Hodnocení úrovně pohybové aktivity
u adolescentních dívek z libereckého regionu
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Radek Nemeškal
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D.
Liberec 2016
Liberec 2014
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Tímto bych rád poděkoval Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D z katedry tělesné výchovy na TU v Liberci za rady poskytnuté během konzultací. Největší díky patří mé rodině a přátelům za podporu během celého studia.
Anotace
Hlavním cílem bakalářské práce je rozbor a následná analýza pohybové aktivity adolescentních dívek na Liberecku. Testování bylo prováděno pomocí krokoměrů a dotazníků IPAQ. Práce se zabývá pohybovou aktivitou z hlediska dnů v týdnu a intenzitou pohybového zatížení. Výsledky ukázaly, že pohybová aktivita během týdne kolísá, víkendy jsou z hlediska naměřených hodnot slabší než dny pracovní. Nejvyšší energetický výdej mají adolescentky při intenzivní pohybové aktivitě během volného času, nejvíce času tráví v průměru chůzí během dopravy. V porovnání s ostatními regiony se Liberecko řadí k méně aktivním regionům. Ke zlepšení by určitě pomohl nárůst intenzivní pohybové aktivity například formou sportovní činnosti nebo častější využití kola jako dopravního prostředku.
Klíčová slova: Pohybová aktivita, chůze, krokoměr, dotazník IPAQ, adolescence
Annotation
The primary aim of this dissertation is a breakdown and subsequent analysis of the physical activity of adolescent girls from the Liberec region. The testing was conducted using pedometers and questionnairs IPAQ. This study explores the physical activity over days in a week and the intensity of physical burden. The results reveiled that the physical activity varies over the week, and the measured values indicate that the physical acitivity is lower during weekends than during the weekdays. The highest energy output was found in adolescent girls during their free time when they conduct high intensity physical activity, and the majority of their physical activity during the week is walking as a means of transport. In comparaison with other regions, the Liberec region was found as a less active region. To improve this situation, it is suggested to increase intensive physical activity in the form of sporting activity or higher use of bicycles as a means of transport.
Key terms: Physical activity, walking, pedometer, questionnaire IPAQ, adolescence
1
Obsah
Seznam tabulek ... 4
Seznam grafů ... 5
1 Syntéza poznatků ... 8
1.1 Základní pojmy ... 8
1.2 Charakteristika věkového období adolescence ... 12
1.2.1 Psychické změny ... 13
1.2.2 Fyzické změny ... 14
1.3 Pohyb jako součást lidského života ... 15
1.3.1 Pohyb člověka ... 15
1.3.2 Pohybová aktivita (PA) ... 15
1.3.3 Zdravotní benefity pohybové aktivity ... 16
1.3.4 Doporučení provádění pohybové aktivity ... 16
1.3.5 Přehled zdravotních a behaviorálních efektů u adolescentek ... 18
1.3.6 Životní styl ... 19
1.3.7 Zdraví ... 19
1.4 Základní prostředky pro zjišťování terénní pohybové aktivity ... 19
1.5 Internet a systém Indares ... 20
1.6 Realizované výzkumy ... 21
1.6.1 Pohybová aktivita ve Středočeském kraji ... 22
2
1.6.2 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku ... 23
1.6.3 Pohybová aktivita na Plzeňsku ... 25
1.6.4 Pohybová aktivita na Pardubicku ... 26
1.6.5 Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku ... 28
2 Cíle a úkoly práce ... 30
3 Metodika ... 31
3.1 Charakteristika výzkumného souboru ... 32
3.2 Použité metody ... 33
3.2.1 Dotazník IPAQ ... 33
3.2.2 Pedometr Yamax SW 700 ... 34
3.3 Zpracování dat ... 36
4 Výsledky a diskuze ... 37
4.1 Výzkum pomocí krokoměrů ... 37
4.1.1 Pohybová aktivita v časových úsecích ... 37
4.1.2 Pohybová aktivita od pondělí do neděle ... 40
4.1.3 Pohybová aktivita jednotlivých dní v porovnání s chlapci ... 43
4.1.4 Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě ... 45
4.2 Hodnocení pohybové aktivity podle energetického výdeje – dotazník IPAQ ... 46
4.2.1 Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity ... 46
4.2.2 Pohybová aktivita během volného času podle intenzity ... 49
3
4.2.3 Pohybová aktivita během dopravy podle intenzity ... 51
4.2.4 Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě ... 52
4.2.5 Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity ... 54
4.2.6 Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku ... 56
4.3 Shrnutí výsledků ... 59
5 Závěr ... 62
6 Bibliografická citace ... 64
7 Seznam příloh ... 67
4
Seznam tabulek
Tabulka 1: Hodnoty BMI ... 11
Tabulka 2: Pohybová aktivita v časových úsecích ... 37
Tabulka 3: Porovnání pohybové aktivity v regionech ... 39
Tabulka 4: Pohybová aktivita v průběhu týdne ... 40
Tabulka 5: Porovnání s ostatními regiony ... 41
Tabulka 6: Porovnání pohybové aktivity s chlapci ... 43
Tabulka 7: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě ... 45
Tabulka 8: Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity ... 46
Tabulka 9:Porovnání pohybové aktivity v zaměstnání v Libereckém a Havlíčkobrodském kraji ... 47
Tabulka 10: Pohybová aktivita během volného času podle intenzity ... 49
Tabulka 11: Porovnání PA ve volném čase s Havlíčkobrodskem ... 50
Tabulka 12: Pohybová aktivity během dopravy podle intenzity ... 51
Tabulka 13: Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě ... 53
Tabulka 14:Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity ... 54
Tabulka 15:Porovnání hodnot s Pardubickým krajem ... 55
Tabulka 16:Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku ... 56
Tabulka 17:Porovnání pohybové aktivity podle místa vzniku ... 58
5
Seznam grafů
Graf 1: PA ve Středočeském kraji ... 22
Graf 2: PA v časových úsecích ve Středočeském kraji ... 23
Graf 3: PA na Havlíčkobrodsku ... 24
Graf 4: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku ... 24
Graf 5: PA na Plzeňsku ... 25
Graf 6: PA v časových úsecích na Plzeňsku ... 26
Graf 7: PA na Pardubicku ... 27
Graf 8: PA v časových úsecích na Pardubicku ... 27
Graf 9: PA chlapců na Liberecku ... 28
Graf 10: PA chlapců v časových úsecích na Liberecku ... 29
Graf 11: Počet testovaných jedinců - IPAQ ... 32
Graf 12: Počet testovaných jedinců - IPAQ ... 33
Graf 13: PA v časových úsecích ... 38
Graf 14:Porovnání PA jednotlivých krajů v časových úsecích ... 39
Graf 15: PA na Liberecku během týdne ... 41
Graf 16: Srovnání PA jednotlivých regionů ... 42
Graf 17: Porovnání PA dívek a chlapců ... 44
Graf 18: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě ... 45
Graf 19: PA v zaměstnání ... 47
6
Graf 20: Porovnání PA v zaměstnání ... 48
Graf 21: PA ve volném čase ... 49
Graf 22: Porovnání PA s Havlíčkobrodskem ... 50
Graf 23: PA při dopravě ... 52
Graf 24: PA v okolí domova ... 53
Graf 25: Celková PA podle intenzity ... 54
Graf 26: Porovnání PA s Pardubickým krajem ... 56
Graf 27: Celková PA podle místa vzniku ... 57
Graf 28:Porovnání celkové PA podle místa vzniku ... 58
7
Úvod
Pohyb a pohybová činnost je důležitou složkou v životě každého člověka. Zpočátku vývoje sloužil hlavně k získávání zdrojů potravy a únikem před vnějším nebezpečím. Postupem doby se začala rozvíjet zábavná stránky pohybu při konání sportovních klání. Jednalo se o hry, kde se soutěžilo v jednoduchých formách, jako jsou běhy, skoky nebo plavání.
