i .Y y to MUDr.

Oponentni

^posudek

disertaini prf

^ce

MoZnosti

fixace

zlomenin zubu druhdho lcriniho obratle

autor: MUDr.

Pavel

Buchvald

studijni obor : Aplikovana

mechanika-

tnLenyrsk6 mechanika

Doktorsk6 ^prhce

MUDI.

Pavla Buchvalda

je

vypracovdna na 103 stran6ch textu, tabulek

a obrfzki.

^Je dlendna do ⁵ kapitol, d61e pak

je

uvedena pouLitd literatura,

piilohy

^a

piehled publikadni

aktivity

autora.

Obsahem piedloZen6 disertadni pr6ce

je

problematika fixace zlomenin zubu druhdho krdniho obratle, kterd jsou

jednim

z nejdiskutovandjSich

spondylochirurgic[ich

^{lemat a to}

jak

z hlediska klinick6ho, tak takd z hlediska biomechanick6ho.

Pii

iuazech krdni p6teie jsou zlomeniny obratle C2 nejdastdjSim a tak6nejrizikovdjSim piipadem, ^protoZe hrozi vysok6

riziko

zirvaineho sekund6rniho porandni michy. Je proto

jistd

shrnuti t6to problematiky do ucelend ^{prhce z} hlediska medicinsk6ho a soudasnd

i

biomechanickdho

iistd

^zdsluLne.

Cile disertain[ prdce :

Autor reaguje napoLadavky

klinick6

praxe, ve kter6 chybi ucelen6 prhce zabyvaiici ^se komplexnE

problematikou

iuazri horni

krdni

pdteie, speci6lnd pakttrazy druh6ho krdniho obraile, kter;i

je klidovf

pro stabilitu celdho segmentu horni

krdni

pffieie. Disertant si

vytydil

cile sv6 pr6ce tak, aby v5echny aspekty t6to problematiky

byly

^splndny ,

to

znamen6, ^Ze shrnul celou medicinskou problematiku dan6 oblasti, uddlal teoreticky tozbor ^a to pevnostni analyzu

MKp

^a vysledky teoretick6 analyry porovnal s experiment6lnd

ziskanymi

daty. Ziskand vfsledky

jak

teoretick6

i

experiment6lni analyzy pak vedly k n6vrhu novd stabilndj ⁵ⁱ

j edno Sroubov6

piim6

o steo synt6zy zlomenin

y

zubu C2'

Vhodnost

pouiitj,ch

metod

ieien{

:

Disertant pojal celou problematiku zlomenin druh6ho krdniho obratle

velmi

komplexnd.

V

irvodnich kapitol6ch shrnul vSechny aspekty problematiky

urazihorni

^krdni

p6teie,

jejich klasifikaci i

metody

jejich

16deni.

U

v5ech pouZitych metod stabilizace

homi

krdni p6teie uv6di

jejich

r".ihody

i

neqihody

.Y

ztwdrut6to d6sti pr6ce vyslovuje hypotdzu, ^Le

v

soudasnosti nejdastdj

i

pouLivandmetoda stabilizace pomoci dvou Sroubfi by

bylo

moLnd nahradit stabilizacipomoci jednoho Sroubu, coLby

bylo

vyraznd jednodu55i ^a bezpedndjSi pro pacienta.

Hypot6zu vyslovenou

na

zhkladl

klinickd

praxe pak ovEiuje

v

dal5ich kapitol6ch pomoci teoretickdho rozboru metodou

MKP

a d6le pak

i

experiment6lnim mdienim ^na kadavernich vzorcich.

Z

porovndni teoretickych a experiment6lnd ziskanych hodnot disertant

dochfnik

^{zSvdru, Le}

pouZiti jednoho _Sroubu pro

fixaci

odlomen6ho zubu druh6ho obratle

je

sice mo1n6, ale m6 sv6 omezeni. Piistupuje

proto

k n6vrhu nov6ho typu fixadniho syst6mu,

kterf

po piislu3ndm ovdieni bude velkym piinosem pro

klinickou

praxi.

Ztvedeneho piehledu

je

vid6t, Le autor pouZil pro ie5eni dane problematiky vhodn6 metody ^a tak6

je

dobie aplikoval.

Pffnos disertace

:

Disertant piistupoval k ieseni dand problematiky

komplexnd,takle

ve sv6 prdci

uplatnil sv6 medicinsk6

i klinickd

znalosti azhroveir se soustiedil na biomechanickou analyzu dan6 problematiky, coL

jejistd

z6sluZn6.

Na piedloZene

prhcije

tieba ocenit

i

fakt, Ze biomechanick6 teoretick6 a experimentillni analyza dan6 problematiky vedla k n6vrhu novdho revoludniho ie5eni fixadniho systdmu zlomenin druh6ho krdniho obratle. PouZiti tohoto nov6ho fixadniho systdmu, sest6vajiciho

z jednoho titanov6ho

kortil6rnfho

Sroubu a hmoZdinky zmaterittlu PEEK povede po jeho zavedeni do

klinickd

praxe

kvyraznd

Setrndj5imu abezpedndj5imu hojeni zlomenin zubu druhdho krdniho obratle zejmena u starSich ^a nemocnych pacientt.

Pozndmky a dotazy :

K

piedloZene prhci m6m na doktoranda iadu dotazfr a prosim o

jejich

podrobnd zodpovdzeni ^:

1. V

rivodni d6sti popisujici jednotliv6 typy zlomenin,

mi

chybi vysv6tleni, co znamenh zlomenina typu

AA?

2.

Na str. 43 se

hovoii

o sloZk5ch momentt

Ml

^a

M2,

ale nikde

jejich

orientace neni uvedena. PiestoZe se jedn6

o znitml

vztahy, uvitala bych

kdyby

disertant uvedl

jejich

zavedeni a urdeni ostatnich velidin ve vztazichT .2 a7 .3.

3.

^Postr6d6m vysvdtleni pojmri povolovaci a utahovaci moment a soudasnd obrdzek

jejich

zavedeni, se zavedenim

jejich

_orientace a ramen. RovndZ neni objasndn obrdzek 20 na str. 44. Neni

nijak

komentov6no zda se jedn6 _o pievzaty di

vytvoieny

obr6zek, ani nenf

nijak

komentov6na barevn6 ^5k61a

qisledkfr.

Jak6

ztndry

z

tohoto obrfaku

disertant vyvozuje a prod?

4.

Na str. 45

je

komentovd.na excentricita implant6tu a dens axis,

ale

op6t neni

piipojen

obrizek, ktery by uveden6 zfwEry objasnil, ani neni jasn6 rameno momentu

r

(na str, 43

je

_iedeno, Ze se jedn6

o

rozmdr B na obr. 30

-

^zde v5ak Zddnlf rozmdr B neni uveden).

5.

RovndZ u

MKP

modehi bych uvitalaobrhzekzatdLovfini obratle a orientaci zatlLovdni pod rihlem

45'.

6.

V5echny vlfpodty jsou _ddl6ny za

piedpokladttzcelaline6rniho

chov6ni kostni tk6nd' Uvitala bych,

kdyby

disertant

pii

obhajobd specifikoval re6lnou studii

chovfni

kosti a alespori teoretick6 moZnosti ie5eni

retinl

rilohy'

7

,

^{R6da bych}

^viddla

zatELovaci sch6ma experimentri uv6ddnjch v kapitole 9.2, stejnd jako bych rdda sly5ela podrobn6jSi vysvdtleni

jak byla

ziskttna ohybov6 tuhost

uv6d6n6 v tab. 3 na str. ^59.

8. V

tab. 4

na

str.60

je

uvedeno srovn6ni

MKP vypodtt

^s experimentem. Tyto vysledky

se

velmi

1i5i

a

diserlant konstatuj ^{e, Le}

je

to ziejmd nestejnou okrajovou podminkou pro oba piipady. R6da bych s1y5e1a vysvdtleni, prod tedy

byly

ddlany vypodty a experimenty ^za nestejnfch okrajovych podminek ^?

