P
ŘÍLOHAB
K o l e k t i v n í s m l o u v a
ve znění dodatku č. 1 ze dne 4. prosince 2001, dodatku č. 2 ze dne 29. listopadu 2002,
dodatku č. 3 ze dne 14. srpna 2003, dodatku č. 4 ze dne 2. března 2004, dodatku č. 5 ze dne 10. prosince 2004
a
dodatku č. 6 ze dne 27. února 2006
2001 - 2006 platná pro rok 2006
K O L E K T I V N Í S M L O U V A
ve znění dodatku č. 1 ze dne 4. prosince 2001, dodatku č. 2 ze dne 29. listopadu 2002,
dodatku č. 3 ze dne 14. srpna 2003, dodatku č. 4 ze dne 2. března 2004, dodatku č. 5 ze dne 10. prosince 2004
a
dodatku č. 6 ze dne 27. února 2006
Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (dále jen
"odborový svaz") zastoupený panem Cyrilem Zapletalem, předsedou
a
Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu - Společenstvo těžařů ČR (dále jen "zaměstnavatelský svaz") zastoupený panem ing. Vratislavem Vajnarem, předsedou
uzavírají tuto kolektivní smlouvu (dále jen " smlouva"):
Č Á S T P R V N Í PŮSOBNOST SMLOUVY
Článek 1 Smlouva upravuje
a) vztahy mezi zaměstnavateli sdruženými v zaměstnavatelském svazu (dále jen
"zaměstnavatelé") a jejich zaměstnanci (dále jen "individuální vztahy"),
b) vztahy mezi zaměstnavateli a pracovním kolektivem jejich zaměstnanců reprezentovaným statutárním orgánem příslušné odborové organizace v působnosti odborového svazu a vztahy mezi zaměstnavateli a příslušnou odborovou organizací v působnosti odborového svazu (dále jen "kolektivní vztahy"),
c) práva a povinnosti smluvních stran.
Č Á S T D R U H Á INDIVIDUÁLNÍ VZTAHY
Hlava první Pracovní smlouva
Článek 2
(1) Zaměstnavatel je povinen v pracovní smlouvě vymezit druh práce okruhem činností, které bude zaměstnanec vykonávat, s uvedením stupně příslušného mzdového tarifu, pokud se nedohodne se zaměstnancem na širším vymezení, nejvýše však v rozpětí dvou tarifních stupňů.
(2) Se zaměstnancem nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou, pokud z tohoto pracovního poměru vyplývá povinnost vykonávat práce na pracovišti, pro které je stanovena závazným posudkem příslušného orgánu hygienické služby nejvyšší přípustná expozice. To neplatí, požádá-li zaměstnanec písemně zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.
Hlava druhá
Skončení pracovního poměru Článek 3
Odstupné
(1) Odstupné (§ 60a odst. 1 zákoníku práce) náležející zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, se zvyšuje o jednonásobek průměrného výdělku.
(2) Odstupné podle odstavce 1 lze vázat na podmínky sjednané v podnikové kolektivní smlouvě.
(3) V podnikové kolektivní smlouvě lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku, případně stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci zvýšené odstupné přísluší.
Hlava třetí Pracovní doba
Článek 4
Týdenní pracovní doba
Pracovní doba (§ 83a odst.5 zákoníku práce) činí nejvýše 37,5 hodin týdně.
Článek 5
Období pro nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Období, na které lze rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně (§ 85 odst. 1 zákoníku práce), může činit nejvýše 3 kalendářní měsíce po sobě jdoucí.
V podnikové kolektivní smlouvě lze toto období stanovit odlišně.
Článek 6 Osobní očista
Zaměstnanci vykonávajícímu práce na pracovištích v podzemí hlubinného dolu se započítává z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce 20 minut do pracovní doby. Tato doba z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce se též započítává do pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práce na pracovištích s trvalým výskytem znečišťujících látek v obdobné míře, vymezených v podnikové kolektivní smlouvě.
Článek 7 Práce přesčas
Období, ve kterém práce přesčas (§ 83 odst. 6 zákoníku práce) nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně, činí u rovnoměrného i nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. V podnikové kolektivní smlouvě lze toto období stanovit odlišně.
