H o d n o c e n í d i p l o m o v é p r á c e
Název diplomové práce: MĚŘENÍ TEPELNĚ IZOLAČNÍCH VLASTNOSTÍ ODĚVNÍCH MATERIÁLŮ V PROUDÍCÍM VZDUCHU Autor diplomové práce:
Bc.Radka Lamková
Vedoucí diplomové práce: Ing. Petra Komárková, Ph.D.
Vyjádření, zda práce splňuje cíle zadání:
Předložená diplomová práce splňuje cíle zadání, které byly v požadované míře naplněny.
Hodnocení obsahové stránky práce:
Tato diplomová práce se věnuje problematice tepelně izolačních vlastností textilií v podmínkách rychle proudícího vzduchu. Studentka si pro splnění cílů vybrala pracovní oděvy a výsledky získané z měření ve větrném tunelu se pokusila srovnat s hodnotami získanými ze standardních normovaných přístrojů pro měření tepelně izolačních vlastností.
Rešeršní část je zpracována v odpovídajícím objemu, logicky předchází experimentální části a poskytuje ucelený soubor informací. V úvodu je věnována pozornost vysvětlení obecných pojmů z oblasti termo-fyziologického komfortu, termoregulace, sdílení tepla, tepelně izolačním vlastnostem a metodám jejich měření. V závěru této části práce autorka neopomněla uvést také významné studie uveřejněné v odborných impaktovaných časopisech, které se danou problematikou zabývají. Pouze bych této části vytkla, že neuvádí, jak autorka poznatky získané z odborných publikací implementovala do experimentální části diplomové práce.
Experimentální část v prvním kroku popisuje postup výběru textilních materiálů reprezentujících pracovní oděvy, které byly v rámci experimentu testovány. Výběr byl proveden s ohledem na materiálové složení, účel použití a současnou nabídku českého trhu. Celkem byl vybrán soubor čtyř materiálů se zahrnutím i funkčních materiálů. Velikost testovaného souboru byla zvolena s ohledem na časovou náročnost testování ve větrném tunelu. Všechny tyto materiály autorka v úvodu experimentu detailně popsala, bohužel se ale nevyhnula určitým nepřesnostem (např. u membránové textilie zapomněla do materiálového složení uvést, že tato textilie obsahuje membránu atd.)
Vlastní experiment byl rozdělen na dvě části a to, měření ve větrné trati v podmínkách rychle proudícího vzduchu a měření na standardních měřících zařízeních dle normy. Měření ve větrném tunelu je uvedeno popisem tohoto zařízení, které je výsledkem dlouhodobé vývojové činnosti týmu pracovníků katedry oděvnictví. Princip měření spočívá v měření tepelného toku, resp. hustoty tep. toku, který je třeba k vyhřátí modelu lidské paže oblečené do příslušné testované textilie a umístěné v proudu vzduchu uvnitř větrného tunelu. Rychlost proudění se v průběhu měření kontrolovaně měnila. V rámci normovaného kontrolního měření byla sledována tepelná vodivost a tepelný odpor na zařízeních SGHP, FOX a TCi.
Během experimentu byla provedena měření ve větrném tunelu, která byla časově náročná, a bylo třeba zpracovat relativně velký objem dat získaných z těchto měření. Naměřená data autorka nejdříve podrobuje testu odlehlých měření a základní statistické analýze a poté je vyhodnocuje z pohledu jednotlivých materiálů, kdy prezentuje závislost hustoty tepelného toku na rychlosti proudění a také na pozici testovaného místa modelu paže vzhledem ke směru proudícího vzduchu. V závěru autorka provedla diskusi všech proběhlých měření a získaných výsledků. Také se pokusila srovnat výsledky z větrného tunelu s výsledky z normovaných metod, což se ukázalo jako
komplikované a vyžadující hlubší analýzu, která však vzhledem k časové dotaci práce nemohla být realizována. Autorka ještě v závěru navrhla optimalizaci a směr dalšího vývoje větrného tunelu.
Hodnocení formální stránky práce:
Autorka předložila práci, která po formální stránce splňuje požadavky na diplomové práce kladené. Bohužel se ale v práci vyskytuje poměrně dost formálních chyb, např. nesedí čísla obrázků a tabulek s odkazy v textu, špatný způsob uvádění popisků k tabulkám a grafům, nenavazující číslování tabulek, atd.
Hodnocení přístupu studentky ke zpracování práce:
Při zpracování své diplomové práce studentka pracovala samostatně s využitím odborných konzultací a k práci přistupovala svědomitě a zodpovědně. Bohužel se na zpracování diplomové práce podepsalo určité časové zpoždění. Věřím, že kdyby autorka měla více času na finální zpracování svojí práce, jistě by se výše uvedených formálních chyb dokázala vyvarovat. Na druhou stranu kladně hodnotím fakt, že práce probíhala na nestandardním zařízení vyžadujícím určitý kreativní přístup k řešení.
Připomínky:
• Uváděné grafy z měření na větrném tunelu mají různé škály stupnice měřené hustoty tepelného toku i teploty válečku, což je pro porovnání výsledků testu dost zavádějící.
• Str. 24, obr. 4 - Z tohoto obrázku, který popisuje umístění anemometru ve větrném tunelu není nic poznat.
• Aplikace pro řízení rychlosti není "Automatic", ale „Main_2“.
Otázky k obhajobě:
• Čím je způsobeno kolísání teploty válečku u testování membrány na obr. 25 (str. 90)?
Ostatní měření tento trend nevykazují.
• V závěru navrhujete doplnit váleček zaznamenáváním údajů o spotřebované energii.
Můžete váš návrh rozvést? Také navrhujete regulovat teplotu válečku, ale toto už je regulováno (viz popis zařízení). Můžete přiblížit jak?
• V grafu na obr. 10 a 11 je zaznamenána nulová hustota tepelného toku uprostřed měření.
Toto je dost nestandardní, můžete uvést, jak k tomuto výkyvu mohlo dojít?
• Na str. 75 uvádíte, že nevýhodou větrného tunelu je mimo jiné omezení snímání parametrů testu. Uveďte, jaké parametry myslíte.
Předložená diplomová práce splňuje požadavky pro udělení odpovídajícího akademického titulu.
Po zvážení všech sledovaných aspektů doporučuji postoupit předloženou diplomovou práci k obhajobě. Ve smyslu zadané klasifikační stupnice „Studijního a zkušebního řádu Technické univerzity v Liberci“ (čl. 13, odst. 4) hodnotím diplomovou práci Radky Lamkové výslednou známkou: