PODPORA PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Diplomová práce
Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Ivana Němcová
Vedoucí práce: Ing. Blanka Brandová, Ph.D.
Liberec 2014 Liberec 2014
BUSINESS SUPPORT OF SMALL AND MIDDLE SIZE ENTERPRISES IN THE CZECH REPUBLIC
Diploma thesis
Study programme: N6208 – Economics and Management Study branch: 6208T085 – Business Administratiton
Author: Bc. Ivana Němcová
Supervisor: Ing. Blanka Brandová, Ph.D
Liberec 2014
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
6
Poděkování
Tímto bych ráda poděkovala své vedoucí práce Ing. Blance Brandové, PhD. za odborné rady a trpělivost při zpracování diplomové práce. V druhé řadě děkuji svému konzultantovi Ing. Petru Jilemnickému z firmy JILEMNICKÝ CL s.r.o. za poskytnutí veškerých potřebných informací o chodu firmy a za praktické připomínky k práci. V neposlední řadě nemohu opomenout podporu své rodiny v rámci celého studia a i při závěrečném zpracování diplomové práce.
7
Anotace
Diplomová práce se zabývá podporou podnikání malých a středních podniků v České republice. První část představuje teoretickou analýzu problematiky spojenou s podporou podnikání s využitím odborné literatury. V druhé části je provedena deskripce a analýza systému podpory podnikání ze strukturálních fondů Evropské unie a to jak pro staré programovací období 2007 – 2013, tak pro nové programovací období 2014 - 2020.
V poslední části je věnována pozornost spolupracující firmě JILEMNICKÝ CL s.r.o., kde je zkoumán dosavadní stav firmy. Výstupem diplomové práce bude zpracování návrhů vhodných opatření pro efektivnější využití podpory pro podnikatelskou činnost zmíněné firmy a následné kroky vedoucí k podání žádosti o danou dotaci.
Klíčová slova
Malé a střední podniky, podnik, podpora podnikání, operační programy, strukturální fondy
8
Annotation
The thesis is concerned with the business support of small and middle size enterprises in the Czech Republic. In the first part there is presented theoretical analysis focusing on the problems of the business support with the use of the professional literature. In the second part there is a description and an analysis of the system of the business support from the structural funds of the European Union regarding the old program period 2007-2013 and the new program period 2013-2020. The last part is focused on cooperating enterprise JILEMNICKÝ CL s.r.o. and its current business situation in the company. The output of the thesis is to make a proposal of the appropriate measures for an effective use of the business support in the mentioned company and its subsequent steps leading to the submis- sion of an application for the grant
Key Words
Small and middle size enterprises, enterprise, support, operating programms, structural funds
9
OBSAH:
Poděkování ... 6
Anotace ... 7
Annotation ... 8
Seznam zkratek ... 12
Seznam tabulek ... 13
Seznam obrázků ... 14
Úvod... 15
1 Vymezení základní problematiky podnikání ... 17
1.1 Vymezení základních pojmů ... 17
1.1.1 Podnikatel ... 17
1.1.2 Podnikání... 18
1.1.3 Podnik ... 19
1.2 Legislativní podmínky podnikání ... 22
1.2.1 Obchodní zákoník ... 22
1.2.2 Zákon o živnostenském podnikání ... 27
1.2.3 Zákon o podpoře malého a středního podnikání ... 29
1.2.4 Změny v legislativě k 1. 1. 2014 ... 30
2 Vývoj podnikání a podpory podnikání v České republice ... 31
2.1 Vývoj podnikání v České republice ... 31
2.1.1 Hospodářství v období Československé republiky ... 31
2.1.2 Hospodářská krize v roce 1929 ... 32
2.1.3 Ekonomika po druhé světové válce ... 32
2.1.4 Sametová revoluce ... 33
2.1.5 Vstup České republiky do Evropské unie ... 34
2.1.6 Dnešní ekonomická situace České republiky ... 35
2.2 Vývoj podpory podnikání ... 35
2.2.1 Podpora podnikání mezi obdobím 1992 - 2001 ... 36
2.2.2 Podpora podnikání mez obdobím 2001 - 2004 ... 37
2.2.3 Podpora podnikání mezi obdobím 2004 – 2006 ... 38
10
3 Podpora podnikání v České republice ... 41
3.1 Institucionální zajištění podpory podnikání ... 41
3.1.1 Vládní organizace ... 42
3.1.2 Nevládní organizace ... 45
3.2 Podpora podnikání z fondů EU v programovacím období 2007 – 2013 ... 47
3.2.1 Cíl: Konvergence a jeho operační programy... 48
3.3 Podpora podnikání z fondů EU v programovacím období 2014 - 2020 ... 59
3.3.1 Operační programy v 2014 – 2020 ... 59
3.3.2 Komunitární programy v období 2014 – 2020 ... 63
4 Analýza MSP a jeho dotační možnosti ... 64
4.1 Analýza Libereckého kraje ... 64
4.1.1 Základní charakteristika kraje ... 64
4.1.2 Obyvatelstvo ... 65
4.1.3 Makroekonomické ukazatele ... 66
4.1.4 Hospodářství ... 67
4.1.5 SWOT analýza... 69
4.2 JILEMNICKÝ CL s.r.o. ... 71
4.2.1 Představení firmy ... 72
4.2.2 SWOT analýza... 76
4.2.3 PEST analýza ... 78
4.2.4 Analýza konkurence ... 81
5 Návrhy na podporu pro firmu JILEMNICKÝ CL s.r.o. ... 82
5.1 Podpory z finančních prostředků EU ... 82
5.2 Státní podpora a její programy ... 85
5.3 Dotační fond Libereckého kraje ... 87
6 Vhodná podpora pro oslovenou firmu ... 89
6.1 Projekt: Odborná praxe pro mladé do 30 let v Libereckém kraji ... 89
6.2 Postup při žádosti o danou podporu ... 91
Závěr ... 93
Seznam použité literatury ... 95
11
Bibliografická zdroje ... 95 Elektronické zdroje ... 96 Seznam příloh ... 104
12
Seznam zkratek
AMSP ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky A.s. Akciová společnost
CRR ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR
ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka
ČR Česká republika
ČSR Československá republika ČSÚ Český statistický úřad DPH Daň z přidané hodnoty
EU Evropská unie
FO Fyzická osoba
K.s. Komanditní společnost
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP Malé a střední podniky
OP Operační program
OPLZ OP Lidské zdroje a zaměstnanost
OPPP Operační program Průmyslu a podnikání OPPI Operační program Průmyslu a inovace ROP Regionální operační program
S.r.o. Společnost s ručením omezeným TUL Technická univerzita v Liberci V.o.s. Veřejná obchodní společnost
13
Seznam tabulek
Tab. 1: Vymezení kategorie podniků z hlediska počtu zaměstnanců ... 21
Tab. 2: Vývoj počtu MSP v ČR ... 22
Tab. 3: Nová definice MSP podle EU... 29
Tab. 4: Přehled makroekonomických ukazatelů ... 35
Tab. 5: Programy na podporu rozvoje MSP v roce 1992 ... 36
Tab. 6: Programy na podporu MSP v roce 2004 ... 37
Tab. 7: Souhrnné zobrazení cílů hospodářské politiky a jejich operační programy ... 47
Tab. 8: Souhrnný přehled prioritních os ROP NUTS II Severozápad ... 49
Tab. 9: Souhrnný přehled prioritních os ROP NUTS II Severovýchod... 51
Tab. 10: OPPI – oblasti a programy na období 2007 – 2013 ... 55
Tab. 11: Srovnání programovacího období 2007 - 2013 s obdobím 2014 - 2020 ... 61
Tab. 12: Věkové rozložení obyvatel v Libereckém kraji ... 65
Tab. 13: Okresy v Libereckém kraji ... 66
Tab. 14: Vývoj počtu ekonomických subjektů v Libereckém kraji ... 68
Tab. 15: SWOT analýza Libereckého kraje ... 70
Tab. 16: Skladba zboží ve firmě JILEMNICKÝ CL s.r.o. ... 75
Tab. 17: SWOT analýza firmy ... 76
Tab. 18: Vývoj počtu obyvatel v okresu Česká Lípa ... 80
Tab. 19: Vývoj obyvatel podle věkového složení v okresu Česká Lípa ... 80
14
Seznam obrázků
Obr. 1: Rozdělení prostředku ze strukturálních fondů EU v období 2004 – 2006 ... 38
Obr. 2: Logo MPO ... 42
Obr. 3: Procentní rozložení finančních prostředků z EU do prioritních os ROP NUTS II Severozápad ... 50
Obr. 4: Procentní rozložení finančních prostředků z EU do prioritních os ROP NUTS II Severovýchod ... 52
Obr. 5: Rozdělení finančních prostředků mezi OP v rámci cíle konvergence v období 2007 – 2013 ... 58
Obr. 6: Podíl ekonomických subjektů podle odvětví v Libereckém kraji ... 69
Obr. 7: Roční obraty firmy ... 74
Obr. 8: Nezaměstnanost v okrese Česká Lípa ... 79
15
Úvod
Téma diplomové práce bylo vybráno z toho důvodu, že existence problematiky podpory podnikání malých a středních podniků v České republice je nevyhnutelná. Je nutné si uvědomit, že malé a střední podniky v české ekonomice hrají významnou roli. Podíl těchto ekonomických subjektů činí zhruba 99 % a celkově podnikatelské subjekty zaměstnávají více jak 1,8 milionů zaměstnanců, což není zanedbatelné množství. Dalším aspektem, proč bylo zvolené právě toto téma, byla aktuálnost této problematiky.
Informovanost malých a středních podniků o možnosti podpory by měla být samozřejmostí a to zejména proto, že by podniky prostřednictvím podpory měly nalézat volné finanční prostředky pro svoji podnikatelskou činnost.
Neustále se mluví o finančních prostředcích z fondů Evropské unie, což by z hlediska laika mohlo vyvolat mylné představy o tom, že se podnikatelům nabízí široká škála podpory podnikání jak z již zmíněných finančních prostředků Evropské unie, tak i ze státních dotací. Avšak zorientování se v této problematice je velmi nesnadným úkolem a mnohé podniky nemají za prvý čas na tento složitý a dlouhý proces a za druhé nedisponují dostatečným množstvím peněz, aby mohly pověřit jiné osoby, které by jim řádně podporu získaly.
V teoretické části bude nejprve provedena deskripce zaměřená na základní pojmy související s danou problematikou, tedy kdo je podnikatel, co si představit pod pojmem podnikání a jak je vymezen malý a střední podnik. Nejsou opomenuty ani legislativní podmínky podnikání. V další části proběhne seznámení s vývojem podpory podnikání, například jak se měnily podpory se vstupem do Evropské unie. Součástí teoretické části bude důsledná analýza systému podpory podnikání ze strukturálních fondů Evropské unie a to jak pro staré končící programovací období 2007 – 2013, tak i pro to nové programovací období 2014 – 2020.
Pro praktickou část diplomové práce je oslovena firma JILEMNICKÝ CL s.r.o. sídlící v Libereckém kraji v okrese Česká Lípa. Firma funguje na českém trhu více jak 20 let a jejím hlavním předmětem podnikání je velkoobchod zaměřený na cukrovinky a krmiva pro domácí zvířata s následnou distribucí. Firma byla ochotna poskytnout veškeré
16
informace potřebné k tomu, aby mohlo dojít k prozkoumání vhodných podpor pro její podnikatelskou činnost, a tím tam dosáhnout efektivního získání dotace.
Mezi vědecké metody práce bude patřit rešerše odborné literatury a analýza získaných poznatků z ní samotné. Následně proběhne syntéza těchto zjištěných poznatků do praktické části práce, kde bude postupně probíhat analýza aktuální nabídky podpor pro podnikatelskou činnost firmy. Jelikož je problematika velmi aktuální a nové programovací období je stále v přípravné fázi, je nutné využít kromě odborné literatury i důvěryhodné internetové zdroje, jako je zejména Ministerstvo pro místní rozvoj. Veškerá použitá literatura je zaznamenána v seznamu literatury.
Cílem diplomové práce je analýza dostupně poskytovaných podpor pro malé a střední podniky v České republice a následné doporučení vhodné podpory spolupracující firmě JILEMNICKÝ CL s.r.o.. Prvním krokem je prozkoumání systému podpor v českém podnikatelském prostředí. Následně proběhne analýza, zda existuje alespoň jedna vhodná podpora pro spolupracující firmu.
17
1 Vymezení základní problematiky podnikání
Jelikož se diplomová práce zabývá podporou podnikání malých a středních podniků v České republice, tak se první kapitola věnuje základním pojmům, které jsou s touto problematikou spojené.
1.1 Vymezení základních pojmů
V této části jsou prozkoumány následující základní pojmy, jakou jsou podnikatel, podniká- ní a podnik. Je vysvětleno, co se pod danými výrazy skrývá.
1.1.1 Podnikatel
Samotný pojem podnikatel pochází z francouzského výrazu ,,Entreprendre“, což vyjadřuje schopnost nést zodpovědnost. Autorem je Richard Cantillon, který v roce 1775 představil jako první koncept podnikatele. Podle Cantillona je podnikatel schopen vzít na sebe zodpovědnost a udělat vždy cokoliv, co je nutné k dosažení daného cíle. Díky Cantillonovi a jeho současníkům došlo ke změně povahy podnikání ve Francii v oblasti vín (Mandysová, 2009). Dnes má slovo podnikatel zastoupení ve všech zemích. Každý si dokáže pod tímto pojmem představit, o co se přesně jedná.
Nejznámější a nejčastěji používanou definici podnikatele nalezneme v Obchodním zákoníku a ta zní následovně.
Podnikatelem podle tohoto zákona je:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku;
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění;
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů;
osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu (Česko, 2013, s. 8).
18
Definice slova podnikatel dle Srpové, Vebra a kolektivu je následující:
osoba realizující podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního kapitálu;
osoba schopna rozpoznat příležitosti, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a ochotná podstoupit tomu odpovídající rizika;
iniciátor a nositel podnikání – investuje své prostředky, čas, úsilí a jméno, přebírá odpovědnost, nese riziko s cílem dosáhnout svého finančního a osobního uspokojení (Srpová a aj., 2012, s. 16).
Co se týče legislativní úpravy podnikání a podmínek, které musí podnikatel splnit předtím, než začne podnikat, tím se práce zabývá až v podkapitole číslo 1. 2. Tato podkapitola se celá zaměřuje na legislativní podmínky podnikání v České republice (dále jen ČR).
1.1.2 Podnikání
Podnikání má mnoho možností interpretace, podle Srpové, Vebra a kolektivu nalezneme různá pojetí:
ekonomické pojetí – podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty.
psychologické pojetí – podnikání je činností motivována potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy.
sociologické pojetí – podnikání je vytváření blahobytu pro všechny zainteresované, hledání cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytváření pracovních míst.
právnické pojetí – podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (Srpová a aj., 2012, s. 15).
19
Slovo podnikání v Obchodním zákoníku je definováno následovně jako: ,,Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ (Česko, 2013, s. 7)
Na základě různých pojetí a definic lze říci, že podnikání by mělo být činností, která je prováděna za účelem dosažení daného zisku, zároveň by mělo uspokojit vlastní potřeby podnikatele a dosáhnout určité seberealizace a v neposlední řadě by mělo mít určitý přínos pro společnost.
1.1.3 Podnik
Poslední pojem, který bude vymezen, je výraz podnik, velmi často je označován také jako firma.
Definice podniku podle Srpové a aj. zní takto:
nejobecněji se jedná o subjekt, ve kterém dochází k přeměně zdrojů (vstupů) ve statky (výstupy);
obsáhleji je vymezen jako uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit;
právně je interpretován jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání (Srpová a aj., 2012, s. 16).
Podnik je charakteristický tím, že se skládá z následujících složek:
hmotné složky;
osobní složky;
nehmotné složky.
Hmotné složky představují to, co umožňuje danou podnikatelskou činnost vykonávat. Lze sem zařadit například pozemky, budovy, stroje, zařízení, dopravní prostředky, materiál nebo zboží.
20
Osobní složka představuje souhrn lidí, kteří se podílí na podnikatelské činnosti a zajišťují tak bezproblémový průběh podnikání. Jsou to lidé, kteří ve firmě pracují jako například dělníci, technicko-administrativní pracovníci či manažeři.
A v neposlední řade je to složka nehmotná. Ta se zabývá tím, čím se podnikatelská činnost a samotný podnik odlišuje od ostatních podniků a čím získává co největší konkurenceschopnost v konkurenčním prostředí. Nehmotnou složkou podniku lze nazvat patenty, licence, název firmy, různé výrobní nebo technické postupy (Srpová a aj., 2012).
Jelikož se práce zabývá podporou podnikání malých a středních podniků v ČR, musí být vysvětleno, co se pod pojmem malé a střední podnikání (dále jen MSP) nalézá. Velmi těžce se identifikuje, zda se jedná o malý nebo velký podnik, k tomu slouží mnoho různých hledisek. Obecně lze stanovit pro MSP následující charakteristiky:
nezávislé vedení firmy;
omezená členitost produkce a technologie;
kapitál je ve vlastnictví jednoho nebo několika málo vlastníků;
MSP se zaměřují na lokální trhy a regiony;
jednoduché systémy řízení (Šebestová a Wagnerová, 2007).
Existují dvě hlavní hlediska: kvantitativní a kvalitativní.
První hledisko je kvantitativní, které je založeno na porovnání ukazatelů. Může se jednat o porovnání výše obratu, zisku nebo počtu zaměstnanců.
Druhým hlediskem je kvalitativní hledisko, kde se posuzují typické vlastnosti podniků.
Patří sem například lokální zaměření nebo omezená členitost produkce a technologií.
21
Nejčastějším a nejpoužívanějším dělením podniků z hlediska kvantitativního je pomocí počtu zaměstnanců, což lze vidět v tabulce 1 (Rydvalová, 2002):
Tab. 1: Vymezení kategorie podniků z hlediska počtu zaměstnanců
Kategorie podniku Počet zaměstnanců
Drobný podnik méně než 10 zaměstnanců
Malý podnik méně než 50 zaměstnanců
Střední podnik méně než 250 zaměstnanců
Zdroj: vlastní zpracování dle (Rydvalová, 2004) Malé a střední podniky mají své výhody a nevýhody.
Jako výhody lze označit:
dynamičnost podniků;
rozšíření sortimentu a objemu zboží a služeb;
nabídka pracovních příležitostí (MSP mají vysoký podíl v ekonomice);
kvalifikovanější pracovní síla.
Mezi nevýhody MSP lze zařadit:
omezené kapitálové zdroje (nedostatek financí);
omezení trhů, převažuje lokální zaměření (malý podíl na trhu);
omezená členitost produkce;
nedostatečné množství financí na marketing a samotnou propagaci (Rydvalová, 2002).
Podíl MSP v české ekonomice činí okolo 99,84 %, proto je nutné si uvědomit potřebu těchto podniků pro českou ekonomiku (MPO, 2013).
22
V tabulce 2 je vidět vývoj celkového počtu MSP v ČR od roku 2003 do roku 2012.
Tab. 2: Vývoj počtu MSP v ČR
Rok Počet MSP Právnické osoby Fyzické osoby
2003 988 697 144 331 844 386
2004 1 002 045 143 994 858 051
2005 995 701 156 583 839 118
2006 999 472 178 860 820 612
2007 1 034 479 195 359 839 120
2008 1 035 521 201 044 834 477
2009 1 075 995 238 715 837 280
2010 1 092 385 252 561 839 824
2011 1 066 787 251 980 814 897
2012 1 122 511 271 333 851 178
Zdroj: vlastní zpracování dle (Mandysová, 2009; ČSÚ)
1.2 Legislativní podmínky podnikání
V této podkapitole se řeší otázka legislativy podnikání v ČR. Je potřeba vědět, co všechno si musí podnikatel uvědomit předtím, než začne vykonávat podnikatelskou činnost tak, aby dokázal vybrat tu nejefektivnější formu podnikání pro jeho podnikatelský záměr. Co je vhodnější? Založit si obchodní společnost nebo obstarat si pouze živnostenský list?
To vše bude v následujících podkapitolách vysvětleno.
1.2.1 Obchodní zákoník
Obchodním zákoníkem se rozumí zákon, který upravuje především postavení podnikatelů a obchodní závazkové vztahy. My se zaměříme na obchodní zákoník z hlediska podnikatele a podnikání. Tedy budeme se snažit seznámit se různými formami podnikání, jelikož každému podnikateli vyhovuje jiná forma podnikání. Záleží na mnoha faktorech, které tuto volbu ovlivňují.
23
Hlavním kritériem při výběru formy podnikání je způsob a rozsah ručení, který si podnikatel přeje mít. Dále sem lze zařadit oprávnění k řízení, tedy zda firmu povede podnikatel sám bez jiné pomoci nebo se na řízení bude podílet i někdo jiným. Zajisté je důležitým faktorem i počet zakládajících členů a jejich výše vkladu nebo samotný základní kapitál. Nelze opomenout na účast podnikatele při dělení zisku či ztrátě. V neposlední řadě je to administrativní náročnost při zakládání podniku a během existence podniku samotného.
Definice veřejné obchodní společnosti zní následovně: ,,Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem“. (Česko, 2013, s. 33).
Jedná se o osobní společnost, jelikož zde společníci ručí veškerou výši svým majetkem.
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.) může mít následující varianty označení jako je veř.obch.spol. nebo v.o.s. Popřípadě obsahuje-li firma v názvu jméno jednoho ze společníků, může být označena přídavkem ,,a spol.“
Společenská smlouva u v.o.s. musí obsahovat následující body:
firmu a sídlo společnosti;
vymezení společníků;
předmět podnikání.
