FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU

FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika

Autor práce: Klára Habrová

Vedoucí práce: Ing. Markéta Mačí

Liberec 2015

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří-padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna-ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Anotace

Tématem bakalářské práce je finanční analýza vybraného podniku. Podnik zvolený pro zhodnocení finanční situace je Obchodní družstvo Impro sídlící v Červeném Kostelci.

Práci můžeme rozdělit na dva celky, teoretickou a praktickou část. První dvě kapitoly obsahují teoretickou podstatu finanční analýzy, její účel, užívané zdroje dat, dále objasňuje, komu výsledky analýz slouží a vysvětluje základní ukazatele technické analýzy.

Popsána je zde horizontální a vertikální analýza, rozdílové a poměrové ukazatele. Ve třetí kapitole jsou vybrané ukazatele aplikovány na Obchodní družstvo Impro, vyjádřeny závěry a zhodnocena finanční situace podniku. Čtvrtá kapitola navrhuje, jakými způsoby by podnik mohl dosáhnout lepších výsledků analýz. Závěr shrnuje veškeré informace získané z finanční analýzy.

Klíčová slova

finanční analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrové ukazatele

Annotation

The theme of the Bachelor thesis is a financial analysis of a specific company. The company is called OD Impro, which has its residence in Červený Kostelec. This thesis is divided into two parts, a theoretical and a practical part. The first two chapters of this thesis include a theoretical basis of financial analysis, its purpose and data sources. Then, the chapters define the users of the financial analysis and the explanation of the basic indicators of a technical analysis. This part is a description of a horizontal and vertical analysis, differential indicators and ratios. In the third chapter, there are the selected indicators applied on OD Impro Company. Finally, the conclusions are expressed and financial situation of the company is evaluated. The fourth chapter suggests the possible ways to improve the analysis´ results. The final part of the work summons all information gained from the financial analysis.

Key words

Financial analysis, balance sheet, profit and loss, horizontal analysis, vertical analysis, ratios

Poděkování

Chtěla bych poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Markétě Mačí za cenné rady, věcné připomínky, trpělivost a vstřícnost při konzultacích a vypracování této bakalářské práce.

8

Obsah

Seznam ilustrací ... 10

Seznam tabulek ... 10

Seznam zkratek ... 11

Úvod ... 12

1 Charakteristika finanční analýzy ... 14

1.1 Zdroje dat ... 14

1.1.1 Rozvaha ... 15

1.1.2 Výkaz zisku a ztráty ... 16

1.1.3 Přehled o peněžních tocích ... 17

1.1.4 Příloha účetní závěrky ... 17

1.1.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu ... 18

1.2 Uživatelé ... 18

1.2.1 Interní zdroje... 18

1.2.2 Externí zdroje ... 19

2 Metody a funkce finanční analýzy... 20

2.1 Analýza absolutních ukazatelů ... 20

2.1.1 Horizontální analýza ... 20

2.1.2 Vertikální analýza ... 21

2.2 Analýza rozdílových ukazatelů ... 21

2.2.1 Čistý pracovní kapitál ... 21

2.2.2 Čistý peněžní fond ... 22

2.3 Analýza poměrových ukazatelů ... 22

2.3.1 Analýza ukazatelů rentability ... 23

2.3.2 Analýza likvidity ... 25

2.3.3 Analýza aktivity ... 26

2.3.4 Analýza zadluženosti ... 28

3 Zjednodušená finanční analýza vybraného podniku ... 30

3.1 Obchodní družstvo Impro ... 30

3.2 Analýza absolutních ukazatelů ... 31

3.2.1 Analýza rozvahy ... 31

3.2.2 Analýza výkazu zisku a ztráty ... 38

9

3.3 Analýza poměrových ukazatelů ... 43

3.3.1 Analýza rentability ... 43

3.3.2 Analýza likvidity ... 44

3.3.3 Analýza aktivity ... 46

4 Nástin dalšího postupu ... 47

Závěr ... 49

Seznam literatury ... 50

Seznam příloh ... 52

10

Seznam ilustrací

Obr. 1: Vzájemná provázanost účetních výkazů ... 18

Obr. 2: Čistý pracovní kapitál ... 22

Obr. 3: Nejpoužívanější kategorie zisku... 24

Obr. 4: Struktura aktiv ... 35

Obr. 5: Struktura dlouhodobého hmotného majetku ... 36

Obr. 6: Struktura pasiv ... 37

Obr. 7: Struktura vlastních zdrojů ... 37

Obr. 8: Struktura cizích zdrojů ... 38

Obr. 10: Vývoj rentability ... 44

Obr. 11: Stupně likvidity ... 44

Seznam tabulek

Tab. 2: Horizontální analýza aktiv – procentní vyjádření ... 31

Tab. 3: Horizontální analýza pasiv – absolutní vyjádření ... 33

Tab. 4: Horizontální analýza pasiv – procentní vyjádření ... 33

Tab. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – absolutní vyjádření ... 39

Tab. 6: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – procentní vyjádření ... 39

Tab. 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty... 41

Tab. 8: Ukazatelé aktivity ... 46

11

Seznam zkratek

ČPK Čistý pracovní kapitál

DM Dlouhodobý majetek

DFM Dlouhodobý finanční majetek

DHM Dlouhodobý hmotný majetek

DNM Dlouhodobý nehmotný majetek

EAT Zisk po zdanění (Earnings after Taxes) EBDIT Zisk před odečtením odpisů úroků a daní

(Earnings before Depraciation, Interest and Taxes) EBIT Zisk před odečtením úroků a daní

(Earnings before Interest and Taxes)

EBT Zisk před zdaněním (Earnings before Taxes)

HV Hospodářský výsledek

KFM Krátkodobý finanční majetek

OA Oběžná aktiva

OD Impro Obchodní družstvo Impro

ROA Rentabilita celkového kapitálu (Return on Assets) ROE Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity) ROS Rentabilita tržeb (Return on Sales)

SMV Samostatné movité věci

VK Vlastní kapitál

ZK Základní kapitál

12

Úvod

Tématem bakalářské práce je finanční analýza vybraného podniku. Finanční analýza je důležitá pro řízení každého podniku, neboť získaná data lze poměřovat, můžeme pomocí ní vyjádřit finanční situaci podniku a upozornit na možný vznik problémů v určité oblasti.

Pro vyjádření vybraných metod a ukazatelů finanční analýzy v praxi bylo vybráno Obchodní družstvo Impro se sídlem v Červeném Kostelci. Družstvo má široké portfolio činností, které se dělí do dvou divizí. Průmyslová divize zahrnuje středisko kovovýroby, divize obchodu, služeb a zemědělství střediska jako je pila a truhlárna, rostlinná výroba, čerpací stanice a mísírna krmných směsí.

Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit reálnou finanční situaci Obchodního družstva Impro pomocí vybraných základních ukazatelů finanční analýzy na základě rozvahy a výkazu zisku a ztráty, a to za roky 2008 až 2013.

První část práce vysvětluje teoretické základy finanční analýzy, ve druhé části budou vybrané metody a ukazatele aplikovány na data ze základních účetních výkazů Obchodního družstva Impro. První kapitola charakterizuje teoreticky finanční analýzu, informuje, z kterých zdrojů finanční analýza vychází. Jsou zde popsány základní účetní výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích, výkaz o změnách vlastního kapitálu a příloha účetní závěrky. Dále kapitola vymezuje, kdo výsledky finanční analýzy využívá. Druhá kapitola se zabývá vybranými elementárními metodami finanční analýzy a pouze některými ukazateli. Práce obsahuje metodu absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. V rámci metody absolutních ukazatelů je vyjádřena horizontální i vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Metoda rozdílových ukazatelů zahrnuje dva ukazatele, a to čistý pracovní kapitál a čistý peněžní fond, tyto ukazatele jsou zde pro úplnost a nebudou z důvodu rozsahu práce aplikovány v praktické části. Poměrová analýza obsahuje ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Zadluženost také nebude obsahem praktické části.