V dnešní době se vlivem technického pokroku pohybová aktivita stále více omezuje.
Minimalizace pohybu a hypokinetický způsob života přispívá ke značnému množství civilizačních chorob. Lidé mají navíc stále více možností jednoduchého a komfortního přemisťování z místa na místo než tomu bylo dříve. Počet dopravních prostředků téměř exponenciálně stoupá a jejich využití je dostupné pro každého. Dalším faktorem je technologický pokrok a automatizace strojů při práci, což je pro lidstvo sice přínos, na druhou stranu ale lidé, kteří méně pracují, získávají větší prostor pro volný čas, jehož správné využití může být mnohdy problematické.
Pohybová aktivita je u věkové skupiny adolescence nezbytná z hlediska správného růstu, osifikace a fyzického i psychického vývoje. Slouží také jako prevence před obezitou, cukrovkou a kardiovaskulárními onemocněními tzv., civilizační choroby. Dopadem moderní doby počítačů, smartphonů či sociálních sítí dnes nezbytně nutné vynakládat větší fyzickou námahu. Jediným podnětem pro pohyb se pak často stává školní tělesná výchova.
Tato práce se zabývá analýzou pohybových činností dívek ve věku 18 - 20 let. Data byla sbírána na středních školách v Libereckém regionu v časovém horizontu 2006 – 2012. Z toho vyplývá, že data nejsou zcela aktuální. Práce přesto může být přínosná, jelikož monitoruje a shrnuje pohybovou aktivitu, a navíc, oproti ostatním pracím obsahuje porovnání s dalšími regiony České republiky. Otevírá se zde prostor pro další výzkumy, které by mohly přinést srovnání s aktuálními výsledky.
1 Syntéza poznatků
V dnešní době stále více dochází k sedavému a pohodlnému způsobu života. Člověk hledá stále více komfortu na úkor pohybu a fyzické aktivity. S tím souvisí i růst obezity a dalších civilizačních chorob. Proto je nezbytné těmto aspektům předcházet již adolescentním věku a nastavit zdravý životní styl s dostatkem aktivního pohybu, který hraje v životě člověka klíčovou roli.
1.1 Základní pojmy
V této kapitole jsou zařazeny některé základní pojmy související s tématem bakalářské práce.
Samozřejmě by sem mohlo patřit mnohem více pojmů, jelikož je rozsah práce omezený, byly vybrány pouze následující.
Kinantropologie
Pojem vymezuje vědu, která se zabývá strukturou a funkcí účelově zaměřených pohybových činností člověka, jejich rozvojem a kultivací v různých podmínkách lidského prostředí (Gajda, Fojtík, 2008).
Zdatnost
„Zdatnost (fitness): celostní fenotypově podmíněný, kvalitativně i kvantitativně odstupňovaný znak člověka, do jehož biologické, psychologické i sociální podstaty se promítá jeho limitní potenciál a kapacita regulačních a adaptačních mechanismů. Podstatnou kvalitu zdatnosti podmiňuje imunitní systém“ (Hendl, Dobrý aj., 2011, s.17).
Suchomel (2006) dělí zdatnosti na složku fyzickou, sociální, duševní a emocionální.
Tělesná zdatnost
Tělesná zdatnost je takový stav organismu, kdy je jedinec schopen vykonávat denní činnosti a potřeby bez nepřiměřené únavy a s postačující rezervou pro strávení volného času. Dostatečná tělesná zdatnost také předchází rizikům vzniku předčasných zdravotních problémů, umožňuje dosažení vysokého věku a aktivního stáří. Působení pohybových podnětů rozvíjí fyzickou zdatnost na úrovni psychické, motorické, funkční a tělesné. Tuto zdatnost rozvíjíme,
podporujeme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, vhodnou výživou, stravou a životosprávou (Suchomel, 2006).
Uváděna je tzv. triáda tělesné zdatnosti, kterou tvoří tři dimenze. Orgánová dimenze – fyzická stránka spojená hlavně s kardiorespiračním systémem, motorická dimenze – nezbytná pro realizaci různých pohybových úkonů a kulturní dimenze – vztahující se k životnímu stylu (Suchomel, 2006).
V dnešní době se dostává ke slovu koncepce rozlišující hlavně zdravotně orientovanou zdatnost a výkonnostně orientovanou zdatnost (Suchomel, 2006).
Zdravotně orientovaná tělesná zdatnost
Jelikož je tělesná zdatnost důležitým aspektem zdraví v dospělém věku a po celý zbytek života, je velmi důležité ji pěstovat již od mládí, adolescentního věku nevyjímaje. Fyzická zdatnost byla tradičně spojována se sportem jako takovým, prospěšná je ovšem i mimo vlastní sportovní činnost. Slouží totiž k pokrytí nároků, které jsou spojeny s náhlým zvýšením fyzického zatížení, uspokojuje společenskou potřebu začlenit se do skupin s aktivním stylem života. Mimo jiné, zabezpečuje rutinní pohybové stereotypy a požadavky v zaměstnání nebo ve škole (Suchomel, 2006).
Měkota (2001) pod pojem zdravotně orientovaná tělesná zdatnost zahnul následující položky:
aerobní vytrvalostní schopnost, flexibilitu (pohyblivost), silovou schopnost, vytrvalostně silovou schopnost a nevýkonnou složku ve formě složení těla (procentuální odhad tuku v těle).
Hypokineze
Hypokineze je způsob života, kde se objevuje nedostatek pohybu. Vlivem pokroku civilizace se omezuje fyzická práce a činnost muskuloskeletárního aparátu se oslabuje. Každý jednotlivec s nenáročnou fyzickou aktivitou je v konfliktu mezi jeho vrozenou dispozicí k pohybu a skutečným pohybovým režimem. (Masarykova univerzita, [online])
Hypokineze je jednou z příčin obezity.
