2. Historický vývoj náhrdelníku

44  Download (0)

Full text

(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)

Poděkování

Chtěla bych v první řadě poděkovat Ing. Janě Černé, za skvělé vedení, odborné rady a hlavně obrovskou trpělivost. Bez jejího vedení by tato práce zdaleka nebyla tím, čím je.

Také bych chtěla poděkovat mamince, že semnou měla obrovskou trpělivost a za každé situace mě podporovala a pomáhala mi, jak jen mohla.

A nakonec všem přátelům, se kterými jsem se radila, potřebovala jejich pomoc, či jinak jim otravovala život. Jak jinak u mě, než na poslední chvíli. A že skoro vždycky to nějak šlo.

(7)

Bakalářská práce Téma: Netradiční náhrdelník

Anotace

Bakalářská práce se zaměřuje na vytvoření netradičního náhrdelníku z textilního materiálu. Při samotné výrobě bylo využito konstrukcí oděvů, modelace tvaru a digitálního tisku. Jako inspirace pro vzor digitálního tisku byla využita mapa Liberce, která byla dále zpracovaná v programu Photoshop.

Klíčová slova: textilní náhrdelník, konstrukce, modelace, digitální tisk, Photoshop

Abstract

This thesis focuses on creating unusual necklace made of textile material.

During production, I used clothing design, modeling shape and digital printing. Digital printing will create the final character and the revival of the material itself, from which the necklace created. As inspiration for digital print pattern was used map of Liberec, which was further processed in Photoshop.

Key words: textile necklace, construction, modeling, digital print, Photoshop

(8)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 6

1. Obsah

Úvod ... 7

1. Psychologie a význam šperku ... 8

2. Historický vývoj náhrdelníku ... 11

2.1 Původ šperků zdobících krk ... 11

2.2 Egypt a vývoj dvou základních tvarů náhrdelníku ... 12

2.3 Starověké náhrdelníky ... 13

2.4 Středověk ... 13

2.5 Křesťanské náhrdelníky ... 14

2.6 Zlato Jižní Ameriky a jeho vliv na evropský náhrdelník ... 14

2.7 Baroko ... 15

2.8 Úpadek módy náhrdelníků 17. Století ... 17

2.8.1 Aféra královnina náhrdelníku ... 18

2.9 Art Deco a modernismus ... 20

2.10 Současné trendy ... 20

3. Konstrukce střihu ... 22

4. Přenosový tisk ... 25

5. Praktická část ... 28

5.1 Vzor ... 28

5.2 Konstrukce náhrdelníku ... 31

6. Závěr ... 33

Seznam zdrojů: ... 34

Seznam obrázků ... 36

Seznam příloh ... 36

(9)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 7

Úvod

Cílem této bakalářské práce je navrhnout konstrukci a modelaci pro vytvoření netradičního náhrdelníku z textilních materiálů. Dalším úkolem bylo navržení vzoru pro tisk na látku, ze které bude náhrdelník vyroben. Velká část práce se zabývala historií

šperků, zaměřovala se také

na vznik náhrdelníku a jeho cestu napříč dějinami. Protože historický vývoj byl ovlivněn tím, jak se podoba náhrdelníků a celkově kultura zdobení byla ovlivněna v souvislosti s módou a požadavky zákazníků do dnešní doby.

Inspirací pro digitální tisk bylo město Liberec. Přesněji digitalizovaný císařský otisk z předminulého století. Pomocí programu Photoshop Elements 6. byla mapa upravená požadované předlohy pro digitální tisk tak, aby bylo možno potisknout vzorem větší plochu a vzor stále působil esteticky, navazoval na sebe i ve větší ploše.

Proto veliká část práce byla věnována úpravě vzoru a digitálnímu tisku.

U konstrukce náhrdelníku se bude vycházet z konstrukce stojáčkového límce a tento zdobný límec bude fungovat samostatně jako ozdoba krku.

Pro vytvoření prostorově výraznějšího objektu bude použito střihu kolové

sukně, který se dá lehce vztáhnout

i na oblasti krku. Z tohoto důvodu bude věnována pozornost zpracování střihových konstrukcím a následným modelacím.

Více než tradičním šperkařským technologiím se svých charakterem bude práce přibližovat textilním a oděvním výstupům.

(10)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 8

1. Psychologie a význam šperku

Náhrdelníky, náušnice, prsteny, ale i samotný oděv mají svoji svůj historický a hlavně svůj psychologický význam. Naše vizáž dává našemu okolí jistou představu a očekávání, jak se budeme chovat. Špatně oblečený jedinec nestrhne takovou vlnu davu a pozornosti, jako člověk luxusně oděn. Je experimentálně dokázáno, že pokud tentýž úkon vykonává člověk nedbale oblečen, okolí s ním nesympatizuje tolik, jako když tutéž činnost vykonává jedinec v drahém oblečení. Neznámí jedinci se k takto oblečenému jedinci často i přidají, jelikož věří, že činnost, kterou vykonává, má nějaký hlubší význam.

Šperky mají i jiný význam než jen ozdobný. V historii byly používány hlavně jako amulety během magických seancí. Předobrazem náhrdelníku je šňůra, na které je zavěšen rituální pentakl na hrudi mága během magických ceremonií. Bývaly původně vyráběny hlavně z bronzu či zlata a mívaly na sobě vygravírovaná písmena, řecké formulky, magické čtverce, či jiné geometrické tvary, monogramy, svaté postavy nebo například kříž.

Některé bižuterie čerpají z magického potenciálu kostí, vlasů, šlach, ze kterých jsou vyrobeny. Používaly se např. sloní kly, rohy antilop, tygří zuby, šlachy bizonů.

Za nejstarší šperky jsou považovány korálky a jiné různé ozdoby vyrobené z korálků, které se objevovaly již před více než padesáti tisíci lety. Již tehdy sloužily šperky zejména jako symboly moci a bohatství, také jako forma komunikace, taktéž se jim přisuzovala magická a ochranná moc. V Anglii byly dokonce nalezeny drobné zkamenělé kousky mořské houby s přirozenými průduchy, které byly seřazeny dle velikosti do tvaru náhrdelníku. Až když lidé vynalezli nástroje, začali se vyrábět korálky i z materiálů, které nebyly přirozeným způsobem proděravělé.

Další důležitý psychologický význam má barva náhrdelníku. Barva je mocnou silou v našich životech, ovlivňuje naše tělo i mysl, naše nálady a pocity. Naše psychologická reakce na barvu je definován řadou faktorů, včetně kulturních a osobních. Barva je také jedním z nejvýznamnějších nástrojů designu, které máme.

(11)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 9

Díky pochopení symboliky významu barev si můžeme vybrat tu správnou pro podporu a zdůraznění charakteru náhrdelníku, kterou má vykazovat. Každá barva má svůj daný charakter.

Červená je brána jako symbol života, je spojena s láskou, utrpením Krista, nebo jako mučednická smrt. Je to barva agrese a vášně. Bílá barva symbolizuje nevinnosti, čistotu, panenství (nosily ji mladé dívky a světice) a neutrálnost. Zelená barva je spojena s nadějí, nesmrtelností, vítězstvím například triumfu života nad smrtí nebo také jara nad zimou. Modrá barva je barvou nebes, věčnosti, stálosti, věrnosti a trpělivosti. Žlutá je brána jako barva velice drahá, používaly ji jen vyšší vrstvy, ale postupně se stala barvou lidí na okraji společnosti, symbolem podvodu a zrady.

Černá barva klasicky symbolizuje smrt, hlad, smutek a neštěstí.

Šperk se vždy používá k výzdobě lidského těla. Z formálního hlediska dekorativní funkce šperků bylo poskytnout vizuální akcenty, barvy, kontrast a strukturu, stejně jako zaměřit pozornost na konkrétní část těla. V tomto smyslu šperky slouží jako kompoziční zařízení. Ale touha zdobit splňuje psychologické. Šperky zkrášlují v rámci hodnotového systému místní kultury, a někdy činí nositele společensky nebo sexuálně žádoucího. Nemůžeme podceňovat sílu šperků ke zvýšení sebehodnocení a ke změně společenského vnímání.

Výběr šperků, které jedinci na sebe berou, je pečlivě řízené sbírka známek, každý s konkrétními významy a podtexty. Jak se šperk na nositeli ukazuje, představuje komplexní prohlášení o sociálním faktu a osobní fantazii, kterou ostatní lidé ve stejné kultuře rozpoznají. Osobní výzdoba vykazuje jemnou kódovanou zprávu nositele Pravděpodobně nejdůležitější podtext šperků je vyobrazit sociální identitu a postavení.

Ozdoby a šperky se využívají buď k rozlišení, nebo sloučení uživatele se sociálními skupinami. Kódované informace, mohou být použity, aby se nositel lišil od svých sousedů, nebo se k nim přiblížil.

Další tradiční funkcí šperků je, že slouží jako investice a přenosný bankovní účet. Ženy po celém světě mají podstatnou část svého majetku ve šperkách, které mohou být převedeny na zboží a služby v případě potřeby. Tímto způsobem lze šperky také využit jako životní pojištění, zajištění přežití ženy a rodiny v případě smrti jejího manžela.

(12)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 10

Každá z těchto funkcí částečně definuje šperky. Přes veškeré naše technické složitosti lidé stále používají šperky pro stejné účely, jako nejprimitivnější domorodé kmeny.

Ve většině šperků je zachyceno smyslné a sexuální odvolání. Silná lidská touha patří k základní motivaci pro použití šperků. Každá společnost má samozřejmě své vlastní normy z hlediska toho, co vypadá dobře, ale společným jmenovatelem je smyslné a sexuální odvolání. Lesk z leštěného kovu a třpyt broušených kamenů na snubních prstenech jsou typická svůdná kouzla šperků. Například v afrických kulturách mladí lidé zdobí sebe tak, aby zdůraznili místní normy mužskou krásu.

Během tance si mohou mladé ženy vybrat muže, kterého shledají nejvíce atraktivní a později spolu stráví noc.

Pokud šperky mají zdůraznit sexuální přitažlivost, musí také zachovat důstojnost ženy nebo muže a nebrat ženy jako zábavné sexuální objekty. Vzhledem k tomu, že většina zákazníku ve studiových klenotnictvích jsou ženy a nynější mladší generace je více citlivá k sociálním kódům, musí se šperkaři více zajímat o sociální skupiny, jejich trendy a psychologii šperku, jinak by byly bez úspěchu. [1]

(13)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 11

2. Historický vývoj náhrdelníku

Náhrdelník se stal jedním ze základních typů ozdob klasifikovaných jako šperky prakticky od samého počátku existence lidstva a jeho výskyt se datuje daleko před objevem písma. Zdá se, že jakmile si člověk naplnil své základní potřeby v podobě zajištění jídla a přístřešku, cítil nutnost zdobit se. Podstatě nošení náhrdelníků se věnuje část s názvem Význam náhrdelníku.

2.1 Původ šperků zdobících krk

Traduje se, že první náhrdelníky nosili již v době před čtyřiceti tisíci lety známé též jako Doba kamenná. Nejstarší náhrdelníky se přirozeně vyráběly z čistě přírodních dostupných materiálů. Před vynálezem tkaní a skládání komponentů v řetězy se první náhrdelníky tvořili ze zbytků kůží a kostí ulovených zvířat, které se po vysušení vytvarovali kolem krku do objemných límců zdobených kostmi, zuby, mušlemi, peřím a kožkami zvířat tehdy uctívaných. Postupem času se začaly přidávat semena a sušené plody, korály a první dřevěné korálky a kameny (často ojediněle se vyskytující drahokamy v neopracovaném stavu). Vznikaly tak postupně amulety, jimiž majitel prokazoval svou úspěšnost v lovu a stával se tak váženým členem skupin. Náhrdelník se dědil po generacích a nejhonosnější býval v držení vůdce skupiny. Je zjevné, že v počátcích býval náhrdelník hlavně mužskou záležitostí. Vedle těchto náhrdelníků (symbolů moci) se však začaly objevovat i zjednodušené varianty na tenkých kůžích zavěšených nebo provlečených korálků. V tu chvíli se s náhrdelníkem seznamuje i žena.

Aplikace korálků se považuje za přímý základ náhrdelníku tak, jak jej známe dnes. Stali se přenosným uměleckým dílem závisejícím na zdatnosti svého autora. Od vyhlazené hliněné kuličky po vyřezávaný, pigmentem barvený a drahokamem vykládaný přívěsek. Jejich skládání s principem ústředního motivu uprostřed a postupného zužování směrem ke koncům dalo vzniknout základnímu pojetí současného náhrdelníku.

(14)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 12

Výskyt korálkových je znám z mnoha hrobů, kam byly posmrtně vkládány a naznačují hluboký vztah a úctu jejich nositelů. Prehistorické kamenné a hliněné korálky opracované v ruce byly nalezeny v hrobech osadníků kolem jezer ve Švýcarsku, předchůdců irských Keltů. Tkaní a zpracování kovu široce rozvinuli výrobu šperků a jejich typů a zároveň je zpřístupnilo širším skupinám. Provazy, provázky a princip řetězení umožnila rozvoj menších, odolnějších a složitějších náhrdelníků. S dobou bronzovou a objevem zpracování tohoto kovu tavením a odléváním se rozvinul nový řemeslný umělecký obor – šperkař. Tito řemeslníci začali zpracovávat technikou odlévání do forem i zlato, stříbro, měď, elektrum platinu a jejich slitiny. První řetězy a řetízky zdobily jak muže, tak ženy.

Dalšími zlomy ve výrobě náhrdelníku se stal objev výroby skla, jeho foukání a broušení. To bylo převzato ze zpracování drahých kamenů. Facetování (vytváření ploch pro odraz světla) a vysoký lesk umožnil vznik blýskavých a oslňujících šperků.

[2]

2.2 Egypt a vývoj dvou základních tvarů náhrdelníku

V dobách starověkého Egypta se vyvinuly na sobě nezávisle dva odlišné typy náhrdelníků. Jedním byl collier. To byl mohutný náhrdelník tvaru širokého límce, typický pro Egyptské šperkařství, nošen přes ramena. Nejzázračnější z nich nesl stovky amuletů, nebo kostí spojených zlatem.

Druhým typem náhrdelníku byl keltský Torque. Slovo torque je pojato z latiny a značí přetočený kov, většinou bez zdobení nebo gravírování. Většinou z bronzu, nebo zlata stočeného do kroužku nošený okolo krku.

Starověká Egyptská kultura si zvolila široký límec, který nesl přišité korálky a vzadu svázán lanem nebo provazem. Korálky byly obarvené kameny, drahé kameny, nebo kovové. [3]

(15)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 13

2.3 Starověké náhrdelníky

V Egyptě Vyhotoveny z mnoha dílů. Byly plošné, límcovitě rozložené a často i vyroben ze skleněných trubiček. Byly skvěle zvládnuty výrobní techniky, jako odlévání, tepání, cizelování, rytí, vykládání slonovinou a kamennými destičkami, letování, granulování i filigrán. Existovala různá výrobní tajemství, z nichž dodnes zůstala některá neobjasněna. V Mezopotámii se vyráběly zlaté náhrdelníky zdobené kameny jako například achát, karneol, nebo lazurit. Velmi oblíbené byly pektorály, které měly podobu jakýchsi náprsníků. V Řeckém umění byly náhrdelníky spíše závěsné, málo kdy obepínací. Zdobeny byly filigránem a gramulací, šlo o plasticitu.

Skoro se nepoužívalo barevných kamenů. Nejoblíbenějšími motivy byly geometrické a přírodní. [4]

2.4 Středověk

Náhrdelníky, které byly posety drahými kameny a těžké zlaté řetězy se závěsy byly ukazatelem zařazení do určité vrstvy a sociálního postavení od čtrnáctého do ranně sedmnáctého století. Součástí renesančního oděvu bylo také okruží, které se dá brát za ozdobu krku, či určitým způsobem za náhrdelník. Šlo o nařasený límec, který byl většinou v bílé barvě. Viz obr. 1. Pro slavnostnější příležitosti se kombinovalo s rukavicemi. A bylo součástí renesančního oděvu šlechty v první polovině 17.

Století.[5, 6]

(16)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 14

Obr. 1 Okruží [7]

2.5 Křesťanské náhrdelníky

Vyšší církevní hodnosti, jako románští katolíci, či anglikánští biskupové a kardinálové nosili náhrdelníky. Od renesance pokračovalo nošení propracovaných a drahých řetězů na krk s velkými zavěšenými pektorály s kříži, nebo krucifiksy, jako součástí jejich kazatelských klenotů. [8]

2.6 Zlato Jižní Ameriky a jeho vliv na evropský náhrdelník

Když španělští dobyvatelé v čele s Franciscem Pizarrem našli Atahualpa, císaře Inků, v roce 1532. Španělé byli v šoku, když Atahualpa nabídl, že vyplní velký pokoj z poloviny zlatem a dvakrát tolik stříbrem jako výkupné. Byli ještě v šoku, když Atahualpa vzkázal, že zlato a stříbro bude dodáváno denně. Nakonec byl ale stejně

(17)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 15

zavražděn. Později, objevení měst, jako je Cusco získalo chamtivým Španělům ještě více zlata. Když byl poklad roztaven a počítal, bylo ho více než 5 897 kilogramů z 22 karátového zlata a dvakrát tolik stříbra. Kořist byla rozdělena mezi původních 160 dobyvatel, kteří se zúčastnili dohody s Atahualpaem. Systém rozdělení bylo komplikované, s různými úrovněmi pro lokaje, jezdce a důstojníky, ale ti v nejnižším patře ještě vydělal asi 45 kilogramů zlata a dvakrát tolik stříbra v moderní době, samo zlato by stálo více než půl milionu dolarů.

Někteří věří, že španělům se nepodařilo dostat celý poklad Inků. Legendy vyprávějí o ztracených pokladech, které čekají na objevení. Jedna legenda má za to, že byla velká zásilka ze zlata a stříbra na své cestě, aby se stala součástí vykoupení Atahualpa, když přišla zpráva, že ho Španělé zavraždili, Inkové poklad někde schovali.

Další legenda tvrdí, že jakýsi Inčan Rumiñahui vzal všechno zlato z města Quito a měl ho hodit do jezera, aby se k němu Španělé nikdy nedostali. Ani jedna z těchto historek není nijak doložená, ale to neznamená, že lidé nehledali tyto ztracené poklady, nebo alespoň doufali, že jsou pořád někde venku.

Ne všechny krásně vytvořeně zlaté artefakty incké říše našly cestu do španělských pecí. Některé kusy přežily, a mnoho z těchto památek si našly cestu do muzeí po celém světě. Jedním z nejlepších míst, kde je k vidění originální Zlato Inků je Museo del Oro v Peru, nebo peruánské Muzeum zlata, které se nachází v Limě. Tam je možné si prohlédnout mnoho příkladů Zlata Inků, poslední kousky Atahualpova pokladu. [9, 10]

2.7 Baroko

Když se řekne barokní šperk, vybavíme si nejčastěji barokní perlu vyčnívající svou nepravidelností. Barokní umělci si skutečně potrpěli na dynamiku a kombinaci přírodních tvarů s mytologickými postavami starověkého Říma.

Náhrdelník byl ústředním dílem v průvodu osmnáctého století nebo dílem v sadě šperků pro ženy, která také zahrnovala brož, náušnice, náramky a přívěsek nebo

(18)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 16

diadém. Náhrdelník měla tehdejší žena nosit k večerním šatům se sníženým živůtkem v dekoltu, zatímco k vyšším výstřihům na denní nošení byla součástí brož nebo přívěsek. Baroko se i přes svou oblibu v amorfnějších hmotách postaralo a klasifikaci ustálených typů náhrdelníků. Viz obr. 2.

Obr. 2 Typy náhrdelníků [11]

Obojek: Náhrdelník široký 14 až 16 palců úzce obepínající krk mezi klíčními a lícními kostmi. Jednalo se nejčastěji o kompaktní hmotu tvaru pásu, kde vizuálně převažovaly drahé kameny a kov byl co možná nejvíce potlačen.

Princess: Princess je dodnes nejoblíbenějším typem náhrdelníku nošený v oblasti pod klíčními kostmi. Je 16 až 19 palců široký a nejčastěji se zužuje od ústředního motivu středu směrem ke koncům.

Opera: Náhrdelník opera se nosil na slavnostnější příležitosti, zabíral větší část výstřihu při své délce 27 až 35 palců. Podle pevnosti umožňoval dramatickou pohyblivost. Velice často se pohupoval v mohutných výstřizích.

(19)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 17

Lariat: Je nejdelším typem náhrdeníku. Sahá prakticky až do pasu. Šperky tohoto typu byly díky svému jednoduššímu zpracování oblíbené u měšťanek. Tento šperk neměl klasické zapínání a oba konce se provlékali smyčkou na principu lasa.

Collier: Zvaný též límec je 12 až 14 palců široký náhrdelník podobný níže spuštěnému obojku, je však daleko užší a často se kombinoval se stuhou.

Provaz: Náhrdelník ze splétaných materiálů připomíná cop. Je 34 až 45 palců dlouhý a vznikl jako dekorace na při vyjížďkách na lodičkách.

Twist: Náhrdelník z mnoha pokroucených řetízků splétaný do copu.

Torque: Je pevný neohebný náhrdelník v principu hmoty v jednom kusu

Matinee: Nejuniverzálnější náhrdelník z méně drahých materiálů určený k běžnému každodennímu nošení. [12, 13]

2.8 Úpadek módy náhrdelníků 17. Století

Po intenzivním přesycení šperky se rozhodli dát odpočinout svým krkům a vyniknout kráse, velké kovové náhrdelníky a náhrdelníky s kameny vyšly na krátký čas z módy. Nahradily je pouze stužky a diamantové závěsy. V tomto období se odehrál příběh, který je znám spoustě šperkařů a je jedním ze zásadních v historii náhrdelníku.

Jedná se o Aféru královnina náhrdelníku. Tato aféra byla i volně zpracována jako film.

(20)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 18

2.8.1 Aféra královnina náhrdelníku

Aféra s náhrdelníkem je příběh jedné pravdivé historické. Tento z počátku nevinný, malý podvod se však rozvinul do téměř celostátního skandálu, který také přispěl k rozpoutání Velké Francouzské revoluce.

Celý příběh začíná v dílně dvou klenotníků monsieura Bassenge a monsieura Böhmera, kteří na přání krále Ludvíka XV. zhotovovali náhrdelník, který chtěl král koupit, a darovat své milence madame duBarry. Klenotníci si museli na koupi diamantů půjčit nemalou částku, vše však mnělo být při koupi náhrdelníku vráceno.

Starý král onemocněl na neštovice. Dvoru a celé Francii bylo jasné, že dlouho žít nebude, jenom klenotníci stále věřili, že náhrdelník ještě koupí. Bohužel už náhrdelník nekoupil. Brzy král smrtelné nemoci podlehl a madame duBarry byla ode dvora vyhnána.

Pro dvorní klenotníky to byl šok. Neztráceli však naději. Hned je napadlo, že prodají náhrdelník nové královně Marii Antoinettě, o které se vědělo, že miluje drahé šperky. Marie Antoinetta náhrdelník odmítla. A to hned dvakrát! Nikdo přesně neví, proč. Říká se však, že proto, že byl původně určen pro madame duBarry, kterou Marie Antoinetta velice nenáviděla. Mrzutým a zadluženým klenotníkům tedy zbývala poslední možnost a to pokusit se prodat náhrdelník do zahraničí. Všechny evropské země však koupi odmítly. Klenotníci tedy byli naprosto v koncích.

Zatímco u dvora probíhaly intriky, bohatlo se na daních poddaných, pořádaly se nákladné bály a dva klenotníci vyráběli nejdražší šperk všech dob, jeden významný, vysoce postavený šlechtic tajně odporoval králi a podporoval chudý lid. Jeho jméno bylo DarnellSaint–Rémy de Valois.

Se svou ženou Iréne měl jediné dítě a to dceru Jeanne. Ludvík XV se rozhodl šlechtickou rodinu vymazat z povrchu zemského, jelikož by mohla vzniknout mezi lidem vzpoura a to také udělal. Z celého šlechtického rodu zůstala jenom malá osiřelá Jeanne, která přišla i o svůj šlechtický titul a právě ten se snažila za pomocí lží, známostí ve vyšších sférách a intrik získat zpět. Jejím cílem bylo se přiblížit královně Marii Antoaanettě, která s Jeanne však odmítala komunikovat. Komplikovanými vztahy se nám do příběhu opět vrací naši dva klenotníci, kteří se snaží šperk vnutit královně,

(21)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 19

aby již neměli onen enormní dluh na svých bedrech. Jeanne zařídila to, že náhrdelník byl prodán falešné hraběnce – najaté divadelnici a náhrdelník měl sponzorovat kardinál.

Jelikož ale klenotníci poslali Marri Antoianettě děkovný dopis a jí to přišlo divné, nakonec celá věc vyšla napovrch. Jeanne byla nakonec zavřena do vězení Bastila a byla opředena mnoha dalšími příběhy. Náhrdelník byl odvezen do Amsterodamu, kde byl nakonec rozebrán a prodán. Později byla vytvořena replika, která je na obr. 3. [14]

Obr. 3 Replika královnina náhrdelníku [15]

(22)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 20

2.9 Art Deco a modernismus

Éra, kterou dnes známe jako " Art Deco " získala svou přezdívku podle expozice International des Arts Décoratifs et Industriels Modernes , která se konala v Paříži v roce 1925. Expozice se z velké části věnovala šperkům a umění. Důraz byl kladen na spojení moderního průmyslu a umění. Inspirací pro tento styl bylo orientální, africké a jihoamerické umění a později kubismus a fauvismus, ale i lidová hnutí v té době.

Termín " kubismus " byl často používán pro popis šperků této éry a to díky geometrickým liniím a figurální reprezentaci používané v jeho provedení. Touha odstranit plynulé linie secese a destilaci návrhů k jejich rudimentární geometrické podstatě, čímž se eliminuje zdánlivě zbytečné ozdoby, vyústila v čistší a tuhých linek zakomponovaných v Art Deco šperkách. [16]

2.10 Současné trendy

V současné době se u tvaru šperku vychází z minulosti, ale za použití moderních technologií a materiálů. Je zvykem, zvláště u mladších lidí neinvestovat větší částky do šperků, ale spíš nakupovat zboží nižší kvality z levnějších materiálů. Proto se v poslední době dává přednost textilním a umělým materiálům, které jsou cenově dostupnější.

