TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Liberec 2012 Bc. Jiří Pešek
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
Studijní program: N2612 – Elektrotechnika a informatika Studijní obor: 1802T007 – Informační technologie
Systém pro práci s lidskými zdroji
System to work with human resources
Diplomová práce
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé diplomové práce (prodej, zapůjčení apod.).
Jsem si vědom toho, že užít své diplomové práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Poděkování
Děkuji všem, bez nichž bych svou práci asi nikdy nedokončil. Děkuji svému vedoucímu diplomové práce Ing. Igoru Kopetschkemu, dále pak svému veliteli npor. Bc. Martinu Jakubci, Dis., pplk. Mgr. Štěpánu Kremličkovi a jeho kolegům pplk. Mgr. Josefu Černému, pplk. Mgr. Hovorkovi, plk. Mgr. Ladislavu Kuřátkovi, kpt. Mgr. Martinu Štastnému a kpt. Mgr. Bc. Ladislavu Garbulinskému za konzultace a odborné vedení v průběhu vypracovávání tématu.
Dále děkuji své mamince a přítelkyni za psychickou a finanční podporu během studia a všem ostatním v čele s institutem Policie ČR a Technické univerzity v Liberci za poskytnutí prostoru pro řešení i praktické využití.
Abstrakt
Institut Policie ČR mění v poslední době koncept svých služeben. Zejména, co se týká zvyšování počtu sloužících policistů na jednom oddělení jejich slučováním.
Tyto změny velmi znesnadňují sestavování uceleného rozvrhu služeb, které se stále děje v několika krocích, a to za pomoci tužky, papíru a gumy.
Cílem této práce je tedy navrhnout algoritmus, jenž by tento problém řešil. To znamená sestavení rozvrhu služeb dle omezení co se týče celkového počtu hodin, hodin do tzv. "pytlíku", přiřazení typu služeb dle směnnosti a tarifní třídy policisty či některých zaměstnanců, odečítání hodin dle charakteru služby, jako například dozorčí, cely, motohlídka, výjezd, kancelář a další. To vše tak, aby byly splněny nejen praxí dané záležitosti, ale především záležitosti dané zákonem a interními předpisy či závaznými pokyny.
Praktickou částí je pak naprogramování aplikace, která z charakteru daných omezení umožňuje zavedení tohoto navrženého algoritmu do systému po bok jiných aplikací v rámci institutu Policie České Republiky ke zkušebnímu použití.
Klíčová slova
plánování služeb, lidské zdroje, Policie ČR, algoritmus, řízení lidských zdrojů, rozvrh, sestavení rozvrhu, intranet, Hermes, EKIS
Abstract
Institute of Police of the Czech Republic recently changing concept of their police stations . In particular , with respect to increasing the number of police officers serving in one department of compounding. These changes make it
hours, hours into „the bag“ type of assignment by the shift of services and tariff class officers and certain employees , subtract hours based on the nature of services, such as supervisory , cell motohlídky exit , office and more. All this so that they were satisfied and only practice on the matter, but above all affairs of the law and internal regulations or mandatory instructions.
The practical part is programming the application that the nature of the restrictions , the introduction of this proposed algorithm into the system alongside other applications within the Institute of Police of the Czech Republic for experimental use.
Keywords
service planning, human resources, Police, algorithm, human resource management, schedule, build schedule, intranet, Hermes, EKIS
Obsah
1 ÚVOD ... 11
2 NÁSTUP DO SLUŽEB POLICIE ČR... 13
2.1POČÁTEČNÍ PRAXE... 13
2.2PLÁNOVÁNÍ ROZPISU SLUŽEB... 14
2.3NÁPAD NA MOŽNOST ALGORITMIZACE PROBLÉMU... 17
3 PLÁNOVÁNÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ ... 19
3.1LIDSKÉ ZDROJE... 19
3.2SOFTWARE PRO PLÁNOVÁNÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ... 20
3.2.1 ShiftPlanning ... 21
3.2.2 Nimble Schedule ... 22
3.2.3 TimeForge Scheduling ... 23
3.2.4 Další programy ... 24
3.3PLÁNOVÁNÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ U POLICIE ČR... 25
3.3.1 Obecné zásady plánování ... 25
3.3.2 Funkcionalita časového plánování ... 25
3.3.3 EKIS... 26
3.3.4 SAP R/3... 28
3.3.5 Kniha instruktáží... 29
4 HISTORIE PLÁNOVÁNÍ SLUŽEB U POLICIE ČR ... 31
4.1MINULOST... 31
4.2TYPY SLUŽEB VDNEŠNÍ DOBĚ... 32
4.2.1 Dozorčí služba a pomocná dozorčí služba... 33
4.2.2 Výjezdová skupina... 33
4.3MOŽNÁ BUDOUCNOST... 39
5 ALGORITMUS ... 41
5.1OMEZENÍ... 41
5.1.1 Ze zákona ... 41
5.1.2 Na základě vlastního pozorování ... 52
5.2VÝVOJ... 54
5.3VÝSLEDEK... 57
5.3.1 Obsloužení požadavků ... 57
5.3.2 Zaplnění základních služeb ... 58
5.3.3 Vyplnění do maxima... 59
5.3.4 Controlling... 60
6 APLIKACE... 61
6.1POŽADAVKY ZE STRANY ZADAVATELE... 61
6.1.1 Hermes... 61
6.1.2 Webová aplikace ... 62
6.1.3 Databáze ... 62
6.2PROSTŘEDKY VÝVOJE... 62
6.3JAZYKY APSEUDOJAZYKY... 63
6.3.1 (X)HTML a CSS ... 63
6.3.2 PHP ... 64
6.3.3 SQL ... 65
6.3.4 MySQL ... 66
6.3.5 Apache HTTP Server ... 66
6.4PROGRAMY POUŽITÉ PŘI VÝVOJI... 66
6.4.1 NetBeans IDE ... 66
6.4.2 Webový prohlížeč... 67
6.4.3 PhpMyAdmin ... 67
6.6.2 Databáze ... 68
6.6.3 Databázová struktura ... 68
6.6.4 Závislost a kardinalita ... 68
6.7POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZOMEZENÍ ASBĚRU INFORMACÍ... 68
6.8EXPORT INFORMACÍ... 69
6.8.1 Možnosti tisku ... 69
6.8.2 Import a export do systému EKIS ... 69
6.8.3 Export do systému Kniha instruktáže... 69
6.9VÝSLEDNÁ APLIKACE... 70
6.9.1 Správa služeb ... 70
6.9.2 Správa lidského materiálu ... 71
6.9.3 Schopnost vykonávání službu... 71
6.9.4 Generování služeb... 72
6.9.5 Rozpis služeb... 72
6.10DEMO PRO SÍŤ MIMO HERMES... 73
6.10.1 Databázová struktura ... 73
6.10.2 Postup při použití... 74
6.11BEZPEČNOST... 79
7 ZKUŠEBNÍ PROVOZ ... 81
7.1NASAZENÍ DO PRAXE... 81
7.1.1 SPJ Praha a SPJ Ústí nad Labem... 81
7.1.2 VPŠ Praha - Hrdlořezy a ŠPS Teplice ... 82
7.1.3 OOP Liberec – Centrum a OOP Liberec – Vápenka ... 82
7.1.4 OHS Liberec – Třebízského a OHS Teplice... 83
7.2SHRNUTÍ... 83
Typografické konvence a použité značení
V následujícím textu jsou textové prvky odlišeny takto:
Pro běžný text je použito normální proporcionální patkové písmo.
Pro zvýraznění pojmu a názvu použijeme tučné písmo.
Kurzíva bude použita pro odlišení méně důležitých pojmu – například
názvu programu, apod.
Pro výpis částí programu a jiných citací programového kódu je zvykem používat neproporcionální písmo.
Internetové odkazy v textu (mimo seznam literatury) budou podtržené.
Bezpatkové písmo je použito při popisu názvu prvku programu např. tlačítek.
1 Úvod
Tato práce si za výsledek klade vytvořit funkční aplikaci vlastního navrženého algoritmu dle požadavků charakteru služeb Policie České Republiky pro jejich plánování. Aplikace tohoto algoritmu je stěžejní částí práce a je dostupná v rámci intranetu Ministerstva vnitra České Republiky zvaném Hermes, kde v době odevzdání této práce běží v testovacím režimu. Pokud by čtenář postrádal jakékoli informace a má přístup do této privátní sítě, nechť jej sám vyzkouší.
Je-li cílem této diplomové práce najít algoritmus pro řešení plánování služeb u Policie ČR a posléze naprogramovat aplikaci pro jednoduchou práci s těmito informacemi, je úkolem tohoto textu seznámit čtenáře s tím, jaká jsou úskalí problému plánování a řízení lidských zdrojů ve specifickém prostředí, jaký je dosavadní postup, omezení danými jednotlivými předpisy, požadavky pro aplikaci, s prostředky při vývoji použitými, se samotným výsledkem práce a v neposlední radě také s analýzou slabých míst a problémy, se kterými se autor při realizaci setkal a se způsobem, jak je vyřešil.
Následující text je členěn do kapitol, každá kapitola je věnována jednomu tématu:
Kapitola první je úvodní. Popisuje rozčlenění a vytváří tak jakýsi komentovaný
obsah.
Kapitola druhá poukazuje na to, jak se autor k tomuto tématu dostal a proč bylo
vhodné se tímto problémem zabývat.
Kapitola třetí se zabývá seznámením se s potřebami při plánování rozvrhu práce a směn na současném trhu firem či především služeb u Policie ČR.
Kapitola šestá je věnována aplikaci, která demonstruje využití získaného
algoritmu a uvádí jej do praxe.
Kapitola sedmá popisuje nasazení do praxe ve skutečném prostředí a líčí
výsledky tohoto zkušebního provozu.
Kapitola osmá je závěrečná a shrnuje výsledky celého projektu jak po stránce
algoritmu, tak i s ohledem na jeho skutečný provoz či využití.
Příloha je soupisem obsahu média, na kterém se nachází samotný algoritmus a demo aplikace, která jej využívá, a to ve verzi, kdy byla tato práce vytištěna.
Zdrojové kódy a další neméně zajímavé materiály. Zdrojové kódy programu mají přes 300 KB, jejich vytištění a zařazení mezi přílohy by pro tuto práci mělo jen mizivý přínos.
2 Nástup do služeb Policie ČR
V této kapitole krátce a v jednoduchosti naznačeno, jak se autor k tomuto tématu a vůbec k celé problematice plánování dostal a proč ji považoval za tak důležitou, aby ji bylo nutné zpracovávat. Je zde popsána situace od prvního uvedení „do neznáma“ až po pochopení a zúčastnění se plánovacího procesu se vším všudy od A do Z.
2.1 Počáteční praxe
Jelikož tato kapitola přímo vychází ze zážitků autora po přijetí k policii a snaží se být patřičně vysvětlující, proč si autor vybral toto téma k zpracování, je psána v první osobě.
Jako nově nastupující řadový policista jsem nebyl nijak seznámen s chodem policie, jelikož nikdo z příbuzných u této firmy nikdy nepracoval a já sám jsem mohl vycházet jen z malých ohlasů vycházejících na veřejnost. Pro začátek svého služebního poměru jsem byl přidělen na oddělení Obvodní oddělení policie Liberec – Centrum (dále jen OOP Liberec - Centrum) pod velení pana npor. Bc.
Martina Jakubce, Dis. Vzhledem k tomu, že jsem v té době ještě nebyl proškolen k vykonávání služby, což trvá více než jeden rok a dokonce jsem první dva týdny ani neměl uniformu, musel jsem být jen v budově oddělení, kde jsem nemohl nic vykonávat.
Abych však dělal alespoň něco, pomáhal jsem vedoucímu oddělení panu npor.
Bc. Martinu Jakubci, Dis. s kancelářskou prací, jejíž součástí mimo jiné je i plánování rozvrhu služeb oddělení. Díky tomu jsem měl příležitost se nejen seznámit s procesem plánování, požadavky ze stran vyššího vedení i ze strany
2.2 Plánování rozpisu služeb
Plánování se autor účastnil opakovaně a proto je možné shrnout to, že tento proces je v dosavadní podobě stejný, a to dle poznatků starších policistů - kolegů od dob jejich nástupu. Postup především vychází ze situace na OOP Liberec – Centrum a Obvodní hlídkové služby Třebízského (dále jen OHS Třebízského), tedy z oddělení pořádkové policie, ke kterým měl v tuto dobu autor přístup.
S chodem dalších útvarů a oddělení byl autor seznámen až později při absolvování Základní odborné přípravy (dále jen ZOP) v Praze a v Teplicích, v rámci přípravy na výkon povolání a služby. Zejména se jedná o útvar Speciální pořádkové jednotky (dále jen SPJ) v Praze a Ústí nad Labem a Oddělení hlídkové služby v Teplicích (OHS Teplice). Dalším útvarem, s nímž byl autor seznámen, byla Vyšší policejní škola Ministerstva Vnitra v Praze – Hrdlořezy a Školní policejní středisko v Teplicích, kde byl autorovi poskytnut prostor zejména ke konzultacím a výběru informací pro tvorbu algoritmu a čas pro ověření skutkové činnosti aplikace.
Nejprve je však nutné uvést na pravou míru dosavadní postup při tvorbě plánu a to jak z hlediska postupu, tak i zkušenosti a reflexí požadavků. Samotným základem byl papír formátu A3, který byl předtištěn, a který je k vidění na obrázku číslo 1, 2 a 3 . Na tyto archy papíru jsou v levém sloupci zapsána celá jména včetně titulů a hodností či jen příjmení. Toto však již záleží na oddělení.
Obecně vzato lze říci, že čím větší oddělení, tím kratší pojmenování.
Vzhledem k tomu, že OOP Liberec – Centrum patří mezi největší mimopražská obvodní oddělení v České Republice, je situace v tomto ohledu tristní. Jedná se o nově vzniklý celek z původních dvou oddělení Liberec – Město a Liberec - Ruprechtice. Již nyní patří k nejzatíženějším oddělení policie nejen Libereckém kraji. V době působnosti autora na tomto oddělení je zde vedeno takřka 80 lidí a již v tomto období bylo jasné, že se bude, co se týče lidí, rozrůstat. Současný
prezidia v čele s policejním prezidentem. Tento směr má za úkol ušetřit náklady na provoz služeben.
Je důležité poznamenat, že to zda je tento krok správným či nesprávným směrem není cílem této práce!
Z pohledu plánování je však jasné, že situace je mnohem náročnější, než dříve, kdy k stanovení rozvrhového plánu stačil jeden výše zmíněný předtištěný papír formátu A3. Na oddělení OOP Liberec – Centrum jsou takovéto archy potřeba čtyři, což velmi znesnadňuje nejen proces plánování z hlediska ergonomie, ale i efektivity a dává vzniku taktických a faktických chyb, které ztěžují chod útvaru.
Nyní k samotnému procesu vyplánování rozvrhu. Zhruba v polovině měsíce se zažíná tím, že se nadepíší zmíněné archy formátu A3 a postupně se dodávají požadavky. Nejprve ty vydané shora vedení Územního odboru nebo Krajského ředitelství policie, v tomto případě, Libereckého kraje. Tyto požadavky jsou podrobně rozebrány v dalších kapitolách. Poté jsou do tohoto plánu vepsány požadavky ze stran zaměstnanců, tedy především dovolená, rehabilitace a případná pracovní neschopnost. Zde je snaha o vyplánování po jednotlivých službách, zpravidla od těch nejjednodušších, alespoň co se týče počtu požadovaných osob ve službě. V této době je plánovací arch vyplňován obyčejnou tužkou, jelikož je velmi často opravován a měněn. Tvorba plánu trvá vedoucímu či pověřené osobě více než týden a musí být hotová nejpozději do konce měsíce, kdy musí být zadána k schválení a zadána ručně v softwaru EKIS. Tento jen rovněž popsán dále. Posléze jsou data na každý den opět zcela ručně znovu zadávána do elektronického systému Kniha instruktáží.
Obrázek 1: Ukázka plánovacího listu 1
Obrázek 3: Ukázka plánovacího listu 3
2.3 Nápad na možnost algoritmizace problému
Pokud se podíváme na ergonomii plánování, zjistíme, že je zde mnoho zbytečných úkonů. Především trojí kopírování téže informace, a to nejprve na papír, poté přepsáním do programu EKIS a posléze každodenně do Knihy instruktáží.
Dalším bodem, na který je nutno pohlédnout, jsou chyby, které se při plánování vytvářejí. Jedná se zejména o chyby faktické, například, že se určitá chyba zapomene vyplánovat. Tato se objeví nejpozději při zadání do programu EKIS.
Pak jsou tu ještě taktické chyby, které vznikají mimoděk při plánování a z hlediska správnosti zákona o služebním poměru jsou, ale činí problém přímo
Dalším důležitým bodem, který autor zjistil je to, že u policie v současné době neexistuje jednoznačně daný postup, interní předpis či závazný pokyn, který by upravoval tuto problematiku. Vzhledem k těmto všem aspektům vznikl nápad, zda by tento proces nemohl být určitým způsobem, alespoň z části automatizován, tudíž, zda by nebylo možné vyvinout algoritmus, který by daný problém řešil a pokud možno, tak celý proces plánování přesunout z papíru na výpočetní techniku a dosáhnout tak nejen vyšší rychlosti zpracování, ale také vyvarování se chyb jak taktických, tak i faktických a celkově tak zlepšit ovládání celého útvaru.
3 Plánování lidských zdrojů
Tato kapitola se zabývá jak pojmem plánování lidských zdrojů, tak i poukazuje na vybrané softwarové aplikace, které jsou v současnosti na trhu u firmách využívány. Nejprve bude probrán pojem lidské zdroje a poté jsou představeny přímo aplikace, a to s přihlédnutím k použití u policie. Poté je probrána přímo situace, která nyní panuje v oblasti plánování u Policie České Republiky.
3.1 Lidské zdroje
Lidské zdroje neboli též anglicky termín human resources. Jedná se o ryze specifickou činnost, která je konána v rámci nějaké organizace. Tato se zabývá řízením lidského kapitálu, tedy řízením zaměstnanců jako celku. Jde o část řízení, která má za důsledek přímo i nepřímo působit na růst a udržení produktivity práce.
Lidské zdroje se vyvinuly z personalistiky. A to z toho důvodu, že neustálý konkurenční tlak společnosti donutil, aby se dlouhodobě a strategicky věnovaly rozvoji svých zaměstnanců, jelikož si uvědomily, že nahradit zaměstnance je velice složité a v mnohých firmách se stávají jedinou a podstatnou konkurenční výhodou.
Součástí lidských zdrojů mimo jiné je například plánování lidských zdrojů, získávání a výběr zaměstnanců, jejich vzdělávání a rozvoj, další řízení kariéry, funkčnost odměňování a zaměstnanecké výhody, reporting, personální administrativa i mzdové účetnictví. Pro tuto práci je stěžejní především oblast týkající se plánování lidských zdrojů. Tato část se zabývá analyzováním mezer mezi definovaným cílovým stavem lidských zdrojů a jejich současným stavem.
jak na straně zaměstnavatele a společnosti či firmy, tak i na straně zaměstnanců.
Předpokladem nasazení metody plánování lidských zdrojů je pak především úspora nákladů při důsledně naplánované práce pro každého jednotlivce zvlášť, a to takovým způsobem, aby nedocházelo k paralelizaci stejné práce u dvou a více osob.
3.2 Software pro plánování lidských zdrojů
Zde je zadokumentováno několik vybraných programů zabývajících se lidskými zdroji, respektive právě jejich plánováním. U každého uvedeného softwaru je vysvětleno, co umí a především proč nemohl být použit pro specifické prostředí Policie České Republiky.
Hned na úvod je vhodné poznamenat některé z důvodů, které jsou všem uvedeným programům společné. Jedním z nich je nemožnost plánování přestávky, na kterou má příslušník dle zákona o služebním poměru nárok, a to z důvodu, že není přesně stanovena a ve valné většině se jedná o plovoucí údaj, jenž je doplněn až při instruktáži, tedy obvykle v elektronickém systému Kniha instruktáží. Jednoduše řečeno, nelze vyhradit přestávku všem skupinám téhož výkonu v jedno časové rozmezí. Vždy alespoň jedna skupina musí být v pohotovosti z důvodu udržení nepřetržité služby.
Dalším důvodem u většiny těchto programů je možnost konfigurovat plánování pouze v rámci skupiny lidí jedné grupy, tedy, že lidé mají téže vlastnosti a tudíž se mohou vzájemně zastupovat. Není řešena vhodnost ze strany zaměstnance danou funkci či směnu zastávat. Tudíž ani nelze rozpoznávat, zda se jedná o občanského zaměstnance zaměstnávaného na základě zákoníku práce či zaměstnance podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Jak už bylo naznačeno v předchozím odstavci, veškeré tyto programy se orientují dle možností mezinárodního práva s přihlédnutím k zákoníku práce.
Dalším důvodem, že všechny tyto aplikace jsou placené. Jejich cena je navíc odstupňována dle počtu lidí, které je nutno plánovat. U většiny je pak i při zaplacení nevyšší verze omezení pro sto osob, což je nepřijatelné, pokud lze uvažovat nad tím, že již existují u policie útvary či oddělení, která čítají více než 80 lidí a stále rostou.
Tím však nejpodstatnějším důvodem je to, že ve většině případech nelze mluvit o automatickém plánování. Většinou se jedná pouze o kalendářní rozvrhovou tabulku, do které jsou vkládány hodnoty a informace o směnách. Tímto by však nedošlo k vyřešení otázky plánování ani aplikace jakékoli metodiky. Tudíž by byl jen dosavadní systém plánování za pomoci papíru, tužky a gumy přesunut do prostředí počítače, což by sice jistě zlepšilo přehlednost, nicméně plánování jako takové by stále záleželo jen a pouze na dovednostech osoby služebního funkcionáře, která má tuto činnost na starosti.
Z těchto několika důvodů lze vyvodit, že plánování služeb pro Policii České Republiky je velmi úzce specializované a lze jej považovat svým způsobem za jedinečné. Proto vznikla potřeba zabývat se metodikou plánování z jiného úhlu pohledu a poté vyvinout vlastní algoritmus a posléze aplikace, která reaguje na popsanou složitost prostředí policie.
3.2.1 ShiftPlanning
Umožňuje kompletní vedení karty zaměstnance i jistou míru automatického plánování, kdy dochází k prohazování osob v rámci jedné skupiny (grupy) lidí.
I při nejvyšší verzi je zde omezení na 99 plánovaných osob. Tento program má velmi širokou škálu působnosti, ale nereflektuje žádnou z vlastností plánování u policie.
Obrázek 4: Ukázka programu ShiftPlanning
Tento program bývá označován za špičku ve své třídě. Také využívá možnosti dnešní doby, a to propojení za pomoci internetu mezi základním serverem a koncovým zařízením, kterým může být i například mobilní telefon. Tímto je však dán další důvod nemožnosti použití u institutu Policie České Republiky, kdy se jedná výhradně o vnitřní a zvenčí zcela nepřístupnou a chráněnou vnitropodnikou síť – intranet Hermes.
3.2.2 Nimble Schedule
U tohoto programu panuje prakticky stejná situace, jako u předchozího. Již při použití dema aplikace vykazuje stejné neduhy pro použití u policie. Rovněž využívá především služeb internetu a centralizace ukládání. Také zde existuje omezení pro 100 plánovaných osob. Avšak ze stejných důvodů jako ShiftPlanning je nevhodná.
Obrázek 5: Ukázka program Nimble Schedule
3.2.3 TimeForge Scheduling
Tento program umožňuje zobrazování počtu odpracovaných hodin, také obsahuje podmínku maxima 100 lidí pro plánování, ale klade na rozdíl od předchozích i větší důraz lokální uložení. Tato zdánlivá nepropojenost s moderní technologií ve smyslu co na počítači to i na mobilním telefonu, by byla pro síť Ministerstva Vnitra Hermes výhodou. Avšak zde se právě nejedná o automatické plánování, nýbrž pouhé zapisování do rozvrhového virtuálního archu. Přesto, že obsahuje jistou schopnost automatické kontroly. Proto ani tento program není zcela vhodný pro řešení metodiky automatického plánování u policie
Obrázek 6: Ukázka programu TimeForge Scheduling
3.2.4 Další programy
Byly zkoušeny i další neméně zajímavé programy zabývající se plánováním lidských zdrojů, ale jelikož jejich vhodnost a negativa jsou stále stejná, jsou další tyto programy uvedeny jen ve výčtu. Jedná se o Work Schedule.NET, Hello Scheduling, WhenToWork, SnapSchedule, DRoster, Time Tracker a jako poslední Schedule24 [13].
Vzhledem k tomu, že firmy rostou, i co se do počtu zaměstnanců týče, je v dnešní době otázka plánování lidských zdrojů již považována za vědu a je jí věnována patřičná pozornost, jak ze strany vývoje, tak i ze strany vývojářů aplikací. Avšak ani jedna z těchto běžně dostupných aplikací neřeší problém plánování u institutu Policie České Republiky. Pokud existuje nějaký software řešící takový problém, pak rozhodně není užíván u žádné z bezpečnostních složek České Republiky. A není znám ani podobný software u Policie Slovenské Republiky, která je do jisté míry z historických důvodů podobná. Jediným softwarem, který lze považovat pro sledování lidských zdrojů je program EKIS, který je popsán dále spolu se systémem Kniha instruktáží.
3.3 Plánování lidských zdrojů u Policie ČR
V této kapitole je přiblížena situace, kterou je dnes řešeno plánování lidských zdrojů u Policie České Republiky. Zejména je zde kladen důraz na zásady, které služební funkcionář, jenž má toto plánování na starosti, musí dodržovat a kteréžto vyplývají z interních předpisů a především ze závazných pokynů policejní prezidenta, respektive nařízení a postojů policejního prezidia k této věci.
3.3.1 Obecné zásady plánování
Plán služby pro budoucí měsíc by měl být předběžnou uzávěrkou odeslán nejpozději poslední den aktuálního měsíce.
Plánuje se vždy celý den od 00.00 do 24.00. Je s tím nutno počítat v případě služby, která překračuje půlnoc.
Co v plánu není naplánováno jako výkon nějakého typu práce nebo nepřetržité volno, považuje se za mezisměnové volno.
V časovém plánování se standardně plánuje časový rozvrh osobám s nepravidelným výkonem služby nebo práce.
U všech typů pracovníků se plánuje služba či práce vždy bez ohledu na okolnosti tak, aby při případném přeplánování služby některou z nepřítomností, která službu omlouvá, bylo možno zahrnout dotyčnou nepřítomnost do fondu pracovní doby.
Ve všech dostupných pohledech na plán je vždy zobrazen aktuální stav plánu.