Práva a povinnosti jsou u všech společníků stejná, pokud tomu není jinak ve společenské smlouvě. Tudíž zisk i ztráta se dělí mezi jednotlivé společníky rovným dílem. V.o.s. ručí celým svým majetkem, to znamená, že i společníci ručí veškerým svým majetkem nerozdílně (Česko, 2013).
Společnost s ručením omezení (dále s.r.o.) tvoří kapitál společnosti pomoci vkladů všech společníků, kde minimální počet společníků je jedna fyzická či právnická osoba, avšak maximální počet společníků je padesát. Jedná se o kapitálovou společnost, jelikož za své závazky ručí společnost celým svým majetkem a společníci ručí pouze do výše nesplacených částí vkladů. Základní kapitál společnosti musí být minimálně 200 000,- Kč a výše jednoho vkladu společníků musí minimálně dosahovat výše 20 000,- Kč.
24
Označení společnosti může být následující, buď společnost s ručením omezeným nebo zkratka spol. s.r.o. nebo tou nejčastější formou je s.r.o.
Jak říká obchodní zákoník: ,,Společenská smlouva musí obsahovat alespoň:
firmu a sídlo společnosti;
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby;
předmět podnikání (činnosti);
výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu;
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti;
jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje;
určení správce vkladu;
jiné údaje, které vyžaduje tento zákon (Česko, 2013, s. 38).
Společníci se podílí na zisku podle výše splacených vkladů. S.r.o. musí ze zákona vytvářet rezervní fond, pokud rezervní fond není vytvořen při vzniku společnosti, musí být vytvořen v prvním roce, kdy firma dosahuje prvního čistého zisku a to ve výši 10 % z čistého zisku, ne však více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. V dalších letech musí doplňovat rezervní fond 5 % z čistého zisku až do doby, kdy rezervní fond dosáhne výše 10 % z hodnoty základního kapitálu.
Každá společnost charakteru s.r.o. musí mít tyto orgány společnosti: valnou hromadu a jednatele. Většinou je zřízena i dozorčí rada, ale musí to být ustanoveno ve společenské smlouvě.
Nejvyšším orgánem s.r.o. je valná hromada, která má mnoho působností. Valná hromada schvaluje stanovy a její změny; jmenuje, odvolává a odměňuje členy dozorčí rady a jednatele nebo rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy. Valná hromada má povinnost alespoň jednou ročně se svolat.
Jednatel či jednatelé společnosti představují statutární orgán. Do této funkce jmenuje valná hromada z řad společníků. Jednatelé zastupují společnost na veřejnosti a náleží jim
25
obchodní vedení společnosti. Pro jednatele plátí zákaz konkurence. To znamená, že by se jednatel neměl podílet na jiném podnikání.
Kontrolní orgán společnosti představuje dozorčí rada, která dohlíží na chod společnosti.
Dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje obchodní a účetní knihy a jiné doklady a také podává zprávy valné hromadě o chodu samotné společnosti. Sestava dozorčí rady je volena valnou hromadou a platí pro ně to, že nesmí být zároveň jednateli společnosti. Je stanoven minimální počet členů dozorčí rady na pět. Pro členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence (Česko, 2013).
Akciová společnost (dále jen a.s.) představuje společnost, která svůj základní kapitál rozděluje na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě, kde minimální počet společníků je buď jedna právnická osoba, nebo minimálně dvě fyzické osoby. Jedná se o kapitálovou společnost, jelikož společnost ručí celým svým majetkem. A.s. se zakládá buď s veřejným upisováním akcií, nebo bez veřejného upisování akcií. Pokud se firma rozhodne pro tu první variantu, musí vytvořit základní kapitál minimálně o výši 20 000 000,- Kč.
Rozhodne-li se firma pro druhou variantu, musí vytvořit základní kapitál ve výši 2 000 000,- Kč.
Firma má několik možností označení buď jako akciová společnost, nebo akc.spol., nejčastěji používanou formou je a.s.
Zakladatelská smlouva nebo listina musí obsahovat tyto náležitosti:
firmu, sídlo a předmět podnikání;
výši základního kapitálu;
počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu a podobu;
kolik akcií který zakladatel upisuje, jakým způsobem a v jaké lhůtě splatí emisní kurs a jakým vkladem bude emisní kurs splacen;
je-li emisní kurs akcií splacen nepeněžitou formou, musí být určen předmět vkladu a způsob jeho splacení;
výši nákladů související se založením společnosti;
určení správce vkladu a návrh stanov.
26
Jedná-li se o společnost, která je založena veřejným úpisem akcií, musí se řídit Obchodním zákoníkem a §163, odstavcem 2, kde jsou vymezené specifikace pro tento typ založení společnosti.
A.s. musí vytvářet ze zákona rezervní fond. V prvním roce, kdy a.s. dosáhla čistého zisku, musí do rezervního fondu odvést 20 % z čistého zisku, avšak ne více než 10 % z hodnoty základního kapitálu. Další roky doplňuje rezervní fond o 5 % výši z čistého zisku, až do doby než rezervní fond bude mít výši 20 % z hodnoty základního kapitálu.
Orgány společnosti jsou ve směs stejné jako u s.r.o., tudíž zde je valná hromada, a dozorčí rada, avšak místo jednatelů, zde nacházíme představenstvo.
Valná hromada představuje nejvyšší orgán společnosti. Valná hromada se svolává minimálně jednou ročně. Mezi hlavní úkoly valné hromady patří například: rozhodování o snížení či zvýšení základního kapitálu; odvolává a jmenuje členy představenstva a dozorčí rady nebo rozhoduje o odměňování členů představenstva a dozorčí rady.
Statutární orgán je zde představenstvo, jehož hlavní činností je řídit společnost a jednat jménem společnosti na veřejnosti, tudíž zabezpečuje obchodní vedení společnosti. Členy představenstva jmenuje a odvolává valná hromada. Představenstvo tvoří minimálně tři členové. Na členy představenstva se vztahuje zákaz konkurence, což představuje to, že se členové nesmí účastnit jiné podnikatelské činnosti
Kontrolní funkce orgánu společnosti náleží dozorčí radě. Ta má oprávnění nahlížet do všech dokladů, zápisu a kontrolovat jejich obsah, pravdivost a správnost. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy, kteří jsou opět jmenováni a odvoláváni valnou hromadou (Česko, 2013).
Komanditní společnost je společnost, která je často označována jako smíšená společnost, jelikož zde má zastoupení jak osobní tak kapitálové. Komanditní společnost (dále jen k.s.) musí být založena minimálně dvěma osobami, z nichž jedna je komplementář a druhá je komandista. Komplementář ručí neomezeně, tedy celou výši svého osobního majetku. To představuje osobní typ společnosti. Komandista je osoba, která ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu a je povinna vložit vklad v minimální výši 5 000,- Kč. To představuje kapitálovou společnost.
27
Označení společnosti je buď komanditní společnost, nebo kom.spol., popřípadě k.s. Musí se dát pozor na to, že pokud se jméno komandisty objeví v názvu společnost, poté daný komandista ručí za závazky společnosti stejně jako komplementář.
Společenská smlouva musí obsahovat:
firmu a sídlo společnosti;
určení společníků;
předmět podnikání;
výši vkladu každého komanditisty.
Komplementáři mají právo k obchodnímu vedení společnosti, zatímco komandisté mají právo nahlížet do účetních knih a dokladů a kontrolovat chod společnosti. Zákaz konkurence zde platí pouze pro komplementáře. Zisk se dělí mezi komplementáře a komandisty rovným dílem. Dále si komplementáři rozdělují část zisku rovným dílem a komandisté si rozdělují zisk podle výše splacených vkladů (Česko, 2013).
1.2.2 Zákon o živnostenském podnikání
Zákon o živnostenském podnikání upravuje veškeré činnosti související s živnostenským oprávněním (dále jen živnost). Živnost je charakterizována v živnostenském zákonu takto: ,,Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“
(Česko, 2011, s. 2).
Každý kdo chce získat živnost, musí splňovat všeobecné podmínky, které jsou:
dosažení věku 18 let;
způsobilost k právním úkonům;
bezúhonnost (Česko, 2011).
Ohlašovací živnost je živnostníkovi vydána tehdy, splní-li všeobecné podmínky a požadované podmínky, které se týkají odbornosti. Za ohlašovací živnosti považujeme živnost řemeslnou; živnost vázanou a živnost volnou.
28
Živnost řemeslná se získá tehdy, kdy je splněna odborná způsobilost prokazující se dokladem nebo doklady, což představuje:
ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání nebo doklad o vykonání jednoroční praxe v oboru;
ukončení středního vzdělání s maturitou v příslušném oboru vzdělání nebo doklad o vykonání jednoroční praxe v oboru;
ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání nebo doklad o vykonání jednoroční praxe v oboru;
ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a oborů;
odborná kvalifikace nebo řádné ukončení rekvalifikace;
získání profesních kvalifikací nebo vykonání šestileté praxe v oboru.
Jako příklad řemeslné živnosti lze uvést: obráběčství; zámečnictví; holičství a kadeřnictví;
kominictví nebo hostinskou činnost (Česko, 2011).
Živnost vázaná je specifická tím, že požadovaná odborná způsobilost je pro každý předmět podnikání vymezená zvlášť. Přesné vymezení pro každý předmět podnikání nalezneme v příloze č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb.
Jako příklad lze uvést podnikatelskou činnost a to psychologické poradenství a diagnostika, kde je nutné k výkonu této činnosti vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie a v případě jednooborového studia 1 rok praxe v oboru, v případě víceoborového studia 3 roky praxe v oboru (Česko, 2011).
Živnost volná nevyžaduje žádnou odbornou způsobilost ani jiné způsobilosti. Živnost lze získat splněním pouze všeobecných podmínek.
Živnost volnou představují obory činností, jakou jsou například: pěstitelské pálení;
fotografické služby; ubytovací služby nebo skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě (Česko, 2011).
Živnost koncesovaná je živnost, která se může provádět na základě koncese neboli licence. Koncesovaná živnost je živnost, kterou chce stát nějakým způsobem korigovat.
Většinou jde o výrobu lihoviny, výroba zbraní nebo se jedná o energie. Koncesovaná
29
živnost musí splňovat opět určitou odbornou způsobilost, která je uvedena v příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. Zde najdeme předmět podnikání, ke kterému je stanovena požadovaná odborná způsobilost a podmínky, které se vyžadují, a dále je zde upřesněn orgán, který se k dané žádosti vyjadřuje (Česko, 2011).
1.2.3 Zákon o podpoře malého a středního podnikání
Jedná se o zákon č. 47/2002 Sb., který se zabývá oblastí o podpoře MSP. Jehož předmětem je sestavení zásad pro poskytování podpor a to jak pro začínající MSP, tak i pro stávající MSP. Je zde podmínka, že žadatel musí mít trvalý pobyt nebo sídlo na území ČR.
Podle tohoto zákona lze za MSP považovat podniky, které splňují kritéria stanovená přímo Evropským společenstvím (Česko, 2002). Nová definice MSP podle Evropské unie (dále jen EU) dělí podniky na drobný podnik (mikropodnik), malý a střední podnik (Rydvalová, 2004).
V tabulce 3 lze vidět novou definici MSP platnou k 1. 1. 2005.
Tab. 3: Nová definice MSP podle EU Kategorie
podniku
Počet zaměstnanců
Obrat Nebo Rozvaha
Střední do 250 do 50 milionů € do 43 milionů €
Malý do 50 do 10 milionů € do 10 milionů €
Drobný (mikro) do 10 do 2 milionů € do 2 milionů €
Zdroj: Rydvalová, 2004
Poskytnutí podpory existuje v několika formách, jsou to návratné finanční výpomoci, dotace, finanční příspěvky, záruky nebo úvěry se sníženou úrokovou sazbou (Česko, 2002).
30
1.2.4 Změny v legislativě k 1. 1. 2014
Od 1. ledna 2014 vešel v účinnost Zákon o obchodních korporacích, který nahrazuje Obchodní zákoník. Zákon o obchodních korporacích se věnuje obchodním společnostem a družstvům, jako tomu bylo u Obchodního zákoníku.
Pokud se nyní podnikatel rozhodne založit si s.r.o., již nemusí mít základní kapitál ve výši 200 000,- Kč. Nový zákon totiž nestanovuje minimální výši základního kapitálu, pouze stanovuje minimální výši vkladu jednoho společníka a to v hodnotě 1,- Kč. Ve společenské smlouvě musí být zařazeny nové náležitosti a to jsou:
určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených;
počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost;
u nepeněžitého vkladu určení osoby znalce, který provede ocenění.
A poslední podstatnější změnou je to, že již zákon nevyžaduje povinné vytváření rezervní- ho fondu, jako tomu bylo doposud (Česko, 2014 b).
U a.s. probíhá založení společnosti pouze bez veřejné nabídky akcií, tudíž minimální výše základního kapitálu činí 2 000 000,- Kč nebo 80 000 eur. Další změna je u počtu zakládajících osob, dříve firmu mohla založit jedna právnická osoba nebo dvě fyzické oso- by, nyní a.s. může být založena pouze jednou fyzickou osobou. Stejně jako u s.r.o. došlo k tomu, že zákon již nevyžaduje povinné vytváření rezervního fondu (Česko, 2014 b).
V živnostenském zákoníku došlo vlivem změny Občanského zákoníku ke změně všeobecných podmínek. Od 1. 1. 2014 stačí splnit následující všeobecné podmínky:
plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti;
bezúhonnost (Česko, 2014 a).
31
2 Vývoj podnikání a podpory podnikání v České republice
Tato kapitola se věnuje vývoji podnikání v ČR. Nejprve se rozebere vývoj podnikání a poté samotný vývoj podpory podnikání v ČR. Lze položit otázku, jak se vůbec vyvíjelo hospodářství ČR či jak se rozvíjely jednotlivé formy podpory pro MSP v ČR.
2.1 Vývoj podnikání v České republice
Vývoj podnikání bude mapován od vzniku Československé republiky, dále přejde k válečné a poválečné situaci, nesmí chybět zmínka o významném převratu v roce 1989, v závěru se dojde až k dnešní ekonomické situaci.
2.1.1 Hospodářství v období Československé republiky
Ekonomika ČR se začala formovat již v období první republiky tedy za Československé republiky (dále jen ČSR), která vznikla roku 1918. Důležitým krokem bylo vytvoření Ústavy, která vycházela z Listiny práv a svobod občana z ústavy USA a Francie. Do této ústavy byl zakomponován i výjimečný zákon tzv. jazykový zákon, který zajišťoval menšinám možnost použití jejich vlastní řeči. Pokud se práce bude věnovat samotné hospodářské situaci v ČSR, musí brát v potaz to, že došlo k spojení Česka, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Prosazoval se zde především textilní, sklářský a automobilový průmysl.
V tomto období měla obrovský význam ještě jedna situace, a to měnová reforma vedená ministrem financí Aloisem Rašínem. Jeho cílem bylo odpoutání se od inflačního vývoje a snaha zajistit a udržet hospodářskou stabilitu.
Od poloviny 20. let se ekonomická situace ČSR zlepšovala a měla velmi příznivý vývoj.
ČSR se dostalo na 10. – 15. místo na světě v rámci vyspělosti hospodářství. Průmyslová výroba se během několika let zvýšila až o 20 %. V této době se přešlo k novému fenoménu, což byla pásová výroba, kterou prosazoval Tomáš Baťa ve svých závodech.
32
V této době se zrodily i Škodovy závody, které se usídlily v Mladé Boleslavi (Čornej a Pokorný, 2000).
2.1.2 Hospodářská krize v roce 1929
Velká hospodářská krize, která začala roku 1929 krachem na newyorské burze, měla bohužel dopad i na tak rozvinutou a vyspělou ekonomiku, která byla v tehdejším Československu. V ČSR se krize objevila o rok později a její největší dopad byl zazname- nán roku 1932. Hospodářská krize poznamenala v ČSR především průmyslovou výrobu, která poklesla o 40 %. Kromě průmyslu byl zasažen i export, jelikož krize postihla i ostatní okolní státy, se kterými ČSR v tehdejší době obchodovalo. V této době byla extrémní nezaměstnanost, která dosáhla svého vrcholu v roce 1932, kdy bylo oficiálně registrováno 1 milion nezaměstnaných (Čornej a Pokorný, 2000).
2.1.3 Ekonomika po druhé světové válce
Velkým mezníkem v ekonomice ČR byla druhá světová válka. Po druhé světové válce se k moci dostala komunistická strana a její nové vedení. Ekonomika se již dlouhá léta nevrátila na svoji původní úroveň, kterou měla za první republiky. Nová vláda spolu s prezidentem Edvardem Benešem přijala tzv. Košický vládní program. Ten si jako svůj hlavní úkol stanovil obnovit ekonomiku, která byla zničena během války, a jeho dalším cílem bylo prosadit si rozsáhlé společenské změny.
Po válce došlo k velkému odsunu německého obyvatelstva, jednak z důvodu nenávisti jednak z důvodu toho, že byl prosazován názor, že nová republika nemá mít německou menšinu. Tento odsun probíhal ve dvou fázích. První fáze se nazývala tzv. divokým odsunem. Tento divoký odsun znamenal vyhnání Němců za hranice, který byl doprovázen velkými násilnostmi. Druhá fáze byla označena jako tzv. řádný odsun, který dostal požehnání samotnou vládou a došlo k odsunu obyvatel Německa, Polska a Maďarska. Celkem bylo tehdy vysídleno 2 700 000 Němců.
33
V této době vznikly tak zvané Benešovy dekrety, které především představovaly znárodnění majetků. Týkalo se to především znárodnění zabaveného majetku Němcům, Maďarům, zrádcům a kolaborantům, a to z toho důvodu, že Němci byli vysídlení ze Sudet a Maďaři z jižního Slovenska. Znárodnění proběhlo i u průmyslových podniků, a to u energetických, uhelných, zbrojních, chemických a potravinářských. Najednou se dvě třetiny průmyslové výroby dostaly do rukou samotného státu. Též se tomu nevyhnuly ani podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven. Komunistická strana spustila likvidaci soukromého podnikání a drobných živnostníků. Tato likvidace vyvrcholila mezi roky 1950 – 1952, tehdy ve státním sektoru pracovalo více jak 95 % zaměstnanců.
Od té doby nastalo období centrálně řízené ekonomiky. Centrálně řízená ekonomika znamenala to, že stát byl ten, kdo řekl, kolik bude vyráběno a za jak dlouhou dobu to musí být vyrobeno. Česká republika si vytvářela tzv. ,,pětiletku“, tedy pětiletý plán, jemuž se podřizovala celé hospodářství. Neexistovala tržní poptávka ani tržní nabídka, která by byla zformulovaná samotným trhem, nýbrž státem. Stát byl ten, který zasahoval do ekonomiky a snažil se ho řídit. Hospodářství ČR se zaměřovala v této době především na těžký průmysl, což představovala zejména strojírenství a zbrojní výrobu. Toto velké zatížení průmyslem mělo neblahý vliv na životní prostředí, které bylo velmi zatíženo a zničeno (Čornej a Pokorný, 2000).
2.1.4 Sametová revoluce
Převratný zlomem ve vývoji ekonomiky a ve vývoji celé společnosti byl den 17. listopadu roku 1989, kdy došlo k zhroucení komunistického režimu. Centrálně řízená ekonomika byla nahrazena tržní ekonomikou, kdy došlo k návratu k soukromému vlastnictví, podnikatelské aktivitě a k existenci konkurenčního prostředí.
Nastala tedy ekonomická transformace, která se zakládala na několika krocích:
liberalizace cen (liberalizace dosud zamrzlých, administrativních cen);
liberalizace zahraničního obchodu;
vznik vnitřního tržního prostředí (otevření ekonomiky všem subjektům);
34
privatizace (navrácení majetku na základě přijetí restitučních zákonů);
udržení makroekonomické stability.
Všechny tyto kroky byly prováděny zároveň při vytváření nových institucích a legislativy (Petříček, 2006).
Po roce 1989 nastal boom v podnikání, který byl završen rokem 1993, kdy počet registrovaných živnostníků dosáhl svého maxima, a to při počtu 1 044 635 živnostníků, kteří byli registrováni v živnostenském rejstříku. Tento boom měl bohužel i své negativní stránky a to jak ze strany podnikatelů, tak ze strany státu a zákona. Jelikož ekonomika byla do roku 1989 řízená, nebyla připravena na takovýto nárůst svobodného podnikání a nebyly tomu uzpůsobeny ani zákony. V té době došlo k velkému zadlužování a postupně docházelo k nesplácení úvěrů (Čornej a Pokorný, 2000).
2.1.5 Vstup České republiky do Evropské unie
Dnem 1. května 2004 se ČR stala členem Evropské unie (dále jen EU) spolu s těmito státy:
Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko (Milwaukee journal sentinel; 2012). Díky tomu došlo k dalšímu rozvoji české ekonomiky.
Vstupem do EU získala ČR mnoho výhod, jako jsou: zahraniční obchod, otevření hranic v rámci EU, svobodný pohyb osob, posílení mezinárodního postavení ČR v EU, zastoupení v orgánech EU (spolurozhodování o politice EU) a jako největší výhodu lze vidět příliv přímých zahraničních investic a přístup ke zdrojům z evropských fondů. Samozřejmě se vstupem do EU souvisí i jisté nevýhody, mezi ně lze zařadit především omezení státní su- verenity, omezení volnosti při formulování a provádění politiky státu, zesílení konkurence popřípadě změnu cen u některých výrobků. V EU jsou MSP podporovány ze dvou zdrojů.
Jednak jsou to strukturální fondy, jednak zdroje z Evropské investiční banky, která posky- tuje MSP úvěry za výhodnějších podmínek než komerční banky. Před vstupem do EU mohly české MSP čerpat finanční prostředky pouze z programu PHARE, po vstupu do EU se jim zpřístupněly prostředky ze strukturálních fondů. Díky jednotnému trhu je pro MSP upravována i legislativa, která se týká především pravidel na ochranu hospodářské soutěže, zdaňování nebo zapojení do výzkumných programů (Had a aj., 2006).
35
2.1.6 Dnešní ekonomická situace České republiky
Dnes je ČR průmyslovou ekonomikou, jelikož se zde nejlépe daří těmto oblastem průmyslu: automobilový, strojírenský, chemický, hutní, zpracování potravin a nápojů.
Hlavními partnery ČR je Německo, které s ČR spolupracuje zejména v automobilovém průmyslu; dále pak Polsko; Slovensko a Francie. Ukazatel HDP v 4. čtvrtletí 2013 vzrostlo o 1,2 %. Nezaměstnanost se pohybuje na úrovni 8,6 % (k 10. 2. 2014) a míra inflace činí k únoru 2014 hodnotu 1,1 % (ČSÚ, 2014d). Přehledný vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů za posledních 10 let lze vidět v tabulce (tabulka 4).
Tab. 4: Přehled makroekonomických ukazatelů
HDP (mld. Kč) Nezaměstnanost (%)
Inflace (%)
Průměrná mzda (Kč)
2005 3 116,1 7,9 1,9 18 344
2006 3 352,6 7,1 2,5 19 546
2007 3 662,6 5,3 2,8 20 957
2008 3 848,4 4,4 6,3 22 592
2009 3 759,0 6,7 1,0 23 344
2010 3 790,9 7,3 1,5 23 864
2011 3 823,4 6,7 1,9 24 455
2012 3 845,9 7,0 3,3 25 112
2013 3 883,8 6,8 (4. čtvrtletí) 1,4 25 128
Zdroj: vlastní zpracování dle (ČSÚ, 2014c; ČSÚ, 2014g; ČSÚ, 2014h; ČSÚ 2014j;
Finance, 2014)
2.2 Vývoj podpory podnikání
Další částí této kapitoly je vývoj podpory podnikání jako takové. Bude zmapován vývoj podpory od roku 1992 až po rok 2006.
36
2.2.1 Podpora podnikání mezi obdobím 1992 - 2001
Českomoravská záruční rozvojová banka dostala v roce 1992 za úkol realizaci programů na podporu rozvoje MSP a to na základě dohody mezi Ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, Ministerstvem financí a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. V této době vznikly čtyři programy, které mohly MSP využívat (viz tabulka 5).
Tab. 5: Programy na podporu rozvoje MSP v roce 1992
Název programu Účel programu
START Zvýhodnění podmínek pro vznik a rozvoj MSP
ROZVOJ Podpora záměrů v hospodářsky problémových regionech PATENT Podpora a rozvoj špičkových technologií
REGION Podpora v hospodářsky problémových regionech
Zdroj: vlastní zpracování dle (Smoleň, 2007)
O rok později se přidal program nazývající KONZULT, jehož cílem bylo podpořit podnikání a to ve formě poradenství. V roce 1994 byl přidán další program ZÁRUKA zaručující podnikatelům cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry.
V roce 1998 se vláda ČR zavázala, že vypracuje program na podporu MSP, který měl korespondovat s koncepcí podpory podnikání v EU. Programy se podle nové koncepce dělily na programy základní a doplňkové.
Základní programy se dále dělily na plošné (programy působící po celé republice) a na regionální programy (týkající se pouze hospodářsky slabých regionů).
Mezi plošné programy patřily programy:
ZÁRUKA (program záruk pro MSP);
KREDIT (program na úvěry pro začínající MSP);
TRH (program podpor MSP);
KAPITÁL (záruky investorům rizikového a rozvojového kapitálu);
PODPORA EXPORTU (podpora vývozních a informačních služeb).
37
Mezi regionální programy byly řazeny programy, jako jsou:
REGION (podpora vybraných regionů);
VESNICE (podpora MSP v obcích);
REGENERACE (podpora v památkových zónách);
PREFERENCE (podpora ve strukturálně postižených regionech).
Doplňkový program byl pouze jediný a to SPECIAL, který nabízel podporu podnikům, které zaměstnávaly problémové skupiny osob.
V roce 1999 byly zahájeny ještě 3 nové programy: PORADENSTVÍ, DESIGN a MALÉ PŮJČKY (Smoleň, 2007).
2.2.2 Podpora podnikání mez obdobím 2001 - 2004
V tomto období došlo k významné změně, jelikož ČR vstoupila v roce 2004 do EU a mohla začít využívat finanční prostředky EU pro oblast MSP. Tento rok bylo vyhlášeno celkem 10 programů na podporu podnikání MSP. Jejich výčet lze vidět v tabulce 6.
Tab. 6: Programy na podporu MSP v roce 2004 Název programu Účel programu
ZÁRUKA program záruk pro MSP
KREDIT zajišťuje úvěry pro MSP
START zvýhodněné úvěry pro začínající MSP
TRH podpora MSP
KOOPERACE podpora MSP vytvářejících kooperaci VESNICE podpora MSP v obcích
REGENERACE podpora v památkových zónách
SPECIAL podpora MSP zaměstnávajících problémové skupiny osob
DESIGN podpora designu MSP
PORADENSTVÍ podpora poradenství a inovačního podnikání
Zdroj: vlastní zpracování dle (Smoleň, 2007)
38
2.2.3 Podpora podnikání mezi obdobím 2004 – 2006
V období 2004 – 2006 mohly MSP využít tyto dotační programy z prostředků ze strukturálních fondů EU:
Operační program Průmyslu a podnikání;
Operační program Rozvoj lidských zdrojů;
Společný regionální operační program;
Operační program Infrastruktura;
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (Petříček, 2006).
Přehledné rozdělení finančních prostředků ze strukturálních fondů EU mezi jednotlivé operační programy zachycuje následující obrázek 1.
Obr. 1: Rozdělení prostředku ze strukturálních fondů EU v období 2004 – 2006 Zdroj: vlastní zpracování dle (Petříček, 2006)
Operační program Průmyslu a podnikání (OPPP) se skládal z dvanácti programů.
Zabývá se především rozvojem MSP, rozvojem podnikatelského prostředí, podnikáním v průmyslu a v průmyslových službách, zvyšováním konkurenceschopnosti, výzkumem a vývojem v průmyslu a zvyšováním efektivnosti využití energií.
18%
22%
31%
17%
12%
Operační program Průmysl a podnikání (261 milionů eur)
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (319 milionů eur)
Společný regionální operační program (454 milionů eur)
Operační program
Infrastruktura (246 milionů eur)
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (174 milionů eur)
39
Pro podporu týkající se oblasti infrastruktury průmyslového výzkumu, vývoje a inovace byl určen program PROSPERITA. Tento program se zaměřoval na vznik nebo revitalizaci podnikatelských inkubátorů, vědeckých center pro transfer technologií a měl zvýšit konkurenceschopnost výrobků a služeb.
Program REALITY se zaměřoval na podporu rozvoje projektů výstavby, rozšíření podnikatelských nemovitostí, popřípadě technické zhodnocení nemovitostí.
Pro podporu rozvoje lidských zdrojů v rámci OPPP existoval program ŠKOLICÍ STŘEDISKA, který se zabýval vybudováním, obnovou školicích zařízení nebo financoval pomůcky na školení a vzdělávání samotných pracovníků v rámci podniku.
KLASTRY podporovaly ekonomický růst a konkurenceschopnost podniků pomoci klastrů.
Ty mohly mít několik forem, jako jsou regionální, celostátní i přeshraniční.