Výhodou je i to, že se dají celkem lehce zpracovávat i v domácích podmínkách a není potřeba technologie náročná na prostor a drahá.

V posledních letech zažili velký boom masivní náhrdelníky. Předloha tkví v pektorálech, které jsou známé již od doby Egypta. Tyto náhrdelníky zakrývají celý dekolt. Působí pompézně a jsouvětšinou v nápadných křiklavých barvách, aby na sebe strhávaly veškerou pozornost,

(23)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 21

Obr. 4 Masivní náhrdelník [17]

Jedním z nejčerstvějších trendů jsou takzvané chokery. Tento typ náhrdelníku je znám již celá staletí a teď zažívají návrat a jistou recyklaci tvaru. Již v devadesátých letech byl na výsluní, nyní v další obměně se znovu vrací. V překladu se jedná o náhrdelník upnutý ke krku, evokující obojek.

(24)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 22

3. Konstrukce střihu

Celkově historie konstrukcí oděvů sahá až k roku 1619, kdy Christof Serran sepsal o střihových konstrukcích první literární práci: Geometria del´ arte de vestir. [18]

U nás v čechách první střihačská akademie pod vedením Josefa Michalíka a Jana Kratiny. Okolo roku 1985 pak Jan Kratina sepsal učebnici: Kreslení střihů pro pánské krejčí. Ve které se soustředil na metodiku výroby střihů i na provedení výkresů.

Ve dvacátém století se rozšířil kvalifikovaný přístup ke stříhání. V letech 1922 a 1925 vycházel časopis: Elegantní Praha. Ten byl určen výhradně pro modelové domy, salóny a ateliéry, například Rossenbaum, či pánský salon Hirsch. Z roku 1491 je záznam o Prostějovském krejčovském cechu. Státní mistrovská škola v Prostějově velmi pomohla rozvoji v této oblasti. V roce 1954 vznikla jednotná střihová soustava, takzvaný Dekolt, která zajišťovala, že všechny státní podniky měli sjednocené postupy konstruování na stejné tělesné rozměry. Tato jednotná střihová soustava vznikla díky rozsáhlé antropometrické akci z let 1949- 1951. [18]

Podle ČSN 80 7001 je střih ´´plošným rozvinutím povrchu lidského těla nebo těla v rovině. Konstrukční střih je zhotovený konstruováním pomocí střihových čar, konstrukčních rozměrů a některých rozměrů oděvů. Odmodelovaný střih je zhotovený přenesením tvarů povrchu postavy na papír dočasným vymodelováním vhodné textilie a podchycením důležitých bodů špendlíkovými nebo jinými značkami.´´ [18]

Při navrhování výsledného tvaru náhrdelníku se vycházelo v první řadě z konstrukce stojatého límce, takzvaného stojáčku. Možnosti tvarů a velikostí límců jsou ovlivněny hlavně módou. Základní druhy límců jsou: košilový, stojáčkový, ležatý, pololežatý a ležatý. Límce se rozdělují:

a) podle průkrčníkového kraje:

stojaté polostojaté ležaté

(25)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 23

b) podle převěsového okraje:

tupé špičaté zaoblené

Obvykle bývá základem pro konstrukci obvod průkrčníku předního a zadního dílu. V tomto případě se ale vycházelo z rozměru obvodu krku. Při konstrukci se vychází ze dvou přímek, které jsou na sebe kolmé. Svislá přímka je zadní středová přímka a značí je číslem 1. Na ni je kolmá přímka krční. Čímž vznikne bod K1.

Od bodu K1 se směrem nahoru na přímku 1 nanáší šířka stojáčku. V tomto bodě vzniknul bod St1. Z tohoto bodu vychází přímka kolmá na přímku 1, nazývá se přímka stojáčková. Z bodu K1 je nanesena hodnotu průkrčníkové délky límce, k rozměru obvodu krku je přičtena konstanta jeden centimetr, ovšem nejdříve se tato hodnotu musí vydělit dvěma, protože je konstruována jen půlka střihu. Tím vznikl pomocný bo 07.

Poté je nanesen pomocný bod 04, který je v půlce vzdálenosti mezi body K1 a 07. Dále z bodů 04 a 07 jsou vztyčeny kolmice. Pro zatočení stojáčku je zde konstanta tři centimetry směrem vzhůru, tam vznikl bod K71. Propojením bodů 04 a K71 vzniklo odklonění krční přímky. Následuje prodloužení přímky K71 do bodu K72, které se uvádí také jako konstanta dva centimetry, jde o prodloužení stojáčku o překlad na zapínání. Z bodu 04 vztyčíme kolmici do bodu St4, který je vzdálen 3cm, což je další konstanta. Šířka stojáčku v přední časti je udána přímkou K71 K72. I zde jsou použity 3 centimetry, aby byl límec po celém obvodu stejně široký. Sklon přední části stojáčku je určen tak, že z bodu K72 odkloníme přímku 7 o konstantu jednoho centimetru směrem doleva. Výsledný tvar stojáčkového límce spojením bodů K1 s bodem 04, k bodu K72, dále K74 od něj k bodu St4, poté St1 a jelikož jde o polovinu střihu, čerchovanou linkou spojíme s bodem K1.[19]

(26)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 24

Obr. 5 Konstrukce střihu stojáčkového límce[20]

U konstruování komponentů vložených do střihu stojáčkového límce se vychází ze střihu kolové sukně. Vzorec pro tvorbu střihu kolové sukně je:

V tomto případě hodnotu obvodu pasu změníme na hodnotu obvodu krku.

Hodnota r se mění dle potřeby tak, jak byly navrženy jednotlivé díly.

(27)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 25

4. Přenosový tisk

Jedná se o speciální techniku tisku na textil. V první fázi se speciální barviva přenesou na papírový, či jiný nosič a následuje druhá fáze a to přesublimování barviv na textilní materiál za působení tlaku a tepla. Při tomto se barvivo přenese na textilii a zároveň se zafixuje. Tato fixace je tak dokonalá, že není potřeba ještě prát pro zafixování. Použitá barviva, vlastnosti textilie a technologické podmínky přenosu ovlivňují konečnou stálost tisku.

´´Pro přenosový způsob tisku jsou vhodná barviva disperzní. Tato barviva se používají na vlákna polyesteru, triacetátu, polyamidu a polyakrylonitrilu. Nejlepších výsledků se dosahuje u polyesteru.´´[21]

Tento postup tisku je znám již spousty let. Počátky se datují k roku 1924, k prvnímu použití disperzních barviv. Na tento způsob tisku se vztahují patenty z let 1929 a 1931 a je za nimi anglická firma British Celanese Ltd. Jednalo se o barvení acetátového hedvábí v prostředí obsahující páry disperzních barviv bez vodní báze. [22]

´´V roce 1947 tato firma dosáhla úspěšných výsleků při experimentech, kdy byla bavlna potištěná bavlna po dobu jedné minuty a při teplotě 150 °C přitisknuta na acetátové hedvábí. V roce 1949 byl americkou firmou DuPont současně s vývojem termoskového postupu barvení aplikován přenos disperzních barviv s využitím jejich sublimačních vlastností. Zásluhu o komerční využití pokusů z let 1956 až 1957, týkajících se přenosového tisku, měla francouzská firma Filatures Provous-Masurel.

V roce 1958 patentoval De Plasse způsob barvení polyesterových vláken v parách disperzních barviv. Tento patent vedl i intenzivnímu aplikačnímu výzkumu a k výrově prvníchpřenosových papírů. Jejich výroba byla uskutečněna za přímé spolupráce švýcarské barvírny Ciba, nyní Ciba- Geigy, a francouzské společnosti pro tisk balicího papíruTrenseaux ToulemondeZ této spolupráce vznikli v roce 1968 firmy Sublistatic S. A. a Société d´Exploitaion des Procéď´s Sublistatic. Bezprostředně následoval vznik dalších, například anglické firmy Transprints Ltd., japonské firmy Thermoprintex Kanematsu- Gosho Ltd.´´ [22]

(28)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 26

Tyto okolnosti zapříčinily vstup papírenské technologie do technologie tisku, takže se objevil problém s aplikací textilních barviv na papírovou podložku. Firma Thermacore, pocházející z anglie, vytvořila pro potřeby svého provozu systém přenosového tisku, který umožňoval tisk na textilie z jakéhokoli vlákenného složení za použití pigmentových barviv. Termoplatickým pojivem se na přechodnou dobu upevňují na papír a dále pak na požadovanou textilii. Za použití tepla až do 180 °C se plastifikuje pryskyřičné pojidlo. Díky tomu se pak přenese barvivo z nosiče na textil.

S tímto postupem není nutné následné praní. Vlastnosti textilie při mechanickém namáhání, ale také omaku jsou obdobné jako u klasického pigmentového tisku. [22]

Postup Fastran do přenosového tisku také patří, ovšem je určen pro potiskování vlny, tudíž jej zde není potřeba více rozvádět. [22]

Italská firma Star Stampa Tessuti, Como patentovala systém Star, jde o vůbec první průmyslově využívaný systém přenosového tisku. Papír, který má na jedné straně tenkou vrstvu snadno měknoucí a snadno tavitelné látky obsahující stearan zinečnatý, palmitan sodný a butylcelulosu, se používá jako podložka. Vzor se aplikuje kombinacemi tří základních barev včetně základních barev a černé pomocí hlubotisku, nebo filmového tisku. Následně se vzor přenese na textilní materiál. Je sice možné tisknout velmi složité vzory bez tiskařského zařízení, ale proces zahrnuje závěrečné paření, takže způsob nenašel příliš rozšířeného uplatnění, až do využití sublimačních vlastností disperzních barviv. [22]

Sublimační přenosový tisk je dnes nejrozšířenější. Na papír nanesené disperzní barvivo přechází do plynné fáze za zvýšené teploty, na chladnějším povrchu potiskované textilie kondenzuje přesně podle vzoru a pod mírným tlakem proniká za současného termického působení do textilie. O kondenzaci se ale neví jistě, protože se mluví o teplotách Mezi 180- 220 °C, za působení 2- 20 kPa za dobu 30- 60 sekund, takže prohřátí papíru i textilie nastává téměř ihned. [22]

I přes to, že přenosový tisk je poměrně nový již nyní je do tohoto pojmu zahrnuto mnoho postupů. Liší se způsobem fixace barviva s ohledem na materiál a složení tiskací pasty. Přenosový tisk může být suchý, neboli termický, ale také mokrý.

U suchých postupů mohou být fixace prováděny termoplasticky, nebo sublimačně.

U sublimačních způsobů fixace může jít o klasický, vakuový, nebo také můžeme

(29)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 27

fixovat barviva proudem plynu. U mokrých postupů můžeme barviva fixovat migrací, nebo pařením. Po fixaci mokrých postupů barvení se materiál musí vyprat, pro odstranění nefixovaného barviva. Vakuový přenosový tisk je šetrnější, protože umožňuje snížení přenosové teploty, jelikož se snižuje teplota sublimace. Také u tisku proudem plynu je potřeba kratší doby kontaktu, tudíž snížení teploty přenosu. Při těchto způsobech se dosahuje lepšího omaku. Barvivo proniká hlouběji do vlákna a našla zde uplatnění barviva, která hůře sublimují. [22]

U technologie sublimačního tisku převažuje spousta výhod. Díky nízkým investičním nákladům je technologie dostupná. Navíc není náročná na prostor. Při suchém pracovním postupu odpadá spotřeba vody, také není potřeba sušení a paření.

Díky tomu se snižuje znečišťování odpadních vod. Technologie umožňuje tisknout i velmi složité vzory. Výhodou je bezesporu také velká ostrost tisku, zvláště pak kontur.

Když je potřeba obměnit vzor, není to časově náročné. Proces tisku, který ovlivňuje dodací lhůty, je kratší. Při tomto postupu je možné tisknout hotovou konfekci.

V neposlední řadě je výhodou, že požadavky na odbornost pracovníků jsou poměrně malé. A stále se zlepšuje kvalita tisku. [ISBN 80-7372-031-0]

Nutné je ovšem dodat, že tato technologie má i pár nevýhod. V současné době ještě existuje jisté materiálové omezení. Stále je poměrně malá paleta barviv pro tyto postupy. Poměrně velkou nevýhodou je velká spotřeba papíru a malé výkony přenosových lisů. Dále také velké ceny přenosových papírů. [22]

(30)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 28

5. Praktická část

Tato část se bude věnovat nejdříve tvorbě výsledného vzoru pro tisk a následně konstrukci náhrdelníku. Část tisku byla formou vzorků tisknuta ve škole s použitím školních strojů. Nakonec se ale tisk realizoval formou zakázky firmě, která se na digitální tisk zaměřuje. Také u realizace náhrdelníku byl postup od zhotovených modelů pro jasnou představu a následné zadaní k odbornému zpracování v šicí dílně.

5.1 Vzor

Cesta za vzorem tisku začíná u inspiračního zdroje, kterým bylo město Liberec.

Výsledný tisk vychází z mapy města. Přesněji z Císařských otisků z roku 1842. Mapy jsou dostupné na stránkách magistrátu a pro soukromé užití je lze i stáhnout do počítače.

Další proces zpracování probíhal v programu Adobe Photoshop Elements 6.0.

Obr. 6 Město Liberec - Císařské otisky z roku 1842 [23]

(31)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 29

V tomto programu byla z mapy vyjmuta část zobrazující okolí dnešního náměstí doktora Eduarda Beneše, které je významné tím, že je zde radnice a magistrát města Liberce. Následně pomocí nástroje výběr byly vyjmuty z mapy cesty. Výběr byl zkopírován do nového souboru a celé to bylo převedeno na černobílý obraz. Tento černobílý obraz byl oříznut na čtvercový formát. Dále bylo provedeno očištění okrajů.

Ze čtvercového formátu za použití filtru posuvu a dalšího začištění obrazu, aby působil esteticky. Z výsledku se za pomoci volby definovat vzorek vytvořil vzor, který je možné použít pro vyplnění větší plochy. Filtr posun se používá hlavně proto, aby na sebe ve větších plochách vzor navazoval a netvořil takzvané pruhy. To pak pozorovatele může rušit, a pokud to není záměrem, ruší to výsledný dojem. Bylo vytvořeno několik různých variant vzorků za použití výběrů různých částí mapy a různým natavením hodnoty posunu.

Následovalo otevření nového souboru, který byl nastaven na Mezinárodní papír velikosti A3. To aby bylo možné tisknout na velký kus látky, na který se vejdou všechny šablony pro ušití náhrdelníku. V tomto souboru se plocha vyplnila vzorem.

Pro zajímavější výsledek bylo použito dalších vrstev, které byly vyplněny vzorem buď o 180°, nebo 90° otočeným s menším procentem krytí, než 100%. Při nanášení vzorku do vrstvy již vyplněné vzorkem jiným, nebo stejný vzniká zajímavý efekt vyplnění vzorkem jen určitých oblastí. Díky tomuto není ve výsledku mapa Liberce nezasvěcenému pozorovateli jasně viditelná a vzory působí zajímavě a pro oko líbivě.

Zkušební tisk probíhal nadvakrát. Po prvním zkušebním tisku bylo seznáno, že vzory ve většině případů pruhují a barevnost nebyla taková, jaká byla požadována.

Nechtěné barvy byly zapříčiněny tím, že soubor byl uložen ve formátu RGB, který není pro tisk zcela optimální. Proto následoval proces dočišťování a tvoření nových vzorů.

Nové vzory se pro tisk převáděli do režimu CMYK, který je pro tisk lepší a dále se transformovaly do formátu TIFF, který taktéž při tisku vykazuje lepší výsledky. Při druhém zkušebním tisku již bylo dosaženo skvělých výsledků. Tisk byl realizován formou zakázky pro firmu ALISY.cz, která sídlí v Liberci. Tato firma má dobré hodnocení mezi lidmi a spousty spokojených zákazníků.

(32)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 30

Pro ukázku jsou do textu vloženy dvě ukázky, viz obr. 7. První ukázka je jeden ze zkušebních vzorů, druhou ukázkou je výsledný vzor použitý při výrobě náhrdelníku.

Další varianty jsou uvedeny zde v příloze. Z výsledných variant, uvedených v příloze, byl ještě následně vytvořen vzorník přiložený k této bakalářské práci.

Obr. 7 Zkušební vzor, ukázka Obr. 8 Výsledný vzor

(33)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 31

5.2 Konstrukce náhrdelníku

U konstrukce náhrdelníku se vycházelo z konstrukce stojatého límce. Tento límec tvoří jakousi nosnou konstrukci. Dále byla použita konstrukce střihu kolové sukně. Zde byl, místo hodnoty obvodu pasu použit údaj o obvodu krku. Kruh byl rozdělen na několik částí, u kterých byla zvolena různá délka.

Inspirace okružím je zde jen lehce. Ovšem tato inspirace napomohla umístit nosnou část náhrdelníku přímo na krk. Dále už jen prostorovost, ovšem u tohoto náhrdelníku je použito asymetrie pro ozvláštnění. Tato asymetrie je vytvořena různě dlouhými částmi, které symbolizují jednotlivé korálky navlečené na šňůrku u nejjednodušších náhrdelníků.

Nejdříve vznikla skica zamýšleného tvaru. Poté následovalo zhotovení papírového modelu v měřítku jedna ku jedné pro jasnou představu. Tento model byl předveden žačce třetího ročníku učňovské školy oboru dámská krejčová v Liberci.

Model byl rozebrán na základní části a nepolohován na materiál. Následně byly vystřiženy finální díly, které k sobě byly sešpendleny a následně ze tří stran sešity a švy byly sežehleny Dále byly všechny špendleny na nosný límec a aranžovány do požadovaného tvaru. Když náhrdelník dostal požadovaný vzhled, byl nejdříve sestehován a následně sešit na šicím stroji. Tvar límce byl prošit podruhé znovu dokola pro větší pevnost.

Dílů je dohromady deset, když není počítán nosný límec. Jednotlivé kusy jsou řazeny do dvou řad, každá řada je všita do jednoho ze švů nosného límce. Pro lepčí dojem jsou všechny podšity bílou látkou. V řadách jsou seřazeny tak, že vepředu jsou dva díly. Jednak proto, že dopředu je umístěno zapínání, přesně jako u košilového límce. Zapínání tedy přirozeně rozděluje náhrdelník vepředu na dvě části. Za druhé proto, aby nevznikl dojem jakéhosi bryndáčku. Z tohoto důvodu jsou přední díly v různých délkách.

Poněvadž záměrem bylo dostat náhrdelník více do prostoru, bylo využito ramen.

Na ramenech jsou umístěny další díly, na pravé straně jsou díly záměrně prodlouženy, aby přesahovaly do prostoru. Kvůli tomu jsou tyto díly zevnitř polepovány vazelínem.

(34)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 32

Spodní díl je podlepen z obou stran, aby držel pevně. U vrchního dílu je podlepena jen jedna strana, aby nepůsobil moc tvrdě a splýval. Na levé straně, ale bylo použito nejkratších dílů právě kvůli podtržení asymetrického střihu.

Na zádech jsou dva díly nad sebou, aby náhrdelník nepůsobil příliš přeplácaně a také proto, že hlavní show se u náhrdelníku odehrává vepředu. Tato část je ozvláštněna tím, že potisk je jen na vrchním díle. Spodní díl je bílý.

Po celém náhrdelníku jsou tři bílé díly. Zadní spodní díl, dále pak na levém rameni vrchní díl a vepředu vlevo spodní díl. Opticky pak náhrdelník působí dojmem, že pravá strana je těžší. Všechny díly napravo jsou potištěné a jsou i delší a mohutnější.

Levá strana je odlehčena nejen velikostně, ale i barevně.

Konstrukční kresba je k nahlédnutí v katalogu.

(35)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 33

6. Závěr

Tato práce měla za cíl vytvořit něco netradičního, což si myslím, že se nad očekávání zdařilo. I přes to, že náhrdelník vychází z tradičních postupů výroby, konstrukcí i tisku. Přesto se tvarem a zpracováním se poměrně vymyká.