Hlava čtvrtá Dovolená na zotavenou
Článek 8 Základní výměra
Nárok na dovolenou na zotavenou se prodlužuje všem zaměstnancům o jeden týden nad zákonem stanovenou výměru.
Hlava pátá
Mzda a odměna za pracovní pohotovost Článek 9
Mzdové tarify
(1) Pro zaměstnance, při týdenní pracovní době 37,5 hodiny, platí následující základní mzdové tarify:
a) pracoviště v podzemí hlubinného dolu při hlubinné těžbě uhlí a uranové rudy Tarifní
stupeň Kč/měsíčně Tarifní
stupeň Kč/měsíčně
1 7 16500
2 8 17550
3 10900 9 18700
4 12050 10 19850
5 13400 11 21100
6 15000 12 22600
b) na pracovištích s povrchovou těžbou uhlí Tarifní
stupeň Kč/měsíčně Tarifní
stupeň Kč/měsíčně
1 7460 7 12350
2 7770 8 12950
3 8650 9 14100
4 9100 10 15300
5 10150 11 16700
6 11100 12 18250
c) povrchová pracoviště hlubinných dolů a ostatní pracoviště mimo důl Tarifní
stupeň Kč/měsíčně Tarifní
stupeň Kč/měsíčně
1 7460 7 11000
2 7770 8 12100
3 8220 9 13300
4 8640 10 14600
5 9230 11 16120
6 11100 12 17900
(2) V podnikových kolektivních smlouvách lze tarify uvedené v odstavci 1 zvýšit.
(3) V podnikových kolektivních smlouvách lze na pracovištích při pracích prováděných hornickým způsobem, kde není zajišťována těžba uhlí ani uranové rudy, sjednat minimální tarify dle tabulky a) 1. v odst. 1 až o 3 % nižší.
(4) V podnikových kolektivních smlouvách lze na pracovištích, kde předmětem činnosti je poskytování ubytovacích, stravovacích a strážních služeb a zajišťování úklidových prací, sjednat minimální tarify dle tabulky c) v odst. 1 až o 15 % nižší.“
Článek 10
(1) Pokud jsou v jednotlivých mzdových systémech započteny do tarifu i jiné mzdové složky, musí být minimálně o tyto složky uvedené tarify navýšeny.
(2) Charakteristiky tarifních stupňů a příklady prací jsou uvedeny v příloze smlouvy.
(3) Způsob zařazování jednotlivých funkcí a profesí do tarifních stupňů stanoví podniková kolektivní smlouva nebo vnitřní katalog prací.
Článek 11
Mzda za práci přesčas
Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o výši 25% průměrného výdělku, za podmínek stanovených právními předpisy.
Článek 12 Mzda za svátek
Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci za práci ve svátek místo náhradního volna na základě dohody příplatek k dosažené mzdě, činí tento příplatek nejméně 100%
průměrného výdělku.
Článek 13
Mzda za práci o sobotách a nedělích
(1) Za dobu práce v sobotu a neděli přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění.
Podmínky pro poskytování mzdového zvýhodnění a jeho výše se stanoví v podnikové kolektivní smlouvě.
(2) Zvýšení mzdy za dobu práce v sobotu a neděli přísluší zaměstnanci vedle případného zvýšení mzdy za práci přesčas nebo ve svátek.
Článek 14
Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí
Příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí činí částku stanovenou příslušným právním předpisem.
Článek 15 Mzda za práci v noci
Příplatek za práci v noci činí částku stanovenou příslušným právním předpisem, zvýšenou o 2 Kč, pokud podniková kolektivní smlouva nestanoví jinak.
Mzda při výkonu jiné práce Článek 16
Konal-li zaměstnanec práci, na kterou byl proti své vůli neoprávněně převeden, přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
Článek 17
Po dobu účasti zaměstnance na odborném školení nařízeném zaměstnavatelem jako povinnost vyplývající z výkonu sjednaného druhu práce, náleží zaměstnanci mzda ve výši odpovídající průměrnému výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak.
Článek 18
Odměna za pracovní pohotovost
Zaměstnanci přísluší za hodinu pracovní pohotovosti (§ 95 zákoníku práce) odměna nejméně ve výši 16 Kč při pracovní pohotovosti na pracovišti, nebo nejméně 7 Kč při pracovní pohotovosti mimo pracoviště.
Článek 19
Odměna za práci v hornictví
Zaměstnanci náleží odměna za práci v hornictví ve výši odměny, která při splnění stejných podmínek příslušela v minulém roce zaměstnancům vykonávajícím práce téhož druhu související se stejným předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud podniková kolektivní smlouva nestanoví jinak.
Článek 20 Průměrný výdělek
Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
Hlava šestá
Náhrada mzdy při překážkách v práci Překážky na straně zaměstnance
Článek 21
(1) Zaměstnavatel poskytne v každém čtvrtletí kalendářního roku osamělému zaměstnanci nebo osamělé zaměstnankyni pečujícím o dítě do věku 15 let nebo o osobu vyžadující zvláštní péči pracovní volno k úkonům souvisejícím s touto péčí na jeden den s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
(2) Rozsah pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, poskytovaného podle pracovněprávních předpisů, se rozšiřuje takto:
a) při úmrtí manžela, druha nebo dítěte se poskytne pracovní volno na tři dny a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
b) při narození dítěte manželce (družce) zaměstnance se poskytne, kromě pracovního volna na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět, pracovní volno na jeden den, a to do jednoho měsíce po narození dítěte,
c) před skončením pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst.1 písm. a) až d) zákoníku práce se poskytne po dobu odpovídající výpovědní době pracovní volno k vyhledání nového místa na jeden den v týdnu, d) při stěhování zaměstnance v zájmu zaměstnavatele v téže obci se poskytne volno
na jeden den a na dva dny při stěhování do jiné obce.
(3) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno při živelní události nebo jiné obdobné nehodě, pro kterou byl příslušným orgánem vyhlášen pro příslušné území stav nouze,
a) pokud pro přerušení provozu hromadných dopravních prostředků nemohl dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem,
b) k zařízení osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí vyvolaných takovou událostí.
Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na tři dny pro každý z uvedených případů.
Článek 22
(1) Zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku funkcionáři odborové organizace uvolněnému pro výkon činnosti zástupce zaměstnanců (§ 18 odst. 1, § 25c odst. 5 zákoníku práce). Podmínky poskytnutí pracovního volna dohodnou zaměstnavatel a příslušný odborový orgán.
(2) Zaměstnanci krátkodobě uvolněnému pro výkon odborové funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci poskytne zaměstnavatel volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, a to bez nároku na její úhradu. Za krátkodobé uvolnění se považuje uvolnění zaměstnance na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 10 pracovních dnů v kalendářním měsíci. Toto uvolnění nesmí přesáhnout 60 pracovních dnů v kalendářním roce.
(3) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku po dohodnutou dobu jeho činnosti na organizovaném letním a zimním pobytu dětí zaměstnanců, zajišťovaném zaměstnavatelem nebo odborovou organizací v působnosti odborového svazu.
Překážky na straně zaměstnavatele Článek 23
Účastní-li se zaměstnanec v zájmu předcházení vzniku nemoci z povolání v době určené zaměstnavatelem rekondičního nebo rehabilitačního pobytu, poskytne mu zaměstnavatel na dobu tohoto pobytu pracovní volno v rozsahu a za podmínek stanovených v podnikové kolektivní smlouvě.
Článek 24
Nemůže-li pracovník konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami (prostoj) a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaviní-li zaměstnanec tuto závadu, přísluší mu náhrada mzdy ve výši odpovídající nejnižšímu tarifu, který mu přísluší podle pracovní smlouvy.
Článek 25
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy a nepřevede-li ho zaměstnavatel na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Hlava sedmá
Splatnost mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost Článek 26
Mzda, náhrada mzdy a odměna za pracovní pohotovost je splatná pozadu za měsíční období, pokud v podnikové kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebylo dohodnuto jiné období, a to nejpozději do 15. dne po uplynutí období, za něž se poskytuje. Část mzdy se zpravidla zaměstnanci vyplácí na začátku letního období a před vánočními svátky za podmínek a ve výplatních termínech dohodnutých v podnikové kolektivní smlouvě.
Hlava osmá
Sociální a zdravotní péče Článek 27
Závodní stravování
Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, za bližších podmínek stanovených v podnikové kolektivní smlouvě, zaměstnanci ve všech směnách jedno hlavní jídlo za cenu nepřevyšující pořizovací cenu hodnoty surovin. Je-li toto plnění zabezpečováno prostřednictvím jiných subjektů, činí tato cena nejvýše 45 % ceny jídla.
Článek 28
Jednorázové odškodnění pozůstalých
Jednorázové odškodnění (§ 200 zákoníku práce) přísluší dítěti zemřelého, které má nárok na sirotčí důchod ve výši 100 000 Kč a manželu ve výši 70 000 Kč. Pokud však zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a do dne jeho smrti mu nebyla vyplacena, zvyšují se částky sjednané ve větě první o celkovou částku 100 000 Kč, která se rozdělí oprávněným osobám rovným dílem.
Článek 29 Penzijní připojištění
Zaměstnavatel platí penzijnímu fondu za své zaměstnance, kteří jsou účastníky penzijního připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, s jejich souhlasem, příspěvek nebo jeho část, za podmínek stanovených v podnikové kolektivní smlouvě.
Článek 30 Lékařské prohlídky
Zaměstnavatel bezplatně zabezpečuje zaměstnanci povinné lékařské prohlídky v souvislosti se vznikem, změnami a skončením pracovního poměru.
Článek 31
Zvláštní sociální zabezpečení
(1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit smluvním úrazovým pojištěním nebo v rámci forem krytí sociálních potřeb (článek 49) zaměstnance vykonávajícího báňské záchranné práce nebo práce na pracovištích se zvýšenou mírou rizika, zejména průtrží, průvalů, sesuvů, otřesů, úniků otravných látek pro případ smrti v důsledku pracovního úrazu a pro případ pracovního úrazu s trvalými následky úrazu.
(2) Zabezpečení podle odstavce 1 činí pro případ smrti následkem pracovního úrazu nejméně 100 000 Kč a pro případ trvalých následků pracovního úrazu nejméně 180 000 Kč.
(3) Právo na zabezpečení v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nabývají pozůstalí, kterým zemřelý poskytoval výživu nebo byl povinen výživu poskytovat.
Č Á S T T Ř E T Í KOLEKTIVNÍ VZTAHY
Hlava první Vymezení pracoviště
Článek 32
Zaměstnavatelé určí v dohodě s příslušným odborovým orgánem (§ 82 zákoníku práce)
a) pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci povinni být na začátku pracovní doby a odcházet z nich po skončení pracovní doby (§ 88, odst. 1 zákoníku práce),
b) pracoviště pod zemí v hlubinných dolech, na kterých nebudou zaměstnáváni zaměstnanci mladší 21 let s ohledem na jejich ochranu před zvýšeným rizikem poškození zdraví.
Hlava druhá Mzdový vývoj
Článek 33
(1) Smluvní strany se dohodly, že reálné mzdy zaměstnanců po dobu účinnosti této smlouvy nepoklesnou. Pokud by došlo v důsledku poklesu odbytu ke zhoršení hospodářských výsledků nebo k vyššímu nárůstu inflace proti předpokladu uplatněnému vládou při sestavování státního rozpočtu a tím i k ohrožení plnění tohoto závazku, bude o tomto ustanovení z podnětu kterékoliv ze stran znovu jednáno a to na úrovni KSVS (bude-li se jednat o 3 nebo více zaměstnavatelů) nebo na úrovni podnikové kolektivní smlouvy (bude-li se jednat o méně než 3 zaměstnavatele).Plnění tohoto závazku se hodnotí průběžně v jednotlivých kalendářních letech , a to při kontrole plnění smlouvy podle ustanovení článku 54.
(2) Forma a způsob zvýšení nominálních mezd, stejně jako případný nárůst reálných mezd, se sjednává v podnikové kolektivní smlouvě.
(3) Byla-li výše průměrné nominální mzdy zaměstnanců ovlivněna změnou profesní struktury kolektivu zaměstnanců, nebo poskytováním náhrady mzdy po dobu překážky v práci anebo změnou výplatního termínu některého druhu mzdy, popřípadě jeho části, nebo z důvodů realizace útlumového programu schváleného vládou na zaměstnavatele jako celek, pokud na jeho úhradu nejsou poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu, lze o tyto vlivy příslušný průměrný výdělek pro posuzování vývoje mezd upravit.
Článek 34
Ustanovení o mzdovém vývoji se uplatní v jednotlivých obchodních společnostech a státních podnicích jako celcích a nevznikají z nich nároky jednotlivým zaměstnancům.
Hlava třetí Zaměstnanost
Článek 35
(1) Při změně výrobních programů, realizaci organizačních změn a útlumových programů budou zaměstnavatelé ve spolupráci s místními úřady státní správy a dalšími příslušnými orgány zabezpečovat pro zaměstnance, kteří se stali v důsledku těchto opatření nadbytečnými, vhodné pracovní příležitosti a vytvářet podmínky pro jejich rekvalifikaci na nová povolání.
(2) Týkají-li se opatření uvedená v odstavci 1 více než 200 zaměstnanců v jedné lokalitě, zaměstnavatel v dohodě s příslušným odborovým orgánem pověří zaměstnance navrženého tímto orgánem k řešení sociálních problémů spojených s prováděním těchto opatření. Takto pověřenému zaměstnanci náleží mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval před pověřením.
Článek 36
(1) Nelze-li při změně výrobních programů, realizaci organizačních změn a útlumových programů řešit nadbytečnost zaměstnanců jinak než jejich uvolněním, postupuje zaměstnavatel při rozhodování o uvolnění jednotlivých zaměstnanců na základě provedeného rozboru kvalifikační a sociální struktury a pracovní adaptability zaměstnance. Zaměstnance, který dosáhl na pracovišti, určeném závazným posudkem příslušného orgánu hygienické služby nad 90 procent nejvyšší přípustné expozice, lze z uvedených důvodů uvolnit jen výjimečně, pokud zaměstnavatel nedisponuje volným místem na jiném takovém pracovišti, na které by bylo možné zaměstnance s jeho souhlasem převést nebo přeložit.
(2) Zaměstnavatelé zabezpečí na své náklady pro uvolněné zaměstnance poradenské služby související s jejich dalším pracovním uplatněním.
Hlava čtvrtá
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Článek 37
(1) K plnění povinností stanovených zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatel uplatňuje systém činnosti zavedený po projednání s příslušným odborovým orgánem.
(2) Součástí systému je i stanovení způsobu projednávání účinnosti systému a jeho jednotlivých prvků, jakož i stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s příslušným odborovým orgánem. Tyto společné konzultace se konají ve lhůtách stanovených podnikovou kolektivní smlouvou, nejméně však jednou za půl roku.
(3) O systému, jeho jednotlivých prvcích, jejich aplikaci a o konzultacích vede zaměstnavatel příslušnou dokumentaci.
Článek 38
Při závažném nebo opětovném porušování předpisů k zajišťování bezpečnost a ochrany zdraví při práci, popřípadě při zvýšené úrazovosti na pracovištích zaměstnavatele, zajistí zaměstnavatel, ke zvýšení účinnosti prováděných opatření, v dohodě s příslušným odborovým orgánem na své náklady po nezbytně nutnou dobu, odborový dozor nad odstraňováním tohoto stavu.
Hlava pátá
Práva odborových orgánů Článek 39
Právo na spolurozhodování
Příslušný odborový orgán spolurozhoduje se zaměstnavatelem kromě případů stanovených právními předpisy
a) při výběru zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků na rekreační pobyty zajišťované zaměstnavatelem a při výběru dětí zaměstnanců do předškolních a ozdravných zařízení, pokud jejich umístění zajišťuje zaměstnavatel,
b) o podmínkách zaměstnávání cizích státních příslušníků.