Pro začínající MSP byly určeny následující programy na podporu jejich rozvoje při vstupu na nové trhy. A to byly programy: START, PORADENSTVÍ a KREDIT.
Program START se věnoval nově vzniklým podnikům. Cílem tohoto programu bylo usnadnit začínajícím podnikům vstup na trhu a jejich uchycení na trhu.
PORADENSTVÍ poskytoval důležité služby v oblasti poradenství či pomáhal při přípravě podnikatelského projektu.
Program KREDIT pomáhala MSP v počáteční fázi jejich rozvoje. Podpora spočívala v poskytnutí úvěru, jehož úroková sazba byla mnohem nižší než u komerčních úrokových sazeb.
Pro podniky, které jsou již funkční a potřebují získat podporu na další rozvoj, aby zvýšily svoji konkurenceschopnost, existovaly následující programy.
Program ROZVOJ, který byl určen zejména pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků a to pomoci zlepšování metod, postupů, nových norem, investic do hmotného a nehmotného majetku.
40
Program MARTKETING, což od názvu lze předpokládat, že se snažil podpořit podniky zejména v oblasti marketingu. Cílem bylo zvýšit konkurenceschopnost českých podniků na zahraničních trzích.
INOVACE, tento program se zabýval zvýšení konkurenceschopnosti firem a to pomoci inovací výrobků, služeb a technologií
Program ÚSPORA ENERGIE byl poskytnut firmám, které se rozhodly pro nové technologie při zpracování energetických surovin.
Program OBNOVITELNÉ ZDROJE se zabýval, jak už lze vyčíst z jeho názvu, podporou projektů na výrobu elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů (Srpová a aj., 2005).
Operační program Rozvoj lidských zdrojů se zaměřoval na zvyšování úrovně zaměst- nanosti, na integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Byly zde dva programy a to: PROFESE a STANDARD ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ.
Další program se nazýval Společný regionální operační program, ten sloužil k podpoře vyváženého a udržitelného rozvoje regionů ČR. Zaměření podpory se v jednotlivých krajích mohly lišit, jelikož byly vyhlašovány jednotlivými krajskými úřady.
Program PHARE 2003 – Technologie je program, který umožňoval firmám získávat peníze na zavádění nových technologií či know-how (Czechinvest, 2004).
41
3 Podpora podnikání v České republice
V následující kapitole se práce bude zabývat samotnou problematikou podpory podnikání MSP v ČR. Podporu si lze představit jako příliv finančních prostředků nebo poskytnutí služeb k rozvoji existujících a nových podniků a k rozvoji podnikatelského prostředí.
Nejprve se práce zaměří na institucionální zajištění podpory podnikání. Dále pak budou řešeny samotné podpory podnikání. Jelikož je tato diplomová práce psaná v období, kdy jedno programovací období končí a nové začíná, budou v této kapitole rozebrány obě dvě.
Nejprve bude analyzováno programovací období 2007 – 2013 a poté nové začínající období 2014 – 2020.
3.1 Institucionální zajištění podpory podnikání
V dnešní době se MSP naskýtá řada možností, které se týkají získání finančních dotací.
Avšak zorientovat se v dané problematice a vyhledat informace ohledně vhodné podpory podnikatelské činnosti daného podniku je velmi obtížnou věcí. Systém podpor je velice rozsáhlý, a proto v ČR existuje institucionální zajištění podpory podnikání. Institucionální zajištění podpory představuje subjekty, které poskytují nejen finanční podpory, ale také nabízejí informační služby buď začínajícím, nebo také již existujícím podnikům. Subjekty, které zajišťují podporu podnikání, mohou být například banky, poradenská centra, státní či soukromé instituce. Finanční podpory mohou mít různé podoby:
záruky za bankovní úvěry;
příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů;
úvěry s nižší úrokovou sazbou;
návratné finanční výpomoci;
příspěvky a dotace.
V ČR se vyskytují dvě základní skupiny, které poskytují tyto služby, a to jsou vládní a nevládní organizace (Srpová a aj., 2005).
42
3.1.1 Vládní organizace
Vládní organizace, zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, poskytují MSP podstatné informace v oblasti podpory podnikání a to pomoci institucí či portálů, které byly za tímto účelem založené. Nyní následuje výčet těch nejvýznamnějších a nejpoužívanějších institucí a portálů poskytující důležité informace.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO) představuje významnou instituci, která se podílí na poskytování podpor MSP a koordinuje koncepty podpory, které jsou vyhlášeny vládou ČR. Zároveň MPO přímo řídí některé instituce, jako jsou například CzechInvest, BusinessInfo nebo CzechTrade (MPO, 2010).
Obr. 2: Logo MPO Zdroj: vlastní zpracování dle (Parlamentní magazín, 2013)
BusinessInfo tvoří oficiální portál pro podnikání a export, který byl založen proto, aby podnikatelé měli možnost nalézt všechny důležité informace na jedné internetové stránce.
Díky tomu jim odpadlo náročné prohledávání několika desítek internetových stránek.
Ze zkušeností vyspělejších zemí se ukázalo, že ucelené informace přispívají k posílení informační konkurenceschopnosti, proto v roce 2001 vznikl ucelený integrovaný systém pro podnikání a export, který byl založen ve spolupráci s MPO (BusinessInfo, 2014).
BusinessInfo slouží k ulehčení spolupráce mezi státem a podnikatelem. Tento portál nabízí informace z různých oblastí a to jsou:
legislativa a právo;
finance a daně;
oborové informace;
export;
podpora podnikání;
43 EU a ochrana spotřebitele;
analýzy a studie (Srpová a aj., 2005).
Centrum pro regionální rozvoj ČR (dále jen CRR ČR) je příspěvková organizace, kterou má pod záštitou Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Hlavním účelem této organizace je kontrola čerpání finančních prostředků z evropských fondů ze všech programů přeshraniční spolupráce. CRR ČR poskytuje zájemcům konzultační činnost, dále pořádá informační semináře, napomáhá při realizaci výběrového řízení, monitoruje průběh a zajišťuje podklady pro realizaci plateb z prostředků EU a podobně. CRR ČR je též členem celoevropské poradenské sítě pro MSP, tzv. Enterprise Europe Network (Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2011).
Agentura pro podporu podnikání a investic nebo ji lze nalézt pod názvem CzechInvest je příspěvková organizace, která je podřízena MPO. CzechInvest se snaží zajistit konkurenceschopnost české ekonomiky a to prostřednictvím podpory MSP. Služby poskytující CzechInvestem:
informace o možnostech podpory pro MSP;
implementace dotačních programů, které jsou financovány EU a státem;
poradenství k projektům;
vedení databáze podnikatelských nemovitostí;
vedení databáze českých dodavatelských firem;
pomoc při realizaci investičních projektů;
zprostředkování státní podpory;
AfterCare, služby pro zahraniční investory.
Pokud by se podnikatelé rozhodli využít služby této organizace, mají možnost osobně navštívit regionální kanceláře, které sídlí ve všech krajských městech. Zde podnikatel obdrží potřebné informace o službách agentury, o možnostech podpory podnikání z finančních prostředků EU a v neposlední řadě informace o spolupráci s veřejnými institucemi při hledání příležitostí pro daný region (CzechInvest, 2014).
CzechTrade je též organizace, která byla založena MPO. CzechTrade byl zřízen za účelem podpory obchodu a podpory českých exportérů do zahraničí. Agentura napomáhá