3.3.2 Funkcionalita časového plánování Účelem funkcionality časového plánování je:
o umožnit zlepšení hospodaření nákladů organizační jednotky, týkajících se nadtarifních složek služebního příjmu a mzdy
o orientačně zobrazovat výkaz odpracovaných hodin pro vizuální kontrolu Účel aplikace vyžaduje, aby uživatelé měli v každém okamžiku stejné prostředí pro tvorbu a odesílání dat plánu.
Základní funkcí aplikace je vytvoření plánu služby či práce zadáním typu výkonu s časovým rozsahem.
Při této činnosti je nutné neustále kontrolovat dodržování pracovněprávních nároků osoby, týkajících se přestávek, mezisměnového či nepřetržitého volna apod. Dynamicky se mění pracovněprávní údaje k osobě, týkající se:
o fondů pracovní doby
o počtů hodin přesčasů všech forem o nároků na neplacené volno
o nároků na dovolenou 3.3.3 EKIS
Z hlediska organizačního představuje resort Ministerstva vnitra skupinu právně i procesně nesourodých organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Patří k nim orgány státní správy, policie, hasičský záchranný sbor, archivy, policejní školy, uprchlická zařízení a další organizační složky státu a příspěvkové organizace.
Obrázek 7: EKIS II - WEB
Tudíž v průběhu 90. let bylo nutné stávající vzrůstající chaos okolo ukončení tehdejších legislativních výjimek a nastupující podvojné účetnictví. Řešením mělo být nasazení specifického informačního systému, který by tento problém řešil a zpracovával. V roce 1997 bylo vypsáno výběrové řízení, ve kterém zvítězilo řešení od společnosti IBM na implementaci informačního systému její dceřiné firmy SAP, a to R/3.
Tento projekt Ministerstva vnitra byl pojmenován EKIS, což znamená Ekonomický informační systém Ministerstva vnitra České Republiky. Toto jméno bylo vybráno jako prozatímní, než skončí zkušební doba provozu. Nicméně do dnešních dob se nic nezměnilo a nynější označení EKIS II pouze značí druhou etapu a s tím související nasazení dalších modulů týkajících se implementace systému pro řízení personalistiky a zpracování mzdové agendy.
Celkem bylo v první etapě EKIS implementováno 10 modulů SAP R/3, v rámci nichž se dnes zpracovávají informace z 51 účetních okruhů. Ročně je v systému založeno více než 1 500 000 účetních dokladů. Využívá jej 900 koncových
komplexním, vzájemně provázaným informačním systém jak v oblasti ekonomických agend, tak i v oblasti personální a mzdové agendy.
3.3.4 SAP R/3
SAP R/3 je softwarovým produktem společnosti SAP, který slouží pro řízení podniku (Enterprise resources planning – ERP). Tento systém se skládá z jednotlivých modulů, z nichž pro tuto práce nejdůležitější je modul zpracovávající řízení lidských zdrojů. Tedy údaje o zaměstnancích a jejich plánované či odpracované práci. Tím vznikají podklady pro další moduly, které se zabývají například finančním a mzdovým účetnictvím. Dalšími moduly jsou Controlling, evidence majetku, plánování dlouhodobých projektů, řízení oběhu dokumentů, specifická řešení různých odvětví, údržba, skladové hospodářství a logistika, management kvality, plánování výroby a podpora prodeje.
Obrázek 8: Modul plánování systému EKIS
Obrázek 9: Plánování osoby v systému EKIS
3.3.5 Kniha instruktáží
Policista je povinen před nástupem výkonu služby seznámit se s úkoly a pokyny, které mu jsou stanoveny dnes již elektronické podobě v systému Kniha instruktáží. Tuto vede vedoucí oddělení, popřípadě jeho zástupce nebo policista zařazený do funkce policisty určeného k řízení hlídkové služby. To samozřejmě pouze v případě, že je tato funkce na oddělení zřízena. Po seznámení se s pokyny a úkoly v knize instruktáží nastupuje policista samotný výkon služby.
Do knihy instruktáží se zaznamenávají úkoly a pokyny pro policisty, kteří jsou vysíláni k výkonu služby a jejichž instruktáž nemohla být provedena vedoucím, jeho zástupcem, dozorčí službou nebo policistou určeným k řízení hlídkové
v elektronické podobě se mohou zakládat v pořadači a do knihy instruktáží se již nezaznamenávají.
Trvalé vedení knihy instruktáží pro hlídkovou službu může stanovit vedoucí nebo jeho zástupce. Zadávání služeb je možné uskutečnit až na 10 dní dopředu.
Avšak záleží na místním rozhodnutí. Například ze situace v Libereckém kraji je doporučeno zadávat podklady pro pokyny a úkoly dle rozhodnutí Policejního ředitelství Libereckého kraje pouze den předem, popřípadě v pátek na sobotu, neděli a ranní službu konanou v pondělí.
Obrázek 10: Ukázka ze systému Kniha instruktáží
Jedná se o jednoduchý webový systém dostupný pouze v rámci intranetové sítě Ministerstva vnitra Hermes. V současné době při zadávání podkladů je vždy nutné vyplnit jmenné obsazení jednotlivých služeb, včetně i jednotlivých služeb samotných. Tudíž je zde dobrá úvaha na propojení tohoto systému s aplikací, která zpracovává algoritmus plánování.
4 Historie plánování služeb u Policie ČR
Tato kapitola naráží na způsoby plánování služeb, a to jak po stránce historické, tak i z ohledu typů služeb. Zejména těch služeb, které jsou v současné době vykonávány u Policie ČR. Jelikož i tak se jedná velmi širokou paletu, budou vybrány a popsány především ty, se kterými se autor setkal při působení na Obvodním Oddělení Policie Liberec – Centrum (OOP Liberec - Centrum).
4.1 Minulost
Území našeho státu patřilo do roku 1918 do rakouské části habsburské monarchie, čímž byl samozřejmě ovlivněn i vývoj organizace bezpečnostní služby na našem území. Snahy státu o systematické řešení otázek spojených s bezpečnostní službou spadají do druhé poloviny 19. století, kdy po revolučních událostech v letech 1848 - 1849 došlo ke změně právní úpravy činnosti státních policejních úřadů, zavedení četnictva po lombardském vzoru.
Vzhledem k tomu, že samostatný československý stát při svém vzniku v říjnu 1918 recipoval stávající právní řád (zákon č. 11/1918 Sb. tzv. recepční norma) a v souvislosti s tím i stávající právní systém, přešla do jeho služeb rakouská organizace státních policejních úřadů, četnictva i komunální policie. Zároveň byla stanovena poměrně náročná kritéria pro doplnění jednotlivých ozbrojených složek, přičemž byl kladen důraz na politický profil, fyzické a osobní předpoklady.