Třetí kapitola představí základní údaje o vybraném podniku, kterým je Obchodní družstvo Impro se sídlem v Červeném Kostelci. Následující podkapitoly se zaměřují na samotnou

13

finanční analýzu Obchodního družstva Impro. Pro kompletnost údajů práce obsahuje vysvětlující tabulky a grafy.

Čtvrtá kapitola obsahuje nástin dalšího postupu, kde je navrženo jakými způsoby by bylo možné vylepšit jednotlivé konkrétní ukazatele a současně i finanční situaci podniku.

Závěr práce shrnuje poznatky a závěry získané aplikací jednotlivých ukazatelů a vyjadřuje celkovou finanční situaci Obchodního družstva Impro.

14

1 Charakteristika finanční analýzy

Oblast finanční analýzy není upravena žádnými právními předpisy, z toho vyplývá, že existuje mnoho definic, přístupů a technik. Společným cílem je však vyjádřit co nejvěrněji obraz finanční situace podniku a to nejen manažerům, ale i externím zájemcům.

(Mrkvička, 2006)

Pojem finanční analýza je dle vyjádření Valacha: „ formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí.“ (Valach, 2001, s. 91)

Posláním finanční analýzy je vytvořit systém varovných signálů, které informují o existenci nebo o možném vzniku určitých problémů. (Marek, 2009)

1.1 Zdroje dat

Jak uvádí Knápková (2013) účetní výkazy jsou základním zdrojem pro finanční analýzu.

Kromě účetních výkazů může analytik využít další možnosti, jako jsou například zprávy od managementu, firemní či ekonomické statistiky nebo nezávislé hodnocení.

Strukturu účetních výkazů upravuje zákon o účetnictví § 20 zákon č. 563/1991 Sb. a také

§39 vyhlášky Ministerstva financí České republiky (dále jen ČR) č. 500/2002 Sb. V rámci účetní závěrky podniky sestavují výkazy finančního účetnictví, některé účetní jednotky mají dle zákona povinnost ověření závěrky auditorem. (Mrkvička, 2006)

Účetními jednotkami, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou dle zákona o účetnictví:

 akciové společnosti, které splnili v daném roce či roce předcházejícím následující:

o suma aktiv činí více než 40 mil. Kč, o roční úhrn obratu více než 80 mil. Kč, o průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50,

 ostatní obchodní korporace, které dosáhly dvou ze tří kritérií, které jsou uvedeny v předchozím bodě,

15

 zahraniční osoby, které vedou účetnictví dle zákona,

 účetní jednotky, které mají tuto povinnost dle zvláštního předpisu.

(zákon o účetnictví)

1.1.1 Rozvaha

„Rozvaha neboli bilance je účetní výkaz, který podává informace o finanční pozici účetní jednotky, tj. o stavu aktiv a pasiv k určitému okamžiku.“ (Marek, 2009, s. 103)

Rozvaha zobrazuje stavové veličiny aktiv a pasiv. Je nutné, aby obsahovala informace o následujících bodech:

 funkční skladba aktiv – musí odlišovat dlouhodobá a oběžná aktiva,

 likvidita podniku – pohledávky a závazky se vykazují dle zůstatkové doby splatnosti,

 finanční struktura – údaje o množství zdrojů vlastních a cizích,

 struktura vlastního kapitálu – rozlišovat interní a externí zdroje financování.

(Kovanicová, 2012)

Aktiva jsou vloženým majetkem, který slouží k podnikání a má přinést v budoucnosti ekonomický prospěch. Struktura je dána vyhláškou č. 500/2002 Sb. Ministerstva financí ČR. Rozlišují se aktiva dlouhodobá a oběžná. Dlouhodobý majetek působí v podniku déle než 1 rok a postupně se opotřebovává. Oběžná aktiva mají krátkodobou povahu a mění v průběhu roku svoji podobu. V podniku existuje často i majetek, který není zaznamenán v rozvaze, ale v podrozvahové evidenci. Do této skupiny patří například pronajatý majetek.

(Marek, 2009)

Pasiva se dělí na vlastní a cizí zdroje. Vlastní zdroje reprezentují účetní hodnotu podniku a jsou tvořeny základním kapitálem, kapitálovými fondy a hospodářským výsledkem. Cizí zdroje tvoří současné závazky podniku, kdy je podnik povinen něco zaplatit, dodat či zúčtovat zdroje do výnosů. Cizí zdroje se skládají z dlouhodobých a krátkodobých závazků, rezerv a bankovních úvěrů. (Marek, 2009)

16

1.1.2 Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty je účetním výkazem informujícím o tokových veličinách, tedy výnosech, nákladech a hospodářském výsledku za určité období. V ČR mohou podniky uspořádat výkaz zisku a ztráty ve dvou variantách, a to v druhovém nebo účelovém členění. (Marek, 2009)

Výnosy podniku jsou peněžní částky získané z činnosti podniku za účetní období, přitom nezáleží na tom, jestli v daném období došlo i k jejich inkasu. Tržby jsou výnosy, které podnik získal prodejem aktiv nebo služeb. (Sedláček, 2005)

Výnosy lze členit dle tří hledisek:

 druhové členění,

 odpovědnostní členění,

 členění dle činnosti, ve kterých byly dosaženy. (Marek, 2009)

Náklady vyjadřují penězi oceněnou spotřebu aktiv, nebo i přírůstek pasiv. Je třeba je odlišit od výdajů, ty znamenají pouze úbytek peněžních prostředků. (Sedláček, 2005)

Náklady se člení dle několika hledisek:

 druhové členění,

 účelové členění,

 kalkulační členění,

 odpovědnostní členění,

 členění dle závislosti na objemu prováděných výkonů. (Marek, 2009)

Částky výnosů a nákladů vznikly v průběhu období, na konci období se z nich počítá hospodářský výsledek. Vertikální podoba výkazu má stupňovité uspořádání a umožňuje vyčíslit provozní a finanční hospodářský výsledek (dále jen HV), HV za běžnou činnost, mimořádný HV po zdanění a celkový HV za celé účetní období. (Kovanicová, 2012)

17

1.1.3 Přehled o peněžních tocích

Přehled o peněžních tocích, nebo též výkaz cash flow vysvětluje, jaké změny nastaly v průběhu účetního období mezi počátečním a konečným stavem peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. (Kovanicová, 2012)

Výkaz slouží pro přehlednost o platební schopnosti podniku, kde peněžní prostředky získal a na co byly využity. Sestavuje se pomocí přímé či nepřímé metody. (Marek, 2009)

Pokud podnik užívá přímou metodu, sleduje přímo konkrétní příjmy a výdaje za účetní období. V případě nepřímé metody zisk transformuje na pohyb peněžních prostředků.

