• No results found

1 2 3

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "1 2 3"

Copied!
63
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

1

(2)

2

(3)

3

(4)

4

(5)

5 Anotace

Tato bakalářská práce pojednává o laseru a jeho použití ke vzorování pletenin. Jsou zde předloženy jak základní informace o laseru, jeho historii, principu a využití v různých odvětvích, tak i údaje, které mají napomoci v rozhodování při výběru materiálů, tj. jaké materiály jsou pro vzorování laserem na pleteninách nejvhodnější. Praktická část práce je zaměřená na experimentální zjišťování vhodnosti jednotlivých materiálů, vytvoření vzorníku, simulace použití a vlastní realizaci.

Klíčová slova

laser, pletenina, princip, experiment, vhodné materiály, vzorník, realizace

Abstract,

This bachelor thesis deals with theusage laser for patterning in knitted fabrics. The theoretical parts describes the basic information about laser, its history, function, andits usage in the other industries.The thesis also contains data, which can help in choosing materials decision making, i.e. which materials are the best for laser patterning in knitted fabrics.The practical part of the work is focused on experimental look into suitability of individual materials, making a sample book, simulation of use and own realization.

Key words

laser, knitted fabric, function, experiment, suitable materials, sample book, realization

(6)

6 Obsah:

Úvod………..…..………….…….7

Rešeršní část……….….…8

1. Laser………..…….…8

1.1 Historie laseru….………..….…8

1.2 Princip laseru………...10

1.3 Využití ……….………..…….…15

1.4 Materiály vhodné pro vzorování laserem……….…….…..17

Praktická část……….…..18

2. Experiment………...18

2.1 Inspirace……….………..…...18

2.2 Laser Marcatex 150/250 Flexi ……….….…..20

2.3 Průběh experimentu ………..……..…21

3. Realizace finálního výrobku………...…..….33

3.1 Průběh realizace………..…....33

3.2 Simulace použití….………...37

Závěr………...………..…..……….……….…..39 Použité zdroje a literatura….….……….………...…..X Příloha – vzorník………..…...…….X

(7)

7 Úvod

Laser a laserové technologie jsou, aniž bychom si to příliš uvědomovali, nedílnou součástí našeho každodenního života. Setkáváme se s nimi v nejrůznějších podobách, od běžně používaných věcí jako laserových ukazovátek, přes výpočetní techniku, až po různé přístroje používané k léčebným účelům. Laser je také velmi uplatňován kupříkladu v textilním průmyslu, kde se hojně využívá například v oddělovacím procesu k přesnějšímu a rychlejšímu získávání střihových dílů různých oděvů, k odbarvování denimu místo klasického stonewash efektu (praní s kameny), či ke gravírování textilií. Tato práce se snaží shrnout většinu již známých poznatků o laseru a jeho dovednostech a snaží se je využít k dalšímu rozvoji této technologie především v oblasti designu.

Teoretická část práce si klade za cíl především seznámení se s laserem z hlediska jeho historického významu, tj. kdo jako první přišel s myšlenkou stimulované emise, která je nedílnou součástí laseru, či kdo ho jako první sestrojil a představil tak celému světu.

Dále pak jeho principu – jaké jsou jeho základní součásti či jaké typy laserů existují, jaké možnosti použití přinesl laser modernímu světu, či jaké typy materiálů jsou pro jeho využívání v oblasti textilu vhodné, a které nikoli.

Cílem této práce je provedení experimentálních zkoušek laserovým vzorováním na žakárských pleteninách různých materiálů a pečlivý popis a vyhodnocení celého průběhu experimentu.

(8)

8 1. Laser

Slovo Laser je zkratka pro Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj.

zesilování světla stimulovanou emisí záření. Prvním zařízením na principu laseru byl přístroj zvaný Maser (Microwave Amplification by Stimulated Emission= Zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření), který ale namísto mikrovlnného záření generuje záření elektromagnetické.

1.1 Historie laseru

Prvotním základem vývoje laseru byla teorie Maxe Plancka, německého fyzika a nositele Nobelovy ceny, která položila základ kvantové fyziky. Ten předpokládal, že světlo je tvořeno kvanty – malými částicemi energie. Později tuto teorii prokázal i dánský fyzik a držitel Nobelovy ceny Niels Bohr. K dalšímu vývoji této teorie velmi přispěl Albert Einstein, který byl s Planckem v kontaktu a pochopil její význam. V roce 1916 Einstein objevil existenci stimulované emise – záměrně vyvolaným zářením světelných kvant z atomů – jevu, který je podstatou laseru. Tuto myšlenku v roce 1917 publikoval v německém časopise Physikalischen Zeitschrift. V roce 1926 pak chemik Gilbert Newton Lewis přejmenoval kvanta energie na fotony.

V roce 1939 se v doktorské disertační práci vědce ze Sovětského svazu Valentina Alexandroviče Fabrikanta objevily náznaky, jak by se mohly atomy upravit tak, aby byla stimulovaná emise pozorovatelná a použitelná k zesílení světla.Mezi Einsteinovým objevem a vznikem prvního laseru pak uplynulo mnoho let. První laser byl vytvořen až v roce 1960, více než 40 let po objevení stimulované emise. O autorství se ale přeli

Obr. č. 1: Rok 1955; Charles Townes se svým vynálezem, předchůdcem laseru – Maserem [1]

(9)

9

hned čtyři vědci. Jako první získali patent američtí vědci Arthur L. Schawlow a Charles H. Townes, kteří jej poté prodali Bell Telephone Company. Ve stejném roce však přišli s totožným návrhem i Sovětští vědci Alexandr Michajlovič Prochorov a Nikolaj Genadijevič Basov, kteří se poté léta se Schawlowem a Townesem přeli o autorství.

V roce 1964 dostali všichni kromě Schawlowa za vynález laseru Nobelovu cenu za fyziku a o více než 20 let později byl pak všem čtyřem přiznán podíl na patentu.

První funkční laser byl zkonstruován 16. května roku 1960 v Hughes Research Laboratories v Kalifornii americkým fyzikem a inženýrem Theodorem Haroldem Maimanem, který použil jako aktivní prostředí syntetický rubín. Maiman poprvé laser představil světu na tiskové konferenci v New Yorku 7. července 1960 a článek o něm vyšel ihned poté v časopise Nature. Již v listopadu stejného roku demonstrovali jiní američtí vědci Peter P. Sorokin a Mirek J. Stevenson z Výzkumného centra Thomas J.

Watson Research Center vynález uranového polovodičového laseru a v prosinci pak vědci Ali Javan, William Bennett Jr. a Donald Herriott z Bellových laboratoří představili helium-neonový laser.

Jedinečné vlastnosti laseru uchvátili vědce po celém světě. Necelé dva roky po zkonstruování prvního laseru byla Dr. Charlesem J. Cambellem provedena v newyorské nemocnici Columbia-Presbytarian operace, při níž byl za pomoci rubínového laseru odstraněn zhoubný nádor ze sítnice oka.

Obr. č. 2: Rok 1960, první laser. [2]

(10)

10

Obr. č. 3: Schematické znázornění hlavních součástí laseru. [3]

1.2 Princip laseru

Princip laseru vychází ze zákonů termodynamiky a kvantové fyziky. Je obecně označovaný jako optický zesilovač generující elektromagnetické záření pomocí stimulované emise fotonů. Stimulovaná emise je obecně uspořádaná emise fotonů koherentního elektromagnetického záření z látky, vyvolaná dopadajícím zářením za současného přechodu části kvantové soustavy z excitovaného stavu do stavu základního. [2] K této emisi dojde ve chvíli, kdy kolem proletí foton o energii rovné rozdílu energie metastabilní hladiny a základní hladiny. [2] Stimulovaná emise je základním mechanizmem laseru a slouží k zesilování světla. Je vytvářena ve třech různých aktivních prostředích - pevném, kapalném a plynném. Každý typ laseru obsahuje tři základní součásti: aktivní prostředí, buzení a rezonátor.

1) Aktivní prostředí

Je systém kvantových soustav, které jsou pod vlivem budící energie schopné nejprve absorbovat kvanta energie, poté přejít do budícího (excitačního) stavu a zůstat v něm po určitý čas, nežli je možné energii uvolnit najednou s pomocí stimulované emise vlnění.

Je schopné určovat vlnovou délku záření a zesilovat jím procházející záření. Může se jednat například o plyny, které se používají u plynových laserů, monokrystaly u laserů pevnolátkových, volné elektrony u laserů s volnými elektrony, polovodiče s p-n přechodem1 u diodových laserů, polovodičové multivrstvy u kvantových kaskádních laserů nebo o organická barviva.

1 PN přechod – rozhraní vodivosti polovodičů P a N, které propouští elektrický proud pouze jedním směrem.

(11)

11 2) Buzení (excitace)

Je dodávání energie z vnějšího prostředí aktivnímu prostředí. Energie může být dodána koherentním vlněním (vlnění, které má stejnou frekvenci, směr kmitání i stejnou fázi) nebo nekoherentním elektromagnetickým vlněním, elektronovým svazkem, expanzí plynu, elektrickým výbojem, chemickou reakcí apod. Po jejím dodání se elektrony atomů aktivního prostředí vybudí na vyšší energetickou hladinu (dostanou se do excitovaného (vybuzeného) stavu). Tento stav však není pro elektron optimální, a tak se po určité době vrací na svoji původní energetickou hladinu. Elektrony nejdříve sestupují tzv. nezářivým přechodem, při kterém nevzniká žádné světlo a při němž vyzáří část svojí energie ve formě tepla, na metastabilní hladinu2. Doba, po kterou se zde elektrony drží, je podstatně delší než doba excitace. Poté všechny přestupují zářivým přechodem, při kterém se elektromagnetické vlnění vyzařuje jako vlnění koherentní, na základní energetickou hladinu. Tomuto jevu se říká inverzní populace a znamená, že na vyšší hladině je více elektronů než na hladině nižší. Její dosažení je nutné pro vznik stimulované emise.

3) Optický rezonátor

Je zařízení, které je schopné hromadit či na nějakou dobu udržet optické záření v určité oblasti prostoru. Je tvořen dvěma zrcadly, jedním zcela nepropustným (odrazivým) pro odpovídající vlnovou délku a druhým částečně propustným. To dává možnost elektromagnetickému vlnění vytvářejícímu se v laseru unikat ven jako laserové vlnění.

Jako nepropustné zrcadlo může být použito např. dielektrické zrcadlo3, nebo kovy jako zlato či měď. Záření může být jak ve formě optické, tak i elektrické, termické či chemické.

2 Metastabilní hladina – hladina energie, na níž elektron setrvává do doby, než přejde spontánním přechodem na hladinu nižší. Elektron na ní setrvává setiny sekundy až sekundy.

3 Dielektrické zrcadlo – odráží světlo o určité vlnové délce a zbytek jím jen prochází. Dielektrické vrstvy vynikají vysokou odolností.

(12)

12

Obr. č. 4: Schéma rubínového laseru. [4]

Základní rozdělení laserů:

Lasery lze dělit dle několika hledisek: podle druhu aktivního prostředí, typu čerpání, vlnové délky, režimu provozu a použití.

Podle druhu aktivního prostředí:

 Pevnolátkové

 Plynové (atomární, iontové, molekulární)

 Kapalinové (na bázi organických barviv)

 Polovodičové (diodové)

Pevnolátkové lasery jsou lasery využívající pevné látky. Mohou pracovat za různých provozních podmínek a v různých režimech, jsou nenáročné na údržbu. Používají buď viditelné, nebo infračervené světlo. Mezi nejznámější pevnolátkové lasery patří rubínový laser, který pracuje s infračerveným světlem a neodymový laser, pracující se zeleným či infračerveným světlem. Rubínový laser pracuje zpravidla v impulzním režimu, stále se syntetickým rubínem, ne však rubínem červené barvy, ale barvy růžové.

Pro excitaci často využívá polovodičových diod nebo xenonové výbojky. V dnešní době se však více než pevnolátkový rubínový laser používá polovodičový vláknový laser, který pro excitaci využívá červeného světla.

Plynové lasery mají široké uplatnění v průmyslu. Jsou zdroji UV a infračervených světel. Aktivní prostředí těchto laserů je tvořeno plynným skupenstvím a to především

atomy, ionty, molekulami či kovovými parami (vznikají například při svařování).

Plynové lasery pracují oproti laserům pevnolátkovým v režimu kontinuálním, protože umí pracovat v rozsáhlejším spektru vlnových délek. Excitace u těchto laserů může být

(13)

13

Obr. č. 5: Helium-neonový laser. [5]

prováděna několika způsoby: elektrickým výbojem, elektronovým svazkem, chemickou reakcí či expanzí plynu. Vyznačují se vysokou účinností, jejich nevýhodou je však nízký výkon. Mezi nejznámější typy plynových laserů patří: CO2 lasery, helium- neonové lasery, vodíkové lasery, argonové lasery, dusíkové lasery a lasery chemické.

Do nejvýkonnějších plynových laserů řadíme lasery s oxidem uhličitým (CO2) a lasery chemické. CO2 laser vytváří infračervené záření a může podávat velmi vysoké výkony.