Článek 40 Právo na projednání
(1) Zaměstnavatel projednává s příslušným odborovým orgánem kromě případů stanovených právními předpisy
a) opatření týkající se zásadních otázek ekonomiky a rozvoje podniku,
b) zásadní změny používané techniky a technologií, zavádění nových ekologických opatření a vyhodnocování jejich plnění,
c) výběr a ustavení odborně způsobilého zaměstnance k provádění úkolů v prevenci rizik (§ 132b zákoníku práce),
d) zřizování a provoz zdravotních, kulturních, školicích, rehabilitačních, sportovních, sociálních, rekondičních a rekreačních zařízení, pokud je zaměstnavatel jejich vlastníkem nebo provozovatelem,
e) obsazování a odvolávání jmenovaných funkcí pro oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, personální a sociální práce,
f) záměr uskutečnit organizační změnu, týkající se nejméně deseti zaměstnanců, termín jejího uskutečnění, její důvody, stanovení počtu a struktury zaměstnanců, kterých se bude organizační změna dotýkat, a to nejméně dva měsíce před tím, než budou učiněny právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců,
g) záměr realizace útlumového programu, termín jeho zahájení, jeho důvody, stanovení počtu a struktury zaměstnanců, kterých se bude útlum dotýkat, a to nejméně jeden měsíc před jeho předložením příslušnému státnímu orgánu,
h) problematiku mzdového růstu, a to jedenkrát čtvrtletně.
(2) V podnikové kolektivní smlouvě lze sjednat způsob a lhůty projednávání, popřípadě právo na projednání rozšířit o další případy.
Článek 41 Právo na informace
(1) Zaměstnavatel informuje příslušný odborový orgán kromě případů stanovených právními předpisy o
a) hospodářských výsledcích podniku a poskytuje mu podklady potřebné pro kontrolu plnění kolektivní smlouvy a přípravu kolektivního vyjednávání,
b) vývoji stavu pracovních sil v podniku,
c) výzvách a upozorněních odůvodňujících výpověď podle § 46 odst.1 písm.e) a f) zákoníku práce,
d) postupu při rekvalifikaci zaměstnanců a o spolupráci s příslušnými orgány státní správy v souvislosti s prováděním útlumových programů.
(2) V podnikové kolektivní smlouvě lze sjednat způsob poskytování informací, popřípadě právo na informace rozšířit o další případy.
Článek 42 Právo kontroly
(1) Kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů (§ 22 zákoníku práce) a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 136 zákoníku práce) v podniku zaměstnavatele vykonávají funkcionáři a pověření zaměstnanci odborového svazu, jeho příslušného člena a odborové organizace.
(2) Zaměstnavatelé umožní funkcionářům a zaměstnancům odborového svazu a jeho příslušného člena vstup na svá pracoviště za účelem výkonu jejich práv a povinností vyplývajících z právních předpisů a této smlouvy, a to za stejných podmínek jako služebním návštěvám. To platí i pro odborné poradce příslušného odborového orgánu.
(3) Funkcionářům odborové organizace pověřeným činností podle odstavce 1 zaměstnavatel zabezpečí na své náklady příslušné proškolení a v dohodě s příslušným odborovým orgánem poskytne bezplatně vybavení potřebné k výkonu této činnosti.
Článek 43
Právo kolektivního vyjednávání o mzdových plněních
Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednávání.
Hlava šestá
Vztahy mezi zaměstnavateli a odborovou organizací
Postavení a práva odborové organizace působící u zaměstnavatele vyplývají z úmluvy č. 87 Mezinárodní organizace práce o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdružovat a z příslušných právních předpisů.
Článek 44
Zaměstnavatel uvolní na požádání příslušného odborového orgánu zaměstnance pro výkon odborové funkce nebo pro účast na odborových schůzích, konferencích či sjezdech, nebo k provedení některých administrativních a technických prací.
Odborový orgán je povinen toto uvolnění předem projednat se zaměstnavatelem.
Článek 45
(1) Zaměstnavatel za blíže dohodnutých podmínek odborové organizaci u něho působící
a) poskytuje místnost (místnosti) pro její práci a schůzovní činnost s potřebným vybavením, včetně údržby a technického provozu (§ 25c odst. 4 zákoníku práce), b) umožňuje používání běžných komunikačních prostředků, rozmnožovací techniky,
jež má k dispozici,
c) zabezpečuje vedení mzdové, daňové a pojistné agendy týkající se jejích funkcionářů a zaměstnanců.
(2) Zaměstnavatel bezplatně sráží ze mzdy členům odborové organizace členské příspěvky a zasílá je na účet odborové organizace u jí určeného peněžního ústavu.
