Migrace a její vliv na spokojenost v cestovním ruchu

Migrace a její vliv na spokojenost v cestovním ruchu

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Cestovní ruch

Autor práce: Lenka Matoušová

Vedoucí práce: doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D.

Liberec 2017

Poděkování

Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní doc. Ing. Jozefině Simové, Ph.D.

za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

Dále děkuji všem respondentům, kteří se podíleli na vyplnění dotazníku, díky nimž mohl být zpracován výzkum.

V neposlední řadě děkuji své rodině, která mě podporovala po celou dobu studií na univerzitě.

Anotace

Předmětem bakalářské práce je zkoumání vlivu migrace na cestní ruch v Řecku a návrhy ke zlepšení v těch oblastech, kde zákazníka cestovního ruchu migrace negativně ovlivnila.

První část se zabývá teoretickými východisky ke zkoumané problematice. Další část stručně charakterizuje vybranou zemi, vývoj situace v místním cestovním ruchu pod vlivem migrace a celkový průběh migrační krize v Evropě. Nejpodstatnější část tvoří výzkum spokojenosti, jehož úkolem je pomocí dotazníkového šetření zjistit spokojenost zákazníků ve vybrané zemi. Výsledné hodnoty jsou založeny na subjektivních pocitech a osobních zkušenostech respondentů, kteří za období migrační krize zemi navštívili. Výsledky výzkumu dají vznikout návrhu doporučení k dané problematice v závislosti na charakteru výsledků.

Klíčová slova

Cestovní ruch, výzkum, migrační krize, Řecko, spokojenost zákazníka, vliv.

Annotation

The subject of the Bachelor thesis is the research into the influence of migration on tourism in Greece and suggestions for improvement in the areas, where customers of tourism were affected negatively by migration. The first part deals with the theoretical background to the examined issues. The following part describes the selected country, the development of the situation in the local tourism under the influence of migration and the overall progress of the migration crisis in Europe. The most important part focuses on the research of customer satisfaction in the selected country. The resulting values are based on the subjective feelings and subjective experiences of the respondents who visited the country during the period of migration crises. Based on the character of the results, the draft of recommendations on the issue was created.

Key Words

Tourism, research, migration crisis, the Greece, customer satisfaction, influence.

Obsah

Seznam zkratek ... 9

Seznam tabulek ... 10

Seznam obrázků ... 11

Úvod ... 12

1. Spokojenost zákazníka ... 13

1.1 Spokojenost zákazníka v cestovním ruchu ...14

1.2 Sledování spokojenosti zákazníka ...15

2. Vymezení a specifikace cestovního ruchu ... 16

2.1 Typologie turistů v cestovním ruchu ...16

2.2 Faktory ovlivňující cestovní ruch ...17

2.2.1 Lokalizační faktory ... 17

2.2.2 Realizační faktory ... 18

2.2.3 Selektivní (stimulační) faktory ... 19

2.3 Cestovní ruch v Řecku ...21

2.3.1 Příjezdový cestovní ruch ... 23

3. Migrační krize v Evropě ... 24

3.1 Podstata a projevy migrační krize v Evropě ...25

3.2 Cestovní ruch pod vlivem migrace...27

3.3 Dopady migrační krize na cestovní ruch v Řecku ...28

4. Výzkum o migraci a jejím vlivu na spokojenost českých turistů trávících dovolenou v Řecku ... 29

4.1 Cíle a metodologie výzkumu ...29

4.2 Charakteristika respondentů ...30

4.3 Způsob a požadavky spojené s trávením dovolené ...31

4.4 Výběr dovolené ...34

4.5 Informovanost o situaci v destinaci a zdroje získávání informací ...37

4.6 Spokojenost respondentů s průběhem dovolené ...39

4.7 Celková spokojenost respondentů s dovolenou v Řecku ...42

5. Shrnutí a doporučení ... 49

Závěr ... 51

Seznam použité literatury ... 52

Seznam příloh ... 55

Seznam zkratek

AIEST Association Internationale d'experts Scientifiques du Tourisme CK Cestovní kancelář

ČNI Český normalizační institut ČSN Česká technická norma ČSÚ Český statistický úřad

ESTAT Hellenic Statistical Authority EU Evropská unie

HDP Hrubý domácí produkt

MVČR Ministerstvo vnitra České republiky NIZS Národní indexy spokojenosti zákazníků TUL Technická univerzita v Liberci

UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

Seznam tabulek

Tabulka 1: Celkové porovnání důležitosti faktorů spolu s realitou ... 44

Seznam obrázků

Obrázek 1: Návštěvnost Řecka v letech 2011-2016 ... 23

Obrázek 2: Pohlaví respondentů ... 30

Obrázek 3: Věk respondentů ... 30

Obrázek 4: Status respondentů ... 31

Obrázek 5: Obvyklý způsob trávení dovolené ... 31

Obrázek 6: Požadavky respondentů na ideální dovolenou ... 32

Obrázek 7: Organizátoři dovolených ... 33

Obrázek 8: Navštěvované destinace ... 34

Obrázek 9: Důvody návštěv Řecka ... 35

Obrázek 10: Vliv snížených nákladů na dovolenou v Řecku ... 35

Obrázek 11: Vliv mediálních zpráv na dovolenou v Řecku ... 36

Obrázek 12: Obavy z negativních vlivů migrační krize ... 36

Obrázek 13: Zjišťování informací o společensko-politické situaci ... 37

Obrázek 14: Míra zjištěných informací ku realitě ... 38

Obrázek 15: Dostatečnost zjišťených informací ... 38

Obrázek 16: Role cestovní kanceláře v poskytování informací ... 39

Obrázek 17: Dostatečnost kontrol na letištích či hraničních přechodech ... 39

Obrázek 18: Pocit bezpečí v místě dovolené ... 40

Obrázek 19: Setkání se s projevy vlivů migrace ... 40

Obrázek 20: Omezení z důvodu migračních problémů ... 41

Obrázek 21: Informovanost o aktuálním dění v destinaci ... 41

Obrázek 22: Setkání se s bezpečnostními opatřeními ... 42

Obrázek 23: Porovnání reality s očekáváním před odjezdem ... 42

Obrázek 24: Hodnocení dovolené podle kritérií... 43

Obrázek 25: Celkový postoj k dovolené dle Fishbeinova modelu ... 45

Obrázek 26: Kvadrantová analýza spokojenosti ... 46

Obrázek 27: Doporučení dovolené v Řecku ... 47

Obrázek 28: Důvěra k opakovanému navštívení Řecka ... 47

Úvod

Stále aktuální téma migrační krize se doposud skloňuje ve všech pádech a s každoročně se přibližující letní sezónou vyplouvá na povrch otázka, jak se negativní skutečnosti dějící v Evropě projeví na cestovním ruchu v jednotlivých letních destinacích. Cestovní ruch je nedílnou součástí národních ekonomik ne jednoho státu. Poměrně velký význam má pro Řecko, kde každý pátý Řek pracuje v cestovním ruchu, a proto je pro ně úspěšnost sezóny velmi důležitá. O spokojenost turistů přijíždějích na letní dovolenou do Řecka je třeba dbát nejen ze strany samotné země, ale také ze strany poskytovatelů, čímž se mají na mysli cestovní kanceláře či agentury z jiných zemí. O místní cestovní ruch je třeba pečovat, aby nebyl poznamenán negativními vlivy migrační krize.

V počátku práce je důležité vymezit teoretická východiska týkající se hlavních problematických oblastí. Tím se má např. na mysli spokojenost zákazníka v cestovním ruchu, typologie turistů či specifika migrace. Po této části následuje představení zkoumané země, vývoj situace místního cestovního ruchu pod vlivem migrace a celkový průběh v Evropě pro přehlednost. Nejpodstatnější část tvoří výzkum spokojenosti, jehož hodnoty jsou založeny zejména na subjektivních pocitech a osobních zkušenostech těch respondentů, kteří se za období migrační krize přeci jen rozhodli zemi navštívit. Výsledky výzkumu budou aplikovány do jednotlivých grafů a následně prezentovány ve vybraných modelech a analýzách. Cílem tohoto výzkumu je zjištění, zdali má migrační krize vliv na spokojenost v cestovním ruchu, a to konkrétně v Řecku.

Od výsledků výzkumu se očekává subjektivnější pohled na danou problematiku ze strany českých turistů. Hodnocení spokojenosti zákazníka cestovního ruchu vůbec nabývá stále většího významu, protože spokojený zákazník je jedním z důležitějších faktorů úspěšnosti v cestovním ruchu.

1. Spokojenost zákazníka

Jeden z názorů M. Zamazalové (2008) uvádí, že spokojenost zákazníka lze chápat jako určitý cíl jeho chování, ke kterému směřuje. Ve spokojenosti zákazníka se promítá skutečnost, do jaké míry poskytovaný výkon odpovídá jeho očekávání. Každý je jiný a subjektivně porovnává své představy s vnímanou realitou. Spolu s faktory jako jsou jeho spotřebitelské chování, vnímání a hodnocení produktu tak určí, jestli je spokojen či ne. (Zamazalová, 2008)

Podle normy ČSN ISO 9000 je spokojenost zákazníka definována jako „vnímání zákazníka týkající se stupně splnění jeho požadavků.“ (ČNI, 2016) Každý člověk má svá vnitřní kritéria založená na svém racionálním a emocionálním rozhodování. Vždy je tak třeba vzít v potaz vztah, k čemu svoji spokojenost člověk poměřuje. Nejčastěji lidé poměřují svou míru spokojenosti podle vztahu k vlastním očekávání, předchozím zkušenostem, ceně, objektivním a všeobecné uznávaným normám, uspokojení momentálních potřeb nebo vztahu ke druhým lidem. (Nový, 2006)

Spokojenost či nespokojenost není založena pouze na samotné spokojenosti a nespokojenosti s produktem. Na vytváření spokojenosti působí řada dalších faktorů:

• výrobek (kvalita, dostupnost na trhu, funkčnost, sortiment);

• cena (úroveň, splatnost, podmínky platby);

• služby (kvalita, spolehlivost, účinnost, rychlost);

• distribuce (umístění, otevírací doba, skladování, informování);

• image (pověst, stabilita).

Další teorie M. Zamazalové (2006) říkají, že spokojenost zákazníka je vlastně souhrn pocitů vyvolaných rozdílem mezi jeho požadavky a vnímanou realitou na trhu. Na základě těchto rozdílů se zákazník zařazuje do tří stavů:

• potěšení zákazníka – jeho původní představy a očekávání byly převýšeny vnímanou realitou a poskytnutou hodnotou;

• naprostá spokojenost zákazníka – očekávaní a vnímaná realita se shodují;

• limitovaná spokojenost – hrozí zde příklon k nespokojenosti v důsledku neuspokojivé poskytnuté hodnoty. (Zamazalová, 2006)

1.1 Spokojenost zákazníka v cestovním ruchu

Zákazník, který se rozhodne zakoupit si službu v cestovním ruchu, si předem vytvoří o této službě určitou představu, která je ovlivněna již zmiňovanými faktory a vztahy, se kterými spokojenost poměřuje (Dasgupta, 2011). Současným účastníkům cestovního ruchu již dnes nestačí zajištění základních služeb jako jsou ubytování, stravování a doprava. Očekávají rozmanitost nových služeb, originální zážitky, dárky a spoustu dalších výhod. V závislosti na politických, demografických a jiných globálních problémech ve světě, čím dál, tím víc oceňují péči o jejich bezpečnost. V mnoha případech pouze jeden nespokojený účastník zájezdu může pro cestovní kancelář způsobit velké škody. Na vině jeho nespokojenosti nemusí stát dodavatel služby, ale negativní zkušenost může odradit zájem spousty nových potenciálních zákazníků. (Pulpánová, 2012)

Nejaktuálnější průzkumy cestovního ruchu ukazují pět faktorů, jimž je přikládán největší vliv na spokojenost zákazníků v cestovním ruchu. Prvním faktorem s největší měrou je personál poskytující službu a zejména jejich chování k zákazníkovi. Jedná se tak o zaměstnance cestovních kanceláří či agentur, personál v místě trávení dovolené (delegáti, animátoři), průvodce a další. (Pulpánová, 2012)

Druhým faktorem je doprava. Pro klienty cestovních kanceláří a agentur je důležité mimo samotné dopravy do destinace dovolené to, jestli si mohou vybrat místo v dopravním prostředku, zdali je doprava plynulá bez zbytečných prodlev a možnost se okamžitě ubytovat po příjezdu do destinace. Další skupinu klientů zajímající se o podrobnější informace v dopravě tvoří ti, kteří se do destinace dovolené dostávají samostatně vlastním dopravním prostředkem. Ti se nejvíce zajímají o to, zdali je celková cesta do destinace náročná nebo neplatí v projíždějících zemích mimořádné dopravní předpisy. Prodejci dovolených dále tento okruh klientů informuje o dálničních známkách, tunelech, hraničních přechodech a horských přejezdech. (Pulpánová, 2012)

Jako třetí nejdůležitější faktor pro spokojenost zákazníka v cestovním ruchu je cena.

Nezáleží tak ani na samotné výši ceny, jako na jejích možnostech. Klienti v cestovním ruchu oceňují srozumitelný a přehledný výpočet ceny, kde se ujišťují, že jimi vybraná služba nebude nadhodnocena. (Pulpánová, 2012)

1.2 Sledování spokojenosti zákazníka

Hlavními důvody, proč sledovat spokojenost zákazníka, jsou jednak výrazné vlivy na finanční výsledky podnikatelských subjektů, vytvoření měřítka pro srovnání firem a předpovídání trendů. Dále je měření spokojenosti zákazníka považováno za nejefektivnější činnost, při kterém je naplněn princip zpětné vazby. Firmy očekávají opakované nákupy od svých stávajících klientů a příchod nových klientů, za účelem dosažení zisku, růstu tržního podílu nebo konkurenční výhody na trhu. V četných případech spočívá větší výhoda pro firmy v udržení stávajících zákazníků nežli v získávání zákazníků nových. Firmy tak ušetří za náklady spojené s marketingovými prostředky. Firmy by se tak měly zaměřit na veškeré faktory, které mají nebo mohou mít vliv na spokojenost jejich zákazníků. (Chalupský, 2001)

Postupy měření spokojenosti zákazníka se rozdělují do dvou skupin:

a) postupy využívající tzv. výstupní ukazatele vnímání zákazníků – práce s údaji, které byly získány jako odezva přímého vnímání produktu ze strany zákazníka;

b) postupy využívající tzv. interních ukazatelů výkonnosti – nejsou odvozeny od názorů zákazníků, ale vznikají na základě získaných údajů z interních databází.

Smyslem měření spokojenosti zákazníků je kvantifikace úrovně spokojenosti (popř.

nespokojenosti) s dodaným produktem nebo poskytnutou službou. (Nenadál, 2004)

Výsledky měření se často objevují v tzv. indexech. Výzkumy spokojenosti zákazníků jsou vytvářeny iniciativou samotných společností a v některých zemích jsou dokonce zavedeny Národní indexy spokojenosti zákazníků (NIZS). Každý model jednotlivých zemí představuje přehled o preferencích zákazníků, které se týkají kvality výrobků a služeb. První zkušenosti s indexy přichází ze Švédska, kdy se dá název „Swedish Customer Satisfaction Barometr“

volněji přeložit jako Švédský barometr spokojenosti zákazníka. Poté se svým barometrem přišlo i Německo, které pro vyjádření spokojenosti svého zákazníka zvolilo pětibodovou stupnici. (Klimošová, 1998) Jako třetí s národním hodnocením přišly Spojené státy americké, jejichž index je založen zejména na hodnotě kvality zboží a služeb. Dále vznikají Evropský, Norský, Švýcarský index spokojenosti a další. (Pulpánová, 2012),

2. Vymezení a specifikace cestovního ruchu

Definice cestovního ruchu mívá několik podob. Výstižnou definici cestovního ruchu jako činnost vysvětluje ve své publikaci M. Palatková, kde uvádí cestovní ruch, jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (2011, s. 11)

Cestovní ruch je dle AIEST (Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu), jak píše M.

Burian, „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“. (2011, s. 18)

O cestovním ruchu je známo, že se jedná o tzv. průřezové odvětví. Jeho přínosy se objevují v několika odvětvích od makroekonomických vztahů po tvorbu nových pracovních míst i v regionech, kde se z hlediska zaměstnanosti vyskytují problémy.

Z ekonomického pohledu je cestovní ruch chápán jako nedílná součást světového HDP.

Spolu s obchodem s ropou a automobily se svými objemy tržeb řadí do čela světového obchodu. Další charakteristiky se na cestovní ruch dívají ze sociálního hlediska, kdy umožňuje zvýšit kvalitu života a úroveň v místě nebo z hlediska enviromentálního jako zvýšení zodpovědnosti návštěvníků k životnímu prostředí. (Burian, 2011)

2.1 Typologie turistů v cestovním ruchu

Turista je dočasný návštěvník, který alespoň jednou přenocuje (tj. zdržuje se alespoň 24 hodin), ne však déle než 1 rok. Jeho hlavní účel pobytu je jiný než výkon výdělečné činnosti. Turisty lze dále rozdělit podle způsobu realizace a to na: organizované masové turisty, individuální masové turisty, průzkumníky a tuláky. Další podrobné členění se týká druhu zážitku, které chce turista prožít. Převážně veškeré typologie turistů neberou v úvahu to, že se účastník přesouvá mezi jednotlivými typy a výrazně mění své reakce v chování.

(Burian, 2011)

Výletník nebo také jednodenní návštěvník, jak je často nazýván, je osoba cestující na jiné místo, než je její běžné prostředí, ve kterém nepřenocuje a nezdržuje se déle než 24 hodin.

Návštěvník je osoba, která cestuje do jiného místa, než je její běžné prostředí na dobu kratší než 1 rok a jejímž hlavním účelem cesty není výdělečná činnost.

Rezident je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která žije v dané zemi alespoň 1 rok a v domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která alespoň 6 měsíců pobývá v daném místě.

Pokud marketingoví pracovníci v cestovním ruchu správně identifikují cílové skupiny zákazníků a vymezí si jejich vhodný segment, dokáží poté, co nejlépe uspokojit jejich potřeby. Pro vymezený okruh zákazníků s podobnými potřebami se lépe navrhne marketingový mix. (Burian, 2011)

2.2 Faktory ovlivňující cestovní ruch

Na cestovní ruch, jakožto na nedílnou součást národního hospodářství, působí několik neodmyslitelných faktorů. Ty mohou mít jak pozitivní, tak i negativní dopad, jak se později můžeme přesvědčit. Faktory se dělí do tří skupin: lokalizační, realizační a selektivní.

(Drobná, 2010)

2.2.1 Lokalizační faktory

Nejjednodušeji řečeno, jsou to faktory, které téměř nelze měnit. Patří sem přírodní podmínky jako jsou klima, modelace terénu, reliéf, vodní poměry, přírodní atraktivity a v neposlední řadě také rostliny spolu s živočichy. Další větší skupinu tvoří společenské atraktivity. Jak je již z názvu patrné, vznikly činností lidí. Jedná se o památky, různé slavnosti, zvyky, ale může to být také například místní gastronomie. Jak uvádí M. Burian (2011, s. 34), „Z pohledu cestovatele je tedy lokalizační faktor především to, co se musí vidět“. Z pohledu marketingu nám lokalizační faktory mohou předurčit, kde se cestovní ruch bude nejspíše vyvíjet.

V horských územích, kde v zimě bývá množství sněhu a vhodný terén, se bude s největší pravděpodobností rozvíjet turistická oblast pro zimní sporty a v létě místo pro

vysokohorskou turistiku a cyklistiku. Dále nám lokalizační faktory do jisté míry udávají, zda v daném území budou aktivity probíhat krátkodobě nebo jestli budou vyhledávány po celý rok. (Burian, 2011)

Přírodní podmínky

Lepší předpoklady pro cestovní ruch z hlediska přírodních podmínek přináší takové kouty světa, které jsou něčím zajímavé. Unikátní scenerie, neobvyklá modelace terénu, klima, exotické rostliny, ale i řada dalších. Účastníci cestovního ruchu nejčastěji tato místa vyhledávají v oblastech pobřežních a horských. Konkrétně v evropských přímořských regionech se nachází přes 50 % hotelů, kam přijíždějí masy turistů ať už za účelem rekreace, poznáním nebo z jiných důvodů. Naopak horské turisty přilákají krasové oblasti či divoké horské oblasti, které mohou využít k turistice. (Burian, 2011)

Společenské atraktivity

Mezi nejpřitažlivější společenské atraktivity, které jsou další z částí lokalizačních faktorů, patří zejména památky. Ty nejvýjimečnější jsou oceňovány jako součást celosvětového dědictví. Pro svou unikátnost jsou vybrány a přijímány organizací UNESCO. Česká republika se může pyšnit dvanácti hmotnými památkami na tomto seznamu. Na světovém seznamu kulturního dědictví se mohou mimo jiné nacházet i jezera, národní parky, hory, budovy, ale i celá města. Společenské atraktivity se rozvíjejí v závislosti na hustotě osídlení obyvatel v daném místě. Čím vyšší hustota zalidnění, tím více sportovního a zábavního vyžití. Tím je myšleno více událostí, akcí, slavností, zvyků, ať už zábavního, kulturního nebo sportovního charakteru. V poslední době velký růst zažívá gastronomie. Velký význam má například regionální gastronomie. V České republice se v průběhu roku konají desítky gastronomických událostí, na kterých se rok od roku zvyšuje návštěvnost. (Burian, 2011)

2.2.2 Realizační faktory

Jak již název napovídá, jedná se o faktory, které nám umožňují cestovní ruch realizovat.

Do oblasti je důležité se dostat (doprava) a využít ji (infrastruktura služeb). Pro maximální využití potenciálu, ať už konkrétní památky či většího území, je zapotřebí dostatečné kapacity služeb a odpovídající nabídku spolu s kvalitou. Úroveň realizačních faktorů lze zhodnotit pomocí ukazatelů. Používá se počet a skladba účastníků v určitém prostoru, počet

ubytovacích zařízení, počet lůžek, lůžkodnů, počet míst u stolu, velikost přepravních kapacit, limit využití území, vybavenost, stupeň modernizace a restrukturalizace stravovacích a ubytovacích zařízení a další. (Burian, 2011)

2.2.3 Selektivní (stimulační) faktory

Už od samotného odvození názvu je patrné, že tyto faktory budou cosi stimulovat. Pro lepší představu bude vhodné shrnout základní význam všech faktorů. Lokalizační faktory představují to, co účastník cestovního ruchu ,, musí vidět“, realizační faktory charakterizují přístupnost spolu s dostupností místa a selektivní faktory nám určují, zdali někdo přijede.

U potenciálního účastníka se dále určí, jakého je typu, v jakém počtu a jestli bude v daném místě moci existovat. (Drobná, 2010)

Selektivní faktory lze obecně rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny objektivních faktorů, kam patří například vnitropolitická situace, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti či kvalita životního prostředí. Druhou skupinu pak tvoří subjektivní faktory, u kterých hraje roli módnost, vliv reklamy a propagace, ale také vlastní zkušenosti. (Drobná, 2010)

Objektivní

Jedním ze zásadních vlivů tvoří politické faktory. Těmito faktory se rozumí takové politické skutečnosti, jako jsou mírová uspořádání světa nebo vnitropolitické situace, které jsou ovlivňovány zejména politickým systémem či frekvencí střídání vlád. Zpravidla platí, že cestovní ruch se může vyvíjet jen právě tam, kde vládne tzv. klid a mír. Mírové uspořádání území je základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu a charakteristickým rysem politicky stabilní země. Značnou mírou na spokojenost účastníků cestovního ruchu má právě politická situace v zemi. Politicky nestabilní země ztrácí návštěvnost i příjmy, které cestovní ruch prostřednictvím turistů, do země přináší. Když vezmeme v potaz evropský kontinent spolu s blízkým východem, kde k nepokojům dochází, zjistíme, že se v těchto místech skutečně cestovní ruch vytrácí. Posledních pár let se turisté vyhýbají, dříve běžně navštěvovaným zemím jako Tunisko, z části i Egypt spolu s Tureckem, někteří lidé zanevřeli nad Řeckem, které se potýká s migranty, ale obezřetnost platí i při návštěvách do větších

evropských metropolí typu Paříž či Brusel, kde zanechal nenávratné škody terorismus.

(Burian, 2011)

Další skupinou jsou ekonomické faktory. Ty se dají zhodnotit řadou ukazatelů. Může se zkoumat podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP, výdaji obyvatelstva na služby spojené s turismem, výší devizových příjmů z aktivního i pasivního cestovního ruchu, saldem ze zahraničního cestovního ruchu apod. Takovéto údaje v České republice jsou přístupné v tabulkách satelitního účtu cestovního ruchu. Jedná se o systém k měření ekonomických a sociálněekonomických přínosů cestovního ruchu. Konkrétními faktory jsou výše reálné mzdy, směnitelnost měny, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva, míra investic do prezentace destinace nebo čerpání prostředků z Evropských fondů. (old.czechtourism.cz, 2016)

Demografickými faktory, které jsou další složkou faktorů objektivních, se rozumí vše, co se týká obyvatelstva. Tyto skutečnosti se promítají ve veličinách jako počet obyvatel, jejich ekonomická aktivita, délka života, věkové složení, porodnost, úmrtnost, vzdělání a další.

V cestovním ruchu se na demografické faktory hledí dvěma pohledy. V prvním případě je lidský faktor chápán jako pracovní síla, kdy stojí na straně nabídky jako poskytovatel služeb cestovního ruchu a na straně poptávky jako jeho účastník. (old.czechtourism.cz, 2016)

Poslední skupina se nazývá administrativní podmínky, kdy se do popředí dostávají právní předpisy, zákony a vyhlášky, podle kterých se musí účastník zařídit tak, aby neporušoval jeden z nich. Jako jedny z nejčastějších, s kterými se při cestování účastník setkává, jsou vízové podmínky, podmínky očkování, daňová legislativa a požadavek výše denního limitu finančních prostředků na pobyt. (Burian, 2011)

Subjektivní stimulační faktory

Poslední z těchto velkých skupin faktorů jsou faktory stimulační. Zjednodušeně řečeno se mluví o takových faktorech, které hrají důležitou roli při ovlivňování rozhodování spotřebitelů služeb. Významnou roli zde hraje reklama, propagace, zkušenost, módnost apod. (Burian, 2011)

Subjektivním uspokojením je chápáno to, že čím více možností a rozmanitostí je klientovi nabídnuto, tím je pro něj nabídka zajímavější a spíše uspokojí jeho potřeby. Poskytovatel

služeb tak musí zapojit své nejlepší obchodní praktiky, oblast řízení a managementu destinace, marketingové schopnosti a jiné prostředky související se spotřebitelským chováním. Dále uplatňují širokou spolupráci se známými partnery. Jejich služby se pak stávají intenzivnější, dokáží společně rychleji reagovat na měnící se podmínky, což v mnohých případech generuje větší příjmy. (Burian, 2011)

2.3 Cestovní ruch v Řecku

Řecko je považováno za zemi s velice rozvinutým cestovním ruchem. Nabízí několik možností, kde si každý účastník cestovního ruchu přijde na své. Najde zde uplatnění rekreační, poznávací, ale i sportovně turistický cestovní ruch. Nejčastěji turisty k návštěvě láká historie, památky, nádherné pláže nebo místní kuchyně doprovázena pohostinností Řeků. (reckovdetailech.cz, 2016)

Řecko je oficiálně nazýváno Helénskou republikou, jejichž hlavním městem jsou Athény.

Rozkládá se na Peloponéském poloostrově v jihovýchodní části Evropy a náleží mu přes tři tisíce ostrovů, z nichž je zhruba 167 stále obydleno. Největším ostrovem je Kréta, ale ani další ostrovy jako jsou Lesbos, Rhodos, Kos, Korfu nebo Zakynthos nezaostávají svou návštěvností v pozadí. Nejdelší hranici tvoří s Bulharskem a jeho dalšími sousedy jsou Makedonie, Albánie a Turecko. Země je převážně hornatá a pobřeží je omýváno Středozemním, Jónským a Egejským mořem. Převládá zde typicky středomořské počasí, kdy průměrná roční teplota dosahuje příjemných 25 °C. (mundo.cz, 2016)

Právě řecké dějiny se svými záznamy sahají až do 2. tisíciletí př. n. l., a tak jsou nejstarší v Evropě. Neolitické nálezy však dokazují, že řecký národ existoval již o několik set let dříve. Řecké dějiny tvoří velmi důležitou součást evropských a světových dějin. Své místo v nich má bezprostředně řecká mytologie založená na mýtech a legendách, pojednávajících o bozích a hrdinech. (mundo.cz, 2016)

Mezi nejstarší kultury se řadí kultura Minojská, která se rozvíjela především na Krétě, kde vzniklo několik paláců. Další kulturou se stala kultura Mykénská, která často vyvolávala mezi panovníky rozbroje a sociální rozdíly. V období 8. – 6. století př. n. l. vznikají městské státy Athény a Sparta. Následující střety s národem Peršanů daly vzniknout známým Bitvám

u Marathónu a Bitvě u Thermopyl. O významné rozšíření Řecka se zasloužil makedonský král Alexandr Veliký, jehož jméno nesmí být v řeckých dějinách opomenuto. Okolo roku 200 př. n. l. se Řecko stalo římskou provincií a po rozdělení Římské říše spadá pod nadvládu Byzantské říše. Za významné části řeckých dějin našeho letopočtu je nutno zmínit tureckou nadvládu v 15. století a Válku za nezávislost v 19. století. (mundo.cz, 2016)

Jakožto kolébka evropské civilizace Řecko nabízí nepřeberné množství památek. Cestovní ruch spolu s kulturním dědictvím je v tomto směru velmi značně podporován, což je dáno zejména tím, že klade důraz na ochranu památek přísnými zákony. Nejnavštěvovanější památky lze spatřit řecké pevnině v hlavním městě. Jedná se o Akropolis a Parthenón.

O athénském Akropolis se mluví jako o nejznámější akropoli na světě. Monumentální stavba byla postavena na skalním pahorku a spolu s chrámem Parthenón tvoří dominantu hlavního města. Obě dvě památky jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.

(reckovdetailech.cz, 2016)

Velmi bohatým místem na památky je největší ostrov Kréta. Nabízí krásy starověkých měst s přístavy, kterými jsou hlavní město Heraklion, dále Chania a Rethymno.

K nejnavštěvovanějším památkám v blízkosti Heraklionu patří archeologické naleziště – palác Knossos. Za dalšími památkami je možné se vydat i na jiné ostrovy.

Nezapomenutelným zážitkem je například západ slunce ve městě Oia na ostrově Santorini, který vznikl na základě vulkanické činnosti. (reckovdetaidlech.cz)

Úroda mnoha zemědělských plodin je důsledkem příjemného středomořského klimatu.

Řekové si podobně jako v jiných středomořských kuchyních potrpí na přípravu pokrmů právě z čerstvých surovin. Velmi často je používán olivový olej, který bývá obsažen téměř v každém jídle. Pro řeckou kuchyni jsou typické pokrmy jako Tzatziky, Gyros nebo Souvlaki a z nápojů se nejčastěji pije řecké víno Retsina obsahující borovou pryskyřici, Ouzo a Metaxa. (mundo.cz, 2016)

2.3.1 Příjezdový cestovní ruch

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pomezí státního bankrotu, kdy bylo odkázáno na finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Hospodářství se i pár let potom potýkalo s obrovským zadlužením, což se projevilo i do hodnot místního cestovního ruchu, ale v roce 2012 se situace stabilizovala a již následující rok Řecko mohlo přivítat rekordních 18 mil. turistů. (e15.cz, 2015)

Následující graf znázorňuje vývoj počtu turistů v uplynulých šesti letech. Zaměřuje se nejen na celkový počet turistů, kteří Řecko navštívili, ale zároveň i na české turisty. Rok 2011, od kterého se graf odvíjí, představoval nejen pro Řecko složitý rok z ekonomického i politického hlediska (Kašťák, 2013). Jak již bylo výše zmíněno, v roce 2012 se situace v Řecku, co se finanční krize týče, stabilizovala a v následujících letech až doposud celkový počet turistů roste. (statistics.gr, 2017)

Počty českých turistů se ve stejném časovém horizontu rapidně nelišily a pohybují se ve stovkách tisících. Nejvíce českých turistů do Řecka zavítalo v roce 2013, kdy ještě migrační krize nebyla zdaleka v rozpuku. V následujícím roce 2014 byl zaznamenán největší propad zhruba od 120 tis. turistů, ale v dalších letech počet znovu roste. (czso.cz, 2017)

Obrázek 1: Návštěvnost Řecka v letech 2011-2016 Zdroj: vlastní, 2017 (podle ČSÚ a ELSTAT)

15 15,2

17,9

22 23,5

27

0,29 0,285 0,339 0,22 0,253 0,265

0 5 10 15 20 25 30

2011 2012 2013 2014 2015 2016

počet turistů v mil.

rok

Návštěvnost Řecka v letech 2011-2016 (v mil.)

celkový počet turistů počet českých turistů

3. Migrační krize v Evropě

Pojem migrace znamená pohyb jednotlivců či skupin z jedné oblasti do druhé s tím, že se v cílové oblasti chystají usadit dočasně, ale zejména trvale. Migrace může být v rámci jednoho státu (vnitřní) nebo na delší vzdálenosti přes hranice více států (vnější). (mvcr.cz, 2016)

Lidé migrují proto, že nejsou z nějakého důvodu ve své mateřské zemi spokojeni. Hlavními negativními důvody mohou být náboženské nebo rasové pronásledování, politická nesvoboda, nepříznivé ekonomické podmínky, chudoba, nekvalitní životní prostředí a jiné důvody ohrožující je na životě. Pokud lidé migrují z těchto důvodů, hovoří se tak o vynucené migraci. Naopak dobrovolná migrace spočívá v tom, že lidé opouštějí svou vlast za účelem lepšího zaměstnání, studia, sjednocení rodiny a další. Důsledky migrace výrazně zasahují do oblasti ekonomiky, kultury, populace a vzájemných vztahů mezi zeměmi. (Proquest.com, 2008)

Základním ukazatelem pro výpočet migrace je migrační saldo, někdy též označováno jako čistá migrace. Migrační saldo vyjadřuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých v dané zemi či oblasti. Výsledkem je tak migrační růst či ztráta. (mvcr.cz, 2016)

Podle administrativně-legálního statutu migrujících lidí v hostitelské zemi se jedná o tyto typy migrantů:

• legálně přijatí imigranti – předpokládá se trvalé usídlení, imigranti jsou přijímání dle speciálních vládních programů nebo na základě plánu přijetí rodinných příslušníků, aby byly rodiny opětovně spojeny;

• legálně přijatí dočasní imigranti – dočasný pobyt v zemi je podložen smlouvou na dobu předem určenou, jedná se zejména o pracovní smlouvy, kdy musí pracovník po splnění úkolu nebo uplynutí doby zpět do své země (př. stavební dělníci);

• dočasní legální imigranti s vyšší kvalifikací – mezipodnikové převody pracovníků, pracovní stáže a podobné pracovní aktivity, jedná se o pracovníky s vysokou kvalifikací v mezinárodních podnicích;

• ilegální imigranti – vstup těchto imigrantů není povolen vládou;

• žadatelé o azyl – osoba žádající o mezinárodní ochranu před pronásledováním nebo vážným nebezpečím v zemi, ze které pochází, je často zaměňován s uprchlíkem, v době, kdy osoba čeká na vyrozumění jeho žádosti, je nazývána jako žadatel o azyl;

• uprchlíci (běženci) – osoba nucena k nedobrovolnému opuštění své vlasti, každý uprchlík je nejprve žadatelem o azyl, po uznání jeho žádosti se stává uprchlíkem.

Jakákoliv typologie migrace nemůže být nikdy zcela přesná. Data se rychle mění, jsou opožděná, a tak jsou používána zejména orientačně. (mvcr.cz, 2016)

3.1 Podstata a projevy migrační krize v Evropě

Od roku 2015 v Evropě dochází k nepříznivé situaci nesoucí název Evropská migrační krize nebo také méně zdvořilá „Evropská uprchlická krize“. Mezinárodněpolitickou krizi způsobil nadměrně velký počet migrantů směřující do zemí Evropské unie. Masy lidí se nezdráhají udělat vše proto, aby se téměř jakýmkoliv způsobem do Evropy dostaly. (cs.wikipedia.org, 2017)

Existují dvě nejfrekventovanější trasy, které tato skupina migrantů využívá. Do centrálních částí Evropy se dostávají nejčastěji tzv. Balkánskou trasou nebo Středomořskou trasou.

Balkánská trasa spočívá v transportu z Turecka přes Egejské moře a Balkán do střední Evropy. Středomořskou trasou se běženci plaví ze severní Afriky přes Středozemní moře do Itálie. Cílem migrantů je dostat se do nejvyspělejších států Evropy jako jsou Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu. Tyto státy jsou nejčastějším cílem.

Dle statistických údajů největší část žadatelů tvoří Syřané, Afghánci a Iráčané. Problematika migrace tu obecně byla vždy už v předchozím desetiletí, ale rostoucí počty nabraly obrátek až od dubna 2015, kdy vygradovaly v potopení se několika stovek migrantů plavících se loďmi z Afriky do Evropy. Další loď s migranty se potopila krátce na to ve Středozemním moři. Byly to jedny z prvních tragických událostí migrační krize, kdy se celkem se utopilo asi 1 200 lidí. V reakci na tyto události byl svolán mimořádný summit Evropské unie, po němž se o problematice začalo mluvit jako o Evropské migrační krizi. Začalo se uvažovat o zavedení systému na přerozdělování uprchlíků. (cs.wikipedia.org, 2017)

Nejvážnější situace v průběhu roku 2015 nastala během září a října, kdy byl počet běženců, přicházejících zejména po Balkánské migrační trase, nejvyšší. Čísla ze závěru roku 2015 přinesly přívětivější srovnání s předchozími měsíci, kdy počet žadatelů o azyl postupně klesal. Za celý rok státy EU přijaly celkem přes 1 milion žádostí o azyl. (ceskatelevize.cz, 2017)

Další nepokoje související s tímto tématem, udeřili v Paříži v listopadu 2015 a o čtyři měsíce později v Bruselu. Teroristické útoky poukázaly na přítomnost teroristů mezi migranty a tím obrátily pozornost k bezpečnostním rizikům spojeným s krizí. Bezpečnostní rizika způsobila výrazná omezení v postupu do střední Evropy po Balkánské trase. Balkánská migrační trasa začínající v Turecku, dále pokračuje přes Egejské moře až k řeckým ostrovům. Zejména se jedná o ostrovy Lesbos a Kos, které migrační vlna postihla. Vyšší počet migrantů využívá Balkánskou trasu. To je dáno tím, že trasa přes Středozemní moře vykazuje vyšší míru nebezpečí. Jedním z hlavních faktorů nebezpečí spočívá v nutnosti překonání dlouhého úseku Středozemního moře, kvůli které dávají někteří migranti přednost Balkánské trase z Turecka. (cs.wikipedia.org, 2017)

Názory o příčinách krize se liší, avšak není pochyb, že jednou z nich je občanská válka v Sýrii, při níž uprchly přes 4 miliony uprchlíků. Další velmi často zmiňovanou příčinou je podpora protivládních sil v oblasti Blízkého a Středního východu a také v severní Africe.

Kritizovány jsou zejména akce prováděné a podporované Spojenými státy americkými a také některými zeměmi západní Evropy. Tím jsou myšleny Spojené království, Francie, Itálie či Německo.Ani vznik již zmiňovaného mezinárodně neuznávaného Islámského státu situaci nepřidal, ba naopak. Islámský stát se díky nestabilitě v sousední Sýrii, vyvolané Arabským jarem, rozšířil i na část syrského území. Do dalších diskuzí o příčinách patří akce USA a jejich spojenců. Má se na mysli intervence v Libyi a v Afgánistánu, kde následovala válka. (cs.wikipedia.org, 2016)

Počátkem roku 2016 se zpřísnily pravidla prověřování žadatelů o azyl. Kvůli nedodržování závazků ze strany Řecka se ozývaly nejmocnější evropští politici a hrozili rozpadem jednotné Evropy. Řecko neochraňovalo vnější hranice Schengenu, a tak zvýšili představitelé Evropské unie tlak na řeckou vládu a objevily se i návrhy na jeho vyloučení ze Schengenského prostoru. Později však vyvstala myšlenka o vybudování záložní linie, kterou

by představovala Albánsko-řecká hranice, Makedonsko-řecká hranice a Bulharsko-řecká hranice

.

Vznikalo mezi nimi a největšími představiteli zemí, které leží na tzv. Balkánské uprhlické trase, několik dohod. Výrazným krokem bylo zejména uzavření této trasy. (ceskatelevize.cz, 2016)

3.2 Cestovní ruch pod vlivem migrace

Statistiky ukazují z globálního pohledu to, že v roce 2015 vycestovalo do zahraničí téměř 1,2 miliardy lidí, což je o pár procent více než v roce 2014, avšak destinace se výrazně změnily. Daly tomu tak zejména problémy spjaté s migrační krizí, ale i s teroristickými útoky. Severoafrické pláže, které dříve tzv. praskaly ve švech, se postupně vylidnily.

Teroristický útok v Tunisku z roku 2015 nebo říjnový pád ruského letadla téhož roku v Egyptě způsobil to, že vcelku bezpečné destinace se rázem staly ohrožujícími. Hotely a pláže jindy běžně přeplněné, byly v okamžiku prázdné. (novinky.cz, 2016)

Itálie, která byla spolu s Řeckem označena za jednu z hlavních vstupních zemí uprchlíků, si přesto vedla dobře. Letní sezónu 2015 označila jako jednu z nejlepších za poslední desetiletí.

Dokonce se kvůli velkému množství turistů začala obávat o svoji udržitelnost cestovního ruchu a byla nucena zdražit vstupy na nejatraktivnější místa. (zpravy.aktualne.cz, 2015)

V letní sezóně roku 2016, cestovní kanceláře zaznamenaly jisté poklesy počtu prodeje zájezdů u některých ze zemí, kam se dříve jezdilo běžně. Mluví se tak zejména o Turecku.

Události z lednového sebevražedného teroristického útoku se táhly až do letního období.

Lidé částečně zanevřeli nad návštěvou Turecka, které tak zaznamenalo čtyřicetiprocentní pokles v poptávce po zájezdech. (novinky.cz, 2016)

Čísla před zahájením letní sezóny 2016 vykazovala stálou důvěru v bezpečí v zemích jako je Řecko, Španělsko nebo Portugalsko. Za zájezdy si účastníci cestovního ruchu v některých případech připlatili, a tak tyto země z hlediska Evropy nejvíce profitovaly. (novinky.cz, 2016)

3.3 Dopady migrační krize na cestovní ruch v Řecku

Řecko se obávalo, že by mohlo být uprchlickou vlnou z roku 2015 výrazně ovlivněno, ale v tomto případě se turisté nenechali odradit a navštěvují ho dál. Největší prohloubení krize bylo zpozorováno v letních měsících roku 2015. Videa plavících se uprchlíků, například na řecký ostrov Kos, obletěla celý svět, a to těsně před začátkem vypuknutí letní dovolenkové sezóny. Právě v toto období cestovní kanceláře pochopitelně čelily stovkám dotazů od klientů týkajících se migrantů v destinacích, kam si zájezd již zakoupili. Nejvíce je zajímalo, jak celková situace v destinaci probíhá, zdali mohou migranty potkat například na plážích či v hotelech. Těch, kteří nakonec se zabaleným kufrem odletěli na jiné místo, bylo podle průzkumů kupodivu minimum. Český národ se tak ukázal v tomto směru jako důvěřivý nebo byl v některých případech ovlivněn sníženými cenami letenek do některých destinací.

(ceskatelevize.cz, 2016)

Řecko v této situaci figuruje jako hlavní vstupní stát běženců, podobně tak jako Itálie.

V srpnu minulého roku Řecko zaznamenalo až 60 000 uprchlíků. Co se cestovního ruchu týče, největší dopad má migrační krize na pověst, která vyvolala, ale dokonce i v jiných případech stále vyvolává v řadě turistů z různých zemí obavy. Nejvíce byly zasaženy ty ostrovy, které jsou nejblíže k tureckému pobřeží, kam nejvíce uprchlíků připlouvá. Jeden z dopadů pro místní cestovní ruch spočívá v poklesu počtu rezervací v ubytovacích zařízeních na řeckých ostrovech. Z meziročního srovnání letní sezóny 2015 a 2016 vyplývá skutečnost, že počet rezervací ubytování na řeckém ostově Lesbos poklesl o 90 % a na ostrově Samos o 40 %. Tyto ostrovy, co se výše cen zájedů týče, výrazně zlevnily. Na základě těchto dopadů, Řecko spustilo vládní kampaň spočívající na rozhovorech s turisty, kteří ujišťují o klidu a bezpečnosti na řeckých ostrovech. (ceskatelevize.cz, 2016)

Na výše zmíněných ostrovech sice počty příjezdů klesaly, na ostatních ostrovech, kde byl výskyt migračních problémů minimální, naopak rostly a podobně na tom byla i pevnina.

V řadě těchto destinací ceny zájezdů stoupaly. Některé národnosti jako Němci, Britové, Francouzi nebo Rusové nevnímají obavy z migrační krize tak jako jiné národy a navštěvují své oblíbené destinace běžně jako kdykoliv předtím. (ceskatelevize.cz, 2016)

4. Výzkum o migraci a jejím vlivu na spokojenost českých turistů trávících dovolenou v Řecku

Pro praktickou část této práce byl zvolen výzkum, který se zaměřuje na problematiku stále diskutované migrační krize v Evropě. I přestože se dá z mediálních zdrojů zjistit spousta informací, nejvěrohodnějším způsobem, jak zjistit vliv migrace na spokojenost v cestovním ruchu v Řecku, je zeptat se přímo českých turistů prostřednictvím sestaveného dotazníku, kteří tuto zemi v období migračních problémů navštívili.

4.1 Cíle a metodologie výzkumu

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak velký vliv měla migrační krize na spokojenost českých turistů trávících dovolenou v Řecku, pokud vůbec nějaký vliv měla. To bylo zjišťováno hodnocením spokojenosti českých turistů s poskytnutými službami a celkově s jejich pobytem v Řecku. Otázky ohledně spokojenosti směřovali z větší části na problematiku migrace. Pro celkové zhodnocení spokojenosti byla zjišťována i důležitost vybraných faktorů z pohledu ideální dovolené.

Respondenty byli jednak klienti různých cestovních kanceláří, kteří v posledních třech letech strávili dovolenou v Řecku, ale i ti, kteří se do země vydali tzv. na vlastní pěst. Toto období bylo zvoleno proto, že o problémech s migrační krizí se začalo nejvíce hovořit v roce 2014.

Dotazník vyplnilo 100 respondentů. Vzhledem k velikosti vzorku i výběru respondentů nelze tento vzorek považovat za reprezentativní. Přesto realizovaný výzkum prezentuje cenné informace týkající se vnímání a posouzení vlivu migrace na spokojenost českých turistů v Řecku. Výzkum má proto pouze explorační charakter.

Sběr dat byl proveden elektronickým dotazováním s využitím strukturovaného dotazníku.

V některých případech byl dotazník předložen i v písemné formě, aby se mohli vyjádřit i starší generace respondentů, kteří nevyužívají služeb internetu. Dotazníky byly odesílány přímo na konkrétní emailové adresy, dále byly zveřejněny na sociální síti a osobně předány.

Data byla sbírána v období 5 týdnů.

4.2 Charakteristika respondentů

Tato podkapitola charakterizuje respondenty podle pohlaví, věku a dalších charakteristik.

Obrázek 2: Pohlaví respondentů Zdroj: vlastní

Při pohledu na první graf je zcela patrné, že takřka dvě třetiny respondentů tvoří ženy.

Obrázek 3: Věk respondentů Zdroj: vlastní

Co se věku týče, největší část respondentů tvoří mladší generace do 25 let, a to téměř ze dvou třetin. Jedna třetina se poté skládá z 22 % respondentů ve věku 26 až 45 let a zbylých 14 % tvoří generace nad 46 let.

66%

34%

žena

muž

64%

22%

14%

do 25 let 26 - 45 let nad 46 let

Obrázek 4: Status respondentů Zdroj: vlastní

Průzkum ukazuje, že největší podíl respondentů, kteří na dovolenou do Řecka vyrazili, se skládá ze svobodných a na druhém místě vdaných či ženatých respondentů. Rozvedení a ovdovělí tvoří naprostou menšinu. Obecně lze říci, že největší skupinu odpovídajících tvoří mladé svobodné ženy do 25 let.

4.3 Způsob a požadavky spojené s trávením dovolené

Tato podkapitola prezentuje informace týkající se toho, jakým způsobem respondenti obvykle dovolenou tráví, a co upřednostňují při jejím trávení.

Obrázek 5: Obvyklý způsob trávení dovolené Zdroj: vlastní

72%

26%

1% 1%

svobodný/svobodná ženatý/vdaná rozvedený/rozvedená vdovec/vdova

4%

37%

28%

31%

sám v páru ve skupině s rodinou (s dětmi)

Při otázce, jak obvykle respondenti tráví svou dovolenou se odpovědi více rozcházejí než u předchozích, čímž se rozrůstá úhel pohledu jednotlivých skupin při dalších otázkách. Čeští turisté tráví dovolenou obvykle v páru, s rodinou nebo ve skupině.

Obrázek 6: Požadavky respondentů na ideální dovolenou Zdroj: vlastní

Otázka, směřující k požadavkům respondentů, se stala obecným přehledem toho, co český turista očekává od ideálně strávené dovolené, co je pro něj důležité, a co naopak vůbec. Byly vybrány základní aspekty, se kterými se turista běžně dostává do styku nebo se může dostat i nedobrovolně. Tím se má na mysli například situace neočekávaného zranění v průběhu dovolené, kdy může být účastník zájezdu odkázán na služby delegáta či jiný personál.

Čeští turisté považují za velmi důležité zejména čtyři faktory, jejichž procentuální podíl tvoří v grafu nejvýznamnější část a čítá v průměru okolo 66 %. Český turista považuje za nejdůležitější faktor spolehlivou dopravu, ubytování, bezpečnost v destinaci a čistotu prostředí. Důkazem toho, že český národ patří spíše k pohodlnějším skupinám turistů, je 54% podíl významnosti faktoru vzdálenost k pláži, který byl označen jako více důležitý u více než poloviny respondentů. Za velmi důležité nebo více důležité dále považují informovanost od organizátorů dovolené, funkci delegáta v destinaci, stravování, personál,

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

možnost výletů cena dovolené personál vzdálenost k pláži čistota prostředí (pláže, moře, ulice) bezpečnost v destinaci wellness (fitness, masáže) animační programy stravování (výběr, kvalita, servis) ubytování spolehlivá doprava funkce delegáta v destinaci informovanost od organizátorů dovolené

nedůležité méně důležité více důležité velmi důležité

cenu dovolené a možnost výletů. Faktory, které respondenti označují za méně důležité, jsou animační programy a wellness služby.

Obrázek 7: Organizátoři dovolených Zdroj: vlastní

I přesto, že většinu odpovídajících tvoří mladí lidé do 25 let, kteří se v posledních pár letech snaží cestovat spíše na tzv. vlastní pěst, jako organizátora dovolené v Řecku většina volí cestovní kancelář, a to konkrétně 60 % z nich. Zbylých 32 % si organizuje dovolenou podle vlastních požadavků a zbylým 8 % odpovídajících organizuje dovolenou jiný účastník, který s ním dovolenou sdílí.

60%

32%

8%

cestovní kancelář já sám

jiný účastník dovolené

4.4 Výběr dovolené

Na výběr dovolené může mít s ohledem na aktuální situaci vliv několik faktorů. Souhrn následujících otázek se již dostává do problematiky konkrétně zkoumané destinace.

Předmětem otázek jsou nejvíce navštěvované řecké destinace, hlavní důvody návštěv nebo míry vlivů jednotlivých faktorů, které během migrační krize nejvíce „vyplouvají na povrch“, a to zejména prostřednictvím médií.

Obrázek 8: Navštěvované destinace Zdroj: vlastní

Na otevřenou otázku, týkající se navštěvovaných destinací, většina neodpovídala pouze jednou destinací, ale hned dvěma nebo třemi. To znamená, že většinu odpovídajících tvoří lidé, kteří Řecko navštěvují pravidelně.

V žebříčku nejnavštěvovanějších destinací Řecka převažují ostrovy nad oblíbenými destinacemi rozprostírající se na pevnině. Nejvíce za poslední tři roky navštívili největší řecký ostrov Kréta, který jasně vede v grafu. Za Krétou se na druhém místě umístil ostrov Rhodos, dále pak Korfu, Zakynthos, Kos, Lefkada, Thassos nebo Samos. Po velmi malém množství se dále objevovaly menší ostrovy jako Naxos, Paros či Mykonos. Až v kategorii ostatních se objevují pevninské destinace, které respondenti uváděli pouze ojediněle.

Vyskytl se zde například tzv. „tříprstový“ poloostrov Chalkidiki, Parga nebo Olympská riviéra.

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

počet návštěv

navštěvované destinace

Obrázek 9: Důvody návštěv Řecka Zdroj: vlastní

Odpovědi, týkající se důvodů návštěv, se víceméně shodují ve dvou odpovědích. První odpověď, kterou respondenti nejčastěji zvolili, se týká oblíbenosti řecké kultury a místního prostředí. Zvolila ji takřka polovina, a to konkrétně 47 % z celku. Druhým nejčastěji uvedeným důvodem návštěvy Řecka byl zájem o poznání, který tvoří 33 %. Zbylých 20 % si mezi sebou téměř rovným dílem rozdělují zbylé odpovědi jako dostupnost cen, znalost místa nebo návštěva příbuzných.

Při následujících otázkách tázajících se na míru vlivu určité skutečnosti se respondent mohl rozhodovat na škále 1 až 5, kde byly krajní body (tj. 1 a 5) charakterizovány jednoznačnými

termíny, tak aby bylo jasné, ke které míře se na základě svých zkušeností přikloní.

Číslo 3 uprostřed obvykle představuje neutrální či nerozhodný postoj k věci.

Obrázek 10: Vliv snížených nákladů na dovolenou v Řecku Zdroj: vlastní

Hodnota míry vlivu snížených nákladů na výběr dovolené v Řecku vychází na číslo 3,7. Tato míra znamená, že si respondenti nejsou vědomi toho, že by pro ně rozhodující roli ve výběru dovolené v Řecku hrály právě snížené náklady. Pár jedinců tuto neutrální hodnotu přiblížili

47%

33%

5%

5% 4% 6%

líbí se mi řecká kultura a prostředí

zájem o poznání

dostupnost cen

znalost místa

návštěva příbuzných či známých

jiná odpověď

3,7

1 2 3 4 5

vůbec ne značně

svým přesvědčením o tom, že snížené náklady neovlivnily jejich výběr dovolené zvolenými mírami 4 a 5, a proto se tak celková hodnota po zprůměrování přiblížila k číslu 4.

Obrázek 11: Vliv mediálních zpráv na dovolenou v Řecku Zdroj: vlastní

V grafech se poprvé objevuje vliv mediálních zpráv. Skrze mediální zprávy byl vůbec celý problém s uprchlickou krizí ventilován až k zraku a sluchu každého z nás. Mediálním zprávám z rádií, televize či internetu se nedalo vyhnout, doslova nás zahltily.

Ze zjištěných informací je známo, že ani přes masu negativně vypadajících zpráv se čeští turisté nenechali odradit a většina z nich tvrdí, že zprávy na ně neměly podstatný vliv. Skoro polovina respondentů zvolila hodnotu 5, kdy jsou zcela přesvědčeni o tom, že na ně zprávy neměly vůbec žádný vliv. Téměř 30 % respondentů zvolilo hodnotu 4, kdy nejsou zcela přesvědčeni jako u hodnoty 5, ale přiklání se spíše k tomu, že si nejsou vědomi toho, že by na ně mediální zprávy zanechaly pochybení při výběru dovolené. Pouze 5 % respondentů přiznává, že je značně při výběru dovolené v Řecku ovlivnil výše zmiňovaný faktor.

Obrázek 12: Obavy z negativních vlivů migrační krize Zdroj: vlastní

4

1 2 3 4 5

vůbec ne značně

9%

10%

43%

38%

ano spíše ano spíše ne ne

V návaznosti na předcházející otázku z grafu vyplývá, že migrační krize skutečně nemá na české turisty výrazný vliv, co se Řecka týče. Láska k řecké kultuře a prostředí je silnější a Češi se nechtějí svých oblíbených dovolenkových destinací vzdát. Tři čtvrtiny z nich odpověděly, že spíše nemají nebo vůbec nemají obavy z negativních vlivů migrační krize, které by jejich dovolenou mohly narušit. Necelých 20 % přiznalo, že obavy mělo.

4.5 Informovanost o situaci v destinaci a zdroje získávání informací

Při výběru dovolené je pro turistu důležitá informovanost, obzvlášť tehdy pokud má obavy před odjezdem. Po příjezdu do destinace může například zhodnotit předem zjišťované informace spolu s realitou.

Obrázek 13: Zjišťování informací o společensko-politické situaci Zdroj: vlastní

Z odpovědí na otázku ohledně zjišťování informací je možno říci, že 38 % odpovídajících kladnou volbou, nejspíš nemělo obavy z migrační krize při výběru dovolené, protože si předem zjistilo informace o aktuálním dění v destinaci, které je s větší pravděpodobností uklidnily. Stále však převládá většina, která si předem informace o dění vůbec nezjišťovala a věřila tak tomu, že v jejich dovolenkové destinaci jim nehrozí žádné nebezpečí a mediální zprávy situaci spíše zveličují.

Ti, co si informace předem zjišťovali, nejvíce uváděli jako svůj zdroj informací cestovní kancelář, internet, přátele, kteří se v nedávné době na dovolenou do Řecka vydali, přátele žijící v Řecku nebo specializované internetové stránky zabývající se cestováním do Řecka bez cestovní kanceláře.

38%

62%

ano ne

Obrázek 14: Míra zjištěných informací ku realitě Zdroj: vlastní

Ti, co si předem informace o společensko-politické situaci zjišťovali, se převážně shodli na tom, že zjištěné informace, které jim byly poskytnuty, odpovídaly realitě. Důkazem toho je míra 2,2 u otázky, která vyzývala k tomu, aby respondent rozhodl, do jaké míry odpovídaly zjištěné informace realitě. Zhruba 30 % respondentů je přesvědčeno o tom, že zjištěné informace posléze naprosto odpovídaly realitě a 10 % se přiklání také ke kladnému hodnocení, ovšem bez naprostého přesvědčení. Na druhé straně, 9 respondentů zhodnotilo zjištěné informace jako naprosto nekorespondující s realitou, kdy nejspíše zvolili nesprávný nebo nedůvěryhodný zdroj informací.

Obrázek 15: Dostatečnost zjišťených informací Zdroj: vlastní

Naprostá většina se shodla na tom, že zjišťované informace pro ně byly dostačující.

2,2

1 2 3 4 5

vůbec ne ano, úplně

93%

7%

ano ne

Obrázek 16: Role cestovní kanceláře v poskytování informací Zdroj: vlastní

Ne všichni respondenti vyrazili na dovolenou s cestovní kanceláří, a proto se část přiklonila k tomu, že pro ně CK nesehrála značnou roli v poskytování informací. Jak bylo výše zjištěno, s cestovní kanceláří vyjelo 60 % z nich. Přestože je to více než polovina, jen malé procento uvedlo prostřednictvím zvolené hodnoty, že pro ně cestovní kancelář sehrála značnou roli.

4.6 Spokojenost respondentů s průběhem dovolené

Následující vyhodnocení otázek se přibližuje ke zkoumané problematice migrační krize.

Zjišťují se subjektivní názory a pohledy na jednotlivé skutečnosti, se kterými mohl respondent přijít do styku nebo s nimi bezprostředně do styku přišel.

Obrázek 17: Dostatečnost kontrol na letištích či hraničních přechodech Zdroj: vlastní

Kontroly na letištích a hraničních přechodech byly z pohledu respondentů spíše dostačující.

Téměř jedna třetina z nich hodnotila prostřední hodnotou 3 neutrálně, ale dále se většina přiklonila k hodnotě 1 či 2, kdy považovala kontroly za naprosto nebo téměř dostačující.

3,6

1 2 3 4 5

vůbec žádnou značnou

2,3

1 2 3 4 5

naprosto nedostačující naprosto

dostačující

Na otázky, týkající se osobních pocitů a vlivů migrace, byla vytvořena vícebodová otázka, jež začíná výrokem „Při Vašem pobytu v Řecku jste…“, kdy respondent ve většině případech dokončuje větu svým pocitem nebo zkušeností nabízející se na škále 1 až 5.

U těchto typů otázek se promítá osobní zkušenost respondenta, která je vhodná pro výzkum.

Obrázek 18: Pocit bezpečí v místě dovolené Zdroj: vlastní

Naprostá většina dotazujících se v místě dovolené cítila velmi bezpečně nebo spíše bezpečně. Hodnotu 4 či 5 nezvolil ani jeden z respondentů, i přesto že pár z nich navštívilo podle médií rizikovější ostrovy z hlediska migrantů, jako jsou například Kos nebo Lesbos.

Obrázek 19: Setkání se s projevy vlivů migrace Zdroj: vlastní

Další graf znázorňuje zkušenost respondentů s projevy vlivů migrace. Celkem 81 % tvrdí, že se vůbec nesetkalo nebo spíše nesetkalo s projevy vlivů migrace. Dalších 11 % se k této odpovědi staví neutrálně nebo si není vědomo toho, že by se s projevy migrace setkalo. Těch, kteří se s projevy vlivů migrace setkali, je naprosté minimum.

67 22 11 00

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

...se cítil/-a

1 - naprosto bezpečně 2 3 4 5 - vůbec ne bezpečně

6 3 9 11 70

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

...se setkal/-a (nesetkal/-a) s projevy vlivů migrace

1-setkal/-a s projevy migrace 2 3 4 5-nesetkal/-a s projevy migrace