Postupně se u něj uplatňovaly nové způsoby čerpání energie: nejdříve (v roce 1966) pomocí expanze plynu, poté následovalo např. čerpání za pomoci elektronového svazku, díky kterému se zvýšil výkon laseru. Nejčastěji se CO2 laser využívá ve vědeckých výzkumech či ve vojenské nebo kosmické technice. Nejznámějším plynovým laserem je helium-neonový laser, který vytváří jak červené, tak infračervené záření. Je tvořen dlouhou skleněnou trubicí, naplněnou směsí hélia a neonu. Konce trubice jsou zkosené, samotná trubice je pak umístěná mezi zrcadly rezonátoru. Nejčastěji se používá v telekomunikacích či geodezii.

Kapalinové lasery mají velkou výhodu, díky které mají značné využití ve spektrometrii

= dají se přelaďovat na různé vlnové délky. U kapalinových laserů jsou jako aktivní prostředí využívána organická barviva, přesněji jejich roztoky. Excitace je prováděna opticky. Za výhody u kapalinových laserů se považuje snadné chlazení (např. tekutým dusíkem), stabilitu a stejnorodost prostředí. Mezi nevýhody patří především jejich krátká životnost, protože organická část působením světla a tepla postupně degraduje.

Jsou často nahrazovány lasery pevnolátkovými.

(14)

14

Polovodičové lasery (diodové) patří k nejrozšířenějším typům laserů. Spadají pod pevnolátkové lasery. Zdrojem jejich záření je laserová dioda. Může mít i velmi malé rozměry, její paprsek je ale rozbíhavější než u ostatních typů laserů a výkon diody lze měnit změnou elektrického proudu. Polovodičové lasery nacházejí uplatnění zejména ve výpočetní technice, v telekomunikacích a spotřební elektronice. Využívají se také k buzení jiných pevnolátkových laserů.

Podle typu čerpání

 Optické záření4

 Elektrický výboj

 Chemická reakce

 Elektronový svazek,…

Podle vlnové délky

 Ultrafialové

 Infračervené

 Rentgenové

 Viditelné světlo Podle režimu provozu

 Pulzní

 Impulzní

 Kontinuální

Lasery pulzní mají pulzy s vysokou opakovací frekvencí – pulzy vystupují pravidelně a opakovaně. Oproti tomu u laserů impulzních vystupuje pouze jeden osamocený pulz.

Lasery kontinuální mají nepřetržitou generaci záření. Nedochází k žádným změnám parametrů laseru.

4Optické záření je proměnné elektromagnetické pole, které vyvolává vynucené kmitání nabitých částí atomů.

(15)

15 1.3 Využití laserů

Laser se uplatňuje v několika základních oblastech průmyslu, do kterých patří:

 v textilu (v oddělovacím procesu- střihové díly, odbarvování denimu, gravírování textilií – fleecu)

 zpracovávání plechů (v řezání, ohýbání, svařování),

 povrchové úpravy, tj. vytváření textur, nanášení různých druhů povlaků či při leštění povrchů,

 obrábění, soustružení, frézování, vrtání, řezání, gravírování

 měření tvarů, délek, jakosti povrchů,

 vytváření vzorů u skleněných předmětů,

 renovace nástrojů a součástí

 tepelné zpracování (např. zušlechťování oceli),

 rozbor chemického složení různých materiálů,

 čištění starožitných uměleckých děl.

Příklady některých průmyslových využití:

Gravírování

Používá se při vytváření různých reliéfů, složitých i jednoduchých, do zušlechtěné oceli, dřeva, gumy, keramických materiálů atd. Jedná se o odpařování materiálu tam, kde působí laserový paprsek. Touto metodou lze vytvářet ploché obrazce, ale i prostorové reliéfy. Pro gravírování se nejčastěji používají CO2 lasery (dřevo, guma) a neodymové pevnolátkové lasery (keramické a kovové materiály), známé také jako Nd:YAG lasery.

Obr. č. 7: Gravírování ve 3D - výsledkem dutina. [6]

(16)

16

Obr. č. 8: Příklad textur vytvořených laserem. [6]

Vytváření textur

Texturování povrchů lze zařadit do gravírování. Používá se například k dekorování předmětů, nebo také při výrobě tiskařských válců.

Řezání

Pro řezání se nejčastěji používají kontinuální CO2 lasery a lasery neodymové (Nd:YAG). Slouží k řezání nejrůznějších materiálů, např. titanu, korozivzdorné oceli, slitiny hliníku či oceli s nízkým obsahem uhlíku. Šířka řezu se podle řezaného materiálu pohybuje u CO2 laserů od 5 mm do 20 mm, u neodymových laserů od 2 mm do 6 mm tloušťky.

Svařování

Ke svařování materiálů se používají stejné lasery jako při řezání. Výhodou je mimo jiné vysoká rychlost svařování, vysoká pevnost svaru a možnost svařovat jinak obtížně svařitelné materiály, např. titan a slitiny titanu, slitiny hliníku, zlato apod.

Využití v textilním průmyslu

Laser našel také velké uplatnění v textilním průmyslu. Značně se využívá například k řezání kompletních střihů či jednotlivých dílců, které pokud mají například složité tvary, nebo otvory uvnitř střihů, je jinak obtížné zhotovovat. Okraje textilu jsou díky řezání zataveny, a tak poté nedochází (platí pouze u syntetických materiálů) ke třepení okrajů.

(17)

17

Dlaším způsobem uplatnění laseru v textilu je gravírování. Probíhá bezdotykově a díky laseru je umožněno ve fotografické kvalitě. Lasery lze také využívat k perforování (děrování) nebo trvalému popisu.

Laser se také používá například při odbarvování denimu místo stonewash efektu – praní s kameny.

1.4 Materiály vhodné pro vzorování laserem

Přírodní vlákna nejsou pro vzorování laserem příliš vhodná díky jejich hořlavým vlastnostem, proto se ve vzorování používají častěji materiály syntetické, nebo jejich směsi.

Mezi nejuniverzálnější syntetické vlákno, které má oproti všem ostatním syntetickým vláknům výhodu díky své tvarové stabilitě, patří polyester. Je snadno mísitelný a zpracovatelný s převážnou většinou nejpoužívanějších vláken, a to například vlnou, viskózou nebo bavlnou.

Dalším vhodným syntetickým vláknem pro vzorování laserem je polypropylen. Díky svým skvělým vlastnostem převládá v technických textilních aplikacích. Je hydrofobní, má skvělé tepelně izolační vlastnosti a je velmi odolný, například proti oděru. Je vysoce

Obr. č. 9: Příklad textilu řezaného laserovým paprskem [7]

(18)

18 pevný a také zdravotně nezávadný.

Přírodní vlákna, která se dají zpracovávat laserovou technologií – především řezáním:

- bavlna, vlna, len, hedvábí

Ostatní syntetická vlákna vhodná pro vzorování a řezání:

- polyamid, polyakrylonitril, aramid, polyvinylidenfluorid

Nejběžnější netextilní materiály vhodné pro povrchové úpravy laserem:

- bronz, olovo, cín, titán, zlato, stříbro, platina, slitiny oceli, hliník

(19)

19 2. Experiment

Experimentální část této bakalářské práce se skládá ze tří fází. První fáze je zaměřena na zkoušení různých materiálů, jak reagují na laserový paprsek a na různou sílu propalu.

Zkouší se čtyři materiály: akryl, polypropylen, polyamid 6 a polyester. Pro druhou fázi jsou z nich vybrány dva materiály, které se dále zkouší na různé síly laserového propalu ve větší ploše. Třetí fáze je tvorba finálního výstupu.

2.1 Inspirace

Jako inspiraci pro vytvoření návrhů vzorů jsem si vybrala obrazy od české malířky, kreslířky a ilustrátorky Lény Brauner. Velmi mě zaujali především její jemné snové krajiny, jejichž části jsem se snažila zachytit ve svých návrzích.

Léna Brauner se narodila se v roce 1991 v Praze jako Lenka Brabcová. V osmnácti letech se přejmenovala na Lénu Virgler, po svatbě, ve svých dvaceti letech přijala příjmení Brauner, které používá dodnes. Prodejem svých obrazů se živí již od šestnácti let. Měla několik výstav v zahraničí, například v New Yorku nebo Londýně. Její obrazy jsou velmi populární, na každé výstavě jsou vždy vyprodané během několika hodin.

Kromě malování se věnuje také ilustrování knih, mezi její práce patří například ilustrace v knize Justýnka a asistenční jednorožec nebo diář pro ženy nakladatelství Albatros. Její obrazy jsou typické svými snovými krajinami a postavami. Je známá také kreslením obrázků z netypických materiálů, například jehličí, drobečků od chleba, pěny na kávě či zbytků krémů různých (především čokoládových) dortů na talířky. Je vnučkou velmi známého českého herce Vladimíra Brabce.

Obr. 1: Léna Brauner – Květinová víla [8]

(20)

20

Obr. 3: Léna Brauner – Thajská čokoláda, obraz na talířku [10]

Obr. 2: Léna Brauner – Pospolu [9]

(21)

21 2.2 Laser Marcatex 150/250 Flexi

Ke zpracování praktické části této práce byl použit laser Marcatex 150/250 Flexi katedry materiálového inženýrství Technické Univerzity v Liberci. Jedná se o pulzní CO2 laser vyzařující laserový paprsek s infračerveným světlem. Je konstruovaný pro svařování, řezání nebo rytí pro průmyslové aplikace. Průměrný výkon je 150/250 W.

Součásti a popis:

1. Laserový optický rezonátor 5. Jednotka počítače 2. Optická elektronka 6. Zdroje napětí a chlazení 3. Optické skříně 7. Centrální modul PC 4. Značící hlava

Laserový optický rezonátor (4) se nachází u kvantového generátoru světla, vytvářejícího laserové záření potřebné k získání otisku obrazu. Pro získání svazku paprsků optimálních parametrů (z hlediska optiky) je připojena tzv. optická elektronka (3). Vše je chráněno kryty, které smí oddělat pouze specializovaný personál či školený technik. Uvnitř optické skříně (2) chráněné bezpečnostním víkem jsou umístěny všechny optické prvky stroje, mezi které patří: zaostřovací čočka (s držákem čočky), která určuje pracovní pole stroje, zrcadlo značící diody, válec značící diody a expandér svazku laserových paprsků, který zvětšuje průměr vystupujícího svazku paprsků. Značící hlava (1) formuje laserový svazek paprsků, aby se docílilo otisku obrazu pomocí vytvořeného návrhu. Jedná se o velmi křehkou součást, s níž se musí zacházet velmi jemně. Celé značení a jeho kontrolu provádí počítačová jednotka (5) vybavená obrazovkou, klávesnicí a myší. Ve střední části skříně ovládání se nachází zdroj radiofrekvenčního napětí (8), zdroj difúzního chlazení (7) a centrální modul počítačového systému (6).

Obr. 4: Schematické znázornění laseru Marcatex 150 Flexi [11]

(22)

22 2.3 Průběh experimentu

1. Fáze – zkoušení čtyř materiálů

Pro první fázi experimentu byly vybrány čtyři materiály: polyakrylonitril, polypropylen, polyamid 6 a polyester. Jako podklad u vzorků pak byl vždy použit polyakrylonitril.

Vzorky se pletly na pletacím stroji firmy Shima Seiki, dělení stroje 7“E.

Prvním krokem experimentu bylo zkoušení vypálení jednoduchého obrazce, v tomto případě sněhové vločky, na vzorky z těchto čtyř materiálů za účelem zjištění jejich reakce na laserový paprsek, tj. jestli budou hořet nebo se tavit, případně jak se zbarví místo výpalu laserovým paprskem. Všechny obrázky připravené pro laser musely být ve stupních šedi.

Použitý materiál:

PAD 6 – polyamid 6 – 5 cívek – jemnost 2 x 7,8 tex + 3 x 3,3 tex (25,5 tex) POP – polypropylen – 3 cívky – jemnost 3 x 11 tex (33 tex)

PES – polyester – 4 cívky – 4 x 16,7 tex (66,8 tex)

PAN – polyakrylonitril – 2x – 2 cívky – jemnost 2 x 62,5 tex (125 tex) 1. vzorek – polyamid 6

První zkoušený vzorek byl vzorek s polyamidovými nitěmi bílé barvy a polyakrylonitrilovým podkladem barvy zelené. Jako podkladový motiv, na který se vypalovalo, byl použit obrázek s velkým středovým kolečkem a malými puntíky okolo.

Motiv byl vytvořen přímo v počítačovém programu SDS-ONE Knit Paint, sloužícímu k připravování vazeb pro pletací stroj. U každého vzorku se pracovalo systematicky, viz

Obr. 5: Obrázky vloček použitých v první fázi experimentu [12] [13]

(23)

23

obrázek č. 6. Na puntík označený číslem jedna byl vždy u všech čtyř vzorků vypálen obrázek silou 250 bitů na mikrosekundu (bit/μs). Byla zkoušena i nižší síla laserového paprsku, avšak na vzorku nebylo nic vidět, proto jsem se rozhodla začít u všech vzorků až touto silou výpalu. Plocha označená číslem dva byla vypalována silou 300 bit/μs, číslo tři 400 bit/μs, čtvrtá 500 bit/μs, pátá 600 bit/μs, šestá 700 bit/μs a sedmá 800 bit/μs, což je nejvyšší možná síla laserového paprsku. Důležité bylo také DPI vypalovaného obrázku. DPI (dots per inch) určuje, kolik obrazových bodů se vejde do délky jednoho palce. Volila jsem minimální rozlišení vhodné pro laserování, a to obrázek s dpi 32. Nejvyšší možné dpi je pak 75.

U čísel jedna a dva došlo po vypálení obrázku k minimální deformaci, nebylo vidět žádné zbarvení vlivem laseru ani tavení materiálu. Naopak u čísla tři už byly patrné známky tavení materiálu. Při bližším prozkoumání jsou vidět malé ztuhlé a trochu nahnědlé kapky nataveného materiálu, totéž je i u čísla čtyři. U čísla pět už je zbarvení daleko výraznější, než v předchozích případech, v místě výpalu je také o dost méně polyamidových nití než u předchozích vzorků. U čísel šest a sedm jsou viditelné známky deformace z hlediska tavení polyamidového materiálu, které vedly i k párání materiálu podkladového z polyakrylonitrilu, zjevného i u všech ostatních výpalů kromě prvního. Pro zkoušku výpalu na větší středové ploše jsem z hlediska výsledků vybrala výpal o 250 bitech na mikrosekundu, který obrázek poničil nejméně, a nebyly na něm vidět žádné barevné změny. Výsledek ve větší ploše můžete vidět na obrázku č. 7.

2. vzorek – polypropylen

Druhý zkoušený vzorek byl vzorek s bílým polypropylenem a zeleným podkladovým polyakrylonitrilem. Zkoušelo se pomocí stejného systému jako u předchozího vzorku.

Obr. 6: Motiv obrázku a pořadí vypalování.

(24)

24

U prvního čísla vypalovaného vzorku nebylo po výpalu viditelné žádné zdeformování, jen hmatově se materiál změnil, a to tak, že trochu zhrubnul. Skoro žádná změna se neprojevila ani u čísla dva, kde bylo pouze vidět mírné zdeformování na polypropylenových nití, kde se trochu zatavila některá očka. Viditelná změna nastala až u čísla tři, kdy se prakticky všechna očka bílých nití roztavila, takže vynikly zelené podkladové nitě. To stejné se stalo také u čísel čtyři, pět a šest. U šestého čísla jsou již také patrné známky zabarvení nití (zhnědnutí) vlivem tepla. Výpal u čísla sedm zdeformoval oba materiály tak, že se místo výpalu začalo párat. Pro výpal do větší plochy jsem vybrala výpal o 500 bitech na mikrosekundu, výsledek viz obrázek č. 7.

3. vzorek – polyester

Asi nejhůře z hlediska vzhledu dopadl pokus o vypalování laserem na vzorek s polyesterovými nitěmi bílé barvy a zelenými podkladovými polyakrylonitrilovými nitěmi. Materiál při jakémkoli kontaktu s laserovým paprskem zhnědnul a prakticky vždy se tavil. Vypalovaný obrázek byl vidět pouze minimálně, akorát na zvětšeném středovém obrázku, kde byla použita opět síla 500 bitů na mikrosekundu, byl obrys původního tvaru vidět o trochu více (obr. 8). Proto materiál nebyl vybrán pro další pokusy.

Obr. 7: Výsledky výpalu do větší plochy u polyamidu 6 (vlevo) a polypropylenu (vpravo).

(25)

25 4. vzorek – polyakrylonitril

O nic lépe nedopadl ani pokus výpalu na polyakrylonitrilových nitech, kde byl použit zelený podklad a polyakrylonitrilové nitě modré barvy. Při menších intenzitách laserového paprsku nebyly vidět žádné změny – vzhledové, ani hmatové. Materiál se choval, jako by na něm laserový paprsek vůbec nevzoroval.

Obr. 8: Výpal většího obrázku na polyesterový vzorek.

Obr. 9: Výpal většího obrázku na polyakrylonitrilový (akrylový) vzorek.

(26)

26

Změny materiálu se začaly projevovat až na čísle čtyři, kde bylo mírně patrné zhnědnutí polyakrylonitrilových nití. Na čísle pět a šest bylo zhnědnutí materiálu patrnější ještě o něco více. U čísla sedm byly pak zjevné i deformace materiálu v podobě natavené příze.

Pro velký obrázek byla taktéž použita síla paprsku o 500 bitech na mikrosekundu.

Velký vypálený obrázek vyšel zhruba ve stejné intenzitě a viditelnosti jako obrázek předchozí (obr. 9). Při výpalu došlo i k mírnému vzplanutí materiálu, a to byl další důvod nevybrat tento materiál pro další pokusy.

2. Fáze – zkoušení dvou vybraných materiálů v různých intenzitách vypalování Druhá fáze experimentu byla zaměřená na dva vybrané materiály – polypropylen a polyamid 6. Podle inspirace jsem vytvořila sérii obrázků, z nichž jsem poté na počítači vytvořila podklady pro zpracování návrhů na pletacím stroji. Návrhy byly vytvořeny celkem čtyři, vzorků na pletacím stroji firmy Shima Seiki bylo vytvořeno celkem dvacet. Barevnost použitých materiálů byla vždy tón v tónu. Jako podklad byl použit polyakrylonitrilový materiál krémové barvy. Ke každému vzorku byl pro přehlednost do levého horního rohu přidán název použitého materiálu.

Použitý materiál:

PAN – polyakrylonitril – 2 cívky – jemnost 2 x 62,5 tex (125 tex) POP – polypropylen – 6 cívek – jemnost 6 x 11 tex (66 tex) PAD 6 – polyamid 6 – 8 cívek – jemnost 8 x 7,8 tex (62,4 tex)

Vytvořené návrhy musely být nejdříve zpracovány do podoby, ve které se měly později plést. Obrázky jsem zpracovala v programu Malování, kde jsem je zmenšila do požadované velikosti a upravila tak, aby se výsledný obrázek skládal jen ze dvou barev a byl na něm vidět pouze obrys původního tvaru. Následně byly všechny obrázky převedeny do programu SDS – ONE Knit Paint. Zde se přidaly potřebné parametry jako druhy vazeb, nastavení odtahů, rychlosti pletení, hustoty oček, pozice vodičů apod. Pro rubovou stranu byla použita vazba zátažná oboulícní podkládaná s keprovým rubem.

Nakonec se všechny obrázky postupně převedly do systému pletacího stroje a začaly se plést.

(27)

27 Návrhy vzorů:

(28)

28 Upravené obrázky pro SDS – ONE Knit Paint

Příprava vzorků v SDS – ONE Knit Paint:

(29)

29

(30)

30

Původně jsem zamýšlela vytvořit vzorky vždy s různě namíchaným rozlišením obrázku (DPI) a různou hloubkou vypalování. Ovšem při laserování prvního vzorku s dpi obrázku 70 a silou vypalování 700 bit/μs došlo k velké destrukci materiálu – materiál začal hořet. Při dalších pokusech se stejným rozlišením obrázku, ale nízkou silou vypalování, materiál hořel taktéž, proto jsem se rozhodla nadále používat pouze minimální vhodné dpi obrázku, a to 32. Pokusný vzorek je zobrazen na obrázku č 10.

1. série vzorků – polypropylen

Jeden vzorek u každého materiálu byl ponechán v původním stavu pro vizuální zhodnocení jeho stavu před laserováním.

Díky předchozím zkouškám materiálů jsem se opět rozhodla začínat až na vyšší síle vypalování. U prvního vzorku se proto začínalo na síle 250 bit/μs. Na vzorku je zřejmé jemné vykreslení motivu původního obrázku, bez jakékoli větší destrukce materiálu (pouze na některých místech je vidět minimum roztavených nití) či nějakého zabarvení.

Materiál se nikde nepáře. Hmatově je na několika místech materiálu (nejvíce ve středu obrázku) cítit hrubší struktura.

Druhý vzorek byl vypalován silou 300 bit/μs. Na něm je už původní obrázek vidět velmi dobře. Tam, kde je obrázek vypálený nejvíce, byl původní obrázek nejtmavší, a tam kde byl obrázek nejsvětlejší, se obrázek vypálil nejméně. Takových míst můžeme, zejména na pravé straně obrázku, vidět nejvíce. Opět na jeho povrchu můžeme cítit hrubší místa. Deformace materiálu je minimální, nejsou zde ani žádné viditelné barevné

Obr. 10: Destrukce u prvního vzorku.

(31)

31 změny. Pletenina se na žádném místě nepáře.

Třetí vzorek dopadl podobně jako vzorek druhý. Síla laserového paprsku byla 350 bit/μs. Na materiálu nejsou známky zbarvení vlivem tepla, ani velké deformace materiálu. Laserový paprsek opět nejvíce vykreslil nejtmavší plochy dle původního obrázku, které na materiálu vytvořily jemné kontury. Podkladový materiál zůstal netknutý, jen polypropylen se na několika místech z vrchu jemně natavil.

Čtvrtý vzorek byl vypalován silou 400 bit/μs a vyšel ze všech vzorků nejlépe. Laser na něm vytvořil jemné, ale přitom viditelné kontury, na kterých opět není vidět žádné materiálové zabarvení či narušení podkladového polyakrylonitrilového materiálu.

Pletenina se na žádném místě nepáře.

Od pátého vzorku se však materiál začíná měnit čím dál více. Vzorek byl vypalován silou paprsku 500 bit/μs. Zejména ve středu obrázku se vytvořila jednolitá plocha bez jakéhokoli viditelného tvaru. Tam, kde vypalovaný obrázek přesahuje přes polypropylenovou část na část podkladovou, je velmi viditelné hnědožluté zbarvení materiálu, stejně tak pak i trochu ve středu obrázku, kde se roztavil do kapek materiál polypropylenový. Polypropylen, který laserový paprsek roztavil, vytvořil na povrchu tvrdší plochy. Laser však pořád ještě vzorek na žádném místě nepropálil přes všechny vrstvy a ani se nikde nepáře.

Vše je jinak u vzorku šestého. Ten byl vypalován silou 600 bit/μs. Je zde na několika místech velmi viditelné hnědožluté zabarvení materiálu, na ploše prakticky celého materiálu je polypropylen roztavený na kapky. Laserový paprsek se zde dostal i na materiál podkladový, jsou zde vidět malé otvory. Vzorek však i přesto na těchto místech

Obr. 11: Destrukce materiálu na polypropylenovém vzorku vlivem tepla - detail.

(32)

32

zůstává soudržný. Toto je také první ze vzorků, u kterého je vidět destrukce materiálu i z rubové strany.

Vzorek sedmý vypadá velmi podobně jako vzorek šestý. U tohoto vzorku byla síla laserového paprsku navýšena na 700 bit/μs. Na místech, kde se laserový paprsek dotkl podkladového polyakrylonitrilového materiálu, se materiál opět zabarvil do hnědožluté barvy. Laser znovu roztavil polypropylenový materiál na kapky, které na povrchu vytvořily tvrdší plochy. V tomto případě však vnikla velmi zajímavá povrchová struktura, a to především i díky silnějším konturám předlohového obrázku. Na několika místech vzorku jsou vidět malé otvory, viditelné i z rubové strany, pletenina je však stále soudržný.

Poslední vzorek, vzorek osmý, vyšel ze všech vzorků nejvýraznější. Byl vypalován laserovým paprskem o síle 800 bit/μs, což je také nejvyšší možná síla paprsku. Na vzorku jsou vidět jak místa, kudy prošel paprsek přímo přes všechny vrstvy materiálu, tak i lehce místa nahnědlá. Plocha obrázku je roztavená o něco více než u obrázků předchozích, přesto však na obrázku vynikají nedotčená místa, která dávají celému obrázku mírný prostorový efekt.

2. série vzorků – polyamid 6

Jeden vzorek by opět ponechán v původním stavu pro srovnání vzhledu před a po laserování.

První polyamidový vzorek dopadl podobně jako první vzorek u polypropylenového materiálu. Byl vypalován silou paprsku 250 bit/μs. Laser obrázek vykreslil velice jemně, nedošlo k žádnému velkému narušení materiálu, materiál nezměnil barvu vlivem tepla. Ve středu obrázku se polyamid trochu roztavil a vytvořil tím na omak hrubší povrch. Celý vzorek zůstal prakticky neporušený.

Obr. 12: Osmý vzorek - polypropylen - detail.

(33)

33

Druhý vzorek také nevykazuje žádné velké narušení materiálu. Obrázek byl vypalován silou 300 bit/μs. Laser obrázek vykreslil velmi jemně. Materiál změnil barvu tam, kde se laserový paprsek dotkl podkladového polyakrylonitrilového materiálu. Malá změna barvy je také znatelná v místech lehce roztaveného polyamidu, nejvíce v konturách předlohového obrázku. K jiné deformaci materiálu nedošlo.

Třetí vzorek je vzhledově o něco jemnější než vzorek předchozí. Síla paprsku byla 350 bit/μs. Polyamidový materiál se roztavil pouze velice lehce, nevytvořili se žádné větší deformace, materiál se zbarvil jen trochu, a to na malých roztavených kapkách polyamidu.

Čtvrtý vzorek také nevykazuje příliš mnoho deformací materiálu. Vypálen byl silou paprsku 400 bit/μs. Obrázek je taktéž vypálen velice jemně, polyamidový materiál se natavil stejně jako u předchozího vzorku. Minimální barevné změny jsou opět vidět jen na některých částech roztaveného polyamidu. Vzorek je také na omak jemnější než vzorek předchozí. To ale spíše závisí na původní barevnosti obrázku, jemnější místa jsou na předlohovém obrázku ty nejsvětlejší a naopak ty nejhrubší jsou na obrázku nejtmavší. Celý vzorek je soudržný, materiál se nikde nepáře.

Na pátém vzorku jsou již velmi viditelné barevné změny. Vzorek je vypálen silou 500 bit/μs. Na místech, kde se materiál roztavil, jsou viditelné žlutohnědé skvrny a tam, kde laser přesahoval na podkladový polyakrylonitrilový materiál, jsou skvrny nejviditelnější. Vypálený obrázek je jednolitý, předlohovému obrázku se podobá jen velice minimálně – a to obrysem.

Šestý vzorek je o něco výraznější než vzorek předchozí. Je vypalován silou 600 bit/μs.

Barevné skvrny jsou sytější a ve větší ploše než jak tomu bylo u pátého vzorku.

Obr. 11: Destrukce materiálu na polyamidovém vzorku vlivem tepla - detail.

(34)

34

Laserový paprsek však stále ještě neprošel skrz celý materiál, takže z rubové strany žádné deformace viditelné nejsou.

Sedmý vzorek je vypalován silou 700 bit/μs. Vzhledově se velmi podobá vzorku předchozímu. Předlohový obrázek je vidět jen minimálně. Na rozdíl od sedmého polypropylenového vzorku je materiál stále bez otvorů, na žádném místě laserový paprsek neprošel přes všechny vrstvy. Materiál je soudržný, nepáře se.

Poslední osmý vzorek je ze všech polyamidových vzorků nejvýraznější. Byl vypalován silou 800 bit/μs. Jsou zde vidět různé deformace materiálu, jako třeba tavení materiálu a žlutohnědé zbarvení. Jsou zde jak místa na omak hrubší tak i jemnější. Toto je jediný polyamidový vzorek, při jehož vypalování prošel laserový paprsek přes všechny vrstvy a zanechal v nich menší otvory. Stejně jako osmý polypropylenový vzorek i tento vykazuje díky světlým a tmavým místům mírný plastický efekt.

3. Realizace finálního výrobku 3.1 Průběh realizace

Finální výrobek se vytvářel podobně jako předchozí vzorky. Po zhodnocení všech vzorků od obou materiálů jsem si pro svůj finální výrobek vybrala jako vzor čtvrtý vzorek u polypropylenu, u kterého byla síla výpalu 400 bit/μs. Zaujal mě nejvíce a to především vzhledově, protože na něm nebyly žádné známky deformace či barevných změn materiálu.

Pro finální výrobek jsem také zhotovila velký předlohový obraz, opět inspirovaný snovou krajinou na obrazech malířky Lény Brauner a také mými předchozími návrhy, které jsem do něj chtěla zakomponovat.

Celý vzor jsem poté, stejně jako malé vzorky, upravila v programu malování, kde jsem z něj vytvořila dvoubarevný podkladový obraz. Následně jsem jej převedla do programu SDS – ONE Knit Paint, kde jsem ho upravovala pro pletací stroj. Zde se přidaly potřebné parametry jako druhy vazeb, nastavení odtahů, rychlosti pletení, hustoty oček, pozice vodičů apod. Pro rubovou stranu byla opět použita vazba zátažná oboulícní podkládaná s keprovým rubem.

(35)

35

Barvy vybrané pro finální výrobek byly stejné jako u menších vzorků – tón v tónu.

Stejný byl i použitý materiál – jako podklad krémový polyakrylonitril a druhý materiál bílý polypropylen.

Návrh finálního vzoru:

(36)

36

Postup přípravy obrázku pro SDS – ONE Knit Paint:

Příprava vzorku v SDS – ONE Knit Paint:

(37)

37

Po upletení na pletacím stroji firmy Shima Seiki měl výrobek tvar čtverce. Vzorek jsem přeměřila a pro laser Marcatex Flexi jsem předlohový obrázek upravila podle nových rozměrů vzorku tak, aby výrobku vypalovaný obrázek odpovídal. Obrázek byl také převeden na stupně šedi a opět bylo použito nejmenší vhodné rozlišení obrázku a to rozlišení 32 dpi.

Vypalování laserem probíhalo stejně jako u malých vzorků. Po výpalu jsou na výrobku vidět jemné kontury, kterých jsem chtěla docílit. Pravá strana výrobku je vyvzorovaná daleko méně, než strana levá. Důvodem je předlohový obrázek, na kterém je pravá strana nakreslena o něco světlejší, než strana levá.

Finální výrobek:

(38)

38 Finální výrobek - detail:

3.2 Použití, údržba a simulace použití

Vytvořený finální výrobek lze nejlépe využít jako dekoraci v interiéru, například jako obraz, zavěšený na zdi. Dle mého názoru by se hodil jak do běžného interiéru, tak díky své jemností například i do dětského pokoje.

Údržba

Údržba výrobku je stejná jako údržba běžného prádla. Zkušební vzorek, vytvořený pro tento pokus, byl několikrát vyprán při 40° s běžným prádlem a po zaschnutí na něm nebyly vidět žádné deformace ani barevné změny, které by ho poškodily – proto je tato teplota praní ideální. Prát by se měl však v pracím vaku, aby se zamezilo případnému přichycení na jiné oblečení prané současně.

(39)

39 Simulace použití [13]:

(40)

40 Simulace použití [14]:

(41)

41 Závěr

Laser a laserové technologie mají před sebou velmi dlouhou a slibnou budoucnost. Jistě se pro ně v budoucí době najdou ještě doposud nepoznaná uplatnění, která nám například pomohou při léčbě dosud nevyléčitelných onemocnění, či zlepší výkonnost současné výpočetní techniky nebo se ještě více zdokonalí průmyslové zpracovávání ať už u textilu, nebo i jiných odvětví.

Bylo dosaženo cíle této bakalářské práce, a to především provedením experimentálních zkoušek na pleteninách různých materiálů a popisu průběhu celého experimentu. Bylo zjištěno, jaké materiály se dají při vzorování laserem na pleteninách používat, a je jisté, že je ještě spousta dalších materiálů, která by takovémuto vzorování vyhovovala. A to dává impulz k pokračování a dalšímu rozšiřování tohoto experimentu.

(42)

42 Literatura:

[1] Charles H. Townes, Ph.D. - Academy of Achievement. Home - Academy of Achievement [online].

Copyright © 1996 [cit. 03.01.2018]. Dostupné z: http://www.achievement.org/achiever/charles-h-townes- ph-d/

[2] HRL Laboratories. Apache HTTP Server Test Page powered by CentOS [online]. Copyright © 2018 HRL Laboratories, LLC. All Rights Reserved. [cit. 08.02.2018]. Dostupné z:

http://www.hrl.com/about/history

[3] NAVRÁTIL, Leoš a kolektiv. Nové pohledy na neinvazivní laser

[4] Historie vývoje laseru - Leonardo technology s.r.o. - Automatizace průmyslového značení. Leonardo technology s.r.o. - Automatizace průmyslového značení [online]. Copyright © 2018 Leonardo technology s.r.o. [cit. 21.03.2018]. Dostupné z: http://www.lt.cz/e-learning/laser/historie-vyvoje-laseru

[5] Využití laseru v oftalmologii [online]. [cit. 21.03.2018]. Dostupné z: http://docplayer.cz/68455785- Vyuziti-laseru-v-oftalmologii.html

[6] Lasery, laserové technologie a stroje s laserem. Nejčtenější strojírenský časopis - MM spektrum [online]. Copyright © 2018 www.mmspektrum.com [cit. 20.03.2018]. Dostupné z:

https://www.mmspektrum.com/clanek/lasery-laserove-technologie-a-stroje-s-laserem.html

[7] Řezání textilu. Gravírování laserem, řezání laserem [online]. Dostupné z: http://www.gravirovani- rezani.cz/rezani-textilu.php

[8] Autorský plakát od Lény Brauner Květinová víla, 47 x 50 cm | Bonami. [online]. Copyright © 2018 Bonami.cz, a.s. Všechna práva vyhrazena. [cit. 7.04.2018]. Dostupné z:

https://www.bonami.cz/p/autorsky-plakat-od-leny-brauner-kvetinova-vila-47x50-cm

[9] Krémovo-zelený autorský plakát Pospolu od Lény Brauner, 50 x 70 cm | ZOOT.cz. ZOOT. Udělejte si radost. Jen tak. | ZOOT.cz [online]. Copyright © zoot.cz [cit. 7.04.2018]. Dostupné z:

https://www.zoot.cz/polozka/322620/kremovo-zeleny-autorsky-plakat-pospolu-od-leny-brauner-50-x-70- cm

[10] Obraz na talířku vytvořený z thajské čokolády [online] Dostupné z:

http://www.facebook.com/braunerlena/photos/a.589675907745564.1073741833.424352824277874/1731 785020201308/?type=3&theater

[11] KAŠPAROVÁ, Marie. Laserové zařízení Marcatex Flexi

[12] Meet the Caltech professor who's building a bigger snowflake. The Mercury News - Bay Area news, sports, business, entertainment, lifestyle and commentary [online]. Copyright © 2017 Digital First Media [cit. 29.04.2018]. Dostupné z: https://www.mercurynews.com/2017/12/25/meet-the-caltech-professor- whos-building-a-bigger-snowflake/

[13] Best kidsroom, Pinterest. [online]. Dostupné z: pinterest.com/best-kidsroom

[13] Black white and patterns steal the show in this scandinavian style apartment [online]. Dostupné z:

www.home-designing.com(black-white-and-patterns-steal-the-show-in-this-scandinavian-style

[14] ŘASA Jaroslav, JINDROVÁ Radka. Lasery, laserové technologie a stroje s laserem. Nejčtenější strojírenský časopis - MM spektrum [online]. Copyright © 2018 www.mmspektrum.com [cit.

(43)

43

03.01.2018]. Dostupné z: https://www.mmspektrum.com/clanek/lasery-laserove-technologie-a-stroje-s- laserem.html

[15] BERTOLOTTI Mario. The History of the Laser

[16] Průmyslové lasery. Nejčtenější strojírenský časopis - MM spektrum [online]. Copyright © 2018

www.mmspektrum.com [cit. 03.01.2018]. Dostupné z:

https://www.mmspektrum.com/clanek/prumyslove-lasery-1-princip-laseru.html

[17] PN přechod – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PN_přechod

[18] Euro.cz / Ekonomika, byznys, finance [online]. Dostupné z: https://www.euro.cz/narcisuv- senhttp://www.optixs.cz/optika-a-optomechanika-26k/zrcadla-43p-se-stal-realitou-819526

[19] Metastabilní hladina – Wikina. Encyklopedie Wikina [online]. Dostupné z:

http://www.wikina.cz/a/Metastabilní_hladina

[20] Sdružení výrobců reklam a propagace, s. r. o.[online]. Dostupné z: http://www.svrp.cz/laser.php

[21] Seriál na téma lasery - Základní princip laseru a jejich dělení > LAO - lasery a optika. LAO - lasery a optika [online]. Dostupné z: http://www.lao.cz/lao-info-49/serial-na-tema-lasery---zakladni-princip- laseru-a-jejich-deleni-127

[22] Laser, supernástroj člověka 21.století [online]. Copyright © [cit. 03.01.2018]. Dostupné z:

http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru/Laser_supernastroj-cloveka- 21.-stoleti.pdf

(44)

44 Příloha – vzorník:

(45)

45

(46)

46

(47)

47

(48)

48

(49)

49

(50)

50

(51)

51

(52)

52

(53)

53

(54)

54

(55)

55

(56)

56

(57)

57

(58)

58

(59)

59

(60)

60

(61)

61

(62)

62

(63)

63

References

Related documents

Mezi tyto metody patří metoda select, znázorněná na obrázku 7, která vytvoří treemapu času měření a naměřených hodnot podle vstupních parametrů, kterými jsou objekt

Vývoz a dovoz zboží a služeb (obchodní operace), dále jsou formy nenáročné na kapitálové investice (licence, franchising atd.) a třetí skupinou jsou

V této bakalářské práci jsme se zabývali tématem nozokomiálních nákaz, které mimo jiné úzce souvisí s ošetřovatelskou péčí o operační rány. Tato práce se

Cílem tohotoprůzkumu bylo zjistit pohled veřejnosti na náročnost profese sociálních pracovníků. Pod termínem náročnost je zde myšlena odbornost, emoční

maminky hračkami jako jsou panenky, kočárky na miminka, kuchyňky, kbelíky a košťata, přijímají přirozeně v pozdějším věku svoji roli maminek a hospodyněk.

[r]

Nosné obvodové konstrukce 1.NP a 2.NP jsou navrženy jako zděné z plných pálených cihel zděných na vápenno-.. cementovou maltu v

Keprové vazby mají nejčastější využití jako podšívkoviny, šatové nebo oblekové tkaniny, pracovní tkaniny, denimy, sportovní košiloviny, flanel