• No results found

DŮSLEDKY KORUPCE NA PODNIKATELSKOU SFÉRU

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "DŮSLEDKY KORUPCE NA PODNIKATELSKOU SFÉRU"

Copied!
94
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

DŮSLEDKY KORUPCE NA PODNIKATELSKOU SFÉRU

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Filip Langer

Vedoucí práce: doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D.

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Chtěl bych poděkovat své vedoucí diplomové práce doc. Ing. Šárce Laboutkové, Ph.D. za odborné vedení, vstřícnost při konzultacích, pomoc a rady při zpracování této práce. Mé poděkování patří též Mgr. Jaroslavu Tauchmanovi za spolupráci při vypracování této práce.

(6)

Anotace

Tato diplomová práce s názvem Důsledky korupce na podnikatelskou sféru se v první části zabývá teoretickým vymezením pojmu korupce, právní legislativy a historického vývoje tohoto jevu v České republice. V praktické části jsou detailněji analyzovány konkrétní předpokládané důsledky korupce na podnikatelskou sféru. Provedena je také komparativní analýza vybraných zemí na základě definovaných dopadů a úrovně korupčního prostředí.

Hlavní část diplomové práce spočívá v ověření základního teoretického přepokladu o existenci vlivu míry korupuce na jednotlivé analyzované ukazatele významné pro podnikatelskou sféru pomocí korelační analýzy. V závěru jsou vyhodnoceny získané výsledky a stav rozvinutosti korupčního prostředí v analyzovaných zemích.

Klíčová slova

Česká republika, důsledky korupce, korelační analýza, korupce, korupční prostředí, Maďarsko, podnikatelské prostředí, Slovensko, vliv.

(7)

Annotation

This diploma thesis with the title The Consequences of Corruption on Entrepreneurial Sphere deals in first part with theoretical definition of concept of corruption, legal legislation and with historical development of this phenomenon in the Czech Republic. In practical part there are concrete assumed consequences of corruption on entrepreneurial sphere analyzed in detail. Also there is performed a comparative analysis of chosen countries based on defined consequences and rate of corruption environment. The main part of diploma thesis consists in verifying the fundamental theoretical assumption that there exists influence of rate of corruption on single analyzed indicators important for entrepreneurial sphere by using the correlation analysis. The obtained results and state of development of corruption environment in analyzed countries are evaluated in the end.

Key Words

Czech Republic, consequences of corruption, correlation analysis, corruption, corruption environment, Hungary, entrepreneurial sphere, Slovak Republic, influence.

(8)

Obsah

Seznam zkratek ... 10

Seznam tabulek ... 12

Seznam obrázků ... 13

Úvod ... 15

1 Vymezení pojmu korupce ... 16

1.1 Formy korupce ... 17

1.2 Typy korupce ... 18

1.3 Příčiny vzniku korupce ... 21

1.4 Korupce ve světě ... 22

1.5 Vývoj korupce v České republice ... 25

1.6 Úprava korupčního jednání v právním řádu ČR ... 30

1.6.1 Zákon č. 40/2009 Sb. – 2. díl X. hlavy ... 31

1.6.2 Zákon č. 40/2009 Sb. – 3. díl X. hlavy ... 31

1.6.3 Zákon č. 40/2009 Sb. – ostatní paragrafy ... 33

1.7 Strategie vlády ČR v boji s korupcí na období let 2013 - 2014 ... 34

1.7.1 Zásadní strategické směry protikorupční politiky ... 35

1.7.2 Prioritní protikorupční opatření vlády v boji s korupcí ... 37

1.8 Dílčí shrnutí ... 38

2 Vliv korupce na hospodářství země ... 39

2.1 Ekonomické dopady spojené s korupcí ... 39

2.1.1 Charakteristika ekonomických dopadů korupce... 40

2.1.2 Vztah úrovně korupce a velikosti HDP ... 41

2.1.3 Vztah úrovně korupce a objemu přímých zahraničních investic ... 43

3 Důsledky korupce na podnikatelskou sféru ... 45

3.1 Ztráta důvěry domácích podnikatelů (Business Confidence Index) ... 46

3.2 Omezování inovací – pokles výdajů na VaV ... 50

3.3 Ztráta důvěry zahraničních investorů – pokles PZI ... 54

3.4 Růst stínové ekonomiky v důsledku vyšší úrovně korupce ... 58

3.5 Vliv korupce na hodnocení v Ease of Doing Business Index ... 61

(9)

4 Komparativní analýza důsledků korupce u vybraných zemí ... 64

4.1 Komparativní analýza Slovenska ... 65

4.2 Komparativní analýza Maďarska ... 71

4.3 Dílčí shrnutí ... 77

5 Ověření výzkumného předpokladu – korelační analýza ... 78

5.1 Dílčí shrnutí ... 82

Závěr ... 84

Seznam použité literatury ... 86

Seznam příloh ... 91

Příloha A Data použitá při korelační analýze ... 92

(10)

Seznam zkratek

BCI Business Confidence Index (Index podnikatelské důvěry)

BERD Business Enterprise Expenditure on R&D (Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru)

CPI Corruption Perceptions Index (Index vnímání korupce)

č. Číslo

ČR Česká republika

ČSFR Česká a Slovenská Federativní Republika ČSÚ Český statistický úřad

EU Evropská unie

FDI Foreign Direct Investments (Přímé zahraniční investice)

GERD Gross Domestic Expenditure on R&D (Celkové výdaje státu na VaV) GCB Global Corruption Barometer (Globální barometr korupce)

GvERD Government Expenditure on R&D (Vládní výdaje na VaV)

HERD Higher-Education Expenditure on R&D (Výdaje vysokých škol na VaV) HDP Hrubý domácí produkt

IEF Index of Economic Freedom (Index ekonomické svobody) IPB Investiční a poštovní banka

ISP Index snadnosti podnikání

MA Maďarsko

mil. Milion mld. Miliarda

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NATO Severoatlantická aliance

(11)

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PPS Parita kupní síly

PZI Přímé zahraniční investice

R&D Research and Development (Výzkum a vývoj) ROP Regionální operační program

Sb. Sbírky

SR Slovenská republika

TUL Technická univerzita v Liberci tzv. Takzvaně

USA Spojené státy americké USD Americký dolar

VaV Výzkum a vývoj VB Velká Británie

(12)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Hodnoty BCI ČR a SR 2000 - 2011 ... 66

Tabulka 2: Výdaje na VaV (BERD) ČR a SR 2005 - 2013 ... 66

Tabulka 3: Objem PZI do ČR a SR v miliardách USD 2000 - 2011 ... 67

Tabulka 4: % podíl Stínové ekonomiky na HDP ČR a SR 2000 - 2011 ... 69

Tabulka 5: Pořadí ČR a SR v ISP 2006 - 2015 ... 71

Tabulka 6: Hodnoty BCI ČR a MA 2000 - 2011 ... 71

Tabulka 7: Výdaje na VaV (BERD) ČR a MA 2005 - 2013 ... 72

Tabulka 8: Objem PZI do ČR a MA v miliardách USD 2000 - 2011 ... 73

Tabulka 9: % podíl Stínové ekonomiky na HDP ČR a MA 2000 - 2011 ... 75

Tabulka 10: Pořadí ČR a MA v ISP 2006 - 2015 ... 76

Tabulka 11: Výsledky korelační analýzy pro podmínky ČR ... 80

Tabulka 12: Výsledky korelační analýzy pro podmínky SR ... 81

Tabulka 13: Výsledky korelační analýzy pro podmínky MA ... 82

Tabulka 14: Data ČR pro korelační analýzu ... 92

Tabulka 15: Data SR pro korelační analýzu ... 93

Tabulka 16: Data MA pro korelační analýzu ... 94

(13)

Seznam obrázků

Obrázek 1: Četnost korupce v jednotlivých složkách veřejné správy ... 23

Obrázek 2: Důvody nenahlášení korupčního jednání ... 24

Obrázek 3: Vývoj indexu CPI v České republice 2000 – 2011 ... 27

Obrázek 4: Počet zjištěných a objasněných případů úplatkářství – podplácení v ČR 2008 - 2014 ... 28

Obrázek 5: Počet zjištěných a objasněných případů nepřímého úplatkářství v ČR 2008 - 2014 ... 29

Obrázek 6: HDP na obyvatele v PPS u vybraných evropských zemí za rok 2013... 42

Obrázek 7: Počet FDI projektů za rok 2013 ve vybraných zemích ... 43

Obrázek 8: Vývoj hodnot BCI v letech 2000 - 2014 v rámci ČR ... 48

Obrázek 9: Vývoj hodnot BCI a CPI České republiky v letech 2000 – 2011 ... 49

Obrázek 10: Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru (BERD) ČR 2005 – 2013 ... 51

Obrázek 11: Podíl BERD a GERD na HDP ČR v % v letech 2005 – 2012 ... 52

Obrázek 12: Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru (BERD) a hodnocení CPI České republiky v letech 2005 – 2013 ... 53

Obrázek 13: Vývoj objemu PZI do ČR v mld. USD 1995 – 2013 ... 56

Obrázek 14: Objem PZI a hodnocení CPI České republiky v letech 1996 – 2011 ... 57

Obrázek 15: % podíl Stínové ekonomiky na HDP ČR 2000 – 2013 ... 59

Obrázek 16: % podíl Stínové ekonomiky na HDP a hodnocení CPI České republiky 2000 – 2011 ... 60

Obrázek 17: Pořadí ČR v rámci Indexu snadnosti podnikání v letech 2006 – 2015 ... 61

Obrázek 18: Pořadí v rámci Indexu snadnosti podníkání a CPI České republiky 2006 – 2011 ... 62

Obrázek 19: Vývoj indexu CPI České republiky, Slovenska a Maďarska 2000 – 2011 ... 64

Obrázek 20: Vývoj hodnot BCI a CPI Slovenska v letech 2000 – 2011 ... 65

Obrázek 21: Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru (BERD) a hodnocení CPI Slovenska v letech 2005 - 2011 ... 67

Obrázek 22: Objem PZI a hodnocení CPI Slovenska v letech 2000 – 2011 ... 68

Obrázek 23: % podíl Stínové ekonomiky na HDP a hodnocení CPI SR 2000 – 2011 ... 69

Obrázek 24: Pořadí v rámci Indexu snadnosti podnikání a CPI Slovenska 2006 – 2011 ... 70

(14)

Obrázek 25: Vývoj hodnot BCI a CPI Maďarska v letech 2000 – 2011 ... 72 Obrázek 26: Výdaje na VaV podnikatelském sektoru (BERD) a hodnocení CPI Maďarska v letech 2005 – 2011 ... 73 Obrázek 27: Objem PZI a hodnocení CPI Maďarska v letech 2000 – 2011 ... 74 Obrázek 28: % podíl Stínové ekonomiky na HDP a hodnocení CPI MA 2000 – 2011 ... 75 Obrázek 29: Pořadí v rámci Indexu snadnosti podnikání a CPI Maďarska 2006 – 2011 ... 77

(15)

Úvod

Jev korupce se v posledních letech pravidelně objevuje na seznamu nejpalčivějších problémů moderních demokratických, stejně jako nerozvinutných nedemokratických států.

S rostoucím významem tohoto jevu roste i potřeba zmapovat důsledky, a to jak sociální, tak i ekonomické. A právě z důvodu této potřeby a zároveň aktuálnosti této problematiky byla jako téma této diplomové práce zvolena právě korupce a její vliv na podnikatelskou sféru.

Hlavním výzkumným cílem této diplomové práce je snaha zjistit, zda mezi korupcí a zkoumanými veličinami, důležitými pro podnikatelské prostředí, existuje vztah. A pokud ano, pak zda se jedná o vztah kladný či záporný. Tato teze o vztahu bude podrobena zkoumání pomocí statistické metody korelační analýzy. V rámci korelační analýzy bude zkoumán vztah mezi hodnotami Corruption Perception Index a hodnotami jednotlivých předpokládaných důsledků korupce na podnikatelskou sféru a to současně v České republice, Slovenské republice a Maďarsku. Na základě získaných výsledků budou stanoveny reálné dopady korupce na podnikatelskou sféru, tj. oblasti, na které se následně podniky budou moci detailněji zaměřit při svém boji s korupcí a jejími důsledky.

Současně dochází v první části práce k teoretickému vymezení pojmu korupce (příčiny vzniku, formy, apod.) včetně seznámení s právní úpravou korupce v rámci ČR, a také s plánem boje vlády ČR proti korupci pro období 2013 – 2014.

Praktická část práce se pak vedle hlavního výzkumného cíle zaměřuje na konkrétní důsledky korupce na podnikatelskou sféru, komparativní analýzu vlivu korupce na podnikatelské prostředí ve třech výše zmiňovaných zemích a spolu s tím mapuje ekonomické důsledky korupce na ekonomiku jako celek.

(16)

1 Vymezení pojmu korupce

Korupce. Tento pojem dnes již patří k celosvětově známému a nechvalně proslulému jevu, při kterém dochází k interakci dvou subjektů, kdy jeden subjekt poskytuje tomu druhému určitou formu daru, pobídky, za kterou očekává od druhého subjektu poskytnutní výhody, na kterou ale nemá žádný nárok.1 Světová banka definovala tento jev jako jednu z největších překážek sociálního a především ekonomického rozvoje, kdy v důsledku oslabení institucionálního zřízení a deformací vlády práva dochází k zabraňování rozvoje, od kterého se odvozuje ekonomický růst.2

V dnešní společnosti je korupce běžně přijímána, a právě tato skutečnost představuje největší problém. Podle Paola Maura3 osoby, které např. uplácejí, jsou ztotožněni s tím, že úplatek přestavuje jakýsi druh daně, bez jehož zaplacení by neměli šanci dosáhnout svých cílů.

Korupce se neobjevila až nyní, ale existovala již před několika desítkami let jako důsledek příklonu celosvětové společnosti k materialismu. Z pohledu do minulosti je zřejmé, že korupce vznikla ve stejný moment, kdy naši předci začali budovat civilizované společenské útvary, které byly charakteristické centralizovaným řízením státních útvarů, kdy malá hrstka privilegovaných osob rozhodovala o věcech, jež měly dopad na tisíce dalších. A se vznikem těchto úřadů, prestižních pozic, vznikla také korupce, tedy snaha využít nelegální prostředky a činy k dosažení výhody. Příkladem může být kolébka demokracie, starověké Atény, či Římská říše. Korupce se nevyhnula ani papežskému

1 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Jak definovat pojem korupce? Boj proti korupci

[online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, c2010

[vid. 2013-11-11, 8:15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/faq-vymezeni-pojmu-jak-definovat- pojem-korupce.aspx

2 VOLEJNÍKOVÁ, J. Korupce v ekonomické teorii a praxi. 1 vyd. Praha: Professional Consulting, 2007.

ISBN 978-80-7259-055-1.

3 MAURO P. The Effects of Corruption on Investment, Growth and Government Expenditure. IMF Working Paper No. 96/98 [online]. Washington, D.C.: International Monetary Fund, 1996 [vid. 2014-11-03].

Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=882994

(17)

úřadu, kde peníze znamenaly mnohem více než zbožnost jednotlivých kandidátů, a nejednou se stalo, že na Svatý stolec dosedla díky úplatkům absolutně nevyhovující osoba (Alexandr VI., vlastním jménem Rodrigo Borgia4).

Celkový vývoj korupce a její vliv na společnost dosáhl již takové míry, že se odborníci neštítí používat pro tento jev označení „nemoc společnosti“, kdy tato nemoc může mít nedozírné následky. Korupce totiž neuznává žádné státní hranice, nerozlišuje žádné společenské systémy, její četnost a vliv není ovlivňována jednotlivými politickými ideologiemi více než jinými, a represe nevede k jejímu vymícení.5

Autor P. Frič6, který se dlouhodobě zabývá problematikou korupce, poukazuje na obtížnost boje s korupcí, když tvrdí, že právě v tom momentu, kdy se snažíme tento jev takříkajíc

„uchopit“, tj. odhalit, analyzovat, přiměřeně potrestat, ale zároveň také včasně odhalovat a předcházet mu, tak právě tehdy se začne projevovat individualistická tvář korupce, která nahrazuje tu univerzální.

1.1 Formy korupce

Existuje mnoho forem korupce, některé svým významem nepatrné, jiné s významnými důsledky. Jednotlivé formy korupce nejsou striktně vymezeny, ale existuje obecný výčet, který poskytuje náhled do této problematiky.

4 WILDE, R. The Borgias. European History [online]. About.com, © 2013 About.com All rights reserved [vid. 2013-12-29, 16:24]. Dostupné z: http://europeanhistory.about.com/od/italyandthecitystates/a/The- Borgias.htm

5 CHMELÍK, J. a Z. TOMICA. Korupce a úplatkářství. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2011.

ISBN 978-80-7201-853-6.

6 FRIČ, P., et al. Korupce na český způsob. 1. vyd. Praha: G plus G, 1999. ISBN 80-86103-26-9.

(18)

Mezi obecně rozeznávané formy korupce patří např.:7

 vlastizrada, převrat, nezákonné zahraniční transakce, pašování,

 kleptokracie, privatizace veřejných zdrojů a jejich rozkrádání,

defraudace, padělání, zpronevěra, „vycpávání účtú“ (padding of accounts = využívání firemních zdrojů pro nefiremní účely, ale vykazovat je jako firemní), skimming, špatné užívání fondů,

 zneužití moci, zastrašování, mučení, nezasloužené prominutí trestů a ústupky,

 dezinterpretace, podvody, zkreslování, vydírání,

 uplácení a podplácení, vymáhání nezákonných odvodů, žádání provizí,

 cronyismus (dosazování blízkých osob do funkcí, jejich zvýhodňování), nepotismus (zvýhodňování rodinných příslušníků),

 a mnoho dalších.

Nejrozšířenější je podplácení, které v sobě zahrnuje jak přímé přjetí úplatku, tak samotné podplácení (podrobněji v části zabývající se legislativními opatřeními boje proti korupci v rámci ČR).

1.2 Typy korupce

Pohledů na tuto problematiku existuje několik. Transparency International rozděluje korupci ve veřejné sféře na dva základní typy - malou administrativní korupci a zneužívání veřejných zdrojů.8

7 POPE, J. and TRANSPARENCY INTERNATIONAL. TI Source Book 2000 [online].

1st ed. Berlin: Transparency International, 2000 [vid. 2013-11-11]. ISBN 3-980-5657-8-5. Dostupné z: http://archive.transparency.org/publications/sourcebook

8 TRANSPARENCY INTERNATIONAL – ČESKÁ REPUBLIKA. Korupce a protikorupční politika ve veřejné správě. [online]. 1. vyd. Praha: Transparency International – Česká republika, 2008

[vid. 2013-11-11]. ISBN: 978-80-87123-04-1.

Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/vzdelavani_skripta2008_1.pdf

(19)

Malá administrativní korupce představuje situaci, kdy dochází ke korupčnímu jednání ve vztahu k jednotlivým státním úředníkům, kteří se mohou stát předmětem snahy soukromých subjektů o získání nepovolené výhody. K tomutu typu korupce může docházet tehdy, pokud je veřejný dohled nad těmito jednotlivými úředníky nedostačující, nebo pokud selžou kontrolní mechanismy.

Malá administrativní korupce může nabývat těchto podob:

podplácení úředníků (může být iniciováno jak ze strany soukromých subjektů, tak ze strany úředníků),

záměrně nepřehledná regulace, zatemňování pravidel, špatná organizace (tento stav poté nutí soukromé subjekty k hledání rychlejších a snazších cest k řešení svých problémů – podplácení),

 zneužívání pravomocí vyplývajících z dozorové činnosti veřejné správy.

Zneužívání veřejných zdrojů představuje takový typ korupce, kdy škody vzniklé v důsledku korupčního jednání nabývají velmi vysokých částek. Jedná se o organizovanou formu korupce, ve které jsou nezřídka zaplateni vysocí úřední činitelé. Tento typ korupce je velmi obtížně odhalitelný a prokazatelný.

Dle Transparency International může ke zneužívání veřejných zdrojů docházet v důsledku těchto činností:

zpronevěra veřejných zdrojů,

 nehospodárné využívání veřejných zdrojů,

dosažení soukromého prospěchu z privatizace,

zneužíváním úřední moci při udělování veřejných zakázek,

nepotismus, klientelismus, případně „prodej“ pozic.

(20)

Světová banka se řídí typologií korupce, kterou pro ni zpracovali autoři Hellman, Jones a Kaufmann9, jež rozčleňuje korupci na tyto 3 typy:

administrativní korupce (jedná se o rozsah, ve kterém firmy poskytují nezákonné, a netransparentní platby veřejným činitelům s cílem zajisti si tím změnu státem určených pravidel regulujících činnosti firem),

korupce ovlivňující stát (state capture = snaha ovlivnit tvorbu zákonů, nařízení, pravidel prostřednictvím nezákonných a netransparentních plateb veřejným činitelům),

vlivová korupce (představuje rozsah, v jakém mají firmy vliv na tvorbu zákonů, pravidel, regulací a to bez využití podplácení, ale pouze v důsledku svojí velikosti či vazeb na stát).

Existují také jevy, které sice nejsou považovány za korupci, ale vzhledem k tomu, že pro ni vytvářejí živnou půdu, s ní přímo souvisejí. Jedná se o tzv. střet zájmů a (nekontrolovaný) lobbying10:

Střet zájmů – k tomuto jevu dochází tehdy, kdy se výkon určité funkce či zaměstnání může dostat do rozporu se soukromým zájmem osoby tyto funkce či zaměstnání vykonávající. Ke střetu zájmů může docházet jak v případě soukromých subjektů, tak i u veřejných činitelů. Tento jev sám o sobě není korupčním jednáním, ale vytváří pro toto jednání prostředí.

 Lobbying – je legitimní činností, při které se určité skupiny snaží o prosazování svých zájmů v průběhu schvalování legislativy. Tato činnost je prováděna profesionálními lobbyisty. Zavedená regulační opatření jako např. povinná registrace profesionálních lobbyistů, oznamování příjmů lobbyistů a jejich zdrojů, či nahlašování jednotlivých schůzek se snaží o eliminaci těchto rizik.

9 HELLMANN, J., G. JONES and D. KAUFMANN. Seize the State, Seize the Day: State Capture, Corruption, and Influence in Transition Economies. World Bank Policy Research Working Paper 2444 [online]. Washington, D.C.: World Bank, 2000 [vid. 2013-11-11]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=240555

10 Viz 6.

(21)

1.3 Příčiny vzniku korupce

Jak říká staré české přísloví „příležitost dělá zloděje“, z čehož lze vyvodit, že pokud by se v důsledku špatného nastavení systému neobjevovaly jednotlivé příležitosti ke korupčnímu jednání, nedocházelo by ke korupčnímu jednání v takovém rozsahu, jako je tomu dnes.

Korupce by samozřejmě stále existovala, což dokládá i rčení, kteřé říká, že: „Každý je úplatný, záleží jen na výši částky a okolnosti, za které je nabízena.“

Teorie korupce rozeznává několik základních příčin vzniku korupce, tzv. strukturální kořeny. Tyto příčiny lze rozdělit do čtyř skupin11:

1. Monopolizující efekt, monopolní postavení – k tomuto efektu dochází v důsledku působení velkého počtu subjektů zaměřených na poskytování specifického druhu služeb, práce na trhu. Stát ale chce, aby tyto služby, práce vykonával omezený, jím stanovený počet subjektů, což logicky vede k provádění korupčních aktivit ze strany soukromých subjektů s cílem „odstranit“ svoji konkurenci a zajistit si výkon služeb, práce pro sebe.

2. Široké rozhodovací pravomoci v rukou jednotlivců nebo organizací – v rukou jednotlivců by měly docílit úspory času při rozhodování a také ho zefektivnit. Při nefukčnosti kontrolních mechanismů a nemožnosti kontroly každého jednoho jedince s rozhodovacími pravomocemi snadno dochází ke zneužití pravomocí veřejného činitele.

3. Nedostatek transparentnosti – netransparentnost umožňuje, v důsledku nefungujících kontrolních mechanismů a legislativy, bujení korupčních aktivit, kdy není možné nahlédnot do skutečné podstaty věci na základě tvrzení, že nelze uveřejňovat konkrétní informace.

4. Asymetričnost, dysfunkce právního, kulturního, politického, ekonomického a administrativního systému – dochází-li k této situaci, pak se otevírá prostor pro korupční jednání.

11 CHMELÍK, J., et al. Pozornost, úplatek a korupce. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2003. ISBN 80-7201-434- X.

(22)

1.4 Korupce ve světě

Tento jev představuje globální problém. Korupce nepostihuje všechny státy stejným způsobem. Jinak rozsáhlé je korupční prostředí a korupce v zemích Skandinávie, a jinak je tomu v zemích na Východě. Obecně platí předpoklad, že čím více na Východ se člověk dostane, tím více zemí těžce zasažených korupcí bude nalézat.

V červenci roku 2013 nezávislá organizace Transparency International publikovala svůj celosvětový výzkum Global Corruption Barometer 2013, ve které se snažila o analýzu vnímání korupce obyvateli, jejich zkušeností s korupcí a dalších ukazatelů dávajích nám informace o úrovni a vývoji korupce. Tato zpráva12, v rámci které bylo dotazováno přes 114 tisíc lidí ve 107 zemích světa (z toho v každé zemi bylo v průměru dotazováno 1 000 obyvatel, u zemí s populací pod 1 milión to pak bylo v průměru 500 obyvatel) poskytuje široké spektrum informací o celosvětovém vnímání korupce, ale i vnímání korupce občany konkrétních zemí. Tato studie přinesla 5 klíčových poznatků, na které je následující část práce zaměřena.

Klíčovým poznatkem vyplývajícím z této zprávy je potvrzení přepokladu o rostoucím počtu výskytů korupčního jednání, kdy studie zjistila, že jev korupce je celosvětově široce rozšířený, což dokazuje zjištění nelichotivé skutečnosti, kdy více jak čtvrtina dotázaných (27 %) odpověděla, že v posledních 12 měsících zaplatila úplatek při styku s klíčovými veřejnými institucemi. Výsledky získané v rámci ČR ukazují na skutečnost, že uplácení přiznalo 15 % dotazovaných, což zařadilo ČR do čtvrté skupiny (celkem 9 skupin) zemí nejméně postižených podplácením, po bok se zeměmi jako Kypr, Arménie, Makedonie, Thajsko či Rumunsko.13

Mezi další klíčové zjištění byla zařazena skutečnost, že veřejné instituce, u kterých se věří, že by měly chránit běžné občany, trpí nejhoršími formami úplatkářství.

12 TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Global Corruption Barometer [online]. Berlin: Transparency International, © Transparency International, 2015 – All Rights Reserved. Dostupné z:

http://www.transparency.org/gcb2013/results

13 Tamtéž.

(23)

Transparency International se zajímala o rozložení korupčního jednání mezi jednotlivé části veřejné správy. V případě, kdy respondent odpověděl, že v posledních 12 měsících musel zaplatit úplatek, následovala otázka ze strany tazatelů: „V interakci s jakou složkou veřejné správy jste byli nuceni platit úplatek?“. Tazateli bylo vymezeno osm základních složek veřejné správy: policie, justice, matriční úřady, pozemkové úřady, zdravotnictví, školství, daňová správa, veřejné služby.14 Následující graf poskytuje informace o nejvíce a nejméně zkorumpovaných složkách veřejné správy:

Obrázek 1: Četnost korupce v jednotlivých složkách veřejné správy Zdroj: Vlastní. Údaje čerpané z: http://www.transparency.org/gcb2013/report/

Celosvětově nejvíce zkorumpovanou složkou veřejné správy se podle výzkumu staly policejní orgány, u kterých 31 % dotazovaných odpovědělo kladně na otázku, zda byli nuceni zaplatit úplatek, aby se domohli aspoň nějaké reakce. Policie je následována justicí, kdy 24 % dotazovaných považovalo za nutné, nebo bylo donuceno k zaplacení úplatku s cílem dosáhnout pozitvního výsledku při soudním sporu. Z grafiky lze vyčíst výsledky dalších složek veřejné správy.

14 Viz 12.

(24)

Mezi poslední tři zbývající klíčové zjištění studie Global Corruption Barometer 201315 patří poznatky, že vlády nejsou dostatečně důsledné a tvrdé při trestání korupčního chování, což umožňuje aktérům těchto kauz uniknout trestu, a dále páchat svoji trestnou činnost. Také se ukázalo, že politické strany v demokratických zemích jsou vnímany jako nejvíce zkorumpované instituce, což se potvrdilo i v ČR.

A jako poslední hlavní výstup této studie je prezentována skutečnost, že lidé vnímají osobní známosti jako faktor korumpující veřejnou administrativu.

Další příčinou současného neutěšeného stavu je skutečnost, že lidé rezignovali na jakékoliv ohlašování korupčního jednání z vícera důvodů. Ty jsou zobrazeny v následující grafice.

Obrázek 2: Důvody nenahlášení korupčního jednání

Zdroj: Vlastní. Údaje čerpané z: http://www.transparency.org/gcb2013/report/

Tato kapitola měla za úkol krátce nastínit celosvětový vývoj korupce. Z výše uvedených informací se bohužel jeví nepříznivá skutečnost, a to taková, že korupci se podařilo vstoupit do klíčových institucí, jejichž správné fungování je nutné pro chod státu. Je pravdou, že vlády všech zemí se snaží o přijímání zákonů, opatření proti korupci,

15 Viz 12.

(25)

spolupracují s nevládními a nezávislými organizacemi zaměřenými právě na boj s korupcí, ale výsledky se nedostavují v takové rozsahu, jaký byl očekáván.

1.5 Vývoj korupce v České republice

Cílem této části práce je charakterizovat období po roce 1989. Jedná se totiž o období, kdy si vlády začaly uvědomovat silné negativní dopady korupce na stát jako celek, korupce se začínala sledovat, měřit, vyhodnocovat, ale hlavně se začaly hledat cesty, jak tento problém vyřešit.

Po roce 1989 dochází v důsledku pádu totalitního režimu k přechodu od centrálně řízené k tržní ekonomice, od státního vlastnictví k soukromému. Tato skutečnost neodvratně vedla k nutnosti vrátit dříve státem vlastněný majetek zpět do rukou soukromých subjektů s cílem zavést pravidla tržní ekonomiky. Tento cíl byl realizován prostřednictvím privatizace státního majetku.

Transformující ekonomiky po pádu totalitních režímů privatizovaly státní majetek především formou kupónové privatizace, která se ale ukázala býti nevhodným řešením.

Tento způsob privatizace byl použit i v rámci naší země, tehdy ještě ČSFR, kdy hlavními autory byli Václav Klaus, Dušan Tříska a Tomáš Ježek. Bohužel, jak se později ukázalo, tento proces úzce provázely korupční aktivity, a jednalo se o první významný korupční skandál naší novodobé historie. Jako příklady lze uvést např. privatizaci banky IPB či podezřelý a nakonec neúspěšný nákup stíhaček Gripen v letech 1996 – 2002.16

S následujícími lety po pádu totalitního režimu docházelo k rozvoji naší ekonomiky i společnosti, bohužel ale docházelo i k rozvoji korupce. Změna byla v tom, že korupce nebyla již spojena se soukromým sektorem, ale začala se dostávat i do veřejné správy a politiky. Ať už se bavíme o kauze financování politické strany Václava Klause z roku 1997, která v konečném důsledku vedla k pádu tehdejší vlády a také k tzv. „Sarajevskému

16 KOLEKTIV AUTORŮ. Co se stane, když se zhasne? Dvě podoby české privatizace. 1. vyd. Praha:

PROSTOR, 2004. ISBN 80-7260-110-5.

(26)

atentátu“ spáchanému na Václavu Klausovi jeho spolustraníky Rumlem a Pilipem17, či o „křišťálově čistém“ financování Stanislava Grosse18, vždy se jednalo o kauzy, které nejen významně poškodily renomé České republiky a jejich občanů, ale vedly také k pádu tehdejších vlád, tím vznikala období bezvládí a docházelo k ekonomickým ztrátám.

Nespokojenost se situací v roce 2010 v oblasti rozdělování veřejných zakázek, kdy pouze něco kolem 46 % veřejných zakázek bylo zveřejňováno na internetu s transparentními podmínkami dostupnými pro všechny, došla až tak daleko, že ve stejném roce američtí podnikatelé působící v Česku pod záštitou Americké obchodní komory vytvořili na tehdejší politickou reprezentaci masivní tlak, který v konečném důsledku vedl k přijetí asi 40 návrhů možných změn, které by v konečném důsledku měly ztransparentnit rozdělování veřejných zakázek a limitovat možnosti korupčního jednání.19

V rámci dokumentu 2013 Index of Economic Freedom20 byla Česká republika zařazena na 29. místo celosvětově, a 15. místo v rámci evropského regionu v oblasti ekonomické svobody v jednotlivých zemích. ČR byla především chválena za svou snahu budovat stále otevřenější a flexibilnější ekonomiku, a také za kladení velkého důrazu na fiskální disciplínu. Zároveň ale byla varována před existencí nadprůměrného korupčního prostředí, které vede k nepřetržitému růstu nákladů spojených s podnikáním.

17 STRAŠÍKOVÁ L. Tzv. „Sarajevský atentát“ odstartoval zatím největší politickou krizi v ČR. Česká televize [online]. Praha: Česká televize, © Česká televize 1996 – 2014 [vid. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/37206-tzv-sarajevsky-atentat-odstartoval-zatim- nejvetsi-politickou-krizi-v-cr/

18 ČESKÁ TELEVIZE. Křišťálově čisté finance stály Grosse premiérské křeslo. Česká televize [online].

Praha: Česká televize, © Česká televize 1996 – 2014 [vid. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/3178-kristalove-ciste-finance-staly-grosse-premierske- kreslo/

19 PROQUEST CENTRAL. Americans have succeeded in the Czech Republic. Fight against Corruption will stiffen up [online]. Bethesda, 2010 [vid. 2014-11-03]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/324722274/EE3E6B47D5C946F2PQ/3?accountid=17116#

20 MILLER T., et al. 2013 Index of Economic Freedom [online]. Washington, D.C.: The Heritage Foundation, Dow Jones & Company, Inc., 2013 [vid. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/pdf/2013/book/index_2013.pdf

(27)

V důsledku těchto rozsáhlých kauz se vytvářel tlak s cílem přijmout opatření pro boj s korupcí. Nemálo vlád deklarovalo, že její hlavní prioritou je boj s korupcí. O tom, jak jejich boj s korupcí dopadl, dává určitou představu vývoj indexu CPI (Corruption Perceptions Index) v letech 2000 – 2011 v České republice. Tento index je sestavovaný každoročně organizací Transparency International, s cílem vyhodnotit míru korupce v jednotlivých zemích. Hodnoty toho indexu jsou vyjadřovány na škále od 0 - 10 (v roce 2012 došlo ke změně, škála je nově od 0 - 100), kdy 0 znamená absolutně korupční prostředí, a 10 (resp. 100) znamená prostředí bez korupce.

Obrázek 3: Vývoj indexu CPI v České republice 2000 – 2011 Zdroj: Vlastní. Údaje čerpané z http://www.transparency.org/research

Z výše uvedného grafu lze snadno vyčíst, že v období, kdy se české ekonomice nadmíru dařilo, a rostla, se korupční prostředí dařilo pod vlivem protikorupčních opatření eliminovat. S příchodem globální ekonomické krize a útlumem hospodářství se ale opět začalo vytvářet v důsledku snahy subjektů zajistit alespoň některou z mála zakázek.

Vývoj korupce v posledních letech v České republice lze vysledovat také pomocí statistiky zaznamenaných případů úplatkářství - podplácení a nepřímého úplatkářství. Jedná se o dvě nejvíce známé formy korupce a jejich vývoj v čase může poskytnout důležité informace

(28)

Následující graf představuje přehled o počtu zjištěných a objasněných případů úplatkářství - podplácení v České republice v letech 2008 – 2014, kdy za objasněné případy můžeme považovat ty, u kterých Policie ČR zahájila trestní stíhání, a následně byl státnímu zástupci předán návrh na podání žaloby.

Obrázek 4: Počet zjištěných a objasněných případů úplatkářství – podplácení v ČR 2008 - 2014 Zdroj: Vlastní. Údaje čerpané z http://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx

Ze získaných dat lze vyčíst, že až do roku 2012 vykazoval tento ukazatel trvalý nárůst.

S příchodem globální ekonomické krize dochází k téměř dvojnásobnému zvýšení zjištěných případů, nemluvě o případech, které nebyly nikdy nahlášeny. Z toho lze vyvodit, že vládou přijímaná protikorupční opatření byla nedostačující a neúčinná. Data z roku 2013 poukazují na pokles výskytu tohoto druhu korupčního jednání, který pokračuje i v roce 2014, kdy došlo k 64% poklesu zjištěných případů oproti roku 2013. I přesto jsou ale hodnoty stále vysoké.

Nepřímé úplatkářství nepatří mezi často odhalené formy korupčního jednání, což potvrzuje následující statistika vývoje zjištěných a objasněných případů nepřímého úplatkářství v České republice v letech 2008 - 2014.

(29)

Obrázek 5: Počet zjištěných a objasněných případů nepřímého úplatkářství v ČR 2008 - 2014 Zdroj: Vlastní. Údaje čerpané z http://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx

Vývoj počtu zjištěných případů nepřímého úplatkářství má střídavou tendeci. Po nepatrném růstu přichází pokles. Jak je vidět z této grafiky, nejedná se o příliš rozšířenou formu korupčního jednání, a jestliže budou přijata vhodná opatření, pak zde existuje možnost jejího trvalého vymícení.

Vnímání korupce obyvateli ČR se v současné době neustále zhoršuje, což dokazují i výsledky získané v rámci reprezentativního výzkumu zpracovaném nevládní organizací Transparency International, kdy 83 % respondentů v ČR považuje korupci za závažný problém. Dalším znepokojivým zjištěním je informace o tom, že veřejnou službou, ve které se nejvíce vyskytovaly úplatky, je zdravotnictví. 21

21 TRANSPARENCY INTERNATIONAL – ČESKÁ REPUBLIKA. Co ukázal výzkum Globální barometr korupce? Transparency International [online]. Praha: Transparency International – Česká republika, 2011 Transparency International - Česká republika [vid. 2013-11-13]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/ukazal-vyzkum-globalni-barometr-korupce/

(30)

1.6 Úprava korupčního jednání v právním řádu ČR

Tato kapitola diplomové práce se zaměřuje na základní právní úpravu korupčního jednání v rámci českého právního řádu.

Navzdory tomu, že předcházející řádky vyznívaly pro české vlády, ať už pravicové či levicové, a jejich snahu o úspěšný boj proti korupci ne zrovna pozitivně, je nutné jim přiznat alespoň snahu o zavedení právních postihů v rámci těch úplně nejzákladnějších a nejčastějších formách korupčního jednání.

Nový trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2010, nezná pojem korupce. Ale i přes tuto skutečnost postihuje korupční jednání, a to zejména v 3. dílu X. hlavy, která se zabývá úplatkářstvím, ale také v 2. dílu X. hlavy zaměřeném na trestné činy úředních osob.

K trestným činům, které mají znaky korupčního jednání lze přiřadit také ty, které jsou uvedeny v paragrafech 180, 255, 256, 257 a 258. Výčet jednotlivých paragrafů a trestných činů je uveden níže:22

§ 331 Přijetí úplatku,

§ 332 Podplácení,

§ 333 Nepřímé úplatkářství,

§ 334 Společné ustanovení (vymezuje pojmy „úplatek“, „úřední osoba“ a „obstarávání věcí obecného zájmu“),

§ 329 Zneužití pravomoci úřední osoby,

§ 330 Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti,

§ 180 Neoprávěné nakládání s osobními údaji,

§ 255 Zneužití informace o postavení v obchodním styku,

22 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Co je korupce. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, c2010 [vid. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/stop-korupci.aspx

(31)

§ 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,

§ 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a veřejné soutěži,

§ 258 Pletichy proti veřejné dražbě.

1.6.1 Zákon č. 40/2009 Sb. – 2. díl X. hlavy

V následující části této podkapitoly jsou detailněji definovány paragrafy 329 a 330, které se týkají trestných činů úředních osob:23

§ 329 Zneužití pravomocí úřední osoby - trestní zákoník v tomto případě říká, že úřední osoba, která má v úmyslu získat pro sebe nebo pro jinou osobu neoprávněný prospěch, či pokud se snaží způsobit někomu škodu či přivodit jinou újmu se dopouští trestného činu zneužití pravomocí úřední osoby. Výčet pokračuje v druhém a třetím odstavci tohoto paragrafu, který zde není zmíněn.

§ 330 Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti – tohoto trestného činu se dopouští úřední osoba právě tehdy, pokud při vykonování své pravomoci způsobí v důsledku svojí nedbalosti znemožnění nebo značné stížení splnění důležitého úkolu. Výčet pokračuje v druhém a třetím odstavci tohoto paragrafu, který zde není zmíněn.

1.6.2 Zákon č. 40/2009 Sb. – 3. díl X. hlavy

3. díl X. hlavy představuje tu část trestního zákoníku, v rámci které je právně upraveno úplatkářství. Kokrétně je tomu tak v paragrafech 331 - 334, které jsou blíže definovány v následujícím textu:24

23 Česko. Zákon č. 40 ze dne 8. ledna 2009 o Zákonu trestní zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky.

2009, částka 11, s. 429 - 430. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka- zakonu.aspx

(32)

§ 331 Přijetí úplatku – tento trestný čin nemá jednotnou formu, a lze ho spáchat různými způsoby, Za tři základní formy přijetí úplatku lze považovat: žádost o úplatek, přijetí úplatku a přijetí slibu o budoucím poskytnutí úplatku.

§ 332 Podplácení – osoby, které nabídnou, slíbí nebo poskytnou jiné osobě úplatek s cílem získat pro sebe či pro někoho jiného značný prospěch, nebo naopak způsobit značnou škodu se dopouštějí trestného činu podplácení.

§ 333 Nepřímé úplatkářství – v rámci tohoto paragrafu se jasně stanovuje, že trestného činu nepřímého úplatkářství se dopouštějí ti, kdo žádají nebo již přijali úplatek za to, že prostřednictvím buďto svého vlastního vlivu nebo skrz jinou osobu budou působit na úřední osobu s cílem zajistit neoprávněný prospěch.

Pojmem, se kterým se lze často setkat v souvislosti s korupčním jednáním ve formě nepřímého úplatkářství, přestavuje tzv. „institut účinné lítosti“.

Institu účinné lítosti lze chápat jako nástroj, pomocí kterého je osobám, které nabídly úplatek nebo ho poskytly pouze a jen proto, že o to byly požádány jinou osobou, a neprodleně tuto skutečnost nahlásily policejním orgánům, umožněno dosáhnout zániku určité trestní odpovědnosti a zároveň je jim také poskytnuta ochrana před případnou odvetou. Podmínkou je samozřejmě další spolupráce s vyšetřovacími orgány.

Tento institut byl součástí Zákonu č. 140/1961 Sb., o trestním zákonu, který ale již pozbyl svojí účinnosti, a byl nahrazen novým trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb., s platností od 1. ledna 2010, který již tento institut nezahrnuje.25 Netrvalo ale dlouho, a začaly se ozývat hlasy požadující opětovné zavedení institutu i do nového trestního zákoníku. Na to zareagovala tehdejší Nečasova vláda, která 10. května 2013 schválila novelu trestního

24 Česko. Zákon č. 40 ze dne 8. ledna 2009 o Zákonu trestní zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky.

2009, částka 11, s. 430 - 431. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka- zakonu.aspx

25 RŮŽIČKA, M. Účinná lítost ve věcech úplatkářství do právního řádu ČR? Právní rádce [online].

Praha: Economia, Copyright © 1996-2013 Economia, a.s., Hospodářské Noviny IHNED [vid. 2013-12-29]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-54200730-ucinna-litost-ve-vecech- uplatkarstvi-do-pravniho-radu-cr

(33)

zákoníku, která měla znovuzavést institut účinné lítosti u korupčních činů.26 Dále se ale tato novela nedostala. Příčinou této skutečnosti byl fakt, že se na scéně objevila tzv. kauza Nagyová, která zdiskreditovala tehdejší Nečasovu vládu a v konečném důsledku způsobila její pád.

§ 334 Společné ustanovení – jak již bylo výše zmíněno, tento paragraf definuje, co přesně znamenají pojmy úplatek, úřední osoba a obstarávání věcí obecného zájmu.

Úplatkem se tedy ve znění tohoto paragrafu rozumí neoprávněná výhoda, která spočívá v majetkovém obohacení či jiné formě obohacení, kterého se má dostat uplácené osobě nebo osobě jiné, a to tehdy, pokud na to nemají nárok.

Definice úřední osoby a obstarávání věcí obecného zájmu zde nejsou uvedeny z důvodu jejich délky a nepotřebnosti. Jsou ale přístupné všem k prostudování v Zákonu č. 40/2009 Sb. v paragrafu 334.

1.6.3 Zákon č. 40/2009 Sb. – ostatní paragrafy

Náplní této podkapitoly je seznámení s dalšími trestnými činy, uvedenými již výše, které mají znaky korupčního jednání:27

§ 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji – je trestným činem tehdy, pokud dojde, třeba i z nedbalosti, k neoprávněnému zveřejnění, zpřístupnění či sdělení

26 PARLAMENTNÍ LISTY. Sněmovna podpořila zavedení účinné lístosti u korupčních činů. Parlamentní listy [online]. Praha: OUR MEDIA, © OUR MEDIA a.s. 2009-2013 [vid. 2013-12-29]. Dostupné z:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Snemovna-podporila-zavedeni-ucinne-litosti-u-korupcnich- cinu-271559

27 Česko. Zákon č. 40 ze dne 8. ledna 2009 o Zákonu trestní zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky.

2009, částka 11, s. 393, 412, 413. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka- zakonu.aspx

(34)

osobních údajů získaných v souvislosti s výkonem veřejné funkce, a dojde tím k újmě či poškození zájmů osoby, které se osobní údaje týkají.

§ 255 Zneužití informace o postavení v obchodním styku – osoba, které zneužije dosud neznámé informace, které získala při výkonu svého zaměstnání, povolání, funkce s cílem získat, či poskytnout výhodu při obchodním styku, se dopouští trestného činu zneužití informace o postavení v obchodním styku.

§ 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě – jestliže dojde v rámci veřejné zakázky, soutěže či dražby k tomu, že jsou některému soutěžícímu sjednány výhodnější podmínky či dána přednost před ostatními s cílem zajistit jemu či někomu jinému výhodu, či naopak způsobit jiným soutěžícím škodu, pak byl spáchán trestný čin sjednání výhody.

§ 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži – pletichami se v tomto případě rozumí např. hrozby násilím, poskytnutí či žádost o majetkové či jiné prospěchy, tlak na vypsání veřejné zakázky za nadměrně vysokou cenu apod. To vše je prováděno s cílem odradit ostatní subjekty od účasti ve veřejných soutěžích a zakázkách.

§ 258 Pletichy při veřejné dražbě – jedná se v podstatě o stejnou situaci jako v rámci přechozícho paragrafu. Cílem je v tomto případě odradit jednotlivé subjekty od jejich účasti nebo alespoň od jejich aktivní participace v dražbě.

1.7 Strategie vlády ČR v boji s korupcí na období let 2013 - 2014

V této kapitole je představena strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014. V detailu jsou zkoumány zásadní strategické směry protikorupční politiky, vycházejících z analytické části tohoto dokumentu28, ale také konkrétní korupční opatření,

28 ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 [online]. Praha: Odbor pro koordinaci boje s korupcí, Copyright © 2013 Vláda České republiky. Všechna práva vyhrazena [vid. 2013-12-30]. Dostupné z: http://www.korupce.cz/assets/protikorupcni-strategie- vlady/na-leta-2013-2014/Strategie-2013-a-2014---aktualni-verze_1.pdf

(35)

priority v boji proti korupci, které by měly napomoci k eliminaci korupce a korupčního prostředí.

1.7.1 Zásadní strategické směry protikorupční politiky

Jak již vyplývá z názvu, tato podkapitola je zaměřena na popis jednotlivých strategických směrů, kterými by se úspěšný boj proti korupci měl ubírat. Je jich celkem osm, a následující text se na ně zaměřuje:29

1. Profesionalizace veřejné správy – vedle problémů spojených s fungováním politických stran je to právě nedostatečná kvalita veřejné správy, která je považována za jednu z hlavních příčin korupce v České republice. Cílem, kterého by podle strategie vlády ČR mělo být dosaženo, je profesionální a hlavně apolitická veřejná správa, která bude vykonávat svoji činnost v souladu se zákony, a to pouze a jedině v rozsahu své působnosti.

2. Nakládání s veřejnými prostředky – zneužívání veřejných prostředků představuje jádro problému s korupcí v ČR. Neustále dochází ke snahám o zneužití veřejných prostředků ze stran soukromých subjektů, či skupin. Nejčastěji zneužívanými zdroji veřejných prostředků jsou v současnosti především dotace a fondy z EU. Cílem protikorupční strategie v této oblasti je dosažení hospodárného a efektivního vynakládání veřejných prostředků.

3. Posilování protikorupčních nástrojů v soukromém sektoru – předpoklad, který je důvodem pro řešení problému i v soukromém sektoru, je skutečnost, že právě tehdy, kdy dochází ke styku soukromého sektoru s veřejnou správou, vzniká základní oblast, kde ke korupci dochází. Je proto potřeba přijmout konkrétní vhodné nástroje.

4. Posilování politického systému a zvyšování transparentnosti politických stran – cílem je transformovat politické strany do subjektů, které prosazují zájmy určité části obyvatelstva transparentně, a jsou schopny zajistit průhledné financování svojí činnosti.

29 Viz 28.

(36)

5. Odhalování, vyšetřování a stíhání korupce – hlavním úkolem v této oblasti protikorupční strategie je zajistit takový výkon spravedlnosti, při kterém by došlo k odhalení a potrestání co nejvyššího procenta korupčních činů.

6. Posilování protikorupčního klimatu v české společnosti – cílem je zavést protikorupční výchovu pro mladéž (stejně jako v případě návykových látek) a lépe chránit osoby, které jednotlivé korupční aktivity oznamují i s rizikem následné odplaty (whistleblower30 – bývalý nebo stávající zaměstnanec, který je oznamovatelem závažných nelegitimních, neetických nebo nezákonných praktik prováděných se souhlasem nadřízených).

7. Vytvotření kapacit pro monitoring korupce, formulaci protikorupční politiky a její monitoring a koordinaci jednotlivých kroků protikorupční politiky. Posílení zdrojů na implementaci protikorupční politiky – v rámci tohoto strategického směru protikorupční politiky jde především o vytvoření takového systému institucí, státních i nestátních, které budou odpovědné za široké spektrum aktivit od kvalifikace jednotlivých subjektů protikorupční politiky, sběr a vyhodnocování informací o korupci, o efektivnosti jednotlivých protikorupčních nástrojů až po monitoring korupčního prostředí v ČR.

8. Posilování transparentnosti veřejného sektoru – problematika transparentnosti veřejného sektoru souvisí s nedokonalou legislativou. K posilování transparentnosti je zapotřebí zavedení potřebné legislativy, její implementace a neustálého sledování a vyhodnocování.

30 TRANSPARENCY INTERNATIONAL – ČESKÁ REPUBLIKA. Co je whistleblowing. Transparency International [online]. Praha: Transparency International – Česká republika, 2011 Transparency

International - Česká republika [vid. 2013-12-30]. Dostupné

z: http://www.transparency.cz/whistleblowing/

(37)

1.7.2 Prioritní protikorupční opatření vlády v boji s korupcí

Náplní této podkapitoly je detailnější charakteristika 10 základních priorit vlády při boji proti korupci, které byly stanoveny v rámci vládního materiálu. Jsou uvedeny níže:31

1. Zákon o úřednících – cílem této nové právní úpravy by měla být změna práv a povinností zaměstnanců a úředníků veřejné správy tak, aby bylo zajištěno efektivnější a kvalitnější fungování veřejné správy.

2. Zákon o střetu zájmů – tento zákon by měl předvším zavést přísnější sankce v případě porušení zákonu a zefektivnit kontrolní mechanismus. Dále je zde snaha o stanovení jednotného dohledového úřadu – úřadu pro střet zájmů a také zřízení centrálního registru oznámení.

3. Zákon o svobodném přístupu k informacím – přijetím tohoto zákonu by se zrychlil přístup veřejnosti k informacím, pomocí kterých by mohli sami vykonávat jakousi formu dohledu nad rozhodováním orgánů veřejné moci.

4. Rozkrývání konečných vlastníků – toto opatření by vedlo k větší míře transparentnosti právních vztahů, kdy na jedné straně stojí orgán veřejné moci a na druhé stojí soukromý subjekt. Konečný vlastník by byl vždy identifikovatelný, čímž by byla zajištěna vymahatelnost práva v případě jakéhokoliv porušení zákonů.

5. Ochrana oznamovatelů – týká se již dříve zmiňovaného whistleblowingu, potažmo whistleblowerů.

6. Finanční kontrola a audit – směřuje především k minimalizaci rizika nehospodárného, neefektivního a núčelného nakládání s veřejnými prostředky.

7. Vlastnická politika státu – záměrem tohoto zákonného opatření je zabránit realizaci takových veřejných soutěží a zakázek, při kterých existuje velké riziko korupce právě ze strany státních podniků a podniků s majetkovou účastí státu.

8. Strategie a metodika veřejného nakupování – jediným cílem přijetí tohoto opatření je zprůhlednění nakládání s veřejnými financemi.

9. Zákon o státním zastupitelství – záměrem tohoto zákonu je přiřknout státním zástupcům vyšší nezávislost, ale zároveň také větší odpovědnost v trestních věcech.

31 Viz 28.

(38)

10. Protikorupční program – stanovuje, jakou formou bude probíhat spolupráce vlády ČR a státních orgánů s neziskovými organizacemi a akademickými pracovišti při boji s korupcí.

Tato Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 byla vytvořena členy Nečasovy vlády, která se v důsledku politické kauzy rozpadla, a následkem toho nebyla tato strategie uvedena v život. Nová politická garnitura vzešlá z předčasných voleb roku 2013 a tvořená politickými stranami z opozice vlády odpovědné za tutu strategii pravděpodobně odmítne využití této verze, a vytvoří svou vlastní.

1.8 Dílčí shrnutí

První část této diplomové práce byla rozdělena do sedmi základních podkapitol, v rámci kterých byl například vymezen pojem korupce, či definovány jednotlivé formy tohoto jevu.

Vyjmenovány byly také příčiny, které stojí za vznikem korupce a rozvojem korupčního prostředí. Podkapitoly 1.4 a 1.5 dále popisovaly vývoj korupce, a to jak v prostředí České republiky, tak i v celosvětovém měřítku.

Úpravou korupčního jednání v právním řádu ČR se zabývala podkapitola 1.6, v rámci které byla charakterizována základní právní úprava, Zákon č. 40/2009 Sb. V poslední oddílu teoretické části pak byla představena Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 spolu s deseti základními vládními prioritami.

Lze tedy konstatovat, že byl v dostatečném měřítku vytvořen teoretický základ týkající se problematiky korupce, který poslouží v další částí práce jako odrazovým můstek k analýze jednotlivých důsledků korupce na podnikatelskou sféru u vybraných zemí.

(39)

2 Vliv korupce na hospodářství země

Korupce jako jev má především dopady na ekonomiku jednotlivých zemí, kdy s těmito dopady jsou spojeny určité náklady, které negativně ovlivňují snahu o rozvoj ekonomiky, stejně tak jako celkové výsledky ekonomiky dané země. Tato problematika je řešena v následující části textu. Vedle dopadů ekonomických ale existují také dopady politické a společenské.32

Politické dopady – může se jednat jak o krátkodobé tak o dlouhodobé dopady, kdy v případě krátkodobých se jedná především o ztrátu důvěry veřejnosti ve vládu, spolu s postupnou ztrátou důvěryhodnosti veřejných institucí. Z dlouhodobého hladiska pak může dojít ke ztrátě důvěry občanů v současný politický systém, právní stát, ale zároveň může daná země ztratit svůj kredit a spolehlivost v očích okolního světa.

Společenské dopady – společenské dopady korupce se mohou jevit jako nejméně závažné, ale opak je pravdou. Pokřivení hodnot, zásad a morálky společnosti může vést k rozšíření negativních jevů jako je např. preferování či využívání známostí.

Výše uvedené politické a společenské dopady korupce byly charakterizovány jen obecně, a to proto, že nejsou hlavním předmětem této kapitoly. Hlavní náplní této kapitoly jsou ekonomické dopady korupce negativně působící na celou ekonomiku dané země.

2.1 Ekonomické dopady spojené s korupcí

Škodlivé dopady korupce na potenciál rozvoje ekonomiky dané země, potažmo na ekonomiku jako celek byly již dávno rozpoznány a široce přijaty. Tato část práce proto bude obsahovat výčet a charakteristiku jednotlivých ekonomických dopadů vyplývajících

32 KOTLÁNOVÁ, E. Náklady a důsledky korupce. Evropské hnutí v České republice [online].

Praha: Centrum, Všechna práva vyhrazena © Evropské hnutí v ČR 2008-2014 [vid. 2014-11-04].

Dostupné z: http://www.europeanmovement.cz/img/sprava-

obsahu/korupce/Kotl%C3%A1nov%C3%A1%20-

%20N%C3%A1klady%20a%20d%C5%AFsledky%20korupce.pdf

(40)

z existence a působení korupce, a spolu s tím budou ověřeny předpoklady o existenci vztahu mezi úrovní korupce a velikostí HDP na obyvatele, potažmo objemem PZI (FDI projektů).

2.1.1 Charakteristika ekonomických dopadů korupce

Paolo Mauro33 na základě empirických dat věří, že korupce vede ke snižování ekonomického růstu. To už je ale pouze konečný výsledek, který vyplývá z ekonomických dopadů korupce uvedných v následujícím výčtu:

 Pokles celkových investic – bylo dokázáno, že čím vyšší je míra korupce v jednotlivých zemích, tím nižší je investiční aktivita, potažmo objem celkových investic v dané ekonomice. Uvádí se, že pokud by došlo ke zvýšení objemu investic v rozsahu o 5 % HDP, vedla by tato skutečnost k navýšení tempa růstu HDP na obyvatele o půl procentního bodu.34 Silně korupční prosředí investory zneklidňuje, bojí se, zda se jim jejich investice vrátí, a proto se raději rozhodují investovat v jiných v zemích. To vede ke ztrátám pro ekonomiku dané země, a k poklesu tempa růstu HDP.

Obtížnější alokace talentu – jádrem problému je, že dokud bude existovat silné korupční prostředí, pak jedinci, kteří jsou více talentovaní než ostatní, a mají vyšší vzdělání, budou častěji inklinovat k tzv. „rent seeking“ (dobývání renty = hlavní rysem je podle Tullocka35 neefektivní využití vzácných zdrojů, které mohly být alokovány do produkce s cíle zvýšit celkové bohatství. Naopak jsou ale využity k přesunu současného bohatství směrem k již dříve úspěšným dobyvatelům renty). Čím více se budou tito jedinci zapojovat do rent seekingu namísto do produktivní práce vytvářející bohatství, tím větší budou dopady těchto aktivit na ekonomický růst, který bude klesat.

33 Viz 3.

34 Tamtéž.

35 TULLOCK, G. Public Goods, Redistribution And Rent Seeking. Cheltenham: Edward Elgar Publishing Ltd., 2005. ISBN 978-1843766377.

References

Related documents

Ministerstvo spravedlnosti (Ministry of Justice 2013 in Evropská komise 2014) uvádí, že podle tohoto plánu byla počátkem roku 2013 schválena národní protikorupční

Ministerstvo spravedlnosti zase spravuje Dotační program Prevence korupčního jednání, kdy jsou každoročně financovány projekty nevládních neziskových

V případě porušení povinné mlčenlivosti bude nejčastěji spočívat v aktivním jednání (např. poskytovatel nebo všeobecná sestra budou aktivně konat něco, co je

Rok 2004 zaznamenal pro celou Českou republiku výrazný mezník v podobě plnohodnotného začlenění do Evropské unie a tím i možnosti podílet se na rozhodování na

Cíle práce bylo zjistit míru informovanosti o možnostech náhradní rodinné péče v České republice, zjistit možné překážky v její realizaci u populace dospělých

V kapitole 1.6 jsou nastíněny problémy při řešení potlačování vibrací jako je shoda reálných a imaginárních částí impedance piezoelektrického vzorku a

Jsou zde shrnuty základní vlastnosti zemního plynu, dále jsou zde popsány dva druhy plnění nádrží vozidel palivem CNG (pomalé plnění a rychlé plnění),

Z výše uvedených odpovědí na tuto otázku je jasné, že občané ČR považují pouliční typ prostituce za velký problém. 68 % dotázaných odpovědělo na tuto otázku