Obezita
Obezita je chronické onemocnění, které postihuje dospělou i dětskou populaci. Světovou zdravotnickou organizací (WHO) je považována za pandemii 21. století. Rizika spojená s obezitou jsou dokonce vyšší, než např. rizika spojená s kouřením. Více než jedna miliarda lidí trpí nadváhou či obezitou. V České republice se obezita vyskytuje téměř u dvou třetin dospělých lidí. U dětí a adolescentů se odhaduje výskyt obezity mezi 10-15%. Obezita může vést ke vzniku řady závažných chorob (Obezitologické centrum Zlín, [online]).
Dívek v období dospívání se občas týká tzv. skrytá obezita. Jedná se o stav, kdy vyhovuje hodnota hmotnostně-výškových indexů, ale se zdravotně nežádoucím množstvím tělesného tuku.
Jedinec je na pohled štíhlý bez výrazných tukových polštářů, ale nikoliv kvůli malému množství tělesného tuku nýbrž kvůli nedostatku tělesné hmoty (Suchomel, 2006).
Energetický výdej
Energetický výdej označujeme jako celkovou spotřebu energetických zdrojů nutnou k zabezpečení existence organismu. Podle Boucharda, Blaira & Haskella (2007) se na energetickém výdeji sedavého člověka přibližně 65% podílí klidový metabolismus (nutný pro zachování základních životních funkcí člověka), 10% připadá na tepelný účinek potravy (zahrnující trávení, vstřebávání, transport, rozdělování a skladování energetických zdrojů v organismu) a z 25% jsou hrazeny energetické požadavky organismu při pohybové aktivitě.
u vrcholových sportovců nebo jedinců s tělesně velmi namáhavým zaměstnáním může energetický výdej při PA tvořit až 50% z celkového energetického krytí.
BM - Bazální metabolismus
Bazální metabolismu neboli klidový metabolismus je základní látková přeměna organismů přetrvávající v klidu bez zapojení termoregulačních mechanismů. BM odpovídá takovému množství energie, které je nezbytné pro zachování základních životních funkcí organismu (Sigmund, Sigmundová, 2011).
MET
Ke klasifikaci intenzity pohybové aktivity se používá jednotka MET, která označuje násobek klidového metabolismu jedince. 1 MET odpovídá klidovému energetickému výdeji, např. při
sedu s pasivním sledováním televize. Běžná chůze je charakterizována intenzitou 3,3krát vyšší než klidový energetický výdej, tedy 3,3 METů (Sigmund, Sigmundová, 2011).
BMI index
Body Mass Index, index tělesné hmotnosti patří k jednoduchým ukazatelům. Je snadno vypočitatelným a dostupným indexem, pro každého jedince. Výsledek je pouze orientační, jelikož nebere v potaz tělesné složení a pracuje pouze s celkovou tělesnou hmotností a výškou.
Nerozlišuje aktivní tělesnou hmotnost od tukové hmoty. Vypočítá se dosazením do jednoduchého vzorce:
BMI= hmotnost [kg] / výška2 [m]
Tabulka 1: Hodnoty BMI
hmotnost
BMI
muži ženy
Podváha <20 <19
Ideální hmotnost 20-25 19-24 Mírná nadváha 25-30 24-29 Střední naddváha 30-40 29-40 Extrémní nadváha >40 >40
Zdroj: Šeflová (2014) Pohybová inaktivita
Je opakem pohybové aktivity. Vzhledem k energetickému výdeji se jedná o stav organismu s minimálním tělesným pohybem a energetickými nároky přibližně na úrovni klidového metabolismu. Lidé vyznačující se nízkým podílem pohybové aktivity a vysokým podílem pohybové inaktivity jsou označováni jako sedaví. Pohybová inaktivita je závažným zdravotním problémem úzce spojeným s obezitou a zatěžujícími chronickými onemocněními (Sigmund, Sigmundová, 2011).
Pohybová aktivnost
Pohybová aktivnost je souhrn bazálních, zdraví podporujících a sportovních pohybových aktivit v určité časové jednotce (doba pobytu ve škole, doba mimo školu, v rodině, den, měsíc, hodina, školní přestávka apod.) (Stackeová, 2009).
Trvalá pohybová aktivnost (tj. pravidelné provádění pohybových aktivit v doporučeném objemu) je považována za jeden z nejdůležitějších faktorů zdraví každého lidského jedince v kterémkoli věku (ANON, 2008).
1.2 Charakteristika věkového období adolescence
Adolescence
Termín adolescence pochází z latinského slovesa adolescere (dorůstat, dospívat, mohutnět).
Jedná se o odborný termín, který označuje druhé desetiletí v životě člověka. Velmi často se pojem zaměňuje, přičemž různí autoři uvádění různé definice. Její zahájení je spojováno s ukončenou reprodukční zralostí, v průběhu se obyčejně ukončuje fyzický růst. (Macek, 2003).
Macek (2003) dělí adolescenci na tři fáze: časná adolescence (zhruba 10-13 let), střední adolescence (cca 14-16 let) a pozdní (přibližně 17-20 let).
Období lze charakterizovat několika znaky:
Fyzické vyzrání – ukončen růstový proces,
hledání sama sebe – formování vlastních názorů, postojů, cílů a hodnot,
hlubší socializace – budování hlubších vztahů, hledání nových sociálních skupin, související s přechodem na střední nebo vysoké školy,
péče o zevnějšek – důležitý se začíná stávat vzhled člověka,
sexuální aktivita a partnerský život – mimo samotného sexu vznikají i hlubší citové vazby na partnera.
(Studium psychologie, [online])
1.2.1 Psychické změny
Zvýšená produkce hormonů zapříčiňuje kolísavost emočního ladění a případnou přecitlivělost v reakci na běžné podněty. Sami adolescenti bývají vlastními pocity překvapeni a nedokáží si vysvětlit příčiny původu negativních nálad a pocitů, jež je činí podrážděné a rozmrzelé (Vágnerová, 2005).
Typickým znakem adolescence je určitá změna myšlení, jež mimo jiné vede k vyšší kritičnosti v pohledu na vlastní hormony a normy (Vágnerová, 2005).
Výraznými změnami v psychice prochází také oblast sociálních vztahů. v tomto období dochází ke dvěma velkým přechodům. Prvním z nich je přechod na střední školy a druhým dovršení plnoletosti. Klíčovou roli hrají sociální vztahy a kamarádství s vrstevníky, osamostatňování od rodiny a partnerské vztahy. Vztahy v rodině jsou postupně nahrazovány vyspělejším citovým vztahem (Vágnerová, 2005).
Intelektuální vývoj
Vrchol intelektuálních schopností,
rozumové schopnosti nejsou ,na úrovni dospělého člověka důvodem nedostatku vědomostí a zkušeností
formují se vlastní postoje, přijímané informace jsou ověřovány.
Citový vývoj
Emocionální nerovnováha,
rozvoj etických a estetických citů.
Vývoj sociálních vztahů
Vztahy s rodiči,
ekonomická závislost,
generační spory,
partnerská úroveň.