(Růčková, 2010)

1.1.4 Příloha účetní závěrky

Příloha účetní závěrky je dalším cenným zdrojem informací. Obsahové vymezení a uspořádání informací vymezuje vyhláška č. 500/2002 Sb., mezi informace uvedené v příloze patří:

 údaje o fyzických a právnických osobách s podstatným či rozhodujícím vlivem v podniku, jsou zde uvedeny podíly v procentech, popsány změny a dodatky, které proběhly v obchodním rejstříku v průběhu účetního období, a popis organizační struktury podniku,

 průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období, z toho členů řídících orgánů,

 výše půjček a úvěrů, jsou zde uvedeny i úrokové sazby a hlavní podmínky,

 informace o obecných zásadách účetnictví, užitých účetních metodách, způsoby oceňování, odepisování,

 způsob stanovení opravných položek a oprávek,

 doplňující informace k výkazu zisku a ztráty a rozvaze s vysvětlením významných položek,

 další informace o podniku. (Knápková, 2013)

18

1.1.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu

Přehled o změnách vlastního kapitálu uvádí příčiny změn, které nastaly v průběhu účetního období. (Kovanicová, 2012)

Výkaz je důležitý především pro vlastníky podniku, neboť zpřehledňuje probíhající kapitálové operace s vlastníky. (Marek, 2009)

Na obrázku číslo 1 je graficky zobrazena vzájemná provázanost účetních výkazů. Je patrné, že do rozvahy vstupují údaje z přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního kapitálu a výkazu zisku a ztráty. Peněžní prostředky v rozvaze představují konečný stav peněžních prostředků z přehledu o peněžních tocích. Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o změnách, jež nastaly u jednotlivých položek vlastního kapitálu v rozvaze. Ve výkazu zisku a ztráty získáme hospodářský výsledek, který spadá do vlastního kapitálu v rozvaze.

Obr. 1: Vzájemná provázanost účetních výkazů

Zdroj: vlastní tvorba podle knihy KNÁPKOVÁ, A., et al., 2013. Finanční analýza komplexní průvodce s příklady, s. 58

1.2 Uživatelé

Informace týkající se finanční situace podniku zajímají nejen manažery, ale i jiné subjekty, které spolupracují s podnikem. Uživatelé se dají rozdělit do dvou skupin, externí a interní.

1.2.1 Interní zdroje

Manažeři užívají finanční analýzu k řízení a často ji i sami sestavují. Mají přístup k nejvíce informacím a znají skutečný obraz finanční situace podniku. Základnímu cíli podřizují veškerou činnost podniku.

19

Zaměstnanci se zajímají hlavně o prosperitu, finanční a hospodářskou stabilitu podniku.

Záleží jim především na jistotě zaměstnání, mzdové a sociální stránce a výhodách poskytovaných zaměstnavatelem.(Kislingerová, 2007)

1.2.2 Externí zdroje

Investoři (akcionáři) poskytují podniku kapitál, chtějí být informováni o finanční výkonnosti podniku. Sledují míru rizika a výnosy spojené s vloženým kapitálem, dále pak sledují, jak bylo naloženo se zdroji, které do podniku vložili.

Banky a věřitelé potřebují informace o potencionálním či existujícím dlužníkovi. Tyto údaje ovlivňují, zda a za jakých podmínek podnik získá úvěr. V rámci úvěrových smluv podniky pravidelně informují své banky o finanční situaci podniku.

Stát a jeho orgány se zaměřují hlavně na správně vykázané daně. Údaje také vstupují do statistických šetření, jsou užity při rozdělování finančních výpomocí i informují o podnicích, které získaly státní zakázky.

Obchodní partneři sledují schopnost podniku splatit své závazky. Mezi ukazatele, které zajímají tuto skupinu, patří solventnost, likvidita a zadluženost a to nejen z krátkodobého hlediska, ale i v rámci dlouhodobých vztahů. Mezi obchodní partnery lze například zařadit i odběratelé zajímající se o finanční situaci svého dodavatele, kteří potřebují zajistit bezproblémové dodávky pro svoji výrobu.

Mezi další uživatele, kteří nebyli zmíněni, můžeme řadit například odbory, daňové poradce, makléře, analytiky, ale také širokou veřejnost. (Kislingerová, 2007)

20

2 Metody a funkce finanční analýzy

Finanční analýza porovnává údaje získané z účetních výkazů, rozšiřuje tím jejich vypovídací schopnost a vytváří závěry o finanční i celkové situaci podniku. (Valach, 1999)

Hlavním významem finanční analýzy je vytvořit podklady pro rozhodování a fungování podniku. (Růčková, 2010)

Primárně se metody finanční analýzy dělí na fundamentální a technickou analýzu.

Fundamentální finanční analýza vyhodnocuje především kvalitativní údaje podniku.

Analytik vytváří odborný odhad založený na empirických a teoretických zkušenostech.

Kvantitativní informace se v této metodě také zahrnují, ale nezpracovávají se v algoritmizovaných postupech. Technická finanční analýza vyhodnocuje kvantitativní data a využívá matematické, matematicko-statistické a další metody. Výsledky se vyhodnocují také kvalitativně. (Mrkvička, 2006)

V rámci technické analýzy rozlišujeme metody elementární a vyšší. Vyšší metody finanční analýzy užívají matematicko-statistické a nestatistické metody, ty však nebudou cílem této práce. Účelem je zde představit nejužívanější metody elementární technické analýzy. Mezi které patří analýza absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, analýza cash flow, analýza soustav ukazatelů a modely určující komplexní charakteristiku finančního zdraví firmy. (Sedláček, 2001)

2.1 Analýza absolutních ukazatelů

Metoda absolutních ukazatelů umožňuje v určitých souvislostech porovnávat údaje uvedené v účetních výkazech. V rámci analýzy absolutních ukazatelů se vypracovává horizontální a vertikální analýza. Horizontální analýza porovnává vývoj veličin v čase a vertikální sleduje strukturu výkazů. (Kislingerová, 2008)

2.1.1 Horizontální analýza

Horizontální analýza, nazývaná také jako analýza trendů, sleduje v čase změny ukazatelů.

Pracuje s účetními výkazy a výročními zprávami a to za období 5 až 10 let. Změny se

21

vyjadřují absolutně i procentně ke každé jednotlivé položce, tedy po řádcích. (Sedláček, 2001)

Absolutní změna (1) se vypočítá rozdílem hodnot běžného období a období předcházejícího. Ve vzorci uvedená proměnná t vyjadřuje rok. V případě procentní změny (2) se rozdíl poměřuje s ukazatelem předcházejícího období.

𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = 𝑢𝑧𝑎𝑘𝑎𝑡𝑒𝑙_𝑡– 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙_𝑡−1 (1)

𝑝𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = 𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛 í 𝑧𝑚 ě𝑛𝑎

𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑡−1 ∗ 100 (2)

2.1.2 Vertikální analýza

Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíly jednotlivých položek na určitém společném základu v rámci jednoho roku. V rozvaze je základnou k výpočtům hodnota celkových aktiv, v případě výkazu zisku a ztráty se obvykle užívá položka tržby. Tento způsob vyjádření nezávisí na inflaci, proto je možné srovnávat výsledky analýzy z různých let.

(Sedláček, 2001)

2.2 Analýza rozdílových ukazatelů

Analýza rozdílových ukazatelů vyjadřuje rozdíly mezi vybranými položkami aktiv a pasiv.

Mezi nejvýznamnější ukazatele patří čistý pracovní kapitál a čistý peněžní fond. Z důvodu rozsahu nebude analýza rozdílových ukazatelů obsahem části analyzující finanční situaci podniku.

2.2.1 Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál (dále jen ČPK) jsou oběžná aktiva, která jsou očištěna o krátkodobá pasiva, tj. závazky, jež je nutné uhradit do jednoho roku, viz vzorec (3). Do krátkodobých pasiv řadíme krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a peněžní výpomoci.

Č𝑃𝐾 = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 (3)

Čím je čistý pracovní kapitál vyšší, tím by měla být vyšší schopnost podniku hradit své závazky. Zápornou hodnotu ukazatele nazýváme nekrytý dluh.

22

Manažeři v tomto ukazateli vidí finanční polštář, o který lze snížit hodnotu podniku bez toho, aby to ohrozilo podstatu podniku. Finanční polštář je pro manažera zdrojem jistoty, který může užít k zajištění hladkému průběhu hospodářské činnosti. (Mrkvička, 2006)

Obrázek č. 2 zobrazuje graficky podstatu čistého pracovního kapitálu. Je to část aktiv, která podniku zůstane po úhradě krátkodobých závazků (resp. krátkodobého cizího kapitálu).

Obr. 2: Čistý pracovní kapitál

Zdroj: vlastní tvorba dle knihy KNÁPKOVÁ A., et al., 2013. Finanční analýza komplexní průvodce s příklady, s. 83

2.2.2 Čistý peněžní fond

Čistý peněžní fond neboli čisté pohotové prostředky (dále jen ČPP) jsou tvrdším ukazatelem než ČPK a to proto, že vychází jen z nejlikvidnějších aktiv a pracuje pouze s okamžitě splatnými závazky. ČPP jsou rozdílem pohotových finančních prostředků a okamžitě splatných závazků (4). Pohotové finanční prostředky lze chápat ve dvou úrovních: buď jako peníze v pokladně a na běžných účtech, a nebo jako peníze v pokladně, na běžných účtech, krátkodobé cenné papíry, šeky, směnky, krátkodobé vklady, které lze rychle přeměnit na peníze, a zůstatky nevyužitých neúčelových úvěrů. (Mrkvička, 2006) Č𝑃𝑃 = 𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 − 𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡ě 𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (4)

2.3 Analýza poměrových ukazatelů

Metoda poměrových ukazatelů vyjadřuje podíl dvou absolutních ukazatelů. Umožňují srovnávat podnik s jinými nebo též s průměrem v odvětví. Poměrové ukazatelé se užívají v pěti základních skupinách, a to ukazatelé rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a ukazatelé tržní hodnoty podniku. (Synek, 2011)

23

Analýza poměrových ukazatelů patří mezi nejužívanější metody a to z několika důvodů:

 jsou zde užity data ze základních účetních výkazů,

 podklady jsou dostupné i externím analytikům,

 snadný výpočet ukazatelů, který se počítá poměrem položek. (Růčková, 2010)

Sedláček udává další tři důvody:

 je možné provádět analýzu časového vývoje,

 můžeme porovnávat více podobných firem,

 údaje lze užívat dále do matematických modelů, které popisují vzájemné vztahy a umožňují předvídat vývoj. (Sedláček, 2001)

2.3.1 Analýza ukazatelů rentability

Jak uvádí Valach: „Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu.“ (Valach, 2001, s. 94)

Při výpočtech se užívá zisk v několika kategoriích, viz obrázek č. 3. Pokud od tržeb odečteme náklady, vzniká nám EBDIT, po odečtení odpisů EBIT, při zohlednění nákladových úroků EBT a při odečtení daní vzniká Zisk po zdanění (EAT). Zmíněné zkratky vychází z anglického názvosloví:

EBDIT (Earnings before Depreciation, Interest and Taxes) – Zisk před odečtením odpisů, úroků a daní,

EBIT (Earnings before Interest and Taxes) – Zisk před odečtením úroků a daní, EBT (Earnings before Taxes) – Zisk před zdaněním,

EAT (Earnings after Taxes) – Zisk po zdanění.

24 Obr. 3: Nejpoužívanější kategorie zisku

Zdroj: MRKVIČKA, J., et al., 2006. Finanční analýza., s. 82

Rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return on Assets)

Je základním a nejsledovanějším měřítkem rentability a vyjadřuje celkovou efektivnost či produkční sílu podniku. Hodnotí reprodukci kapitálu, který byl vložen do podniku, přitom nezáleží, jestli je cizí nebo vlastní. Ukazatel vyjadřuje, kolik zisku připadá na jednu korunu aktiv. (Pilařová a Pilátová, 2012)

Jak je vidět ze vzorce (5) rentabilitu celkového kapitálu získáme, pokud zisk (například ve formě EBIT) vydělíme celkovými aktivy.

𝑅𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣éℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 𝑅𝑂𝐴 = ^{𝐸𝐵𝐼𝑇}

𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (5)

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity)

Měřením rentability vlastního kapitálu se zjišťuje výnosnost kapitálu, který vložili do podniku vlastníci či akcionáři. (Knápková, 2013)

Rentabilitu vlastního kapitálu vypočítáme jako podíl zisku a vlastního kapitálu, viz vzorec (6). Ukazatel informuje, jak se zúročil vlastní kapitál. (Pilařová a Pilátová, 2012)

𝑅𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 𝑅𝑂𝐸 = 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝𝑜 𝑧𝑑𝑎𝑛 ě𝑛í (𝐸𝐴𝑇)

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛 í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡 á𝑙 (6)

Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales)

„Rentabilita tržeb tvoří jádro efektivnosti podniku.“ (Kislingerová, 2007, s. 84). Tržby jsou tržním ohodnocením výkonů podniku za určité období. Místo tržeb mohou být

25

ve jmenovateli i výnosy. Pokud se zjistí problémy v této oblasti, s velkou pravděpodobností budou i v jiných oblastech.

Ukazatel (7) poměřuje zisk ve formě EBIT ve vztahu k tržbám a vyjadřuje, kolik zisku vytvořila 1 Kč tržeb. (Kislingerová, 2007)

𝑅𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑡𝑟ž𝑒𝑏 (𝑅𝑂𝑆) = ^{𝐸𝐵𝐼𝑇}

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 (7)

2.3.2 Analýza likvidity

„Likvidita je vyjádřením schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky.“

(Kislingerová, 2007, s. 88)

O likviditu podniku se zajímají v prvé řadě krátkodobí věřitelé, mezi něž patří dodavatelé a banky, ale i věřitelé dlouhodobí. Akcionáři sledují likviditu z důvodu svého rizika a vkládají manažerům povinnost udržovat dostatečnou likviditu, a to proto, aby měl podnik dobré jméno i ze strany věřitelů. (Blaha a Jindřichovská, 2006)

Existují tři úrovně ukazatelů likvidity: ukazatel běžné, pohotové a hotovostní likvidity.

(Kislingerová, 2007)

Běžná likvidita

Jinak řečeno ukazatel pracovního kapitálu se vypočte dle vzorce (8), kdy se oběžná aktiva dělí krátkodobými cizími zdroji. Vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje. Nebo také kolikrát je podnik schopen splatit závazky pokud promění svá krátkodobá aktiva na hotovost. Ukazatel je velmi ovlivňován strukturou zásob, jejich oceněním a stejně tak i strukturou pohledávek. (Blaha a Jindřichovská, 2006)

𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑜𝑏 ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑘𝑟 á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏 é 𝑐𝑖𝑧 í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 (8)

Doporučená hodnota běžné likvidity se uvádí v rozmezí 1,5 – 2,5. (Knápková, 2013)

26 Pohotová likvidita

Pohotová likvidita se liší od běžné tím, že se zde vynechávají nejméně likvidní položky aktiv a to zásoby. Upřednostňují se zde pohledávky a krátkodobý finanční majetek.