Odborová organizace je povinna poskytovat zaměstnavateli pro provádění těchto srážek potřebné podklady a zachovávat mlčenlivost o získaných informacích.
Č Á S T Č T V R T Á
PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN Článek 46
Smluvní strany se budou vzájemně bez zbytečného odkladu informovat o připravovaných opatřeních, která se dotýkají zájmů druhého účastníka této smlouvy a o svých stanoviscích k připravovaným obecně závazným právním předpisům, zejména v oblasti pracovněprávní, mzdové a sociální.
Článek 47
V případě vydání, změny nebo zrušení obecně závazného právního předpisu týkajícího se nároků zaměstnanců, na něž se vztahuje tato smlouva a vztahů upravených touto smlouvou, zahájí smluvní strany bez odkladu vyjednávání o jejich změně.
Článek 48
Smluvní strany se shodly na potřebě předcházet účinnými opatřeními vzniku nemocí z povolání, zejména poskytováním preventivně léčebných procedur ve vlastních nebo jiných zařízeních a organizováním rekondičních pobytů. Pro zabezpečení těchto opatření budou smluvní strany jednat o možnostech jejich financování zejména s úrazovými a zdravotními pojišťovnami, přičemž v podnikových kolektivních smlouvách se stanoví podmínky pro uskutečňování těchto opatření, včetně úrazového pojištění zaměstnanců po dobu rekondičního pobytu.
Článek 49
Zaměstnavatelský svaz podpoří, aby v podnicích jeho členů byly vytvářeny potřebné formy ke krytí sociálních potřeb (např. sociální fondy), jakož i podmínky pro placení příspěvku nebo jeho části na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zaměstnance těchto podniků.
Článek 50
Zaměstnavatelský svaz v rozsahu své působnosti zabezpečí, aby zaměstnavatelé svým zaměstnancům, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst.1 písm. a) až d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, umožnili
a) splácení půjček sociální a stabilizační povahy ve výši stanovené ve smlouvě o poskytnutí půjčky;
b) odklad plnění peněžitých závazků po dobu, po kterou je zaměstnanec veden úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou náhrady škody způsobené úmyslně.
Článek 51
Smluvní strany se dohodly, že v případě zrušení bez náhrady zákona č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, zákona č.98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č.160/1989 Sb., nařízení vlády ČSSR č.67/1983 Sb., kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků a vyhlášky č.19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, budou obě strany jednat o možnostech náhradního řešení.
Článek 52 Smírčí jednání
(1) Smluvní strany vyjadřují shodnou vůli účinně napomáhat při smírném řešení sporů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru, sporů o individuální nároky z podnikových kolektivních smluv a této smlouvy (dále jen
”pracovní spory”). Proto zřizují Smírčí výbor, který na návrh odborové organizace nebo zaměstnavatele pracovní spor projedná ve smírčím jednání.
(2) Ve smírčím jednání se projednají pracovní spory, mimo spory o skončení pracovního poměru, jen pokud pracovní poměr, za jehož trvání sporný nárok vznikl, dosud trvá a účastníci pracovního sporu s tímto postupem souhlasí.
(3) Stanovisko Smírčího výboru má pro účastníky pracovního sporu doporučující povahu.
Č Á S T P Á T Á ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 53
(1) Při vzniku sporu o plnění závazků z této smlouvy usilují smluvní strany, jakož i zaměstnavatelé a příslušné odborové orgány, aby spor byl vyřešen smírně. Za tím účelem ustavují smluvní strany pro řešení sporných otázek dohadovací komise složené z jejich zástupců.
(2) Dohadovací komise musí být ustavena do pěti dnů od doručení písemné žádosti o její ustavení druhé smluvní straně.
(3) Závěry dohadovací komise mají pro zaměstnavatele, zaměstnance a odborové orgány povahu doporučení.
Článek 54
Kontrola plnění smlouvy bude prováděna pololetně na společném zasedání zástupců obou stran.
Článek 55
Při změně smlouvy se postupuje jako při uzavírání kolektivní smlouvy (§ 8 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání).
Článek 56
Smlouva se uzavírá na období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2006.
V Chomutově dne 15. prosince 2000.