Během prvních dvaceti let existence samostatného československého státu doznala původní rakouská organizační struktura četnictva nebývalého rozmachu a zdokonalení.
přechodné, v němž v § 2 je v čele státní správy vedle jiných ministerstev uvedeno i ministerstvo vnitra. Posláním ministerstva vnitra jako správního úřadu bylo řízení národních výborů a výkon bezpečnostních úkolů, vyplývajících z Košického vládního programu. Tím byly pro začátek určeny hlavní úkoly a náplně práce na úseku bezpečnosti.
Počínaje 1. lednem 1964 byla postupně zřizována oddělení VB, jako základní organizační článek Veřejné bezpečnosti. Jejich úkolem bylo zabezpečit veřejný pořádek, ochranu vlastnictví, život a zdraví občanů, bezpečnost a plynulost silničního provozu apod. Další významnou organizační změnu zaznamenalo vydání rozkazu ministra vnitra č. 12 z 24. 3. 1966, na jehož základě byly zrušeny krajské správy MV a okresní oddělení MV. Zřízeny byly krajské správy SNB a okresní oddělení VB. Tato úprava prokázala do jisté míry svou životaschopnost a opodstatněnost.
Dějinný vývoj organizace a činnosti Sboru národní bezpečnosti byl ukončen revolučními změnami ve státě a společnosti, které započaly 17. listopadu 1989.
V polistopadovém období byla v rámci resortu MV ČR provedena řada organizačních změn, které se významně dotkly všech útvarů a služeb.
Nejdůležitějším aspektem pro tuto práci však bylo zjištění, že již od doby četnictva až po současnost bylo vždy plánování trochu opomíjeným tématem.
A zatímco byly a jsou vydávány interní pokyny na nejrůznější řešení, metody a postupy pro používané praktiky u policie (např. pokyn o eskortách, který hovoří mimo jiné i o způsobu umístění cílové osoby do vozidla), tak ohledně plánování jsou známy jen omezení, která je nutno dodržet. Nikoli však jednotná metodika pro sestavení rozvrhu.
4.2 Typy služeb v dnešní době
V této části jsou popsány nejdůležitější vybrané typy služeb, které jsou
obvodu, aby byla plánována či vykázána jiným způsobem. Cílem tak je pochopit nejen tyto vykonávané práce, ale i zjistit hierarchii, důležitost a další parametry, které jsou nezbytné jakožto vstupní data pro vytvoření požadovaného algoritmu.
Jsou zde uvedeny nejen služby, které jsou vykonávané takřka každý den, ale i charakter podpůrných nástrojů opírajících se nejen v zákoně o Policii a zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů či zákoníku práce, ale především v interních předpisech a závazných pokynech policejního prezidenta.
4.2.1 Dozorčí služba a pomocná dozorčí služba
Dozorčí služba je směnou, která je vykonávána každý den, a to po nepřetržitou dobu zcela bez přestávky. Zpravidla bývá rozdělena na noční a na denní část.
Obvykle ji vykonává pouze jeden příslušník. Ten, je k výkonu této služby připraven instruktáží a ustanoven jak vnitřním předpisem, tak i odborně proškolen.
Jeho úkolem je přebírat oznámení od příchozích občanů, přebírat příkazy od vyšších instancí (např. od operačního důstojníka), zapisovat tzv. nápad do počítačového systému ETŘ a rozhodovat o přidělení práce příslušníkům, které má instruktáží přiděleny. Někdy může být služba dozorčího posílena o pomocnou dozorčí službu. V praxi však tato pozice je plánována pouze vyjímečně, obvykle pro začínající policisty, kteří ještě nemají přidělenou zbraň, a to z důvodu aby se přiučili.
4.2.2 Výjezdová skupina
Výjezdová skupina neboli takzvaný výjezd je pod přímým velením dozorčí služby a slouží k přímému vyslaní na místo, kde je potřeba dle uvážení dozorčího přítomnost policie. Každá výjezdová skupina má k dispozici vůz. Zpravidla je
Většinou je tato služba konána od 7.00 do 19.00 ve dne či od 19.00 do 7.00 hodin následujícího dne. Nejedná se o nepřetržitou službu a policistům náleží platná přestávka délky 30ti a 15ti minut.
4.2.3 Kancelář a motorizovaná hlídka
Další službou, která je vykonávána a je nedílnou součástí práce policisty na obvodním oddělení je práce na spisech v kanceláři, často v kombinaci s výkonem motohlídky, a to dle požadavku vedoucího obvodu či jeho zástupce v případě jeho nepřítomnosti. Obvyklé je vykonávání dohledu nad bezpečností silničního provozu (tzv. BESIP) a nad veřejným pořádkem (tzv. VP). O tom, zda policista má v daný den vykonávat motohlídku, je seznámen v instruktáži, a to jak ústně ráno, tak i v systému Kniha instruktáží.
Obvykle je tato služba vykonávána ve dvou variantách. První skupina dvou policistů vykoná hlídku, včetně instrukcí dopoledne, druhá odpoledne. Zpravidla je tato služba vykonávána od 7.00 do 15.00 s 30ti minutovou přestávkou na oběd.
Zpravidla tato služba není vykonávána o víkendech, tedy ani v sobotu ani v neděli.
4.2.4 Požadavky
Všechny předchozí služby jsou víceméně plánovány na každý den. Avšak existují i takzvané požadavky, které je možné definovat, jako příkaz k vykonání určité služby mimo plán. Těmito požadavky může být vykonávání určité spolupráce (např. dohled nad konanou sportovní akcí, zajištění služby na celách) či vyhlášení plánované akce (např. dohled nad BESIP, dopravně-bezpečnostní akce, a další).
Jedná se tedy o službu, která není plánována každodenně, přesto však je zde nejvyšší priorita jejího splnění. Ze strany potřeb algoritmizace zejména obsazením požadovaným počtem policistů.
4.2.5 Dovolená
o Nárok na dovolenou příslušníka je vyjádřen v 6ti kalendářních týdnech dle
§ 65 zákona o Policii,
o nárok na dovolenou lze posoudit také tím, že se jedná o omluvitelné hodiny, tj. 6 × 37,5 = 225 hodin,
o podle § 52 odst. 2 zákona o Policii činí jeden den výkonu služby 37,5 : 5 = 7,5 hodin,
o podle § 66 odst. 6 zákona o Policii činí jeden den čerpání dovolené dobu uvedenou v § 52 odst. 2 zákona, tj. 7,5 hodin,
o podle § 75 odst. 1 zákona o Policii se za jeden den poskytnutí služebního volna určeného počtem dnů (nikoliv služebního volna na dobu nezbytně nutnou, dále jen „služební volno“) považuje doba uvedená v § 52 odst. 2, tj.
7,5 hodin,
o pokud čerpá příslušník dovolenou, vyznačí se jeden den čerpání dovolené mimo dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, dobou 7,5 hodin,
o pokud je poskytnuto příslušníkovi služební volno (v den, který je obvyklým dnem služby), považuje se za jeden den služebního volna 7,5 hodin,
o pokud v důsledku čerpání dovolené nebo poskytnutí služebního volna buďto „odpadne“ část směny nebo je vyznačen v rozvrhu její větší rozsah, příslušníkovi se „odpadlá“ doba služby buď doplánuje nebo započte ve větším rozsahu, a to v rámci období stanoveného podle § 53 odst. 3 písm. b) dle zákona o Policii,
o rozdíl mezi čerpáním dovolené a poskytováním služebního volna spočívá
o pokud směna přesahuje přes 24. hodinu, tato doba se posuzuje podle dne, kdy byla směna započata,
o dovolená se nečerpá v částech dne, ale jen v celých dnech s výjimkou její poměrné části (§ 65 odst. 2 zákona o Policii),
o poměrná část dovolené se zaokrouhlí ve prospěch příslušníka na půlden dovolené, který činí 4 hodiny.
4.2.6 Ostatní
Zde je uveden okruh a rozsah ostatních důležitých osobních překážek v práci, které bylo nutné podchytit při tvorbě algoritmu.
1. Vyšetření nebo ošetření
a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu;
náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).
2. Pracovně-lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce. Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních
zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
4. Při znemožnění cesty do zaměstnání se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.
5. V případě svatby bude poskytnuto pracovní volno na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 dle zákoníku práce.
6. Při narození dítěte se pracovní volno poskytne na nezbytně nutnou dobu a) s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky či družky do zdravotnického zařízení a zpět,
b) bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky nebo družky.
7. V případě nastalého úmrtí je pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytnuto na
a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence
nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.
8. Doprovod
a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. A to buďto s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. V opačném případě bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě předchozím.
9. V případě pohřbu spoluzaměstnance
zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací.
10. Přestěhování
Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 dle zákoníku práce.
11. Vyhledání nového zaměstnání
Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) v zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
4.3 Možná budoucnost
V současné době není plánována větší změna u Policie České Republiky, zejména, co se týče situace okolo metodologie plánování služeb u této instituce.
Nástupem a jmenováním nového policejního prezidenta na počátku měsíce dubna roku 2014 se očekává pokračování nastoleného trendu minulého vedení, tedy sdružování menších oddělení do větších celků. Zároveň je od měsíce ledna roku 2014 schválen nábor zhruba dvou až tří tisíc policistů, kteří mají doplnit podstavy,
zvýšené nároky na pracovníky a služební funkcionáře, jakožto tvůrce plánovacího procesu.
Jestliže nyní již přetrvávají na některých odděleních jisté formální a taktické chyby, problém se může do budoucna velmi prohloubit. Řešením mimo jiné může být i nasazení tohoto algoritmu a vůbec vytvoření přesné metodiky časového plánování.
Do budoucna se rovněž počítá s tím, že pod křídla části útvaru Policie ČR, a to pořádkové policie, přejdou pravomoci některý jiných útvarů. Toto se týká zejména útvaru cizinecké policie. V minulosti takto byla sloučena s pořádkovou policií již železniční policie.
5 Algoritmus
Stěžejním cílem této práce bylo sestavit algoritmus na základě získaných a pochopených omezení. Tedy dle potřeb daných nejen zákonem, pokyny nebo interními předpisy, ale zároveň reflektovat i na zažitou praxi na vybraných pracovních odděleních Policie České Republiky. A právě této problematice je věnována tato kapitola.
Nejprve budou shrnuta omezení, která vyplynula ze zkoumání praxe i předpisů. Poté je probrán vývoj algoritmu jako takového, který vychází z potřeb plánování.
5.1 Omezení
Omezení, která byla identifikována, lze rozdělit do dvou skupin. Prvním ohledem jsem to taková, jenž vycházejí ze zákonných předpisů platných nejen pro pracovníky, jakožto občanské zaměstnance vycházející ze zákoníku práce, nýbrž i o většině zaměstnanců u Policie ČR, kteří vykonávají své zaměstnaní dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde jsou kladeny odlišné podmínky.
5.1.1 Ze zákona
Zde jsou uvedena omezení, která jsou dána zákonem, ať už zákonem o služebním poměru a zákoníku práce, tak i zákonem o policii. Stejně tak i podmínky vycházející z interních předpisů, závazných pokynů policejního prezidenta a nařízení vlády. Jedná se pouze o nezbytné informace k alespoň částečnému a kusému pochopení situace, neboť celková obsáhlost zákonných náležitostí je více než značná a obšírná.
v rozsahu základní doby služby v týdnu podle předem stanoveného rozvržení doby služby. Za jeden den výkonu služby se považuje jedna pětina rozsahu doby.
Doba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období jednoho měsíce, a to rovnoměrně či nerovnoměrně. Změna služby musí být oznámena příslušníkovi nejpozději 3 dny před jejím nástupem. Neumožňuje-li povaha služby stanovit příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu služební funkcionář nejpozději jeden den předem počátek směny. Konec směny určí podle potřeb služby.
Při rovnoměrném rozvržení doby služby se doba služby rozvrhuje zpravidla na 5 dní v týdnu tak, že nepřetržitý odpočinek v týdnu připadl, jestliže je to možné, na sobotu a neděli, Dále, že směna v jednotlivých dnech zpravidla nepřesáhne 10 hodin a rozdíl délky doby služby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhl 5 hodin. Průměrná doba služby v období 2 kalendářních měsíců by neměla přesáhnout základní dobu služby v týdnu.
Při nerovnoměrném rozvržení platí,že se doba služby rozvrhne tak, aby doba nepřetržité služby neklesla pod 4 hodiny a zároveň nepřesáhla 24 hodin a průměrná doba služby za období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (či v odůvodněných případech za období jednoho kalendářního roku) nepřesáhla základní dobu služby v týdnu.
Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje takový režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, a to k zajištění nepřetržitého provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu.
Policistovi lze v důležitém zájmu služby lze nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150ti hodin v kalendářním roce. Avšak jestliže je vyhlášen krizový stav podle zvláštních právních předpisů či ve výjimečných stavech ve
a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad předepsaný rozsah.
Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu nad rámec směn. U policisty s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.
Služba v noci je služba konaná v době mezi 22.00 a 6.00
Služební funkcionář, který činí plánování, může při rovnoměrně rozvržené době služby rozhodnout o uplatňování pružné doby služby, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby. Při uplatňování pružné doby služby si příslušník volí začátek, popřípadě i konec směny v jednotlivých dnech dle zásad stanovených služebním funkcionářem. Mezi dvě části volitelné doby služby je vložena doba v níž je policista povinen být na služebně. Začátek a konec pevné doby služby stanoví služební funkcionář tak, aby při základní době služby v týdnu v rozsahu 37,5 hodiny činila pevná doba služby v jednotlivých dnech nejméně 5 hodin.
Volitelnou dobu služby rozvrhne služební funkcionář na začátek a konec směny tak, aby volitelná doba služby na začátku směny činila nejméně hodinu.
