1
Oponentní posudek na bakalářskou práci
Autor/ka BP: Lukáš Michalík
Studijní obor: Český jazyk a literatura
Název práce: Analýza užití komunikačních funkcí žádosti a prosby v textech jinojazyčných mluvčích na úrovni A1
Vedoucí práce: Mgr. Svatava Škodová, Ph.D.
Hodnoticí kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. přínos práce
Tvůrčí přístup studujícího, kompilační hodnota, využití pro praxi
2 Celkové hodnocení práce (max. 1700 znaků):
V dané práci kladně hodnotím především to, že autor pečlivě vyhledal v analyzovaných textech vyjádření vybraných komunikačních funkcí a zpracoval je na základě jejich frekvenčního výskytu do přehledných tabulek, které komentuje.
Ačkoliv autor v seznamu literatury uvádí 16 položek, v teoretické části s nimi nikterak nepracuje, resp.
opírá se pouze o 8 položek.
Autor nevymezuje jazykovou chybu a v některých případech ji pak zahrnuje do své analýzy jako jev variující způsob žádosti a prosby, což nepokládám metodologicky za vhodné.
Vzhledem k nedostatečně prostudované teoretické základně není autor schopen výsledky průzkumu syntetizovat a vztáhnout je ke sledované jazykové úrovni či k samotným testům a jejich zadání, resp.
zkoušce, na jejímž základě byly promluvy produkovány, nebo je porovnat s produkcí rodilých
mluvčích. Je zde patrný mechanický postup, který autor sice vykonává důsledně a pečlivě, který však kvůli určité nezaujatosti tématem nevede k pochopení jevů, které jsou analyzovány, ale končí jen u detailního výčtu.
Přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě. Ačkoliv autorovi vytýkám nedostatečné ponoření se do tématu a určitou mechaničnost zpracování, není možné popřít úsilí, které práci věnoval (práce svým rozsahem překračuje požadavky na bakalářskou práci).
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: velmi dobře
Náměty pro obhajobu (max. 1500 znaků):
- Prosím o vysvětlení, jakým způsobem autor pracoval s literaturou, kterou sice uvádí v seznamu, která však není nikterak zohledněna v textu.
- Proč jste předpokládal, že na úrovni A1 bude vyjadřování cizinců variabilnější než u rodilých Čechů?
Toto tvrzení je pro mě značně překvapující.
- Jsou výsledky vašeho průzkumu nějak ovlivněny samotným zadáním písemné části zkoušky? Pokud se domníváte, že ano, popište jakým způsobem.
- Jsou výsledky vašeho průzkumu nějak ovlivněny socio-kulturním pozadím respondentů zkoušky?
- Domníváte se, že respondenti zkoušky, jejichž komunikáty jste analyzoval, jsou v dovednosti psaní na úrovni A1?
- Lze výsledky vašeho průzkumu interpretovat s ohledem na jazykovou úroveň A1? Resp. vidíte nějaký vztah mezi vymezením uživatele češtiny na této úrovni podle SERR a výsledky užití daných komunikačních funkcí?
- Mohl byste krátce shrnout specifika vyjadřování prosby jinojazyčnými mluvčími a to, jak se liší od rodilých mluvčích?
Datum: 14. 8. 2016 Podpis: