Veri
Vy pro
ifikac o
ypracoval:
osinec 2009
ce a v měře
9
valida ené v
Diser
Ing. J
ace in veličin
rtační p
Jan Kameni
nform ně
mace
práce
ický
Pr
B Sb., o pr
B autorský
U povinno požadov D konzulta
Da Po
rohlášení
Byl jsem sez rávu autorsk Beru na vě ých práv uži Užiji-li dise sti informo vat úhradu n Disertační p ací se školite
atum:
odpis
známen s tím kém, zejmén ědomí, že itím mé dise ertační prác ovat o této nákladů, kte práci jsem v elem, Ing. D
m, že na mo na §60 - ško Technická ertační prác ci nebo po skutečnost eré vynaloži vypracoval s Davidem Va
ou disertačn olní dílo.
univerzita ce pro vnitřn oskytnu-li l
ti TUL; v la na vytvoř samostatně
ališem, Ph.D
ní práci se p
v Liberci ní potřebu T licenci k je tomto příp ření díla, až s použitím D..
Technická
plně vztahuj
(TUL) ne TUL.
ejímu využ padě má TU
ž do jejich s uvedené lit
univerzita v
e zákon č. 1
ezasahuje d
žití, jsem s UL právo o skutečné vý teratury a na
v Liberci
121/2000
do mých
si vědom ode mne še.
a základě
Po Dě připomín Michalo panu Ing při práci
oděkování ěkuji svému nky v průb ovi Markovi g. Pavlovi F i.
u školiteli, běhu celého
i za konzul Fuchsovi, C
panu Ing. D o období v ltace, nápad CSc. za prak
Davidu Va vzniku dis dy, kontakty ktický pohle
lišovi, Ph.D ertační prá y a trpělivo ed na zkoum
D, za cenné áce. Dále
ost, se kter manou prob
é rady, kom děkuji pán ou se mi v blematiku a
mentáře a nům Ing.
věnoval a podporu
A
V petroche důvodem širokou rizika je události může bý systému falešnéh závažněj funkce, předevší
Pr založený představ způsobe v různýc otázek s základě vyskytuj právě ten
Př údaje o ekonomi
Anotace
praxi jsou emické pro m, proč spo
veřejností e známo, ž a očekávan ýt standard v době, kd ho zásahu
jší dopady typicky v ím se jedná
ávě proble ých na mo vuje oblast,
m je tato ob ch bezpečno ouvisejících
„technické jí u jednotli nto přístup b edložená di o fyzikální
ickou vhodn
e
provozová ovozy nebo olečnost jej pouze jako e riziko je ným průměr dně chápan
dy není toto jsou ekono pak má n případě na o ohrožení ematika sy oderních el které je v blast pokryt ostních sys h s jejich sp ého citu“ a
ivých výrob byl zvolen.
isertační prá veličině nost nasaze
ána některá o jaderné e
jich provoz o následky
kombinací rným počte á porucha, o zapůsobe omické ztr nezapůsoben astoupení po
zdraví a živ ystémů sou ektronickýc věnována zn ta mezináro stémech v p polehlivostí.
a zkušenos bců a doda
áce se proto s ohledem ení zvolenéh
relativně n elektrárny.
z akceptuje nebezpečné í více fakto
m jejího na ale také n ení vyžadov
ráty z odsta ní bezpečno oruchy. Ná vota osob a uvisejících ch prostřed načná pozo odními norm
praxi řeší v . Někdy exa sti projekta
avatelů různ
o soustředí na parame ho řešení.
nebezpečná Přínosy z e. Míra neb é události.
orů, minim astoupení. Z
např. falešn váno (tzv. b
avení provo ostního sys ásledky jso životního p
s bezpečno dcích a dig ornost. Svěd mami. Při ap výrobci a do
aktním způs antů. Při ře ná řešení b
na dílčí pro etry spoleh
Technická
á zařízení, j jejich prov bezpečnosti
Z oboru ří málně však Zmiňovanou
né zapůsob bezpečná po
ozovaného tému v příp ou pak neje
prostředí.
ostí, a to gitálním zp dčí o tom i plikaci poža odavatelé t sobem, často ešení téhož bez reálnéh
oblematiku hlivosti a
univerzita v
jako jsou n vozu jsou i je mylně
zení spoleh následků n u nežádoucí bení bezpeč orucha). Ná zařízení.
padě vyžád en ekonom
zejména pracováním
i skutečnos adavků těch těchto systé o však intui ž problému o zdůvodně
výběru rele tím i dlou
v Liberci
například hlavním chápána hlivosti a nežádoucí
í událostí čnostního ásledkem Mnohem dání jeho mické, ale
systémů signálu, st, jakým hto norem
émů řadu itivně, na u se pak
ění, proč
evantního uhodobou
A
In refinery is benefi general p risk cont of conse unwante system w economi action s Consequ and life
Di electroni The qua statemen of depen intuitive of simila their acc
Su physical concrete respect solution
Abstract
praxis ther or nuclear fit which the
public only trolling it is equences a ed event co when its im ical loss, re state of saf uences are t
and danger ilemma of ic compone antity of int nt. Producer ndability st ely, based o ar problem, cess was cho ubmitted doc l variable re e this work
to reliabili .
t
re are opera power plan ese machin
as a conseq s well know and expecte ould be stan mpact is not esulting from
fety system then not onl of environm
systems re ents and dig ternational rs and supp andards. Pr on “technica , made by d osen.
ctoral thesis elated with s deals with ty paramet
ated some re nt. The basi neries make quence of d wn that risk ed number ndardly und
needed (so m process m in case o
ly economic ment damag elated with gital signal standards d liers of safe roblems sol al feeling” a different de
s focuses on safety, whe h problem o
ters and re
elatively da c reason wh . Their dan dangerous ev
is compute of occurre derstood fai o-called saf
stoppage.
of its actio cal, but ther ge.
h safety, an computing, dealing with ety systems lved in scie and experie signers, are
n partial pro re there exi of choosing lated long-
angerous eq hy human s ngerousness vent. From ed as combi nce of unw ilure but al fe failure). C
More impo on demand, re could be
nd especial , is the area h reliability solve many entific way, ences of des e often dive
oblem with ist more prin g relevant v
-term econo
quipment su society acce
rate is wro the theory o ination of m wanted eve
lso e. g. fa Consequenc ortant impac
, typically also exposu
lly systems a which is m y, risk and s y problems , but some signers. It m erse and the
choosing of nciples of s value of phy
omical pro
uch as petro epts their pr ongly under of dependab more factors ent. This m alse action
ce of false i cts results
in case of ure of huma
s based on much focuse
safety conf related with
of them ar means that ere is no rea
f relevant d solution. To ysical quan fitability o
chemical rocessing rstood by bility and s, at least mentioned of safety impact is from no- f failure.
an health
n modern ed today.
firms this h request re solved solutions ason why
ata about o be more ntity with f chosen
O
A B C Sezna 1 Ú
1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2 V
2.1 2.2 2.3 2.4 2.4 2.4 2.4 2.4 2.5 3 C 4 S
4.1 4.2
Obsah
Seznam p Seznam ta Seznam o am použitý Úvod ...
Definice p Cíle práce Použitý ap Limity a o Struktura d Vymezení zk Význam p Stručný úv Příklad po Validace p 4.1 Analo 4.2 Výběr 4.3 Výběr 4.4 Zhodn V praxi po Cíle disertač
tručný pře Ukazatele Výpočet z
říloh: ...
abulek: ...
brázků: ....
ých zkratek ...
problému ....
...
parát ...
omezení prá disertační p koumané o pojmů verifi vod do prob oužití výběro
pomocí logi ogové spojo rové zapoje rové zapoje nocení uvaž oužívané sys
ční práce...
ehled teorie spolehlivos ákladních u
...
...
...
k a symbolů ...
...
...
...
áce ...
práce ...
oblasti ...
ikace a valid blematiky sy ových systé ického spojo ování signálu ení 2/3 ...
ení s redukcí žovaných m stémy verif ...
e spolehlivo sti ...
ukazatelů sp
...
...
...
ů ...
...
...
...
...
...
...
...
dace ...
ystémů, sou émů ...
ování signál u ...
...
í počtu vstu možností zap fikace ...
...
osti ...
...
polehlivosti
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
uvisejících s ...
lů ...
...
...
upních kaná pojení ...
...
...
...
...
objektu ...
Technická
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
s bezpečnost ...
...
...
...
álů ...
...
...
...
...
...
...
univerzita v
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
tí ...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
v Liberci
... 8
... 8
... 9
... 10
... 12
... 13
... 13
... 14
... 14
... 15
... 17
... 17
... 19
... 20
... 23
... 23
... 23
... 24
... 24
... 25
... 27
... 29
... 29
... 29
4.3 4.3 4.3 4.3 4.3 4.4
4.4 4.4 4.4 4.4 4.4 4.4 4.4 4.5 4.6 5 S
5.1 5.2 5.2 5.2 5.2 5.2 5.2 5.2 5.2
Struktura o 3.1 Sériov 3.2 Parale 3.3 Výběr 3.4 Ukaza Vybrané m 4.1 Analý 4.2 Analý 4.3 Metod 4.4 Metod 4.5 Metod 4.6 Metod 4.7 Marko Spolehlivo Zálohovan polehlivost Validace s Spolehlivo 2.1 Norm 2.2 Názvo 2.3 Norm 2.4 Norm 2.5 Pokyn 2.6 Norm 2.7 Norm
objektu ...
vé zapojení elní zapojen rové zapoje atele spoleh metody anal ýza způsobů ýza způsobů da blokovýc da výpočtu da analýzy s da analýzy s ovova analý ost v analýz né systémy . t ve vybran signálu v od ost v technic my pro zabez oslovné nor my pro mana my pro mana ny k udržov my pro analý my pro ověřo
...
...
ní ...
ení...
hlivosti náso lýz spolehliv ů a důsledků ů, důsledků
ch diagramů bezporucho stromu poru stromu udál ýza (MA) ...
zách bezpečn ...
ných publik dborných pu cké normali zpečovací sy rmy spolehl agement kva agement spo vatelnosti a s ýzu spolehliv ování, zjišťo
...
...
...
...
obných zapo vosti ...
ů poruch (FM a kritičnost ů bezporuch ovosti z dílů uchových st lostí (ETA) ...
nosti ...
...
kacích ...
ublikacích ...
izaci ...
ystémy ...
ivosti ...
ality ...
olehlivosti ..
související n vosti a odha ování a zlep
...
...
...
...
ojení ...
...
MEA) ...
ti poruch (F hovosti (RB ů (PC) ...
tavů (FTA) . ...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
normy ...
ady hodnot pšování hodn
...
...
...
...
...
...
...
MECA) ...
BD) ...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
ukazatelů s not ukazate
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
spolehlivost elů spolehliv
... 32
... 32
... 35
... 37
... 39
... 40
... 41
... 42
... 42
... 42
... 43
... 43
... 44
... 44
... 44
... 46
... 46
... 47
... 47
... 50
... 50
... 51
... 53
ti ... 54
vosti .. 56
5.2 5.3 6 Z
6.1 6.1 6.1 6.1 6.2 7 M
7.1 7.2 8 Z Použ
A Sezn Příloha A
B Sezn Tab. 1: P Tab. 2: V Tab. 3: V Tab. 4: P
2.8 Norm Shrnutí po Zvýšení par Násobné m 1.1 Porov 1.2 Rozho 1.3 Výsle
Přínosy tém Možnosti a p
Navržený Autovalida Závěr ...
itá literatu
nam příloh A: Poznámk
nam tabul Přehled ana Výsledky lo Výsledky vý Parametry m
my pro zlepš oznatků o pr rametrů spo měření fyzik vnání možno odovací mo edky rozhod matu práce perspektivy
ekonomick ační senzory ...
ura ...
h:
ky k tvorbě
lek:
alýz spolehli ogického sp ýpočtu para modelového
ování ukaza roblematice
olehlivosti kálních velič
ostí logické odel ...
dovacího mo ...
y v pokrač ký model ...
y ...
...
...
logických h
ivosti a vho ojování sign ametrů spole o případu ho
atelů spoleh verifikace pomocí val čin ...
ho spojován ...
odelu ...
...
ování prác ...
...
...
...
hodnot pro
odnosti jejic nálu od tří n ehlivosti ...
odnocení log
hlivosti ...
a validace v lidace ...
...
ní signálu ...
...
...
...
e ...
...
...
...
...
algoritmy, u
h použití ....
nezávislých ...
gických vyh
Technická
...
v publikacíc ...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
uvedené v t
...
h čidel ...
...
hodnocovac
univerzita v
...
ch ...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
tab. 2. ...
...
...
...
cích členů ..
v Liberci
... 58
... 59
... 60
... 60
... 61
... 66
... 70
... 75
... 77
... 77
... 79
... 81
... 83
... 93
... 41
... 63
... 67
... 70
C Sezn Obr. 1: P Obr. 2: M Obr. 3: S Obr. 4: P Obr. 5: V Obr. 6:
poruch ..
Obr. 7:
skrytých skrytých Obr. 8: Z poruch ..
Obr. 9:
poměru dob do ú Obr. 10:
nam obráz Příklad logi Možnosti sp Sériové zap Paralelní za Výběrové za
Graf závisl ...
Graf závisl h a zjevný h a zjevných
Závislost st ...
Graf závis intenzit por údržby zjevn
Ilustrační g zků:
ky reálného pojení tří red
ojení ...
apojení ...
apojení 2 ze losti nepoho ...
losti nepoh ch poruch, h poruch ...
třední doby ...
slosti středn ruch skrytýc ných a skry graf hledání
o propojení dundantních ...
...
e 3 ...
otovosti sys ...
otovosti sy , za předp ...
mezi poruc ...
ní doby pro ch a zjevný ytých poruch
í ekonomick
více systém h měřících k ...
...
...
stému na po ...
ystému v záv okladu sho ...
chami na po ...
ovozu mez ých poruch, h ...
ky optimáln
mů do jedno kanálů do je ...
...
...
oměru inten ...
vislosti na odných stře
...
oměru inten ...
i porucham za předpok ...
ního systém
ho výsledné edné výsled ...
...
...
nzit skrytýc ...
poměru int edních dob ...
nzit skrytýc ...
mi měřicího ladu shodný ...
mu ...
ého údaje ..
dné hodnoty ...
...
...
h a zjevnýc ...
tenzit poruc b do obnov ...
ch a zjevnýc ...
o systému n ých středníc ...
...
... 22
y ... 23
... 33
... 35
... 37
ch ... 71
ch vy ... 72
ch ... 73
na ch ... 74
... 77
Seznam
A C CCF EDU HAZOP
HF HRA
IMK JE MK MTBF MTTF MTTR P r
ri
R(t1, t2) ŘS Si
SIL t T
m použitý
ých zkrate součinite následek porucha Jaderná e studie ne Study) lidský fa analýza s Analysis individuá jaderná e měřící ka střední d střední d střední d pravděpo celkový empirick pravděpo řídicí sys stav syst úroveň in kalendář celková k
ek a symb el asymptoti k (z angl. Co se společno elektrárna D ebezpečí a
aktor (z angl spolehlivos s)
ální měřicí elektrárna
anál doba provoz doba do poru doba do obn
odobnost počet poruc ká četnost p
odobnost be stém tému
ntegrity bez řní doba, po kumulovan
bolů ické pohoto onsequence ou příčinou Dukovany
provozusch
l. Human F ti lidského č
kanál
zu mezi poru uchy
novy
ch
oruch za uv ezporuchové
zpečnosti (z o které byla á doba prov
ovosti (z ang )
(z angl. Co
hopnosti (z
actor) činitele (z a
uchami
važovaný in ého provozu
z angl. Safet ukončena z vozu
Technická
gl. Availabi
mmon Cau
z angl. Haz
angl. Human
nterval u (z angl. R
ty Integrity zkouška
univerzita v
ility)
se Failure)
ard and Op
n Reliability
Reliability)
Level)
v Liberci
perability
y
Tp
U λ
λ D, λ H
μ χ2 Zkratky
celková
a symboly,
k součinite intenzita dolní a h skutečné intenzita rozdělen mající pou
kumulovan el asymptoti a poruch horní mez dv é hodnoty in a oprav ní chí-kvadrá uze místní vý
á doba, po k ické nepoho
voustrannéh ntenzity por
át
ýznam, jsou
kterou bylo otovosti
ho konfiden ruch
u vysvětleny
zařízení v p
nčního interv
y při prvním poruše
valu
m použití v textu.
1 Úvo Pr elektrick vyspělé již exis moderni spolehliv jejich pr konstruk En to často společno značně k totální Proto l infrastru a zdokon pozorno
Z u a systém získat in informac informac Te spolehliv a postup otázka na zákla možnost
od
o moderní ké energie.
země a její tující a vy izovat a vy vosti a bez rovozu. Při kcí a ideový nergetika je ani neuvě osti. Z hled složitý prob mu kolapsu ze tvrdit, uktury). Z nalovat pro
st problema uvedených my pro energ
nformaci o m ce o stavec ci pro bezpe eoretické zá vosti. Tato py a navrho
zvyšování adě komplex tí eliminace
společnost Elektrická í ekonomiky
yzkoušené yvíjet nové zpečnosti, a
i tomto pro ých pochodů nezbytným ědomí. Ener diska státu j blém. Při d u bankovnic že patří výše uved odukci a d atice spoleh
důvodů b getiku“, pro měřené velič ch technolo
ečnou a eko áklady, na n
vědní dis ovat řešení spolehliv xního přístu e slabin ve s
je jednou energie v y. Její spotř
zdroje a é. Velký d a to již v et ocesu je ve ů.
m předpoklad rgetika je v je možné p dlouhodobé
ctví, teleko k důležitým dených dův
distribuci e hlivosti a bez byla v rám ojekt č. 1M
čině. Hodno ogie energe onomicky ef nichž je tat ciplína si k
nalezených vosti hledá
upu k řešen polehlivost
u z životn současné d řeba neustá technická důraz je při
tapě jejich elmi vhodné
dem pro sp však také j posuzovat j ém výpadku omunikací, v m prvkům vodů je z elektrické
zpečnosti en mci výzkum M06059, řeše
oty fyzikáln etického bl fektivní výr to disertačn klade za c h problémů áním slabý nému problé i a tím i bez
ně důležitýc době neodm ále stoupá, p řešení, ale i tom klad návrhu, a z é poučit se
okojený živ edním z pi její vazby n u dodávky v návaznost m národní
zřejmé, že energie. To nergetickýc mného cen ena otázka, ních parame loku a dal robu tepelné ní práce pos cíl neustále ů. Při analý
ých míst ému. Tj. p zpečnosti zk
Technická
ch služeb myslitelně p proto nestač e je nutné den na dos zachování t e z chyb a
vot každého lířů fungov na celou in elektrické ti na to i d infrastrukt e je nezby
o vyžaduje ch zařízení.
ntra „Progr s jakou spo etrů v energ
lší údaje p é a elektrick stavena, jso zlepšovat ýzách spole (nejslabšíc ři respekto koumaného
univerzita v
výroba a patří k živo čí pouze pro é stávající sažení vyso
těchto vlast omylů pře
o jedince, př vání moder nfrastrukturu
energie mů dopravy a p
tury (tzv.
ytné dále e věnovat
resivní tec olehlivostí j getických pr představují ké energie.
ou obsaženy používané hlivosti se ch článků vání ekono systému.
v Liberci
dodávka otu každé
ovozovat systémy oké míry
tností při dchozích
řestože si ní lidské u, což je ůže dojít průmyslu.
kritické rozvíjet značnou
chnologie je možné rovozech, základní
y v teorii procesy pak řeší řetězu) omických
1.1 De Té navrženo úkolů vý z prostře č. 1M06 systémů signálu funkci p Vysoké hodnoty informac z násobn některý předklád 1.2 Cí Pr jednotliv získanéh vhodný řízení a hodnoty z pohled nepohoto provozu uvažová podmínk diagnost faktoru, a poskyt
efinice pro éma disertač o na základ ýzkumného edků Mini 6059). Dosu nalezení z násobnýc potřebují ob
spolehlivo fyzikální ce. Algorit ných vstupů
z používan daná diserta íle práce
áce si klade vé způsoby ho vzájemn
aparát pro zajištění be z násobný du spolehliv ovosti (A) . Pro všech ány stejné
ky dále pa tického pok
(ne)bezpeč tuje návod
oblému ční práce ve dě diskuze s
centra „Pro sterstva šk ud nevyřešen optimálního ch měření f
bdržet jedin osti tohoto veličiny a tmů, které ů, je několi ných algori ační práce.
e za cíl jedn y verifikace ou kombina o posouzení ezpečnosti. V ých měření vosti, mezi j
a střední d hny uvažov okrajové p atří nemožn krytí), možn
nost poruch pro výběr
e znění „Ve s odborníky ogresivní te kolství, ml nou problem o způsob v fyzikálních ný, co nejvě
výsledného následnou se v praxi ik a dosud
tmů kvalitn
noznačně o e a validac
ací několik í vhodnosti V práci jsou . Tyto mo jinými jsou doby provo
vané algori podmínky, nost odhali
nost nastou h atd. Práce vhodného a
rifikace a v y z oboru en echnologie a ládeže a matikou je u výběru (res
veličin. Ří ěrohodnější o údaje je
kombinací používají neexistuje nější, než
odpovědět n ce výsledn ka vstupních
i nasazení u popsány a ožnosti nale posouzeny zu mezi po tmy výběru a sice reá it všechny upení poruc popisuje, s algoritmu p
validace info nergetiky p a systémy p
tělovýchov u elektronic sp. výpočtu ídicí a hav í, údaj o pr možno do í naměřený
pro získán jednoznačn ostatní. To
na otázky, ja ného údaje h údajů. Da
jednotlivýc a analyzová ezení výsle y a porovnán
oruchami (M u/výpočtu v álné podmí
poruchy d chy se spol shrnuje a ho pro získání
ormace o m při formulov
pro energeti vy České
ckých řídicí u) řídicího arijní systé rocesu, kter osáhnout n ých hodnot
ní jediného ná odpověď outo proble
aký dopad n o měřené alším cílem ch typickýc ány způsoby edné hodno ny hodnoty MTBF) za věrohodné ínky provo diagnostický
lečnou příč odnotí výše
výsledné h
měřené veliči vání úloh p iku“ podpor
republiky ch a bezpeč
(resp. hav émy ke své
rý řídí, resp ásobným s do jedné o výslednéh ď na otázku ematikou se
na spolehliv fyzikální m práce je n
ch aplikací y získávání oty jsou po
jejich asym reálných p řídicí hodn ozu. Mezi ým signále činou, vliv uvedené sk odnoty z ná
ině“ bylo pro řešení rovaného (projekt čnostních varijního) é správné p. hlídají.
snímáním výsledné ho údaje u, zda je e zabývá
vost mají veličině, navrhnout systémů výsledné orovnány mptotické podmínek noty jsou
okrajové em (míra
lidského kutečnosti ásobných
okrajový graficky měřicího varianty 1.3 Po Ře z násobn samozřej známé m jednotliv individu předklád disciplín 1.4 Li Úp zapříčině
Vě vnímají j jako náv rozvahy,
ých podmín y vypočte a o systému.
algoritmu p oužitý apa ešení probl ných vstup ejmě také z metody anal vé typy zap uálních měře
daná diserta ny, ale pouz
imity a om plné vyřešen
ěno omezuj
• nedost
• nedost význam
• žádné a poru
• zkresl
• nedost
• nedost bezpeč
• apod.
ětšina těcht jako data př vod pro pr , který algo
nek a para zobrazí ho Výstupem pro výběr/v arát
lému nalez pních údajů
základního lýz spolehliv pojení algor
ení fyzikáln ační práce s ze s oblastm mezení prá ní nastíněné jícími skute
tupnost úda tatek dat o mu,
nebo zkres uch, způsobe
ené údaje o tupnost dat tupnost dat čnostního sy
.
to dat buď říliš citlivá rovozovatel oritmus pro
ametrů spol odnoty nepo m tohoto m výpočet výsl
zení nejvho ů vyžaduje matematick vosti a způs ritmů pro vý ní veličiny.
si neklade mi, které se d
áce
ého problém ečnostnostm ajů o pořizov
poruchách
slené údaje ených lidsk o dobách do
o ekonomic t o ekonom
ystému,
neexistuje, na to, aby m le řídicích/
kombinaci
lehlivosti k ohotovosti a modelu je d ledné hodno
odnějšího a e znalosti kého aparát soby výpočt ýběr/tvorbu
Teorie spo za cíl sezn dotýkají řeše
mu bohužel mi, jako jsou vacích cená v provozu
o relativním kým faktorem
obnovy fun ckých ztrátá mických ná
, nebo je v mohla být zv
/bezpečnost i násobných
komponent a MTBF pr dále doporu oty z násobn
algoritmu p z oblasti te tu. V práci tu relevantn u vhodného lehlivosti je ámit čtenář eného probl
přesahuje m u:
ách jednotliv a jejich nev
m zastoupen m,
nkce porouc ách při výpa ásledcích fa
výrobci a p veřejněna. Z tních systém h měření po
Technická
měřicích s o každý uv učení výbě ných měřen
pro získání eorie spole
jsou obecn ních ukazate výsledného e samozřejm ře se všemi
lému.
možnosti dis
vých řešení vhodné tříd
ní poruch se
chaných zař adku provoz alešného za
provozovate Z tohoto dů mů na vyt oužít. Do př
univerzita v
systémů tab važovaný al ěru jedné k ní.
í výsledné ehlivosti a
ně popsány elů spolehli o údaje z ná mě obsáhlej
i aspekty té
sertační prá
í řídicích sy ění z hledis
e společnou
řízení, zu,
apůsobení Ř
elé řídicích ůvodu je prá tvoření eko ředloženého
v Liberci
belárně a lgoritmus konkrétní
hodnoty rizik a y některé ivosti pro ásobných jší, avšak éto vědní
áce. To je
stémů, ska jejich
u příčinou
ŘS, resp.
systémů áce pojata onomické o modelu
vstupují zjevných také s n měřicích
U definova mohl za chyby li tudíž ne stejný v hodnoty k celkov ohodnoc všechny fyzikáln 1.5 St Di z měřicíc výběr/vý členěna s okolno řešení p podrobn kombina analyzov kapitole výsledné kteří se vztahem výběru v
údaje o in h/skrytých p
následky, h/bezpečnos Uvažované
aného algor asáhnout pou
idského fakt bude mít ro vliv pro ka
) a jako t vé nepohot ceny, protož
uvažované í veličiny.
truktura d isertační pr
ch kanálů.
ýpočet jedn do osmi ostmi vznik problému po ně popisuje
ace násobný vány. Třetí
je předsta é hodnoty z podobným m k problem
validní hodn
ntenzitách p poruch atd.
které moh stních systém
řídicí a ritmu, nevy uze při údr toru předpo ozhodující v aždý z uvaž
takový neb tovosti ŘS.
že i jejich é algoritmy
disertační p ráce se vě Část tohot né výsledné
kapitol a d ku potřeby p oužity a s o problém, ých vstupů
kapitola in vena báze z násobných m probléme matice spoleh
noty za pom
poruch jedn , ale pro ko hou být mů.
havarijní s yžadují tedy ržbě celého okládáme st vliv na hod žovaných z bude v anal
. Také po vliv na celk y výběru/vý
práce ěnuje prob to problému
hodnoty z doplněna j práci vytvo omezeními,
který je tř do jedné nformuje o
znalostí, n h měření. Pá em již zabý
hlivosti a d moci násobn
notlivých m ompletní ek
způsobeny
systémy pr y při své či systému, p tejné pro vš dnoty pohot způsobů kom
lýze počítá oruchy se
kovou (ne) ýpočtu jedn
blematice v u je možno násobných ednou přílo ořit, s řešen
které se v řeba vyřeši výsledné h
vytyčených a jejímž zá átá kapitola
ývali. Násl dále několik ných měření
měřicích sys konomickou
selháním
racují auto innosti zása případně v e šechny uvaž tovostí každ mbinace ví ána hodnot
společnou pohotovost né výsledné
verifikace o vyřešit p
měření jed ohou. Prvn ým problém v průběhu p
it. Jsou v n hodnoty, kte
h cílech řeš ákladě bude
obsahuje s ledně jsou k publikací, í jedné fyzik
stémů, proc u rozvahu by m (resp. f
omaticky n ahy člověka etapě návrh žované algo dého algorit íce vstupů ta příspěvk příčinou ŘS předpo é hodnoty z
a validace pomocí nale
dné fyzikáln ní kapitola mem, nástro práce vysky
ní také uv eré budou v šení disertač e řešen pro tručné shrn
uvedeny t vztahujícíc kální veličin
centuální za y bylo nutn falešným z
na základě a a lidský f u algoritmu oritmy, lidsk
tmu (resp. b do jedné ku lidského nebudou v okládáme st
z násobných
e násobnýc ezení algor ní veličiny.
čtenáře se oji, které b ytly. Druhá vedeny tři m
v dalších ka ční práce. V oblém výbě nutí výsledk technické n ch se k prob
ny. Šestá ka
astoupení né počítat zásahem)
předem faktor by u. Možné ký faktor bude mít výsledné o činitele v modelu tejný pro h měření
ch údajů itmu pro
Práce je eznamuje budou při kapitola možnosti apitolách Ve čtvrté ěru jedné ků autorů,
normy se blematice
apitola je
disertačn důvodů Sedmá k jedné ho shrnuje p
ní práce. So a kvůli kon kapitola na odnoty z ná podstatné m
oučástí této ntinuitě text abízí návrhy ásobných m myšlenky a v
kapitoly je
tu umístěny y na možn měření fyzik výsledky pr
de facto tak y komentáře ná pokračov kální veličin ráce.
ké příloha A e k výpočto vání řešení ny. A kone
Technická
A, ve které ovému apará
problemat ečně závěre
univerzita v
jsou z pros átu vlastníh tiky výběru ečná, osmá,
v Liberci
storových ho řešení.
u/výpočtu kapitola
2 Vym
2.1 Vý Di těmito p ověřován aplikacíc zcela sou Ve pravosti prověřen jejich od V
Na protože provozo potvrzuj V
mezení zk
ýznam poj isertační pr
pojmy mín ní, zatímco ch je verifik uhlasit.
e slovníku
; ověřován ní“. Je tedy dlišnosti v te
normě [87]
• verifik činnos
• valida jako c toleran a základě tě
pomocí ní vatel bez o e správnou některých d
• verifik specif přezko požad
„ověře
• valida přísluš
koumané
jmů verifi ráce se zab něno? Veri o pojem va kace a valid
cizích slov ní“. Valida y zřejmé, že
echnických je definová kace - potv sti splňují cí ace systému celek splňu nce k závad ěchto defini
pouze ově ohledu na č funkci celé detailech se
kace - potv fikované po
oušení výs avkem pro eno“.) ace - potvrz
šné požadav
oblasti
ikace a val bývá proble fikace býv lidace se n dace považo
v je pojem ace je de e oba výraz publikacích án pojem vrzení zkou
íle a požada u - potvrzen uje příslušn dám, robustn
c lze verifik ěřujeme, zd činnost celé ého systému liší definic vrzení zkouš ožadavky ( sledku dan o tuto činno
zení zkoušk vky pro spe
lidace ematikou ve vá v odborn nepřekládá
ována za je
m verifikac efinována j zy mají velm
h, zabývajíc
uškou a dolo avky defino ní zkouškou né požadavk
nost).
kaci považo da nějaká či ého systému u jako celku
e pojmů ver škou a obsta (Při návrhu é činnosti, ost. Odpov
kou a obstar ecifický cíl
erifikace a ných publik a používá eden nedělit
ce definová jako „ověř mi podobný cích se prob
ožením obj ované pro tu u a poskytnu
ky specifik
ovat za jaký innost plní u, jehož je u, ne pouze j rifikace a v arání objekt u a vývoji , aby se vídající stat
rání objekti užití. Při ná
validace s kacích čast se v tomto telný proces
án jako „po řování, ov ý význam a blematikou s
ektivních d uto činnost,
utím dalších kací (funkč
ýsi nižší (dí požadavky celkem. Op jednotlivých alidace, uve tivního důka i se ověřo
určila sho tus bývá oz
ivního důka ávrhu a výv
signálu. Co to překládá
tvaru. V n s, s čímž vš
otvrzení sp ěření, prov a bude nutn spolehlivost
důkazů, že
h důkazů, ž čnost, doba
lčí) stupeň y, které na
proti tomu h jeho souč edené v nor azu, že byly ování týká
da se stan značován t
azu, že jsou voji se valid
o je však ána jako některých
šak nelze
právnosti, věřování, né hledat
ti.
výsledky
že systém odezvy,
validace, ni klade validace ástí.
rmě [71]:
y splněny procesu noveným termínem
u splněny dace týká
Ta k validac
V
I ověřován
Př vznikléh je možn algoritm inteligen z histori ověřován ale je ne optikou,
1 Je neshodu, fyzikální systému je nazveme o
proces Valida podmí bývá o může aké v případ
ci funkce ce normě [45]
• ověřov specif
• valida požad splněn v případě d ní (verifikac edkládaná ho kombina né pojmenov mů zpracová ntní vstupní e umí roz ní dílčích h edílnou souč závislé na
e jistým rozpo vzniklou hist veličiny a ov e však ověřen ověření správn
su testován ace se obvy ínek. Může označován být validace dě těchto d elého systém
jsou defini vání - po fikované pož ace - potv avky na sp ny
definic uve ce) tím, že p disertační p cí několika vat pouze „ ání násobný
í údaje, kte zeznat sprá hodnot vstup
částí uvažov funkci, kte
orem, že výstu toricky. Z hle věření této sp ní správnosti in nosti výsledné
ní produktu ykle provád e však být p
termínem „ e prováděna definic je m mu.
ice verifikac otvrzení pro
žadavky by vrzení pro pecifické za
edených v n poskytuje d práce se za vstupních ú
„validace in ých vstupů eré na zákl ávnost/chyb pních údajů vaných algo erou od ver
upem verifika ediska jednot právnosti je ndividuálního ého údaje, vzn
u za účelem dí u finálníh potřebná i
„validováno a vícekrát.1 možné cháp
ce a validac ostřednictví yly splněny
střednictvím amýšlené po
normě [45]
důkaz o spln abývá nalez údajů z měř nformace o do vyhodn ladě porovn nost tohoto ů (tedy jejic oritmů. Pojm rifikovaného
ačního algoritm tlivého měřicí
potom valida o MK pouze d
niklého kombi
m určení s ho produkt
v dřívějšíc o“. Pokud j
pat verifika
ce opět odliš ím poskytn
m poskytn oužití nebo
] je proces nění požadav
zením správ ření jedné f
měřené vel nocovacího nání aktuáln
o údaje. T ch verifikac my verifikac
o/validovan
mu je tzv. bit ího kanálu je ací takového dílčím procese
inací verifikov
Technická
shody s po tu za defino h etapách.
sou stanove
aci jako dí
šné od výše nutí objekt
nutí objekti pro specif
s validace vků zamýšl vné výsledn fyzikální ve ličině“. Něk
algoritmu ní hodnoty Tento proc ce) není sic ce a validac ného systém
t validity. Jedn e totiž funkcí měření. Z po em a tudíž ver
vaných vstupn
univerzita v
ožadavky u ovaných pro
Odpovídají eny různé c
ílčí proces,
uvedených tivního důk
ivního důk fickou aplik
nadřazený leného použ né hodnoty eličiny. Tent
které z uvaž však předp
měření s h ces rozpozn ce předměte
ce jsou, vidě mu vyžaduje
ná se o termin í MK správn ohledu celého rifikací, zatímc ních údajů.
v Liberci
uživatele.
ovozních ící status cíle užití,
sloužící
h:
kazu, že
kazu, že kaci byly
procesu žití.
y signálu, to proces žovaných pokládají hodnotou návání a em práce,
ěno touto eme. Tak
nologickou né změření o měřicího co validací
např. va algoritm oblast n zvoleno 2.2 St Po na „klas reakce.
paliva, r všech d měřenéh vliv na b nefunkčn dochází zprostřed tzv. bezp dostane z provoz poruchy řeší pro spolehliv
V udává, z na logic
„nepravd výrobců
2 T systémy p
alidace indi mu výběru/v
ení v odbor ve znění „V tručný úvo o technické sických“ typ
Je třeba co resp. tavení důležitých ho signálu a
bezpečnost p ního měřen
k nespráv dkovaně i k pečná poru informaci zních mezí.
mohou být blém výbě vosti.
současnosti zda je měřen ckou hodnot
da“. Valida řídicích sy
Tento průzkum pro energetiku
ividuálního výpočtu jedn
rné literatuř Verifikace a od do prob
stránce jsou pech elektrá o nejvíce el í aktivní zó
subsystémů a jeho násle provozovan ní v případě vným regu k nebezpečn ucha. Podob o norma V tomto př t mnohem z ru výsledn
i je k údaji ní důvěryho tu „pravda“
ace signálu ystémů nes
m byl provede u“, číslo proje
měřicího né výsledné ře dostatečn a validace in blematiky
u nejzajíma áren nevysk liminovat n óny reaktor ů použito edné použit ného zařízen
ě, kdy pro ulačním z ným) stavům bná situace alitě proces řípadě se vš závažnější, n ného údaje
i o hodnot odné. Tento
“, v případě je však p systematick
en autorem v ektu1M06059
kanálu a j é hodnoty z ně objasněn nformace o systémů, s avějšími obl
kytují, tedy nežádoucí n ru. Z tohoto násobnosti tí v řídicích ní. Pokud do oces probíh
zásahům.
m systému nastává v
, p su v okam šak jedná o než u poruc
o měřené
tě měřené v o bit je v pří
ě poruchy M podle prove ká a nedosa
rámci činnos 9 a výsledky
její výstup z násobných na a také pr
měřené vel související lastmi jader zejména sy nebezpečnou o důvodu je v měřících h a bezpečn o bezpečno á v normál Ty moho ve spolehliv případě, kd mžiku, kdy
tzv. nebezp chy bezpečn veličině z
veličiny př ípadě bezpo MK pak je edeného prů ahuje všech
stí výzkumnéh byly publikov
- bit valid h IMK pouh roto bylo té
ičině“.
ích s bezpe rné elektrárn ystémy kont
u událost, k e pro kontr h kanálech nostních sys
stního systé lních provo ou vést k
vostní prax dy bezpečno
y došlo k pečnou poru né. Předklád
násobných
řidáván tzv.
oruchového tento bit n ůzkumu2 v h možností,
ho centra „Pr vány ve výzk
dity - je z hou verifik éma disertač
ečností ny systémy troly a řízen kterou je p rolu správn h. Také zp stémech má ému vstoup ozních podm
k nežádouc i označovan ostní systém k vychýlení
uchu a násle daná diserta
měření po
. bit validi stavu MK negován na v ČR i u sv , které by
rogresivní tec kumné zprávě
z hlediska kací. Tato
ční práce
, které se ní štěpné poškození né funkce
pracování á nemalý
í signál z mínkách, ím (ale ným jako m naopak procesu edky této ční práce o stránce
ity, který nastaven
hodnotu větových takováto
hnologie a ě číslo B02
informac zálohova fyzikáln spojují v validity parametr určení v fyzikáln minimál zpracová některýc platných 2.3 Př V j s výběro reaktoru elektrárn Protectio pro funk Actuatio a řídí jed Dr reaktoru realizová
Sy popis je na obr. 1
Sy přerušen signálu regulačn
ce mohla p anými měř
ě oprávněn výběrovými
pro jednot ry spolehliv validity ind ích velič lní/maximál ání násobn ch ŘS při p h měřících k
říklad pou jaderné ele ovým zapoje u, tedy pro
ně vykonáv on System - kce systém on System).
dnu sadu no ruhým syst u (Digital R ány limitačn ystémy DRP uveden v n 1.
ystém rychl ní štěpné re znamená p ní tyče spuš
poskytovat.
eními. Pom ném pásmu
i obvody po tlivé kanály
vosti celého dividuálního in (určen lní hodnoty ných měřen poruše sním kanálů.
užití výběr ektrárně Du ením. V této o jednu z n
vány. Jedn - dále DRP mů RTS (R
Tento systé ormálních vy témem, pou
eactor Limi ní funkce re PS a DRLS následujících
lého odstav eakce v akt
plné odstav štěny do ak
. Významn mocí digitál a pro zvýše omocí logik y a následn
o měřicího o MK a n ní výsledn
atp.). Další ní je fakt, mače (či sn
rových syst ukovany exi o kapitole b nejdůležitějš ná se o di PS). Je to sy Reactor Tri
ém řídí výs ypínačů RT užívaným p
itation Syst eaktoru - RL
jsou tedy s h odstavcích
vení reaktor tivní zóně r vení reakto ktivní zóny
né měřené lní techniky ení spolehli
ky 1/2, 2/3, ně uvažovat systému. V následné zp
ného úda ím nedostat že výběro nímačů) aut
témů istuje množ bude předsta
ších bezpeč igitální sys ystém, ve kt p System) tupy ze sním TS a jednu s
pro ochranu tem - dále D LS (Reactor
loženy ze s h a jejich vz
ru (RTS - reaktoru a p oru. Pokud vlastní vah
veličiny js y se násled
vosti měřen , 2/4 apod.
t i ten. Tím V současnost pracování v aje např.
tkem v souč ový algoritm
tomaticky n
žství záloho aven systém čnostních f stém ochra
terém je im a ESFAS mačů do ov sadu diverzn
u reaktoru, DRLS). Jed r Limitation ystémů RT zájemná pro
Reactor T pro ukonče je tento s hou rychlos
Technická
sou snímán dně zjišťuje ného kanálu Je vhodné mto postupe ti někteří d validních n
zprůměr časnosti pou mus zpraco nepřizpůsob
ovaných sys m, který se p funkcí, kte any reaktor mplementová
(Engineer vládacích ob
ních vypínač je digitáln dná se o sys
n System).
S, ESFAS a ovázanost a
Trip System ení provozu
signál vytv stí 20÷30 c
univerzita v
ny násobný e, zda je s u se násobn nejprve ur em je možn dodavatelé Ř naměřených rováním,
užívaných a ování signá buje zbylém
stémů, kter používá pro ré jsou na ru (Digital
ána výběrov red Safety bvodů akční
čů RTS.
ní limitačn tém, ve kte
a RLS. Jejic a logika je z
m) je aktivo u reaktoru.
ořen, jsou cm/sec. I kd
v Liberci
ými nebo signál ve ná měření
rčit index né zvýšit ŘS neřeší h hodnot
výběrem algoritmů álu se u mu počtu
ré pracují o ochranu a jaderné
Reactor vá logika Features ích členů
ní systém erém jsou
ch krátký obrazena
ován pro Aktivace
všechny dyž bude
signál p z koncep (napříkla Hl jistých p
„bloková skupiny
Úč zajištění celistvos uvádí sy systému rychloči reaktoro
přerušen, bu pce “bezpeč ad z důvodu lavní funkc předepsanýc
ání zvednut regulačních čelem systé ím jaderné sti primární ystém ESF ESFAS ov nné oddělo ového bloku
udou tyče čné poruch u výpadku e í limitačníh ch podmíne tí regulačníc h tyčí“ ke sn ému zajištěn
bezpečnost ího nebo sek FAS autom
vládají před ovací armatu u a další zaří
padat dále hy", tj. jestl
elektrického ho systému ek. Spouštěn
ch tyčí“ k o nížení výko ní bezpečno ti celého bl kundárního maticky do devším akč
ury pro lok ízení k loka
až do kon liže nastane o proudu), b
(RLS) je o ní limitační omezení růs onu reaktoru osti (ESFAS loku i okol o okruhu, až
činnosti za ní členy ha kalizaci uni alizaci a likv
ncové polo e možnost bude signál
omezení ne ího systému stu výkonu r u.
S) je likvida í. V případ ž po rozsah
ařízení bez avarijních s ikajícího ch vidaci uvede
ohy. Aktiva výpadku b vyvolán.
bo snížení u spočívá v reaktoru a v
ace předpok dě havárie s maximální zpečnostních
systémů chl hladiva v he ených havár
ace signálu bezpečnostn
výkonu rea v generován
v ovládání „
kládaných h spojené s po
projektové h systémů.
lazení aktiv ermetických rií.
vychází ní funkce
aktoru za ní signálu
„zasunutí
havárií se orušením é havárie, Signály vní zóny,
h boxech
Technická univerzita vv Liberci
RCS RRCS 3x Bezp
síť N
2x Doz síť N
Obr.
V prováděn výsledná hodnota pohotov reaktoro několika Příklady v násled
1: Příklad místech, kd n ve třech n á hodnota m
je vrácena ost takovéh ového bloku
a individuál y dalších dujících kapi
logiky reál de je uvede na sobě nez měřené vel a zpět do hoto výběr u. Výběrové lních měřicí možností itolách.
RLP pečnostní
ERVIA
zorovací ERVIA
DRLS
RRCS RCS
lného prop ena logika v
závislých vý ličiny, vych procesu ří rového člen é zapojení 2 ích kanálů d logického
RPP PU
HO1
Ruč
RR
2/3
pojení více s výběru řídic ýpočetních házející z in
zení všech nu má ted 2 ze 3 však
do jedné vý zapojení
Vypínače RT (TBN)
RPPU U - Ax
ELS 2/2 2/2 ční ovládání
DRP
2/3 2/3 RCS
systémů do cích signálů celcích. Po ndividuálníc h tří dílčích dy nemalý není jediný ýsledné hodn více měř
TS
U -Ay RPPU
2/2 2
PS
Ruční ovládání Akční členy
Diver Současná prioritní logika
RPPU-
o jednoho v ů jako 2/3, j omocí výběr ch měření h měřicích vliv na ce ým možným
noty údaje řicích kan
S -Bx
2/2
y
2/3 2/3 rzní vypínače R
(TBD)
a ELS
výsledného je každý al rového člen a tato veri systémů.
elkovou po m způsobem
o fyzikální nálů jsou
SAS-N By
HRK RTS
údaje lgoritmus nu se určí ifikovaná Skutečná ohotovost m spojení veličině.
uvedeny
2.4 Vaalidace poomocí logicckého spojjování signnálů
2.4.1 AAnalogové spojování ssignálu Jed
výsledný operace algoritm druhých který na spojitá h signálu.
nebo pří uvedeno
dnou z mož ý údaj, je v se nejčastě my pro nale mocnin ap a základě p hodnota de Vzniklý vý ímo vstupuj o na obr. 2 (v
žností, jak vzájemná k ěji provádí b ezení výsle pod. Do celé
orovnávání erivace, fyz ýsledný úd ující do regu
varianta A)
z redundov kombinace
běžným zpr edku, jako ého procesu í výstupních zikálně real
aj je snadn ulátoru. Sc a v další pr
vaných měř signálů z m růměrování
např. medi u měření je h hodnot (n lizovatelná no použiteln
hematické ráci bude oz
ření téže fy měřících k m vstupníc ián, geome možné zap např.: fyzik
hodnota d ný jako hod
znázornění značeno jak
yzikální ve análů do je h hodnot, o etrický prům
pojit ještě v kální realizo derivace apo
dnota zobra popsaného ko LOG1.
eličiny získa edné hodno ovšem exist měr, vážen validační alg
ovatelnost v od.) určuje azovaná op o postupu m
at jediný oty. Tato tují i jiné ný součet goritmus, výsledku, e validitu
erátorovi měření je
Obr. 2: Možnostii spojení tříí redundanntních měříících kanálůů do jedné výsledné hhodnoty 2.4.2 VVýběrové zzapojení 2/33
Da často po akcí, ved uvažova případě zpracová
alší možnos oužívaný pr doucích k v at zapojení
není ohodn ávány ve
stí, jak určit rincip výbě výsledku, je 2 ze 3. N nocena vali výběrovém
t z násobnéh rového zap e na obr. 2 ( Na rozdíl o
idita jednot m členu. Ta
ho měření fy pojení. Sche
(varianta B) od prostého
tlivých měř akovéto zp
fyzikální vel ematické zn ) a budeme analogové řících kanál pracování m
ličiny jednu názornění lo e ho značit j
ého spojová lů a všechn má nevýho
u hodnotu, j ogické posl jako LOG2 ání signálu ny bez rozd odu v tom,
je v praxi loupnosti . Zde lze u v tomto
dílu jsou že není
rozeznán nezpůsob kanály. P tří indiv uvědomi příčinou zapojení nastoupi měřicího 2.4.3 V
Po měřicích Naopak úpravy j proveden validitu na obr. 2 jsou př důvěryh algoritm vstupníc měření, rozhodo 1/2, vytv se v pra vyvážen proti por 2.4.4 Z
Z v 2/3, kter nízké sp
no chybné bí chybu na Porucha uv viduálních
it, že spole u. Dalším
í, je možn ila porucha o systému.
Výběrové z okud jsou v h kanálů, ne vyzvedne p e připojení na. V komb každého i 2 (varianta C
řivedeny v odnosti dan mu zvolí, jak
ch údajů atp je tu možn vacího krite voření prům axi málo po na vyšší spo ruše jednotl Zhodnocen výše uvede ré je kompr polehlivosti
individuáln a výstupu, p vedeného m kanálů. Ta ehlivost vý faktorem, nost nastoup
na jednom
zapojení s r vzaty v úva ení obtížné
pozitiva jed logického binaci s nav individuální
C) a pro na vstupní úd ného měřen ká operace s
p.). Pokud nost tento eria. Tím je měrné hodn
oužívá pro olehlivostí livého měříc
í uvažovan ených tří mo
romisem me zapojení -
ní měření. N protože bude měřicího syst
ato možnos ýběrového z
který ovliv pení skryté m ze dvou z
redukcí poč ahu nedosta navrhnout t dnotlivých s
členu, který vrženým lo
ího měřícíh aše účely bu
daje, ohod ní. Rozhod se s přivede ovšem ver údaj neuva e myšleno n
oty pouze z svou nároč celého zapo cího kanálu ných možno
ožností se p ezi neakcep
porucha je
Na druhou e přehlasov tému tedy n t se zdá b zapojení m vňuje výsle é poruchy.
zbývajících
čtu vstupní atky předch
takové uspo spolehlivost ý by určova ogickým čle ho kanálu.
ude označen dnocené in dovací člen
enými vstup rifikační alg ažovat a po
např.: reduk ze zbylých čnost, ovše ojení, zde r u.
ostí zapojen průmyslově ptovatelným ednoho měř
stranu poru vána zbývají
nastane až p být nepravd může být sn ednou hod
V takovém měřicích k
ch kanálů hozích dvou ořádání, kte
tních komb al, jaká oper enem je mo
Princip ta n LOG3. Do ndexem v
potom na py provede goritmus od
okračovat v kce výběro
validních ú em lze před reprezentov
ní
ě běžně pou m stavem pr
řícího kaná
Technická
ucha jedno ícími dvěma při současn děpodobná, nížena poru dnotu poho
m případě kanálů, a do
u způsobů ré by tyto n binací. Jedn
race má být ožno použí akového za o logické ro validity, př a základě p (výběr 2 ze dhalí poruch v řízení pod
vého zapoj údajů atd. T dpokládat, ž vanou zejm
užívá pouze rostého prům álu vychýlí
univerzita v
ho měřícíh a platnými né poruše dv
ovšem je uchou se sp tovosti výb pak již st ojde k poruš
zapojení ná nedostatky p nou možnos
t s vstupním ít hradla, k apojení je ozhodovací
řípadně př předem nas e 3, průměr hu nějakéh dle modifik
ení 2/3 na Takováto ko
že ta by m ména vyšší o
e výběrové měrování (z
a znehodn
v Liberci
ho kanálu měřícími vou nebo třeba si polečnou běrového tačí, aby še celého
ásobných potlačilo.
stí takové mi kanály která určí nastíněn jednotky říznakem taveného ze všech ho kanálu kovaného
2/2 resp.
onstrukce mohla být
odolností
zapojení z důvodu otí celou
výsledno členem p Úk potvrzen 2.5 V
verifi M kač významn Electric, algoritm
• V s T k
• V z p f
• V n p
• O j m v
• V
3 T systémy p
ou informac pro redukci kolem prác ní/vyvrácení praxi pou ezi výrobci čních algor ných dodav , Westingho mech v jejich Verifikační spojitého in Tato metod k dispozici v Všichni do zavedeno de příznak por fyzikální ve Verifikační nejen použi pouze u jedi Objeví-li se iného typu, měřicí kanál v uživatelsk Verifikačním
Tento průzkum pro energetiku
ci) a příliš počtu vstup ce je poro í zažitého n užívané sys
i a dodavate ritmů pom vatelů řídicí ouse, Honey h řídicích sy
algoritmy, ntervalu, vy da je aplik více redund odavatelé Ř
etekování v ruchy indi ličiny - rych
algoritmus, itím jeho si iného ŘS. N e ověřování , nejde o op l, ale o příp kém softwar mi algoritm
m byl provede u“, číslo proje
technicky n pních kanál ovnání spo názoru, že vý
stémy veri eli řídicích mocí struktu
ích systémů ywell, ZAT ystémech:
ověřující yužívají sig kována i v dovaných m ŘS mají v vystoupení ividuálního
hlé vybočen , který by o ignálů, ale Není to však
věrohodno pakovaný v pad speciáln re pouze ve my snímače
en autorem v ektu1M06059
náročným m lů.
olehlivosti ýběrové zap ifikace
v systémů urovaného ů pro naši T) byly získ
platnost úd nálů z jedn
případě, že ěření.
ve svých f signálu ze měřicího ní z mezí a n ověřoval pla
i z redund k standardně osti posuzov
verifikační a ní vypočítáv
zcela výjim stavu uspo
rámci činnos 9 a výsledky
modelem vý
všech tří pojení 2/3 je
ČR byl pro dotazníku.
energetiku kány násled
dajů ze sní notlivého in e pro dano
firmwarový zadaného
kanálu ne někde i příli atnost údaje ovaných m ě nabízený f vaného měř algoritmus vané veličin mečných příp
ořádaného
stí výzkumnéh byly publikov
ýběrového z
možností e nejlepším
oveden prů Dotazová (Foxboro, dující pozna
ímačů nabý ndividuálníh ou fyzikáln
ých verifik pásma a m eodpovídají
iš pomalé, t e právě prov měření téže
firmware da ření pomocí nasazený n ny, která se
padech.
na analogo
ho centra „Pr vány ve výzk
zapojení s l
zapojení m m možným.
zkum3 pou áním se u Siemens, S atky o verif
ývajících ho ho měřicího ní veličinu
ačních alg možnost zař ící rychlost tzv. zamrzn věřovaného veličiny, se aného dodav í údajů o v na daný ind projektanty
ové přístroj
rogresivní tec kumné zprávě
logickým
měření a
užívaných u většiny Schneider fikačních
odnot ze o kanálu.
je v ŘS
goritmech adit jako t změny nutí.
o snímače e objevil vatele.
veličinách dividuální y připraví
ové bázi
hnologie a ě číslo B02
