VYTVOŘENÍ NOVÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA

(1)

VYTVOŘENÍ NOVÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Lenka Helikarová

Vedoucí práce: Ing. Eva Šlaichová, Ph.D.

Liberec 2015

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Anotace

Cílem diplomové práce je navržení a projekce logistického centra dle požadavků zákazníka. První část práce představuje dosavadní poznatky z odborné literatury zabývající se skladovým hospodářstvím, manipulačními prostředky využívané ve skladech, vybaveností skladů a roli informačního systému v logistice. Druhá část diplomové práce seznamuje s vybraným logistickým podnikem. Na základě požadavků zákazníka byl vytvořen sklad a následně, na základě podrobné analýzy dat, sestaven návrh skladového informačního systému, zvolena manipulační technika a vybavení skladu. V rámci dalších kapitol byla vybrána manipulační technika pro jednotlivé skladové operace a naplánováno personální zajištění skladu a navrženo řešení dopravní obslužnosti zákazníka. Nedílnou součástí práce je ekonomické zhodnocení projekce skladu.

Klíčová slova

Informační systém, logistika, manipulace, regál, skladování, zásoba,

(6)

Annotation

The creation of a new logistics center

T

he purpose of this dissertation titled "The creation of a new logistics center" is to design and plan a project of the logistics center according to customer's requirements. Based on academic resources, the first - theoretical - part defines current knowledge of warehouse and inventory management, warehouse equipment and resource requirements and the role of ICT in logistics. The second - practical - part firstly studies the logistics center and customer's requirements defined for the creation of the warehouse and based on the detailed analysis of data it subsequently determines an ICT system, selects warehouse equipment and resources with a consideration of capacities for all warehouse procedures and human resources and proposes a delivery service for the customer. The dissertation closes with an economic evaluation of the project.

Key Words

Information system,logistics, manipulation, shelf, storage, stock

(7)

Poděkování

Ráda bych poděkovala Ing. Evě Šlaichové Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracovánídiplomové práce. Mé poděkováni patři též Michalu Karpašovi za spolupráci při získávání údajů pro praktickou část práce.

(8)

7

Obsah

Seznam tabulek ... 9

Seznam obrázků ... 10

Seznam zkratek ... 11

Úvod ... 12

1. Skladování jako součást logistického systému ... 13

1.1 Základní funkce skladu ... 13

1.1.1 Charakter a význam skladů... 16

1.1.2 Velikost skladu ... 18

1.1.3 Druhy skladů ... 20

1.1.4 Projektování skladu ... 21

1.1.5 Trendy ve skladování ... 23

1.2 Balení výrobků ... 24

1.3 Pomocné operace ... 24

1.4 Přepravní obaly ... 25

1.5 Skladování zboží v regálech ... 26

1.6 Manipulační technika ... 29

1.7 Logistický informační systém ... 33

1.8 Vlastní sklad versus distribuční centrum ... 34

1.8.1 Výhody a nevýhody externího distribučního centra ... 35

1.8.2 Výhody a nevýhody vlastního distribučního centra ... 36

2. Představení logistického podniku C.S. CARGO a.s. ... 37

2.1 Představení zákazníka ... 38

2.2 Požadavky zákazníka na sklad ... 39

2.3 Vstupní podklady ... 39

2.3.1 Sortiment výrobních jednotek ... 39

2.3.2 Stohovatelnost palet ... 40

2.3.3 Obrat příjmu a objem výdeje ... 42

2.3.4 Metoda vyskladňování ... 42

2.3.5 Provozní doba skladu ... 43

2.3.6 Objednávkový systém expedice ... 43

2.3.7 Systém prázdných obalů ... 44

2.4 Sestavení projektového týmu ... 44

(9)

8

2.5 Analýza dat ... 46

2.5.1 Potřebné skladové kapacity ... 46

2.5.2 Technické vybavení skladu ... 48

2.5.3 Dopravní obslužnost zákazníka ... 50

2.5.4 Personální zajištění skladu ... 51

2.6 Řešení skladu ... 53

2.6.1 Dispoziční řešení ... 53

2.6.2 Vybavení skladu – regály ... 56

2.6.3 Manipulace ... 58

2.6.4 Užité technologie ... 62

2.7 Ekonomické zhodnocení ... 64

2.7.1 Skladový objekt ... 64

2.7.2 Sekvenční vozíky a EPP boxy ... 64

2.7.3 Manipulační technika ... 65

2.7.4 IT náklady ... 66

2.7.5 Dopravní obslužnost ... 66

2.7.6 Facility management ... 67

2.7.7 Personální zajištění ... 68

2.7.8 Celkové hodnocení ... 69

Závěr ... 70

Seznam použité literatury ... 71

(10)

9

Seznam tabulek

Tabulka č.1:Výhody a nevýhody externího distribučního centra ... 35

Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody vlastního distribučního centra ... 36

Tabulka č. 3:Souhrnná výkonová data dle sektorů ... 38

Tabulka č. 4: Matice zodpovědnosti ... 45

Tabulka č.5 : Ukázka údajů pro výpočet skladové zásoby lišt pro přední dveře ... 46

Tabulka č.6: Ukázka údajů pro výpočet skladové zásoby lišt pro zadní dveře ... 47

Tabulka č. 7: Údaje potřebné pro výpočet manipulační techniky ... 49

Tabulka č. 8: Rozložení pracovníků na jednu směnu ... 51

Tabulka č. 9: Základní parametry ... 59

Tabulka č. 10: Základní parametry ... 60

Tabulka č. 11:Základní parametry ručního paletového vozíku ... 61

Tabulka č.12: Náklady na energie ... 64

Tabulka č. 13 Náklady na pořízení sekvenčních vozíků a EPP boxů... 65

Tabulka č. 14: Náklady na manipulační techniku ... 65

Tabulka č. 15: Náklady na informační technologie ... 66

Tabulka č.16: Náklady na dopravní obslužnost ... 67

Tabulka č. 17: Náklady na facility management ... 67

Tabulka č. 18: Náklady na personální zajištění ... 68

Tabulka č. 19: Vyčíslení nákladů a marže za rok ... 69

(11)

10

Seznam obrázků

Obrázek č.1: Komplexní systém skladovacích činností ... 13

Obrázek č. 2: Použití skladů v oblasti skladování a distribuce ... 17

Obrázek č.3: Vztah poptávky na velikost skladu ... 19

Obrázek č. 4: Jednotlivé druhy skladu... 21

Obrázek č. 5: EUR palet ... 25

Obrázek č. 6: Policový systém regálů ... 27

Obrázek č. 7: Paletový systém regálů ... 27

Obrázek č. 8: Konzolový systém regálů ... 28

Obrázek č. 9: Spádový systém regálů ... 28

Obrázek č. 10: Systém posuvných regálů ... 29

Obrázek č. 11: Ručně vedený vozík bez pohonu a s elektrickým pohonem ... 30

Obrázek č. 12: Čelní vozík s protizávažím, ručně vedený vozík a retrak ... 31

Obrázek č. 13: Vychystávací vozík ... 31

Obrázek č. 14: Systémový vozík ... 32

Obrázek č. 15: Lehký tahač ... 32

Obrázek č. 16: Překladač kontejnerů ... 33

Obrázek č. 17: Schéma logistického informačního systému ... 34

Obrázek č. 18: Ozdobná lišta do dveřní výplně automobilu ... 40

Obrázek č. 19: Ozdobné lišty v EPP boxu pro přední dveře ... 41

Obrázek č. 20:Rádio frekvenční terminál ... 42

Obrázek č.21: Rozmístění regálového systému ... 48

Obrázek č. 22: Simulace přepravy prost. 1x SOLO v třísměnném provozu ... 50

Obrázek č. 23: Půdorysné rozložení skladového objektu ... 54

Obrázek č. 24: Regálový systém ... 56

Obrázek č. 25: Spádový regál ... 57

Obrázek č. 26: Vysokozdvižný ruční vozík... 59

Obrázek č. 27: Vysokozdvižný elektrický vozík ... 60

Obrázek č. 28: Ruční paletový vozík... 61

(12)

11

Seznam zkratek

ČSN České státní normy

EDI Electronic Data Interchange EPP Expanded polypropylene EUR Euro paleta

FIFO First in first out IS Informační systém IT Informační technologie JIS Just in sequence

JIT Just in time

LIS Logistický informační systém

RACI Responsible Accountable Consulted Informed TMHE Toyota Material Handling Europe

(13)

12

Úvod

Území naší republiky je z pohledu své polohy v centru Evropy předmětem zájmu významných evropských i světových výrobců, distributorů a dopravců, kteří na našem území již provozují své sklady, překladiště zboží, i logistická centra. Tento proces vážného zájmu o další budování těchto skladovacích, zásobovacích a logistických center přetrvává a stává se velmi zajímavým odvětvím s možností uplatnění moderních řídících procesů.

Další vážný význam celé této formy lidské činnosti se dá očekávat zejména v oblasti řešení a budování logistických center s terminály železniční a silniční dopravy. Předmětem diskuse v odborné veřejnosti i politických kruzích zejména v posledním období jsou silná témata jak dále využít polohy naší země i jako strategické křižovatky dopravních cest k transportu širokého sortimentu surovin, dílů, zboží a dalších komodit. Předmětem konkrétních aktuálních záměrů v těchto oblastech jsou vážné úvahy o významných investicích do oblasti vodní dopravy, splavnosti řek, zejména Labe a Moravy s napojením na Evropskou vodní cestu Dunaj. Realizace těchto záměrů s budováním velkých logistických center na koncích těchto nových vodních cest by umožnilo dosažení těchto center velkokapacitními loděmi s návazností na překládku transportovaných materiálů na železniční nebo silniční systémy dopravy a opačně. Pokud budou tyto významné záměry realizovány, stanou se zřejmě vrcholem již dnes fungujících skladovacích a zásobovacích logistických center a budou klást nové vyšší nároky na řídící procesy v této oblasti.

Je tedy zřejmé, že tato problematika bude předmětem dalších řešení v oblasti zejména řídících procesů i nových technologií. Hlavním cílem diplomové práce je navržení a projekce skladového objektu dle předem určených požadavků zákazníka. Dílčími cíly jsou poté analýzy a výpočty skladových zásob, vybavenost skladových prostor včetně zvolení manipulační techniky a navržení dopravní obslužnosti zákazníka včetně personálního zajištění skladu.

V závěru diplomové práce je podrobně zpracováno ekonomické zhodnocení a cenová kalkulace celého projektu včetně závěrů a doporučení autorky danému podniku.

(14)

13

1. Skladování jako součást logistického systému

Skladování je jednou ze základních částí logistického systému. Zabezpečuje uskladnění produktů (např. surovin, dílů, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem spotřeby. Poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů.

Sklady umožňují překlenout prostor a čas. Výrobní zásoby zajišťují plynulost výroby.

Zásoby obchodního zboží zajišťují plynulé zásobování odběratelů včetně obyvatelstva jako konečných spotřebitelů. ¹

Obrázek č.1: Komplexní systém skladovacích činností Zdroj: vlastní zpracování

Odhaduje se, že na světě existuje asi 750 000 skladovacích zařízení, od nejmodernějších, profesionálně řízených skladů po podnikové skladovací prostory, garáže, drobné sklady v rámci prodejen, nebo dokonce zahradní kolny. ¹

1.1 Základní funkce skladu

Rozeznáváme tři základní funkce skladování. Jedenkrát jde o činnosti mající za úkol přesun zboží (produktů), dále potom jejich uskladnění a v neposlední řadě i funkci přenosu informací o skladových činnostech.

1 SIXTA, J. a MAČÁT, V. Logistika teorie a praxe. Brno: ComputerPress, 2010. ISBN 80-251-0573-3, s.

131

2 LAMBERT, D.M., STOCK, J.R. A ELLARM, L.M. Logistika. 1.vyd. Praha: ComputerPress, 2000, ISBN 80-7226-221-1, s. 266.

Vstup zboží Identifikační bod

Uskladnění Vyskladnění

Komisionářství Výstup zboží

(15)

14

Přesun produktů:

Příjem zboží – vyložení, vybalení, aktualizace záznamů, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace.

Ukládání zboží – přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny.

Komplementace zboží – přeskupování produktů podle požadavků zákazníka.

Překládka zboží (cross-docking) – z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění.

Expedice zboží – zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrola zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů.

Uskladnění produktů:

Přechodné uskladnění – uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob

Časově omezené uskladnění – zahrnuje zásoby nadměrné (nárazníkové zásoby). Důvodem jejich držení je např. sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků spekulativní nákupy a zvláštní podmínky obchodu.

Přenos informací:

přenos informací umožňuje zjistit aktuální stav zásob a pohyb zboží, informace o vstupních a výstupních dodávkách včetně personálu a využití skladových prostor

Informační technika hraje při výměně a následném zpracování dat důležitou úlohu.

Nejrůznější informační systémy značně urychlují, zefektivňují a zkvalitňují přenos informací potřebných k zajištění všech funkcí skladování. Nepostradatelné je v této oblasti pochopitelně propojení počítačů do sítí. ²

2SIXTA, J. a MAČÁT, V. Logistika teorie a praxe. Brno: ComputerPress, 2010. ISBN 80-251-0573-3, s. 132

(16)

15 Další funkce skladu

• Ochrana výrobků a zboží před poškozením, zničením, krádežemi, požáry a jinými živelnými katastrofami.

• Zajišťuje omezený přístup k výrobkům zboží,a to pouze autorizovaným osobám.

• Poskytují důležité informace nákupnímu a prodejnímu oddělení o množství výrobků či primární suroviny, které je fyzicky přítomno a k řízení procesů doplňování efektivní výše disponibilního sortimentu zásob pro včasné vyskladnění dle požadavků zákazníka.

• Sledují materiálový tok jednotlivých položek.

• Kontrolují minimální a maximální množství jednotlivých produktů. ³

• Zajišťují konečné montáže doplňkových a specifických prvků výrobku.

• Rozdělovací funkce – rozdělení velkých dávek přicházejících z výroby na menší dávky, které jsou následně transportovány odběratelům podle jejich požadavků.

• Kompletační funkce – dochází ke kompletaci jednotlivých sortimentních položek dle požadavků zákazníka.

• Konsolidační funkce – jedná se o sdružování menších dodávek výrobků do větších, které jsou určeny k přepravě.

• Celní funkci – dovezené zboží ve skladě uchováno po dobu, dokud není spotřebováno popř. distribuováno a nejsou zaplaceny celní poplatky.

• Spekulační funkci.⁴

Skladování můžeme definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby, a poskytuje

3 Dostupné z: http://es.logismarket.com

4 PERNICA,P. Logistika pro 21.století.Praha: VŠE v Praze, 2005. ISBN 80-86031-59-4, str. 709

(17)

16

managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladových produktů, včetně jejich efektivní dosažitelnosti.

1.1.1 Charakter a význam skladů

Skladování zabezpečuje uskladnění produktů, které (uskladněné) nazýváme zásobami, ve všech fázích logistického procesu. Podnik skladuje dva primární typy zásob:

Suroviny, součástky a díly - jde tedy o skladování zásob ve fázi zásobování.

Hotové výrobky - tedy skladování ve fázi distribuce.

Mimo toho se mohou v podniku objevit zásoby zboží ve výrobě, materiál určený k likvidaci nebo recyklaci. Ty tvoří většinou malou část celkových zásob. Při řešení otázek skladování se musíme zvlášť zaměřit na skladování zásob a skladování obchodního zboží.

Hlavními důvody podniku, proč udržovat zásoby, jsou obvykle:

• Snaha o dosažení úspor nákladů na přepravu.

• Snaha o dosažení úspor ve výrobě. Využití množstevních slev (při nákupu většího množství produktů).

• Snaha udržet si dodavatelský zdroj.

• Podpora podnikové strategie v oblasti zákaznického servisu.

• Reakce na měnící se podmínky na trhu (např. sezónnost, výkyvy poptávky, konkurence).

• Překlenutí časových a prostorových rozdílů, které existují mezi výrobcem a spotřebitelem.

• Dosažení nejmenších celkových nákladů logistiky při současném udržení požadované úrovně zákaznického servisu.

• Podpora programů just-in-time u dodavatelů nebo zákazníků.

• Snaha poskytovat zákazníkům komplexní sortiment produktů, nejen jednotlivé výrobky.

(18)

• Dočasné uskladnění materiál zpětná logistika).⁵

Obrázek č. 2: Použití skladů v

Zdroj: LAMBERT, D.M., J.R. STOCK a L.M. ELLRAM. Logistika. s. 269.

5 SIXTA, J. a V. MAČÁT. Logistika teorie a praxe 134

17

ění materiálů, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány (tj.

ů v oblasti skladování a distribuce

Logistika teorie a praxe. Brno: ComputerPress, 2010. ISBN 80

, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány (tj.

Brno: ComputerPress, 2010. ISBN 80-251-0573-3, s.

(19)

18 1.1.2 Velikost skladu

Jak by měl být sklad velký, určuje řada faktorů. Nejprve je nutné definovat, jakým způsobem se vlastně bude velikost skladu měřit. Velikost skladu lze hodnotit buď pomocí velikosti skladové plochy, nebo objemu skladového prostoru. Většina veřejných skladů používá při propagaci svých zařízení stále informace udávající skladovou plochu – v m². Údaj o velikosti skladové plochy však nebere v úvahu využití moderních skladovacích zařízení umožňujících uskladnění zboží také vertikálně. Z tohoto důvodu se využívá k měření velikosti skladu hodnoty skladového prostoru udávaného v m³. Ve srovnání s údaji o skladové ploše poskytují údaje o skladovém prostoru skutečnější odhad velikosti skladu.

Faktory ovlivňující stanovení velikosti skladu:

• Úroveň zákaznického servisu.

• Určení trhu, který bude sklad obsluhovat.

• Počet skladových produktů.

• Velikosti skladového sortimentu.

• Zvolený systém manipulace s výrobky.

• Typ použitého skladu.

• Pohyb zboží ve skladu.

• Celková doba výroby produktu.

• Rozmístnění kancelářských prostor ve skladu.⁶

S růstem úrovně zákaznického servisu se zvyšují požadavky na skladovací prostor, aby se zajistilo uskladnění vyššího objemu zásob. S růstem velikosti trhu nebo počtu trhů se bude vyžadovat další skladovací prostor. Pokud podnik prodává větší počet produktů a zejména pokud mají tyto produkty různorodý charakter, je nutný větší skladovací prostor.

141

(20)

Pokud mají výrobky větší rozm k potřebě růstu skladovacích prostor.

Velikost skladu dále souvisí s k rozdílným schopnostem rů

vyplatit zakoupení dražšího typu manipula o koupi manipulačního zařízení musí zvá

a vybrat tu, která zajistí odpovídající úrove výhodnější.

Další důležitý faktor ovliv

zaznamenává výrazně výkyvy nebo je hladinu zásob. To se projevuje práv skladovací prostor však nemusí být v využití kombinace vlastních a ve Vliv velikosti poptávky lze vy skladovací zařízení pro uskladn

zásoby překročí kapacitu vlastního skladu, s nebo více veřejných skladech.

Obrázek č.3: Vztah poptávky na velikost skladu Zdroj: vlastní zpracování

0 50 100 150 200 250

1 2

Zásoby ( v tis. kusech)

Skladování v pronajatém skladě

19

ětší rozměry a pokud celková doba výroby je vysoká, tak to též vede stu skladovacích prostor.

Velikost skladu dále souvisí s typem použitého manipulačního zař rozdílným schopnostem různých typů vidlicových zdvižných vozíků

zakoupení dražšího typu manipulačního zařízení. Osoba zodpově

ního zařízení musí zvážit celkové náklady u všech dostupných možností a vybrat tu, která zajistí odpovídající úroveň zákaznického servisu a je nákladov

ležitý faktor ovlivňující velikost skladu je poptávka. Pokud poptávka výkyvy nebo je nepředvídatelná, musí podnik udržovat vyšší hladinu zásob. To se projevuje právě ve vyšších požadavcích na skladovací prostor. Celý skladovací prostor však nemusí být v rámci vlastního skladu. V těchto př

využití kombinace vlastních a veřejných skladových prostor.

Vliv velikosti poptávky lze vyčíst z následujícího obr. 3. Podnik má k

ízení pro uskladnění max. 80 000 ks výrobků. V měsíci, kdy požadavky na í kapacitu vlastního skladu, si firma krátkodobě najímá prostory v

ejných skladech.

3: Vztah poptávky na velikost skladu

3 4 5 6 7 8 9

Měsíce Skladování v pronajatém skladě

Skladování ve vlastním skladě

ry a pokud celková doba výroby je vysoká, tak to též vede

ního zařízení. Vzhledem h vozíků se může podniku ízení. Osoba zodpovědná za rozhodnutí žit celkové náklady u všech dostupných možností zákaznického servisu a je nákladově

. Pokud poptávka edvídatelná, musí podnik udržovat vyšší ve vyšších požadavcích na skladovací prostor. Celý chto případech je vhodné

následujícího obr. 3. Podnik má k dispozici vlastní ěsíci, kdy požadavky na najímá prostory v jednom

10 11 12

Skladování ve vlastním skladě

(21)

20 1.1.3 Druhy skladů

Existují celé řady druhů skladů, které se rozlišují podle různých znaků. Dle postavení v hodnotovém procesu rozlišujeme sklady vstupní, mezisklady a odbytové sklady.

Vstupní sklady slouží k udržení zásob vstupního materiálu. Mezisklady se využívají k předzásobení mezi různými stupni výrobního procesu a sklady odbytové slouží k vyrovnání časových rozdílů mezi výrobními a odbytovými procesy.

Dále rozlišujeme sklady dle centralizace na sklady centralizované a decentralizované.

V centrálním skladu se zásoby surovin, provozní a pomocné materiály koncentrují na jednom místě uvnitř jednoho provozu. Prostorové decentralizované sklady jsou rozmístěny na různých stanovištích závodu a rozlišují se dle orientace na materiály a na spotřebu. U varianty decentralizovaných skladů vzniká integrovaný vyrovnávací sklad, který je zvláštním typem meziskladu a odstraňuje poruchy, které mohou nastat během průběhu výroby.

Sklady lze dělit také podle počtu možných nositelů potřeb, a to na sklady všeobecné, pohotovostní a příruční. Všeobecné sklady zásobují všechna nákladová střediska, která jsou v podniku. Pohotovostní sklady předávají zásoby pouze do předem určeného definovaného okruhu nositelů potřeb a příruční sklady se soustředí pouze na zásoby pro určité výrobní stupně a pracovní postupy.

Sklady se dále rozlišují podle toho, jestli se nachází na volném prostoru tzv. nekryté sklady, anebo sklady, které se nacházejí v budovách.

Existují také různá stanoviště, podle nich třídíme sklady na vnitřní (interní) a vnější (externí). Interní sklady jsou ty, které jsou uvnitř plochy průmyslového závodu. Důvodem vzniku externích skladů je nedostatek místa, tyto sklady se nazývají pomocnými, nebo zkrácení vzdálenosti mezi podniky a jejich dodavateli a odběrateli.

Poslední třídění skladu je závislé na tom, kdo zabezpečuje správu skladu a dělí se na sklady vlastní a cizí. U cizích skladů je správa zajišťována jinými hospodářskými

(22)

21

jednotkami, kterými mohou být zasílatelé, skladiště nebo zákazníci. O zásoby ve vlastním skladu se stará kompetentní orgán vlastního podniku.

Obrázek č. 4: Jednotlivé druhy skladu

Zdroj: SCHULTE, CH. Logistika. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-87-2, str. 92

1.1.4 Projektování skladu

Cílem projektování skladu je odstranit všechny možné neefektivity a dodatečné náklady, které mohou vznikat z přebytečné nebo nadměrné manipulace, nízkého využití skladové

(23)

22

plochy, nadměrných nákladů na údržbu, častých poruch manipulačního zařízení, zastaralých technologií v rámci celého skladu a neadekvátního informačního zabezpečení.⁷ Výsledkem první fáze projektování je nalezení vhodné lokality pro umístění skladu.

K tomu slouží celá řada modelů, např. Greenhuntův, Hooverův, model orientovaný na výrobu, spotřebu, středový model⁸ apod. Následně je nutné zvážit celou řadu dalších omezujících podmínek jako kvalita dopravní infrastruktury, územní plánování, vliv na životní prostředí, cenu pozemku apod.

V další fázi projektování je nutné nashromáždit a zanalyzovat veškeré vstupní výdaje, které jsou potřebné k vytvoření projektu skladu, a to informace o zásobách, materiálu, materiálového toku, nerovnoměrnosti na příjmu a expedici (výdeji), velikost příjmů a výdajů, průměrnou dobu skladování apod.

Poté pomocí ABC analýzy může projektant vhodně zvolit skladové technologie, určit plochu pro jednotlivé části skladu a jejich prostorové uspořádání tak, aby docházelo k co nejplynulejšímu a nejjednoduššímu materiálovému toku, rozhodnout o typu a počtu manipulační techniky, skladových jednotkách a také personálním obsazení.

Za předpokladu, že se firma rozhodne navrhnout vlastní sklad, musí vzít v úvahu následující:

• Vybavenost skladu včetně správy a řízení skladu

Logistický management firmy musí důkladně zvážit, jaké skladová vybavení pořídí, neboť vybavení skladu skladovými soustavami a manipulační technikou, je vysoce investičně náročné. V případě špatného rozhodnutí by to mohlo znamenat silné narušení celkového skladového provozu a následné navýšení celkových nákladů. Je nutné přesně vymezit odpovědnou osobu (tzn. warehouse manager),

147

8 PERNICA,P. Logistika pro 21.století.Praha: VŠE v Praze, 2005. ISBN 80-86031-59-4, str. 689-691

(24)

23

která bude zodpovědná za bezproblémový chod celého systému. Nutným předpokladem pak je odborná způsobilost a znalost řízení skladového hospodářství.

• Rozsah a centralizace skladu

Sklad musí být navržen tak, aby byl kapacitně dostatečný. V případě nedostatečné kapacity je nutné nedostatek řešit externím pronájmem skladových ploch či rozšířením skladu. Naopak nevyužitá skladová kapacita má za následek neefektivní využití celého sladu, které povede ke zvýšení průměrných nákladů na skladování.

Je tedy důležité a vysoce účelné důkladně propočítat potřebnou skladovou kapacitu na základě analýzy vstupních informací.

• Místo vybudování skladu

K určení nejvhodnější pozice skladu lze využití jeden z výše uvedených modelů.

Tímto způsobem získáme nejideálnější pozici skladu, která musí být modifikována s ohledem na dopravní infrastrukturu, cenu pozemku, na územním plánování a dostupnost pracovní síly.

• Úroveň zásob udržovaných ve skladu

Zásoby v sobě váží velké množství kapitálu, a to jak v podobě nákladů na správu zásob, samotné náklady na skladování a pořízení zásob, tak náklady vznikající krádeží, znehodnocením a zastaráním. Na druhou stranu na začátku musí management zvážit i případné náklady plynoucí z nedostatku zboží. Proto je úroveň udržovaných zásob jednou z klíčových otázek.

1.1.5 Trendy ve skladování

Stálé zlepšování dodavatelských služeb zvýhodňuje koncentraci skladování. Spojení zásob z několika skladů s podobným sortimentem umožňuje výrazně snížit celkové zásoby a zvýšit rychlost jejich obratu. Měnící se charakter objednávání (menší objednací množství, častější objednávky) vede k progresivnímu růstu průtoku skladem pro vychystávané zásilky za jednotku času. Při centralizaci skladů dochází k úspoře jak kapitálových nákladů

(25)

24

snížením zásob, tak režijních nákladů omezením vedoucího personálu. Vedle eventuálního nárůstu dopravních nákladů však vznikají značně vyšší náklady na manipulaci – pokud nejsou zachyceny či dokonce více než kompenzovány inovačními systémovými koncepcemi.⁹

K trendu výrobu na přání zákazníka, kdy z produktů nejdříve vyráběných na sklad se nyní stávají individualizované produkty (což u spotřebního zboží částečně svědčí o trendu k velikosti dávky jedna), přistupuje ještě snaha snižovat zásoby a průběžné doby. Se stálým růstem rozmanitosti variant kromě toho přistupují činitele vyvolávající vyšší průtok, aniž by s tím byly spojeny přídavné tržby.

1.2 Balení výrobků

Pod termínem spotřebitelského balení výrobků si lze představit mnoho činnosti. Mezi tyto činnosti patří např. tvorba spotřebitelského obalu, plnění spotřebitelského obalu výrobkem nebo vkládání výrobku do spotřebitelského obalu, přebalování výrobku smrštitelnou fólií, označování výrobku potřebnými a zákonnými údaji. Dále rozlišujeme operace skupinového balení. Mezi tyto činnosti patří tvorba skupinového obalu, vkládání spotřebitelsky balených a nebalených výrobků do skupinového obalu, přebalování papírem, smrštitelnou či průtažnou fólií, fixace páskováním atd., eventuálně označování skupinového obalu potřebnými údaji a identifikačními znaky.¹⁰

1.3 Pomocné operace

Pomocné operace zahrnují celou škálu různých činností. Jedná se především o identifikaci a sledování zboží a výrobků, stanovení velikosti, jakosti nebo počtu (měření, vážení, počítání výrobků – činnosti, které jsou zaměřeny na zjištění kvalitativních a kvantitativní

152

(26)

25

charakteristiky) výrobků, čištění manipulační techniky, přístavné a odstavné jízdy dopravních prostředků, přípravné operace k ložným operacím, dobíjení akumulátorů k manipulační technice apod. ¹¹

1.4 Přepravní obaly

Málokdo si dokáže představit, že by se logistický cyklus mohl obejít bez používání palet.

Přesto tomu tak bylo ještě před pouhými několika desítkami let. Palety se ve větší míře začaly používat až v meziválečném období v USA, odkud se po 2. světové válce více rozšířily do Evropy.

Palety primárně považujeme za transportní prostředky druhého řádu v externí a interní logistice (včetně výroby samotné), mají ovšem také roli skladovací. Typicky jsou buď dvou, nebo čtyřcestné podle toho, z kolika stran je může vozík nabrat, přičemž nízkozdvižný vozík může i čtyřcestnou paletu obvykle nabrat jen ze dvou stran.¹²

Ve světě existuje mnoho typů palet, proto také mnohdy sladění přepravy mezi kontinenty není vždy zcela jednoduché. V našich zeměpisných podmínkách se nejčastěji setkáváme s paletami pod označením EUR o rozměrech 1200 mm x 800mm.

Obrázek č. 5: EUR palet

Zdroj: Palety [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupný z: http://www.e-palety.cz/

12 VÍTEK, M. Paletizace. Logistika: Měsíčník Hospodářských novin. Praha: 2004, roč. X., č. 5., ISSN 1211-0957, s.13.

(27)

26

Základní parametry typů palet různých rozměrů a nosností jsou obsaženy v příslušných ČSN- s výjimkou prosté palety EUR: (dle ČSN 26911110): šíře 800 mm (+3,-0 mm), délka 1200 mm (+3, -0 mm), výška 144 mm (+7, -0 mm), výška nabíracích otvorů 100 mm (+3, - 0 mm), nosnost pro nerovnoměrné rozložení břemene 1000 kg, pro rovnoměrné rozložení 1500 kg. ¹³

Maximální hmotnost, která se může ložit na palety používané v Evropě je 1000 kg a tyto palety umožňují na sebe uložit (stohovat) 4 vrstvy. Palety označené na podélné straně na pravém rohu špalíku EUR jsou zhotoveny z měkkého a částečně i z tvrdého dřeva, mají přibližnou vlastní hmotnost 30 kg. Jejich ložná plocha nesmí být hoblována a pro jejich výrobu se používají vroubkované hřebíky.

1.5 Skladování zboží v regálech

Regály jsou nejčastějším typem skladování, které má především výhodu v tom, že může být obsluhováno vysokým stupněm mechanizace. Druh a způsob rozložení regálu je zvolen podle druhu sortimentu, velikosti skladu a rychlosti obratu manipulovaného zboží. Regály musí být postaveny na pevném (nejlépe betonovém) podkladě, aby byla zajištěna jejich stabilita. Při rozměrnějších typech regálu by měly být i zakotveny či spojeny s ostatními regály, tak aby tvořily jednotný a bezpečný celek. Hlavní výhodou skladování v regálech je především přehlednost a snadná dostupnost ke každé manipulované jednotce.

Regály lze obecně členit do několika skupin. Základním rozdělením může být na regály pevné, pohyblivé a mechanizované.

13 VÍTEK, M. Paletizace. Logistika: Měsíčník Hospodářských novin. Praha: 2004, roč. X., č. 5., ISSN 1211- 0957, s.13.

(28)

27

Policové regály – používají se především pro ruční obsluhu. Jako pomůcka k přepravě pak slouží ručně vedené paletizační vozíky.

Obrázek č. 6: Policový systém regálů

Zdroj: Regálový systém [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupné z:

http://www.regalovy-system.cz/polic_sys.php

Paletové regály – jde o nejčastější způsob uskladnění zboží. Jejich použití je výhodné při vyšším počtu zboží, protože výška těchto regálů může dosahovat až do 20 metrů.

Uspořádání regálů je řešeno v řadách, buď jednolitým uspořádání, tak že je regál přístupný z obou stran, nebo dvojitým uspořádáním a přístupem z jedné strany. Mezi regály jsou manipulační uličky, sloužící obsluze pro manipulaci s paletami. Rozměry uliček jsou rozvrženy podle uspořádání a množství skladovaného zboží, a pak podle manipulační techniky, která je použita.

Obrázek č. 7: Paletový systém regálů

Zdroj: Paletové regály [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupné z http://www.logirax.cz/cs/paletove-regaly.aspx

(29)

28

Konzolové regály – jsou speciálním druhem regálu, sloužícím především pro skladování dlouhých ocelových prvků. Konstrukce těchto regálů díky nosným prvkům zde umožňuje ukládat materiál o rozměrech 5 a více metrů.

Obrázek č. 8: Konzolový systém regálů

Zdroj: Regály [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupné z http://www.mojregal.sk/

Spádové regály – jsou určeny pro skladování více palet či jiných manipulačních jednotek, které se samy posouvají po nakloněné rovině díky systému kolečkových či válcových upevnění. Regály tohoto typu slouží k samočinnému doplňování v některých specifických typech provozů.

Obrázek č. 9: Spádový systém regálů

Zdroj: Spádové regály [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupné z http://www.logirax.cz/cs/spadove-regaly.aspx

Pohyblivé regály - nejsou v našich provozech tak rozšířeny, především pro jejich vysokou finanční náročnost a specifičnost jejich použití.

(30)

29

Posuvné regály – Jsou vhodné pro všechny typy skladů, ve kterých je nutné na minimálním prostoru dosáhnout vysoké skladové kapacity, zejména pro chladírny a mrazírny. Jedná se o systém regálů pohybujících se po kolejnicích vsazených do podlahy.

Obrázek č. 10: Systém posuvných regálů

Zdroj: Posuvné regál paletové [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupné z http://www.logirax.cz/cs/posuvne-regaly-paletove.aspx

Regály s nuceným pojezdem – skladovací jednotky pojíždějí v příslušné šatně regálu.

Pojezd je jednosměrný, tudíž zajišťuje pravidelné obměny zásob.

Regály typu páter-noster – regály upravené na systému otočného zařízení vhodné pro ukázku vzorkových výrobků (koberce).¹⁴

1.6 Manipulační technika

Správná volba manipulační techniky zásadně ovlivňuje rentabilitu celého skladového řešení. Manipulační techniku vybíráme dle dostupných informací o potřebách provozu, ve kterém bude manipulační technika využívána. ¹⁵ Před zvolením manipulační techniky je potřeba zodpovědět následující otázky:

14 VANĚČEK, D. Logistika.České Budějovice: JU ZF České Budějovice,1998.ISBN 80-7040-323-3, s. 198

15 PETŘÍK, M. Nový sklad – rentabilita především. Reliant Logistic News. Praha, roč. XI., č.4, ISSN 1802- 3746, s.24.

(31)

30

• Jak velké a těžké jsou skladované jednotky?

• Do jaké výšky bude zboží uloženo?

• Jak jsou široké uličky ve skladu?

• Jaká je intenzita manipulace?

• Co od manipulační techniky očekáváme?

• Existují nějaká technická, stavební, finanční omezení příp. hygienická omezení vylučující použití určitého typu pohonu manipulační techniky?

Dále musíme správně zvolit pohon manipulační techniky, který má značný vliv na provozní náklady. Na trhu lze najít vozíky s elektrickým pohonem, se vznětovými motory, spalovacími motory a vozíky kombinující všechny zmíněné pohony (hybridní pohon).

Manipulační techniku dělíme do následujících kategorií:¹⁶ 1) Nízkozdvižné vozíky

• Ručně vedené vozíky bez pohonu – vhodně pro krátké pojezdové vzdálenosti.

• Ručně vedené elektronické vozíky – vozíky, které šetří kilometry nachozené obsluhou.

Obrázek č. 11: Ručně vedený vozík bez pohonu a s elektrickým pohonem

Zdroj: Manipulační technika [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupné z http://www.jungheinrich.cz/produkty/manipulacni-technika/

16 Dostupné z http://www.jungheinrich.cz/produkty/manipulacni-technika

(32)

31 2) Vysokozdvižné vozíky

• Čelní vozíky s protizávažím – manipulační technika pro všestranné využití ve skladových objektech.

• Ručně vedené vozíky – technika pro krátké horizontální transporty s vysokou flexibilitou nasazení.

• Retraky – elektrický vysokozdvižný vozík se sedícím řidičem a výsuvným stožárem.

Obrázek č. 12: Čelní vozík s protizávažím, ručně vedený vozík a retrak

3) Vychystávací vozíky

• Vychystávací vozíkyumožňují obsluze snadný přístup k pozicím v regálutak, aby mohli co nejbezpečněji a nejrychleji zkompletovat požadovanou zakázku.

Obrázek č. 13: Vychystávací vozík

(33)

32 4) Systémové vozíky

• Skupina manipulační techniky určená pro sklady s velmi úzkou uličkou při využití co největší možné výšky skladování

Obrázek č. 14: Systémový vozík

5) Tahače

• Lehké tahače jsou většinou akumulátorové nebo se spalovacím motorem, konstruované pro dosažení poměrně značné tažné síly při relativně malé vlastní hmotnosti.

• Speciální těžké tahače jsou určeny převážně k přepravě.

Obrázek č. 15: Lehký tahač

(34)

33 6) Překladače kontejnerů

• Překladače kontejnerů jsou těžkotonážní stroje pro manipulaci s kontejnery a výměnnými nástavbami.

Obrázek č. 16: Překladač kontejnerů

Zdroj: Překladač kontejnerů [online]. 2015 [vid. 2014-11-13]. Dostupné z http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/terminal-ostrava-paskov-ceka-zasadni-

modernizace-a-rozsireni/

1.7 Logistický informační systém

Informační systém (IS) je systém skládající se z lidí, pracovních postupů (metodiky), programových a technických prostředků, který má na základě nich zabezpečit shromažďování, přenos, ukládání, zpracování, výběr, distribuci a následnou prezentaci informací. ¹⁷

Logistický informační systém (LIS) je určen k podpoře celého logistického procesu a to v celé šíři logistického řetězce. Musí mýt vysoký stupeň automatizace. Logistický informační systém je potřeba chápat jako základní, ale ne jedinou součást manažerského

17 VIESTOVÁ, K., J. ŠTOFILOVÁ, M.ORESKÝ a R. ŠKAPA. Lexikón logistiky. Ekonóm, Bratislava, 2005, ISBN 80-225-2007-1, s.140.

(35)

34

informačního systému podniku. Úspěšná koncepce i operativa logistického řízení není možná bez objektivních informací o logistických výkonech a nákladech aj. ¹⁸

Obrázek č. 17: Schéma logistického informačního systému

Zdroj: GROS, I. Logistika. 1.vyd. Praha: VŠCHT Praha, 1996, ISBN 80-7080-262-6, s. 59

Na obrázku č. 17 je uvedeno zjednodušené schéma hlavních informačních vazeb mezi subsystémy logistického informačního systému a vazeb na sledování nákladů a výnosů organizace.

1.8 Vlastní sklad versus distribuční centrum

Nejprve rozlišíme termín vlastní sklad a distribuční centrum. Ve skladech se skladují všechny druhy produktů, naopak v distribučních centrech se udržují minimální zásoby, a to takových výrobků, po kterých je vysoká poptávka. Zatímco sklady se zaměřují na minimalizace provozních nákladů při současném plnění dodávkových potřeb, distribuční

271

(36)

35

centra se zaměřují na maximalizaci zisku díky uspokojování požadavků na dodávky zákazníkům.¹⁹ Cílem každého podniku by měla být optimalizace a řízení celého dodavatelského řetězce. Velké obchodní společnosti se musí rozhodnou, zda budovat vlastní distribuční centrum nebo si jej pronajmout, nebo se stanou zákazníky logistických podniků.

1.8.1 Výhody a nevýhody externího distribučního centra

Využití služeb logistického podniku přináší svoje výhody i nevýhody. Nejdůležitější klady a zápory jsou uvedeny v následující tabulce (+ výhoda, - nevýhoda):²⁰

Tabulka č.1:Výhody a nevýhody externího distribučního centra

Zdroj: vlastní zpracování

19 SIXTA, J. a V. MAČÁT. Logistika teorie a praxe. Brno: ComputerPress, 2005. ISBN 80-251-0573-3, s.

157

20 VYSKOČIL, M. Vlastní kontra veřejné distribuční centrum. Logistika. Měsíčník Hospodářských novin.

Praha: 2003, roč. IX, č. 4,s. 23 a 24

Označení výhody / nevýhody

+ kapitálová nenáročnost + přísnější sledování nákladů + celkově větší dozor na toky + větší pružnost

+ přenesení zodpovědnosti za dodávky + efekt úspor z rozsahu

+ personální problémy + doplňkové služby

- výběr veřejného skladu

- nutnost použití standardů komunikace -

obecné komunikační rozhraní logistický partner - zákazník

- nižší vztah ke značce - zákazník logistické firmy

- nenalezení vhodného veřejného skladu

(37)

36

1.8.2 Výhody a nevýhody vlastního distribučního centra

Zjednodušeně by se dalo říci, že nevýhody externího distribučního centra se změní na výhody vlastního distribučního skladu a naopak. I přesto lze vyjmenovat další výrazné rozdíly, které zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody vlastního distribučního centra

Zdroj: vlastní zpracování

Pro distribuční řetězce obchodních společností (jako je např. Makro, Tesco a další) je budování vlastních distribučních center nutností. Pro výrobní podniky je nutná velmi podrobná ekonomická analýza o kladech a záporech vlastního či externího distribučního centra.

I přes relativně vysoké náklady a nízkou produktivitu, automobilový průmysl vede v žebříčku soukromého skladování – 86 % jsou řešeny prostřednictvím soukromých skladových prostor. ²¹

21 Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/236537280?accountid=17116

Označení výhody / nevýhody

+ z dlouhodobého hlediska menší náklady + vztah k firmě

+ snadnější komunikace

+ možnost převzít know-how z vlastním poboček + specializace na distribuované zboží

+ dohled nad zbožím

-

nutnost vlastní investice (vázání vlastního kapitálu)

- není třeba prosazovat nové věci - neflexibilita

- návratnost kapitálu

(38)

2. Představení logistického podniku C.S. CARGO a.s.

V počátcích své činnosti se firma soust logistických služeb pro automobilový pr navyšovala svůj obrat, poč

akviziční růst umožnil C.S.CARGO expandovat do dalších evropských zemí, s souvisela reorganizace na mezinárodní holding, který postupn

další významné společnosti z regionu st Transport, TSL Unitrans, Air

V současné době skupina C.S.CARGO p Slovensko, Polsko, Německo a Rusko).

V roce 2012 skupina dosáhla tržeb ve výši 4,6 mld. K odpisů skupiny C.S.CARGO

středoevropské subjekty poskytující dopravní a logistické služby. Skupina v sou zaměstnává přes 2200 pracovník

křižují Evropou. Jediným a stoprocentním akcioná SICAV plc.

C.S.CARGO nabízí svým zákazník technologie. Dlouhodobou strategií C.S.C

zákazníci vnímají jako významného strategického partnera. Krom portfolia nabízí komplexní

řešení a další optimalizační procesy. C.S.CARGO není pouze dopravcem, který vozí zboží z bodu A do B, ale firmou, která svému zákazníkovi nabízí plný servis logistických služeb

22 Dostupné z http://www.cscargo.cz/cs/profil

37

edstavení logistického podniku C.S. CARGO a.s.

Historie skupiny C.S. CARGO se datuje do roku 1995, kdy byla v Jičíně založena lokální

společnost C.S. CARGO a.s.²²

innosti se firma soustředila zejména na poskytování dopravních a logistických služeb pro automobilový průmysl. Od svého založení spole

j obrat, počet zaměstnanců i kapacitu vozového parku. Organický i st umožnil C.S.CARGO expandovat do dalších evropských zemí, s souvisela reorganizace na mezinárodní holding, který postupně do své struktury akvizoval

čnosti z regionu střední a východní Evropy (nap Transport, TSL Unitrans, Air-Sea nebo JTC Transcentrum).

skupina C.S.CARGO působí v pěti evropských zemích ( mecko a Rusko).

V roce 2012 skupina dosáhla tržeb ve výši 4,6 mld. Kč. Zisk před započtením úrok

skupiny C.S.CARGO činil 242 mil. Kč. Tyto ukazatele řadí skupinu mezi vedoucí edoevropské subjekty poskytující dopravní a logistické služby. Skupina v sou

es 2200 pracovníků a denně provozuje až 1700 nákladních vozidel, které ižují Evropou. Jediným a stoprocentním akcionářem skupiny je společnost Tuffieh Funds

C.S.CARGO nabízí svým zákazníkům komplexní logistická řešení op

technologie. Dlouhodobou strategií C.S.CARGO je zaměření na oblasti, ve kterých je zákazníci vnímají jako významného strategického partnera. Kromě uceleného dopravního

logistické služby – skladování, cross-dockové služb

ční procesy. C.S.CARGO není pouze dopravcem, který vozí zboží z bodu A do B, ale firmou, která svému zákazníkovi nabízí plný servis logistických služeb

http://www.cscargo.cz/cs/profil-csc/

edstavení logistického podniku C.S. CARGO a.s.

CARGO se datuje do roku založena lokální dopravní

edila zejména na poskytování dopravních a mysl. Od svého založení společnost kontinuálně u vozového parku. Organický i st umožnil C.S.CARGO expandovat do dalších evropských zemí, s čímž do své struktury akvizoval ropy (např. Šmidberský

ti evropských zemích (Česká republika,

ed započtením úroků, daní a adí skupinu mezi vedoucí edoevropské subjekty poskytující dopravní a logistické služby. Skupina v současnosti e až 1700 nákladních vozidel, které em skupiny je společnost Tuffieh Funds

ešení opřená o vlastní IT ení na oblasti, ve kterých je ě uceleného dopravního dockové služby, milk-run ní procesy. C.S.CARGO není pouze dopravcem, který vozí zboží z bodu A do B, ale firmou, která svému zákazníkovi nabízí plný servis logistických služeb

(39)

38

a přináší mu optimální řešení na míru. Zákaznické portfolio skupiny tvoří přední společnosti řady průmyslových odvětví (automobilový průmysl, potravinářství a nápojářství, stavební průmysl, elektronika a maloobchod).

Tabulka č. 3:Souhrnná výkonová data dle sektorů

Objem

převezeného materiálu za rok

[kg]

Počet najetých kilometrů za rok

Počet skladových prostor [m²] Automobilový průmysl 900 000 000 60 000 000 95 000

Potravinářský průmysl 3 000 000 28 000 -

Stavební průmysl 180 000 000 7 000 000 25 000

Elektronika a

maloobchod 140 000 000 8 500 000 5 000

Zdroj: Vlastní zpracování

Logistická společnost poskytuje outsourcing logistických činností, který přináší významné úspory na straně zákazníka při zachování funkčnosti a kvality celého logistického procesu.

Skladování je realizováno v temperovaných a netemperovaných skladových halách dle specifikace a zadání zákazníka (regálové systémy, volná plocha). Využívají nejmodernější skladové technologie. Každá skladová jednotka je označena jedinečným číslem. Položky lze vést pod kódem zákazníka a pohyb zaskladněného zboží lze proto sledovat online.

Digitalizace celého procesu umožňuje snadné zálohování všech dat. Skladové a evidenční technologie umožňují lepší kontrolu pohybu a stavu zboží s eliminací lidské chyby.

2.1 Představení zákazníka

Vedení firmy neudělilo souhlas se zveřejněním svého obchodního jména, pro účely této práce ponese tedy firma název Backflyes s.r.o . Dalším krokem pro ochranu citlivých dat společnosti je opatření, které zkresluje údaje společnosti dle koeficientu zvoleného vedením firmy.

Firma Backflyes s.r.o je světovým výrobcem sedacích modulů, interiérových prvků a elektroniky pro automobilový průmysl s dlouholetou tradicí.

(40)

39

Firma vyrábí ve své továrně v Žatci dveře do osobních automobilů, avšak nemá dostatečnou skladovou kapacitu pro uskladnění ozdobných lišt dekóru pro dveřní panely.

Společnost proto zvažuje využití logistických služeb společnosti C.S.CARGO a.s.

2.2 Požadavky zákazníka na sklad

Základním požadavkem zákazníka jsou sekvencované dodávky ozdobných lišt do výrobního závodu zákazníka v Žatci. Cílem projektu je, aby poskytovatel logistických služeb přijal od subdodavatelů, uskladnil, sekvencoval a následně dodal do továrny zákazníka v Žatci dekorativní lišty na požádání, a to podle předem stanoveného procesu v několika denních dávkách.

2.3 Vstupní podklady

Vstupní podklady obsahují zjištěné informace o provozních podmínkách logistického skladu, které byly zadány zákazníkem. Mezi potřebné informace pro projekci především patří:

Údaje o sortimentu výrobků, které mají být předmětem skladování a expedice.

Informace o zvoleném typu palet, včetně stohovatelnosti palet.

Informace o skladové zásobě.

Údaje o denním obratu příjmu a denním obejmu výdeje.

Informace o volbě metody vyskladňování.

Informace o požadovaném provozní době skladu.

Údaje o způsobu a termínu zasílání objednávek pro plánované expedice.

Informace o udržování systému prázdných obalů.

2.3.1 Sortiment výrobních jednotek

Předmětem skladování jsou ozdobné lišty do dveřních výplní automobilů. Tyto výrobky jsou rozděleny do 4 sortimentních skupin. Rozdělování do jednotlivých skupin proběhlo na

(41)

40

základě požadavku zákazníka, a to dle druhu ozdobných lišt na levé přední dveře, pravé přední dveře, levé zadní dveře a pravé zadní dveře. Od každého typu je 97 variant, které se liší barvou, vyrobeným materiálem apod.

Obrázek č. 18: Ozdobná lišta do dveřní výplně automobilu Zdroj: vlastní zpracování

2.3.2 Stohovatelnost palet

Z požadavků zákazníka je patrné, že skladované zboží bude uložené do tzv EPP boxů. Tyto stohovatelné boxy jsou vyráběny z polystyrenového materiálu a jsou tvarovány na míru jednotlivých skladovaných dílů. Boxy jsou přepravovány a ukládány na EURO paletách o rozměrech 800 x 1200 mm.

Velikosti EPP boxů se liší dle skladového sortimentu. Pro ozdobné lišty na přední dveře jsou boxy určené pro 6 ks lišt. Pro lišty na zadní dveře jsou určené boxy s tvarovaným místem pro 5 ozdobných lišt. Na příjmu zboží od subdodavatele je na jedné EURO paletě přepravováno 24 boxů s lištami vždy s jedním druhem materiálu. Palety na příjmu jsou tedy homogenní, což je důležitý údaj pro nastavení procesu.

(42)

41

Způsob ukládání ozdobných lišt do EPP boxů zobrazuje následující obrázek č 19:

Obrázek č. 19: Ozdobné lišty v EPP boxu pro přední dveře Zdroj: vlastní zpracování

Cílem sekvencování je uspořádání ozdobných lišt do balících předpisů dle požadavků zákazníka. Balící předpis pro expedici byl určen na 120 ks pro přední a zadní dveře. Proto bude na expedici rozdílný počet EPP boxů na jedné paletě. Pro přední dveře bude na jedné paletě 24 EPP boxů a pro zadní dveře 20 EPP boxů na jedné paletě. Expedovaná palety tedy bude vždy pro jeden druh dveří. Sekvencování bude řízeno interním systémem logistického podniku, který bude před spuštěním služby upraven přesně dle potřeb požadovaného procesu.

K vychystání bude použit rádio frekvenční terrminál, který pracovníka navede přímo na pozici, kde se nachází požadovaný materiál. Ten bude nutné naskenovat pomocí čárového kódu.

(43)

42

Každé místo v EPP bude označeno jedinečným štítkem a pracovník uloží zboží vždy do přesné pozice. Díky takto stanovenému postupu nedojde při manipulaci k jediné záměně materiálu.

Obrázek č. 20:Rádio frekvenční terminál Zdroj: vlastní zpracování

2.3.3 Obrat příjmu a objem výdeje

Zákazník si určil bezpečnostní zásobu na skladě 10 dní. Na základě této informace posílají zboží 2-3x za týden na sklad logistického poskytovatele, a to s jednodenní avizací.

Objem denního výdeje odpovídá 2600 ks, tzn. 1300 ks od každého druhu dveří. Závoz materiálu bude probíhat jednou denně dle požadavku zákazníka, a to celkem 10 palet pro přední dveře a 11 palet pro zadní dveře, celkem 21 palet denně.

2.3.4 Metoda vyskladňování

Logistický poskytovatel bude dodávat zboží přímo k výrobě zákazníka. Z tohoto důvodu musí logistický podnik zajistit režim sekvenčních dodávek přímo na takt montážní linky

(44)

43

zákazníka. K tomu je využíván systém JIS (Just In Sequence). Podstatou způsobu dodávání systémem JIS je vychystání, zabalení a odeslání objednaného zboží ve správném pořadí do konkrétní sekvenční palety v čase. Objednávky sekvenčních dodávek budou zákazníkem zasílány průběžně a budou obsahovat konkrétní informace od dané položce k vyskladnění.

Systém umožňuje kontrolu správnosti vychystaných dílů a tím eliminuje lidskou chybovost.

Pro vyskladňování konkrétního dílu bude využívána metoda FIFO, jejíž název vychází z anglického„first in, first out“. Ozdobné lišty přijaté dříve jsou expedovány jako první, tzn. při výběru lišt k vyskladnění lze postupovat na základě dokladů o příjmu zboží do systému. Hlídání využití metody FIFO zajistí informační systém logistického podniku.

2.3.5 Provozní doba skladu

Požadavek na provozní dobu skladu je 240 dní. V případě potřeby je nutné zajistit další dny provozu dle požadavků zákazníka, a to s 48 hodinovou avizací dopředu. Sklad bude provozován na třísměnný provoz od neděle 22:00 do pátku 22:00.

2.3.6 Objednávkový systém expedice

Objednávky expedovaného zboží probíhají pomocí elektronické výměny dat EDI (z anglického Electronic Data Interchange). Objednávka zadaná v informačním systému zákazníka se automaticky přenese až do informačního systému provozovatele skladu.

Cílem využití EDI je nahrazení papírových dokumentů elektronickými, snížit tak náklady spojené s jejich výměnou a současně zvýšit efektivitu a kvalitu prováděných procesů.

Zákazník bude zasílat objednávky expedice na celý den, a to 24 hodin předem. Expedice bude plánovaná na každé 4 hodiny, tedy 6 objednávek denně.

(45)

44 2.3.7 Systém prázdných obalů

Zákazník požaduje, aby logistický poskytovatel zajistil celkovou správu prázdných obalů, která zahrnuje především odpovědnost za evidenci obalů a inventuru. Na skladě budou ukládány dva druhy obalů. Interní obaly, které se budou pohybovat mezi poskytovatelem logistických služeb a zákazníkem. Druhým typem budou dodavatelské obaly.

Systémovou evidenci a reporting prázdných obalů jak k dodavatelům, tak k zákazníkovi zajišťuje vlastní systém logistického poskytovatele.

2.4 Sestavení projektového týmu

Pro úspěch projektu je důležité nepodcenit sestavení projektového týmu. Při plánování projektu je potřeba práci na projektu rozdělit mezi projektový tým tak, aby za každou projektu byla odpovědná právě jedna osoba a by bylo jasné, kdo práci provádí, s kým má být konzultována a kdo má o této činnosti být informován.

Pro vymezení kompetencí jednotlivých členů projektového týmu jsem použila tzv. matici odpovědnosti (RACI). Matice rozlišuje tyto 4 základní vztahy:²³

S – Schvalování: Výsledky z každé činnosti projektu podléhají schválení toho, kdo za něj nese faktickou odpovědnost. Každou činnost musí schvalovat právě jedna osoba. Absence přiřazení tohoto druhu odpovědnosti nebo přiřazení odpovědnosti za konkrétní oblast více osobám je chybou, která může vést ke stavu, kdy za věc nikdo neodpovídá nebo si myslí, že to udělá někdo jiný.

P- Provádění: Jedná se o člena týmu, který je zodpovědný za provedení nebo zajištění provedení činností. K jedné projektové činnosti může existovat více osob s tímto vztahem.

23 VYTLAČIL, D. Projektové řízení a řízení projektů. Praha: Česká technika- nakladatelství ČVUT, 2008.ISBN 978-80-01-04001-0, s. 29.