Vztah k vrstevníkům
Kamarádské vztahy,
partnerské a milostné vztahy, první lásky,
přetrvává atraktivnost sexuální problematiky,
formuje se sebevědomí, sebepojetí,
riziko drogové problematiky.
(PRO SESTRY, [online]).
1.2.2 Fyzické změny
Somatické změny již nemají takovou dynamiku, jako tomu bylo v předchozí etapě, pubescence.
Nedochází již k prudkým změnám, dochází spíše ke zklidnění vývoje a ustálení změn (Vašutová, 2005).
U dívek je růst do výšky nepatrnější než u chlapců. Průměrná dívka vyroste mezi patnáctým a osmnáctým rokem života vyroste zhruba o jeden centimetr. Tělo dostává konečné dospělé proporce. Dívčí postava se stává ryze ženskou, zejména kvůli růstu boků a ňader (Říčan, 2004).
Tělesná proměna vlastního zevnějšku má zásadní význam jelikož je součástí identity (Vágnerová, 2005).
V období adolescence se objevují určité biologické odlišnosti. Lze rozlišit věk kalendářní, biologický a sportovní. Kalendářní věk je dán datem narození jedince. Biologický věk je hodnocený stupněm biologického vývoje organismu a věk sportovní, který je vymezen dobou věnovanou sportovní přípravě. Pokud je biologický věk zaostalejší než věk kalendářní, hovoříme o tzv. biologické retardaci. v opačném případě se jedná o tzv. biologickou akceleraci. Ke srovnání biologických rozdílů dochází okolo 18–20 let (Perič, 2004).
1.3 Pohyb jako součást lidského života
Pohyb je nezbytná součást v životě každého zdravého jedince. Pohyb podstatně ovlivňuje celý život a významně se podílí na jeho kvalitě. V této kapitole je shrnuta pohybová aktivita včetně benefitů, které z ní plynou a některá obecná zdravotní doporučení z literatury.
1.3.1 Pohyb člověka
Lidský pohyb chápeme jako změnu polohy, změnu vzájemného postavení, změnu místní a změnu polohy (Gajda, Fojtík, 2008).
1.3.2 Pohybová aktivita (PA)
Pojem pohybová aktivita se řadí k základním konceptům kinantropologie, představuje jednání a chování člověka, které má komplexní charakter určený vzájemnými vazbami biologické, psychické, psychomotorické a sociální stránky člověka. Pohybová aktivita se vyznačuje typicky lidskými znaky, jako jsou cílevědomost, sociální determinovanost a spojení s procesem komunikace mezi lidmi (Suchomel, 2006).
Z hlediska energetického výdeje ji lze charakterizovat jako jakýkoli tělesný pohyb zabezpečovaný kosterním svalstvem, který vede ke zvýšení energetického výdeje nad úroveň klidového metabolismu jedince. Pohybová aktivita tvoří 15 až 40% z celkového energetického výdeje jedince. Obecně je však pohybová aktivita chápána jako komplexní mnohorozměrné chování, které může být kvantifikováno a charakterizováno termíny: frekvence, intenzita, typ a trvání (Sigmund, Sigmundová, 2011).
Při dosažení určité úrovně může vyvolat adaptační účinky, rozvíjející tělesnou zdatnost a psychomotorické dovednosti (Suchomel, 2006).
Pohybová aktivita má důležitou roli v průběhu celé ontogeneze, jelikož usměrňuje a spoluvytváří vývoj lidského organismu jako celku. Jelikož lidské orgány (pohybový aparát, nervové dráhy, smyslové orgány apod.) nemohou zůstat bez funkce, pohybová aktivita hraje pro jejich rozvoj klíčovou roli. Jak nedostatek pohybové aktivity (hypokinéza) tak její nadbytečná úroveň je pro organismus škodlivá (Suchomel, 2006).
V období pubescence je zachována vysoká potřeba pohybu (4 až 5 hodin denně), přičemž deficit těchto aktivit je znatelnější než v předchozích etapách lidského života. Dívky bývají zpravidla méně pohybově aktivní než chlapci (Suchomel, 2006).
1.3.3 Zdravotní benefity pohybové aktivity
Počet studií zabývajících se vztahem mezi pohybovou aktivností a zdravotními benefity u adolescentů je sice nižší než počet těch, které se zabývají dospělými jedinci, přesto existují důkazy prokazující pozitivní vliv na zdraví dospívajících jedinců. Konkrétně se jedná o aerobní zdatnost, snížení tělesné hmotnosti a zvýšení tělesné zdatnosti, zvýšení kostní denzity nebo například snížení hraničního krevního tlaku (Hendl, Dobrý aj., 2011).
Bar-Or (1995), analyzoval dvě hlavní oblasti: bezprostřední krátkodobé benefity pohybové aktivnosti mládeže a transferové efekty, tj. eventualita přenášení zdravotních benefity do dalších etap lidského života (Hendl, Dobrý aj., 2011).
Vztah mezi zdravím a pohybovými aktivitami je reciproční (obousměrný). To znamená, že pokud chce být jedinec zdravý, musí se hýbat, zároveň ale musí být dostatečně zdravý na to, aby pohybovou aktivitu byl schopen provozovat. Pravidelná tělesná aktivita napomáhá při redukci tělesné hmotnosti a slouží tedy jako prevence proti obezitě, vzniku kardiovaskulárních onemocnění, snižuje riziko předčasného úmrtí, přispívá ke správnému vývoji a udržování zdraví kostí, kloubů a svalů. Důležitou roli hraje také v oblasti psychiky, kde prostřednictvím hormonů zvyšuje zdravé sebevědomí, snižuje úzkost a deprese a výrazně tak napomáhá k celkovému zdravotnímu stavu (Suchomel, 2006).
1.3.4 Doporučení provádění pohybové aktivity
Zdravotních doporučení ohledně pohybové aktivity lze v odborné literatuře celou řadu. Některé jsou založeny na energetickém výdeji, jiné na počtu nachozených kroků či časem stráveným při provádění dané aktivity.
Zpočátku byly doporučující směrnice shodné pro dospělé i mládež. V roce 1994 vypracovali Corbin, Pangrazi a Welk (1994) stať, kde zdůvodnili nutnost pro vypracování modelu pohybové aktivnosti mládeže (Children´s Lifetime Physical Activity Model). Nejzásadnější pokles rizikových faktorů se objevil při energetickém výdeji 3 – 4 kcal/kg/den. Další benefity je možné získat při navýšení energetického výdeje na 6 – 8 kcal/kg/den. Kalorický výdej je srovnatelný
s 60 minutami středně intenzivních pohybových aktivit denně. Další doporučení se týká omezení doby strávené u televize či počítače, a to maximálně 2 hodiny. Důraz je také kladen na častější využívání na prospěšnost chůze nebo využití kola jako dopravního prostředku při přesunech do škol nebo zájmových kroužků. v roce 1994 byly vydány doporučující směrnice pro dospívající.
Směrnice obsahují například doporučení k provádění 30 minut středně zatěžující PA denně nebo 11000 kroků denně v případě dívek. Alternativou je dosáhnout 60 minut pohybové aktivnosti alespoň 5x týdně po dobu 6 týdnů (Hendl, Dobrý aj., 2011).
Zajímavé doporučení k realizaci terénní PA je uvedeno ve vědeckém článku Oja, Bull, Fogelholm & Martin (2010) a vychází ze čtyř principů:
Zdravotní přínosy vycházející z PA převyšují rizika.
Veškerá provozovaná PA je přínosnější, než žádná aktivita.
Zdravotní přínosy se zvyšují při rostoucí intenzitě, frekvence nebo době provádění.
Do jisté míry jsou zdravotní benefity nezávislé na pohlaví či věku.
Pro kategorii ve věku 18–65 let, kam spadá i období adolescence jsou doporučení rozšířena o tělesné cvičení (8–10 cviků), pro posílení velkých svalových skupin alespoň 2krát týdně a o tělesná cvičení podporující udržení a rozvoj flexibility alespoň 2krát týdně po 10minutách.
Tudor-Locke a Bassett (2004) stanovili kategorizaci pohybové aktivity na základě počtu nachozených kroků zdravé populace:
Méně než 5000 kroků denně – sedavý způsob života,
5000-7499 kroků denně – nízká aktivita,
7500-9999 kroků denně – částečně aktivní,
10000-12499 – kroků denně – aktivní,
12500 a více kroků denně – vysoce aktivní.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučováno 300 minut středně zatěžující pohybové aktivity, intenzivní pohybové aktivity 150 minut za týden nebo kombinace obou případů.
1.3.5 Přehled zdravotních a behaviorálních efektů u adolescentek Rozvoj tělesného složení
Prevence obezity,
redukce tělesného tuku,
rozvoj aktivní tělesné hmoty.
Svalově-kosterní zdraví
Podpora rozvoje kosterního aparátu a prevence jejich zranění,
zvýšení svalové síly a vytrvalosti.
Zlepšení kardiovaskulárního zdraví
Regulace krevního tlaku,
zvýšení aerobní zdatnosti.
Zvýšení imunity
Zlepšení mentálního zdraví
Prevence depresí, úzkosti,
zvýšení sebevědomí,
radost z pohybu.
Zvýšení školní výkonnosti
Prospěch,
koncentrace,
paměť.
chování (Suchomel, 2006).
1.3.6 Životní styl
Označuje způsob života jednotlivce nebo skupiny lidí na určitém místě a v určitém časovém horizontu. Jedná se o každodenní chování, návyky, postoje, zájmy a hodnoty. Významným ukazatelem je trávení volného času. Přes vysokou individuální variabilitu, stanovenou typem zaměstnání, dopravou, domácími pracemi či osobní hygienou disponují lidé v produktivním věku ve vyspělých zemích průměrně 3 - 4 hodinami volného času. Životní styl lze dle trávení volného času klasifikovat na konzumní, pohybově aktivní a zdravý (Sigmund, Sigmundová, 2011).
1.3.7 Zdraví
Kohoutek (2006, s. 131) definuje zdraví následovně: „Zdraví je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost choroby nebo vady.“
Pro utužení celkového zdraví je důležité pozitivní ovlivňování oblasti psychiky. Pohyb a pohybová aktivita mimo jiné příznivě ovlivňuje také psychickou pohodu a přivozuje pocity sebeuspokojení. Provozování pohybových aktivit totiž zapříčiňuje vyplavování endorfinů, které jsou označovány jako hormony štěstí. Nezbytně důležité je však tyto aktivity přizpůsobit věku a zdravotnímu stavu člověka. v opačném případě dochází k oslabení organismu a účinky jsou negativní (Měkota, Cuberek, 2007).
1.4 Základní prostředky pro zjišťování terénní pohybové aktivity
Pohybová aktivita představuje široký komplex pohybového chování člověka a jeho měření je velmi obtížné. Pohybová aktivita totiž zahrnuje veškeré pohyby těla od sezení až po atletické závody (Frömel, Novosad, Svozil, 1999).
Mezi základní ukazatele patří frekvence, intenzita, doba trvání pohybové činnosti a druh pohybové činnosti. Souhrnně se označují jako FIDD (FITT) (Corbin & Pangrazi, 1996; Sharkey, 1997).
Monitorování terénní pohybové aktivity zahrnuje mimo jiné i údržbu a správu přístrojů (multifunkční přístroje, akcelerometry, pedometry), přípravu dotazníků a záznamových archů.
Důležité je také představit průběh práce, manipulace s přístroji a zajištění zpětnovazebných informací (Sigmund, Sigmundová, 2011).
1.5 Internet a systém Indares
V této práci byla využita internetová aplikace Indares (dostupný na www.indares.com) , jedná se o komplexní online systém, podporující zdraví a pohybovou činnost. Jeho cílem je také poskytnutí informací v problematice pohybových aktivit a nabídka vhodných prostředků k jejich zkvalitnění.
Svým zaregistrovaným uživatelům systém bezplatně poskytuje možnost vedení záznamů o pohybové aktivitě prostřednictvím krokoměrů a následně data vyhodnocuje (Hendl, Dobrý aj., 2011).
Indares zároveň nabízí řadu dalších modulů jako například: standardizované dotazníky ( IPAQ, MPAM-R, IPEN apod.), měření tělesné zdatnosti, tělesných parametrů, registrace pohybové aktivity nebo aktivního transportu.
Využití internetových systémů v podpoře zdraví
Důvodem pro použití internetu v podpoře zdraví je pokus o nalezení a následné použití všech dostupných prostředků a zdrojů pro změnu hypokinetického a sedavého způsobu života. Internet je v dnešní době používán ve všech odvětvích včetně sféry pohybových aktivit. Mezi výhody patří snadná dostupnost pro širokou veřejnost, poměrně nízké náklady na oslovení velkého množství lidí, pohodlí uživatelů při zachování jejich soukromí a anonymitu a zejména rychlost získávání a zpracování dat. Mezi nevýhody potom patří potencionální technické potíže, riziko vícenásobné účasti respondentů, problematika standardizace výzkumné techniky nebo například reprezentativnost jednotlivce nebo skupiny respondentů (Hendl, Dobrý aj., 2011).
1.6 Realizované výzkumy
Dílčím cílem práce je porovnání výsledků s dalšími regiony. Při zjišťování pohybové aktivity se setkáme s jednotlivými výsledky měřených v různých krajích České republiky. V práci se také objevuje srovnání s chlapci z Liberecka ze stejného časového horizontu.
V rámci diplomových prací se setkáme s výzkumem z Havlíčkobrodska, jehož autorkou je Výborná (2009). Práce se jmenuje Pohybová aktivita a inaktivita 15 - 19letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku a monitoruje studentky od prvního do čtvrtého ročníku gymnázia v Ledči nad Sázavou a Světlé nad Sázavou. Data pochází z roku 2008.
Pohybovou aktivitou na Plzeňsku se zabýval Topinka (2013) ve své práci Pohybová aktivita žáků na vybrané střední škole v Klatovech. Výzkumu se účastnily dívky ve věku 17 – 19 let a data pocházejí z roku 2012. Týdenního měření pomocí krokoměrů se účastnilo 29 dívek a dotazník jich vyplnilo celkem 31.
Pardubicko monitorovala Vavrečková (2010) ve své práci Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči. Dotazník IPAQ vyplnilo celkem 52 dívek a pomocí krokoměrů bylo monitorováno 56 žákyň. Data pochází z roku 2009.
Pohybovou aktivitu chlapců na Liberecku monitoroval Moravec (2015) ve své bakalářské práci Pohybová aktivita chlapců z libereckého regionu. Data pochází ze stejného výzkumu jako data v této bakalářské práci.
1.6.1 Pohybová aktivita ve Středočeském kraji
Data pro Středočeský kraj jsou stejně jako data pro Liberecký kraj získána ze stejného výzkumu.
Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla.
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek;
StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
Ve Středočeském kraji je s přehledem nejaktivnější den ve čtvrtek (11563 kroků). Nejméně aktivní jsou adolescentky podle očekávání v neděli. Zbylé dny jsou také nad hranicí 10000 kroků a spadají tak do kategorie aktivní podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004).
10457
10761
10468
11563
10885
10286 10239
9500 10000 10500 11000 11500 12000
StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun PA ve Středočeském kraji
průměr
Graf 1: PA ve Středočeském kraji
Vysvětlivky: ; Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Nejnižší pohybová aktivita je podle očekávání o víkendu. Během pracovního týdne je naopak nejvyšší. Středočeský kraj je podle těchto dat průměrně méně aktivní než kraj Liberecký.
Všechny tři časové úseky splňují požadavky kategorie aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004).
1.6.2 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku
Práci zabývající se monitorováním týdenní pohybové aktivity na Havlíčkobrodsku napsala Výborná (2009). Výzkum této diplomové práce byl prováděn na gymnáziu ve Světlé nad Sázavou a gymnáziu v Ledči nad Sázavou. Data byla rovněž získána pomocí krokoměrů a dotazníků.
10666
10827
10262 9900
10000 10100 10200 10300 10400 10500 10600 10700 10800 10900
Steps 7 Steps5 Steps2
PA v časových úsecích ve Středočeském kraji
průměr
Graf 2: PA v časových úsecích ve Středočeském kraji
Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla.
Zdroj: Zpracováno podle dat Výborné (2009).
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek;
StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
Den s největší pohybovou aktivitou je zde středa (15401) kroků, která splňuje požadavky pro kategorii vysoce aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). Nejméně aktivní jsou adolescentky z Havlíčkobrodska v neděli (9179 kroků).
Zdroj: Zpracováno podle dat Výborné (2009).
11973
10037
15401
9500
11771
10313
9179
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000 18000
StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun PA na Havlíčkobrodsku
průměr
Graf 3: PA na Havlíčkobrodsku
PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku
11168 11736
9746
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000
Steps7 Steps5 Steps2
Průměr
Graf 4: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Z grafu je zřejmé, že pohybová aktivita (PA) je nejvyšší během pracovního týdne (průměrně se pohybuje okolo 11736 kroků). Víkendové dny průměrně nedosahují hranice 10000 kroků avšak průměr celého týdne tuto hranici překračuje a řadí se tak do kategorie aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004).
1.6.3 Pohybová aktivita na Plzeňsku
Diplomová práce Topinky (2013) uvádí týdenní pohybovou aktivitu na vybrané střední škole v Klatovech. Topinka pomocí krokoměrů a záznamových archů monitoroval 29 adolescenntek ve věku 17-19 let.
Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla.
Zdroj: Zpracováno podle dat Topinky (2013).
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek;
StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
PA na Plzeňsku
11004 11436
12648
12138
15149
11593
7771
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000
StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun
průměr
Graf 5: PA na Plzeňsku
Na Plzeňsku se jeví jako nejaktivnější den v týdnu pátek, druhý středa a třetí čtvrtek s průměrným počtem 12138 kroků. Neděle s počtem pouhých 7771 kroků se podle Tudor- Lockeho a Basseta (2004) řadí do kategorie částečně aktivní.
Zdroj: Zpracováno podle dat Topinky (2013).
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Na Plzeňsku je aktivnější pracovní týden než víkendové dny. Během pracovního týdne jsou studentky nuceny k přesunům do školy, zájmových kroužků a k pravidelnému režimu. Víkend nesplňuje požadavky k aktivnímu životnímu stylu, tedy 10000 kroků.
1.6.4 Pohybová aktivita na Pardubicku
Monitorování pohybové aktivity na Pardubicku se zabývá například Vavrečková (2010). Data byla posbírána na gymnáziu v Přelouči od studentek ve věku 15-18 let. Práce nese název:
Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči.
11677 12475
9683
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000
Step7 Step5 Step2
PA v časových úsecích na Plzeňsku
průměr
Graf 6: PA v časových úsecích na Plzeňsku
Graf 8: PA v časových úsecích na Pardubicku
Zdroj: Zpracováno podle dat Vavrečkové (2010).
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek;
StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
Nejvíce aktivní dnem na Pardubicku je podle grafu pátek s 13132 kroky, spadá tedy do kategorie vysoce aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). Naopak nejméně aktivní je zde neděle, tedy den odpočinku. Ostatní dny se drží nad hranicí 10000 kroků.
Zdroj: Zpracováno podle dat Vavrečkové (2010).
10130 11569 10653 11176 13132 11603 8675
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000
StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun PA na Pardubicku
průměr
Graf 7: PA na Pardubicku
10991
11332
11162
10800 10900 11000 11100 11200 11300 11400
Step7 Step5 Step2
PA v časových úsecích na Pardubicku
průměr
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
V Pardubickém kraji je opět vyšší pohybová aktivita během pracovních dní než o víkendu. Podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004) se však všechny časové úseky drží v kategorii aktivní tzn. nad hranicí 10000 kroků.
1.6.5 Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku
Monitorováním pohybové aktivity chlapců v libereckém regionu se věnoval Moravec (2015) ve své práci Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu.
PA chlapců na liberecku
10612 11354 12074
10997 12215
11101
10038
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000
StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun
Chlapci
Graf 9: PA chlapců na Liberecku
Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015).
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek;
StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
PA chlapců v časových úsecích na Liberecku
11199
11450
10569
10000 10200 10400 10600 10800 11000 11200 11400 11600
Steps 7 Steps5 Steps2
Průměr
Graf 10: PA chlapců v časových úsecích na Liberecku
Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015).
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Podle Moravce (2015) se opět ukazují nejvyšší naměřené hodnoty během pracovního týdne.
2 Cíle a úkoly práce
Hlavním cílem této práce je analyzovat úroveň pohybové činnosti adolescentních dívek v libereckém regionu. Šetření je prováděno pomocí krokoměrů a dotazníků. Dalšími dílčími úkoly této práce jsou:
1. Pomocí krokoměrů zjistit týdenní pohybovou aktivitu a porovnat pracovní dny s víkendem.
2. Sběr informací a dat o pohybovém režimu adolescentek v Libereckém regionu pomocí online dotazníku IPAQ.
3. Shromážděná data zpracovat a porovnat dle místa vzniku a intenzity zatížení.
4. Hodnocení celkové pohybové aktivity respondentek a jejich následné porovnání s ostatními regiony.
3 Metodika
Jedná se o výzkumné šetření Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Měření probíhalo pod výzkumným grantem GAČR (Grantová agentura České republiky) s názvem
„Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice české mládeže“, které spadá do řešení mezinárodního výzkumného grantu National Instituties of Health (USA) s názvem „IPEN Adolescent: National Study of Built Environment and Physical Activity“. Jedná se o celosvětové zjišťování údajů o pohybové aktivitě adolescentů a jejich rodičů v různých typech zástavby – prostřednictvím dotazníků a týdenního monitorování pohybové aktivity krokoměrem. Účast ve výzkumu je dobrovolná a je možné z něj kdykoliv odstoupit, naměřená data jsou anonymní a slouží pouze pro souhrnné hodnocení pohybové aktivity adolescentů České republiky.
Hlavním důvodem této mezinárodní akce je zhoršující se zdravotní stav a měnící se způsob života zejména u dospívající generace, který je ekonomicky stále náročnější a přitom často nezlepšuje kvalitu života.
Já, jako autor této práce jsem se osobně účastnil výzkumu v roce 2014-2015. Získaná data však nemohla být v tak krátké době zpracována pro účely bakalářské práce, a proto jsou použita data z již zpracovaného výzkumu z předchozích roků. Námi získaná data proto poslouží pro pozdější výzkumy.
3.1 Charakteristika výzkumného souboru
Soubor testovaných jedinců
Výzkumný soubor je tvořen dívkami ve věku 18 až 20 let ze středních škol na Liberecku. Výběr testovaných jedinců proběhl nahodile.
Testování pomocí krokoměrů se zúčastnilo celkem 116 adolescentních dívek. Největší podíl tvořily dívky ve věku 20 let.
Dotazníku IPAQ se zúčastnilo celkem 74 adolescentních dívek. Největší podíl tvořily dívky ve věku 19 let.
Sběr dat
Sběr dat probíhal v časovém horizontu 2006-2012 (hodnoty z krokoměrů, data z dotazníků IPAQ) a proběhl na náhodně vybraných středních školách v Libereckém regionu.
Počet testovaných jedinců
21
37 58
18 let 19 let 20 let
Graf 11: Počet testovaných jedinců - IPAQ
3.2 Použité metody
Při výzkumu byl použit standardizovaný dotazník IPAQ dostupný v systému Indares. Dále krokoměry a s nimi související protokoly o záznamu týdenní pohybové aktivity.
3.2.1 Dotazník IPAQ
Podle Štumbauera (1990) byl se měl obecně dotazník řídit několika základními pravidly a požadavky:
Jednodušší otázky na začátek,
neutrální formulace otázek,
stručnost ( max. 30 otázek)
otázky přiměřené věku a pohlaví,
jednoznačná formulace otázek,
zabezpečení imunity.
IPAQ (International Physical Activity Questionnaire) je jeden z nejvíce využívaných dotazníků, který umožňuje monitorování pohybové aktivity jednotlivých regionů a následné porovnání (Hendl, Dobrý aj., 2011).
Graf 12: Počet testovaných jedinců - IPAQ
19
28 26
Počet testovaných jedinců- IPAQ
18 let 19let 20 let
Existují 2 verze dotazníku IPAQ, v tomto případě byla použita delší administrativní verze dotazníku, kde jsou pokládány otázky, které se týkají PA prováděné během posledních 7 dnů.
Dotazník má celkem 5 částí:
PA během práce nebo studia,
přesuny (doprava),
domácí práce,
volnočasová PA (Sport, rekreace),
čas strávený sezením.
(Sigmund, Sigmundová, 2011)
3.2.2 Pedometr Yamax SW 700
Pedometr je malý, lehký a běžně komerčně dostupný elektronický přístroj, který měří vertikální oscilace (kmitání). Každá vertikální oscilace přesahující práh citlivosti přístroje je započítána jako krok. U pedometrů řady Yamax Digiwalker je práh citlivosti 0,35g. Pedometry jsou obecně nejpřesnější při určování počtu kroků, méně při výpočtu překonané vzdálenosti a nejméně při stanovení energetického výdeje. Výhodou pedometrů je jejich uživatelská přijatelnost, vzhled a kompaktní velikost. Nevýhodou je, že nedokáží rozlišit typ a intenzitu PA (běh, chůze do kopce, jízda na kole,na lyžích, apod.). Nejvhodnější uplatnění nacházejí v monitorování běžné chůze. Pro nejspolehlivější výsledky se pedometr doporučuje nosit v pase na boku monitorovaných jedinců (Sigmund, Sigmundová, 2011).
Při monitorování pohybové aktivity v této práci byly použity právě pedometry Yamax SW 700, které byly poskytnuty Centrem kinantropologického výzkumu v Olomouci.
Prvním krokem projektu bylo seznámení studentek se základními pravidly a podmínkami nošení přístrojů. Studentky libereckých gymnázií byly ve svých školách poučeny následovně:
krokoměr se nosí v pase na pravém boku ve vodorovné poloze, zavřený a správně připevněný, pojištěný poutkem
krokoměr se nasazuje po probuzení a nuluje se tlačítkem RESET
krokoměr se nepoužívá při kontaktních sportech nebo ve vlhkém prostředí (bazén)
krokoměr se sundává až před spaním
Pedometr Yamax disponuje třemi tlačítky (RESET, SET a MODE), pomocí kterých je potřeba správně nastavit data, se kterými přístroj pracuje. Jedná se o délku kroku (STRIDE) v centimetrech a váhu respondenta (WEIGHT) v kilogramech. Pro nastavení délky kroku stiskneme MODE, najedeme do položky DIS, stiskneme SET, kurzor se potom zobrazí u označení STRIDE (cm). Opakovaným stiskem nastavíme délku kroku. Pro všechny studentky byla stanovena průměrná délka kroku na 70 cm. Nastavení aktuální tělesné hmotnosti probíhá obdobně v položce CALORIE. Hmotnost je individuální a důležitá pro výpočet energetického výdeje.
Pro záznam údajů z krokoměrů sloužily záznamové archy. Archy byly vypracované formou tabulky, kde měl každý respondent vyplnit základní údaje o sobě (jméno, věk, hmotnost, výšku a datum zápisu). Tabulka obsahovala šedá a bílá okénka. Šedá pro povinné údaje a bílá pro údaje nepovinné.
Zdroj: Sigmund, Sigmundová (2011)
Obr. 1: Pedometr Yamax Digiwalker SW-700
3.3 Zpracování dat
Výzkum byl podporován Centrem kinantropologického výzkumu (CKV) při Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Centrum vzniklo v roce 2005.
Zaobírá se primárně problematikou výzkumu pohybové aktivity a inaktivity ve vztahu k životnímu stylu a zdraví obyvatelstva České republiky. Dále má také koordinační a poradenskou funkci v oblasti monitoringu pohybové aktivity pro země střední Evropy.
(Univerzita Palackého v Olomouci, 2005)
Výsledky, které se týkají této práce jsou dále zpracovány počítačovým softwarem Microsoft office 2003. Textová část je vytvořena pomocí textového editoru Microsoft Word, tabulky jsou vytvořeny v Microsoft Excel. Celá práce včetně všech úprav byla zkompletována na notebooku MSI.
Statistické zpracování dat
Získaná data ze záznamových archů a dotazníků byla zpracována v programu Microsoft Excel 2003. Při vyhodnocování byly použity základní statistické metody.
Průměr. Průměr představuje aritmetický průměr všech hodnot, vypočítaný jako součet všech hodnot vydělený počtem těchto hodnot (Matematika, [online]).
Statistická významnost. Statistická významnost zjišťuje významnost rozdílu mezi testovanými skupinami. Hladinu jsme si stanovili na p < 0,05 (Loudová, 2012).
Směrodatná odchylka. Směrodatná odchylka ukazuje rozptyl či odchylku od průměru hodnot (Matematika, [online]).
4 Výsledky a diskuze
Veškeré údaje v tabulkách jsou pro větší přehlednost zaokrouhleny na celá čísla. Výsledky jsou rozděleny do podkapitol a zaneseny do grafů. Pro úplnost jsou přidány doplňující zdrojové tabulky.
4.1 Výzkum pomocí krokoměrů
Tato část výzkumu zaznamenávala hodnoty naměřené krokoměry v sedmi po sobě jdoucích dnech. Respondenti zaznamenávali počet nachozených kroků do záznamových archů, které jim byly na začátku měření rozdány (viz Příloha A). Výsledky mohlo ovlivnit například nepříznivé počasí nebo třeba zhoršený zdravotní stav měřeného jedince. Výsledky jsou rozděleny na PA v časových úsecích, na jednotlivé dny, dále jsou porovnány se stejnými výsledky s chlapci a nakonec jsou rozděleny na organizovanou, neorganizovanou PA a v zaměstnání (ve škole).
4.1.1 Pohybová aktivita v časových úsecích
Pohybová aktivita se během týdne mění. v průběhu pracovního týdne bývají adolescentky aktivnější než o víkendu.
Tabulka 2: Pohybová aktivita v časových úsecích
Steps7 Steps5 Steps2
Průměr 10732 11189 9588
Směr. Odchylka 3534 3908 3951
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Z výsledků je jasné, že během pracovního týdne je pohybová aktivita z hlediska nachozených kroků vyšší než o víkendových dnech. Výsledky se shodují s tvrzením Sigmunda, Sigmundové (2011), jež uvádějí pracovní týden aktivnější než víkend. Důvodem může být víkendový odpočinek, relaxace a nepravidelný režim. Během týdne jsou studentky nuceny k pravidelných přesunům do škol, zájmových kroužků apod.
Poznámka:
Pohybová aktivita jednotlivých časových úseků na Liberecku je v následující tabulce a grafu porovnána s ostatními regiony.
Liberecko
10732
11189
9588
8500 9000 9500 10000 10500 11000 11500
Steps7 Steps5 Steps2
Průměr
Graf 13: PA v časových úsecích
Graf 14:Porovnání PA jednotlivých krajů v časových úsecích
Tabulka 3: Porovnání pohybové aktivity v regionech
Kraj Steps 7 Steps5 Steps2
Liberecký 10732 11189 9588
Středočeský 10666 10827 10262
Vysočina (Havl. Brod) 11168 11736 9746
Plzeňský 11677 12475 9683
Pardubický 10991 11332 10139
Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009).
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009).
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Z grafu lze vyčíst, že nejvyšší naměřené hodnoty byly na Plzeňsku. Víkendové dny sice
10732 11189 958810666 10827 1026211168 11736 974611677 12475 968310991 11332 10139
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000
Steps 7 Steps 5 Steps 2
Porovnání pohybové aktivity v časových úsecích
Liberecký Středočeský Vysočina (Havl. Brod) Plzeňský Pardubický
však vysoko nad touto hranicí. Liberecký region tuto hranici také nesplňuje během víkendových dnů, během pracovního týdne však ano. Třetím krajem, který tuto hranici o víkendových dnech nesplňuje je Vysočina, která se však v ostatních úsecích pohybuje nad hranicí 11000 kroků.
Středočeský kraj hranici 10000 kroků splňuje ve všech třech úsecích. Pardubicko rovněž splňuje počet kroků pro aktivní životní styl, v pracovních dnech se navíc pohybuje nad hranicí 11000 kroků. Data nejsou z hlediska studentova párového t-testu statisticky významná, středočeský region p = 0,815, Havlíčkobrodsko p = 0,081, Plzeňsko p = 0,159 a Pardubicko p = 0,120.
4.1.2 Pohybová aktivita od pondělí do neděle
Při monitorování pohybové aktivity během jednotlivých dnů v týdnu by opět mělo platit, že nejaktivnější dny jsou během pracovního týdne. Jednotlivé dny jsou z hlediska pohybové aktivity individuální záležitostí, měly by však splňovat zdravotní doporučení. Méně aktivní dny jsou předpokládány dny víkendové, tedy sobota a neděle.
Tabulka 4: Pohybová aktivita v průběhu týdne
StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun
Průměr 10469 11657 11725 10721 11373 9663 9513
směr. odch. 4915 5837 5549 4739 5030 5114 4958
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek;
StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek;
StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
V průběhu týdne se pohybová aktivita liší. Od pondělí do středy dochází k nárůstu počtu kroků.
Ve čtvrtek dochází k poklesu, v pátek opět k nárůstu. Sobota a neděle patří k nejnižším z celého týdne. Naměřené výsledky se kvantitativně shodují s obecnými výsledky v literatuře.
Porovnání s ostatními regiony:
Tabulka 5: Porovnání s ostatními regiony
kraj StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun
Liberecký 10469 11657 11725 10721 11373 9663 9513
Středočeský 10457 10761 10468 11563 10885 10286 10239
Vysočina (Havl.
Brod) 11973 10037 15401 9500 11771 10313 9179
Plzeňský 11004 11436 12648 12138 15149 11593 7771
Pardubický 10130 11569 10653 11176 13132 11603 8675
Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009) Pohybová aktivita v průběhu týdne
10469
11657 11725
10721 11373
9663 9513
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000
StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun
průměr
Graf 15: PA na Liberecku během týdne