9.

^Jak

byl vytvoien

graf d. 3 na str. 88? Z popisu na str. 64 to neni jasn6, stejnd

takzfxdr

plynouci z tohoto grafu, tedy fakt, ^Ze ohybov6 tuhost ^se od hodnoty vy55i ^neZ 50Ncm

jiZ

_nemdni.

10.

V

^odstav

ci

^{9 .4}

-

Experiment6lni osteosynt6za dens axis

-

^krut neni dostatedn6

dokumentace experimentu.

Mohl

by disertant

uklzat

zatdlovaci sch6ma popisovan6 na str. 65

- ^tadyjak

^byla mdiena vzd6lenost mezi osou Sroubu a zatdLovacim dlenem ^a

jak byl

m6ien posuv, stejnd tak

jak byl

piepodten povolovaci moment?

1 1. Na str. 68 u n6vrhu nov6ho fixadniho systdmu

je

uvedeno 6 poZadavktr na novy implant6t. Z ^(,eho tato krit6ria

vyplyvaji?

I2.PiedloLendprftce se zabyv|pouze zlomeninami

typu AA.

Zajimalo by md, zda ^se n6vrh nov6ho fixadniho syst6mu

d|pouLit i

pro

jiny typ

zlomeniny zubu, obratle di ne?

Zdvdr :

Autor

svou

praci

prokfza! znalosti

pro

ie5eni n6rodn6

interdisciplindtni

problematiky a proto doporuduji po rispdsnd obhajobd disertadni pr6ce

uddlit titul

^Ph.D.

Y

Praze dne

t6.12.2015

Prof.Ing. Sv

ivut v

Praze, fakulta strojni

Oponentni posudek disertadni doktorsk6 pr6ce

MUDr. Pavla Buchvalda

,,MoZnosti fixace zlomenin zubu druh6ho krdniho obratle"

PiedloZen6 pr6ce, vypracovan6 na Skolicim pracovi5ti - ^{Katedie mechaniky,}

pruZnosti a pevnosti Fakulty strojni Technick6 univerzity v ^{Liberci pod vedenim}

Skolitele prof. Ing. Miroslava V6clavika, CSc., je piedkl6dan6

k

obhajob6 ve v6dnlm oboru 6. 3901V003 Aplikovan6 mechanika, zam6ienf InZenfrsk6 mechanika. Pr6ce svfm zamdienfm, n6plnl a formou odpovid6 tomuto zamdieni s vfraznou pievahou medicinske str6nky.

Vliber t6matu

a

jeho zam6ieni povaZuji za vysoce zAvalny, protoZe se

zabfvdr

aktu6lni problematikou fixaci odd6lenlich c5stl druh6ho krdniho obratle, kde

toto.

zAva2n6 po5kozeni hornl 66sti lidske pdteie

m&Ze

v6st k moZnfm dal5im ^porandnlm michy. I kdyZ nejsem odbornlkem v piislu5n6m oboru mediciny, po prostudov6nl hlavn6 souhrnu literatury a konzultaci s odbornikem v oblasti neurochirurgie,

r6d

bych zdfiraznil, Ze problematika Irazu krcni p6teie, zvl65t6 pak druh6ho krcniho obratle, je st6le otevienlim probl6mem. Proto tato piedlolenA disertacni pr6ce je vysoce piinosnS hlavn6 z hlediska medicinsk6ho. ale

i

mechaniky.

PiedloZend prSce o ^celkov6m rozsahu 105 stran shrnuje medicinskou problematiku (t6 je v6nov6na piev6Zn6 6iist piedloZen6 pr6ce) tak i ^piistupy

^a

vfsledky z hlediska mechaniky. CelS prdce je rozddlena do celkem pdti souhrnnlch kapitol s dal5im d6lenim

(takZe

jak _{v prdci} tak i posudku je _{ndkolik udajfi o}

r&zn6m

podtu kapitol) spolu s rozs6hlifm piehledem literatury, piilohami a publikacnimi aktivitami autora

^pr6ce.

Cilem pr6ce byl rozbor st6vajici fixace zlomeniny zubu piislu5n6ho obratle

a

rozbor, n6vrh a ov6ienf moZnosti fixace pouze jednim _Sroubem namisto doposud ve

valn6 vet5in6 pouZlvanfch dvou. Tuto hypot6zu p, disertant podpoiil pomoci teoretick6ho rozboru a numerick6 analyzy vdetn6 ov6ienf na vzorclch. Ztohoto rozboru vyplynula urcit5 omezeni i n6vrh nov6ho fixacniho syst6mu - ^Sroub

^a

hmoZdinka, pro pacienta jist6

_i Setrndj5iho.

K

vlastni pr6ci mdm n6kolik dotazir a piipomlnek

1) V Seznamu oznadeni a zkratek na str. 8 chybi n6kter6 vpr6ci pou2[van6

a

citovan6 velidiny, napi. nap6tl

6i

posun (obr. 26 aZ31).

2) ^{V pr6ci,} obhajovane na Fakultd strojni neni dodrZen normativni system ozna6ov6ni velidin, napi.- graf 3, tab. 3 Ohybovii tuhost - N/mm. Pro sledovanou tuhost melo bft

^pouZito

^jineho

ozna6en[.

3) ^{Je Skoda, Ze} v r6mci praci nebylo provedeno ov6ienl materi6lovfch konstant uvedenfch na str. 37. To by piispelo

k

zpiesn6ni numerickfch vfsledkfr, ktere

byly

n6rocn6 jak _na das i prostiedky. Vzhledem

k

zam6ieni vlastniho studia - ^Aplikovand

mechanika, o69kSval bych dalSi ov6ieni, napi. u citovan6 zdvislosti _rychlosti

zat62ov6nl (obr. 18). Vtomto Skolici pracovi5t6 vminulosti prok6zalo sv6 kvality

obhajobou nejmend jedn6 doktorsk6

^prdce.

4) Rozdily

v

tab. 4 na str. 60 jsou vysv6tlovdny rozdily v okrajovfch podminkdch.

Pro6 tedy nebyly numerick6 vfpocty ^provedeny za shodnfch podmlnek s experimentem?

5) ^{Neni odvdZn6} tvrzeni o nem6nnosti ,,ohybov6 tuhosti" od urdit6 hranice, zvl65te

kdyZ

z6vislost je d6m dv6ma dvojicemi bod0, z nich1jedna vykazuje enormni

rozptyl?

Pr6ce pies uvedene piipominky, jinak jak svoji formou tak i obsahem splnuje ndroky

na

tento druh praci.

ZAvEr:

Disertadnl pr5ce p. MUDr. Pavla Buchvalda ie5l vysoce aktudlni problematiku, pro iqiL ie5eni autor prdce pouZil odpovidajici moderni postupy a metody.

P.

disertant splnil stanoveny cil - ^{novf zpfrsob} fixace zlomenin druheho krdniho obratle jednim spojovacim Sroubem s hmoZdinkou a tim piispel

k

dal5imu rozvoji metody

ⁱ

cel6ho oboru jak v oblasti aplikovan6 mechaniky a biomechaniky tak i mediciny. Pln6 prokdzal svoji schopnost samostatn6 v6deck6 pr6ce. Vfsledky piedloZen6 prdce jsou piinosem pro v5echny piislu5n6 v6dni

obory,

Mohu proto disertadnl prdci p. MUDr. Pavla Buchvalda ,,MoZnosti fixace zlomenin druh6ho krcniho obratle" doporucit

k

obhajobd pied _komisi pro stdtni doktorsk6 zkou5ky Fakulty strojnl Technicke univerzity v Liberci a p. disertantovi

po

0sp65n6m obh6jenl pr6ce udetii titut

Ph.D.

V Praze dne 5. 1. 2016

Prof. In ^lav

Holyi, CSc.

eVuf

^,

Fakutta strojnf

Ustav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Odbor pruZnosti a ^pevnosti

Technickd 4. 166 07 Praha

6

Oponentskf posudek disertaini prf

ce

T6ma

prfce:

MOZNOSTI FIXACE ZLOMENINY ZUBU

DRUHEHO

TNCN1HO OBRATLE Doktorand:

MUDr.Pavel Buchvald

Skotitel:

prof. Ing. Miroslav Vd.clavik, CSc.

Strotici pracovi5tE:

Technick6 univerzita v Liberci

Fakulta strojni, katedra mechaniky, pruZnosti a pevnosti Oponent:

doc.MUDr.

Bohumil

Soukup, CSc.

Piedkl6dan6

disertadni

prdce

se

zabyvft

problematikou

z

oblasti

biomechaniky

krdni

p6teie.

Zlomeniny zubu

druh6ho

krdniho obratle (C2) jsou

statisticky

jedny

z nejdastdjSich

zlomenin

v

p6teinf traumatologii. V odborne praxi jsou

vedeny

opakovand odbornd diskuse na tdma vjbdru nejvhodndj5iho a pro

pacienta nejbezpedndjSiho

zptrsobu ftxace t6to

nebezpedn6

zlomeniny, kter6

zprisobuje

nestabilitu

cel6ho

horniho krdniho

_segmentu.

Ve

snaze

piispdt do tdto diskuze

si doktorand vybral tedy

velmi

aktu6lni a piinosne t6ma.

V

irvodu disertadni pr6ce doktorand strudnd seznamuje s tdmatem piedkl6dane prfrce,

zdrivodiuje jeho volbu a

konkretizuje

hlavni probl6m, kterym

se

chce

zabyvat,

tj.

pevnosti

piedni

Sroubovd fixace

zlomeniny

zubu

C2.

Stanovuje piehlednd

jednotlivd cfle sm6iujici

k

vyhodnoceni zdkladni hypotezy, tj. obnoveni

dostatednd stability zlomendho zubuC2 po piedni

fixaci

pouze

jednim

_Sroubem.

Doktorand

rozddlil vlastni

prhci na dvd navazujici d6sti

-

obecnou a experimentdlni.

V

obecnd d6sti se

velmi

podrobnym,

dle

m6ho

mindni

aZ udebnicovym zprisobem

vdnuje popisu vSech dosud znitmych

operadnich

technik pouZivanych

k ieseni

zlomeniny zubu C2. Za jeho osobni pifnos

v

t6to oblasti povaZuji

piehlednd zhodnoceni vlfhod a nevyhod

katdejednotlivd

metody,

kdy

se opir6 jednak _{o detnou}

literdmi

reSer5i, jednak _o vlastni odborne zku5enosti. Z komplexniho vyhodnoceni se

mu jako nejefektivn6j5i

metoda

jevi piedni

5roubov6 osteosynt6za

se

zavedenim Sroubri

piimo _{do tdla}

_druhdho

_krdniho

_obratle

s piitaZenim

odlomendho zubu zpdt k tdlu. ProtoZe

tuto

metodu v

praxi

preferuje _cel6 iada pracoviSt', jedn6 se nejspise o

n6zot spr6vny, ne vSak zcela origin6lni. Hlavni vyznam priice spise

spodiv6 v n6slednem zamEfeni

na revizi technologie vybran6 metody. Podle

origind.lniho

doporudeni autoru

osteosyntdza

podit6 se zavedenim dvou

Sroubri,

kdy

kromd tahov6ho Sroubu

je

zaveden do zubu jeStd Sroub brdnici

jeho

moZn6 rotaci a sniZujici

riziko

lomu. JelikoZ

je

zavhddni kaZddho Sroubu

pii

operaci pomdmd

rizikove ai

malft nepiesnost mriZe

bft

spojena

s

porandnim

michy, je

_dasto

kladena ottnka,

zda by

nebyla

dostatedn6

pouze

stabilizace v

tahu. V iadd sprfvnd citovanlich klinickych studii byla tato

metoda

jiL

pouLita s

dobrym

vysledkem, k

jejfmu

_{zobecndni v5ak}

chybi

aktudlni biomechanickd testovitni, na

kter6 doktorand zamdiil

experiment6lni

d6st sv6 pr6ce. Obecnri

d6st

jestd

_obsahuje

rozbor tii biomechanickych

studii z osmdesdtych

let

20. stoleti,

ndkolik

kapitol

je

vdnov6no pravddpodobndmu chovdni kostni tk6n6

obratlt pii zatlLovini av

r6mci hojeni zlomenin a tak6

vlivu

zvolen6ho Sroubovdho materi6lu

na

osteosyntezu.

V

posledni

kapitole

obecnd d6sti doktorand popisuje pevnostni _{analyzu a} simulaci zlomeniny zubu pomoci

virtu6lniho zatdlovtni modelfi vytvoienych pomocf metody konednych prvkt. ProtoZe se jedn6 jil

o

experiment piedchazejici a

ovlivilujici

vlastni testoviini, povaZoval bych za vhodndjSi zaiazeni

kapitoly

spi5e na za(,ifiek experiment6lni d6sti. D61e nepiedpokl6d6m,

Zeby

doktorand prov6ddl

tyto

sloZitd softwarov6 procesy zcelashm, proto

by bylo

vhodne rovndZ uvdst, kde a ve spolupr6ci s kym mdieni prov6ddl.

Jak

bylo

zmindno,

v

experimentd,lni d6sti se doktorand zabyvd testov6nim pevnosti zubu C2

plynulym

zatdLovtnim na trhacim

stroji ve

snaze stanovit lomovou pevnost nejprve

u

intaktnfho obratle a pot6

u

obratle fixovandho

jednim

_{Sroubem. Zji5tdnyrn}

vysledkem bylo mimd navy5eni lomovd pevnosti zubu po fixaci, V

interpretaci

vysledkri

sprAvnd doktorand

uvedl, Le ve

skutednosti

dochlzi

k

lomfim zubu pii mnohem vy55ich zatlLovacich rychlostech, coL by ale qisledek pokusu

nemdlo

znehodnotit. Ve srovn6vaci

zhtd,Love

studii odolnosti fixovandho zubu

v rotaci

visledek vyzndl jednoznadnd ve prospdch dvou5roubovd stabilizace. V

rrimci

zavildlni a povolov6ni

Sroubu

byl sledoviin dotahovaci a povolovacf

moment

tahov6ho

Sroubu.

V poslednf kapitole doktorand, vddom si vysledku

zjistdnych

mdieni, navrhl prototyp

novdho jednosroubov6ho

implantritu, kterj' ovsem

nem6 zatim potiebnd biomechanickd odzkou5eni. Zhvdry disertace shrnuji zji5tdnd poznatky v kontextu naplndni

jednotliqi'ch

_cilfi.

Doktorandem zvoleny postup ieseni probl6mu apouLite metody zpracovini z distd medicinsk6ho hlediska

odpovidaji

vddeck6mu zdmdieni

prfce. K

uskutedndni sveho zitmEru se doktorand ridelnd

spojil

s odbomiky ze Strojni

fakulty

Technickd univerzity v

Liberci,

coZ piedstavuje podle mne

vzor piikladnd

spolupr6ce

rozvijejici

poznatky

jak v

medicinskd,

tak v

technickd

oblasti. Vytydend cile

diserlace se rovndZ daji hodnotit

jako

_splndnd.

Vyzdvihl bych

piedev5im poznatek,

Le pii

pouZiti jednoho Sroubu

nedochini ke

sniZeni

lomovd pevnosti oproti pevnosti

nezlomendho zubu.