(Brealey, 2012)

Pohotovou likviditu lze vypočítat dle vzorce (9) a to tak, že oběžná aktiva snížená o zásoby dělíme krátkodobými cizími zdroji.

𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑜𝑏 ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦

𝑘𝑟 á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏 é 𝑐𝑖𝑧 í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 (9)

Ukazatel pohotové likvidity by se měl pohybovat mezi 1 až 1,5. Pokud poměr vychází méně než 1, podnik se musí spolehnout i na prodej svých zásob. (Knápková, 2013)

Okamžitá (hotovostní) likvidita

Okamžitá likvidita je nejpřísnějším ukazatelem likvidity. Dle vzorce (10) je okamžitá likvidita podílem krátkodobého finančního majetku a krátkodobých cizích zdrojů. Uvažuje se pouze hotovost, která je k dispozici okamžitě, ostatní položky jsou dostupné vždy se zpožděním.(Blaha a Jindřichovská, 2006)

𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑘𝑟 á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏 ý 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛 č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘

𝑘𝑟 á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏 é 𝑐𝑖𝑧 í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 (10)

Ideální hodnota ukazatele se uvádí v mezích 0,2 – 0,5; přičemž vysoké hodnoty ukazují na neefektivní využívání finančních zdrojů. (Knápková, 2013)

2.3.3 Analýza aktivity

Analýza aktivity se užívá v první řadě pro řízení aktiv. Ukazatelé poměřují položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty. (Kislingerová, 2007)

Nadbytek aktiv způsobuje zbytečné náklady a zmenšuje zisk. Nedostatek však snižuje případné tržby, které by podnik mohl získat. Pracujeme s dvěma typy ukazatelů počet obrátek zásob a doba obratu. (Synek, 2011)

27 Obrat aktiv

Obrat aktiv měří celkovou efektivnost užívání aktiv. Je to podíl tržeb na celkových aktivech (11). Ukazatel vyjadřuje počet obrátek aktiv za rok. Obecně by měl být ukazatel minimálně 1. (Kislingerová, 2007)

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = ^{𝑡𝑟ž𝑏𝑦}

𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (11)

Obrat zásob

Obrátkovost zásob vymezuje vzorec (12), je to podíl tržeb na zásobách. Výsledek nám říká, kolikrát je průměrně položka prodána a znovu uskladněna. (Blaha a Jindřichovská, 2006)

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑠𝑜𝑏 = ^{𝑡𝑟ž𝑏𝑦}

𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 (12)

Doba obratu zásob

Doba obratu zásob vyjadřuje, kolik dnů jsou zásoby vázány v podniku, než dojde k jejich spotřebě či prodeji. (Sedláček, 2005)

Vzorec (13) zobrazuje výpočet, kdy se stav zásob dělí denními tržbami.

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 = ^{𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦}

𝑑𝑒𝑛𝑛 í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 (13)

Doba obratu pohledávek

Ukazatel doby obratu pohledávek vyjadřuje, kolik dní podnik čeká na uhrazení pohledávek od odběratelů. Pro podnik je příznivá co nejnižší hodnota ukazatele. (Pilařová a Pilátová, 2012)

Ve vzorci (14) vidíme, že doba obratu pohledávek je podíl pohledávek z obchodních vztahů v poměru k tržbám.

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 = 𝑝𝑜 ℎ𝑙𝑒𝑑 á𝑣𝑘𝑦 𝑧 𝑜𝑏𝑐 ℎ𝑜𝑑𝑛 í𝑐ℎ 𝑣𝑧𝑡𝑎 ℎů

𝑑𝑒𝑛𝑛 í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 (14)

28 Doba obratu závazků

Doba obratu závazků informuje o schopnosti podniku splatit dodavatelům své závazky.

Nižší hodnota je příznivější pro věřitele, ale pro podnik je výhodnější vyšší hodnota.

(Pilařová a Pilátová, 2012)

Pokud krátkodobé závazky dělíme denními tržbami, získáme dobu obratu krátkodobých závazku, viz vzorec (15).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý𝑐ℎ 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů = 𝑘𝑟 á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏 é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

𝑑𝑒𝑛𝑛 í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 (15)

Vyšší hodnota ukazuje buď na problémy s platební schopností, či výhodné podmínky u dodavatelů ve formě tzv. obchodních úvěrů. Nižší hodnota zobrazuje přísnější platební podmínky u dodavatele nebo to, že podnik splácí faktury ještě před dobou splatnosti a nevyužívá peněžní prostředky jiným způsobem. (Marek, 2009)

2.3.4 Analýza zadluženosti

V rámci analýzy zadluženosti se porovnává vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Vysoká zadluženost nemusí být pro podnik negativním výsledkem. (Kislingerová, 2008)

Poměr vlastního a cizího kapitálu se liší obor od oboru. Obecně lze však říci, že vlastní kapitál by měl být vyšší než cizí a to proto, že cizí je nutné splatit. Vysoký poměr cizího kapitálu může vést k nestabilitě podniku, k složitějšímu získávání finančních zdrojů a horším podmínkám jeho získání. (Pilařová a Pilátová, 2012)

V praktické části nebude tato metoda vyjádřena na konkrétních hodnotách podniku.

Celková zadluženost

Základním ukazatelem je celková zadluženost (16), kdy se cizí zdroje dělí celkovými aktivy. Odborná literatura uvádí doporučenou hodnotu mezi 30 – 60 %. Důležité je zde respektovat nejen to, ve kterém odvětví podnik prosperuje, ale také schopnost podniku splácet úroky ze svých dluhů. (Knápková, 2013)

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 = 𝐶𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (16)

29 Míra zadluženosti

Ukazatel poměřuje cizí a vlastní kapitál (17). Banky dle této informace rozhodují o poskytování úvěrů podnikům. Důležité je srovnání ukazatele v čase. (Knápková, 2013) 𝑀í𝑟𝑎 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 = 𝐶𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛 í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡 á𝑙 (17)

Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji

Podnik nesmí zapomenout na tzv. zlaté pravidlo financování: „Dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobými zdroji.“ (Knápková, 2013, s. 88)

Vzorec (18) vyjadřuje podíl vlastního kapitálu společně s dlouhodobými cizími zdroji v poměru k dlouhodobému majetku. Ve výsledku mohou nastat tři situace.

𝐾𝑟𝑦𝑡í 𝐷𝑀 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý𝑚𝑖 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑖 = 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛 í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡 á𝑙+𝑑𝑙𝑜𝑢 ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏 é 𝑐𝑖𝑧 í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

𝑑𝑙𝑜𝑢 ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏 ý 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 (18)

Pokud je výsledek menší než 1, podnik kryje část svého dlouhodobého majetku zdroji krátkodobými a může se dostat do problémů se splácením závazků. V tomto případě je podnik podkapitalizován, uplatňuje levnou, ale rizikovou agresivní strategii financování.

V druhém případě je podnik překapitalizován. Poměr krytí dlouhodobého majetku je vysoký, podnik vykazuje finanční stabilitu, na druhou stranu však dlouhodobými zdroji kryje velké množství krátkodobého kapitálu. Na oběžných aktivech je velký podíl čistého pracovního kapitálu. Tato strategie je bezpečná, ale dražší, jde o konzervativní strategii financování.

O neutrální strategii financování se jedná v případě, kdy podnik kryje dlouhodobý majetek dlouhodobým kapitálem. Podnik má dostatečný, ale přeměřený „polštář“ čistého pracovního kapitálu pro řízení oběžných aktiv i krátkodobých závazků. (Knápková, 2013)

30

3 Zjednodušená finanční analýza vybraného podniku

Obsahem této kapitoly je vymezit základní údaje o vybraném podniku Obchodní družstvo Impro, dále pak aplikovat vybrané metody a ukazatele na základě údajů získaných z účetních závěrek družstva. Zpracována je zde analýza absolutních a poměrových ukazatelů. Analýza poměrových ukazatelů zahrnuje analýzu rentability, likvidity a aktivity.

Analýza zadluženosti není obsahem této práce. Podkladem výpočtů jsou údaje z rozvahy (příloha A) a výkazu zisku a ztráty (příloha B) za roky 2008 až 2013.

3.1 Obchodní družstvo Impro

Obchodní družstvo (dále jen OD) Impro, sídlící v Červeném Kostelci, bylo založeno v červnu roku 1993. Družstvo je složeno z patnácti středisek, která se dělí do dvou divizí a to na divizi průmyslovou a na divizi obchodu, služeb a zemědělství. Průmyslová divize zahrnuje středisko kovovýroby, divize obchodu, služeb a zemědělství se skládá ze střediska čerpacích stanic pohonných hmot, rostlinné výroby, výroby krmných směsí, posklizňové linky, obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty, dřevovýroby, střediska servisu a dopravy a tří fotovoltaických elektráren. Schéma organizační struktury je přílohou této práce (viz příloha C).

Družstvo je 36,92% vlastníkem akcií společnosti NAVITA a. s. Olešnice zabývající se nákupem, zpracováním a prodejem brambor, cibule a kořenové zeleniny. Družstvo je dále úplným vlastníkem společnosti KOVEX Impro, s. r. o. a na základě smlouvy o sdružení se Zemědělským družstvem Žernov provozuje čerpací stanici, posklizňovou linku a mísírnu krmiv s účastí obou družstev 50 %.

Průměrný počet zaměstnanců činí 84, z toho je 9 řídících pracovníků. Členská schůze je nejvyšším orgánem, dále zde působí představenstvo a kontrolní komise.

31

3.2 Analýza absolutních ukazatelů

Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje dvě metody, horizontální a vertikální analýzu.

Oba způsoby se užívají při analýze rozvahy i výkazu zisku a ztráty.

3.2.1 Analýza rozvahy

Horizontální analýzu aktiv shrnuje tabulka č. 1 a to v absolutním vyjádření, tabulka č. 2 v procentním vyjádření. Meziroční pokles aktiv nastal pouze v roce 2009, kdy aktiva klesla o necelých 11 % (19 mil. Kč). Na tomto propadu měly největší podíl položky dlouhodobého finančního majetku, zásob a krátkodobých pohledávek. Od roku 2010 hodnota aktiv stále rostla, největší meziroční nárůst byl v roce 2013, a to o necelých 15 % (28 mil. Kč). Značný podíl na této změně měl především krátkodobý finanční majetek.

Tab. 1: Horizontální analýza aktiv – absolutní vyjádření

2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013

Aktiva celkem -19 049 14 266 25 043 2 437 28 813

Dlouhodobý majetek -9 066 -2 378 -2 046 5 390 -2 752

DNM -84 -108 -138 -114 51

DHM -2 711 -3 843 -7 006 5 668 -3 311

DFM -6 271 1 573 5 098 -164 508

Oběžná aktiva -10 010 16 579 27 038 -2 907 31 584

Zásoby -9 606 2 361 7 770 960 2 618

Krátkodobé pohledávky -5 405 185 1 197 4 570 1 454

Krátkodobý finanční majetek 5 001 14 033 18 071 -8 437 27 512

Časové rozlišení 27 65 51 -46 -19

Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 2: Horizontální analýza aktiv – procentní vyjádření

2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013

Aktiva celkem -10,84 % 9,10 % 14,65 % 1,24 % 14,52 %

Dlouhodobý majetek -9,63 % -2,79 % -2,47 % 6,68 % -3,20 %

DNM -14,84 % -22,41 % -36,90 % -48,31 % 41,80 %

DHM -3,87 % -5,71 % -11,05 % 10,05 % -5,33 %

DFM -26,55 % 9,07 % 26,95 % -0,68 % 2,13 %

Oběžná aktiva -12,28 % 23,18 % 30,69 % -2,52 % 28,14 %

Zásoby -26,36 % 8,80 % 26,61 % 2,60 % 6,90 %

Krátkodobé pohledávky -24,46 % 1,11 % 7,09 % 25,29 % 6,42 %

Krátkodobý finanční majetek 21,74 % 50,11 % 42,99 % -14,04 % 53,25 %

Časové rozlišení 44,26 % 73,86 % 33,33 % -22,55 % -12,03 %

Zdroj: vlastní zpracování

32

U DM byl ve sledovaném období zaznamenán meziroční pokles hodnot až na jednu výjimku. V roce 2012 bylo jeho zvýšení zapříčiněno především nárůstem dlouhodobého hmotného majetku. DHM ve sledovaném období především klesal, největší pokles byl v roce 2011, kdy poklesla hodnota staveb a SMV, což bylo způsobeno odpisy majetku. Jak již bylo řečeno, jediný nárůst DHM nastal v roce 2012 o 5,7 mil. Kč (o 10 %). Hodnotu zvýšil mimo jiné nárůst SMV o 3 mil. Kč, neboť podnik nakoupil novou technologii pro kovovýrobu. Velikost pozemků v podniku se každoročně navyšuje. Hodnota DNM se rok od roku snižovala z důvodu narůstajících oprávek, jediný nárůst o 51 tis. Kč (o 41 %) nastal v roce 2013, kdy podnik nakoupil software. V případě DFM byl propad z roku 2009 vyrovnán nárůstem v roce 2011, hodnota dále vzrostla ještě v roce 2013. Největší meziroční pokles DFM v roce 2009 byl způsoben snížením podílů v ovládaných a řízených osobách, a jejich navýšení v roce 2011 vyvolalo naopak největší meziroční růst. Další položkou DFM jsou podíly pod podstatným vlivem, které jsou třetinové oproti již zmíněným podílům v ovládaných a řízených osobách.

Největší propad v oběžných aktivech (-10 mil. Kč) nastal v roce 2009. Příčinou poklesu bylo především snížení zásob a negativní změna pohledávek, která byla v tomto roce téměř vyrovnána růstem KFM. Největší skok v objemu OA nastal v roce 2013, kdy hodnota oproti předchozímu roku vzrostla téměř o 32 mil. korun (28,14 %). Na tento nárůst měl velký vliv kromě jiných položek KFM, který vzrostl o více než 53 % (absolutně o 27 512 tis. Kč). Jediné snížení KFM v roce 2012 bylo v následujícím roce vyrovnáno, hodnota značně převýšila i hodnotu z roku 2011. Velikost zásob klesla pouze v roce 2009, a to o 9 mil. Kč, nastal propad hodnoty materiálu, nedokončené výroby a výrobků. Naopak největší meziroční nárůst zásob byl v roce 2011 o 7,7 mil. Kč (26 %), vzrostla hodnota zboží, nedokončené výroby a výrobků. Dlouhodobé pohledávky podnik ve sledovaném období nevykazuje. Krátkodobé pohledávky podniku se snížily pouze v roce 2009, a to o 5 mil. Kč. Snížila se hodnota pohledávek z obchodních vztahů, krátkodobých záloh i dohadných účtů. Největší nárůst o 4,5 mil. korun byl v roce 2012, zvýšily se pohledávky z obchodních vztahů, krátkodobé zálohy i daňové pohledávky státu. Význam časového rozlišení na aktivech není příliš vysoký, jedná se zde o náklady příštích období. Jejichž hodnota se mírně zvyšovala do roku 2011, kdy dosáhla 153 tis. Kč. V následujícím roce však začala klesat.

33

Horizontální analýzu pasiv shrnuje tabulka č. 3 v absolutních hodnotách a v procentním vyjádření tab. č. 4. Meziroční pokles pasiv nastal pouze v roce 2009, kdy hodnota klesla o 19 mil. korun (necelých 11 %). Již v roce 2010 bylo dosaženo stejné hodnoty jako v roce 2008. Zmíněný pokles byl zapříčiněn především snížením hodnot výsledku hospodaření běžného účetního období, kapitálových fondů a krátkodobých závazků. V roce 2009 ale také došlo k významnému zvýšení hodnoty rezervního fondu, vzrostla i hodnota rezerv.

Největší hodnoty pasiva dosáhly v roce 2013. Nárůst nastal především postupným růstem rezervních fondů, hospodářského výsledku a krátkodobých závazků.

Tab. 3: Horizontální analýza pasiv – absolutní vyjádření

2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/20012 2012/2013

Pasiva celkem -19 049 14 266 25 043 2 435 28 815

Vlastní zdroje -4 175 9 079 26 963 13 327 25 600

Základní kapitál -110 -20 10 0 0

Kapitálové fondy -6 271 1 573 5 098 -163 507

Rezervní fondy, nedělitelný fond 19 439 2 477 8 543 21 811 13 484

Výsledek hospodaření min. let -258 -1 065 1 0 0

HV běžného ÚO -16 975 6 114 13 311 -8 321 11 609

Cizí zdroje -14 874 5 187 -1 920 -10 892 3 215

Rezervy 212 -1 068 -3 561 0 0

Dlouhodobé závazky -1 230 -842 -3 425 -1 125 -2 254

Krátkodobé závazky -13 856 7 097 5 066 -9 767 5 469

Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 4: Horizontální analýza pasiv – procentní vyjádření

2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/20012 2012/2013

Pasiva celkem -10,84 % 9,10 % 14,65 % 1,24 % 14,52 %

Vlastní zdroje -3,64 % 8,21 % 22,54 % 9,09 % 16,01 %

Základní kapitál -2,53 % -0,47 % 0,24 % 0,00 % 0,00 %

Kapitálové fondy -38,88 % 15,96 % 44,60 % -0,99 % 3,10 %

Rezervní fondy, nedělitelný fond 26,02 % 2,63 % 8,84 % 20,74 % 10,62 % Výsledek hospodaření min. let 0 % - 412,79 % 0,08 % 0,00 % 0,00 % HV běžného účetního období -86,82 % 237,25 % 153,16 % -37,82 % 84,85 %

Cizí zdroje -24,37 % 11,24 % -3,74 % -22,04 % 8,35 %

Rezervy 4,80 % -23,07 % -100,00 % 0,00 % 0,00 %

Dlouhodobé závazky -6,08 % -4,43 % -18,87 % -7,64 % -16,57 % Krátkodobé závazky -38,08 % 31,50 % 17,10 % -28,15 % 21,94 % Zdroj: vlastní zpracování

34

Vlastní zdroje podnik snížil pouze v roce 2009, oproti předchozímu roku o 4 175 tis. Kč (procentně o -3,64 %). Naopak největší nárůst o necelých 27 mil. Kč (23 %) nastal v roce 2011. V letech 2009 a 2010 se snižovala hodnota ZK, celkem o 130 tis. Kč, podnik v těchto letech vyplatil část podílu odcházejícího člena družstva. V roce 2011 došlo k jeho navýšení o 10 tis. Kč prodejem podílu nově vstupujícímu členu do družstva, od tohoto roku se hodnota nezměnila. Velikost kapitálových fondů ve sledovaném období kolísala, změnu ovlivňovaly oceňovací rozdíly, ostatní kapitálové fondy byly ve sledovaném období stále stejné ve výši 21 tisíc Kč. Největší meziroční pokles byl 39 % (6 271 tis. Kč) v roce 2009, hodnota však byla v roce 2011 vyrovnána a po nepatrném poklesu z roku 2012 dále vzrostla ještě v roce 2013. Položka rezervní fondy, nedělitelný fond měla opět pevnou část a část narůstající. Nedělitelný fond byl ve sledovaném období stejný ve výši 1,5 mil. Kč, druhou část tvoří statutární a ostatní fondy, které ve sledovaném období vzrostly celkem o 66 mil. Kč. Hospodářský výsledek minulých let značně klesal do ztráty v letech 2009 a 2010. V roce 2011 došlo k jejímu umoření o 1 tis. Kč, od tohoto roku je ztráta minulých let stabilní ve výši 1,322 mil. Kč. Hospodářský výsledek běžného účetního období zaznamenal pokles v roce 2009 (86 %) a také v roce 2012, stále se však jednalo o zisk a ne ztrátu. Nejvyššího zisku 25 mil. Kč podnik dosáhl v roce 2013.

Cizí zdroje ve sledovaném období spíše klesaly, jejich hodnota se v celkovém úhrnu propadla o 20 mil. korun. Nízký meziroční nárůst nastal pouze v roce 2010 o 5 mil. Kč a v roce 2013 o 3 mil. Kč. Rezervy podniku se zvýšily v roce 2009 o 5 %, jejich hodnota v následujících letech byla umořena a od roku 2011 jsou podnikové rezervy nulové.

Dlouhodobé závazky podnik ve sledovaném období neustále snižoval až na hodnotu 11,3 mil. Kč, celkový rozdíl činil 9 mil. Kč, největší meziroční změna byla v r. 2011, téměř 3,5 mil. Kč (19 %). V tomto roce došlo ke snížení jiných závazků o 3 mil. Kč, odloženého daňového závazku o 1 mil. Kč. Velikost krátkodobých závazků klesla pouze v letech 2009 a 2012, v úhrnu za sledované období krátkodobé závazky klesly o 6 mil. Kč.

Největší meziroční úmor závazků nastal v roce 2009, a to o necelých 14 mil. Kč (-38 %).

Snížily se především závazky z obchodních vztahů, závazky k ovládaným a řízeným osobám a dohadné účty pasivní. Naopak k největšímu růstu krátkodobých závazků, a to o 7 mil. Kč, došlo v roce 2010. Bankovní úvěry a časové rozlišení pasiv byly u podniku ve sledovaném období nulové.

35

Vertikální analýza aktiv udává procentuální podíl jednotlivých složek na celkovém majetku podniku, viz obrázek č. 4. V letech 2008 a 2009 tvořil větší část majetku dlouhodobý majetek, od roku 2010 však větší část zaujímají oběžná aktiva. Obecně platí, že by se neměl zvyšovat poměr oběžných aktiv na celkových aktivech, ve sledovaném družstvu však podíl OA vzrůstal. Na jeho nárůstu měl velký vliv KFM, který téměř nepřetržitě rostl. Současně ve sledovaném období klesá podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech, což je způsobeno především odpisy DHM a DNM. Složení DHM dále podrobněji rozebírá obrázek č. 5. Může se zdát, že podnik málo investuje. Pravdou je, že na nakupovaný majetek podnik získává dotace, které snižují vstupní cenu majetku.