Cyril Z a p l e t a l Ing. Vratislav V a j n a r předseda předseda
Odborového svazu pracovníků Zaměstnavatelského svazu hornictví, geologie a naftového důlního a naftového průmyslu
průmyslu - Společenstva těžařů ČR
Příloha KSVS – charakteristiky tarifních stupňů
Příloha obsahuje přehled typických a nejčetnějších povolání, profesí a funkcí v jednotlivých tarifních stupních. Konkrétní zařazení zaměstnance do příslušného tarifního stupně se řídí katalogem prací platným u příslušného zaměstnavatele.
Tarifní Stupeň
Charakteristika Přehled povolání, profesí 1 Vykonávání jednoduchých prací
s běžnou fyzickou a malou
smyslovou zátěží jejichž charakter nevyžaduje speciální kvalifikační požadavky
uklízeč laborant koupelník pomocný dělník manipulační dělník 2 Vykonávání rutinních pomocných
nebo přípravných prací , obsluha jednoduchých zařízení
báňský úpravář
obsluha dpd včetně úpravny
dělník na povrch hornických provozů obsluha čerpadel
provozní zámečník provozní elektrikář manipulační dělník skladník
hradlař 3 Vykonávání základních odborných
prací zejména při obsluze, opravách a údržbě strojů a zařízení. Vykonávání základních odborných administrativních prací
provozní elektrikář provozní zámečník přestavbář
obsluha DPD včetně velkostroje kolejář
železničář
obsluha stroj zařízení administrativní pracovník 4 Vykonávání běžných odborných
prací při obsluze, opravách a údržbě strojů a zařízení.
Vykonávání běžných odborných administrativně-technických prací
provozní elektrikář provozní zámečník klapkař
řidič důlních mechanismů řidič pracovních strojů
řidič silničních motorových vozidel vulkanizér
strojník úpravárenského zařízení železničář
vlakvedoucí
administrativně technický pracovník sekretářka
dokumentátor
5 Vykonávání složitých odborných prací při obsluze, opravách a údržbě strojů a zařízení, případně řízení prací.
Zabezpečování části
administrativně technických agend.
horník
provozní elektrikář provozní zámečník
řidič důlních mechanismů
řidič silničních motorových vozidel řidič pracovních strojů
strojvedoucí vulkanizér referent
technický pracovník 6 Vykonávání vysoce odborných
prací při obsluze, údržbě a opravách složitých strojů a zařízení, případně řízení prací.
Vykonávání odborných
ekonomických a technických prací s dílčí části agend.
horník
provozní elektrikář provozní zámečník řidič velkostroje
mechanik elektronických zařízení mechanik měřících a regulačních zařízení
účetní referent
technický pracovník 7 Řízení a specializované práce při
obsluze, opravách a údržbě nejsložitějších zařízení.
Samostatné zajišťování odborných
technickohospodářských činností
řidič velkostroje
mechanik elektronických zařízení ekonom úseku
účetní referent
technický pracovník mechanik
revírník kombajnér
střelmistr (v plynujících dolech) 8 Samostatné zajišťování složitých
odborných
technickohospodářských činností, organizování a řízení práce na určeném úseku činnosti
revírník mistr revírník referent
technický pracovník ekonom
9 Komplexní zajišťování a případné řízení náročných a rozsáhlých technickohospodářských činností
vedoucí úseku revírník
referent ekonom
technický pracovník 10 Komplexní zajišťování a řízení
velmi složitých
technickohospodářských činností
vedoucí úseku referent
technický pracovník specialista
11 Řízení složitých systémů a agend s vysokou mírou odpovědnosti
vedoucí oddělení vedoucí odboru specialista
XXXX
Účinnost dodatků smlouvy 1. Dodatek č. 1 nabyl účinnosti dne 1. ledna 2002.
2. Dodatek č. 2 nabyl účinnosti dne 1. ledna 2003.
3. Dodatek č. 3 nabyl účinnosti dne 14. srpna 2003.
4. Dodatek č. 4 nabyl účinnosti dne 1. ledna 2004.
5. Dodatek č. 5 nabyl účinnosti dne 1. ledna 2005.
6. Dodatek č. 6 nabyl účinnosti dne 1. ledna 2006.