DfileZitlfm zji5tdnim bylo

stanoveni

optimfini

pozice zaveden6ho Sroubu,

pii

kterd

dochfzi

k maximd.lnimu dotahovacimu momentu a stanoveni

jeho piibliZn6

hodnoty, coZ podle mych zku5enoti jestd nebylo dosud publikov6no

v

odbornd

literatuie. Tim by mdlo byt

docileno nejvy5Si odolnosti

proti

protodeni pokud bude k

fixaci

zvolen pouze jeden Sroub. zvolen6,

piimd

testov6ni na obtiZnd ziskan;fch derstqiich lidskych kadavernich obratlech zvy5uje vyznamnd hodnotu cel6 studie. Doktorand

dle

mdho dal

piimy

podndt

i

k technologick6 sfeie, a to niivrhem

velmi

zajimavychstabilndjSich jedno5roubovych

konstrukci. Jako

perspektivndj5f

hodnotim

spi5e

druhy nfwrh

a

doporuduj

i

pokradovat

timto

smdrem.

Priiceie

stiedniho rozsahu

o

105 stran6ch (vdetnd

piiloh)

s detnymi tabulkami, grafy a

obttzky'

_Slovesnd

a

vyrazovd'je

text

pestry, _ndkdy

jsou v5ak

pou1iv1na stoZit6iii souvdti, kterri

mirnd

sniZuji

jinak

celkem dobrou dtivost.

V

textu-se

vyskytuji

pouze ojedindld

chyby'

Seznam

poulite

literatury

je

organizov6n

podle

uznivane _norrny.

Spr6vnd

byl

v

rivodu priice takd uveden i.rn* pouZitych symbolfi a

^zlsatek.

Reser5ni dinnost

lze

povaLovat za

vyhovujicf.

Je citov6no ₈₅ pievriLnd zahranidnich

praci' kterd

doktorand

vyuZil

prYedev5im

v

obecn6

d6sti a poi6 opdt

v

diskuzich k jednotliqfm

kapitol6m experiment6lni _d6sti,

K

vlastni pr6ci se

vztihuii tii

dl6nky, ve

kteqiich doktorand vystupuje dvakr6t jako hlavni autor

v

odbomdm

tuzemskdm dasopise s

IF ajedenkr6tjako

spoluautor dldnku v anglickdm jazyce,kde neni bohuZel ziejm6, ve kterdm dasopise bylo publikov6no. Ve

vf8tu

vlastni publikovand literatury

je zcela ziejm6, Le autor je erudovanym ldkaiem v oboru

spondylochirurgie.

Doktorand prokfnar, Ze

je

schopen samostatn6 vddeck6 priice.

Dopliujicf

dotazy k pr6ci:

1) ^je

moZnd

viisledky

zobecnit

i

na

typ AA III, jak6

doporudeni

by

autor uvedl v tdchto piipadech? Nebylo by vhodne provest obdobn6 mdieni

i

u tdchto typri zlomenin?

2)

^pro(,

byly

obratle

fixovan6 1

Sroubem testovan6 na

lomovou

pevnost pouze v piedozadnim smdru

a nikoliv

tak6

v

5ikm6m,

jak _{tomu bylo} u

^zatELovfni

intaktnich obratlfi

3)

co

mysli

doktorand pod pojmem moZnosti augmentace Sroubu zavedendho do porotickych _zubtt? Tyto zlomeniny jsou u seniorri totiZ

velmi

dast6.

4)

ve kterdm odborndm dasopise

byl

publikov6n _dl6nek,

kdeje

doktorand uveden

jako

_spoluautor

TtvEtem bych chtdl konstatovat, Ze piedloZen6 disertadni pr6ce

piisp6la k prohloubeni

a roz5iienf

poznatkri

o

biomechanice

krdni priteie. Ziikan1

v5isledky jsou piinosem pro medicinskou praxi v

klinickych

oborech traumatologie, ortopedie a

neurochirurgie.

Disertadni

pr6ce

zm6ho pohledu splnila sr,uj cil

a-po2adavky pro uddleni vddeckd hodnosti ph.D., _proto

ji

do1 oruduji k obhajobE.

Y

Praze 7.12.2015 Doc.

MUDI.

Boh