Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu

(1)

Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Finanční a pojišťovací služby

Autor práce: Martin Liška

Vedoucí práce: Ing. Karina Tatek Benetti, Ph.D.

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují.

15. 4. 2019 Martin Liška

(5)

Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu Anotace

Bakalářská práce se zaměřuje na optimalizaci pojistné ochrany vybraného subjektu, přičemž se detailněji zaobírá charakteristikou rizik a jejich rozdělením, stejně jako podstatou pojištění včetně jeho rozčlenění. Dále se zaměřuje na analýzu stávající pojistné ochrany vybraného subjektu a v závěru na výběr optimálního řešení pojistné ochrany díky návrhům vybraných pojišťoven. Kapitoly první a druhá shrnují teoretická východiska z oblasti rizik, respektive pojištění a tvoří základní pilíře bakalářské práce. Třetí kapitola odkrývá současnou pojistnou ochranu vozového parku vybrané společnosti a charakteristiku vybraného podnikatelského subjektu. Tato část také obsahuje hodnotící model návrhů pojištění, který bude využit při výběru vhodné varianty. Závěrečná, čtvrtá kapitola porovnává a analyzuje nabídky pojištění od vybraných pojišťoven, přičemž na konci práce je navržena optimální pojistná ochrana vybraného vozového parku.

Klíčová slova

pojištění, riziko, vozidlo, optimalizace, pojištění odpovědnosti, kritérium

(6)

Optimization of insurance of selected entity Annotation

The bachelor thesis focuses on optimization of insurance of selected entity, while it deals in greater detail with the characteristics of risks and their divisions, as well as the principles of insurance including its dividing, the analysis of the existing insurance protection of selected entity. The end contains the final solution of insurance created by proposals of selected insurance companies. The first and second chapters summarize the theoretical background from the area of risks and insurance, which forms the basic pillars of the bachelor thesis. The third chapter reveals the existing insurance protection of the fleet at selected company and the characterstics of the selected company. This chapter also includes an evaluation model of insurance proposals, which will be used for selecting the appropriate option for optimization. The final, fourth chapter compares and analyzes insurance offers from selected insurance companies and at the end of the thesis, there is chosen optimal insurance proposition for protection of the selected fleet.

Key Words

insurance, risk, vehicle, optimization, liability insurance, criterion

(7)

Obsah

Seznam tabulek ... 9

Úvod ... 10

1. Riziko a risk management ... 12

1.1 Členění rizik ...12

1.2 Risk management ...14

1.2.1 Identifikace rizik... 15

1.2.2 Hodnocení a kvantifikace rizik... 15

1.2.3 Kontrola a financování rizik... 17

2. Pojištění ... 19

2.1 Rozdělení pojištění ...20

2.2 Pojištění odpovědnosti za škody ...21

2.3 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ...22

2.3.1 Historie pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ... 23

2.3.2 Výše pojistného ... 23

2.3.3 Rozsah pojištění odpovědnosti ... 24

2.3.4 Subjekty povinné k uzavření pojištění odpovědnosti ... 24

2.3.5 Vznik a zánik pojištění odpovědnosti ... 25

2.4 Havarijní pojištění ...26

2.5 Pojištění flotil ...27

3. Charakteristika společnosti ... 28

3.1 Vozový park společnosti ...28

3.2 Aktuální firemní pojištění a risk management společnosti ...29

3.3 Kritéria hodnocení ...32

4. Optimalizace pojistné ochrany ... 37

4.1 Česká pojišťovna, a. s. ...37

4.1.1 Produkty pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ... 38

4.1.2 Návrh pojištění ... 39

4.2 Kooperativa pojišťovna, a. s. ...40

4.3 Allianz pojišťovna, a. s...42

4.3.2 Návrh pojištění Allianz ... 42

(8)

4.4 ČSOB pojišťovna, a. s. ... 43

4.4.2 Návrh pojištění ČSOB pojišťovna ... 45

4.5 Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. ... 45

4.5.2 Návrh pojištění ČPP ... 47

4.6 Generali pojišťovna, a. s. ... 47

4.7 Vyhodnocení nabídek pojišťoven ... 49

4.8 Optimalizace pojištění na základě vyhodnocených dat ... 52

4.9 Porovnání stávající a navrhované pojistné ochrany ... 53

Závěr ... 55

Seznam použité literatury ... 57

Internetové zdroje ... 58

Seznam příloh ... 60

(9)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Vozový park společnosti ... 29

Tabulka 2: Aktuální pojištění odpovědnosti z provozu vozidla společnosti ... 30

Tabulka 3: Doplňkové pojištění společnosti ... 31

Tabulka 4: Celkové pojistné společnosti ... 32

Tabulka 5: Kritéria hodnocení ... 33

Tabulka 6: Vývoj předepsaného pojistného 2016 - 2018 ... 34

Tabulka 7: Hodnocení image pojišťovny... 35

Tabulka 8: Návrh pojištění České pojišťovny ... 39

Tabulka 9: Návrh pojištění Kooperativa ... 41

Tabulka 10: Nabídka společnosti Allianz ... 43

Tabulka 11: Návrh pojištění ČSOB pojišťovna ... 45

Tabulka 12: Nabídka pojištění ČPP ... 47

Tabulka 13: Návrh pojištění Generali pojišťovna ... 49

Tabulka 14: Vyhodnocení návrhů pojišťoven ... 51

(10)

Úvod

Nahodilé síly a nepředvídatelné události jsou občasnou překážkou každého žijícího jedince.

