• No results found

MÉDIA A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "MÉDIA A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ"

Copied!
53
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

MÉDIA A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ

Bakalářská práce

Studijní program: B7505 – Vychovatelství

Studijní obor: 7505R004 – Pedagogika volného času Autor práce: Lenka Heřmanová

Vedoucí práce: PhDr. Jana Wernerová, Ph.D.

Liberec 2014

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Děkuji PhDr. Janě Wernerové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a podnětné rady. Dále děkuji své rodině a svým přátelům, zejména Mgr. Zdeňce Hoppové, za jejich podporu a trpělivost.

(6)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá uplatněním médií ve volnočasových aktivitách dětí mladšího školního věku. Práce je rozdělena na dvě části.

Teoretická část se zabývá volným časem dětí mladšího školního věku, médii a jejich uplatněním na volnočasové aktivity dětí.

Praktická část je podložena dotazníky týkajícími se vazeb dětí mladšího školního věku na využívání médií a s tím související využívání volného času.

Klíčová slova:

Média, tisk, mladší školní věk, volný čas, zájmové kroužky.

(7)

Annotation

The bachelor´s work´s been dealing with an application of the media in free time activities of children of young school age. The work´s divided into two parts.

The theoretical part´s focused on free time of young school age children, the media and their application on free time activities of children.

The practical part is supported with questionnares regarding linkage of young school age children on using the media with a connection on spending free time.

The key words:

The media, the press, young school age, free time, clubs.

(8)

8 Obsah

Seznam tabulek ... 10

Seznam grafů ... 10

1 Úvod ... 11

2 Teoretická část ... 12

2.1 Volný čas ... 12

2.1.1 Co znamená pojem volný čas? ... 12

2.1.2 Děti mladšího školního věku ... 12

2.1.3 Volný čas dětí mladšího školního věku ... 13

2.2 Média všeobecně ... 15

2.3 Masová média ... 16

2.3.1 Co jsou masová média ... 16

2.3.2 Tisk ... 17

2.3.3 Film a kinematografie ... 17

2.3.4 Vysílací média ... 18

2.3.5 Internet ... 18

2.3.6 Vztah masových médií a žurnalistiky ... 19

2.4 Rozlišení základních skupin či typů médií ... 20

2.4.1 Primární média ... 20

2.4.2 Sekundární média ... 20

2.4.3 Terciární média ... 21

2.4.4 Síťová (kvartární) média ... 21

2.5 Mladší školní věk a média ... 21

2.6 Historie médií ... 23

2.6.1 Od poloviny 15. století do 80 let 18. století ... 23

2.6.2 Tisk v 19. století ... 24

2.6.3 Poslední dekáda 20. století a výhled do 21. století ... 25

3 Praktická část ... 27

3.1 Cíl výzkumu ... 27

3.2 Výzkumný problém ... 27

3.3 Výzkumné otázky ... 27

3.4 Metodika šetření ... 27

3.5 Organizace výzkumu ... 28

3.6 Výzkumný soubor ... 28

(9)

9

3.6.1 Pohlaví respondentů ... 28

3.6.2 Věk respondentů – rodičů ... 29

3.6.3 Věk dětí ... 30

3.6.4 Pohlaví dětí ... 31

3.7 Výsledky šetření ... 31

3.7.1 Zájmové kroužky dětí ... 31

3.7.2 Druhy zájmových kroužků ... 32

3.7.3 Čas trávený zájmovými kroužky ... 33

3.7.4 Využívání médií ... 33

3.7.5 Jaká média mohou využívat ... 34

3.7.6 Čas trávený na mobilním telefonu ... 35

3.7.7 Čas trávený na tabletu ... 36

3.7.8 Čas trávený na počítači s připojením na internet ... 37

3.7.9 Čas trávený na herních konzolích ... 38

3.7.10 Čas trávený četbou knih a časopisů ... 39

3.7.11 Společně trávený čas ... 39

3.7.12 Společný způsob trávení volného času ... 40

3.7.13 Společně trávený čas u médií ... 41

3.7.14 Čas trávený společně s dítětem ... 42

3.8 Shrnutí a diskuse ... 42

3.8.1 Výzkumná otázka č. 1: Kolik dětí dochází na zájmové kroužky? ... 42

3.8.2 Výzkumná otázka č. 2: Jakým kroužkům se děti věnují nejvíce? ... 43

3.8.3 Výzkumná otázka č. 3: Kolik času týdně děti tráví zájmovými kroužky? ... 43

3.8.4 Výzkumná otázka č. 4: Jaká média využívají děti nejčastěji ve svém volném čase? ………..43

3.8.5 Výzkumná otázka č. 5: Kolik času denně děti tráví využíváním médií?... 44

3.8.6 Výzkumná otázka č. 6: Kolik času týdně tráví rodiče společně se svými dětmi? 44 4 Závěr ... 45

5 Literatura a použité zdroje ... 47

6 Seznam příloh ... 48

(10)

10 Seznam tabulek

Tabulka č. 1 – pohlaví respondentů ... 28

Tabulka č. 2 – pohlaví dětí ... 31

Tabulka č. 3 – zájmové kroužky dětí ... 31

Tabulka č. 4 – využívání médií ... 33

Tabulka č. 5 – společně trávený čas ... 39

Seznam grafů Graf č. 1 – věk respondentů (rodičů) ... 29

Graf č. 2 – věk dětí ... 30

Graf č. 3 – druhy zájmových kroužků ... 32

Graf č. 4 – čas trávený zájmovými kroužky ... 33

Graf č. 5 – jaká média mohou využívat ... 34

Graf č. 6 – čas trávený na mobilním telefonu ... 35

Graf č. 7 – čas trávený na tabletu ... 36

Graf č. 8 – čas trávený na počítači s připojením na internet ... 37

Graf č. 9 – čas trávený na herních konzolích ... 38

Graf č. 10 – čas trávený četbou knih a časopisů ... 39

Graf č. 11 – společný způsob trávení volného času ... 40

Graf č. 12 – společně trávený čas u médií ... 41

Graf č. 13 – čas trávený společně s dítětem ... 42

(11)

11 1 Úvod

Práce s dětmi mě vždy zajímala, a proto jsem si právě toto téma vybrala do mé závěrečné práce. Jedním ze zásadních problémů je využívání volného času dětí mladší- ho školního věku, vzhledem k rychlému nástupu využívání médií. Modernizace médií postoupila velice rychle kupředu, přinesla zrychlení a zjednodušení komunikace mezi lidmi, zkrátila vzdálenosti mezi zeměmi a kontinenty, to vše bylo přijato jako poziti- vum. Ukázalo se ovšem, že to, co dospělí přijali jako pozitivum, ovlivnilo volný čas dětí mladšího školního věku způsobem, že ho z venkovního prostředí a hřišť přesunulo k obrazovkám televizorů a počítačů. Hektičnost dnešní doby a nutnost finančního za- bezpečení rodiny donutila mnohé z rodičů omezit osobní kontakty s vlastním dítětem.

Děti se velmi rychle naučily, jak počítače obsluhovat, stejně tak i používat mobily, tablety a jinou audiovizuální techniku. Bez přítomnosti rodičů začaly pracovat s interne- tem a chatovat. Objevily pro ně nevhodné stránky, hry, videa.

Chci proto ve své práci zjistit závislost dětí mladšího školního věku na médiích a také kolik času věnují svým zájmovým kroužkům. Bude jistě zajímavé zjištění, jaké kontakty udržují rodiče se svými dětmi, kolik svého času jim věnují, jak volný čas spo- lečně prožívají. Na všechny tyto otázky budu hledat odpovědi v praktické části formou dotazníkového šetření.

Děti, hlavně ty menší, jsou velmi křehké a zranitelné. O to víc je třeba se jim věnovat, zapojovat je do společenského života, pomáhat jim, vysvětlovat a učit. Sama vím, jak je těžké přijít do neznámého prostředí, mezi neznámé lidi. O co horší to musí být pro malého človíčka, který se ocitne prvně ve školní třídě mezi neznámými dětmi a místo maminky před ním stojí neznámá paní učitelka. Co se asi v té jeho hlavičce rojí?

A právě proto jsme tu my, dospělí, abychom mu pomohli se na té nové cestě rozběh- nout. Abychom mu s pomocí médií ukázali krásy naší planety, různé kraje, zvířata…

Abychom mu ukázali například v televizi, jak je krásná rudá růže a jak je strašná rudá krev vytékající ze střelné rány… Abychom použili média k praktickým ukázkám při rozhovorech s dětmi o správnosti nebo naopak o nesprávnosti jejich chování a jednání.

(12)

12 2 Teoretická část

2.1 Volný čas

V této kapitole vysvětlím pojem volný čas, zamyslím se nad volným časem a poukážu na využívání volného času.

2.1.1 Co znamená pojem volný čas?

Pod tímto pojmem si běžně představujeme odpočinek, zábavu, zájmovou činnost a vzdělávání, dobrovolnou společenskou činnost. Zařazují se sem i časové ztráty spoje- né s těmito činnostmi. Nepatří sem ale činnosti zabezpečující biologickou existenci ži- vota člověka, například hygiena, jídlo, zdravotní péče. „Je to doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.“ (Pávková, et al. 2008, s. 13)

2.1.2 Děti mladšího školního věku

Život člověka se dá rozdělit do vývojových období, kterými si každý jedinec v průběhu života projde. Budu se věnovat období mladšího školního věku. Mladší škol- ní věk začíná nástupem do základní školy, to znamená asi od 6 až 7 let, do 11 až 12 let.

Toto období, hlavně v první fázi, je pro dítě velmi náročné – seznámení se s učiteli, s novými spolužáky, dodržování určitých pravidel.

Na základě citace paní Pávkové se objevují v tomto období u dětí mladšího školního věku „… bohatší mezilidské vztahy, nové vztahy k učitelům, vychovatelům a vrstevníkům; více kritičnosti; uvolnění vztahu k rodičům; samostatnost; významné sku- piny – školní třída a herní skupiny, pocit solidarity; kamarádství podle náhodných zna- ků; chlapecké a dívčí skupiny, škádlení, časté spory.“ (Pávková, et al. 2008, s. 213)

(13)

13

Výše citovaný přehled obsahuje sociální vývoj dítěte mladšího školního věku.

Z něho vyplývá změna v chování dětí, k němuž došlo při začleňování se do kolektivu a plnění nových určených pravidel. Je jasné, že po nástupu do první třídy jsou na dítě kla- deny určité požadavky týkající se chování, sebeovládání a pozornosti. Dítě postupně opouští egocentrismus. V této době obsahuje slovní zásoba dítěte až deset tisíc slov, aktivně však využívá zhruba polovinu. Zpočátku má myšlení názorné a konkrétní. Vět- šina z nich se vyjadřuje v celých větách a správně skloňuje věty. Postupem času se jeho vnímání přibližuje vnímání dospělého člověka (orientace v čase, v prostoru a zdokona- lení všech smyslů). Proto je důležité dětem věnovat větší pozornost i v jejich volném čase.

Pokud se týká vývojové psychologie mladšího školního věku PhDr. Miloslava Hříchová, CSc. uvádí, že základním problémem periodizace psychického vývoje je po- jetí průběhu psychofyzického vývoje. Psychologové vidí celý proces buď jako kontinu- ální bez výrazně odlišných fází nebo jako diskontinuální s kvalitativně odlišnými stupni.

Ke složitosti odlišení jednotlivých vývojových stupňů přispívá komplexnost působení vnitřních i vnějších činitelů vývoje. Periodizace psychofyzického vývoje pomáhá chápat jeho podmínky.

Latentní stádium trvá od 5 až 6 let do začátku puberty. Je to stádium ústupu emočních a sexuálních zájmů. Projevuje se stabilitou a zaměřením na hodnotový a soci- ální rozvoj. V tomto období prožívá dítě pocity vlastní snaživosti v cestě za svými cíli a brání se pocitu méněcennosti. Učí se užívat psychologické nástroje a prostředky své kultury podle vzoru ostatních. (Píle – pocit méněcennosti). (Novotná, Hříchová, Miňho- vá, 2012, s. 26, 27)

2.1.3 Volný čas dětí mladšího školního věku

Děti v tomto věkovém období se většinou vrací domů ze školy unavené a mírně stresované. Není se čemu divit. Domácí pohodu vyměnily za určitá pravidla již v mateřských školách a nástupem do základních škol jim přibyla další nová pravidla, kterým se musí podřídit. Je proto nutné po skončení školního vyučování zajistit jejich volný čas takovým způsobem, aby jejich psychická i fyzická stránka byla dostatečně

(14)

14

regenerována. „Prostředí, ve kterém děti tráví volný čas, je velmi různorodé. Může to být domov, škola, různé společenské organizace a instituce. Mnoho dětí prožívá své volné chvíle na veřejných prostranstvích, venku, na ulici, často bez jakéhokoli dohledu, dokonce i bez zájmu dospělých. Tato situace je neuspokojivá, je tím ohrožena výchova dětí a často i jejich bezpečnost. To platí zvláště pro menší děti žijící ve velkých měs- tech.“ (Pávková, et al. 2008, s. 14)

Při rozhovorech s kamarády a přáteli jsem zjistila, že mnoho z nich je přesvěd- čeno o tom, že volný čas má plně zabezpečit rodina. Tento názor je ale naivní a mylný.

Dnešní běžná rodina nemá dostatek volného času (pracovní vytíženost) a někdy je pří- činou i finanční situace rodiny. Často jsme potom svědky toho, že na ulicích potkáváme loudající se malé školáčky s aktovkou na zádech a nudícím se výrazem ve tváři, které po příchodu domů odhodí svou aktovku do kouta, a okamžitě využívají nepřítomnosti rodičů a vrhají se k počítači…

Výše uvedenou situaci lze změnit k dobru dítěte, jeho zařazením do různých volnočasových aktivit. Jako důkaz, že mohou přispět i rodiče, uvádím následující roz- hovor s matkou pěti dětí, paní Královou: „Žádné pravidlo pro volný čas dětí neexistuje, ani žádná střední cesta. Co je platné, když maminka s tatínkem přinesou dítěti ty nej- dražší hračky, protože jsou dobře finančně situováni. Dítě netouží po drahých hračkách, ale po pohlazení, pohádce na dobrou noc a pomazlení. Co tedy chybí, je láska. Dětí k rodičům a rodičů k dětem. V mnoha rodinách je dítě považováno pouze jako doplněk k bytu a jako s takovým se s ním i jedná. Nezájem rodičů a stálé výmluvy týkající se nedostatku času vedou k tomu, že dítě hledá náhradu. Nachází ji většinou v různých partách mezi staršími kamarády, kterým se chce vyrovnat.

V naší domácnosti se nestala televize hlavní náplní života. I s přehrávačem ji považujeme za prostředek, který nám usnadňuje vysvětlit některé věci. Zapínáme ji jen tehdy, když si k ní můžeme sednout všichni společně. To samé se týká i počítače, bez toho se děti obejdou. Ale knížky, to je jiná.“

Myslím si, že pro většinu rodičů je šest let dost dlouhá doba na to, aby své děti naučily základním normám života, tzn. využití svého volného času po příchodu ze školy k osobní hygieně, k domácím pracím (úklid dětského pokoje) a k přípravě do školy na další den.

(15)

15 2.2 Média všeobecně

Na úvod této kapitoly nejprve vysvětlím, co jsou média (soukromá) a masová média (veřejná). Pomocí dostupné literatury objasním postupný vývoj - historii médií od jejích počátků zhruba od poloviny 15. století až po výhled do 21. století. Tuto úvodní část zakončím klasifikací podle technických kritérií.

Co jsou to média? Slovo pochází z latinského výrazu médium, což znamená tolik co „střední, uprostřed, mezi“. Médium má tedy charakter prostředku něco zprostředko- vávat, je prostředníkem. „Média jsou důležitou součástí našeho každodenního života.

Význam pro život společnosti vzrůstal zejména během 20. století v souvislosti s nástupem elektronických médií a tzv. nových médií včetně internetu.“ (Trampota, 2010, s. 7). V nejužším slova smyslu jsou média prostředky masové či mediální komu- nikace, tj.: média tištěná, média elektronická, média nová.

Pan Schellmann ve své publikaci z roku 2004 uvádí, že „v Evropě čte více než 80 procent lidí několikrát týdně noviny, 50 procent čte časopisy, asi pětina obyvatelstva sáhne několikrát v týdnu po knize. Průměrný občan poslouchá tři hodiny denně rozhlas, další tři hodiny se dívá na televizi a až téměř půl druhé hodiny využívá, médium on line.

Není tedy divu, že odborníci přikládají médiím obrovský význam ve společnosti, eko- nomice, politice a technice.“

Dle mého názoru už nejsou na prvním místě k získávání informací noviny a ča- sopisy, lidé si rychle zvykli na využívání internetu, kterému věnují nejvíce času. Hlavně se to projevuje u dnešní mládeže, pro kterou je čtení ztrátou času.

Když jsem se rozmýšlela nad tématem pro svou práci a vybrala jsem si téma média a volnočasové aktivity dětí, zdaleka jsem netušila, že média dokážou zabrat v životě jednotlivce tolik času. Bohužel vzhledem k současnému zrychlenému pokroku elektroniky a techniky, jsou média využívána nejen k nutnému vzdělávacímu a nevy- hnutelnému, ale i dle mého názoru k zbytečnému času trávenému doma před televizí, počítačem, videohrami, namísto možného trávení volného času třeba hrami, kulturou, vycházkami,…

Co mě donutilo se nad tímto tématem zamyslet? Pamatuji si ze svých dětských let, že jsme četli knihy, noviny, kde jsme se dozvěděli něco nového nebo tím jenom

(16)

16

zaplňovali svůj volný čas, třeba i přečtením pohádky, románu…, chodili jsme více ko- lektivně ven, kde jsme trávili hodně času hrami, povídáním… Hlavně jsme měli fyzický kontakt nejen se stejně starými dětmi, ale i s dětmi mladšího a staršího věku. Dnešní děti znají kamarády pouze ze školy anebo virtuální a počítačové. Hry znají pouze ty, které se převážně hrají pomocí elektroniky a nejsou to rozhodně vždy jen dětské hry.

2.3 Masová média

2.3.1 Co jsou masová média

„O „masových médiích“ (a ve stejném významu zástupně jen o „médiích“) pada- jí ve veřejných i soukromých promluvách velmi četné zmínky. Zpravidla se těmito vý- razy rozumí periodický tisk (čili především noviny a časopisy určené široké veřejnosti) a rozhlasové a televizní vysílání, ale stále častěji také veřejně dostupná sdělení na internetu.

Společným charakteristickým rysem je:

A) díky technickým, organizačním a distribučním možnostem jsou (potenciálně) do- stupné neomezenému množství adresátů/uživatelů a (reálně) využívané jejich počtem;

B) nabízejí těmto uživatelům obsahy, které pro ně mohou být z různých důvodů (pro poučení, orientaci ve světě, návody na jednání i jako zdroj zábavy) použitelné;

C) tyto obsahy nabízejí průběžně nebo pravidelně;

D) na zájmu a potřebách uživatelů namnoze závisí samotná existence těchto forem komunikace (ať z důvodu ekonomických, nebo politických, např. stranických);

Masová média jsou obsahově univerzální, mají velkou popularitu a jsou v zásadě veřejné povahy. Samotný pojem masová média odkazuje, jak konstatuje britský socio- log médií Denis McQuail, k „organizovaným prostředkům komunikování, jež je otevře- né, děje se na dálku, dostává se v krátkém čase k mnoha lidem.“ (Jirák in McQuail, 2009, s. 21)

(17)

17 2.3.2 Tisk

Pokud jde o tisk, spadají pod toto označení především periodika (periodický – pravidelně se opakující), tedy víceméně pravidelně vycházející noviny (v dnešní podobě především deníky například Lidová Demokracie, Právo, Mladá fronta Dnes) a časopisy určené široké veřejnosti (Sedmička, Rytmus života, Květy), a v omezenější míře i tisko- viny neperiodické (jedinečné či příležitostné), popřípadě periodické tiskoviny určené úzkému okruhu zájemců (například odborné časopisy History revue, Kynologie, České rybářství).

Pod toto označení „tisk“ patří samozřejmě i tisk knih a knižních obrazových pu- blikací.

Toto vcelku rozvolněné vymezení tiskovin má dva důvody:

1. dnešní podoba deníků, týdeníků, měsíčníků atd., se vyvíjela poměrně pomalu od původně málo stabilní periodicity;

2. to, co považujeme za významný rys dnešních masových periodik, totiž podíl na formování veřejného a politického života, zastávaly v minulosti různé tisko- viny – od knih až po kalendáře.

Dějiny médií se v tomto smyslu počínají nástupem a rozvojem knihtisku a po- kračují ranými projevy tisku (např. letáky či pamflety), a teprve postupně a přes řadu nepravidelných tisků krystalizují do podoby pravidelné skutečně periodické produkce.

(Bednařík, et al. 2011, s. 16, 17)

2.3.3 Film a kinematografie

„I když je film z hlediska výkladu dějin masových médií spíše doplňkové téma, nelze přehlédnout, že alespoň část filmové produkce nese některé rysy masové komuni- kace. Existují produkty, které měly a mají masový charakter – např. westerny, grotesky, dobrodružné příběhy. Jsou dějinné okamžiky, kdy se film stává součástí politického dění, nebo naopak výrazem liberalizace a demokratizace.“ (Bednařík, et al. 2011, s. 17)

(18)

18

Film, hlavně v komunistických zemích ve druhé polovině dvacátého století, se stal nástrojem politické propagandy a k uplatňování politických komunistických ambicí.

2.3.4 Vysílací média

„Vysílací média, tedy rozhlas a televize, jsou jako masová média daleko snáze vymezitelná. Neustavovala se ostatně – na rozdíl od tisku – jako výraz a nástroj spole- čenské změny. Spíš byla technologickým pokrokem, který si teprve postupně hledal svou sociální, kulturní i estetickou pozici. Teprve později do rozhlasu pronikly žurnalis- tické prvky. Později bylo vysíláno v přímém přenosu. V počátcích televizního vysílání byla převzata řada rozhlasových pořadů.“ (Bednařík, et al. 2011, s. 18)

Před nástupem televize se scházely rodiny u rozhlasových přijímačů, které in- formovaly (mobilizace 1938), realizovaly hry a předkládali posluchačům různé rady a pokyny. Velmi často přinášely do bytů posluchačů koncertní hudbu. S příchodem te- levize si většina obyvatel rozšířila své znalosti a poznání. Hlavní zásluhu na tom měly dokumentární pořady cestopisné, vědecké a naučné. To, co si dosud při poslechu rádia mohli jen představovat ve své fantazii, jim nyní zprostředkovala televize i vizuálně.

2.3.5 Internet

Internet je v diskusi o tom, jak lze média chápat, především jako specifické a technologické prostředí, v němž se nabízí možnost využití nejrůznějších produktů, z nichž jen některé (zpravodajské servery, blogy, YouTube, ale také veřejně přístupné sociální sítě typu facebook či twitter atd.) nesou rysy charakteristicky masové komuni- kace, zatím co celá řada dalších možností využití internetu (e-mail, Skype, ICQ, chaty apod.) má daleko blíže ke komunikaci soukromé a interpersonální.

Přes výše konstatované je základní model komunikace velkých uživatelských portálů a zpravodajských serverů založen na směřování: z centra na periférii. Stejně jako u „tradičních“ médií i internetová komunikace nese stále zřetelněji rysy masových médií a to: dostupností, organizačním zajištěním, podílem na veřejném životě (mobili-

(19)

19

zační a propagandistický potenciál sociálních sítí je zřejmý a v politické komunikaci stále hojněji využívaný), komercializací a komodifikací, stejně jako snahou po aktuál- nosti a rychlosti (okamžitosti) dodání sdělení. (Bednařík, et al. 2011, s. 18, 19)

Nejnovějšími novinkami na internetovém trhu jsou chytré telefony a tablety, kte- ré svým technologickým zpracováním a přitom jednoduchostí obsluhy vyhovují i dě- tem.

2.3.6 Vztah masových médií a žurnalistiky

V předcházejícím výkladu jsme se v souvislosti s nástupem a rozvojem maso- vých médií několikrát zmínili o žurnalistice, tedy o jevu, který je s existencí masových médií těsně spjat a to tak těsně, že s nimi v některých fázích jejich vývoje a v některých kontextech je téměř totožná. V českém jazykovém úzu jsou téměř synonymické výrazy žurnalistika a novinářství. Bohužel z češtiny se téměř vytratil výraz žurnalismus (ve starším tvaru žurnalism), s nímž ještě běžně pracovala sociologie a politická literatura první třetiny 20. století (výrazně ji můžeme objevit např. v textech T. G. Masaryka a E. Beneše).

Žurnalistikou se rozumí praxe referování o aktuálním dění (o nejrůznějších důle- žitých, podstatných, zajímavých, otřesných nebo bizarních událostech či přírodních je- vech, nebo činech a jejich aktérech). V tomto smyslu je žurnalistika typem veřejné ko- munikace, respektive specifickým diskursem, popřípadě souborem dílčích diskursů (za takový dílčí diskurs lze považovat např. zpravodajství). Pro tento význam slova žurna- listika by právě bylo nad míru příhodné použít výraz „žurnalismus“ (a v tomto významu se také v minulosti hojně používal).

Ve významu slova žurnalistika je obsažen i odkaz ke konkrétním sdělením novi- nářské povahy distribuovaným masovými médii. Způsoby uspořádání žurnalistických sdělení (textové vzorce někdy označované jako žurnalistické žánry – fejetony, eseje, rozhovory) jsou v čase proměnnou jevovou stránkou mediální produkce a jako takové jsou svébytným výrazem dějin médií, skrze něž se projevuje „dobový žurnalismus“.

(Bednařík, et al. 2011, s. 19, 20)

(20)

20

V posledních letech podle mě žurnalistika jako taková upadá. Novináři sice dále používají různé textové žánry, ale hodně z nich si myslí, že čím více použijí vulgarismů, tím budou články srozumitelnější a sdílnější. „Krása“ slov se stala něčím méně vhod- ným. Škoda jen, že tím trpí naše nádherná česká řeč.

2.4 Rozlišení základních skupin či typů médií

Tyto základní skupiny jsou rozlišovány – definovány tím, jakým způsobem při- spívají k zajištění komunikace.

2.4.1 Primární média

Do tohoto souboru se zařazují všechny prostředky neverbální komunikace, na- příklad intonace, mimika, gesta. Sem patří i přirozený jazyk například čeština. Primární média patří mezi vývojově nejstarší a jsou původně určena k interpersonální komunika- ci, jsou základním komunikačním prostředkem, který je využíván v každé sociální ko- munikaci. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 36, 37)

Pan Schellmann ve své publikaci z roku 2004 uvádí, že odesílatel ani příjemce nepoužívají technické prostředky. Omezují se na možnosti komunikace dané člověku přírodou, tedy lidský hlas, gestikulaci a mimiku.

2.4.2 Sekundární média

Úkolem těchto médií je překonávat časovou a prostorovou omezenost komuni- kace (typickým příkladem se při zachování místa a času stává dialog dvou lidí „tváří v tvář“). Sekundární média jsou všechny technické vymoženosti, které dovolují komu- nikovat na větší vzdálenosti nebo přes hranice času. Za sekundární komunikační média lze považovat také všechny prostředky, které vypracovávají záznam sdělení. Mám na mysli nejen obrázky, ale hlavně písmo, tisk a nejrůznější prostředky mechanického,

(21)

21

analogového nebo digitálního nahrávání. Do této kategorie se řadí i nástěnné pravěké kresby, služby poslů, následované poštami, signalizace a nakonec i přenosová a vysílací technika až po dnešní počítačové komunikační sítě. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 37, 40)

2.4.3 Terciární média

Sekundární média fakticky představují technickou podporu primárních médií, ale stále jsou hlavní pro interpersonální komunikaci, komunikaci mezi jednotlivci. Bylo stále nutnější, aby se některá sdělení z jednoho centra dostala pokud možno k více lidem najednou, bez ohledu na jejich osobní zájmy, dispozice a potřeby. Tato potřeba se jevila stále naléhavější vzhledem ke složitosti uspořádání lidské společnosti, a proto vedla k jejich vzniku. V procesu modernizace společnosti se terciárními médii stala především masová média. Komunikační a uživatelské aktivity, které masová média umožňují, už nemají úzký charakter, jsou zespolečenštělé a zmasovělé. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 40)

2.4.4 Síťová (kvartární) média

Nástup počítačů, rozvoj internetu, vznik celosvětové sítě „www“ vedly k tomu, že mohou být sekundární a terciární média využívána v podobě počítačů napojených na telefonní síť využívající digitalizovaný signál. Pro síťová média je charakteristické, že slouží současně jako podpora interpersonální (například e-mail, chat) i masové ko- munikace. Jako například portály tradičních masových médií, zpravodajské portály, vyhledávače. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 40)

2.5 Mladší školní věk a média

Dítě vystavené vlivu médií (televize, film, video) vnímá obsahy, které jsou pre- zentovány jinak než je tomu u dospělých osob. Bylo zmíněno, že pro dítě mladšího školního věku je typický realistický přístup. Díky médiím jsou pro dítě prezentované

(22)

22

příběhy více realistické než například příběh, který je dítětem sám čten nebo čte-li mu ho někdo jiný. Například: V populárním kresleném filmu Jen počkej, zajíci, je postava vlka většinou vykreslena s hořící cigaretou. Je rozdíl, když dítě toto vidí na obrazovce, než když si přečte „kouřící vlk“.

Dítě mladšího školního věku ještě nedovede pochopit stylizované příběhy, prvky ironie, skutečnosti či fantazie. Dítě se chce vyrovnat důležitým osobám (otec, dědeček, vrstevníci) a věnuje pozornost atraktivnosti a ztotožnění se s figurami představujícími určitý ideál. Ať už jde o ideál dosažitelný či nikoli, ve smyslu pozitivním či negativním.

Dítě má za to, že co uvidí na obrazovce, může být neskutečné nebo naopak. Jako pří- klad uvádím případ, který se stal v rodině mých známých: Dvě holčičky (7 a 9 let) se dívaly s rodiči na hororový film. Film je tak zaujal, že ho druhý den, když byly samy doma, zhlédly ještě jednou. Další den při hře s kamarády se jedné z nich nelíbila jejich reakce na určitý podnět, a jako ve filmu začala kamarády ohrožovat nožem. Její jednání odpovídalo přesně filmovému hrdinovi z hororovho filmu.

„Další studie zaměřené na využívání internetu předškolními a mladšími školními dětmi byly publikovány v materiálu Always connected: The new digital media habits of young children (Gutnick, A. L., Robb, M., Takeuchi, L., & Kotler, J.), který v roce 2010 vydal Sesame Workshop. Tato studie se týká obyvatelstva Spojených států amerických, tedy dalšího představitele vyspělých zemí. I zde získané výsledky potvrzují, že se snižu- je věk, v němž děti začínají užívat internet, a zvyšuje se doba, kterou tráví online. Kon- krétní údaje říkají, že ve věku tří let je čtvrtina dětí online denně, o dva roky později je to již téměř polovina. Ve věku osmi let používají dvě třetiny dětí internet denně, při- čemž tráví online v průměru 28 minut. Desetileté děti pak 46 minut, což je dvojnásobný nárůst oproti roku 2006.

Všechny studie se shodují na tom, že kolem osmého roku věku dítěte nastává výrazný posun schopností a dovedností spojených s využíváním internetu (Yarto, 2009).

Rozšiřuje se spektrum aktivit, které jsou děti na internetu schopny vykonávat, mění se jejich návyky a specifikuje osobitost využívání tohoto média. Tento zlom je způsoben několika faktory. Jednak většina dětí v tomto věku zvládá na dobré úrovni čtení a také psaní, ať už ručně či na klávesnici (Findal, 2009). Zvětšuje se kapacita paměti a zvyšuje doba, po kterou jsou schopny se soustředit, na vyšší úroveň se dostává také logické myšlení. Vysoké úrovně též dosahuje jemná motorika, což umožňuje manipulaci

(23)

23

i s drobnými ovladači. Celkově se před dítětem v tomto věku otvírá celý nový svět WWW, je schopno vyhledávat informace, psát a posílat vzkazy, být aktivní na sociál- ních sítích (Findal, 2009). Podle dostupných dat na tyto změny děti také méně sledují online videa, zatímco čas věnovaný hrám se nemění.“ (Sdružení Linka bezpečí in Se- same Workshop, Yarto, Findal, 2012, s. 22, 23)

Výše citovaný text pochází z amerického výzkumu, nic to nemění na tom, že totožná zjištění vyplývají i z výzkumů obyvatel České republiky. Na doplnění uvádím příklad z mého okolí: Kamarádčina dcerka je čtyřletá. Pozorováním svého o rok staršího bratra se naučila používat počítač a internet, to znamená, sama si jej zapne, najede si na webový prohlížeč, v záložkách vyhledá příslušnou internetovou stránku a spustí vi- deo či hru. Toto vše začalo již kolem jejích dvou let.

K internetu můžeme ještě přiřadit používání „chytrých telefonů“ a „tabletů“. Lze předpokládat, že jejich aplikace se stanou běžnou součástí života dětí mladšího školního věku velmi rychle. I když výše uvedené mluví pro rozvoj dítěte, je třeba, aby zmíněné prostředky nebyly samotnými dětmi časově zneužívány. Je zapotřebí, aby dospělí správně rozvrhli volný čas dítěte na dobu, kterou budou trávit jinak než jen před tele- vizními a počítačovými obrazovkami. Je na rodičích, aby dětem určili, jak dlouhou do- bu mohou média využívat, dobu na sportování, hry, styk s kamarády a domácí konver- zaci.

Vzhledem k tomu, že plusy a mínusy, které mohou internet a moderní technolo- gie znamenat pro děti mladšího školního věku, jsou dle mého názoru vyrovnané.

V tomto případě lze jen doporučit všem těm, kteří uvádějí děti do světa moderních tech- nologií, aby se drželi zdravého rozumu.

2.6 Historie médií

2.6.1 Od poloviny 15. století do 80 let 18. století

Potřeba získávat informace nebyla nová a rozvíjela se v tradičních, středověkých podmínkách, a to zvláště v šlechtických a církevních kruzích, ale také mezi bohatými

(24)

24

měšťany. Prvotní informování probíhalo formou dopisů, které doručovali poslové. Po- stupně se ustálilo, že informace určené širšímu okruhu čtenářů byly umisťovány na ko- nec dopisů nebo do samostatné přílohy tak, aby bylo zachováno soukromí. Již v této době existovaly tzv. psané noviny. Zásadní význam pro modernizační proces měl vyná- lez knihtiskařského zařízení s vyměnitelnými literami, které kolem roku 1455 sestrojil zlatník Johanes Gutenberg z německého města Mohuče (Mainz) na Rýně. Pokud se týká tisku v Čechách do konce patnáctého století, bylo vydáno 44 tisků (1488 a 1497 vyšla česky bible), je možné nalézt i psané noviny. Vzhledem k rozvoji tiskárenství a nárůstu tiskárenských kapacit se podařilo, že vedle knih se začaly tisknout i další materiály (např. kalendáře, úřední oznámení, parte…). (Bednařík, et al. 2011, s. 37, 38, 47)

V 17. století český tisk stagnoval a jeho stav dokládal hospodářský úpadek, ale i oslabený jazykově český živel v habsburském soustátí. V roce 1527 uvedeno do provo- zu poštovní spojení Praha – Vídeň přes Jindřichův Hradec. V roce 1689 dostaly privile- gium německé noviny – tiskárna Arnoltů. (Bednařík, et al. 2011, s. 51)

Během 18. století se pak spolu s rozvojem měšťanské společnosti začala zvyšo- vat vzdělanost, vznikaly kavárny a čítárny, kde se formovala první moderní veřejnost, jako prostor pro střetávání politických názorů i řešení problémů a otázek společného zájmu. Na stránkách novin se stále častěji objevovaly cenové přehledy, rady či informa- ce o vynálezech a nových výrobcích. Začaly vycházet i časopisy, tedy periodika, která čtenářům nabízela rozptýlení a možnost nových oblastí zájmů (umění,…). V druhé po- lovině 18. století již byla struktura i denního tisku plně rozvinuta, v řadě Evropských zemí a měst vycházelo více titulů denního tisku (v roce 1785 byly založeny londýnské The-Times) i časopisů, tisk měl nejen informační, ale také politickou a zábavní funkci.

(Bednařík, et al. 2011, s. 40, 41)

Na přelomu 18. a 19. století vycházely v Čechách časopisy, které byly překlady německých vědeckých časopisů. (Bednařík, et al. 2011, s. 37)

2.6.2 Tisk v 19. století

Společenské procesy, které se promítly do vývoje médií, měly značný vliv na rozšíření tisku stejně tak, jako technologické a technické inovace. Zlepšily se tím

(25)

25

podmínky jejich výroby i distribuce (například: Königův rychlolis tiskl v roce 1820 zhruba tisíc pět set výtisků za hodinu). Technologie a technika umožnila zvýšení výko- nu až na pět tisíc výtisků za hodinu. Průmyslová výroba papíru v rolích snížila jeho cenu. (Bednařík, et al. 2011, s. 65)

K dalšímu výraznému zvýšení masového tisku došlo ve 30. až 40. letech výro- bou tzv. penny papers (paper back).

Penny papers byly samostatné listy určené široké čtenářské vrstvě. Nehlásily se k žádnému politickému směru ani politické straně. Což ovšem neznamená, že by nebyl tisk využit například v obdobích voleb. Kladly důraz na místní zpravodajství, informace o každodenních společenských událostech, rovněž informovaly o kriminálních a trest- ních činech a přinášely zprávy ze světa zajímavostí a senzací.

2.6.3 Poslední dekáda 20. století a výhled do 21. století

Konec 20. století je obdobím, které přineslo nástup počítačových sítí a šíření in- ternetu. V prostoru využívání moderních technologií jako nového zdroje prostředků lze v tomto čase vysledovat posílení snah o využívání komunikační a výrazové specifičnos- ti digitálních multimédií. Toto pak ústí v počítačové či digitální umění, jež se vyznačuje kombinací různých kódů obrazových (počítačově upravených fotografií, grafiky, počí- tačové animace, nejrůznějších video nahrávek apod.), zvukových (hudebních i rucho- vých) a textových (nejen postupů tradičního literárního vyprávění a přednesu poezie, ale i možností nelineárních hypertextů s alternativní, resp. nestabilní podobou a interaktiv- ním tvořivým vstupem uživatele).

Nástup těchto digitálních médií ovlivnil a posunul i starší směry uměleckého vý- razu („…například surrealismus se nechal inspirovat moderními komunikačními tech- nologiemi a v dílech autorů, jako je výtvarník James Seehafer, nabyl podoby někdy označované jako massurrealismus.“ Bednařík, et al, 2011, s. 358). Největší změna byla zaznamenána v rozvoji digitalizovaného telekomunikačního spojení satelity a optickými vlákny a nástupem globálních počítačových sítí.

(26)

26

Média v internetovém prostředí začala postupně doplňovat a někdy i nahrazovat tisk a rozhlasové a televizní vysílání, oslabovat hudební průmysl a přebírat další funkce.

Například v textovém editoru je velmi důležitá úloha tezauru encyklopedických znalostí nebo úloha prostředí pro administrativní styk. Periodický tisk oslabený již v předcháze- jícím období televizí, začal výrazně ztrácet na významu a ekonomické síle. Naopak webové vyhledavače se staly novým médiem a velmi úspěšnou komoditou.

V roce 1991 byla britským expertem (Tim Berners-Lee) vytvořena první webová stránka. Hlavním komerčně úspěšným vyhledávačem byl Lycos, po něm následovaly například Yahoo!, Altavista nebo Google. (Bednařík, et al. 2011, s. 359, 360)

Během devadesátých let byl využíván internet jako nová možnost pro podnikání a obchodování pro spoustu lidí na celém světě. Vzestupnou tendenci zaznamenávají spekulace při burzovních operacích, které se slibně vyvíjejí do roku 2001, kdy objem spekulativního kapitálu překračuje kritickou mez, rovněž dochází k propadu interneto- vých obchodů.

Internet jako takový přináší i nová rizika:

• rozšíření oblasti sociální nerovnosti (ti co přístup k internetu mají a ti co nemají)

• nová možnost trestního jednání (počítačová kriminalita, webové stránky s dětskou pornografií)

• přibývá nová forma sociálně patologického chování (klamání vymyšlenou iden- titou).

Lze tedy konstatovat, že internet přinesl na jedné straně velký pokrok v komunikaci, ale na druhé straně přinesl neznámé stránky kriminality, což ovšem zna- mená zvýšené nebezpečí hlavně pro rodiče malých dětí.

(27)

27 3 Praktická část

3.1 Cíl výzkumu

Zjistit specifika trávení volného času dětí mladšího školního věku se zaměřením na uplatnění médií.

3.2 Výzkumný problém

Jak využívají děti mladšího školního věku ve svém volném čase média?

3.3 Výzkumné otázky

1) Kolik dětí dochází na zájmové kroužky?

2) Jakým kroužkům se děti věnují nejvíce?

3) Kolik času týdně děti tráví zájmovými kroužky?

4) Jaká média využívají děti nejčastěji ve svém volném čase?

5) Kolik času denně děti tráví využíváním medií?

6) Kolik času týdně tráví rodiče společně se svými dětmi?

3.4 Metodika šetření

Ke zjištění dat jsem použila dotazníkové šetření, které je velmi frekventovanou metodou získávání dat v pedagogickém výzkumu. Gavora (2010, s. 121) vymezuje do- tazník jako způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Při se- stavování dotazníku musíme mít jasně stanovený cíl.

Vytvořený dotazník obsahuje polootevřené a uzavřené položky.

(28)

28 3.5 Organizace výzkumu

Zpracovaný dotazník jsem zveřejnila na internetových (facebookových) strán- kách v několika skupinkách i na svém profilu, kde jsem požádala rodiče, kteří mají do- ma dítě/děti mladšího školního věku, zda by mi dotazník vyplnili ve dnech 11. – 16. 3. 2014. Vyplněné dotazníky mi zaslalo celkem 52 respondentů.

3.6 Výzkumný soubor

3.6.1 Pohlaví respondentů

Tabulka č. 1

žena 46

muž 6

Z celkového počtu 52 respondentů bylo 46 žen (88 %) a 6 mužů (12%).

(29)

29 3.6.2 Věk respondentů – rodičů

Graf č. 1

Ve věku 20 – 25 let odpovědělo 5 respondentů (10 %); ve věku 26 – 30 let 7 responden- tů (14 %); ve věku 31 – 35 let 23 respondentů (44 %); ve věku 36 – 40 let 12 respondentů (23 %) a ve věku 40 a více odpovědělo 5 respondentů (10 %).

10%

14%

44%

23%

10%

20 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 36 - 40 let 40 a více

(30)

30 3.6.3 Věk dětí

Graf č. 2

Ze šetření vyplynulo, že 18 respondentů (35 %) odpovědělo, že má doma šestileté děti;

9 respondentů (17%) má doma sedmileté děti; 4 respondenti (6 %) mají doma osmileté děti; 6 respondentů (12%) má doma devítileté děti; 4 respondenti (8 %) mají doma dese- tileté děti; 4 respondenti (8 %) mají doma jedenáctileté děti a 8 respondentů (15 %) od- povědělo, že mají doma dvanáctileté děti.

35%

6% 17%

12%

8%

8%

15%

6 let 7 let 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let

(31)

31 3.6.4 Pohlaví dětí

Tabulka č. 2

děvče 23

chlapec 29

Z uvedených odpovědí respondentů vyplývá, že z celkového počtu dětí je 23 děvčat (44 %) a 29 chlapců (56 %).

3.7 Výsledky šetření

3.7.1 Zájmové kroužky dětí

Tabulka č. 3

ano 44

ne 8

Na otázku zda děti mají nějaké zájmové kroužky, odpovědělo kladně 44 respondentů (85 %) a záporně 8 respondentů (15 %)

(32)

32 3.7.2 Druhy zájmových kroužků

Graf č. 3

Z odpovědí vyplývá, že 32 dětí (46 %) navštěvuje kroužky sportovního typu, 8 dětí (12 %) dochází do uměleckých kroužků, 14 dětí (20 %) navštěvuje hudební kroužky, 4 děti (6 %) dochází do divadelních kroužků. Dále jsem zjistila, že kromě výše uvede- ných možností 11 dětí (16 %) navštěvují další kroužky: chovatelský, taneční, vaření, jízdu na koni, mažoretky, počítače a jazykové kroužky.

46%

12%

20%

6%

16%

sport umění hudba divadelní jiné

(33)

33 3.7.3 Čas trávený zájmovými kroužky

Graf č. 4

Na danou otázku odpovědělo 23 respondentů (52 %), že jejich děti tráví 1 – 3 hodiny týdně v zájmových kroužcích, 17 respondentů (39 %) 4 – 6 hodin, 4 respondenti (9 %) 6 a více hodin.

3.7.4 Využívání médií

Tabulka č. 4

ano 51

ne 1

Kladně odpovědělo 51 respondentů (98 %), záporně 1 respondent (2 %).

52%

39%

9%

1 - 3 hod 4 - 6 hod 6 a více

(34)

34 3.7.5 Jaká média mohou využívat

Graf č. 5

Z odpovědí vyplývá, že 28 dětí (18 %) respondentů využívá mobilní telefon, 18 dětí (11 %) tablet, 22 dětí (14 %) stolní počítače, 21 dětí (13 %) notebooky, 12 dětí (8 %) herní konzole, 22 dětí (14 %) připojení k internetu a 37 dětí (23 %) ve svém vol- ném čase čte knihy a noviny.

18%

11%

14%

13%

8%

14%

23% mobil

tablet stolní PC notebook herní konzole internet knihy, časopisy

(35)

35 3.7.6 Čas trávený na mobilním telefonu

Graf č. 6

Ze šetření vyplývá, že 18 dětí (67 %) využívá mobilní telefon do 30 minut, do 1 hodiny 7 dětí (26 %), do 2 hodin 1 dítě (4 %), do 3 hodin nevyužívá žádné dítě a více než 3 hodiny využívá 1 dítě (4 %).

67%

26%

4%

0%

4%

do 30 min do 1 hod do 2 hod do 3 hod více než 3 hod

(36)

36 3.7.7 Čas trávený na tabletu

Graf č. 7

Ze šetření vyplývá, že 8 dětí (40 %) využívá tablet do 30 minut, 10 dětí (50 %) do 1 hodiny, 1 dítě (5 %) do dvou hodin, 1 dítě (5 %) do 3 hodin a více než 3 hodiny nevy- užívá žádné dítě.

40%

50%

5% 5%

0%

do 30 min do 1 hod do 2 hod do 3 hod více než 3 hod

(37)

37

3.7.8 Čas trávený na počítači s připojením na internet

Graf č. 8

Ze šetření vyplývá, že 6 dětí (16 %) využívá počítače s možností připojení k internetu do 30 minut, 19 dětí (50 %) do 1 hodiny, 7 dětí (18 %) do 2 hodin, 5 dětí (13 %) do 3 hodin a 1 dítě (3 %) více než 3 hodiny.

16%

50%

18%

13%

3%

do 30 min do 1 hod do 2 hod do 3 hod více než 3 hod

(38)

38 3.7.9 Čas trávený na herních konzolích

Graf č. 9

Ze šetření vyplývá, že 9 dětí (60 %) využívá herní konzole do 30 minut, 3 děti (20 %) do 1 hodiny, 2 děti (13 %) do 2 hodin, 1 dítě (7 %) do 3 hodin a víc než 3 hodiny nevy- užívá žádné dítě.

20% 60%

13%

7%

0%

do 30 min do 1 hod do 2 hod do 3 hod více než 3 hod

(39)

39 3.7.10 Čas trávený četbou knih a časopisů

Graf č. 10

Ze šetření vyplynulo, že 15 dětí (41 %) čte knihy a časopisy do 30 minut, 15 dětí (41 %) do 1 hodiny, 5 dětí (14 %) do 2 hodin, 2 děti (5 %) do 3 hodin a více než 3 hodiny nečte žádné dítě.

3.7.11 Společně trávený čas

Tabulka č. 5

ano 52

ne 0

Na otázku odpovědělo 52 respondentů (100 %) kladně. Záporně neodpověděl nikdo.

41%

41%

14%

5%

0%

do 30 min do 1 hod do 2 hod do 3 hod více než 3 hod

(40)

40 3.7.12 Společný způsob trávení volného času

Graf č. 11

Společné chvíle rodičů s dětmi se náplní velice liší. 45 respondentů (38 %) uvedlo, že jezdí s dětmi na výlety, 19 respondentů (16 %) se věnuje s dětmi sportu, 24 respondentů (20 %) navštěvuje s dětmi bazén, 21 respondentů (18 %) dochází s dětmi za kulturou (divadlo, kino). Dále někteří respondenti (8 %) uvedli, že se svými dětmi jezdí na ko- lech, chodí na procházky, společně si malují, hrají si s nimi, starají se společně o za- hrádku, navštěvují keramické dílny a doma s nimi provádí různé ruční práce či tvorbu.

38%

16%

20%

18%

8%

výlety sport bazén

kultura (divadlo, kino) jiné

(41)

41 3.7.13 Společně trávený čas u médií

Graf č. 12

Z odpovědí vyplývá, že ve 36 případech (33 %) tráví respondenti se svým dítětem volný čas u knih či časopisů, ve 39 případech (35 %) u televize, v 15 případech (14%) na in- ternetu, v 6 případech (5 %) na herních konzolích a ve 14 případech (13 %) na počíta- čích.

33%

35%

14%

5%

13%

kniha, časopisy telefon internet herní konzole počítače

(42)

42 3.7.14 Čas trávený společně s dítětem

Graf č. 13

Z dotazníků plyne, že méně než 1 hodinu neuvedl ani jeden respondent. Jednu až tři hodiny uvedli 3 respondenti (6 %), čtyři až šest hodin 11 respondentů (21 %), sedm až deset hodin uvedlo 7 respondentů (13 %) a deset a více hodin uvedlo 31 respondentů (60 %).

3.8 Shrnutí a diskuse

3.8.1 Výzkumná otázka č. 1: Kolik dětí dochází na zájmové kroužky?

Rozborem jsem zjistila, že 85 % dětí dochází na zájmové kroužky, zbylých 15 % se zájmových kroužků nezúčastňuje. Z dotazníků také vyplynulo, že některé z dětí na- vštěvují více kroužků najednou.

Patnáctiprocentní neúčast v zájmových kroužcích je možné odůvodnit ekono- mickými problémy v rodinách, také zde hraje svou roli nezájem dítěte. V tomto případě

0%

6%

21%

13%

60%

méně než 1 hod 1 - 3 hod 4 - 6 hod 7 - 10 hod 10 a více

(43)

43

je hledání řešení velmi obtížné. Dítě lze namotivovat, ale ekonomickou situaci rodiny mohou změnit jenom sami rodiče.

3.8.2 Výzkumná otázka č. 2: Jakým kroužkům se děti věnují nejvíce?

Ze zájmových kroužků jsou nejvíce navštěvovány sportovní kroužky, celkem 46 % dětí, další místo zaujímají kroužky se zaměřením na hudbu, celkem 20 % dětí a do divadelních kroužků dochází pouhých 6 % dětí. Jako další jsou navštěvovány krouž- ky s uměleckým zaměřením, jazykové kroužky a další.

Myslím si, že návštěvu sportovních kroužků inspirují hlavně sportovně založení rodiče. Kroužky navštěvované dívkami jsou většinou umělecky zaměřené, pohybové.

Návštěvnost hudebních kroužků je setrvalá, ale více zájmu projevují rodiče o návštěvu svých dětí v jazykových kroužcích.

3.8.3 Výzkumná otázka č. 3: Kolik času týdně děti tráví zájmovými kroužky?

Dále jsem zjistila, že děti tráví 52 % svého volného času v zájmových kroužcích týdně jednu až tři hodiny, druhou skupinu tj. 39 % tvoří děti, které v kroužcích týdně tráví čtyři až šest hodin. Šest a více hodin týdně tráví v kroužcích nejméně 9 % dětí.

Ze zjištěných dat vyplývá, že děti tráví v kroužcích poměrně dost svého volného času. Podle mého názoru jsou tato data poněkud zkreslená tím, že některé děti navštěvu- jí jeden kroužek týdně, jiné dítě naopak v týdnu navštěvuje kroužky dva i tři.

3.8.4 Výzkumná otázka č. 4: Jaká média využívají děti nejčastěji ve svém volném čase?

Ohledně využívání médií se ukázalo, že děti ve svém volném čase čtou knihy a časopisy, jde o 23 % dětí; na druhém místě se ukázal u 18 % dětí jako nejčastěji pou-

(44)

44

žívaný mobilní telefon, dále pak stolní počítač s internetem 14 %, notebook 13 %, tablet 11 %, herní konzole 8 %.

Média používaná dětmi se ukázala poplatná době, tzn. že využívají hlavně výdo- bytky posledních let, mezi něž bezesporu patří internet, notebook, tablet. Je zřejmé, že rodiče se snaží bez ohledu na sociální poměry rodiny, zajistit dětem jejich dostupnost.

Trochu mne zarazil výsledek, který avizuje, že děti nejvíce čtou knihy a časopisy, což se mi zdá jako nejméně pravděpodobné. Přikláním se ke skutečnosti, že maminky a tatín- kové, i když šlo o anonymní dotazník, neuvedli pravou skutečnost.

3.8.5 Výzkumná otázka č. 5: Kolik času denně děti tráví využíváním médií?

Dalším bodem mého výzkumu bylo zjistit, kolik času denně tráví děti využívá- ním médií. Ukázalo se, že data vyplývající z předchozí otázky jsou zavádějící. Zjistila jsem, že děti využívají denně média v jiném pořadí. Zatím co v předchozí otázce, která média děti využívají nejčastěji, se ukázalo, že v popředí uvedli rodiče čtení, je pravda, že děti tráví více času na počítačích s připojením na internet, jde o 50 %. Více času – 67 % – pak tráví na mobilních telefonech a 50 % na tabletech. Čet- bou tráví čas 41 %, nejméně využívají denně ve svém volném čase herní konzole.

Z výše uvedeného přehledu vyplynula skutečnost, že se nedá přesně určit kolik času, které dítě skutečně tráví na určitém médiu, některé děti používají z uvedených médií dvě i tři průběžně. To znamená: dítě například sedí půl hodiny u internetu, dalších deset minut používá mobil, vrátí se k počítači, po delším čase od něj odejde a začne se věnovat tabletu.

3.8.6 Výzkumná otázka č. 6: Kolik času týdně tráví rodiče společně se svými dětmi?

Zjistila jsem, že z celkového počtu respondentů 60 % rodičů stráví se svými dětmi deset a více hodin volného času týdně. Bohužel, pouze 13 % se věnuje dítěti sedm

(45)

45

až deset hodin týdně, 21 % tři až šest hodin a 3 % jednu až tři hodiny, což je dle mého názoru naprosto nedostačující.

Ukázalo se, že volný čas dítěte si rodiče představují rozdílně. Dost dobře nechá- pu ty, kteří uvedli, že s dítětem tráví jednu až tři hodiny týdně. Tuto dobu lze předpo- kládat u rodičů pracujících ve směnném provozu. Přesto si myslím, že ve víkendové dny, tj. v sobotu a neděli, by se jim rodiče měli věnovat. Právě víkendové dny jsou vhodné k tomu, aby například maminka si povídala se svou dcerkou nad záhonkem ja- hod, a synek tatínkovi pomáhal vyrobit ptačí budku. Skutečnost je ovšem taková, že rodiče v tyto dny věnují čas sami sobě, regeneraci po pracovním týdnu, posezení s přáteli. Takovým rodičům bych doporučila, aby se zamysleli nad tím, co je pro ně pri- oritou, zda si povídat se známými nebo být se svými dětmi například na hřišti.

4 Závěr

Bakalářská práce se věnovala problematice využívání volného času mladšího školního věku se zaměřením na média. Jedním ze záměrů bylo zmapování využívání volného času, četnost navštěvování zájmových kroužků, volný čas trávený s rodiči, ur- čení médií využívaných dětmi ve svém volném čase. Organizování volného času dětí mladšího školního věku mohou zásadně ovlivnit rodiče, pedagogové, a vlastně i ostatní členové rodiny. Mnoha rodičům jde o to, aby děti se nestaly závislými na médiích. Pro- to organizují jejich volný čas, chodí s nimi na výlety, seznamují je s přírodou, někteří rodiče kladou důraz na větší společenské a umělecké hodnoty, proto s dětmi navštěvují kulturní a společenská zařízení, tzn. divadla, kina, koncerty.

Je zde však i existence dětí, jejichž rodiče nezajímá, jak dítě tráví svůj volný čas.

Nesledují, co jejich děti ve svém volném čase dělají a děti toho následně v hojné míře využívají. Pro takové dítě je nepřítomnost rodičů vítána, protože mu umožňuje nekont- rolovaný přístup k médiím. Internet se pro dítě nestává nositelem dobrých informací, ale dítě na něm vyhledává takové stránky, které jsou pro jeho věk naprosto nevhodné. Dítě se věnuje různým hrám, většinou jde o hry násilného charakteru, které se pak odráží v jeho chování na veřejnosti, ve třídě, mezi kamarády.

(46)

46

Při realizaci praktické části mé bakalářské práce jsem zjistila, že poměrně velká část dětí mladšího školního věku navštěvuje zájmové kroužky různého zaměření. Pro- mítá se zde jako záměr rodičů, aby děti využívaly svůj volný čas smysluplně. Velkou roli zde ale hraje ekonomická situace rodiny. Přesto si myslím, že je možné zaplnit vol- ný čas dítěte tím, že rodiče odloží svoje vlastní pohodlí a tento získaný čas věnují ko- munikaci, hrám a učení se svými dětmi.

Závěrem lze konstatovat, že média, ať už jde o internet, televizi či mobilní tele- fony, jsou dobrým pomocníkem pro rozšiřování znalostí a vědomostí, intelektu. Je ale nutné je správně používat, a pokud se týká dětí, věnovat více pozornosti k jakým úče- lům je používají.

(47)

47 5 Literatura a použité zdroje

BEDNAŘÍK, P., et al., 2011. Dějiny českých médií od počátků do současnosti. 1. vyd.

Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3028-8.

BUERMANN, U., 2009. Jak (pře)žít s médii: Příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. 1. vyd. Hranice: Fabula. ISBN 978-80-86600-58-1.

GAVORA, P., 2010. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozš. vyd. Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-185-0.

JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B., 2009. Masová média. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80- 7367-466-3.

KRČMÁŘOVÁ, B., et al., 2012. Děti a online rizika. 1. vyd. Praha: Sdružení Linka bezpečí. ISBN 978-80-904920-2-8.

NOVOTNÁ, L., et al., 2012. Vývojová psychologie. 4. vyd. Plzeň: Západočeská univer- zita v Plzni. ISBN 978-80-261-0115-4.

PÁVKOVÁ, J., et al., 2008. Pedagogika volného čas: Teorie, praxe a perspektivy vý- chovy mimo vyučování a zařízení volného času. 4. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80- 7367-423-6.

PTÁČEK, R., KUŽELOVÁ, H., 2013. Vývojová psychologie pro sociální práci. In:

Mpsv.cz [online]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14788/psychologie.pdf ISBN 978-80-7421-060-0.

REIFOVÁ, I., et al., 2004. Slovník mediální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-926-7.

SCHELLMANN, B., et al., 2004. Média – základní pojmy – návrhy – výroba. 1. vyd.

Praha: Europa-Sobotáles. ISBN 80- 86706-06-0.

TRAMPOTA, T., VOJTĚCHOVSKÁ, M., 2010. Metody výzkumu médií. 1. vyd. Praha:

Portál. ISBN 978-80-7367-683-4.

(48)

48 6 Seznam příloh

Příloha A – Dotazník

(49)

Příloha A Dotazník

Dobrý den,

jsem studentkou Pedagogiky volného času na TUL. Obracím se na vás s prosbou spolupráce na výzkumu, který je součástí mé bakalářské práce, která je sestavena na základě využívání médií ve volném čase dětí.

V položkách, kde není uvedeno jinak, zaškrtněte pouze jednu možnost.

Mnohokrát Vám děkuji za Vaší ochotu s vyplněním mého dotazníku, který je anonymní, tudíž nemůže dojít ke zneužití dat a informací.

S přáním hezkého dne Lenka Heřmanová

1. Dotazník vyplňujete jako:

žena

muž 2. Jste ve věku:

20 - 25 let

26 - 30 let

31 - 35 let

36 - 40 let

40 a více

(50)

3. Kolik let je Vašemu dítěti?

6 let

7 let

8 let

9 let

10 let

11 let

12 let 4. Jakého pohlaví je Vaše dítě?

děvče

chlapec

5. Má Vaše dítě nějaké zájmové kroužky?

ano

ne

6. Jaký druh zájmového kroužku Vaše dítě má?

Můžete využít více možností

sport

umění

hudba

divadelní

Jiné:

(51)

7. Kolik času týdně Vaše dítě tráví zájmovými kroužky?

1 - 3 hod

4 - 6 hod

6 a více

8. Využívá Vaše dítě ve svém volném čase nějaké médium?

ano

ne

9. Jaké médium ve svém volném čase Vaše dítě smí využívat?

Můžete využít více možností

mobil

tablet

stolní PC

notebook

herní konzole

internet

knihy, časopisy

(52)

10. Kolik času denně tráví Vaše dítě ve svém volném čase na médiu?

do 30 min do 1 hod do 2 hod do 3 hod více než 3

hod

Mobil

Tablet

Počítače s možností při- pojení na in- ternet

Herní konzole

Knihy, časopi- sy

11. Trávíte se svým dítětem společně volný čas?

ano

ne

12. Jak společně trávíte volný čas?

Můžete využít více možností

výlety

sport

bazén

kultura (divadlo, kino)

Jiné:

(53)

13. Trávíte společně se svým dítětem i volný čas u médií?

Můžete využít více možností

kniha, časopisy

televize

internet

herní konzole

počítače

14. Kolik hodin týdně trávíte společně se svým dítětem?

méně než 1 hod

1 - 3 hod

4 - 6 hod

7 - 10 hod

10 a více

References

Related documents

Hlavním cílem anketního šetření bylo poukázat na využití volného času s pomocí současných trendů jógy jako volnočasové aktivity ve velkém množství

Hlavním cílem je zjistit informace o pohledu a představě rodičů i dětí na aktuální nabídku volnočasových aktivit v jejich škole ale i mimo ni. Prostřednictvím

 Děti potřebují ve svém blízkém okolí zcela specifické zkušenosti s prostorem a časem. Mnoho dětí je například často vtěsnáno do úzkého

Druhou částí je výzkum pomocí dotazníku, kterým jsem se snažila zjistit spokojenost rodičů s nabídkou volnočasových kroužků, které pořádá škola, a výhody,

Pro přiblížení obsahu dotazníkové šetření – zabývalo se povědomím žáků o kroužcích nabízených školou, jaké zaměření kroužku žáky nejvíce zajímá, zda

Teoretická část se zabývá vymezením pojmů, které se vztahují k tématu volný čas, historie trávení volného času, jeho funkce a činitele, vysvětluje vztah

Cílem práce je porovnat možnosti a reálné využití volného času dětí ve městech a na venkově a analyzovat to, jak děti mladšího školního věku tráví volný čas..

Na začátku předškolního období se u dítěte nejčastěji setkáme s otázkou „Proč?“ (Koťátková, 2014, s. Nevnímá jiţ věci jako objekt, ale všímá si více