických nápojů osoby mladší osmnácti let

c) upravuje spáchání trestného činu pachatelem ve stavu nepříčetnosti, který byl vyvolán požitím alkoholu. 47

Jednání opilého pachatele je postihováno zákonem č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, konkrétně § 274, který pojednává o ohrožení pod vlivem návykové látky s uvedením konkrétních postihů, které danému pachateli hrozí. Stejný zákon řeší i ochranu mladistvých, kdy § 204 uvádí, že postih hrozí tomu, kdo prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol. Spáchání trestného činu ve stavu nepříčetnosti řeší § 360 výše uvedeného Trestního zákoníku, který hovoří o opilství a zmiňuje následky, které jsou s tímto jednáním spojeny.

46 NETÍK, Karel a kol. Psychologie v právu. 1997, s. 61.

47 URBAN, L., DUBSKÝ, J. Sociální deviace. 2008, s. 109.

(34)

2.13 V ě znice Kynšperk nad Oh ř í

Jako průzkumný vzorek byli zvoleni respondenti z Věznice Kynšperk nad Ohří, proto na tomto místě bude uvedeno pár základních informací o této věznici tak, aby teoretická část byla ucelená a navazovala na část praktickou.

Věznici Kynšperk nad Ohří je možné nalézt v katastrálním území obce Libavské Údolí a Zlatá u Kynšperka nad Ohří. V 70. letech minulého století byl celý areál vybudován jako komplex budov určený pro potřeby Československé lidové armády. Ta jej využívala až do počátku 90. let minulého století. Roku 1995 byl vojenský útvar zrušen a celý areál byl bezplatně převeden do rukou Ministerstva spravedlnosti. Nutno uvést, že areál bývalých vojenských kasáren musel zpočátku projít mnoha stavebními úpravami tak, aby vyhovoval potřebám vězeňské služby, tedy komplexu, kde svůj trest odnětí svobody budou odpykávat odsouzení muži.

Na počátku tento areál spadal pod Věznici Horní Slavkov. Nařízením č. 3 z roku 1999 zřídil Ministr spravedlnosti České republiky Věznici Kynšperk nad Ohří jako samostatný útvar s profilací věznice pro muže odsouzené k výkonu trestu odnětí svobody do kategorie dozor. Tato profilace byla v roce 2006 změněna na věznici s ostrahou a v roce 2009 byla opětovně profilována jako věznice s dozorem.

I přes neustálé stavební proměny celého komplexu tak, aby objekty vyhovovaly stále přísnějším bezpečnostním podmínkám, je zde v současné době umístěno kolem 850 odsouzených mužů, kteří si zde odpykávají svůj trest odnětí svobody. Věznice Kynšperk nad Ohří nabízí odsouzeným i pracovní činnosti, a to jak v rámci vnitřní režie (úklid společných prostor, činnosti v kuchyni), tak i práci v provozovnách střediska hospodářské činnosti. Středisko hospodářské činnosti umožňuje odsouzeným mužům pracovní zařazení u soukromých objektů, kteří využívají volných prostor vně areálu věznice. Další pracovní uplatnění je odsouzeným nabízeno i mimo komplex věznic.

References

Related documents

Občanská sdružení budou mít následující možnosti výběru právní formy podle nového občanského zákoníku: založení obecně prospěšné společnosti, transformaci

Instruktor se snaží přiblížit účastníkům stavbu a průběh aktivity tak, aby měl jedinec možnost se na základě těchto informací rozhodnout a stanovit si vlastní cíle, a

V rozvoji obliby alkoholu důležitou roli hrají zvláštnosti osobnosti (nezralost osobnosti, sugesce, emocionální labilnost, nepřizpůsobivost a další), možná i

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku nadměrné konzumace alkoholu u mladistvých. Přesto, že se může zdát, že tato problematika není příliš závažná, opak je

Jak uvádí Nešpor (2003), nejrizikovější kategorie pro vznik závislosti je u mladých lidí věk od 15 do 24 let. Přesto, že se může zdát, že tato problematika není

Výsledkem je příkladně přehledná a komplexní práce, která nejenže dokládá vysokou diplomantovu erudici v oblasti urbanismu a architektury, ale pro svoje vysoké kvality

Účelem česání je kromě vzhledového efektu, tj. získání vlasového povrchu, i získání termoizolačních vlastností textilií a dosažení měkkého, vlněného a plného

Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech.. Úřad vlády České