Zajímavou zkušeností bylo, nahlédnout do prostředí profesionální tiskařské firmy. Postupy přizpůsobené vetší výrobě, než kusové. A také chování materiálu, který nebyl čistě polyester ze sta procent, ale s příměsí bavlny. Po konzultaci s tiskařem bylo z praxe ověřeno, že opakovaným praním by tisk začal mizet.

Další zajímavou zastávkou byla šicí dílna oboru dámská krejčová, Králův háj v Liberci. Zde bylo možno sledovat celou výrobu náhrdelníku od začátku až do konce.

V průběhu výroby byl do náhrdelníku umístěn malý papírek s datem a vzkazem případným nositelům. Díky tomu je náhrdelník osobnějšího rázu, s velkým důrazem na precizní ruční zpracování. Tento je také reakce na nelidské podmínky při výrobě oděvů ve velmi chudých zemích, jako například Indie. V současné době je nový projekt nesoucí název ´´who made my clothes´´ zaměřený právě na podmínky lidí vyrábějících oděvy sériově v nelidských podmínkách.

Tato práce přivedla na svět další možné zajímavé řešení propojení textilu a šperku. Toto řešení se drží spíše textilního odvětví.

(36)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 34

Seznam zdrojů:

[1] METCALF, B. Http://www.brucemetcalf.com/. METCALF, B.

Http://www.brucemetcalf.com: studio jeweller and writter [online]. 1989. vyd. [cit.

2015-04-21]. Dostupné z:

http://www.brucemetcalf.com/pages/essays/nature_jewelry.html

[2] AllAboutGemstones.com. [online]. 2012 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:

http://www.allaboutgemstones.com/jewelry_history_early_man.html

[3] Http://www.allaboutgemstones.com/. [online]. 2012 [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://www.allaboutgemstones.com/jewelry_history_egyptian.html

[4] Http://www.allaboutgemstones.com/. [online]. 2012 [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://www.allaboutgemstones.com/jewelry_history_mesopotamia.html [5] Http://www.allaboutgemstones.com/. [online]. 2012 [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://www.allaboutgemstones.com/jewelry_history_middle_ages.html [6] Www.wikipedie.cz. [online]. 13. 4. 2014 v 08:09 [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okru%C5%BE%C3%AD

[7] Obrázek Muzeologie Brno. 2004. Obrázky pro obecné dějiny muzejnictví

[online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z:

https://www.phil.muni.cz/muzeo/mui03obrazky0304/mui03obrazky0304/obr20.php@p age=6.html

[8] Http://www.finestchristianjewelry.com/. [online]. 2015 [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://www.finestchristianjewelry.com/christian-jewelry-news/christian- jewelry-a-brief-history/

[9] Www.dailymail.co.uk. DAILY MAIL REPORTER. Www.dailymail.co.uk [online]. 16:17 GMT, 25 February 2012. 2012 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:

http://www.dailymail.co.uk/news/article-2106373/Spanish-treasure-lands-200-years-17- tons-gold-silver-coins-touch-Spain.html

(37)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 35

[10] MINSTER, Ch. The Treasure of the Inca [online]. 2015 [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://latinamericanhistory.about.com/od/theconquestofperu/p/The- Treasure-Of-The-Inca.htm

[11] obrázek Necklace Selection Guidelines. 2013. Rei jewels [online]. [cit.

2015-05-12]. Dostupné z: https://reijewels.wordpress.com/2013/10/24/necklace- selection-guidelines/

[12] Http://costume-jewelry-magazine.blogspot.cz/: Jewelry Magazine.

ADRINA JEWELRY INTERNATIONAL. [online]. 27.8.12. [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://costume-jewelry-magazine.blogspot.cz/2012/08/jewelry-history-in- 17th-century-baroque.html

[13] Https://reijewels.wordpress.com. REIJEWELS. [online]. 2013, 24. 10. 2013 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://reijewels.wordpress.com/2013/10/24/necklace- selection-guidelines/

[14] TITZLOVÁ, Marcela. Dary vyvolených: příběhy slavných šperků. Vyd. 1.

Praha: Rybka, 1999, 199 s. ISBN 80-861-8234-7.

[15] obrázek Intriky u dvora Marie Antonietty. 2012. Historie web [online]. [cit.

2015-05-12]. Dostupné z: http://www.historieweb.cz/intriky-u-dvora-marie-antoinetty [16] Http://www.langantiques.com/. ANTIQUE JEWELRY UNIVERSITY.

Antique jewelry university: dynamic online encyklopedia [online]. [cit. 2015-04-21].

Dostupné z: http://www.langantiques.com/university/index.php/Art_Deco_Era_Jewelry [17] obrázek APOLONIA RAINBOW NEON CRYSTAL MIX STATEMENT NECKLACE. 2014. Www.statementbaubles.com [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.statementbaubles.com/Shourouk-Inspired-Apolonia-Rainbow-Neon- Crystal-Stone-Cluster-Statement-Necklace [18] Střihové konstrukce: Historie střihových konstrukcí. 2006. Skripta TUL [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z:

https://skripta.ft.tul.cz/databaze/data/2006-08-24/13-40-09.pdf

[19] TUL. 2007. Skripta TUL [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z:

https://skripta.ft.tul.cz/databaze/data/2007-01-18/13-32-31.pdf

(38)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 36

[20] TUL. 2007. Skripta TUL [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z:

https://skripta.ft.tul.cz/databaze/data/2007-01-18/13-32-31.pdf

[21] PRÁŠIL, Miroslav a Jana ŠAŠKOVÁ. 2008. Potiskování textilií: návody na cvičení. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 66 s. ISBN 978-80-7372- 330-9.

[22] FRYDECKÁ, Emilie, Jarka VAŇOVÁ a Svatoslav KROTKÝ. 2005. Textil - technika - současnost. Vyd. 1. V Libereci: Technická univerzita, [9], 16 s. ISBN 80- 737-2031-0.

[23] obrázek Historické mapy. 2008. Http://marushkapub.liberec.cz/ [online].

[cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://marushkapub.liberec.cz/default.aspx?themeid=2

Seznam obrázků

Obr. 1 Okruží ... 14

Obr. 2 Typy náhrdelníků ... 16

Obr. 3 Replika královnina náhrdelníku ... 19

Obr. 4 Masivní náhrdelník ... 21

Obr. 5 Konstrukce střihu stojáčkového límce ... 24

Obr. 6 Město Liberec- Císařské otisky z roku 1842 ... 28

Seznam příloh

Zkušební vzory Natisknuté vzory Fotodokumentace

(39)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 37

Zkušební vzory

(40)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 38

Natisknuté vzory

(41)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 39

(42)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 40

(43)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 41

Fotodokumentace

(44)

Anna Eichlerová Netradiční náhrdelník 42

Figure

Updating...

References

Related subjects :