TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Fakulta strojní
Katedra obrábění a montáže Studijní rok : 2010 / 2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno a příjmení : Josef H u r s k ý Studijní program : B2341 Strojírenství
Obor : 2301R030 Výrobní systémy
Zaměření : Řízení výroby
Ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách se Vám určuje diplomová práce na téma:
Aplikace metody SMED při přetypování montáže žacích malotraktorů v SECO Group a.s. Jičín
Zásady pro vypracování :
(uveďte hlavní cíle bakalářské práce a doporučené metody pro vypracování)
1) Úvod, seznámení s výrobním programem podniku.Popis výchozího stavu montáže .
2) Současný stav výroby žacích malotraktorů.
3) Analýza výchozího stavu montáže žacích malotraktorů Crossjet a Briggs.
4) Vyhodnocení produktivních a neproduktivních činností na lince montáží.
5) Zaměření na časové rozdíly na jednotlivých operacích.
6) Zdůvodnění výběru metody SMED,její charakteristika.
7) Návrh zlepšení za pomocí metody SMED.
5) Zhodnocení navrhovaného řešení a závěr.
- forma zpracování bakalářské práce:
- průvodní zpráva: 40 stran textu
- grafické práce: dle potřeby
Seznam literatury (uveďte doporučenou odbornou literaturu):
1) Zelenka, A., Preclík,V., Haninger, M.: Projektování procesů obrábění a montáží, ČVUT Praha 1999, 190 s, ISBN 80-01-02013-4.
2) Preclík,V.: Průmyslová logistika, ČVUT Praha 2000, 116 s, ISBN 80-01-02139-4.
3) Zelenka, A., Preclík,V.: Racionalizace výroby. ČVUT Praha 2004, 132 s.
4) Podniková dokumentace a podklady.
Vedoucí bakalářské práce: Ing, Jan Frinta,CSc,
Konzultant: Ing. Karel Braun, SECO Group a.s., Jičín
L.S.
Doc. Ing. Jan Jersák, CSc. Doc. Ing. Miroslav Malý, CSc.
vedoucí katedry obrábění a montáže děkan
V Liberci, dne xx. yy. zzzz
Platnost zadání bakalářské práce je 15 měsíců od výše uvedeného data (v uvedené lhůtě je třeba podat přihlášku ke SZZ). Termíny odevzdání bakalářské práce jsou určeny pro každý studijní rok a jsou uvedeny v harmonogramu výuky
Označení BP : 1146 Řešitel : Josef Hurský
Aplikace metody SMED při přetypování montáže žacích malotraktorů v SECO Group a.s. Jičín.
ANOTACE :
Bakalářská práce zpracovává analýzu přetypování výrobní linky ze stroje Snapper na stroj Crossjet. Tato práce také obsahuje návrh využití metody SMED při přetypování výrobní linky.
Hlavním cílem je snížit neproduktivní časy při přetypování a následný návrh řešení ke zlepšení.
The SMED method application during mowing tractors type cast in SECO Group a.s., Jičín.
ANNOTATION :
This bachelor paper deals with analysis of assembly line type-cast from the Snapper type to the Crossjet type. The thesis also contains a
concept of the SMED method utilization within assembly line type-cast.
The main target is to lower non-productive time during the type-cast and to suggest a solution leading to improvement.
Klíčová slova : MONTÁŽ, PŘETYPOVÁNÍ, PRODUKTIVNÍ, NEPRODUKTIVNÍ ČAS
Key words : ASSEMBLY, TYPE-CAST, PRODUCTIVE, NON-PRODUCTIVE TIME
Zpracovatel: TU v Liberci, KOM Dokončeno: 2010
Archivní označ. zprávy: 1146 Počet stran: 58
Počet příloh: 1 Počet obrázků: 26 Počet tabulek: 4 Počet grafů: 10
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL)
nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Datum
Podpis
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Janu Frintovi Csc. za poskytnutí cenných rad a důležitých informací při práci na této bakalářské práci.
Dále děkuji Ing. Karlu Braunovi za konzultace o postupu této práce a
pracovníkům firmy SECO Group a.s. Jičín za jejich ochotu, trpělivost, strávený čas a poskytnutí důležitých informací o podniku.
5
Obsah bakalářské práce
1. Úvod ……….……8
1.1 Historie podniku ...……….…..8
1.2 Výrobní program podniku – divize strojírna ...……….….10
2. Divize žací technika ……….…….11
2.1 Porovnání jednotlivých typů ……….…... 11
2.2 Celosvětová poptávka žací techniky za rok 2008 / 2009 ……….….12
2.3 Výrobní sortiment žacích malotraktorů ………....12
2.4 Popis současného stavu výroby SN a SC ……….…19
2.5 Porovnání taktů ……….…23
3. Analýza současného stavu přetypování výrobní linky ze stroje Snapper na stroj Crossjet ……….…. 26
3.1 Layout montážní linky ……….….27
3.2 Analyzování činností pracovníků při přetypování výrobní linky ………....29
3.3 Vyhodnocení jednotlivých pracovních činností ………...36
4. Vyhodnocení produktivních a neproduktivních činností na výrobní lince …....37
4.1 Zhodnocení analýzy přestavby výrobní linky ze stroje Snapper na stroj Crossjet....38
4.2 Výhody a nevýhody při přestavbě výrobní linky ……….…....39
4.3 Současná výměna komponentů a nářadí při přestavbě ……….…....40
4.4 Analýza operace 10 ………...…..….42
5. Zaměření na časové rozdíly na jednotlivých operacích ………..….43
5.1 Zhodnocení časových rozdílů na jednotlivých operacích……….……44
6. Užití metody SMED v řešení úkolu zadání, charakteristika …… ………… ….45
6.1 Návrh zavádění metody SMED v podniku………. .. . 45
6.2 Výhody snižování času seřízení (přetypování) ……… ..46
6.3 Techniky snižování času přetypování ……….. … ..46
6.4 Vizualizace na pracovišti ………..……..….47
6
7. Návrh zlepšení přestavby výrobní linky za pomocí metody SMED ……..……..49
8. Hodnocení návrhu ……….…….….52
8.1 Závěr ……….….…..54
9. Použitá literatura ……….….…..55
10. Seznam použitých obrázků, zkratek a grafů ……….…….…….56
11. Seznam příloh ……….….…...58
7
Seznam použitých zkratek a symbolů
BP – bakalářská práce AGS – dříve agrostroj Jičín ks. - kusů
RVHP – dříve Rada vzájemné hospodářské pomoci VHJ – dříve Výrobní hospodářská jednotka
SJ – stroj Starjet SN – stroj Snapper SC – stroj Crossjet
Tc – využitelný čas směny n* – počet obchůzek t – takt (min)
n – počet výrobků (ks)
8
1. Úvod
Tuto bakalářskou práci jsem zpracovával ve firmě SECO Group a.s. Jičín.
Téma jsem řešil v divizi strojíren na provozu montáže žací techniky.
Zadání BP spočívá v řešení problematiky při přetypování na orientované lince žacích malotraktorů s využitím metody SMED.
Cílem BP je popis současného stavu výroby, zhodnocení produktivních a neproduktivních časů při přestavbě ze stroje Snapper na stroj Crossjet a následné zlepšení neproduktivních časů při přetypování linky.
1.1 Historie podniku
Výroba zemědělských strojů má v Jičíně tradici 120 let. V roce 1888 založil jičínský obchodník František Knotek se svými dvěma bratry továrnu na výrobu zemědělských strojů a nářadí (viz. obr. č. 1). Kvalitní výrobky se dobře prodávaly na českém trhu i na trzích Rakousko-Uherska a carského Ruska. Továrna se s rostoucím zájmem o vyráběné zboží postupně rozšiřovala. V této době pracovalo v podniku již více jak 100 zaměstnanců.
Obr. č. 1: snímek z 30. let
Po druhé světové válce byla továrna znárodněna, stala se součástí skupiny podniků Agrostroj. Nosnými výrobky byly vazače, travní stroje a vyorávače brambor. V roce 1950 byl změněn název na Agrostroj Jičín, národní podnik. Výroba se začala orientovat na stroje pro sklizeň obilovin, pícnin a okopanin.
V 70. a 80. letech zaznamenal Agrostroj jako podnik s monopolním postavením ve výrobě řepných strojů a malé zemědělské mechanizace v rámci zemí
9
RVHP mohutný rozvoj. Počet zaměstnanců vzrostl až na 3 tisíce. Z VHJ Zbrojovka, později přejmenované na Agrozet, se podnik vyčlenil v roce 1990. 1.1.1991 se stal akciovou společností. Privatizace podniku byla uskutečněna kuponovou metodou.
Podnik byl zařazen do 2. vlny kuponové privatizace, která probíhala ve druhé polovině roku 1994.
V roce 1996 bylo obchodní jméno změněno na AGS Jičín a.s.. Logo podniku je SECO Group (viz. obr. č. 2).
Na valné hromadě v červnu 2004 bylo rozhodnuto o restrukturalizaci společnosti a za nosné výrobní obory byly stanoveny: slévárenská výroba, strojírenská výroba a výroba nástrojů a modelů. Návazně bylo rozhodnuto o modernizaci a posílení výrobních kapacit.
Současný výrobní sortiment byl stabilizován v 90. letech zejména zavedením výroby malotraktorů pro úpravu travnatých ploch.
Obr. č. 2: Logo podniku
10
1.2 Výrobní program podniku – divize strojírna
Divize strojíren se skládá z několika dílen. Jsou to dílny: lisovna, obrobna, svařovna a dílna na vypalování laserem, lakování práškovými barvami, dělení hutních materiálů a na samostatnou montáž.
Více jak polovina dílů, ze kterých se skládají žací traktory, je vyráběna v rámci divize strojíren. Zbývající díly jsou dodávány externími dodavateli.
Dílny také vyrábějí náhradní díly na starší typy žací techniky a výrobky pro externí odběratele.
V současné době se vyrábí tři základní typy žacích malotraktorů. Jedná se o Starjet, Crossjet a Snapper (viz. obr. č. 3, 4, 5). Tyto tři základní typy jsou vyráběny v různých provedeních dle katalogové nabídky a požadavků zákazníka. Každý z těchto strojů má mnoho možností příslušenství, které firma též nabízí.
Obr. č. 3: Starjet
Obr. č. 4: Crossjet Obr. č. 5: Snapper
11
2. Popis současného stavu výroby žacích malotraktorů Divize žací technika
Jedná se především o výrobu žacích malotraktorů, které tvoří největší procento výrobního sortimentu podniku. Žací malotraktory jsou vyráběny v různých provedeních, ze kterých tvoří 50% díly vyráběné přímo v podniku SECO Group a.s.
Zbývajících 50% dílů se nakupuje a jedná se hlavně o motory, převodovky, pneumatiky.
2.1 Porovnání vyráběných typů
Za loňskou sezónu 2010 bylo vyrobeno celkem 7000 kusů malotraktorů (viz graf č. 1). Z toho nejvyšším počtem byl zastoupen typ Starjet, a to 3500 kusy
(50 %). Následován typem Snapper s počtem vyrobených kusů 2200 (31,4 %).
Nejméně vyráběným žacím malotraktorem z této trojice se stal typ Crossjet s 1300 vyrobenými kusy (18,5 %).
Porovnání typů (v ks)
3500 2200
1300
STARJET SNAPPER CROSSJET
Graf č. 1: Zastoupení výroby žacích malotraktorů
12
2.2 Celosvětová poptávka žací techniky za rok 2008 / 2009
Následující graf č. 2 uvádí poptávku žací techniky za uplynulou sezónu 2008/2009 v následujících státech:
Německo Francie ČR Itálie Belgie GB Polsko Irsko Slovensko Španělsko Nový Zeland Holansko Švýcarsko Dánsko Norsko Turecko Estonsko
0 500 1000 1500 2000 2500
1977 1770 740
450 310 136 125 78 61 52 48 38 70 26 10 5 1
Hlavní trhy žací techniky v sezóně 2008 / 2009
Graf č. 2
2.3 Výrobní sortiment žacích malotraktorů
Výrobní sortiment tvoří tyto stroje: Starjet, Crossjet, Snapper. Všechny tyto stroje jsem v následujících odstavcích stručně popsal, pouze stroj Crossjet a Snapper jsem popsal podrobněji, jelikož s oběma stroji pracuji v této práci.
13
Starjet
Tento stroj se vyrábí v 45 provedeních. Liší se především typem motoru, převodovky, šířkou žacího záběru, kapotáží.
Zde jsem vybral na ukázku typ Starjet 102-17,5.
Obr. č. 6: Starjet 102-17,5
Tento stroj má vlastní konstrukci s dvourotorovým sečením umístěným mezi nápravami. Motor je umístěn nad přední nápravou, která je říditelná.
PŘEDNOSTI STROJE :
* MOŽNOST CELOROČNÍHO VYUŽITÍ
* robustní konstrukce stroje
* snadná ovladatelnost a komfort obsluhy
* vysoký pracovní výkon zaručen použitím moderního motoru Briggs & Stratton Intek
* spouštění sečení pomocí elektromagnetické spojky
* záběr sečení 102 cm
* hydrostatická převodovka
Základní technické parametry : Barva: červená
Motor: Briggs & Stratton Intek Typ motoru: zážehový jednoválec 17,5HP
14
Převodovka: hydrostatická Tuff Torq K46 Záběr sečení: 102 cm
Nastavitelná výška sečení: 30-90mm Sběrný koš: 300 litru
Vyprázdnění koše: mechanické Spojka sečení: elektromagnetická Palivová nádrž: 7,5 litru
Přední kola: 16x6,50x8 Zadní kola: 20x10,00x8 Akumulátor: 12 V 20Ah
Přední světla: halogenová Motohodiny: ano
Sedadlo: anatomické Přední nárazník: ano
Signalizace naplnění koše: bzučák Pohotovostní hmotnost: 252 kg
Příklad použití stroje s příslušenstvím :
Obr. č. 7: Přípojný vozík Obr. č. 8: Práškovací stroj
Obr. č. 9: Sněhové řetězy Obr. č. 10: Radlice na sníh
15
Snapper (Starjet exklusive)
Tento stroj je velice podobný stroji Starjet (viz obr. č. 11). Je vyráběn v 7 různých provedeních. V menší míře je vyráběn pro tuzemský trh pod označením Starjet Exklusive.
Obr. č. 11: Starjet exklusive 102-20
PŘEDNOSTI STROJE :
* MOŽNOST CELOROČNÍHO VYUŽITÍ
* snadná ovladatelnost a komfort obsluhy
* vysoký pracovní výkon zaručen použitím moderního motoru Briggs &
Stratton VANGUARD
* spouštění sečení pomocí elektromagnetické spojky
* záběr sečení 102 nebo 122 cm
* hydrostatická převodovka Základní technické parametry :
* Barva: červená
* Motor: Briggs & Stratton VANGUARD
* Typ motoru: zážehový dvouválec 20 HP
* Převodovka: hydrostatická Tuff Torq K62
* Záběr sečení : 102 cm
* Nastavitelná výška sečení: 30-90 mm
* Sběrný koš: 360 litrů
16
* Vyprázdnění koše: mechanické
* Spojka sečení: elektromagnetická
* Palivová nádrž: 12 litrů
* Přední kola: 16x6,50x8
* Zadní kola: 20x10,00x8
* Akumulátor: 12V 20Ah
* Přední světla: halogenová
* Motohodiny: ano
* Sedadlo: DE-LUXE
* Přední nárazník: ano
* Signalizace naplnění koše: bzučák + AUTO / MAN
* Pohotovostní hmotnost: 270 kg
Díky příslušenství může v letních obdobích nejen sekat trávu, ale i tahat přípojný vozík, v zimě můžeme vyhrnovat sníh radlicí nebo sněhovou frézou, popř.
zametat pomocí zametacího kartáče.
Znázorněné žací ústrojí (viz obr. č. 12). Stroj je vybaven uzávěrkou diferenciálu (viz obr. č. 13)
Obr. č. 12: žací ústrojí
Obr. č. 13: Převodovka s uzávěrkou diferenciálu
17
Crossjet AC92-20
Žací stroj (viz. obr. č. 14), je výkonný terénní stroj, určený pro sečení a mulčování méně udržovaných, zanedbaných a jinou technikou nedostupných travnatých ploch. S lehkostí zvládne i dvoumetrový rákos, přerostlou trávu, nálety i drobné keře. Speciální konstrukce s nízkým těžištěm stroje dosahuje mimořádné stability, a tedy i vyšší svahové dostupnosti.
Vyrábí se i v provedení 4x4 pod označením Crossjet 92-23 HP 4x4.
Obr. č. 14: Crossjet AC90-20
PŘEDNOSTI STROJE :
* robusní konstrukce rámu a žacího ústrojí
* masivní mulčovací nůž s volnými břity
* spouštění sečení pomocí elektromagnetické spojky
* snadná ovladatelnost a komfort obsluhy
* nádrž - 10 litrů s palivoměrem
* použití bezpečnostního pásu
* vysoké manévrovací schopnosti
* vysoký pracovní výkon
18 Základní technické parametry :
* motor: Briggs & Stratton VANGUARD, zážehový dvouválec 20HP
* převodovka: hydrostatická Truff Torq K62 s uzávěrkou diferenciálu
* pohon: zadní náprava (i přední)
* spojka sečení: elektromagnetická
* sečení: jednorotorové – volné břity záběr 92 cm (viz obr. č. 17)
* nastavitelná výška sečení: 30-90 mm
* palivová nádrž: 12 l s palivoměrem
* akumulátor: 12V 24Ah
* přední světlo: ano
* motohodiny: ano
* ochranný rám vrchní: ano
* výkon: 20 PS
* pohotovostní hmotnost: 295 kg
Crossjet AC92-23 4x4
Crossjet AC92-23 4x4 je v mnoha funkcích totožný s výše uvedeným modelem Crossjet AC92-20. Hlavní výhodou tohoto modelu je ale navíc pohon přední nápravy (viz. obr. č. 15).
Použitím hnané přední nápravy se zvýší svahová dostupnost, pracovní výkon, průchodnost terénu a manévrovací schopnosti. Do verze 4x4 je montován silnější, třiadvacetikoňový motor Briggs & Stratton. U této verze je montován i jiný typ hydrostatické převodovky Truff Torq. Pohon přední nápravy je zajištěn pomocí hydraulického systému.
Obr. č. 15: Hnaná přední náprava Crossjet AC92-23 4x4
19
Pracovní přesnost a cit při řízení i ve ztíženém terénu (viz obr. č. 16) obstarává ruční ovládání pojezdu. Lehce nastavitelná sedačka opatřená bezpečnostním pásem a řízení poskytují největší pracovní bezpečnost a komfort mezi stroji této třídy.
Obr. č. 16: Sekání v horském prostředí
Obr. č. 17: Žací ústrojí
2.4 Popis současného stavu výroby SN a SC
Zde jsem stručně popsal jednotlivé operace z technologického postupu montážní výroby pro stroj Crossjet a Snapper:
20
Stroj Crossjet :
(viz obr. č. 14)operace 05
− montáž rámu děleného s komorou motoru
− montáž vzpěry volantu
− montáž hřídele volantu operace 10
− montáž pedálu brzdy a uzávěrky
− montáž přední nápravy
− montáž řízení operace 20
− montáž motoru
− montáž blatníčků
− zajištění svazku elektrické instalace operace 30
− montáž převodovky
− montáž ovládání pojezdu a brzdy
− propojení převodovek hydraulickými trubkami - jen u SC 4x4 operace 40
− montáž řemenice motoru
− montáž elektromagnetické spojky operace 60
− montáž palivové nádrže
− montáž podlahy operace 70
− propojení el. svazku s příslušnými spínači
− montáž ramen zdvihání sečení operace 75
− zástavba sečení do stroje
− montáž volantu operace 80
− montáž předních a zadních kol
− montáž krytů
− montáž sedačky
− montáž zadního nárazníku operace 85
− montáž kapotáže
− montáž předního nárazníku
21
− montáž ochranného oblouku operace 90
− odzkoušení všech funkcí stroje (motor, sečení, jednotlivé spínače,...)
− opatření stroje výrobními štítky operace 100
− kontrola kompletnosti stroje
− opatření stoje nálepkami
− opatření stroje návodem k obsluze operace 110
− připravení stroje k expedici
− opatření stroje dřevěným latěním
Stroj Snapper
: (viz obr. č. 11)operace 05
− uchycení rámu do montážního vozíku
− montáž držáků zadní desky
− montáž držáku segmentu, držáku baterie a sloupku
− montáž přední nápravy operace 10
− montáž páky zdvihání sečení
− montáž volantové tyče
− montáž řízení
− montáž motoru
− zajištění svazku elektrické instalace operace 30
− montáž převodovky
− montáž ovládání pojezdu a brzdy operace 40
− montáž palivové nádrže
− montáž ramen zdvihá sečení
operace 45
− montáž napínací kladky
− montáž řemenic pojezdu
− montáž řemenice motoru
− montáž elektromagnetické spojky
22 operace 50
− montáž předních a zadních kol
− montáž spínače brzdy a zpátečky
− montáž páky zdvihání operace 60
− montáž dvou blatníků
− montáž panelu
− montáž pedálu pojezdu operace 70
− propojení el. svazku s příslušnými spínači
− montáž tepelné clony
− montáž L a P podlážky operace 75
− zástavba sečení do stroje
− montáž krytu volantu
− montáž volantu operace 80
− montáž výfuků na motor
− montáž tlumiče na motor
− montáž krytů
− montáž zadní desky koše
− montáž držáků koše operace 85
− montáž baterie
− montáž kapotáže
− seřízení výšky sečení
− montáž tunelu operace 90
− odzkoušení všech funkcí stroje (motor, sečení, jednotlivé spínače,...)
− opatření stroje výrobními štítky operace 100
− kontrola kompletnosti stroje
− opatření stoje nálepkami
− opatření stroje návodem k obsluze operace 110
− připravení stroje k expedici
− opatření stroje dřevěným latě
23
Při přechodu ze stroje Snapper na Crossjet dochází k jisté (viz dále) záměně operací. Snahou je, aby pracovníci zůstávali ve stejném sledu, na stejném pracovišti,
počet operací zůstává stejný, pouze se číselně zamění čísla operací (viz Layout obr. č. 18).
U výroby stroje Snapper i Crossjet je stejný počet pracovišť a operace jdoucí po sobě jsou očíslovány takto:
Operace u SN : 05, 10, 30, 40, 45, 50, 60, 70, 75, 80, 90, 100, 110
Operace u SC : 05, 10, 20, 30, 40, 60, 70, 75, 80, 85, 90, 100, 110
2.5 Porovnání taktů Snapper & Crossjet
Stanovení taktu linky je především závislé na celkovém požadovaném počtu
malotraktorů, dále je pak z obchodního oddělení určeno, kolik kusů malotraktorů je potřebné vyrábět za jednu směnu. Uvažovaný časový fond jedné směny (Tc) je
450 minut čistého času. Tedy času bez obědových a svačinových přestávek.
V současné době je obchodním oddělením stanoven požadavek na 30 kusů malotraktoru Crossjet a 47 kusů stroje Snapper za jednu směnu. Takt t [min]
montážní linky tedy odpovídá podílu mezi časovým fondem Tc [min] a počtem malotraktorů n [ks]:
t = =
450 / 30 =
15 minut pro Crossjett = =
450 / 47
= 9,5 minut pro Snapper24
Porovnání taktů Snapper (SN) a Crossjet (SC) je znázorněno grafy č. 3, 4.
Graf č. 3 takt (min)
25 Graf č. 4 takt (min)
26
3. Analýza současného stavu přestavby výrobní linky ze stroje SNAPPER na stroj CROSSJET
Přestavbou výrobní linky se rozumí to, že na lince jede poslední kus stroje Snapper a najíždí první kus stroje Crossjet.
Mohou být různé kombinace přestaveb např.: z SN na SJ, z SC na SJ, z SN na SC a naopak. Požadavkem vedení podniku byla přestavba z SN na SC.
V den přestavby výrobní linky jsem se dostavil do podniku SECO Group a.s.
Jičín. Zaznamenal jsem co nejvíce údajů a informací i z pořízeného videosnímku, ze kterých se bude dále čerpat a analyzovat chod přestavby. Přestavba bude dále vyhodnocena a budou navrhnuty kroky pro zlepšení produktivní práce, snížení času přestavby s využitím metody SMED.
Zahájení přestavby výrobní linky určují dva mistři s ,, parťáky ‘‘. Dohlížejí na pracovníky, popř. pomáhají řešit problémy spojené s přestavbou.
Během přestavby se musí udělat tyto důležité kroky :
- odklízení dílů ze stroje Snapper a úklid pracoviště (viz Layout obr. č. 18) - zajištění materiálu pro montáž stroje Crossjet
- sledování podkladů (výrobního postupu) stroje Crossjet na všech pracovištích - montáž dílů podskupin Crossjetu
Při analýze jsem se zaměřil na neproduktivní činnosti, které nepřidávají hodnotu.
A to obecně : - čekání na materiál - nedělá nic
Tyto dva neproduktivní časy tvoří 958,7 minut = 14,27%
Celou dobu přestavby jsem zaznamenával metodou momentkového pozorování časy činností všech pracovníků, co právě dělají za úkon. Tyto úkony jsem vyhodnotil, zpracoval grafy a zhodnotil jejich produktivní a neproduktivní
práci. Z pozorování jsem se zaměřil na nejdelší časový interval
27
na operaci 10 (viz montážní postup Crossjet), kde jsem navrhl zlepšení, které lze využít i u dalších operací.
3.1 Layout montážní linky stroje Crossjet
Níže jsem přiložil Layout výrobní haly (viz. obr. č. 18), díky podnikovým materiálům. Je tam znázorněna výrobní linka, operace, mezisklad, komunikace, podskupiny. Pro lepší kvalitu a zvětšení obrázku je layout na následující straně.
28
Obr. č. 18: layout výrobní haly
29
3.2 Analyzování činností pracovníků při přetypování výrobní linky ze žacích traktůrků Snapper na žací traktůrky Crossjet :
V tabulce č. 1 a tab. 2 je zaznamenán počet zaměstnanců, operace a činnosti, které provádějí pracovníci na každé jednotlivé operaci. Následně jsou tyto tabulky graficky znázorněny v grafech č. 5 a 6.
Pozorování je rozděleno na dopoledne a odpoledne z důvodu polední přestávky a změny taktu obchůzek.
Bylo naměřeno : dopoledne
Tab. 1 :
zaměstnanci operace a b c d e f g h
1 5 0,0% 0,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0% 25,0% 65,0%
2 5 5,0% 10,0% 10,0% 0,0% 0,0% 5,0% 0,0% 70,0%
3 10 5,0% 10,0% 20,0% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 45,0%
4 20 20,0% 20,0% 10,0% 5,0% 5,0% 9,9% 0,0% 30,0%
5 30 40,0% 10,0% 20,0% 5,0% 0,0% 0,0% 15,0% 10,0%
6 30 0,0% 0,0% 0,0% 15,0% 0,0% 0,0% 85,0% 0,0%
7 40 45,0% 15,0% 15,0% 15,0% 0,0% 0,0% 5,0% 5,0%
8 45 30,0% 10,0% 0,0% 25,0% 0,0% 20,0% 15,0% 0,0%
9 50 45,0% 10,0% 10,0% 10,0% 5,0% 5,0% 10,0% 5,0%
10 60 55,0% 10,0% 5,0% 10,0% 0,0% 5,0% 15,0% 0,0%
11 60 0,0% 0,0% 0,0% 15,0% 0,0% 0,0% 85,0% 0,0%
12 70 55,0% 5,0% 10,0% 5,0% 0,0% 5,0% 5,0% 15,0%
13 75,76 35,0% 5,0% 0,0% 25,0% 0,0% 0,0% 35,0% 0,0%
14 80 65,0% 0,0% 20,0% 5,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0%
15 91 55,0% 10,0% 15,0% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
16 85 60,0% 15,0% 5,0% 10,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0%
17 85 60,0% 15,0% 5,0% 10,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0%
18 90 60,0% 0,0% 0,0% 10,0% 0,0% 30,0% 0,0% 0,0%
19 90 60,0% 0,0% 0,0% 10,0% 0,0% 30,0% 0,0% 0,0%
20 100 55,0% 0,0% 0,0% 15,0% 0,0% 30,0% 0,0% 0,0%
21 105 70,0% 0,0% 0,0% 5,0% 5,0% 20,0% 0,0% 0,0%
22 105 85,0% 0,0% 0,0% 10,0% 5,0% 0,0% 0,0% 0,0%
23 110 90,0% 0,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
24 110 90,0% 0,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
25 110 90,0% 0,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
26 110 5,0% 0,0% 0,0% 15,0% 0,0% 0,0% 80,0% 0,0%
27 parťák 0,0% 0,0% 35,0% 15,0% 0,0% 0,0% 50,0% 0,0%
28 parťák 0,0% 0,0% 55,0% 20,0% 0,0% 0,0% 25,0% 0,0%
a – Produktivní práce na Snapperu b – Uklízí a odklízí
c – Naváží nový materiál d – Nedělá nic
30 e – Sleduje podklady
f – Čeká na materiál
g – Montuje podskupiny Crossjetu h – Dělá operaci na Crossjetu
- celkový čas 120 minut – 10 min. přestávka = 110 minut.
- proběhlo 20 měření za 110 minut - takt měření po 5,5 minutách
Příklad výpočtu času : To = n x t
To…celkový čas (min) n*… počet obchůzek t… takt ( min )
20 x 5,5 = 110 minut
31 Činnost pracovníků graficky: dopoledne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Graf č. 5
32 a1 – produktivní práce na stroji Snapper
b1 – uklízí a odklízí c1 – naváží nový materiál d1 – nedělá nic
e1 – sleduje podklady f1 – čeká na materiál
g1 - d montuje podskupiny stroje Crossjet f1 – dělá operaci na Crossjetu
- tento popis činností a1 – f1 platí i pro graf č. 6
33
Čas měření odpoledne
Tab. 2 :
zaměstnanci operace a b c d e f g h
8 45 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 13,3% 86,6%
9 50 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 0,0% 0,0% 93,3%
10 60 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 26,6% 73,3%
11 60 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 0,0% 93,3% 0,0%
12 70 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 33,3% 66,6%
13 75,76 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 0,0% 40,0% 53,3%
14 80 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 40,0% 53,3%
15 91 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 40,0% 53,3%
16 85 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 60,0% 33,3%
17 85 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 60,0% 33,3%
18 90 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 6,7% 6,7% 79,9%
19 90 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 6,7% 6,7% 79,9%
20 100 0,0% 0,0% 0,0% 26,6% 0,0% 33,3% 26,6% 13,3%
21 105 0,0% 0,0% 0,0% 13,3% 0,0% 33,3% 40,0% 13,3%
22 105 0,0% 13,3% 0,0% 6,7% 0,0% 20,0% 60,0% 0,0%
23 110 13,3% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 26,6% 33,3% 6,7%
24 110 13,3% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 26,6% 33,3% 6,7%
25 110 6,7% 20,0% 0,0% 6,7% 0,0% 26,6% 33,3% 6,7%
26 110 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 0,0% 93,3% 0,0%
27 parťák 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 0,0% 93,2% 0,0%
28 parťák 0,0% 0,0% 13,3% 0,0% 0,0% 0,0% 86,6% 0,0%
a – Produktivní práce na Snapperu b – Uklízí a odklízí
c – Naváží nový materiál d – Nedělá nic
e – Sleduje podklady f – Čeká na materiál
g – Montuje podskupiny Crossjetu h – Dělá operaci na Crossjetu
- celkový čas 140 minut – 10 min. přestávka = 130 minut.
- proběhlo 15 měření za 130 minut - takt měření po 8,66 minutách
34 Příklad výpočtu času :
To = n x t
To…celkový čas n*… počet obchůzek t… takt ( min )
8,67 x 15 = 130 minut
Operace 5 – operace 40 jsem neměřil, protože už pracovníci pracovali na Crossjetu
35 Činnost pracovníků graficky : odpoledne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Graf č. 6
36
3.3 Vyhodnocení činností jednotlivých pracovních úkonů v minutách a procentech
Zde jsem z celkového měření vytvořil tab. č. 3, která vyjadřuje celkové časy pracovních úkonů pracovníků v minutách a v procentech.
Tab. č. 3
a
a – Produktivní práce na Snapperu b – Uklízí a odklízí
c – Naváží nový materiál d – Nedělá nic
e – Sleduje podklady f – Čeká na materiál
g – Montuje podskupiny Crossjetu h – Dělá operaci na Crossjetu
Naměřené hodnoty u jednotlivých pracovních úkonů se rovnají 100%, tudíž je to správně!
Největší zastoupení má operace „Dělá na operaci Crossjet“. Nejmenší zastoupení má operace „Sleduje podklady“. V dalším bodu jsem vyhodnotil produktivní a neproduktivní časy. Dále jsem tyto časy znázornil graficky.
min / % a b c d e f g h
Σ=6720 min 1335,8 min 254,76 min 275,82 min 484,24 min 39 min 474,46 min 1698,84 min 2157,08 min > 6720 min
Σ=100% 19,80% 3,79% 4,10% 7,21% 0,57% 7,06% 25,28% 32,09% > 100%
37
4. Vyhodnocení produktivních a neproduktivních činností na výrobní lince
Vyhodnocením se dospělo k závěru, že produktivní práce je součet všech úkonů přidávající hodnotu. Neproduktivní práce je součet všech ostatních úkonů nepřidávajících hodnotu. (viz graf č. 7) produktivní a neproduktivní časy.
Produktivní práce : a + g + h = 5191,72 min =
77,25%
a – Produktivní práce na Snapperu g – Montuje podskupiny Crossjetu h – Dělá operaci na Crossjetu
Neproduktivní práce : b + c + d + e + f = 1511,28 min =
22,75%
b – Uklízí a odklízí c – Naváží nový materiál d – Nedělá nic
e – Sleduje podklady f – Čeká na materiál
Graf č. 7: Produktivní a neproduktivní časy
produktivní č as 77,25%
neproduktivní č as
22,75%
38
4.1 Zhodnocení analýzy přestavby linky z výroby ze stroje Snapper na Crossjet
Čas přestavby (přetypování) výrobní linky je doba od vyzkoušení posledního stroje Snapper do prvního stroje Crossjet. První Crossjet vyjel z výrobní linky za 135 minut po posledním stroji Crossjet..
Tento rozdíl je 135 minut – 10 min. přestávka = 125 minut.
Z toho vyplývá, že než vyjel po stroji Snapper první stroj Crossjet, uplynulo 125 minut. Celkový čas na přestavbu je dán normou 4 hodiny. Tento čas je měřen od první operace na stroji Crossjet, až po vyjetí z výrobní linky na balení tohoto stroje.
.
Hrubý čas přestavby je naměřen tedy 290 minut = 4 h. 50 min.. Dále se z tohoto času se musí odečíst všechny přestávky.
Celkový čas po odečtení přestávek :
2x 10 min. malá přestávka 1x 30 min. obědová přestávka
290 min. – 10 min. – 30 minut – 10 min. = 240 minut => 4 hodiny
Závěr je takový, že naměřený čas přestavby výrobní linky je 4 hodiny, avšak z toho je 77,25% čas produktivní a 22,75% čas neproduktivní. Daná norma na přestavbu je též 4 hodiny. Takt linky jsem měřil na dalších 5 ks, které vyjely z výrobní linky a vždy to byl čas o trochu kratší než 15 minut, což je vyhovující.
39
4.2 Výhody a nevýhody při přestavbě výrobní linky
Výhody : Velkou výhodou jsou tzv. „parťáci“, kteří znají velmi dobře celý
výrobní postup a vždy při problému pomohli vyřešit danou situaci. Další výhodou je zručnost a stálost pracovníků (viz obr. č. 19), který
znázorňuje složitější činnost pracovníka.
Nevýhody : Nevýhodou je nesprávné rozložení pracovních úkonů na některých operacích, kde vzniká „hromadění“ dílů. Mezi další nevýhody patří čekání na materiál a montování podskupin dílů.
Obr. č. 19: Operace 10
40
4.3 Výměna komponentů a nářadí při přetypování
Díly ze stroje Snapper odváží logistik pomocí vysokozdvižného vozíku podél komunikace montážní linky do vyznačeného prostoru ,,odkladové plochy‘‘ a díly na
Crossjet přiváží ze skladu vyráběných komponent přímo k dané operaci ( viz obr. č. 20 : ) Layout znázorňující odkladové plochy dílu Snapper a Crossjet ).
Převoz dílů zajišťují 3 logistici pomocí vysokozdvižných vozíků.
Nářadí je z velké části stejné, např. kladivo, klíče, oříšky, atd. Pouze některé utahováky a přípravky se musí vyměnit za jiné. O tuto výměnu se momentálně starají
„parťáci“, už si pamatují, které nářadí je potřeba vyměnit na dané operaci (viz kapitola 7. návrh zlepšení).
41
Obr. č. 20: vyznačení odkladových ploch
42
4.4 Analýza operace 10
Operaci 10 jsem zvolil k důkladné analýze z důvodu nejdelšího časového intervalu při přestavbě. V níže uvedeném textu jsem stručně popsal montážní kroky na operaci.
Popis montážních kroků :
montážní krok 1: naražení pouzder
montážní krok 2: montáž hřídele pedálu brzdy z pravé strany s odzkoušením
montážní krok 3: montáž hřídele pedálu uzávěrky z levé strany
montážní krok 4: montáž ozubeného segmentu a excentru
montážní krok 5: montáž přední nápravy
montážní krok 6: montáž ramena páky zvedání sečení
Jako poslední krok se musí vložit ke stroji příslušný kontrolní list dle typu stroje, podpis do kontrolního listu a přesunout vozík na další operaci.
Z pořízeného videosnímku jsem viděl nedostatky, které byly hlavně v čekání na materiál a následné hromadění výrobků (viz. obr. č. 21). Vznikl i čas „nic nedělání“. Pracovník sice dál uklízel pracoviště, ale to je neproduktivní činnost.
Obr. č. 21: Hromadění výrobků na operaci 10
43
5. Zaměření na časové rozdíly na jednotlivých operacích
Tabulka č. 4 a graf č. 8 znázorňující celkové časy montáže a přestavby na jednotlivých operacích prvního kusu stroje Crossjet.
Tab. č. 4
Graf č. 8
Operace trvání operace
5 17 min.
10 34 min.
20 33 min.
30 32 min.
40 15 min.
45,60 28 min.
70 13 min.
75 13 min.
80 10 min.
85 9 min.
90 25 min.
100 11 min.
Σ = 13 operací => 240 minut
44
5.1 Zhodnocení časových rozdílů na jednotlivých operacích
Nyní jsem se zaměřil na operace, kde jsou zaznamenány časové rozdíly a pokusím se tyto rozdíly blíže specifikovat, proč k takovým časům došlo.
Operace 5 ( 17 minut ) – sestavování rámu a vkládání do vozíku – první kus dělali déle z důvodu přestavby, jinak též operace vychází na 15 minut
Operace 10 ( 34 minut ) – čekání na materiál, konstrukční problémy, problémy se řízením, hodně úkonů na jednoho pracovníka
Operace 20 ( 33 minut ) – zaučování nového pracovníka, hodně úkonů na operaci, při další přestavbě bude čas rozhodně kratší
Operace 30 ( 32 minut ) – hodně úkonů na operaci
Operace 45, 60 ( 28 minut ) – zaučování nového pracovníka, jinak je čas podstatně kratší
Operace 70 ( 13 minut ) – odečteny 2 minuty na přípravu, jinak trvá operace 15 minut
Operace 75 ( 13 minut ) – zde pracuje už několik let stejný pracovník a vše ovládá Operace 80 ( 10 minut ) – dělají v taktu i přípravu, jinak operace trvá 15 minut Operace 85 ( 9 minut ) – krátký čas z důvodu pomoci pracovníků z operace 90 Operace 90 ( 25 minut) – důkladná kontrola prvního kusu
( startování, pohony, sekání, atd…) Operace 100 ( 11 minut ) – zkušený pracovník
Operace 110 – neměřena po předchozí domluvě s konzultantem firmy SECO Group a.s. Jičín
Z toho plyne doporučení na opatření:
- lepší příprava pracovníků na přestavbu - vizualizace na pracovišti
- (popř. konstrukční úpravy na dílech)
45
6. Užití metody SMED v řešení úkolu zadání, charakteristika
Metoda SMED (Single Minute Exchange of Dies) - je v překladu metoda rychlých změn ve výrobě. Je to jedna z metodik štíhlé výroby pro snižování plýtvání ve výrobním procesu.
Shingeo Shingo vytvořil metodiku SMED. Během let 1975 až 1985 snížil průměrné přídavné časy na 2,5% počátečního potřebného času, tj. 97% zlepšení.
Většina zlepšení vyžaduje použití zdravého selského rozumu a změnu postojů k seřizování.
Celý postup vychází z důkladné analýzy přetypování, které se vykonává většinou pozorováním přímo na pracovišti. Radikálního zkracování časů na přetypování z několika hodin na několik minut se dosahuje: postupně změnou organizace přetypování, standardizací postupu přetypování tréninkem týmu, speciálními pomůckami a technickými úpravami stroje.
Všeobecný postup metody SMED je snaha převedení co nejvíce interních činností na externí.
6.1 Návrh zavádění metody SMED v podniku
:1. Identifikování úzkého místa – problematické seřízení 2. Vyhotovení videosnímku
3. Analýza videosnímku 4. Vykonání metody SMED
5. Realizace nápravných opatření a ověření postupu v praxi 6. Trénink seřizování
7. Vyhotovení nového standardu seřízení a jeho vizualizace na pracovišti 8. Prezentace výsledků
46
6.2 Výhody snižování času seřízení – přetypování
:- nižší průběžná doba, tj. schopnost uspokojit zákazníka - vyšší pružnost
- zlepšení kvality
- redukce zásob, tj. snížení skladových ploch a uvolnění kapitálu - vyšší průtok, což je větší kapacita a méně zdrojů
- redukce složitosti, redukce složitosti nákladů na nástroje a zvýšení nezávislosti operátora
- zvýšení využití zařízení
6.3 Techniky snižování času přetypování
:- standardizovat akce externího přetypování - standardizovat stroje
- využít rychlé upínače
- využít doplňkové nástroje, které budou řízené v přípravku a tímto jsou vložené do stroje
- zajištění co nejmenší změny sortimentu a výměn nástrojů - zkracování času pro provedení změn a výměn
- vizualizace na pracovišti
47
6.4 Vizualizace na pracovišti
Slouží k tomu, aby lidé nedělali zbytečné chyby, dále aby se zlepšila komunikace na pracovišti a zviditelnily se hlavní cíle a výsledky. Plýtvání je důležité naučit se vnímat zrakem, vidět ho, rozpoznat a kvalifikovat. Právě tyto tři faktory (vnímání, rozpoznání, kvalifikování) podporují myšlenku vizuálního pracoviště.
Postupné redukování plýtvání vede ke zlepšování produktivity, kvality a bezpečnosti při práci.
Vizuální prvky řízení umožňují pracovníkovi okamžitě odhalit abnormalitu procesu a přijmout nápravné opatření. Vizuální pracoviště vytváří podklady pro postupnou redukci plýtvání, autonomní pracoviště a jeho postupné zeštíhlování.
K vizualizaci na pracovišti slouží informační tabule, barevné označení montážních komponentů, značky pro uložení nářadí, materiálu, půdorysy vozíků a příslušenství – každá věc má svoje místo. Konkrétní příklady značení ve výrobě (viz obr. č. 22, 23).
Dále obrázkové, montážní nebo výrobní postupy, polepovací štítky, světelná signalizace, vyznačení manipulačních tras, vyznačení nouzových a únikových tras, požární a poplachové směrnice apod..
48 Značení ve výrobě :
Obr. č. 22 : Značení manipulačních tras
Obr. č. 23 : značení materiálu
49
7. Návhr zlepšení přestavby výrobní linky za pomocí metody SMED
Hlavní zlepšení je úplně odstranit čekání na materiál. Musí se dát dříve pokyn k převezení materiálu a dílů logistikům, aby stihli včas převozit potřebný materiál aspoň do prostoru odkládacích ploch podél komunikace u výrobní linky, aby byla rychlejší manipulace s převozem k operacím a nemuselo se čekat. Také je možné opatřit výrobní linku paletovým vozíkem a při čekání na materiál by mohli pracovníci využít čas k navezení materiálu k sobě na pracoviště pomocí tohoto
vozíku (viz obr. č. 24), nebo bedny s materiálem na pojízdných kolečkách (viz. obr. č. 25).
Obr. č. 25: Bedny na pojízdných kolečkách Obr. č. 24: Paletový vozík
Další řešení jak standardizovat přestavbu, je vypracování seznamu činností (viz následující str. a příloha č. 1) při přestavbě výrobní linky na jednotlivých operacích, kterými se budou pracovníci řídit. Tento ukázkový list bude na každé operaci. Je to názorná ukázka přestavby na operaci 10. Stejným postupem se bude postupovat na ostatních operacích s konkrétními díly na dané operaci.
Nyní názorně popíši na další straně činnosti na operaci 10, které navrhuji s názornou ukázkou (viz. obr. č. 26):
50
1. Odsunout bedny A, B, C, D do vyhrazeného prostoru díly na SN (znázorněno černými šipkami)
2. Uklidit pracoviště – zametat
3. Navézt bedny z výchozího místa dílů SC na místa po bednách A, B, C, D
(znázorněno červenými šipkami) A – přední náprava
B – pedály, segmenty C – spojovací tyče řízení D – ramena zdvihání
4. Připravit potřebné nářadí
Stálé nářadí na operaci : kladivo, štětec, klíče stranové 13-17 Potřebné na výrobu SC : momentový klíč OG ½-22
vzduchový utahovák 3/8 přípravek na držák excentru - potřebné nářadí je ve výdejně nářadí
5. Přečíst výrobní postup stroje SC
6. Začít montovat
51
Obr. č. 26: Vizuální pohled na operaci 10 při výměně dílů
Pomocí metody SMED navrhuji celý postup standardizovat a úplně se snažit o minimalizaci montáže podskupin přímo při výrobě na výrobní lince. Úkolem je převést co nejvíce interních operací na externí. Jako další zlepšení navrhuji lepší vizualizaci na pracovišti, která velmi pomůže k rychlejší orientaci pracovníků o místě nářadí, dílů, vyznačení manipulačních tras apod..
Pomocí těchto zlepšení pomocí metody SMED lze docílit zkrácení neproduktivního času o 14,27%.
V následujících odstavcích popíšu navrhovanou metodu SMED, která by ve velké míře pomohla ke snížení neproduktivních časů při přetypování výrobní linky, dále vizualizaci na pracovišti.
Tyto návrhy zlepšení bych navrhl na všechny operace na výrobní lince a tím by bylo možně téměř minimalizovat neproduktivní časy „nic nedělá“ a též „čeká na materiál“.
52
8. Hodnocení návrhu
Navrhovanými metodami předpokládám, že se dají téměř vyloučit časy:
„nic nedělá“ a „čeká na materiál“.
Snížil by se tím neproduktivní čas o 14,27% = 958,7 min.
Úspora času při přestavbě :
958,7 minuty / 28 pracovníků ≈ 34 minut
Úspora času je cca 34 minut. Při taktu výroby stroje Crossjet, který je 15 min.
to znamená, že se vyrobí o 2 stroje více v den přestavby. Za měsíc se tato přestavba opakuje až 3x, což znamená, že se vyrobí o 6 ks strojů více. Za rok se může docílit až o 72 ks vyrobených strojů více.
Za rok se vyrobí cca 7000 ks strojů, z toho vyplývá, že využitím navržené metodiky a jejím rozpracováním pro celý sortiment lze docílit zvýšení produktivity o cca 1-2 %.
Grafy znázorňující stávající stav a stav po navržených opatření Číselné hodnoty grafů č. 9, 10 jsou vyjádřeny v procentech ( % ).
Stávající stav
22,75
77,25
neprodukti vní čas produktivní čas
Graf č. 9: Stávající stav
53
Po navržených operacích
8,48
91,52
neproduktivní čas produktivní čas
Graf č. 10: Po navržených opatřeních
54
8.1 Závěr
Mým úkolem bylo řešit pomocí metody SMED přestavbu výrobní linky mezi dvěma typy žacích strojů.
Konkrétně jsem se zaměřil dle požadavku na přestavbu ze stroje Snapper (SN) na stroj Crossjet (SC).
Abych mohl toto zadání vyřešit, musel jsem se seznámit s výrobou jednotlivých typů strojů. Zpracováno v oddíle 2.4.
V dalším postupu řešení jsem provedl úvodní popis konkrétních operací. Dále v bodu 3. jsem podrobně analyzoval činnosti pracovníků při přetypování výrobní linky žacích strojů ze SN a SC (viz tab. č. 1 a 2, grafy č. 5 a 6).
Z výsledku této analýzy jsem se zaměřil pomocí metody SMED podrobně na operaci č. 10, kterou jsem analyzoval a navrhl nové řešení, viz kapitola 4.3.
Doporučuji stejný postup užít i na dalších operacích.
V dalším řešení jsem provedl zhodnocení přestavby výrobní linky ze stroje SN na SC. Závěrem analýzy bylo zjištění produktivních a neproduktivních časů.
Navrhl jsem zlepšení na základě metody SMED v kapitole 5. Návrh zlepšení.
Hodnocení jsem vypracoval v určitých mezích. Jedná se o úsporu neproduktivních časů a následný přínos podniku za ušetřený neproduktivní čas.
Produktivita je vyjádřena zvýšením výroby strojů, dle požadavků vedení podniku Seco Group a.s..
Využitím poznatků této bakalářské práce je možno docílit snížení času na přetypování výrobní linky o cca 15%, a tím i zvýšení produktivity v celém sortimentu o cca 1 – 2 %.
55
9. Použitá literatura
1) Zelenka, A., Preclík, V., Haninger, M.: Projektování procesů obrábění a montáží, ČVUT Praha 1999, 190 s, ISBN 80 – 01 – 02013 – 4.
2) Preclík, V.: Průmyslová logistika, ČVUT Praha 2000, 116 s, ISBN 80 – 01 – 02139 – 4.
3) Zelenka, A., Preclík, V.: Racionalizace výroby. ČVUT Praha 2004 132 s.
4) Jeffrey, K. Liker,: Tak to dělá Toyota, 2008
5) firemní podklady, Centrum průmyslového inženýrství s. r. o.
6) internetové stránky Seco GROUP a. s. Jičín, www.secogroup.cz 7) www.pozary.cz
8) www.ipaslovakia.sk
56
10. Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů
Obrázek 1 – historický snímek podniku z konce 30-tých let Obrázek 2 – logo podniku
Obrázek 3 – malotraktor Starjet Obrázek 4 – malotraktor Crossjet Obrázek 5 – malotraktor Snapper Obrázek 6 – malotraktor Starjet 102 Obrázek 7 – přípojný vozík
Obrázek 8 – práškovací stroj Obrázek 9 – sněhové řetězy Obrázek 10 – radlice na snih
Obrázek 11 – malotraktor Starjet exklusive 102-20 Obrázek 12 – žací ústrojí malotraktoru Snapper Obrázek 13 – převodovka s uzávěrkou diferenciálu Obrázek 14 – malotraktor Crossjet
Obrázek 15 – hnaná přední náprava malotraktoru Crossjet AC92-23 4x4 Obrázek 16 – sekání v horském prostředí
Obrázek 17 – žací ústrojí malotraktoru Crossjet Obrázek 18 – layout výrobní haly
Obrázek 19 – pracovník na operaci 10
Obrázek 20 – layout – vyznačení odkladových ploch Obrázek 21 – hromadění výrobků na operaci 10 Obrázek 22 – značení manipulačních tras Obrázek 23 – značení materiálu
Obrázek 24 – paletový vozík
Obrázek 25 – bedny na pojízdných kolečkách
Obrázek 26 – vizuální pohled na operaci 10 při výměně dílů
Graf 1 – zastoupení výroby žacích malotraktorů
Graf 2 – celosvětová poptávka po žacích malotraktorech Graf 3 – takt na operacích při výrobě stroje Crossjet Graf 4 – takt na operacích při výrobě stroje Snapper Graf 5 – činnosti pracovníků graficky – dopoledne
57
Graf 6 – činnosti pracovníků graficky – odpoledne
Graf 7 – produktivní a neproduktivní časy stávajícího stavu Graf 8 – časy na jednotlivých operacích při přetypování Graf 9 – produktivní a neproduktivní časy stávajícího stavu
Graf 10 – stav produktivních a neproduktivních časů po navržených operacích
Tabulka 1 – časy činností pracovníků při přetypování – dopoledne Tabulka 2 – časy činností pracovníků při přetypování – odpoledne Tabulka 3 – vyhodnocení činností pracovních úkonů
Tabulka 4 – časové rozdíly na operacích při přetypování
58
11. Seznam příloh
Příloha 1 – list dodržování sledu činností při přetypování Celkem: 1 strana
.
Příloha 1 – List dodržování sledu činností při přetypování
1. Odsunout bedny A, B, C, D do vyhrazeného prostoru díly na SN ( znázorněno černými šipkami )
2. Uklidit pracoviště – zametat
3. Navézt bedny z výchozího místa dílů SC na místa po bednách A, B, C, D ( znázorněno červenými šipkami )
A – přední náprava B – pedály, segmenty C – spojovací tyče řízení D – ramena zdvihání
4. Připravit potřebné nářadí
Stálé nářadí na operaci : kladivo, štětec, klíče stranové 13-17 Potřebné na výrobu SC : momentový klíč OG ½-22
vzduchový utahovák 3/8 přípravek na držák excentru - potřebné nářadí je ve výdejně nářadí
5. Přečíst výrobní postup stroje SC 6. Začít montovat