Tyto síly a události jsou ovlivňovány jak přířodními jevy, tak samotnými lidmi. Z důvodu výskytu neustálých změn ve společnosti je nutné předvídat různá nebezpečí a snažit se eliminovat negativní aspekty nahodilých situací. Všichni jsme nepřetržitě pod hrozbou nebezpečí, a proto je v dnešní době lepší se vypořádat s negativními dopady než se pokoušet o úplné vyhýbání se nebezpečím. Jedním ze způsobů vypořádání se s riziky je přenesení rizik na speciální společnosti, vyskytující se v ekonomice. Těmito subjekty jsou pojišťovny, které na sebe berou riziko klienta, a v případě výskytu nahodilé negativní události finančně podpoří událostí postižené jedince pomocí pojištění.

Z důvodu enormního množství rizik vyskytujících se všude okolo nás, mají pojišťovny v nabíce množství různých produktů zajišťujících pojistnou ochranu. Rizika ovlivňují také průmyslové a podnikatelské odvětví. Tyto ekonomické subjekty mají z pravidla větší riziko výskytu nahodilých událostí, proto je nutné efektivně optimalizovat jejich pojištění.

Specifická část pojištění se vztahuje také na vozidla. Tato bakalářská práce se věnuje vozidlům vybrané společnosti, a snaží se o nejefektivnější využití nákladů za pojistnou ochranu při nejvyšší možné ochraně.

Cílem bakalářské práce na téma optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu je optimalizovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla spolu s doplňkovým pojištěním skel u vozidel vybrané společnosti, tedy o vybrání nejlepší možné varianty pojištění, vycházející z analýzy pojistného trhu, která zaručuje možné snížení nákladů na pojištění při nejvyšší možné ochraně. Toto téma bylo vybráno také díky zájmu autora o automobilový průmysl. Vybraným subjektem je vozový park společnosti ABC, s.r.o., který čítá množství vozidel, avšak do pozdější analýzy je zahrnuta pouze část z nich. Otázkou, která bude zodpovězena v závěru je, zdali má podnik správně nastavenou pojistnou ochranu vozidel využívaných v podnikatelském záměru. Pro dosažení tohoto cíle bude využita vícekriteriální analýza s využítím vybraných kritérií a preferencí podniku, společně s modelacemi pojištění jednotlivých pojišťoven.

Rešeršní část začíná obecnou charakteristikou rizika, před kterým se jednotlivé ekonomické

(11)

hodnocení a následnou kvantifikaci rizik. Tato část je základem pro celou bakalářskou práci, na kterou navazuje rešeršní část o pojištění. V části o pojištění je shrnuto pojišťovnictví se specifickým zaměřením na pojištění vozidel, především pak pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Dále práce přechází do aplikační části, kde je nejprve představen vybraný podnik. Praktická část přináší informace o aktuálním vozovém parku a momentální pojistné ochraně společnosti. Základem pro další kapitolu je pak vytvoření hodnotícího modelu, podle kterého bude postupováno při analyzování pojištění. Analýza vychází pouze z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a doplňkového pojištění skel z důvodu rozsahu bakalářské práce. Závěrečná kapitola popisuje jednotlivé pojišťovny, které jsou zahrnuty v analýze.

U každé instituce je krátké seznámení s pojistnými produkty a následný návrh pojištění pro vybraný vozový park. V úplném závěru se nachází vyhodnocení a optimalizace pojistné ochrany, což představuje splnění cíle bakalářské práce.

(12)

1. Riziko a risk management

Lidé jsou ovlivňováni spoustou nahodilých sil a spoustou nepředvídatelných událostí.

