1. Vydejte se na hrady a zámky i teď o Vánocích
Český ráj Originální vánoční program si právě v tomto období pro své návštěvníky připravili na Valdštejně a Hrubém Rohozci.
Zatímco prohlídkám Valdštejna bude vévodit program, na Hrubém Rohozci překvapí návštěvníky nová expozice.
Už podruhé tu totiž pořádají vánoční prohlídky. Návštěvníkům nabízí výběr z obou prohlídkových tras s výkladem zaměřeným na období Vánoc.
Nechybí vánoční stromeček ani ukázka dárků, které pod ním mohli dospělí i děti na počátku minulého století v rodinách, jako byl
šlechtický rod Des FoursWalderode, najít. Poprvé při té příležitosti představil dnes zámek nově zrestaurovaný pokoj v orientálním stylu.
"Snažíme se každý rok dávat návštěvníkům na Vánoce malý dárek, v loňském roce to byl opravený posilovací stroj pana hraběte z období první republiky. Letos jsme návštěvníkům nadělili přímo jednu celou novou místnost,” řekl Vladimír Tregl z Národního památkového ústavu v Liberci.
Nově do prohlídky přibyl hostinský pokoj ve druhém patře, který obýval bratr majitele Kuno Des Fours Walderode. Působil jako rada na rakouských velvyslanectvích v Číně, Japonsku a Turecku, takže se rád obklopoval orientálními předměty.
Kunův hostinský pokoj je zařízen v orientálním stylu. "Je tam třeba kompletní samurajská zbroj, čínský a japonský porcelán, obrazy a spousta dalších kuriozit,” vyjmenoval Tregl. Na psacím stole pod oknem stojí mimo jiné i fotografie blízké příbuzné hraběte Japonky, kterou si vzal jeho strýc.
Pokoj bude od nové sezony součástí jedné z prohlídkových tras, veřejnost ho ale může vidět už nyní při vánočních prohlídkách, které jsou na zámku denně až do Nového roku.
Na Valdštejně zase pokračují tradiční hudební slavnosti, které tu pod názvem Vánoce na Valdštejně probíhají už od poloviny prosince.
Nejbliž ším programem bude ve čtvrtek 29. prosince koncert s názvem Il divino Claudio, který začíná ve 14.00 hodin ve valdštejnské kapli.
"Il divino Claudio” je projekt šesti výrazných pěveckých osobností, jenž se v současné době zaměřuje na vrcholně renesanční dílo velikána italské kompozice Claudia Monteverdiho. "Vedoucím je multiinstrumentalista, skladatel a pedagog Lukáš Pelc,” upřesnila Andrea Jurášová ze správy hradu.
Hudba starých mistrů zazní na Valdštejně o den později, v pátek 30. prosince. Začátek je opět ve 14.00 hodin a vystoupí tu Radek Rejšek (trubka a varhany) a Vít Janata (varhany).
Vyvrcholením vánočních koncertů na Valdštejně bude v neděli 1. ledna slavnostní vítání Nového roku s fanfárou lesních rohů, v němž vystoupí Kvarteto lesních rohů z Valdštejna. Závěr hudebního festivalu na Valdštejně bude patřit Tříkrálovému koncertu v podání Hrádeckého komorního tucteta, které vystoupí v sobotu 7. ledna.
---
Hudba na hradě Valdštejn Čtvrtek 29.12.2011 ve 14.00 Il divino Claudio – koncert ve valdštejnské kapli Zazní dílo renesančního velikána italské kompozice. Pátek 30.12.2011 ve 14.00 Vánoční varhanní koncert – hudba starých mistrů Vystoupí Mgr. Radek Rejšek a Vít Janata. Neděle 1.1.2012 ve 14.00 Slavnostní fanfáry. Účinkuje Kvarteto lesních rohů Valdštejn. Sobota 7. 1. 2012 ve 14.00 Tříkrálový koncert. Účinkuje Hradecké komorní tucteto.
SAL2: Českolipský deník; Jablonecký deník
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 2. Zámek Hrubý Rohozec ukáže další komnatu
NENECHTE SI UJÍT
Hrubý Rohozec Ještě do 1. ledna můžete navštívit Státní zámek Hrubý Rohozec u Turnova. Začátky prohlídek po všechny dny konání vždy v 10, 11, 12, 13 a 14 hodin.
Jako dárek pro návštěvníky vánočních prohlídek je poprvé v historii zpřístupněn hostinský pokoj hraběte Kuna Des Fours Walderode, zařízený v orientálním stylu. Čeká na ně japonský a čínský porcelán, kompletní samurajská zbroj či zajímavé životní příběhy hraběte a jeho blízkých příbuzných.
Prohlídky nabídnou vánočně vyzdobené místnosti, které vedle výkladu o historii zámku a vybavení jeho interiérů zahrnují také povídání o vánočních zvyklostech někdejších majitelů. V zámecké kapli si je možné prohlédnout starý vyřezávaný betlém, v salonu čeká ozdobený vánoční stromeček a pod ním dárky pro pana hraběte, paní hraběnku i jejich děti. Zámek Hrubý Rohozec se svými původně zařízenými interiéry skýtá pravdivý pohled do života šlechty v první polovině 20. století. Dříve sloužil jako reprezentační a obytné sídlo příslušníků původem francouzské hraběcí rodiny Des Fours Walderode.
SAL2: Orlický deník; Svitavský deník
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 3. Zámek Hrubý Rohozec ukáže další komnatu
NENECHTE SI UJÍT
Hrubý Rohozec Nenechte si ujít příležitost a využijte toho, že ještě do 1. ledna můžete navštívit Státní zámek Hrubý Rohozec u Turnova.
Začátky prohlídek po všechny dny konání vždy v 10, 11, 12, 13 a 14 hodin.
Jako dárek pro návštěvníky vánočních prohlídek je poprvé v historii zpřístupněn hostinský pokoj hraběte Kuna Des Fours Walderode, zařízený v orientálním stylu.
Čeká na ně japonský a čínský porcelán, kompletní samurajská zbroj či zajímavé životní příběhy hraběte a jeho blízkých příbuzných.
Prohlídky nabídnou vánočně vyzdobené místnosti, které vedle výkladu o historii zámku a vybavení jeho interiérů zahrnují také povídání o vánočních zvyklostech někdejších majitelů.
Vzámecké kapli si je možné prohlédnout starý vyřezávaný betlém, v salonu čeká ozdobený vánoční stromeček a pod ním dárky pro pana hraběte, paní hraběnku i jejich děti. Zámek Hrubý Rohozec se svými původně zařízenými interiéry skýtá pravdivý pohled do života šlechty v první polovině 20. století.
Dříve sloužil jako reprezentační a obytné sídlo příslušníků původem francouzské hraběcí rodiny Des Fours Walderode.
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 4. Koktejl svátečních výletů
Pokud zatoužíte utéct od úklidu, vánočních pohádek a rodinných návštěv a "dát si" pár kilometrů na vzduchu, doufáme, že vás potěšíme. Vybraly jsme zajímavé akce pořádané v době vánoční, na silvestra i první den nového roku.
Pro vánoční náladu
Romantika
- Zámek Hrubý Rohozec (Turnov)
Na zámku si prohlédnete vánočně vyzdobené interiéry a uslyšíte povídání o vánočních zvycích někdejších zámeckých majitelů. V zeleném salonu bude ozdobený stromeček a pod ním dárky pro pana hraběte, hraběnku a jejich děti. Poprvé bude vystavený jeden z
nejbizarnějších exponátů na zámku: čerstvě zrestaurovaný posilovací stroj hraběte Mikuláše Vladimíra des Fours Walderode z konce 19.
století. Cvičení na něm je bohužel zakázáno, takže vánoční kila musíte vysportovat jinde.
Informace
Termín: 26. 12. 2011-1. 1. 2012 www.hruby-rohozec.eu
Procházka
- Zámek Lysice (Jihomoravský kraj)
Jen na dva dny na konci prosince se otevře historické patro, kde jsou knihovny, velký salon s vánočním stromečkem a také zámecká kaple s Jezulátkem. K nahlédnutí bude i dámský svět na zámku, tedy salon a apartmány. Při hezkém počasí si můžete vyjít na procházku do zámecké zahrady.
Informace
Termín: 25. a 31. 12.
www.zameklysice.cz
Zábava
- Brněnský polární expres pro děti
Které dítě by se nechtělo svézt polární krajinou, zatímco vy budete nakupovat? V nákupním a zábavním centru Olympie jezdí v Brně až do 8. 1. 2012 speciální Polární expres - prohání se vánoční krajinou, zasněženými kopečky. Děti cestou uvidí veverky, medvědy, zajíce nebo ovečky a velký vánoční strom. Během projížďky můžete ratolesti vyfotografovat.
Informace
www.olympia-centrum.cz Silvestrovské výlety
- Z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice
Den před silvestrem vypraví společnost Jindřichohradecké místní dráhy zvláštní parní vlak. Romantická trať z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice vede krásným krajem lesů a rybníků, Českou Kanadou.
Informace www.jhmd.cz
- Z Vimperka do Kubovy Huti s cirkusem
Chcete si poslední den v roce užít jinak? Vydejte se silvestrovským vlakem z Vimperka do Kubovy Huti. Tradiční jízda bude mít letos cirkusový nádech a má název Cirkusový vlak aneb cirkus na kolejích. Výlet je spojený s výstupem na Boubín.
Informace www.vimperk.cz - Na silvestra na hrad
Netradiční akci nachystali na hradě Šternberk. Na silvestra pořádají poslední prohlídky roku 2011 s občerstvením a vánoční výzdobou.
Sportovce nadchne silvestrovský orientační běh v hradním parku a milovníci přírody můžou vyrazit na vycházku do Národního parku Podyjí, která letos vede do okolí Mašovic.
Informace
www.hrad-sternberk.cz
- Do Zoologické a botanické zahrady města Plzně
O silvestru se v zoo chystá dopolední program: budete procházet naučnou stezkou s deseti zastaveními. U každého jsou připravené otázky a podle úspěšnosti vašich odpovědí budete odměněná. Na Nový rok dostanete v zoo vstupenku se speciálním razítkem, jež opravňuje k dalšímu vstupu během roku. Obě akce se hodí hlavně pro rodiny s dětmi.
Informace
www.zooplzen.cz Kde budete slavit?
5 tipů pro poslední den v roce
- Na zámku Chateau Mcely se chystá kubánská noc plná energických kubánských rytmů, barevných masek a kulinářských zážitků.
- Zábavu až do rána s diskotékami, tanečními a zábavnými vystoupeními připravuje Centrum Babylon v Liberci.
- Na zámku Dětenice se chystá historický program se šermíři, tanečnicemi i kouzelníkem. Personál bude obsluhovat v dobových kostýmech a na půlnoc je připravený velkolepý ohňostroj v zámeckém parku.
- Silvestrovský parník Európé vypluje v osm večer a projede historickým centrem Prahy. Těšte se na novoroční přípitek na venkovní palubě lodi, netradičně uprostřed Vltavy pod Karlovým mostem, v záři ohňostrojů.
- Vplout do roku 2012 můžete i na palubě lodi Porta Bohemica 1, která se vydává na plavbu po Labi z přístavu v Litoměřicích.
- Procházka na Nový rok
Chcete-li první den v roce 2012 strávit na vzduchu, podívejte se na stránky Klubu českých turistů. V každém větším městě se koná novoroční výstup, výšlap či "šlapanda" na nejbliž ší horu, kopec, rozhlednu. Zda se podobná akce koná i ve vašem okolí, zjistíte na www.kct.cz
Foto: PROFIMEDIA. CZ
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 5. Prohlídky na Hrubém Rohozci Soudruzi, vítejte u nás na zámku
TURNOV (jh) Po loňském úspěchu návratu do dob socialismu vsadí na zámku Hrubý Rohozec na stejnou kartu i při druhé Hradozámecké noci. Ta proběhne tuto sobotu večer od osmi do jedenácti hodin. Noční prohlídky ve stylu padesátých a šedesátých let začínají každou hodinu, v případě velkého zájmu i častěji.
Podle zkušeností správa zámku doporučuje návštěvníkům využít možnost rezervace. Kastelánovo hlaholení "Soudruzi, soudružky, soudruhu předsedo, vítejte, vítejte. Vítám celé vaše jednotné zemědělské družstvo Záře. Nemyslete si, že vaše družstvo neznáme.
Mluví se o něm po celé Československé socialistické republice. Víme, že živíte nejen naši vlast, ale i polovinu Sovětského svazu," si loni nenechaly ujít stovky návštěvníků, kteří na prohlídku čekali i více než hodinu. Návrat skutečných soudruhů na zámek rodu Des Fours Walderode nehrozí tolik, jako návrat původních vlastníků. Dědičce majetků Johanně Kammerlander okresní soud zámek přidělil. Další kolo soudní pře se bude odehrávat u krajského soudu.
(jh)
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 6. SPISOVATEL Z HRUBÉHO ROHOZCE
Po velmi úzkém a hodně točitém schodišti - původně pro služebnictvo - chodí několikrát denně Jiří Holub. Je kastelánem na Hrubém Rohozci a jinak také autorem knih pro děti i dospělé.
Pravda, bydlí na zámku, ale pro život s rodinou by to za daných okolností v Turnově nebylo. Nejenže ve dvou komnatách v druhém podlaží (s převysokými stropy) přespávají i na zatím státním zámku také další průvodci, ale navíc se do kuchyňky, koupelny i na WC schází vzpomínaným schodištěm.
Svobodný se zámkem na krku
"Být kastelánem obnáší, když je třeba, například sekání trávy v parku, prodávání vstupenek nebo i zorganizování koncertu Vlasty Redla na nádvoří a hlavně hodně papírování," vypočítává šestatřicetiletý Jiří, absolvent hotelové střední školy - obor cestovní ruch a také pražské Škvoreckého literární akademie, kterou začal studovat v devětadvaceti letech a dodnes vzpomíná, jak bylo zábavné být v ročníku nejstarší.
Nyní ve svém volnu píše knihy (Kolik váží Matylda, Vzpoura strašidel) a cestuje. Prázdninami nazývá i dobu, kdy je průvodcem turistů - nejčastěji v Latinské Americe nebo Africe. Ale to až když na zámku skončí sezona a do české kotliny se vkrade chlad a zima. Po vlastně nepřetržitých měsících v práci má dost dovolené, tak spojuje příjemné s přivýdělkem.
"Takto pracuji od devatenácti. Po střední škole jsem začínal na Červené Lhotě a po několika štacích jsem měl první kastelánské místo na hradě Švihov. A tady působím druhým rokem. Na začátku studia vysoké školy jsem na zámku Humprecht, nedaleko v Českém ráji, vypomáhal za kolegyni na mateřské. Tady odcházel pro změnu kastelán do důchodu - tak jsem tu. Svobodný, bezdětný, nekuřák.
Pravda, rodinnému životu tato práce moc nenahrává."
Ztráty a návraty
Jiří Holub si za svoji kastelánskou kariéru prý potvrdil, že je typem "rozjížděče".
"Baví mě měnit kompletně expozici, spolupracovat na zvýšení návštěvnosti. Udržování expozice a samovolného chodu objektu mě už tak nebere. Tady jsem nastoupil ve chvíli, kdy se sem vracely původní, kmenové předměty a po padesáti letech se rušila expozice uměleckoprůmyslového muzea. V současné době je zámek asi z devadesáti procent zařízen - podle dochovaných fotek z dvaatřicátého roku - tak, jak to tu vypadalo ve třicátých letech minulého století."
Novodobá historie, současnost se na životě zámku projevuje i vleklým soudním jednáním o prolomení Benešových dekretů. Dědicové se ucházejí omajetek a zrovna nedávno soud vrátil jednání na samý začátek, což se na zámku v době naší návštěvy projevilo tak, že malíři po sobě zanechali vymalované stropy v několika komnatách a stěny nedokončili, protože stát přestal posílat další peníze.
"Dvacet let se ten soud táhne, a i když naposledy řekl, že se majetek tentokrát vydá, tak já počítám, že se stát bude odvolávat a pojede se další kolečko. Uvidíme. Já jsem na Hrubý Rohozec přicházel s tím, že jsem o tomto problému věděl, i když asi málokdo předpokládal, že stejný soudce o stejné věci rozhodne jednou tak, že se vracet nebude, a podruhé, že ano."
Za sedmiměsíční sezonu zámkem projde mezi sedmadvaceti až třiceti tisíci návštěvníků. "Pomáháme návštěvnosti i kulturními akcemi, i když většinou nejde o výdělečné akce."
Tiché svědectví Jizery
"Čas tu utíká velmi rychle a v březnu musí být připravena další sezona. Už to pro mne není taková romantika, jako když jsem začínal, ale pořád je to příjemně různorodá práce. Nedovedu si že bych jen seděl někde v kanceláři. Pořád jsou kolem mě noví lidé, takže ani nejde stihnout nějakou ponorku." Průvodci a průvodkyně přicházejí a odcházejí, kastelán zůstává. (A na listopad připravuje k vydání další knihu. Po třech titulech pro děti, už druhou pro dospělé čtenáře.) Zatím zůstává i expozice připomínající život nejen ve dvacátých, třicátých letech dvacátého století.
Na středověkých základech hradu vyrostl zámek, který byl poslední roky soukromého užívání hlavně obytný, bez "pohádkových"
tanečních sálů. "Z parku vypadá jako obecná škola," dodává s úsměvem a nadsázkou kastelán Jiří a přiznává, že jeho naturelu více vyhovují syrovější hrady. Však také bylo a je jedním z jeho počinů vyklízení dříve nepřístupného středověkého sklepení, které stojí za prohlídku a nabízí - přes těžko odpředstavit, stranitelnou vlhkost - prostor pro další expozice či programy.
"Je tu možné vidět soukromé pokoje mající spíš ducha bytů, pracovny a knihovny, ale i reprezentativní jídelnu či vzácnou kapli a varhany. Škoda, že se tu v padesátých letech vybourala dobová koupelna či kuchyň, protože to by lidi, kteří už jsou přesyceni různými salonky, jak se nám potvrzuje, zajímalo dnes nejvíce."
Řeka Jizera si sídlo budované na skále pamatuje jako raně gotický hrad i jako staveniště na počátku 19. století, kdy Hrubý Rohozec získal svoji dosavadní podobu. Ale nic podrobnějšího nám, třeba o posledních obyvatelích - příslušnících rodu Des Fours Walderode, nedosvědčí.
Foto popis| Nádvoří svědčí i koncertům.
Foto popis| Kastelán a spisovatel Jiří Holub.
Foto popis| Kdo podstoupí cestu po dlouhých schodech, bude odměněn jedinečným pohledem na zámek.
Foto popis| Zámek Hrubý Rohozec má otevřené brány i budoucnost.
Foto popis| K Hrubému Rohozci patří i knihovny a pracovny.
Foto popis| Kastelánovo soukromí od prohlídkového okruhu oddělují jedny dvoukřídlé dveře.
Foto popis| Jídelna je tu ozdobou.
Foto popis| Schodiště určené služebnictvu pro dnešní uživatele ztrácí na romantice.
Foto popis| I na zámku jsou hračky.
Foto popis| Není ložnice jako ložnice, toto je zámecká expozice. ¨ Foto autor| FOTO PRÁVO - DORIAN HANUŠ
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 7. Z historie zámku
Předchůdcem dnešního zámku byl raně gotický hrad postavený po roce 1300 na skále nad řekou Jizerou. Jeho zakladatelem byl s největší pravděpodobností člen rodu Markvarticů – Havel, který se podle svého nově založeného sídla začal následně psát s přídomkem
"z Rohozce". Ve 14. a 15. století se v držení hradu vystřídali páni z Turgova, páni z Michalovic a Krajířové z Krajku. Na počátku 16.
století, za Konráda Krajíře z Krajku, dochází k přestavbě Hrubého Rohozce do podoby pohodlného pozdně gotického sídla.
Od poloviny 16. století patří Hrubý Rohozec do majetku Vartenberků, kteří po roce 1600 přistupují k jeho další přestavbě, tentokrát již do podoby renesančního zámku. Vartenberkové se však zúčastnili stavovského povstání, a proto jim byl po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován; v roce 1623 Hrubý Rohozec koupil slavný Albrecht z Valdštejna. Od něj však již roku 1628 získává zámek i s okolním panstvím Mikuláš Des Fours, jehož potomkům pak zámek sloužil jako rodové sídlo po více než tři staletí, tedy až do konfiskace v roce 1945.
Příslušníci rodu Des Fours (od roku 1831 Des Fours Walderode) si zámek, jeho interiéry i nejbliž ší okolí upravovali podle svých požadavků a dobového vkusu. Hrubý Rohozec tak prošel nejprve barokní úpravou; z tohoto období se do dnešních dnů dochoval interiér zámecké kaple Nejsvětější Trojice vybavený barokním a rokokovým zařízením. Svou konečnou podobu pak zámek získal v 19.
století, kdy byl podle návrhu architekta Jana Filipa Joendla přestavěn ve stylu empíru. Romantické úpravy z poloviny 19. století (např.
novogotický portál dveří vedoucích na schodiště do zámecké kaple) pak již na celkovou podobu zámku neměly výraznější vliv. V 19.
století získaly svou dnešní podobu i některé interiéry zámku, z nichž k nejvýznamnějším patří zámecká jídelna s cennou výmalbou stěn a stropu ve stylu romantické gotiky či některé pokoje druhého patra vymalované ve stylu druhého rokoka. V současné době jsou interiéry zámku prezentovány v původní podobě ze třicátých let 20. století, kdy na zámku bydlel jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode se svou manželkou Gabrielou Karolínou a jejich syny Maxmiliánem a Ludvíkem.
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 8. Z historie zámku
Předchůdcem dnešního zámku byl raně gotický hrad postavený po roce 1300 na skále nad řekou Jizerou. Jeho zakladatelem byl s největší pravděpodobností člen rodu Markvarticů – Havel, který se podle svého nově založeného sídla začal následně psát s přídomkem
"z Rohozce". Ve 14. a 15. století se v držení hradu vystřídali páni z Turgova, páni z Michalovic a Krajířové z Krajku. Na počátku 16.
století, za Konráda Krajíře z Krajku, dochází k přestavbě Hrubého Rohozce do podoby pohodlného pozdně gotického sídla.
Od poloviny 16. století patří Hrubý Rohozec do majetku Vartenberků, kteří po roce 1600 přistupují k jeho další přestavbě, tentokrát již do podoby renesančního zámku. Vartenberkové se však zúčastnili stavovského povstání, a proto jim byl po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován; v roce 1623 Hrubý Rohozec koupil slavný Albrecht z Valdštejna. Od něj však již roku 1628 získává zámek i s okolním panstvím Mikuláš Des Fours, jehož potomkům pak zámek sloužil jako rodové sídlo po více než tři staletí, tedy až do konfiskace v roce 1945.
Příslušníci rodu Des Fours (od roku 1831 Des Fours Walderode) si zámek, jeho interiéry i nejbliž ší okolí upravovali podle svých požadavků a dobového vkusu. Hrubý Rohozec tak prošel nejprve barokní úpravou; z tohoto období se do dnešních dnů dochoval interiér zámecké kaple Nejsvětější Trojice vybavený barokním a rokokovým zařízením. Svou konečnou podobu pak zámek získal v 19.
století, kdy byl podle návrhu architekta Jana Filipa Joendla přestavěn ve stylu empíru. Romantické úpravy z poloviny 19. století (např.
novogotický portál dveří vedoucích na schodiště do zámecké kaple) pak již na celkovou podobu zámku neměly výraznější vliv. V 19.
století získaly svou dnešní podobu i některé interiéry zámku, z nichž k nejvýznamnějším patří zámecká jídelna s cennou výmalbou stěn a stropu ve stylu romantické gotiky či některé pokoje druhého patra vymalované ve stylu druhého rokoka. V současné době jsou interiéry zámku prezentovány v původní podobě ze třicátých let 20. století, kdy na zámku bydlel jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode se svou manželkou Gabrielou Karolínou a jejich syny Maxmiliánem a Ludvíkem.
SAL2: Kolínský deník; Pražský deník
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 9. Hrady a zámky nabízejí v létě šermíře i operu
LIBERECKÝ KRAJ (ČTK) Vystoupení šermířů, divadelní představení, tematické prohlídky, také koncerty a operu nabídnou v létě návštěvníkům hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu v Libereckém kraji.
Už minulé úterý dostali například návštěvníci frýdlantského zámku jedinečnou možnost zažít audienci u Albrechta z Valdštejna, který zámek v tento den navštívil. "Znovu tuto možnost turisté dostanou až 18. srpna," řekl náměstek pro správu památkových objektů v kraji Petr Weiss.
Památkový ústav v Libereckém kraji spravuje osm hradů a zámků a všechny jsou veřejnosti přístupné, loni je navštívilo téměř 400 tisíc lidí. Bohatý program připravil na prázdniny zámek Hrubý Rohozec. Už o svátcích si návštěvníci mohli prohlédnou zámecké interiéry z doby posledních majitelů z rodu Des Fours Walderode v doprovodu kostýmovaných průvodců, kteří je provedli módou sedmi staletí. O víkendech si přijdou na své hlavně děti, pro které jsou každou neděli připravena loutková představení.Na zámku se uskuteční také dva varhanní víkendy, jeden v červenci a druhý v srpnu. Na někdejším královském hradě Bezděz budou zase v létě vládnout hlavně šermíři.
O prázdninách se tam vystřídá se svými programy hned několik skupin, které nabídnou šermířské souboje, rvačky i regulérní rytířská klání.
Grabštejn už nabídl pro návštěvníky výlety do minulosti této zajímavé památky a až do konce července netradiční výstavu věnovanou sklu. V srpnu se uskuteční tradiční festival pohádek, divadla, hudby a řemesel Grabštejnské letohrádky. Vrcholem letní sezony na Grabštejně je tradičně benefiční koncert na záchranu kaple sv. Barbory, letos nabídne 20. srpna scénické provedení Mozartovy opery Figarova svatba.
Opeře bude však v létě patřit i zámek Sychrov. Projekt Klasika pod hvězdami letos v tamním zámeckém parku zinscenuje jednu z nejznámějších Verdiho oper Nabucco.
Mimo to se uskuteční například i houslový recitál Lukáše Kuty v zámecké oranžerii nebo koncert rakouských umělců v zámecké kapli.
Zajímavý program připravil i zámek Lemberk. Na srpen jsou naplánovány mimořádné prohlídky postupně rekonstruovaných pokojů takzvaného clam-gallasovského apartmá a rytířského sálu. Zámek v Zákupech zase nabízí o prázdninách od úterý do pátku vždy ve 14.30 prohlídky zámeckých interiérů s princeznou, které jsou určeny dětem do deseti let.
(ČTK)
Foto: Sychrov Oblíbeným cílem turistů je Sychrov. Zámek o prázdninách ovládne opera.
Foto: Michal Klíma, MF DNES
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 10. Rozsudek vrátit panství Walderodům vyvolal rozpaky
Rozsudek Okresního soudu v Semilech vrátit zámek Hrubý Rohozec u Turnova dědičce po Karlu Des Fours Walderodovi vyvolal značné rozpaky v odborných i laických kruzích.
Rakušanka Johanna Kammerlanderová získala po skoro dvaceti letech soudního sporu, započatého zesnulým manželem, rozsáhlé panství značné hodnoty. Nemovitosti české úřady Walderodovi po druhé světové válce zkonfiskovaly na základě dekretů prezidenta Beneše o konfiskaci majetku zrádců a kolaborantů. Stát, jemuž hrozí nemalé restituční náhrady, zatím nepravomocně přichází o renesanční klenot Turnovska, zámek Hrubý Rohozec s cenným depozitářem.
"Pokud je mi známo, rozsudkem dotčené strany připravují odvolání," konstatoval šéf Petičního výboru vystupujícího proti Walderodovým restitucím Josef Kunetka. Cestu k panství otevřel rodu Walderodů semilský soudce Vít Záveský, který naopak před třemi lety restituce zamítl.
"Dědička neprokázala, že Karel Walderode se neprovinil proti tehdejšímu čs. státu," konstatoval tehdy Záveský. Soud vycházel z poznatků o Walderodově členství v Henleinově SdP a wehrmachtu shromážděných Pozemkovým úřadem v Semilech, který Walderodovy restituční nároky v roce 2003 zamítl.
Rozhodlo hlavně občanství
"Legitimnost nároku rodu Walderode je potvrzena tím, že Karlu Walderodovi bylo na počátku 90. let minulého století vráceno české občanství. Pokud bylo občanství vráceno, je tím vyřešena otázka, zda se provinil či neprovinil, a soudu nepřísluší to prověřovat," pronesl tentýž soudce letos 1. července.
"Československého občanství se Walderode dobrovolně vzdal v červenci 1939, kdy se stal občanem Hitlerovy třetí říše. Existuje písemný důkaz, že 12. srpna 1947 ministerstvo vnitra zamítlo jeho žádost o zachování čs. občanství. Osvědčení získal teprve v prosinci 1947.
Vždy hrál pro toho, kdo mu nechá majetek," oponuje Kunetka.
"Walderodovi pomohl tehdejší ministr vnitra Jan Ruml, který mu jakožto osobě zvláštního zřetele občanství potvrdil," pokračuje Kunetka a přidává šokující tvrzení:
"Ruml tehdy postupoval podle zákona z konce šedesátých let aplikovaného kdysi mj. na příslušníky sovětské KGB, které bylo nutno v tehdejším Československu nějak legalizovat jako osoby zvláštního zřetele," tvrdí.
"Člověk s nacistickou minulostí neměl dostat občanství zpět," prohlásil před časem šéf restituční agendy Pozemkového úřadu v Semilech Josef Kozák. Dědička Johanna Kammerlanderová doposud alespoň potichu sbírá milióny od nynějších vlastníků restitucemi dotčených nemovitostí. Majitelé raději zaplatí, dědička stáhne žalobu a pozemek zůstane bez restitučního břemene.
Verdikt semilského soudu vídeňské právničce nepochybně přihraje další zájemce ochotné zaplatit za stažení žaloby. Cena však zřejmě stoupne.
Nejde o první přízeň soudů
Walderode v roce 1993 získal v Harrachově téměř 90 hektarů pozemků, což však ministerstvo zemědělství na přímý zásah ministra Josefa Luxe (KDU-ČSL) zrušilo. Walderodova nástupkyně, usilující navíc o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku, zámeček a velkostatek Smržovka na Jablonecku, zatím vysoudila čtvrt hektaru lesa u Žďárku na Liberecku. Rozsudek mnozí považují za průlom Benešových dekretů.
Regionální mutace| Právo - Střední Čechy
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 11. Konečně!
AD LN 2. 7.: Walderodeho dědičce...
S potěšením jsem si přečetl zprávu, že konečně rozhodl český soud dle práva v restituční kauze Karla hraběte Des Fours Walderode, nikoli podle manipulace veřejného mínění a politiků. V případě Des Fours Walderode hrubě zasáhl do práva Josef Lux, který jako první rozhodnutí soudu v 90. letech neoprávněně napadl a zpochybnil.
(Martin Kubík, Praha)
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 12. Jak je to s majetky Walderode u nás?
Šlechtický rod, který uspěl u soudu se žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec, vlastnil v kraji dvůr a na Kroměřížsku zámek.
Před pár dny dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová uspěla u Okresního soudu v Semilech s žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí. Otevřela se tím cesta pro případné vydání objektů a polností v Olomouckém a sousedním Zlínském kraji, které se také v roce 1992 ocitly na seznamu požadovaného někdejšího majetku šlechtického rodu?
Konkrétně šlo o dvůr ve Vrchoslavicích na Prostějovsku, který kdysi spadal do působnosti majitele renesančního zámku a velkostatku Dřínov na Kroměřížsku. O jejich vydání měl požádat Karel Friedrich Des Fours Walderode v září 1992. Svůj nárok opíral o závěť posledního soukromého vlastníka dřínovského majetku, svého strýce Kuna Des Fours Walderode. Ten odkázal majetek právě synovci Karlovi a svému sluhovi. Dřínovské panství bylo stejně jako ostatní majetek rodu zkonfiskováno na základě Benešových dekretů v roce 1945.
Právní zástupce dědičky Roman Heyduk ovšem říká, že se Vrchoslavičtí ani Dřínovští nemusejí bát.
Žádný soudní spor o zmíněný majetek podle něj neběží ani běžet nezačne. A zdá se, že pokud by se přesto někdy podobný spor vůbec rozhořel, byla by situace právně velmi komplikovaná. Drtivá většina staveb už má nové vlastníky.
Dřínovský zámek koupil v roce 1996 soukromý majitel Jaroslav Sviták z Brna. "Zámek je v soukromých rukách a majitel jej opravuje. O tom, že by měli dědicové o majetek v Dřínově zájem,mě zatím nikdo neinformoval," potvrdil dřínovský starosta Miroslav Štěpánek.
Vrchoslavický hospodářský dvůr, který kdysi dodával komodity pro dřínovské panstvo, už dnes vypadá docela jinak, než jak jej v roce 1945 opouštěl jeho poslední správce. A většina dodnes existujících objektů je přestavěných a někdo je vlastní. Z jedné z původních sýpek je například sokolovna. "Nikdy nás nikdo neoslovil, že by zde uplatňoval nějaký restituční nárok. Nenašel jsem jediný doklad, že by nás přizvali k jakýmkoliv jednáním o možném vracení majetku," poznamenal starosta TJ Sokol Vrchoslavice Daniel Svačina s tím, že od roku 2004 je Sokol zapsaný jako majitel objektu i do listu vlastnictví. Sokolovna už je po kompletní rekonstrukci. "Investovali jsme do ní také na 2,5 milionu z dotací. Museli jsme tehdy doložit, že jsme výlučnými vlastníky budovy," dodal Svačina. Teď navíc začali připravovat projekt na relaxační centrum se saunou, které má v objektu vzniknout. Ani olomoučtí krajští silničáři, kteří mají v areálu svůj objekt, o restitučním nároku nic neví. "Ve Vrchoslavicích máme jen menší středisko a nevyužíváme tam žádné starší budovy," dodal ředitel Správy silnic Olomouckého kraje Drahomír Babnič s tím, že garáže a další zázemí si sami postavili. Některé další části dvora už neexistují, další vlastní jiní soukromníci.
" Pokračování na straně B3
" Pokračování ze strany B1
Že by někdejší majetek šlechtického rodu Walderode ve Vrchoslavicích a Dřínově byl vedený mezi "aktivními" požadavky na vydání, tak jak se na některých seznamech objevují, není podle právního zástupce dědičky Kammerlanderové Romana Heyduka pravda. Zhruba do roku 2000 byly ve hře majetky v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou
pravomocně uzavřené. "Jablonec a Semily jsou ještě otevřené a jinde se soudní spory už nevedou," podotkl Heyduk s tím, že celá věc je pro laika těžko vysvětlitelnou právní problematiku. Karel Des Fours Walderode totiž uplatnil svoji restituci v roce 1991 podle zákona o půdě. Jeho manželka, která po jeho smrti v boji o rodinný majetek pokračuje, tak jen uplatňuje restituční nároky podle tohoto zákona.
"Nejde tu tedy o nějaké prorážení Benešových dekretů. V Olomouckém kraji se vedl jen spor o statek na Potštátu, ale to už je dávno uzavřené. To, co teď probíhá u semilského soudu, se týká jen majetku v okrese Semily a jiné soudní spory než omajetky v tomto okrese a v okrese Jablonec nad Nisou se nevedou a vést nebudou," uzavřel Heyduk s tím, že vrchoslavičtí a dřínovští se proto nemusejí obávat.
Desfourské panství bylo zkonfiskováno po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože Walderode byl říšským Němcem. O restituci požádal Karel Des Fours Walderode už v roce 1992. Pozemkový fond tehdy jeho občanství zpochybnil s tím, že nebyla dodržena podmínka neprovinění se. Od té doby řeší navrácení majetku soudy. Po Walderodeho smrti v roce 2000 se majetku domáhá jeho manželka – rakouská právnička Johanna Kammerlanderová. Ta před pár dny uspěla u Okresního soudu v Semilech s žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí. Jejich dosavadní majitelé a správci se proti rozsudku chtějí odvolat.
(Jitka Janečková) ---
VÝZVA
Vracet, či nevracet?
Jak se na restituce a případné vracení majetku šlechtickým rodům díváte vy? Mají potomci někdejších majitelů nárok na památky, anebo ne? Napište nám na redakční adresu redolo@mfdnes.cz, vaše názory rádi otiskneme.
Foto: Johanna Kammerlanderová Manželka a nyní dědička majetku po Karlu Friedrichu Des Fours Walderode.
Foto: Roman Čejka, MF DNES
Foto: Kronikář Devadesátiletý pamětník a také někdejší kronikář Vladimír Horák (na snímku vlevo) si toho z dění ve Vrchoslavicích pamatuje opravdu hodně.
Foto: Rodu Walderode patřil zámek Dřínov (nahoře) a také vrchoslavický dvůr.
3x foto: Petr Janeček
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 13. Jak je to s majetky Walderode? Zámek v Dřínově nezískají
Šlechtický rod, který uspěl u soudu se žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec, vlastnil zámek na Kroměřížsku. Šance, že by ho mohl po letech znovu získat, je však minimální
DŘÍNOV Před pár dny dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová uspěla u Okresního soudu v Semilech s žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí. Otevřela se tím cesta pro případné vydání objektů a polností ve Zlínském a sousedním Olomouckém kraji, které se také v roce 1992 ocitly na seznamu požadovaného někdejšího majetku šlechtického rodu? Konkrétně šlo o dvůr ve Vrchoslavicích na Prostějovsku, který kdysi spadal do působnosti majitele renesančního zámku a velkostatku Dřínov na Kroměřížsku.
O jejich vydání měl požádat Karel Friedrich Des Fours Walderode v září 1992. Svůj nárok opíral o závěť posledního soukromého vlastníka dřínovského majetku, svého strýce Kuna Des Fours Walderode. Ten odkázal majetek právě synovci Karlovi a svému sluhovi.
Dřínovské panství bylo stejně jako ostatní majetek rodu zkonfiskováno na základě Benešových dekretů v roce 1945.
Právní zástupce dědičky Roman Heyduk ovšem říká, že se Dřínovští ani Vrchoslavičtí nemusejí bát. Žádný soudní spor o zmíněný majetek podle něj neběží ani běžet nezačne. A zdá se, že pokud by se přesto někdy podobný spor vůbec rozhořel, byla by situace právně velmi komplikovaná. Drtivá většina staveb už má nové vlastníky. Dřínovský zámek koupil v roce 1996 soukromý majitel Jaroslav Sviták z Brna.
"Zámek je v soukromých rukou a majitel jej opravuje. O tom, že by měli dědicové o majetek v Dřínově zájem, mě zatím nikdo neinformoval," potvrdil dřínovský starosta Miroslav Štěpánek.
Vrchoslavický hospodářský dvůr, který kdysi dodával komodity pro dřínovské panstvo, už dnes vypadá docela jinak, než jak jej v roce 1945 opouštěl jeho poslední správce. A většina dodnes existujících objektů je přestavěných a někdo je vlastní. Z jedné z původních sýpek je například sokolovna. "Nikdy nás nikdo neoslovil, že by zde uplatňoval nějaký restituční nárok. Nenašel jsem jediný doklad, že by nás přizvali k jakýmkoliv jednáním o možném vrácení majetku," uvedl starosta TJ Sokol Vrchoslavice Daniel Svačina.
" Pokračování na straně B3
" Dokončení ze strany B1
Že by někdejší majetek šlechtického rodu Walderode v Dřínově a Vrchoslavicích byl vedený mezi "aktivními" požadavky na vydání, tak jak se na některých seznamech objevují, není podle právního zástupce dědičky Kammerlanderové Romana Heyduka pravda. Zhruba do roku 2000 byly ve hře majetky v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou pravomocně uzavřené.
"Jablonec a Semily jsou ještě otevřené a jinde se soudní spory už nevedou," podotkl Heyduk s tím, že celá věc je pro laika těžko vysvětlitelnou právní problematikou.
Karel Des Fours Walderode totiž uplatnil svoji restituci v roce 1991 podle zákona o půdě. Jeho manželka, která po jeho smrti v boji o rodinný majetek pokračuje, tak jen uplatňuje restituční nároky podle tohoto zákona.
Walderode byl říšským Němcem, panství bylo zkonfiskováno
"Nejde tu o nějaké prorážení Benešových dekretů. V Olomouckém kraji se vedl jen spor o statek na Potštátu, ale to už je dávno uzavřené. To, co teď probíhá u semilského soudu, se týká jen majetku v okrese Semily a jiné soudní spory než o majetky v tomto okrese a v okrese Jablonec nad Nisou se nevedou a vést nebudou," uzavřel Heyduk. Desfourské panství bylo zkonfiskováno po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože Walderode byl říšským Němcem. O restituci požádal Karel Des Fours Walderode už v roce 1992. Pozemkový fond tehdy jeho občanství zpochybnil s tím, že nebyla dodržena podmínka neprovinění se. Od té doby řeší navrácení majetku soudy. Po Walderodeho smrti v roce 2000 se majetku domáhá jeho manželka, rakouská právnička Johanna
Kammerlanderová. Ta před pár dny uspěla u Okresního soudu v Semilech s žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí. Jejich dosavadní majitelé a správci se proti rozsudku chtějí odvolat.
(Jitka Janečková)
Foto: Zámek Dřínov Foto: MF DNES
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 14. Ze dvora vedly snad i tajné chodby
VRCHOSLAVICE (jim) Jako jeden z mála si dnes devadesátiletý Vladimír Horák z Vrchoslavic pamatuje, jak vůbec tamní panský dvůr spravovaný šlechtickou rodinou vypadal v době, kdy jej ještě členové rodu Des Fours Walderodů vlastnili. "Zdivo jedné ze staveb bylo tak silné, že tam podle historiků musela být dříve tvrz. Kromě této budovy, sýpek, chlévů a dalších staveb byl na dvoře i sklep a nějaké chodby. Místní lidé tvrdili, že šlo o tajné chodby vedoucí až pod kostel," říká někdejší kronikář vesnice Horák. Když mu bylo zhruba deset let, pouštěl tehdejší správce dvora některé místní kluky i dolů do chodeb. "Protože ale tehdejší starosta měl obavy, aby se v nich někomu nic nestalo, nechal je zazdít. Skončily tak dohady, kam všude vedly.
Jako kluk jsem si na dvůr i já s kamarády chodíval občas hrát," poznamenává Horák s tím, že nikoho ze šlechticů ale na statku neviděl. O provoz hospodářského objektu se staral správce. Nejprve tam jezdíval z Dřínova, později bydlel přímo na vrchoslavické tvrzi. "Pamatuji si, kde bydleli šafáři, pacholci i jak celý ten dvůr vypadal," dodává Horák, který má i nákres čtvercového hospodářství. Poslední správce z Vrchoslavic odcházel v roce 1945, kdy šlechticům majetek zabavili. V té době tam podle dobových materiálů bylo zaměstnaných až 13 lidí pečujících mimo jiné o vepře a zhruba padesát jalovic. Pokud bylo potřeba pomáhat, zapojily se i ženy deputátníků. Ti dostávali 3,20 koruny na hodinu a jejich manželky 2,20 koruny na hodinu. Hlavní sídlo měli Walderodové na Potštátě a menší na zámku na Dřínově, ke kterému patřil i vrchoslavický dvůr a pole. "Statek byl samostatná jednotka. Když jsem byl kluk, už dávno robota nebyla. Zdejší sedláci i malorolníci měli svoje starosti, svoje pole a Walderode zase svoje hospodářství. Zlom byl 1945, kdy rodu majetek zabavili a přestal tu být panský dvůr," popisuje Horák. Rodu patřilo dřínovské panství zhruba tři století. Poté, co odešel, vyrostl v roce 1946 z jedné z centrálních budov kulturní dům – dnešní sokolovna. "Něco z někdejších chlévů i stodol bylo postupně pobourané. Jinak jsou dnes v tom prostoru i další využívané stavby," dodává Horák, který se o historii obce zajímá celý život. Nejspíš proto, že jeho tatínek – učitel – byl vrchoslavickým kronikářem také. Celkem tak syn a otec Horákovi mapovali dění v obci na osmdesát let.
(jim)
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 15. Ze dvora vedly snad i tajné chodby
Jako jeden z mála si devadesátiletý Vladimír Horák z Vrchoslavic pamatuje, jak vůbec tamní panský dvůr spravovaný šlechtickou rodinou vypadal v době, kdy jej ještě členové rodu Des Fours Walderodů vlastnili. "Zdivo jedné ze staveb bylo tak silné, že tam podle historiků musela být dříve tvrz. Kromě této budovy, sýpek, chlévů a dalších staveb, byl na dvoře i sklep a nějaké chodby. Místní lidé tvrdili, že šlo o tajné chodby vedoucí až pod kostel," říká někdejší kronikář vesnice Horák. Když mu bylo asi deset let, pouštěl tehdejší správce dvora některé místní kluky dolů do chodeb.
"Protože ale tehdejší starosta měl obavy, aby se v nich někomu nic nestalo, nechal je zazdít. Skončily tak dohady, kam všude vedly.
Jako kluk jsem si na dvůr i já s kamarády chodíval občas hrát," poznamenal Horák s tím, že nikoho ze šlechticů však na statku neviděl. O provoz hospodářského objektu se staral správce. Nejprve tam jezdíval z Dřínova, později bydlel přímo na vrchoslavické tvrzi. "Pamatuji si, kde bydleli šafáři, pacholci i jak celý ten dvůr vypadal," dodává Horák, který má i nákres čtvercového hospodářství.
Poslední správce z Vrchoslavic odcházel v roce 1945, kdy šlechticům majetek zabavili. V té době tam podle dobových materiálů bylo zaměstnaných až 13 lidí pečujících mimo jiné o vepře a zhruba padesát jalovic. Pokud bylo potřeba pomáhat, zapojily se i ženy deputátníků. Ti dostávali 3,20 koruny na hodinu a jejich manželky 2,20 koruny na hodinu. Hlavní sídlo měli Walderodové na Potštátě a menší na zámku na Dřínově, ke kterému patřil i vrchoslavický dvůr a pole. "Statek byl samostatná jednotka. Když jsem byl kluk, už dávno robota nebyla. Zdejší sedláci i malorolníci měli svoje starosti, svoje pole a Walderode zase svoje hospodářství. Zlom byl 1945, kdy rodu majetek zabavili a přestal tu být panský dvůr," popisuje Horák.
Rodu patřilo dřínovské panství zhruba tři století. Poté, co odešel, vyrostl v roce 1946 z jedné z centrálních budov kulturní dům, dnešní sokolovna.
"Něco z někdejších chlévů i stodol bylo postupně pobourané. Jinak jsou dnes v tom prostoru i další využívané stavby," dodal Horák.
(jim)
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 16. Spor o majetek Českému ráji škodí
V kauze Walderode semilský soud tentokrát dal za pravdu Johanně Kammerlanderové.
SEMILY Obří škoda a velká nejistota i obava, co bude dál. Tak vnímá dosavadní vývoj kauzy Walderode turnovský podnikatel Bohuslav Kadlec. Pozemky, na nichž podniká, si nárokuje dědička šlechtického rodu Walderode Johanna Kammerlanderová. Byť rozhodnutí není pravomocné, minulý týden semilský okresní soud dal její žalobě na vrácení zámku Hrubý Rohozec a rozsáhlých pozemků na Turnovsku zapravdu. Podnikatel je příkladem, jak případné vítězství dědičky poškodí konkrétní lidi a společnosti na Turnovsku. "Ukrutně škodný a bitý jsem už teď. Nemůžu si vzít ani úvěr na rozvoj firmy, nemám čím ručit. Státu platím, přitom mi dal stopku na pozemky. Bude to ještě velký boj," předjímá podnikatel, kterého kauza výrazně poškozuje. Provozovnu má na Hrubém Rohozci a zaměstnává na 70 lidí.
Do objektu, který byl dříve ruinou, dal podle svých slov už mnoho milionů. Navzdory tomu nemá jistotu, že v nich bude moci podnikat.
Přestože semilský soud rozhodl ve prospěch Johanny Kammerlanderové, podnikatel doufá, že odvolací soud rozhodnutí zvrátí. "Jinak by to bylo špatné. V opačném případě by mi musel stát zaplatit vše, co jsem do toho už investoval. V problémech bych ale byl i tak.
Netuším, jestli bych mohl podnikat na stejném místě, jsem ve velké nejistotě. K tomu, abych se mohl přemístit někam jinam, bych potřeboval alespoň rok," dodává podnikatel. Spor ohrožuje zejména podnikatele a firmy na okraji Turnova v zástavbové zóně. Některé firmy se ale už v momentě, když pozemky kupovaly, s druhou stranou dohodly a dávaly jim dopředu náhrady.
Pokračování na str. B2 Pokračování ze str. B1
"Tehdy to řešil můj předchůdce. Ale už když jsme pozemky kupovali, platilo se jednak městu, jednak paní Kammerlanderové za to, že stáhne nároky na pozemky. Dělala se dohoda o narovnání a platilo se jí nějaké odstupné za metr čtvereční. A to i přesto, že na to tehdy neměla žádný právní nárok. My teď v nejistotě nejsme," uvedl jednatel společnosti Ontex Jiří Lukeš. Město Turnov už má jasno bude se odvolávat. "Nevím, co má paní Kammerlanderová v plánu, a nevím ani, jak rozhodnou soudy. Zatím to nechci komentovat. Rozhodně budeme dělat vše pro to, abychom majetek města uhájili," řekla turnovská starostka Hana Maierová. Případ se podle odhadů potáhne ještě několik let. "Až dostaneme rozsudek, začneme jednat s generálním ředitelstvím o dalším postupu, předpokládám ale, že se budeme odvolávat. Rozhodně si nemyslím, že kauza urychleně skončí," míní ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Kadlec.
Soud přiřkl Johanně Kammerlanderové pouze nemovitost, nikoli mobiliář zámku. Ten zůstává nadále státním majetkem. Pokud soudy zámek přiřknou do jejího vlastnictví, nikdo neví, jaké bude jeho další využití. "Nevím, jaké jsou její záměry s využitím Hrubého Rohozce.
Když s ní mluvil kastelán zámku, současná rozšířená prohlídková trasa se jí prý líbila," dodal Kadlec. Semilský soud minulý týden rozhodl, že původní majitel Hrubého Rohozce s nacisty nekolaboroval a stát mu proto zkonfiskoval rodinný majetek neoprávněně.
Rozhodl, že majetek náleží dědičce šlechtického rodu Walderode Johanně Kammerlanderové.
(Adam Pluhař) ---
FAKTA
Kauza Walderode
Semilský soud minulý týden rozhodl, že majetky šlechtického rodu Walderode byly zabaveny neprávem. Soudní bitva tím ale nekončí, většina z 12 žalovaných institucí se odvolá ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Karl Des Fours Walderode byl členem Henleinovy Sudetoněmecké strany a v červenci 1939 se přihlásil k německému občanství. Po válce mu proto československý stát zabavil rodový majetek na základě Benešových dekretů.
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 17. Spor o majetek šlechticů brzdí rozvoj Českého ráje
Podnikatelé mají obavy z dalšího vývoje v kauze Walderode. Podnikají na pozemcích, které soud přiřknul minulý týden dědičce šlechtického rodu Walderode Johanně Kammerlanderové.
SEMILY Obří škoda a stejně velká nejistota i obava, co bude dál. Tak vnímá dosavadní vývoj kauzy Walderode turnovský podnikatel Bohuslav Kadlec. Pozemky, kde podniká, si nárokuje dědička šlechtického rodu Walderode Johanna Kammerlanderová.
A přestože ještě rozhodnutí není pravomocné, dal jí semilský soud s žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec a rozsáhlé pozemky na Turnovsku minulý týden za pravdu.
Podnikatel je příkladem, jak případné vítězství dědičky poškodí konkrétní lidi a společnosti na Turnovsku. "Ukrutně škodný a bitý jsem už teď. Nemůžu si vzít ani úvěr na rozvoj firmy, nemám čím ručit. Státu platím, přitom mi dal stopku na pozemky, nemám čím ručit. Bude to ještě velký boj," předjímá podnikatel, kterého celá kauza výrazně poškozuje.
Provozovnu má na Hrubém Rohozci a zaměstnává na 70 lidí a do objektu, který byl dříve troskami, dal podle svých slov už mnoho milionů. Navzdory tomu nemá jistotu, že v nich bude moci podnikat. Přestože semilský soud rozhodl ve prospěch Johanny
Kammerlanderové, podnikatel doufá, že odvolací soud rozhodnutí zvrátí. "Jinak by to bylo špatné. V opačném případě by mi musel stát zaplatit vše, co jsem do toho už investoval. V problémech bych ale byl i tak. Netuším, jestli bych mohl podnikat na stejném místě, jsem ve velké nejistotě. K tomu, abych se mohl přemístit někam jinam, bych potřeboval alespoň rok," dodává podnikatel. Spor ohrožuje zejména podnikatele a firmy na kraji Turnova v zástavbové zóně. Některé firmy se však už v momentě, kdy pozemky kupovaly, s druhou stranou dohodly a dávaly jim dopředu náhrady. "Tehdy to řešil můj předchůdce. Ale už když jsme pozemky kupovali, platilo se jednak městu, jednak paní Kammerlanderové za to, že stáhne nároky na pozemky. Dělala se dohoda o narovnání a platilo se jí nějaké odstupné za metr čtvereční. To i přesto, že na to tehdy nebyl žádný právní nárok. My teď v nejistotě nejsme," přiblížil jednatel společnosti Ontex Jiří Lukeš.
Město Turnov už má jasno – bude se odvolávat. "Nevím, co má paní Kammerlanderová v plánu, a nevím ani, jak rozhodnou soudy.
Zatím to nechci komentovat. Rozhodně budeme dělat vše pro to, abychom majetek města uhájili," přiblížila starostka Turnova Hana Maierová. Případ se podle odhadů potáhne ještě několik let. "Až dostaneme rozsudek, začneme jednat s generálním ředitelstvím o dalším postupu, předpokládám ale, že se budeme odvolávat. Rozhodně si nemyslím, že kauza urychleně skončí," řekl ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Kadlec. Soud přiřknul paní Johanně Kammerlanderové pouze nemovitost, nikoli mobiliář zámku. Ten zůstává nadále státním majetkem. Nicméně, pokud soudy zámek přiřknou do jejího vlastnictví, nikdo neví, jaké bude jeho další využití.
"Nevím, jaké jsou její záměry s využitím Hrubého Rohozce. Nicméně, když s ní mluvil kastelán zámku, tak se jí prý současná rozšířená prohlídková trasa líbila," doplnil Kadlec.
Semilský soud minulý týden rozhodl, že původní majitel Hrubého Rohozce nekolaboroval s nacisty, stát mu proto zkonfiskoval rodinný majetek neoprávněně. Rozhodl, že majetek náleží dědičce šlechtického rodu Walderode Johanně Kammerlanderové.
(Adam Pluhař) ---
FAKTA
Kauza Walderode
Semilský soud minulý týden rozhodl, že majetky šlechtického rodu Walderode byly zabaveny neprávem. Soudní bitva tím však nekončí, většina z 12 žalovaných institucí se odvolá ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Karl Des Fours Walderode byl členem Henleinovy Sudetoněmecké strany a v červenci 1939 se přihlásil k německému občanství. Po válce mu proto československý stát zabavil rodový majetek na základě Benešových dekretů.
Kromě zámku Hrubý Rohozec zahrnoval i rozsáhlé pozemky, odhadovaná cena majetku je 120 milionů.
Foto: S úsměvem Johanna Kammerlanderová, dědička rodu Walderode, prozatím vyhrála, soud jí majetek vrátil.
Foto: Roman Čejka, MF DNES
Foto: Po Karlu Des Fours Walderode zůstal majetek za 120 milionů
Foto: Přijde stát o zámek? Také Hrubý Rohozec získala podle rozsudku vdova po šlechtici. Rod Walderode tu dříve sídlil.
Foto: Roman Čejka, MF DNES
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 18. V papučích až k jejich ložnici
Stojí tam, na skále u Turnova, už několik staletí. Před soudem stojí několik let. A dokud neumřou, bude tam stát... Ne, příběh zámku Hrubý Rohozec pohádkou rozhodně není. Uvázl v dramatických dějinách a složitých paragrafech.
Naposledy ho před pár dny semilský soud přiřkl paní Kammerlanderové, dědičce rodu Des Fours Walderode. Příběh tím nekončí, na řadu přijdou další odvolání.
Nazujme si tedy návštěvnické papuče a klouzejme se po dřevěných zámeckých podlahách do minulosti. V paragrafech se my běžní občané stěží vyznáme. Komu má zámek patřit, zda státu, či rodině, rozhodnou soudy. Tak jako posledních dvacet let rozhodují v kauzách jiných majetků Kolowratů, Šternberků, Schwarzenbergů... V papučích se došoupeme do zámecké kaple.
Prkna na podlaze v předsálí voní historií i starosvětskou nostalgií. Hrubý Rohozec získal po Bílé hoře Albrecht z Valdštejna. Prodal ho francouzskému rodu Des Fours. Ten zde žil po tři staletí. Poslednímu majiteli Karlu Walderode ho zabavili po druhé světové válce. Jeho polemický osud zapletený v síti paragrafů se dá dovyprávět dialogem odpůrců a příznivců restituce: "Walderode byl členem Henleinovy Sudetoněmecké strany a basta." "Přece to byla za první republiky legální strana?" "Ale byl k Němcům moc loajální, za války viděli nad zámkem hákový kříž." "Jenže svědci dosvědčili, že za války pomáhal, však mu také čs. občanství roku 1947 vrátili." "Pracoval tehdy na ministerstvu, občanství si jistě uplatil." "Kdepak, zámek mu už nestačili vrátit, emigroval po komunistickém puči, občanství získal zpět i v roce 1992." "V porevoluční euforii vraceli občanství kdekomu..." Karl Walderode během těchto polemik a soudních procesů zemřel. Dnes se soudí manželka, hraběnka Kammerlanderová. ("Byla tady na zámku před pár dny; až ho vysoudí," říká jeden místní hlas, "vrátí ho prý státu, chce jen dokázat, že Karl nebyl nácek...") Soudy časem nějak rozhodnou. Jistě podle práva, i když to restituční je někdy
nejednoznačné.
Bez vlivu emocí veřejnosti, která při zmínce o vracení majetků modré krvi mívala donedávna rudo před očima.
Máte-li stále na nohou papuče, sklouzněte se do zámecké minulosti dál –možná započítáte do svého laického pohledu na restituce i cosi jemnějšího, než jsou paragrafy. Byl to něčí domov! A právě ten je tu cítit všude. V knihovně Karlova otce jsou svazky Masarykovy, ale i Hitlerův Mein Kampf. Jídelně vévodí portrét předka, který zámek koupil od Valdštejna, na stole jídelní servis, v pracovně hraběte Mikuláše leží účty – třeba za dodání smutečních obálek... Najednou vás přepadne pocit, že se nemístně vloupáváte do intimity cizího soukromí: na stolku fotografie předposledního majitele Mikuláše s druhou ženou a synem, na stěně kreslený portrét tříletého Karla, jemuž se rodiče rozvedli a on tím trpěl celý život, činky jeho táty...
Na člověka v papučích padne smutek. Při návštěvě středověkých hradů ho necítíte, všechno je tak vzdálené. Tady na Hrubém Rohozci tak blízké – žádné muzeum, je to stejné jako u nás doma, jen za ohradou z provazů. Zdalipak paní Kammerlanderová, manželka českého občana Karla, za provazy smí? Doufám, že ano.
---
Garde Jany Bendové komentátorky MF DNES
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 19. ekonomika
- Schodek státního rozpočtu ke konci června poklesl na 62,9 mld. z květnových 81,5 mld. Kč. Loni v červnu rozpočet vykázal deficit 75,7 mld. Kč. [so/P/4] Za 1. pololetí stát inkasoval na daních meziročně o 300 mil. méně. Hrozí, že kabinet Petra Nečase bude muset škrtat víc, než plánoval. Ministr obrany Alexandr Vondra včera v ČT připustil, že pokud by se vládě nepodařilo ohlídat schválený schodek 135 mld. Kč, znamenalo by to její předčasný konec. [LN/4]
- Největší světový investor BlackRock: Nejjistějším dlužníkem je Norsko, následované Švédskem a Švýcarskem. Česko ze 44 hodnocených zemí skončilo na 20. místě, např. před 23. Francií či 26. Japonskem. Poslední je Řecko. [HN/1,15]
- Okresní soud ve Vídni zrušil exekuci 3 českých uměleckých děl zabavených kvůli sporu ČR s Diag Humanem. Obrazy a plastika mají podle soudu imunitu "výsostně kulturního majetku, jenž není určen k prodeji". Díla se vrátí do Česka. [so/P/1]
- Okresní soud v Semilech potvrdil nárok Johanny Kammerlanderové, dědičky po Karlu des Fours Walderode, na pozemky a nemovitosti, jejichž vrácení se léta domáhá. Na Semilsku si nárokuje mimo jiné hrad Hrubý Rohozec a okolní pozemky. Rozsudek není pravomocný.
[so/LN/5]
- Elektřina na evropských burzách zlevňuje kvůli propadu cen emisních povolenek, jež za 14 dní zlevnily o 20 %. Cena elektřiny klesla z 60 na 57 €. Pro firmy už zlevnil ČEZ, domácnostem by příští rok mohla cena klesnout min. o 1 %. [HN/1,19]
- Spol. Karlovarské minerální vody stahuje z tuzemského trhu 30 tis. lahví neperlivé vody Aquila Aqualinea, SZPI zjistila přítomnost bakterie Escherichia coli. Zda se jedná o nebezpečný druh, bude známo po rozborech až v pátek. [HN/2]
- Dobrovolný přechod lidí do 2. pilíře důchodové reformy a podobnost poskytovaných služeb penzijních fondů ve 2. a 3. pilíři může podle České bankovní asociace vytvořit mezi pilíři konkurenci a oslabit ochotu lidí zapojit se do 2. pilíře. [LN/16]
- Ministr kultury Jiří Besser bude při projednávání rozpočtu na příští rok navrhovat, aby šlo na podporu filmových produkcí 0,5 mld. Kč.
Pro letošek to bylo 300 mil., které jsou vyčerpány. [LN/4] Besser prohlásil, že dál bude bojovat za zachování niž ší DPH na knihy a tisk.
Podle návrhu, který je právě v PS, by se daň měla zvýšit z 10 na 20 %. Dle kritiků to omezí produkci knih i tisku. [MFD/A4]
- Průlomovou novelu trestního řádu připravuje resort spravedlnosti. Má pomoci policii odhalovat organizovaný zločin. Mafián, který promluví a bude spolupracovat, za mříže nepůjde. [so/P/1]
- Ministerstvo zdravotnictví plánuje omezit vliv politiků na fakultní nemocnice. Ředitele má jmenovat správní rada, nikoli ministr. [HN/4]
- MPO považuje nízký stav počtu učňů za brzdu ekonomiky, hodlá je do oborů nalákat TV kampaní. Dle studie spol. Scio je v ČR učňů dostatek. [LN/1,15]
- Vrchní soud v Praze ve čtvrtek definitivně rozhodl, že pražská nemocnice Na Bulovce musí zaplatit za smrt dívky (17) jejím příbuzným celkem 1,9 mil. Kč. Verdikt je průlomový, soud přiznal 400 tis. i prarodičům dívky. [so/LN/5]
- Deloitte: I přes nadále se zlepšující situaci zaujímá většina finančních ředitelů v regionu velmi konzervativní postoj k vyhlídkám svých podniků. Češi jsou nepatrně ochotnější riskovat. [LN/16]
- Ministerstvo financí chce mít v srpnu od poradenské firmy Deloitte Advisory posudek, kolik by měla maximálně stát superzakázka na odstranění ekologických škod. Řada expertů i kritiků nad tím kroutí hlavou. Ukazuje se, že firma má podle zadání zřejmě dojít k vyš ší ceně, než o jaké dosud mluvily MŽP a ČIŽP – 25,4 až 31,7 mld. Kč. Podle mluvčího ministerstva financí zpracování odhadu v prosinci MF uložila vláda a odhady MŽP mohou být významně zavádějící. [MFD/A8]
- Euroconstruct: Stavební výroba v Česku se v roce 2012 pravděpodobně sníží o 0,2 %. Větší pokles už čeká jen Portugalsko, Irsko, Španělsko a Velkou Británii. Letošní pokles tohoto odvětví v ČR bude podle odhadu činit 1,1 %. [LN/16]
- Obyvatele Horního Jiřetína a Černic na Litvínovsku oslovuje realitní kancelář Rak CZ a nabízí jim odkup domů. Obce spojuje možné další pokračování těžby v sousedním hnědouhelném dole ČSA. Kdo za nabídkou odkupu stojí, není jasné. Nabídky dávají lidem i jiné RK.
[MFD/A4]
- Tváří Sazky bude hokejista Jaromír Jágr. Jeho odměna je dle mluvčí směšné číslo oproti Leoši Marešovi, jenž inkasoval 1 mil. Kč/měs.
Příjmy ze Sportky a Šance firmě stouply o 15 %. [so/MFD/A9]
- Zboží koupené na internetu se smí do 2 týdnů vrátit. Toho zneužívají podvodníci, již si z těchto obchodů dělají bezplatné půjčovny.
[so/MFD/A1]
- V ČR letos ukončila činnost 3. CK, do úpadku se dostala CK Parkam Holidays. V zahraničí zůstalo 325 lidí, CK je pojištěna proti úpadku. [so/MFD/A9]
- Kampeličky půjčují naplno. Riskují víc, než se líbí ČNB. Nesplácené úvěry rostou. [so/MFD/A9]
- Firma BPD Partners, již nedávno založili bývalí majitelé mosteckých dolů Czech Coal Petr Pudil, Vasil Bobela a jejich společník Jan Dobrovský, hodlá investovat 900 mil. Kč ve Velké Británii. Cílem jsou projekty zelené energie. [so/MFD/A9]
- Za 5 let od zavedení bodového systému v ČR se vybodovalo a o řidičský průkaz přišlo 33 tis. řidičů. Žen bylo pouze 1720. [P/2]
- Rozbité a špatně značené silnice loni oficiálně zavinily 413 nehod, škody jdou do milionů. Jedná se ale jen o zlomek nehod, který byl šetřen policií. Zodpovědná ministerstva a úřady na úrovni krajů však o odpovědnosti za škody kvůli nedostatku peněz mlčí. Odškodnění tak získá minimum řidičů a navíc se jedná pouze o symbolické částky. [P/1]
- Řecká privatizace majetku za 50 mld. €, kterou minulý týden odsouhlasil tamější parlament, silné finanční skupiny neláká. Výjimkou je skupina PPF, která už v Řecku začala nakupovat a buduje speciální tým pro tamní privatizaci. [LN/13]
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 20. Dědička šlechticů vysoudila zámek
TURNOV (lj) – Stát musí vrátit zámek Hrubý Rohozec u Turnova do soukromých rukou. Okresní soud v Semilech dal v restituční kauze vlekoucí se již 19 let za pravdu jediné dědičce šlechtického rodu Des Fours Walderode, vídeňské právničce Johanně Kammerlanderové.
Vdově po posledním hraběti z Hrubého Rohozce má být podle soudu vrácen zámek a další pozemky na Turnovsku, které stát
šlechtickému rodu zabavil po válce na základě Benešových dekretů. " Je to nesporné morální vítězství," netajila se hraběnka po rozsudku spokojeností. Připustila však, že vzhledem k odvoláním protistran se soudy povlečou ještě mnoho dalších let. Soud o majetek v
hodnotě miliard korun hraběnka vedla spolu s manželem od začátku 90. let minulého století, kdy stařičký hrabě Karl Des Fours
Walderode († 96) získal zpět československé občanství. Hraběnka ve sporu pokračovala i poté, co poslední pán Hrubého Rohozce v roce 2000 zemřel. V posledních třech letech uznaly dědiččino právo na navrácení majetku již soudy v Liberci a Jablonci nad Nisou. Jednalo se o louky, lesy, ale také o poplužní statek Červený Dvůr u Jenišovic. Několik pozemků v turnovské průmyslové zóně od ní před lety město vykoupilo v mimosoudním vyrovnání. Protistrany, v jejichž čele stojí město Turnov, se snažily hraběnčin nárok na zkonfi skovaný majetek zpochybnit poukazem na nejednoznačný postoj hraběte, v době nacistické okupace říšského Němce. Předložené důkazy o jeho spolupráci s nacisty ale soud nepřijal jako dostatečné.
Foto: Hraběnka Johanna Kammerlanderová
Foto: Dosud státní zámek Hrubý Rohozec má být vrácen původním majitelům Foto Blesk – Libor Jakubec
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
« zpět na začátek 21. Český národ ztratil historickou paměť!
- Okresní soud v Semilech včera potvrdil nárok Johanny Kammerlanderové, dědičky po Karlu des Fours Walderode, na pozemky a nemovitosti na Semilsku - na hrad Hrubý Rohozec a okolní pozemky. Jak tento rozsudek vnímáte?
Zaujalo mne, že jde o rozhodnutí semilského soudu, kde by situaci měli znát nejlépe, kde ještě žije mnoho lidí, kteří dobře vědí, kdo to byl des Fours, jak se choval před válkou, jak se choval během války… Tomu rozhodnutí se strašně divím, vždyť des Fours byl členem nacistické Sudetoněmecké strany (SdP) i řady dalších nacistických organizací. Programově a dobrovolně zrazoval český národ. Stejně tak na Semilsku dobře vědí, jak vlastně ten rodový majetek vznikal, že pochází z Třicetileté války, a ze zrady Albrechta Valdštejna. Bohužel, tento národ ztrácí historickou paměť, a proto mohou vznikat rozsudky jako tento.
- Ivana Velíšková, která u soudu zastupovala město Turnov a Národní památkový ústav, předložila u soudu členský průkaz
Walderodeho v SdP. Soudce Vít Záveský k tomu však vůbec nepřihlédl! Legitimnost nároku rodu Walderode je podle něj potvrzena tím, že Karlu Walderode bylo na počátku 90. let vráceno české občanství.