V roce 2008 tvořil dlouhodobý majetek 53,57 % hodnoty aktiv, tj. 94,163 mil. Kč. Téměř 40% podíl (70 mil. Kč) na aktivech měl dlouhodobý hmotný majetek, dále finanční majetek 13 % (23,6 mil. Kč) a nehmotný pouze 0,32 % (566 tisíc Kč), který je tvořen pouze softwarem. Oběžná aktiva tvořila celkem 46% podíl na aktivech, konkrétně 51,5 mil. Kč. Zásoby zaujímaly 21 % aktiv, krátkodobé pohledávky a KFM každý 13 %.

Časové rozlišení činilo pouze 0,03 % na celkových aktivech (61 tisíc Kč). Zlomovým byl rok 2010, kdy poměr oběžných aktiv na celkovém majetku převýšil 51 %. Příčinou bylo především zvýšení peněz na bankovních účtech, a to o 14 mil. Kč. Dlouhodobý majetek zabíral 48 % podílu na aktivech, DM byl v tomto roce ve výši 82,7 mil. Kč. DHM tvořil 37 % (63 mil. Kč), finanční 11 % (19 mil. Kč) a nehmotný pouze 0,22 % (374 tis. Kč) na celkových aktivech. Oběžný majetek v tomto roce dosáhl 88,11 mil. Kč. KFM tvořil necelých 25 % hodnoty aktiv (41,6 mil. Kč). Zásoby zabíraly 17 % (29 mil. Kč) a krátkodobé pohledávky necelých 10 % majetku (17 mil. Kč).

Obr. 4: Struktura aktiv Zdroj: vlastní zpracování

0.03 0.06 0.09 0.1 0.8 0.06

13.09 17.87 24.59 30.66 26.04 34.84

12.57 10.65 9.87 9.22 11.41 10.6

20.73 17.12 17.08 18.86 19.11 17.84 13.44 11.07 11.07 12.25 12.02 10.72 39.81 42.92 37.09 28.78 31.28 25.86

0.32 0.31 0.22 0.12 0.06 0.08

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2008 2009 2010 2011 2012 2013

DNM DHM DFM Zásoby

Krátkodobé pohledávky KFM

Časové rozlišení

36

Obrázek č. 5 zobrazuje podíl jednotlivých složek DHM na celkových aktivech podniku.

Podíl DHM na celkovém majetku v průběhu let klesá, což je vidět i z obr. č. 4. Část majetku, kterou zabírají stavby, se ve sledovaném období snížila, absolutně se jejich hodnota příliš nezměnila, v roce 2008 byla hodnota staveb 31,8 mil. Kč, v r. 2009 – 30,8 mil. Kč a v r. 2012 - 29,4 mil. Kč. Hodnota SMV se měnila výrazněji. V roce 2008 byla hodnota SMV ve výši 31,6 mil. Kč, v roce 2012 – 22 mil. Kč a v r. 2013 necelých 18 mil.

Kč. V případě pozemků se jejich podíl na majetku ve sledovaném období zvýšil.

Ve sledovaném období se hodnota pozemků zdvojnásobila. V roce 2008 měl podnik pozemky ve výši 5,7 mil. Kč, v roce 2013 jejich hodnota dosáhla 10,7 mil. Kč. Podíl nedokončeného DHM byl oproti ostatním rokům výrazně vyšší v roce 2009, kdy tvořily 3,47 % na majetku. Hodnota nedokončeného DHM byla v roce 2009 ve výši 5,4 mil. Kč, v ostatních letech se jejich průměrná hodnota pohybovala okolo 750 tisíc Kč.

Obr. 5: Struktura dlouhodobého hmotného majetku Zdroj: vlastní zpracování

Pasiva jsou tvořena z větší části vlastními zdroji a jejich podíl se v průběhu let spíše zvyšoval, viz obrázek č. 6. Na první pohled je patrné, že je zde splněno zlaté pravidlo vyrovnávání rizika – vlastní zdroje převyšují zdroje cizí. V roce 2008 tvořily vlastní zdroje 65 % (114,7 mil. Kč) a cizí zdroje 34 % (61 mil. Kč) z celkových pasiv. V roce 2013 již podíl vlastních zdrojů činil 81 % (185,5 mil. Kč) a cizí zdroje 18 % (42 mil. Kč). Podnik tedy snížil podíl cizích zdrojů o 16 procentních bodů (absolutně o 20 mil. Kč). Což přineslo menší závislost na cizích zdrojích, obecně se však vlastní zdroje považují za nejdražší způsob financování.

0.45% 3.47%

0.51% 0.40% 0.36% 0.26%

18.00%

15.85%

14.25%

8.84%

11.11%

7.91%

18.14% 19.64%

18.28%

15.78% 15.35%

12.96%

3.22% 3.96% 4.06% 3.76% 4.47% 4.73%

0.00%

2.00%

4.00%

6.00%

8.00%

10.00%

12.00%

14.00%

16.00%

18.00%

20.00%

2008 2009 2010 2011 2012 2013

Nedokončený DHM SMV

Stavby Pozemky

37 Obr. 6: Struktura pasiv

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 7 zobrazuje složení vlastních zdrojů podniku. Je zde patrné, že jejich podíl na celkových pasivech v průběhu let vzrůstal a podnik tedy snižoval závislost na cizích zdrojích, naopak vlastní kapitál se považuje za nejdražší formu financování. V roce 2009 vlastní zdroje měly 70% podíl na pasivech. Největší část tvořily rezervní fondy, nedělitelný fond s 60,08 % (94,16 mil. Kč). Tato položka obsahuje dvě položky, nedělitelný fond – který byl ve sledovaném období stále stejný ve výši 1,5 mil. Kč, a statutární a ostatní fondy – ve sledovaném období rostly. Kapitálové fondy zahrnovaly 6,29 % (9,85 mil. Kč), základní kapitál 2,7 % (4,23 mil. Kč), HV běžného účetního období činil 1,64 % (2,6 mil.

Kč) a ztráta min. let -0,16 % (-258 tisíc Kč). Oproti tomu v roce 2013 vlastní zdroje přesáhly 81 %. Největší podíl zde měla opět položka rezervní fondy, nedělitelný fond, která zahrnovala necelých 62 % (140 mil. Kč), zisk běžného úč. období dosáhl 11 % (25,3 mil. Kč), kapitálové fondy 7,42 % (17 mil. Kč), základní kapitál měl podíl na pasivech pouze 1,86 % (4,22 mil. Kč) a ztráta minulých let -0,58 % (-1,323 mil. Kč). Obecně můžeme říci, že podíl HV běžného úč. období ve sledovaném období výrazně klesl v roce 2009 a 2012. Naopak v těchto letech narostl podíl položky rezervních fondů.

Obr. 7: Struktura vlastních zdrojů Zdroj: vlastní zpracování

34.72% 29.45% 30.02% 25.21% 19.41% 18.37%

65.28% 70.55% 69.98% 74.79% 80.59% 81.63%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2008 2009 2010 2011 2012 2013

vlastní zdroje cizí zdroje

0.00% -0.16% -0.77% -0.67% -0.67% -0.58%

2.47% 2.70% 2.46% 2.15% 2.13% 1.86%

9.18% 6.29% 6.69% 8.43% 8.25% 7.42%

42.51% 60.08% 56.52% 53.66% 63.99% 61.80%

11.12%

1.64% 5.08% 11.22%

6.89% 11.13%

-5.00%

15.00%

35.00%

55.00%

75.00%

2008 2009 2010 2011 2012 2013

HV běžného účetního období

Rezervní fondy, nedělitelný fond

Kapitálové fondy

Základní kapitál

HV min. let