Pružná doba služby může být uplatněna jako pružný den služby na jeden den, týden a nebo čtyřtýdenní období, při kterém si příslušník volí začátek směny a je povinen v příslušný den, týden či měsíc vykonat celou směnu připadající na celou dobu služby.
Překážka ve službě vzniklá na straně policisty při uplatnění pružné doby služby se posuzuje jako výkon služby pouze v rozsahu, v němž do pevné doby služby nezbytně zasáhla. V rozsahu, v němž překážka při službě zasáhla do volitelné doby služby, se jako výkon služby neposuzuje. Jestliže zákon při překážce ve službě stanoví délku doby, po kterou má příslušník při této překážce ve službě
příslušný den, nebo při uplatnění pružného týdne služby anebo čtyřtýdenní pružné doby služby. Toto však nejvýše v rozsahu průměrné délky služby připadající na týden nebo čtyři týdny. Jestliže příslušník pro překážku ve službě, která zasáhla do volitelné doby služby, nevykonal celou denní, týdenní nebo čtyřtýdenní dobu služby při uplatnění pružného dne, týdne nebo čtyřtýdenní služby, je povinen chybějící části doby služby vykonat nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Toto neplatí jen v případě, stanoví-li služební funkcionář na žádost policisty jinou dobu výkonu služby.
Co se týká přesčasu, za službu přesčas se považuje při pružném dni služby služba, která je konaná nad délku směny připadající na příslušný den. Při pružném týdnu služby nebo čtyřtýdenní pružné době služby se jedná o dobu služby, která je vykonávána nad základní dobu služby stanovenou na příslušný týden, jestliže ji konal příslušník nad stanovenou dobu služby v týdnu, a při uplatnění čtyřtýdenní pružné doby služby, jestliže ji vykonal příslušník nad stanovenou dobu služby připadající na období čtyř týdnů. Naopak o službu přesčas nejde v případě, že příslušník plnil v rámci téhož týdne povinnost vykonat dobu služby v týdnu nebo stanovenou dobu služby připadající na čtyřtýdenní období při uplatnění čtyřtýdenní pružné doby služby v rámci tohoto období, nebo konal-li nad stanovenou dobu služby v týdnu službu, kterou mu služební funkcionář nenařídil jako službu přesčas, a bez svého zavinění nemohl tuto službu v průběhu zbývající části týdne či měsíce použít ke splnění povinností vykonat stanovenou týdenní nebo čtyřtýdenní dobu služby. Služební funkcionář započte příslušníkovi tuto službu do doby služby v týdnu anebo čtyřtýdenním období, který zpravidla bezprostředně následuje.
Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, nejdéle po každých 5ti hodinách nepřetržitého výkonu služby. A to jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost policisty jinak, a to při trvání směny do 9ti hodin v rozsahu 30 minut, nad 9 hodin pak v takovém rozsahu, aby jedna
jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek.
Příslušnice, která kojí své dítě, má nárok na přestávku ke kojení. Policistka, která vykonává službu po její stanovenou dobu služby v týdnu, se poskytnou na každé dítě do konce 1 roku jeho věku dvě půlhodinové přestávky ke kojení a dalších 3 měsících jedna půlhodinová přestávka ke kojení při jednotlivé službě.
Vykonává-li službu po dobu kratší, avšak alespoň po polovinu stanovené doby služby v týdnu, poskytne se jí pouze jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. Přestávka ke kojení se započítává do doby služby.
Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost, a to v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. Služební pohotovost vykonává příslušník nad dobu služby určené služebním funkcionářem, a to na služebně nebo mimo ni v místě trvalého pobytu nebo na jiném místě určeném služebním funkcionářem na žádost policisty.
Příslušník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami v trvání nejméně 10ti hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 6 hodin.
Policista má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36ti hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 12 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze příslušníkovi nepřetržitý odpočinek, na který má nárok, poskytnout v následujícím týdnu spolu s nepřetržitým odpočinkem za tento týden, tedy většinou v dvojnásobném rozsahu.
Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Netrvá-li služební poměr příslušníka celý kalendářní rok, příslušník má nárok na poměrnou část
v kalendářním roce vyčerpat pro důležitý zájem služby, určí její nástup služební funkcionář tak, aby ji mohl příslušník vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku. Služební funkcionář je povinen příslušníkovi, jehož služební poměr trval celý kalendářní rok, určit čerpání dovolené nejméně v délce dvou týdnů v kalendářním roce v případě, že mu na ni vznikl nárok. Den nástupu dovolené oznamuje služební funkcionář příslušníkovi nejméně 15 dnů předem.
Tuto dobu lze zkrátit pouze v případě, že policista o určení nástupu dovolené požádá. Služební funkcionář může v důležitém zájmu služby změnit příslušníkovi určený nástup dovolené nebo jej z dovolené odvolat. Vznikne-li příslušníkovi v souvislosti se změnou určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené majetková újma, má nárok na její náhradu. Služební funkcionář nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je příslušník uznán neschopným ke službě, ani na dobu, po kterou je příslušnice na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo příslušník na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních důležitých osobních překážek ve službě může služební funkcionář určit příslušníkovi čerpání dovolené jen na jeho žádost. Požádá-li příslušnice o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené, nebo požádá-li příslušník o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na dobu, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební funkcionář povinen jejich žádosti vyhovět. Byl-li příslušník během dovolené uznán neschopným ke službě nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; toto neplatí, jestliže služební funkcionář určí čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo péče o dítě na žádost příslušníka policie. Dovolená příslušnice se také přerušuje nástupem mateřské nebo rodičovské dovolené a u příslušníka nástupem rodičovské dovolené.
Příslušníkovi, který nevykonával službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, se z důvodu zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené
dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, dále z důvodu zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, nebo je ve výkonu vazby. V těchto případech se policistům krátí dovolená za první tři zameškané měsíce o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každý další zameškaný měsíc o další jednu dvanáctinu výměry dovolené.
Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu obecného zájmu, má nárok na udělení služebního volna, a to včetně poskytnutí služebního příjmu. Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a výkon jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu služby. Za výkon veřejné funkce se považuje zejména výkon povinností, které vyplývají příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího. Za plnění občanské povinnosti se považuje zejména výkon povinnosti svědka, znalce nebo tlumočníka předvolaného k jednání soudu nebo správního úřadu. Dalším úkonem v obecném zájmu je považováno dárcovství krve nebo dalších biologických materiálů, účast ve státní sportovní reprezentaci, účast na zásahu jednotky Sboru dobrovolných hasičů, záchranné akci Horské služby, Vodní záchranné služby, činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, popřípadě zdravotnického nebo hospodářského pracovníka v tomto táboře, uvolnění příslušníka k výkonu funkce v odborovém orgánu, nebo činnost příslušníka při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti.
Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou. Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět. Dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují
