TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce
Studijní obor: Penitenciární péče
POSTTRAUMATICKÁ INTERVENČNÍ PÉČE V PODMÍNKÁCH HASIČSKÉHO
ZÁCHRANNÉHO SBORU
POSTTRAUMATIC INTERVENTION WITHIN FIREFIGHTERS
Bakalářská práce: 12–FP–KSS– 4038
Autor: Podpis:
Nikol VEDRALOVÁ ……….
Vedoucí práce: doc. PhDr. Vratislava Černíková, CSc.
Konzultant: Ing. Karel Vaníček
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
74 10 15 20 19 2+1CD
V Liberci dne:
Čestné prohlášení
Název práce: Posttraumatická intervenční péče v podmínkách Hasičského záchranného sboru
Jméno a příjmení autora: Nikol Vedralová
Osobní číslo: P10000720
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: ……….
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, paní doc. PhDr.
Vratislavě Černíkové, CSc., za cenné rady, náměty, odborná stanoviska a čas, který mi věnovala.
Poděkování rovněž patří mému otci, panu Ing. Karlovi Vaníčkovi, jehož letitá praxe u Hasičského záchranného sboru mu dovolila mi být odborným pomocníkem a konzultantem při tvorbě mé bakalářské práce.
V neposlední řadě děkuji své rodině a manželovi Alešovi, jež při mně po celou dobu studia stál, byl mi nápomocen a měl se mnou trpělivost.
Anotace:
Název bakalářské práce: Posttraumatická intervenčí péče v podmínkách Hasičského záchranného sboru
Jméno a příjmení autora: Nikol Vedralová
Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2012/2013
Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Vratislava Černíková, CSc.
Bakalářská práce se zabývala problematikou posttraumatické intervenční péče v podmínkách Hasičského záchranného sboru České republiky, se zaměřením na Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje. Jejím cílem bylo zjistit informovanost mezi příslušníky hasičů o tomto typu služby. Práce je rozdělena na dvě samostatné oblasti.
První část je teoretická a popisuje základní informace o Hasičském záchranném sboru České republiky a Hasičském záchranném sboru Libereckého kraje, základní poznatky o psychologické službě, informace o problematice posttraumatické intervenční péče a to zejména v podmínkách Hasičského záchranného sboru Územního odboru Liberec.
Druhá oblast bakalářské práce je tvořena praktickou částí, která byla realizována prostřednictvím dotazníku, který byl distribuován mezi 47 příslušníků Hasičského záchranného sboru libereckého kraje. Zjištěné poznatky jsou použity v navrhovaných opatřeních závěru bakalářské práce.
Za největší přínos předložené práce vzhledem k řešené problematice bylo možno považovat, že výsledky provedeného průzkumu by mohly posloužit jako nové podněty ke zlepšování péče o hasiče, nebo jako informativní podklad pro ty, kteří se problematikou posttraumatické intervenční péče v podmínkách Hasičského záchranného sboru zabývají.
Klíčová slova: Hasičský záchranný sbor, hasič, psychologická služba, traumatizující událost,
posttraumatická intervenční péče, tým posttraumatické intervenční péče, anonymní telefonní linka pomoci v krizi.
Annotation:
Title of the Bachelor Thesis: Posttraumatic Intervention Within Firefighters Name and Surname of the author: Nikol Vedralová
Academic year of submission of the Bachelor’s thesis: 2012/2013
Supervisor of the Bachelor’s thesis: doc. PhDr. Vratislava Černíková, CSc.
The Bachelor thesis has dealt with the issue of post-traumatic intervention care in terms of the Fire and Rescue Service of the Czech Republic, focusing on the Fire Brigade of the Liberec Region. Its aim had been to determine the awareness of firefighters members on this type of service. The work is divided into two separate areas.
The first part is theoretical and it describes the basic information about the Fire Brigade of the Czech Republic and the Fire Brigade of the Liberec Region, the basic knowledge of the psychological service, the information about the problem of post traumatic intervention care especially in terms of the Fire and Rescue Department in Territorial Liberec.
The second area of work is made up of the practical part which was implemented through a questionnaire, which was distributed among the 47 members of the Fire and Rescue Service of the Liberec Region. The findings are used in the measures proposed at the end of the thesis.
The greatest benefits of the submetted work in relation to solving issue can be considered that the results of the conducted survey could serve as new initiatives to an improvement of care for firefighters or as informative background for those who deal with the issue of post-traumatic intervention care in terms of the Fire and Rescue Service.
Keywords: Fire and Rescue Service, a firefighter,a psychological service, a traumatic event, a posttraumatic intervention care, a post-traumatic intervention care team, an anonymous telephone help line in a crisis.
8 OBSAH:
Obsah……….8
Seznam použitých zkratek………...10
1. Úvod ... 11
2. Vznik prvního hasičského sboru v Liberci ... 14
3. Hasičský záchranný sbor ČR……….……….16
4. Krajské operační středisko HZS LK……….……….16
5. Struktura Krajského operačního a informačního střediska HZS LK………..17
5.1. TCTV 112………17
5.1.1. Vznik jednotného čísla tísňového volání v Evropě………..17
5.2. KOPIS………..19
6. Psychologická služba HZS ČR………21
6.1. Historie psychologické služby HZS LK………..21
6.2. Základní úkoly psychologické služby HZS ČR………...21
6.3. Koncepce psychologické služby HZS ČR pro roky 2010 - 2015………24
6.3.1. Úvod………24
6.3.2. Zabezpečování podkladů pro personální práci a výkon služby………...26
6.3.3. Péče o příslušníky a zaměstnance………27
6.3.4. Péče o osoby dotčené mimořádnou událostí………28
7. Posttraumatická intervenční péče (PIP)………...28
7.1. Úvod do problematiky………..28
7.2. Systém posttraumatické intervenční péče v podmínkách HZS………30
7.2.1. Příznaky posttraumatické stresové poruchy……….31
7.2.2. Druhy traumatických událostí………..31
7.2.3. Charakteristika posttraumatické reakce………...32
7.2.4. Stres, krize, trauma………...33
7.2.5 Důsledky traumatizujících událostí………..………....35
7.2.6. Fáze PIP………36
9
7.2.7. Potřeby a reakce obětí………..38
8. Etika psychologické práce IT PIP………38
8.1. Pravidla, které musí člen IT PIP dodržovat………..39
9. Shrnutí teoretické části……….40
10. Praktická část………43
10.1. Cíl praktické části……….43
10.1.1. Předpoklady průzkumu………43
10.2. Použité metody……….44
10.3. Popis zkoumaného vzorku………...45
10.4. Realizace průzkumu……….46
10.4.1. Prezentace získaných výsledků………47
10.4.2. Ověření předpokladů průzkumů………...63
10.5. Shrnutí výsledků………..64
11. Závěr……….68
12. Návrh na opatření……….70
Seznam použité literatury ... 72
Seznam příloh ... 74
10
Seznam použitých zkratek
HZS LK Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje HZS Hasičský záchranný sbor
ÚO Územní odbor
JPO Jednotka požární ochrany
JSDH Jednotka sboru dobrovolných hasičů
MV GŘ HZS ČR Ministerstvo vnitra Generální ředitelství hasičského záchranného sboru České Republiky
PČR Policie České republiky SDH Sbor dobrovolných hasičů SIAŘ Sbírka interních aktů řízení ZZS Zdravotnická záchranná služba MU Mimořádná událost
TCTV Telefonní centrum tísňového volání KOPIS Krajské operační a informační středisko IZS Integrovaný záchranný systém
JSVV Jednotný systém vyrozumění a varování OŘ Operační řízení
MV Ministerstvo vnitra
PIP Posttraumatická intervenční péče PTSD Posttraumatická stresová porucha TPP Tým posttraumatické péče
IT PIP Intervenční tým posttraumatické intervenční péče
11
1. Úvod
Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky.
Hasičský záchranný sbor ČR je základní složkou integrovaného záchranného systému (IZS), který zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, a sdruženími občanů.
Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ČR ve své působnosti i ochranu obyvatelstva - podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech.
Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) tvoří generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení: Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc.
Metody, které budou používány při zpracování této práce, jsou zejména studium odborných pramenů a literatury, které se zabývají daným tématem a dále osobním pohovorem s psycholožkou Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (dále HZS LK) Mgr. Drahomírou Horovou. Nedílnou součástí této práce je průzkum, který bude proveden dotazníkovým šetřením mezi příslušníky územního odboru Liberec na centrální stanici v Liberci.
12
Předkládaná bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
Teoretická část obsahuje základní informace o HZS ČR a HZS LK - hlavní úkoly, působnost, organizační členění. Dále informace o psychologické službě HZS ČR, důvodech jejího vzniku, jejích základních úkolech, další činnosti apod. Poskytuje též informace o vzniku a působení psychologické služby u HZS LK. Podrobněji je v této části popsána problematika posttraumatické intervenční péče – jsou vysvětleny základní pojmy, které s touto problematikou souvisejí, popsány možné reakce na traumatizující události, ale zejména je tato kapitola věnována posttraumatické intervenční péči v podmínkách hasičského záchranného sboru.
Praktická část je zaměřena na zmapování problematiky PIP v podmínkách HZS LK z hlediska samotných příslušníků, kterým je tato služba především určena. Chceme zjistit, jaká je obeznámenost příslušníků s činností posttraumatické intervenční péče a mapovat využití této péče u HZS Libereckého kraje. Kromě jiného nás také zajímá, zda je zřízení PIP hasiči vnímáno jako přínosné či nikoliv. Názory příslušníků jsou zjišťovány pomocí dotazníku. Šetření je provedeno mezi příslušníky územního odboru Liberec HZS LK.
Průzkumný vzorek tvoří 47 zásahových hasičů. Tato část také obsahuje shrnutí a vyhodnocení dotazníkového šetření.
Cílem bakalářské práce je seznámit čtenáře se základními údaji týkajícími se HZS ČR a HZS LK, s charakteristikou psychologické služby HZS ČR a HZS LK, systémem a poskytováním posttraumatické intervenční péče v podmínkách HZS, ale především zjistit, jak příslušníci HZS LK, konkrétně ÚO Liberec, hodnotí posttraumatickou intervenční péči.
Provedeným průzkumem se pokusíme, mimo jiné, zjistit, jaká je informovanost hasičů o posttraumatické intervenční péči, jak se s psychickou zátěží své profese vyrovnávají, zda již měli konkrétní zkušenost s poskytnutím PIP, a v případě, že ano, jak tuto péči hodnotí - zda pro ně byla přínosem či nikoliv, zda by ji doporučili či naopak apod.
Vzhledem k rozsahu a zaměření bakalářské práce je nutné provedený průzkum posuzovat jako cenný prvotní vhled do dané problematiky.
13
Teoretická část:
14
2. Vznik prvního hasičského sboru v Liberci
Oheň měl v lidském vývoji velký význam. Člověk však záhy poznal i jeho negativní stránku a snažil se s jeho ničivou mocí bojovat, neboť nezkrotný živel dokázal měnit tvář měst a citelně postihovat obyvatelstvo. Proto byla vydávána různá obecní nařízení a ukládány povinnosti na tomto úseku, které však nebyly dostatečně účinné, a tak počátkem 19. století vznikají první pokusy vytvořit organizované skupiny občanů, které by dokázaly s ohněm úspěšně bojovat.
Do této doby jsou situovány i první pokusy založit takovou organizaci v Liberci. Po několika nezdařených pokusech byl úspěšně hasičský sbor v Liberci založen v roce 1863 a začal být prospěšný svým spoluobčanům a vyvíjel významnou společenskou i spolkovou činnost.
Obr. č. 1: Otevření hasičské zbrojnice
Situace v požární ochraně byla počátkem devadesátých let ovlivněna událostmi z podzimu roku 1989. Dnem 1. 1. 1991 vznikají nové organizační celky – Okresní správy a útvary Sboru požární ochrany - jako zvláštní orgány Okresních úřadů. Od 1. ledna 1995 vznikají Hasičské záchranné sbory s působností na území jednotlivých okresů, stále ještě jako zvláštní orgán Okresního úřadu. (Boháč 2003, s. 9).
V této době se začíná velmi intenzivně rozvíjet myšlenka na skutečnou spolupráci všech záchranářských složek v České republice pod názvem Integrovaný záchranný systém. Je
15
přijat soubor zákonů, který uvedenou problematiku komplexně řeší. Zákony nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2001, kdy je také vytvořena nová organizační struktura Hasičského záchranného sboru, který je organizován po krajských celcích s tím, že z bývalých okresů jsou vytvořeny územní odbory, které jsou jejich součástí. Hasičský záchranný sbor kraje se stává samostatnou organizační složkou státu.
V Liberci je nyní umístěno Krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, dále zde sídlí jeho územní odbor včetně zásahové jednotky.
Obr. č. 2 : Ředitelství Hasičského záchranného sboru LK
Obr. č. 3: Areál požární stanice HZS LK
16
3. Hasičský záchranný sbor ČR
Hlavní úkoly HZS ČR
Jak je uvedeno již v úvodu této práce, mezi základní poslání Hasičského záchranného sboru ČR patří úkol chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.
Mimořádnou událostí se rozumí zejména škodlivé působení sil a jevů zapříčiněných činností člověka nebo přírodními vlivy, a také havárie ohrožující zdraví, život, majetek nebo
životní prostředí, které vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (zákon č. 238/2000 Sb.). Příjem a následné řešení všech mimořádných událostí se řeší přes krajská operační střediska hasičských záchranných sborů České republiky.
4. Krajské operační a informační středisko HZS LK
1. Působnost Krajského operačního a informačního střediska HZS LK
a) KOPIS HZS LK plní úkoly ohlašovny požárů na území Libereckého kraje a jsou mu v operačním řízení podřízeny všechny jednotky požární ochrany a ohlašovny požárů na území Libereckého kraje; zároveň plní funkci operačního a informačního střediska územního odboru (dále jen OPIS UO) Liberec.
b) Pro zabezpečení spolupráce složek v rámci Integrovaného záchranného systému plní KOPIS HZS LK úkoly operačního a informačního střediska IZS (zákon č. 239/2000 Sb.).
c) V případě vzniku události ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., O krizovém řízení a o změně některých zákonů, spolupracuje KOPIS HZS LK s krizovým štábem kraje.
17
Obr. č. 4: KOPIS HZS LK – současnost
2. Zařazení KOPIS HZS LK v organizační struktuře HZS LK
a) V rámci organizační struktury HZS LK je KOPIS HZS LK zařazeno do odboru operačního řízení a komunikačních informačních systémů, úseku IZS a OŘ.
b) V organizačním řízení je KOPIS HZS LK přímo podřízeno řediteli odboru operačního řízení a komunikačních a informačních systémů.
c) V případě, kdy dojde k ohlášení události, přechází KOPIS do stavu operačního řízení (zákon č. 240/2000 Sb.). V operačním řízení je KOPIS HZS LK podřízeno OPIS GŘ HZS ČR, řediteli HZS LK, náměstkovi pro IZS a OŘ HZS LK, řediteli OŘ a KIS a řídícímu důstojníkovi HZS LK. V rámci operačního řízení je nadřízeno všem dalším organizačním částem HZS LK. V rámci koordinace nasazení sil a prostředků při likvidaci události zabezpečuje požadavky velitele zásahu.
5. Struktura Krajského operačního a informačního střediska HZS LK
5.1. TCTV 112
5.1.1. Vznik jednotného čísla tísňového volání v Evropě
18
Důsledkem různorodosti používaných národních čísel tísňového volání členských států Evropského hospodářského společenství bylo, že občané, kteří se dostali do krizové situace v zahraničí, měli závažné problémy kontaktovat záchranné složky příslušného státu.
Vzhledem k tomu, že ochrana života, zdraví a majetku patří mezi hlavní společenské priority a s ohledem na nárůst soukromých a služebních cest v rámci Evropy, rozhodla Rada Evropských společenství o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání a stanovila pro něj číslo „112“.
Rozhodnutí rady jako přímo aplikovatelný závazný předpis stanovilo členským státům povinnost toto číslo zavést nejpozději do 31. prosince 1996.
Členským státům je uložena povinnost zajistit zejména:
- bezplatný přístup k tísňovému volání prostřednictvím čísla „112“ na celém území, - aby tato volání byla zodpovězena co nejkvalitněji,
- aby provozovatelé telekomunikačních sítí poskytli informaci o poloze volajícího pracovišti pro příjem tísňového volání,
- odpovídající informovanost občanů o existenci a způsobu použití čísla „112“(Urbánek 2009, s 17).
Organizace příjmu tísňového volání
Jednotné evropské číslo „112“ je zavedeno ve všech členských státech Evropské unie a dále v Chorvatsku, Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku a na Islandu. Ve většině států funguje číslo „112“ společně s dříve zavedenými národními čísly tísňového volání.
Hovory jsou přijímány typicky policií nebo hasičským sborem, v některých státech orgány civilní ochrany, speciální státní organizací nebo speciálními call centry telekomunikačních operátorů (Urbánek 2009, s 17).
V České republice je příjem tísňových volání na číslo „112“ prováděn u Hasičského záchranného sboru České republiky v souladu s usnesením vlády č. 350 ze dne 3. dubna 2002. Pro plnění těchto úkolů byl vybudován systém 14 navzájem datově a hlasově propojených telefonních center tísňového volání. V České republice funguje číslo „112“
společně s národními čísly tísňového volání.
19
5.2. KOPIS
Základní úkoly KOPIS HZS LK
- KOPIS HZS LK zajišťuje nepřetržitý příjem a vyhodnocování informací o událostech zejména na tísňových linkách, případně na ostatních telefonních nebo radiových prostředcích spojení. Zabezpečuje poskytnutí pomoci, případně vyrozumění i u případů, kdy je požadována pomoc mimo území Libereckého kraje nebo území ČR.
- KOPIS HZS LK je na základě vyhodnocených informací po přijetí tísňové zprávy povinno v souladu s poplachovým plánem kraje určit potřebné síly a prostředky v rámci celé své územní působnosti, tj. celého Libereckého kraje.
- V případě zásahu více složek IZS plní KOPIS další konkrétní úkoly strategického řízení v rámci IZS dle rozhodnutí hejtmana, řídícího důstojníka kraje a ředitele HZS LK.
- Vyhlašuje poplach jednotkám požární ochrany a určuje síly a prostředky na výjezd.
Za tímto účelem:
- nepřetržitě vyhodnocuje situaci ovlivňující potřebu nasazení sil a prostředků PO - zabezpečuje svolání štábu velitele zásahu a krizového štábu HZS LK
- informuje PČR a ZZS LK, příp. další složky IZS o nahlášené události
- plní požadavky, které souvisí se spoluprací složek podílejících se na likvidaci havárií, např. vyrozumění členů bezpečnostní rady kraje, varování obyvatelstva a pod.
- spolupracuje s operačními středisky složek IZS na příslušném území - spolupracuje s KOPIS HZS v sousedních krajích
- předává stanoveným způsobem OPIS GŘ HZS ČR informace o činnosti jednotek PO na území Libereckého kraje
a) Při zdolávání požárů, záchranných pracích, živelních pohromách nebo jiných událostech:
- vysílá potřebné síly a prostředky PO
- informuje řídícího důstojníka HZS LK, případně další řídící pracovníky o závažných skutečnostech
- zabezpečuje varování obyvatelstva na ohroženém území
20
b) Provádí kontrolu a soustřeďuje informace. Jedná se zejména o:
- požární poplachový plán příslušného hasebního obvodu
- dokumentaci o jednotkách sborů dobrovolných hasičů v územní působnosti HZS LK - plán vyrozumění a svolání příslušníků HZS LK apod.
c) Soustřeďuje a využívá:
- dokumentaci zdolávání požárů - materiály pro informační podporu.
d) Vždy po převzetí služby a následně průběžně po celou dobu výkonu služby provádí kontrolu provozuschopnosti všech systémů KOPIS.
e) Zajišťuje informace pro určené pracovníky vedení HZS LK.
f) V případech stanovených vnitřním předpisem informuje formou oznámení sdělovací prostředky (směrnice 2008, s 15).
Obr. č. 5: Schéma některých činností operačního střediska
21
6. Psychologická služba HZS ČR 6.1. Historie psychologické služby HZS ČR
K budování vlastní psychologické služby HZS ČR vedlo mnoho důvodů. Nelze je zde beze zbytku vyjmenovat, a proto jsou v této práci za všechny uváděny zejména ty, které její potřebnost objektivizují:
a) řešitelský kolektiv Katedry vojenské hygieny Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové pod vedením doc. MUDr. J. Chaloupky, Csc., vypracoval závěry výzkumných úkolů "Rizikové faktory metabolických onemocnění hromadného výskytu u příslušníků HZS okresu Hradec Králové" (1996) a "Hodnocení zdravotního stavu příslušníků HZS ČR" (1999), které vycházely z prokazatelné existence značného procenta nálezu rizikových faktorů tzv. civilizačních onemocnění u sledovaných skupin příslušníků HZS ČR (Stolářová 2003, s. 12).
b) nezpochybnitelným faktem je stále se zvyšující náročnost profese hasiče, což lze vyvodit jak z kvantitativní, tak i z kvalitativní analýzy každoročně zpracovávaných statistických přehledů.
c) návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stanovuje podmínku zjišťování osobnostní způsobilosti u uchazeče i příslušníka psychologem.
V roce 2002 byla schválena Koncepce psychologické služby HZS ČR. Následně uložili generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra ředitelům HZS krajů zabezpečit její realizaci odborným personálem, obeznámeným se specifickými činnostmi a podmínkami služby příslušníků HZS ČR.
6.2. Základní úkoly psychologické služby HZS ČR
Psychologická služba HZS ČR má stanoveny úkoly formulované do tří základních pilířů (Koncepce psychologické služby HZS ČR 2002):
22
1. Zajišťovat posttraumatickou péči o příslušníky HZS ČR
- poskytovat psychologickou pomoc k odstraňování pozásahového stresu příslušníků HZS ČR,
- provádět školení a výcvik ke zvýšení psychické odolnosti a sociální kompetence řídících a výkonných pracovníků,
- poskytovat psychologické služby příslušníkům HZS ČR v rámci rekondičních programů, - budovat systém posttraumatické intervenční péče.
2. Zabezpečovat podklady pro personální práci a výkon služby
- provádět ověřování duševní způsobilosti nových uchazečů o službu u HZS ČR podle § 3 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky,
- provádět psychodiagnostická vyšetření hasičů z povolání, stanovená v § 37 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany,
- při výběrových řízeních na vyžádání ověřovat osobnostní způsobilost příslušníků HZS ČR pro zařazení do řídících a speciálních funkcí,
- podle zadání služebního funkcionáře provádět psychologická vyšetření a poskytovat odborná stanoviska při rozhodování v personálních otázkách.
3. Pomáhat obětem mimořádných událostí
- poskytovat psychologickou pomoc obětem nehod a katastrof,
- podílet se na přípravě zdrojů psychologické pomoci v regionu a koordinovat jejich využití při mimořádných událostech většího rozsahu,
- podle potřeby, související s výkonem služby, poskytovat psychologické služby rodinám příslušníků HZS ČR.
Základními materiály, které upravují činnost a zřízení psychologického pracoviště, jsou především:
- Koncepce psychologické služby HZS ČR - Status psychologických pracovišť
- Etický kodex psychologických pracovišť
- SIAŘ (Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HSZ ČR)
23
Konkrétní obsahová náplň práce jednotlivých pracovišť HZS ČR se odvíjí od potřeb HZS krajů a jednotek PO v působnosti tohoto pracoviště.
Jednotlivá psychologická pracoviště HZS ČR: (Koncepce psychologické služby HZS ČR 2002).
Jednotlivá psychologická pracoviště HZS ČR:
Obr. č. 6: Psychologická pracoviště
Psychologická pracoviště provádějí psychodiagnostická vyšetření pro HZS ČR. Jsou vybavena přístroji, kde jsou nainstalovány metody používané v rámci zjišťování osobnostní způsobilosti uchazečů o přijetí do služebního poměru příslušníků HZS ČR. Počet, rozmístění a rozsah působnosti těchto pracovišť je řešen koncepcí psychologické služby HZS ČR.
Služeb těchto laboratoří využívají i hasičské záchranné sbory krajů, které psychologickým pracovištěm s laboratoří a asistentem nejsou vybaveny.
Ústecký kraj
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj Středočeský kraj
MV-GŘ HZS ČR
laboratoř laboratoř
laboratoř
laboratoř Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Zlínský kraj Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Psychologická pracoviště
Legenda:
HZS s místy psychologa, laboranta a s laboratoří HZS s místy psychologa a laboranta
HZS s místem psychologa
Pardubický kraj Hl. m Praha
24
Obr. č. 7: Psychologické pracoviště Obr. č. 8: Psychologické pracoviště MV-GŘ HZS Praha HZS Královéhradeckého kraje
6.3. Koncepce psychologické služby HZS ČR pro roky 2010 - 2015
6.3.1. Úvod
V roce 2002 byla schválena Koncepce psychologické služby HZS ČR č. j. PO- 1337/IZS-2002, která stanovila tyto hlavní úkoly pro činnost psychologické služby na období následujících 5 let (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010):
1. Zabezpečovat podklady pro personální práci a výkon služby.
2. Zajišťovat posttraumatickou péči o příslušníky.
3. Pomáhat obětem mimořádných událostí.
Současně byl vydán Etický kodex psychologa HZS ČR, který obsahuje základní principy při poskytování služeb této profese.
Po prvních zkušenostech začali o činnost psychologické služby projevovat zájem jak vedoucí pracovníci HZS ČR, tak i hasiči HZS ČR.
Požadavky příslušníků ve směnách v jednotlivých krajích se týkaly hlavně pomoci a nácviku řešení náročných pracovních a životních situací.
25
Potřeby příslušníků v denních směnách a civilních zaměstnanců se týkaly především pomoci při řešení náročných osobních a rodinných situací.
Společným požadavkem obou skupin pak byla přímá psychologická pomoc lidem dotčeným mimořádnými událostmi.
Získané informace byly doplněny anketním šetřením využitelnosti psychologické služby, které proběhlo na přelomu let 2008/2009. V anonymních anketách se k problematice vyjadřovali pracovníci všech organizačních složek HZS ČR (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010).
Z anketního šetření vyplynula následující důležitá fakta vztahující se k obecné informovanosti o psychologické službě:
O psychologické službě HZS a jejím využití mám dostatek informací.
Graf č. 1: Šetření mezi denními příslušníky a zaměstnanci.
Je zřejmé, že právě mezi těmito respondenty je informovanost nižší, i když má 25 % z nich dostatek informací a 36 % si myslí, že má spíše dostatek informací.
O psychologické službě HZS a jejím využití mám dostatek informací.
26
Graf č. 2: Šetření mezi směnovými příslušníky.
Z výsledků vyplývá, že směnoví příslušníci jsou lépe informováni než denní příslušníci a zaměstnanci. Směnoví příslušníci mají dostatek informací v 29 % a 41 % příslušníků si myslí, že má spíše dostatek informací o psychologické službě.
Posttraumatická péče pro příslušníky je činností, které pomáhá dlouhodobě snižovat potenciální negativní dopady nadměrné zátěže spojené s výkonem služby (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010).
6.3.2. Zabezpečování podkladů pro personální práci a výkon služby
Současný stav
Pro zajišťování podkladů pro personální práci pokrývá psychologická služba požadavky a potřeby HZS ČR.
Spádovost laboratoří pro vyšetřování uchazečů a řidičů vozidel s právem přednostní jízdy se osvědčila.
Z pravidelného statistického hodnocení počtu vyšetření vyplývá, že jejich počet kolísá v souvislosti s personálními požadavky HZS ČR, v posledních letech došlo ke stabilizaci personálního obsazení sboru.
Psychologická pracoviště s laboratoří jsou personálně obsazena psychologem a asistentem. Psychologická pracoviště jsou zřízena v každém kraji a jsou vybavena příslušnými metodami pro zajištění diagnostické činnosti (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010).
V oblasti personální práce se daří realizovat odborné psychologické vzdělávání a výcvik managementu HZS ČR. Realizace odborné přípravy v jednotlivých krajích se liší dle požadavků a potřeb managementu a zkušeností psychologů.
27 Výhled na léta 2010-2015
Ukázalo se, že vzhledem k osvědčení stávající spádovosti laboratoří a poklesu počtu vyšetření není nutné stávající systém měnit. Psychologická pracoviště s laboratoří mohou nadále využívat psychologové krajů; je třeba průběžně reagovat na nové právní předpisy, které se vztahující k diagnostické činnosti.
Psychologická služba bude nadále spolupracovat s externími odborníky pro rozšiřování psychodiagnostické odbornosti, a to především s kolegy z ostatních bezpečnostních sborů (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010).
6.3.3. Péče o příslušníky a zaměstnance
Současnost
Pro potřeby péče pro zvládání posttraumatického stresu u HZS ČR je nastaven systém CISM (Critical Incident Stress Management). Ve všech krajích působí psycholog se vzděláním pro poskytování posttraumatické intervenční péče, jsou jmenovány týmy posttraumatické péče (TPP), které jsou vybrány z řad vycvičených příslušníků HZS ČR, případně dalších zaměstnanců IZS ČR. Výcvik členů TPP je zaměřen na poskytování včasné psychické pomoci příslušníkům sboru. Členům týmu posttraumatické péče, kteří poskytují péči osobám dotčeným MU, je zajištěna podpora a metodické vedení psychologem HZS kraje (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010).
Včasné informování koordinátora TPP o potenciálních traumatizujících událostech je jednou z hlavních podmínek pro zajištění účinné péče.
Příslušníci psychologické služby vedou odbornou přípravu a v současné době je o ni ze strany příslušníků značný zájem. V souladu s vnitřními předpisy probíhají výcviky členů TPP zaměřené na poskytování první psychické pomoci zasaženým příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR a osobám dotčeným mimořádnými událostmi.
Psychologové se věnují ve své odborné přípravě i managementu sboru a pracovníkům linky TCTV 112.
Psychologové HZS ČR poskytují příslušníkům a zaměstnancům, případně jejich rodinným členům, další odborné psychologické služby v pracovní i osobní problematice.
28
Prognóza na léta 2010-2015
Úkolem pro další období je nastavení systému dostupnosti a zastupitelnosti psychologů v rámci HZS ČR a zajistit ve spolupráci s KOPIS informování koordinátorů TPP o potenciálně traumatizujících událostech (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010).
Bude se pokračovat v naplňování systému CISM tak, aby byla zajištěna dostupnost péče pro všechny příslušníky a zaměstnance HZS ČR.
Budou poskytovány poradenské a jiné odborné psychologické služby příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR, případně i jejich rodinným členům.
Duchovní služba u HZS ČR se nemusí zajišťovat z vlastních zdrojů, lze ji zabezpečit v rámci spolupráce, např. s Posttraumatickými intervenčními týmy Policie ČR.
6.3.4. Péče o osoby dotčené mimořádnými událostmi
Posttraumatická péče osobám, kterých se dotkly mimořádné události, je poskytována psychology a asistenty HZS ČR; péče je realizována s ohledem na krajová specifika a různé počty mimořádných událostí.
Členové TPP, kromě poskytování kolegiální psychické pomoci příslušníkům, poskytují péči také osobám dotčeným mimořádnými událostmi.
Činnost TPP je zajišťována hlavně psychology HZS ČR. Někteří psychologové jsou členy krizových štábů HZS krajů, které se zaměřují na ochranu obyvatelstva. Psychologická služba HZS ČR spolupracuje se základními složkami integrovaného záchranného systému.
Perspektiva na léta 2010–2015
Bude uplatňován jednotný systém vzdělávání pro členy TPP v oblasti poskytování první psychické pomoci a bude vycvičeno co nejvíce zájemců z řad příslušníků (nemusí být členem TPP) v této problematice.
Bude se pokračovat ve spolupráci s odbornými úseky HZS krajů, s Hasičským a záchranným zborem Slovenské republiky, popř. s jinými zahraničními záchrannými útvary a se složkami IZS.
29
Budou implementovány závěry Rady týkající se psychosociální pomoci, které byly přijaty v rámci španělského předsednictví v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2010 (Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR 2010).
7. Posttraumatická intervenční péče (PIP)
7.1. Úvod do problematiky
Ústředním tématem této bakalářská práce je problematika poskytování posttraumatické intervenční péče při mimořádných událostech, kterou si mohou vyžádat stresové situace traumatizujících událostí členů zasahujících složek Hasičských záchranných sborů. Práce se mimo jiné zaměřuje na analýzu pocitu stresu v závislosti na potřebě poskytování posttraumatické intervenční péče u HZS získanou formou osobního anonymního dotazníku. Hasičský záchranný sbor České republiky má v současné době systém posttraumatické intervenční péče dobře rozpracován. Posttraumatickou intervenční péči tvoří intervenční týmy, které provádějí v přímé časové návaznosti na traumatizující události bezodkladnou primární pomoc. V případě potřeby poskytují v následujících dnech až týdnech péči pro zasahující členy složek IZS nebo osobám, majícím vztah ke konkrétní mimořádné události.
Profese záchranáře je jednou z psychicky nejnáročnější profesí vůbec. Záchranáři se setkávají tváří v tvář lidskému neštěstí, jsou blízko lidskému utrpení, setkávají se se smrtí, jsou na ně kladeny vysoké odborné, fyzické i psychické nároky. Procházejí výcviky, sbírají zkušenosti, jsou profesionály, a přesto se dostávají do situací, kdy sami cítí bezmoc, smutek, zlost.
Tyto akce se hasičům vrývají do mysli a mohou mít vliv na jejich další profesní i soukromý život. Může to být zážitek z ohrožení vlastního života nebo zdraví, zážitek z obzvlášť tragické události, pohled na extrémně vypadající, zohavené oběti, mnohočetná zranění, případy kruté smrti, smrt kolegy, smrt dítěte a podobného případu v průběhu záchranné práce, nezdařený záchranný pokus spojený s pocity bezmoci apod.
30
7.2. Systém posttraumatické intervenční péče v podmínkách HZS
Systém poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům Hasičského záchranného sboru České republiky zřízen Pokynem generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra ze dne 8. září 2003, který vyšel ve Sbírce interních aktu řízení generálního ředitele HZS ČR a NMV č.38/2003. Tento pokyn stanovuje podmínky a způsoby zabezpečení poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR, jehož součástí je i Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje.
V podmínkách HZS ČR se „posttraumatickou intervenční péčí“ rozumí péče, která je poskytována příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním služebních úkolu prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby (SIAŘ GŘ HZS ČR 2003).
Cílem PIP je zredukovat tzv. náraz traumatizující události a poskytnout péči, která povede k omezení negativních dopadu na psychiku postiženého příslušníka a možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.
Posttraumatická intervenční péče je poskytována příslušníkům a zaměstnancům HZS kritické události, kteří vykazují zjevné známky stresu a také v dalších případech mimořádných událostí, pokud to situace vyžaduje.
Týmy posttraumatické intervenční péče
Posttraumatickou intervenční péči zajišťují v podmínkách HZS ČR intervenční týmy, které jsou zřízeny u každého HZS kraje a u MV – GŘ HZS ČR. Členové intervenčních týmu mají za úkol „provést v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí bezodkladnou primární pomoc a v případě potřeby v následujících dnech a týdnech následnou péči příslušníkovi HZS ČR a seznámit jej s možností dlouhodobé pomoci prostřednictvím dalších odborníků.(SIAŘ GŘ HZS ČR, 2003).
Intervenční týmy jsou složeny z příslušníků, občanských zaměstnanců HZS ČR a z mimorezortních externích poradců, jako jsou např. duchovní, které vysílá Ekumenická rada církví a Česká biskupská konference. Členové intervenčního týmu jsou jmenováni
31
ředitelem HZS kraje a na generálním ředitelství generálním ředitelem HZS ČR. HZS ČR prosazuje, aby mezi těmito členy byli i řadoví hasiči, kteří dobře znají problematiku práce záchranáře.
Hasič, který se stane členem intervenčního týmu, může být díky své vlastní zkušenosti schopen lépe pochopit pocity „postižených“ příslušníku – kolegů.
Psycholog muže být vnímán s určitými předsudky. Základním úkolem psychologa je na jedné straně poskytování psychologické podpory příslušníkům, na straně druhé však zahrnuje jeho práce i přípravu podkladu pro personální práci. Tato „dvojí role“ práce psychologa může ovlivnit rozhodnutí, zda se hasičskému psychologovi svěřit či nikoliv.
Anonymní telefonní linka pomoci v krizi
V rámci posttraumatické intervenční péče funguje u HZS ČR i tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi. Tato linka je určena příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR, jejich rodinným příslušníkům a popř. i jejich blízkým osobám a má sloužit především: (SIAŘ GŘ HZS ČR, 2003).
• k posttraumatické péči příslušníků HZS ČR v souvislosti s plněním služebních úkolů,
• k telefonické pomoci v situacích akutního či chronického stavu psychické nouze,
• k poskytování kontaktů, informací a psychologické podpory,
• k prevenci nepředloženého, sebe či okolí poškozujícího jednání a protiprávního jednání v důsledku psychologicky obtížně řešitelných situací.
Tato linka může být využita i příslušníky a občanskými zaměstnanci HZS Libereckého kraje nebo jejich blízkými. V případě telefonického kontaktu je zajištěna volajícímu anonymita.
Z důvodu šíření větší propagace v této oblasti byl v roce 2006 vydán pro hasiče směnový kalendář, na kterém byly uvedeny základní informace a kontakt na Anonymní telefonní linku pomoci v krizi.
32
Obr. č. 9: směnový kalendář na rok 2006 s logem a informacemi o Anonymní telefonní lince pomoci v krizi
7.2.1. Příznaky posttraumatické stresové poruchy
Stolařová ve své publikaci uvádí:
Akutní – jestliže symptomy trvají méně než tři měsíce Chronická – jestliže symptomy trvají déle než tři měsíce
Opožděná – projevení jednotlivých symptomů 6 měsíců po události 7.2.2. Druhy traumatických události
I. katastrofy způsobené člověkem - dopravní neštěstí
- letecké katastrofy - lodní katastrofy
- požáry a výbuchy plynů - kolapsy budov, mostů - nukleární katastrofy
II. přírodní katastrofy - povodně
- vichřice - lesní požáry - zemětřesení - výbuchy sopky - laviny
33
III. kriminální nebo teroristické katastrofy (způsobené záměrně) - kriminální činy, přepadení, znásilnění
- sexuální zneužívání - teroristické útoky - válečné události
Jak uvádí Baštecká posttraumatickou stresovou poruchou trpí miliony lidí na celém světě, jež byli vystaveni hrozivé nebo katastrofické události, jako jsou výše jmenované kategorie. Mezi tuto skupinu lidí patří také záchranáři. Jednán se většinou o události, které téměř u každého vyvolají v době ohrožení pronikavou tíseň a výraznou stresovou reakcí. Člověk se nemusí stát přímo obětí této události, stačí, že je jí přítomen např. hasiči, policie nebo členové záchranné zdravotní služby.
7.2.3. Charakteristika posttraumatické reakce
V případě prožití traumatizující události se mohou objevit následující reakce:
• pocity bezmocnosti, lhostejnosti, nejistoty, viny
• opětovné prožívání, událost se neustále vrací v myšlenkách a ve snech
• nepříjemné tělesné reakce při setkání s věcmi, které událost připomínají
• neschopnost rozpomenout se na důležité podrobnosti prožitého neštěstí
• vyhýbání se věcem či situacím, které připomínají tíživý prožitek
• omezení emocí, snížená schopnost prožívat pozitivní emoce
• podrážděnost, útočnost, pocit izolace, odcizení od ostatních
• úzkostné reakce, lekavost, strach
• problémy se spánkem
• nechuť k důležitým životním aktivitám, rezignace
• problémy s koncentrací (špatně se soustředíme)
• jiné psychické i tělesné obtíže
Stolařová ve své publikaci uvádí, že tyto reakce lze označit jako „normální lidskou reakci v nenormální situaci“. Jedná se o přirozené reakce následující bezprostředně po
34
události, s postupem času by však měly slábnout a odeznívat. Neděje-li se tak a jedinec není schopen udržet nad situací kontrolu a svoje zážitky spojené s traumatizující situací zvládnout, mohou se objevit posttraumatické poruchy.
7.2.4. Stres, krize, trauma
Hovoříme-li o posttraumatické péci, je třeba se zmínit o pojmech, které s tímto tématem úzce souvisejí - stres, krize, trauma.
Stres
Stres je v poslední době často užívaný termín. Odborně je stres označován jako
„stav, kdy je jedinec působením fyzikálních, chemických či sociálně psychologických vlastností podnětu (stresoru) vystaven nadměrné zátěži, kterou obvyklým způsobem své činnosti nezvládá, je ohrožena jeho integrita a musí proto zapojit všechny síly na obranu“
(Švingalová 2002, s. 45).
Jak uvádí Vágnerová z psychologického pohledu je možné „chápat stres jako stav nadměrného zatížení či ohrožení“.
Stres nemusí vždy působit pouze negativně. Určitá dávka stresu může dokonce člověka stimulovat k lepším výkonům. Pokud však překročí míra stresu určitou hranici odolnosti člověka, stává se pro jedince zátěžovou. Zvládnutí této zátěže pak závisí na mnoha faktorech, např. na psychofyzické odolnosti jedince, charakteru, intenzitě a délce trvání stresoru apod.
Krize
Krizi lze charakterizovat jako proces - průběh reakce na zátěžovou situaci, kterou není jedinec schopen zvládnout dosud užívanými způsoby (Baštecká 2005, s. 164).
Může se jednat o vyhrocení situace, kumulaci či situační nárůst problému. Hlavním znakem psychické krize je narušení psychické rovnováhy a selhání adaptačních mechanismů jedince. Psychická krize je provázena negativními citovými prožitky – objevuje se úzkost, napětí, zoufalství apod. Dochází i ke změně uvažování a hodnocení situace – člověk se cítí bezmocný a bezradný, dochází i k emočním změnám. To má vliv i na jeho jednání, které může být buď utlumené, nebo naopak impulzivní. Dle Vágnerové zvládnutí krize probíhá
35
postupně a spočívá v přehodnocení zátěžové situace a nalezení účelnějších způsobu jednání.
Trauma
„Trauma představuje reakci na situaci, která vznikla v důsledku události přesahující běžnou lidskou zkušenost.“ (Špatenková 2004, s. 18).
Jiná definice označuje psychické trauma jako „psychické poškození, duševní úraz, který má za následek funkční poruchy, někdy i organické změny a to bud jednorázové (smrt blízké osoby, znásilnění), nebo drobnější, ale opakující se (rodinné hádky), vedoucí k traumatizaci.“ (Hartl, Hartlová 2000, s. 626).
Velmi často se jedná o náhle vzniklou situaci, která má pro jedince výrazně negativní význam, vede k určitému poškození nebo ztrátě (Vágnerová 2004, s. 52).
Traumatizovaný člověk zažívá nejistotu, úzkost, smutek, má obavy z budoucnosti.
Trauma ovlivňuje i jeho uvažování a chování. Takto postižený člověk se stává často nekritickým, izoluje se od ostatních lidí nebo naopak se chová vůči nim agresivně apod.
Prožité trauma ovlivňuje i jeho vztahy s blízkými lidmi - může tyto vztahy výrazně narušit.
Traumatizovaný člověk často reaguje zlostně či podrážděně na zcela „nevinné“ dotazy, či se naopak svým blízkým straní apod. Mnozí blízcí pak nevědí, jak se mají vůči postiženému chovat, zda o traumatické události hovořit či nikoliv, zda se k ní vracet nebo dělat, že se nic nestalo apod. Jsou zmateni, neboť nejsou schopni odhadnout jeho reakce a začínají se o něj strachovat, což může vést v konečném důsledku i k tomu, že se sami začnou chovat nepřirozeně. Trauma tak může někdy způsobit i rozpad dosud fungujících vztahů (Praško 2003, s. 63)
7.2.5. Důsledky traumatizujících události
Jak uvádí Stolařová:
- mohou ovlivnit momentální i budoucí profesionální výkon záchranáře - záchranář může, ale i nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám
- účastník traumatizující události má ještě několik desítek hodin po emocionální reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, odpoutání se od reality, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, nechutenství, poruchy spánku, smutek a mnoho dalších).
36 7.2.6. Fáze PIP
I. První psychologická pomoc
Přímo na místě události nebo těsně po návratu na služebnu – účast psycholog, peer (vycvičený pracovní kolega), člen intervenčního týmu PIP. Provádí se vykonání základních úkonů, které v daném okamžiku zajistí dostatečnou pomoc postiženému.
Uplatnění šest P - Promluv - Podepři
- Připomínej realitu - Podpoř
- Pečuj
- Předej (Pančochová 2004).
II. Defusing
Další forma posttraumatické péče je defusing, z angl. to defuse = zbavit se výbušnosti.
Defusing se chápe jako běžný a pravidly nesvázaný rozhovor o tom, co se stalo. Jeho záměrem je odstranění "explosivních" emocí. Defusing se provádí bezprostředně po návratu z extrémního zásahu, dokud ještě převládají emocionální reakce hasičů, nejlépe do 18 hodin.
Zaměřuje se především na zmírnění příznaků. Defusing je potřeba provádět v klidném a ničím nerušeném prostředí, bez časového nátlaku, zpravidla probíhá 20 - 30 minut v malé skupině do 8 osob za účasti psychologa.
Postup při defusingu je dle Stolařové:
- rychlá redukce intenzivní reakce na stres, - „normalizace“ zkušeností,
- vzájemné doplnění informací k události při nasazení, - zabránění izolování postižených osob,
- informace k zacházení se stresem, - aktivace zdrojů, např. soc. síť,
- představení hlubších možností podpory.
37 III. Debriefing
Další možná pomoc hasičům po psychicky náročném zásahu je debriefing. Řídí ho psycholog společně se členy týmu PIP. Provádí se do 3 dnů po události a trvá přibližně 3 hodiny.
Zúčastní se ho od 4 do 20 osob. Na rozdíl od defusingu má debriefing formalizovaný postup. Má pravidla, která by neměla být porušena. Účastníky sezení jsou pouze ti, kteří se zúčastnili závažného zásahu, a je kladen důraz na důvěrnost – nikdo nesmí být nucen k hovoru, neprovádějí se žádné záznamy, hodnosti a funkce zde nemají význam, nekritizuje se, mobilní telefony musí být vypnuté apod.
Fáze debriefingu podle Stolařové:
- úvod - fakta - myšlenky - reakce (pocity) - symptomy - informace
- opětovné začlenění.
Cílem je poskytnout rozumový náhled na zátěžovou událost, ale i na její emoční důsledky, nastartovat proces, ve kterém by měl člověk přijmout svoje myšlenky, pocity a činy v průběhu události a „znecitlivět“ záchranáře vůči nadměrnému rozrušení, které traumatizující událost často provází.
IV Následná péče při přetrvávání příznaků
Následnou péčí jsou další nutná opatření poskytnutá po bezodkladné primární pomoci a zhodnocení situace. Úkolem této péče je zjistit, zda nedochází u účastníků traumatizující události opět k stresovým příznakům. Je uskutečňována např. pozdějším setkáním se skupinou „zasaženou“ zátěžovou situací, individuálními konzultacemi či telefonáty s účastníky, v případě nutnosti předáním účastníků do následné terapie apod.
38 Jak uvádí Stolařová zahrnuje:
- psychologické poradenství - psychoterapie
- psychiatrická léčba (výjimečně) - hospitalizace (výjimečně).
7.2.7. Potřeby a reakce obětí
Dle Baštecké se mohou u některých záchranářů po prožité traumatizující události objevit až po čase zcela nové symptomy. Jde především o opakované prožívání traumatické události v myšlenkách, snech a představách, přičemž jsou zároveň vzpomínky na konkrétní hrůznou událost částečně narušeny. Takto postižení záchranáři se začínají vyhýbat místům a situacím, které jsou nějak spojeny s danou událostí nebo ji mohou připomínat. Tito lidé jsou úzkostní, nepřiměřeně ostražití, nedokážou se soustředit a koncentrovat, začínají se hodně izolovat od okolí a hlavně svých přátel. Přitom mají sklon k nepřiměřeným, ať již panickým nebo agresivním reakcím.
Tyto příznaky se nemusí rozvinout okamžitě po události, ale rozvíjí se často bez varování až v průběhu několika dnů či týdnů, když odplynula akutní stresová reakce.
8. Etika psychologické práce IT PIP
Práce psychologa spolu s celým IT PIP se většinou odehrává v interakci mezi členem IT PIP a příslušníkem. Aby člen IT PIP mohl příslušníkovi pomoci, musí být v této interakci přítomny dva předpoklady:
- dovednost - důvěra.
Dále Baštecká uvádí, že člen IT PIP musí mít specifické dovednosti a na straně příslušníka je pak nutnou podmínkou úspěchu alespoň minimální důvěra vůči členu IT PIP.
Pokud jeden z těchto předpokladů chybí, nemůže člen IT PIP svému klientovi pomoci.
39
8.1. Pravidla, které musí člen IT PIP dodržovat
Důvěrnost
Základní podmínkou člena IT PIP v situaci, kdy vykonává psychologické činnosti, je zachování důvěrnosti informací získaných od osob, s nimiž pracuje. Další šíření získaných informací lze umožnit pouze po souhlasu dotyčné osoby. Výjimku tvoří situace, kdy hrozí bezprostřední ohrožení osoby nebo jiných osob. O právních mezích důvěrnosti je vhodné příhodné chvíli klienta informovat. Primárně se člen IT PIP snaží chránit zájmy záchranářů.
Prospěch záchranářů
Baštecká říká, že člen IT PIP musí respektovat osobnost lidí, se kterými pracuje. Pokud vzniknou střety zájmů mezi záchranářem a institucí, která zaměstnává člena IT PIP, člen IT PIP objasní povahu a směr loajalit a zodpovědnosti a informuje všechny účastníky o jejich závazcích. Člen IT PIP plně informuje klienta o cíli a povaze hodnotícího, terapeutického nebo tréninkového postupu.
Nestrannost
Člen IT PIP nemá být zároveň řídícím pracovníkem; pro tyto funkcionáře je především nezávislým konzultantem, jimž předkládá svá stanoviska. Dále by se člen IT PIP měl řídit zákony a zásadami práva, měl by se zdržet všech nehumánních a nezákonných postupů, být nezaujatý s ohledem na rasu, postižení, věk, sexuální orientaci, náboženský nebo národnostní původ klientů.
Zodpovědnost
Před samotným započetím činnosti by si členové IT PIP měli nejprve vyjasnit se všemi zainteresovanými stranami daná očekávání. Dále by měli mít rozděleny úkoly a postupy. Z důvodu objektivity a nestrannosti se musí vyvarovat vztahů, které by mohly vyvolat střet zájmů. Rovněž by svou činností měli co nejméně ovlivňovat přirozené, ve kterém se údaje zjišťují.
Člen IT PIP musí velmi zodpovědně přistupovat k stanovení závěrů a zjištění, musí si neustále uvědomovat, že v případě neprofesionálního, neobjektivního přístupu může změnit
40
život a osud jiných osob. Jeho jednání nesmí umožnit manipulaci a nevhodné používání psychologických závěrů ze strany zaměstnavatele nebo zadavatele úkolu. Člen IT PIP nesmí podléhat osobním, sociálním, organizačním, finančním nebo politickým situacím a tlakům, které by mohly vést k zneužití jeho postavení jakožto odborníka.
9. Shrnutí teoretické části
V teoretické části bakalářské práce jsou uvedeny základní informace o vzniku prvního hasičského sboru v Liberci až po současnost, hlavní úkoly a působnost HZS ČR a HZSLK.
Je zde popsána struktura KOPIS HZSLK, vznik a důvody zavedení TCTV 112.
V další části je popsána psychologická služba HZS ČR od historie a důvodů jejího vzniku, základních úkolů této služby až po koncepci na další léta.
Posttraumatické intervenční péči je převážně věnována pozornost, neboť to je tématem předkládané práce. Je zde podrobně popsán systém posttraumatické intervenční péče, jsou zde definovány pojmy, které s PIP úzce souvisejí, jako např. stres, krize, trauma, traumatizující událost a jsou zde popsány možné reakce na tyto události.
Tyto různé zátěžové situace, které člověk prožije, může na jednu stranu zvládnout a vyřešit vlastními silami, na druhou stranu se však může dostat i do takové situace nebo prožít takový zážitek, který pro něj bude natolik zátěžový a traumatizující, že výrazně naruší jeho prožívání, chování i uvažování a může v některých případech i ohrozit jeho duševní zdraví. V těchto situacích pak prožívá úzkost, smutek, bezmoc, ztrácí pocit jistoty a bezpečí.
Prožitá situace pak ovlivňuje i jeho následné uvažování a může se tak stát nekritickým a nesoudným. Tyto změny se pak obvykle projeví i v chování postiženého jedince.
Výše uvedené reakce na traumatizující událost jsou vcelku pochopitelné a můžeme konstatovat, že se jedná o naprosto „přirozenou reakci na nepřirozenou situaci“. Někteří takto postižení jedinci jsou opravdu postupem času schopni se s traumatizující událostí vypořádat vlastními silami. Všechny psychické a fyzické příznaky, které tento zážitek vyvolal, postupně odezní. Pro některé však tyto situace, které jsou mimo obvyklé lidské zkušenosti, mohou způsobit duševní trauma, které ovlivní jejich další život a prožívání. Právě těmto jedincům je proto vhodné a potřebné v případě, že o to stojí, poskytnout včasnou a odbornou pomoc, což je v tomto případě úkol posttraumatické intervenční péče.
41
Posttraumatickou intervenční péči lze tedy zjednodušeně charakterizovat jako odbornou psychologickou pomoc v případech, kdy jedinec prožije traumatizující zážitek nebo událost, se kterou není schopen se vypořádat vlastními silami. Záleží zde také i na momentálním stavu jednotlivce, jeho psychické odolnosti, zkušenostech, ale i na mnoha dalších aspektech.
Teoretická část se zaměřuje na poskytování této péče v podmínkách Hasičského záchranného sboru České republiky s hlavním zaměřením na HZS Libereckého kraje. Faktem je, že systém poskytování posttraumatické intervenční péče je v podmínkách HZS jednotný.
Závěr teoretické části této bakalářské práce se zabývá etikou intervenčního týmu posttraumatické intervenční péče.
Následující praktická část bakalářské práce bude zaměřena na realizaci průzkumu, který se zabývá problematikou posttraumatické intervenční péče v konkrétní praxi.
42
Praktická část:
43
10. Praktická část
Hlavním tématem bakalářské práce je poskytování posttraumatické intervenční
péče v podmínkách HZS. V předchozích kapitolách jsou uvedeny teoretické poznatky k danému tématu. Jsou podány základní informace týkající se HZS, psychologické služby HZS ČR a je zpracována problematika posttraumatické intervenční péče. Dále je zde popsán systém PIP u Hasičského záchranného sboru ČR a způsoby jeho uplatňování.
Praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem mezi příslušníky HZS LK územního odboru Liberec s následným vyhodnocením získaných informací.
10.1. Cíl praktické části
Cílem praktické části, je zjistit názory příslušníků na posttraumatickou intervenční péči, jejich informovanost o poskytování této péče, zájem o využití služby, včetně získaných zkušeností.
10.1.1. Předpoklady průzkumu
Abychom mohli zodpovědně přistoupit k provedení průzkumu, bylo potřeba stanovit následující předpoklady:
1. Byl učiněn předpoklad, že alespoň 50% dotazovaných hasičů vyjádří v dotazníku zájem využít v případě potřeby některou z možností posttraumatické intervenční péče.
2. Posttraumatickou intervenční péči bude považovat za přínosnou alespoň 30% hasičů.
3. Téměř 80% záchranářů se dostalo během své profese do složité situace a bez problému ji zvládlo.
4. 20% respondentů vyhledalo pomoc psychologa.