Mezi tyto události a síly patří přírodní jevy (choroby, živelné síly) nebo samotní lidé a jejich nedokonalostí (nehody, úrazy, krádeže). Z důvodu neustálých technických, ekonomických a sociálních změn je nutné předvídat veškerá nebezpečí, popř. vyloučit jejich negativní důsledky. S rozvojem poznání se rozvíjí také nejistoty, se vznikem nových jevů a procesů také vznikají nová nebezpečí. Každý subjekt, vyskytující se v ekonomice, je neustále pod hrozbou nebezpečí, které ohrožují jeho jistoty. V pojišťovnictví existuje přímá vazba s rizikem, které v něm zaujímá významnou roli. (Ducháčková, 2015)

Globálně však neexistuje jednotná definice rizika. Ekonomové, vědci, teoretici, statistici nebo pojistní matematici mají odlišné, vlastní definice rizika. Každopádně, všechny jsou spojeny termínem nejistota. Riziko můžeme nazvat situací, kdy se snažíme předem charakterizovat počet pravděpodobností nastání příslušné události, nebo také situací, kdy je výsledek odlišný od výsledku žádoucího (očekávaného). (Rejda, 2011)

U pojišťoven představuje riziko předmět podnikání. Pojišťovnictví vykládá riziko jako zápornou odchylku od normálu. Pojišťovny se snaží číselně vyjádřit riziko, což je možné za určitých podmínek. Jednou z podmínek je existence historických informací o výskytu daných událostí, prostřednictvím nichž se počítá při výpočtů pravděpodobností. Hodnocení příslušných propočtů by měli přinést výsledky platné nejen momentálně, ale i do budoucích období. (Ducháčková 2015) Pojištění je propojené s rizikem pomocí přesunu rizika na pojistitele. V případě přebrání rizika pojistitelem, se musí zkoumat jejich povaha a zákonitost, kterým jsou rizika vystavena. (Řezáč, 2011)

1.1 Členění rizik

Rizika můžeme rozdělit dle určitých kritérií do různých kategorií. Základní dělení je na (Ducháčková, 2015):

• čistá rizika a spekulativní rizika,

• objektivní rizika a subjektivní rizika,

(13)

• systematická a jedinečná rizika,

• přírodní rizika a rizika vyvolaná lidským faktorem,

• pojistitelná a nepojistitelná rizika.

Prvním rozdělením je rozdělení dle povahy určitého jevu nebo procesu, kdy vznikají čistá a spekulativní rizika. Čistá rizika jsou definována jako situace, ve kterých je jediným možným výstupem negativní nebo žádný výsledek. Příkladem může být předčasná smrt, pracovní úrazy, katastrofální výdaje na léčbu nebo katastrofy spojené s požáry, záplavami a zemětřeseními. Spekulativní (záměrná) rizika jsou definována jako situace, kdy může nastat jak negativní, tak i pozitivní výstup. Toto riziko je dobrovolně podstupováno ekonomickým subjektem. Příkladem může být nákup 100 akcií na burze, kdy může nastat buď zisk ze zvýšení ceny na burze, nebo ztráta, pokud burza poklesne. Dalším příkladem mohou být hazardní sázky, investování do nemovitostí nebo snaha o vytvoření vlastního podniku. V těchto situacích je možné jak získat, tak i ztratit. (Rejda, 2011)

Dále se mohou rizika členit na objektivní a subjektivní. V tomto členění není jasné, jak přesně rozdělit rizika, jelikož u určitých odvětví (rizika spojená s majetkem) je snazší určit objektivní riziko, než u jiných odvětví (rizika spojená s lidmi). Objektivním rizikem se rozumí souhrn rizikových jednání a jevů spojených s osobou, mající průměrné charakterové a duševní vlastnosti. Odchylka od průměru vlastností potom představuje subjektivní riziko. Subjektivní riziko obsahuje také morální riziko, což je pravděpodobnost naplnění rizika po sjednání pojistné smlouvy. Objektivní rizika jsou tedy založena na objektivitě daných skutečností jako jsou blesk, nebo přírodní katastrofa. Na druhé straně subjektivní rizika jsou rizika závislá na konaní a jednání lidí. Mezi tato jednání řadíme charakterové vlastnosti, schopnosti, neopatrnost a morální riziko. Příkladem subjektivního rizika je nebezpečná jízda řidiče, nebezpečná manipulace při práci nebo žhářství.

(Ducháčková, 2015)

Systematická rizika jsou ta, která vznikají z existence obecných faktorů, jež působí na subjekt rizika. Systematický rizika působí v rámci oblasti rizika na všechny ekonomické subjekty. Jedinečná rizika jsou naopak spojována pouze s podmínkami příslušného ekonomického subjektu. (Ducháčková, 2015)

(14)

Příčiny vzniku rizika jsou dalším kritériem členění. Rizika, která vznikají z důsledku přírodních (záplavy, zemětřesení, choroby) nazýváme přírodní. Rizika, která jsou vyvolána lidskou činností dělíme dále na technická (rizika spojená s technikou, kterou vynalezl člověk) a rizika vyvolána lidmi samotnými. (Ducháčková, 2015)

Posledním členěním je rozdělení na rizika pojistitelná a nepojistitelná. Pojistitelná rizika jsou taková, která lze řešit prostřednictvím pojistných produktů. Tato rizika naplňují kritéria pojistitelnosti a jejich dopad lze řešit pomocí pojištění. Na druhé straně nepojistitelná rizika jsou ta, která nelze pojistit. V některých případech lze nepojistitelná rizika řešit pomocí specifických finančních postupů. (Ducháčková, 2015)

1.2 Risk management

Snaha o zvládnutí rizika dala možnost vzniknout novému termínu, který by se jím zabýval.

Risk management definujeme jako logický vývoj a plánování strategie vyrovnávání se s potenciálními riziky. Program risk managementu organizací vzniká za účelem ochrany aktiv a majetku podniku v případě, kdy dojde k naplnění rizikové situace. Risk management však využívají různé typy organizací, které se mohou setkat s budoucími riziky, jako jsou obchodní firmy, neziskové organizace, rodiny nebo také pouhé osoby. (Dorfman, 2015)

Risk management začíná s otázkami „Jaké riziko by mohlo zničit můj podnik?“ a „Jaké škody by mohlo riziko napáchat?“. Po identifikaci a analýze rizik, další logickou otázkou je

„Jakým způsobem by se měl ekonomický subjekt vypořádat s těmito problémy?“. (Dorfman, 2015) V tomto případě má velkou roli rizikový manažer, který musí dostat při řešení rizik velké pravomoci. Jeho zodpovědností je přijmout taková opatření, která by minimalizovala pravděpodobnost výskytu rizik a vyřešila důsledky realizace řešení rizik s co nejnižším finančním, obchodním a lidským dopadem. (Ducháčková, 2015)

Risk management je soubor jednání, které směřují k jednomu cíli, kterým je řešení, které při co nejnižších nákladech zajistí bezpečnost. Risk management směřuje k (Dorfman 2015):

• identifikaci a posouzení největších a nejvýznamnějších rizik (pro všechny ekonomické subjekty),

(15)

Risk management zahrnuje řadu činností, které se neustále opakují. Tyto činnosti můžeme rozdělit do tří fází. První fází je identifikace rizika, po níž následuje ocenění a kvantifikace rizika. Poslední fází je kontrola a financování rizika. (Dorfman 2015)

1.2.1 Identifikace rizik

Identifikace rizika znamená zjištění, které nebezpečné jevy a jednání by mohli ohrozit ekonomickou stabilitu subjektu. Při identifikaci se zabýváme otázkami: Co může nastat? Co a jaké události negativně ovlivní chod ekonomického subjektu? Vzhledem ke změnám v posledních letech je velice těžké přesně identifikovat a zjistit přesnou podobu předvídaných rizik. Existují totiž jak zjevná (ty se kterými počítáme např.: krádež, požár), tak skrytá rizika, se kterými se musí počítat. Skrytá jsou rizika, jež si vedení ekonomického subjektu nepřipouští nebo jsou téměř vyloučena. Avšak i tato rizika mohou nastat a změnit vývoj ekonomického subjektu. (Ducháčková 2015)

Ještě před započetím samotné identifikace rizika je dobré mít na paměti, že předtím, než se nějaké ztráty a riziko objeví, měření pravděpodobnosti je pouhý odhad, nikdy neukazuje opravdovou velikost ztrát. Prvním krokem při identifikaci rizika je prozkoumání odvětví a oblastí, jež mohou být ohroženy. Při zjišťování oblastí je nutné se zaměřit jak na interní data ekonomického subjektu, tak i okolní (vnější) podmínky. Dalším krokem je poté identifikace nositelů rizika. Mezi nositele se řadí osoby, majetek a finanční vybavenost.

V poslední řadě je nutné zjistit jaké jsou druhy rizika, zdali čistá nebo záměrná, objektivní či subjektivní, systematická a jedinečná nebo ovlivnitelná a neovlivnitelná. (Dorfman, 2015)

1.2.2 Hodnocení a kvantifikace rizik

Druhým krokem je měření a analyzování rizika. Je důležité měřit a kvantifikovat rizika, abychom předešli a vyrovnali se s jejich dopady. Tento krok vyžaduje odhad četnosti a závažnosti ztrát. Frekvence se měří pomocí pravděpodobností ztrát, které se událi během určeného časového období. Závažnost odkazuje na pravděpodobnou velikost ztrát, které mohou naskytnout. (Rejda 2011)

(16)

Po odhadu frekvence a závažnosti se mohou rizika rozdělit a ohodnotit dle jejich důležitosti.

Například riziko potenciálního bankrotu firmy je v rámci risk managementu mnohem důležitější než riziko, které by přineslo určité menší ztráty. Dopady rizika mají charakter buď materiální, který přináší věcné škody, ztrátu příjmů, nebo výdaje z důvodu realizace rizika, nebo nemateriální (např.: ztráta dobrého jména podniku). Odhad a frekvence rizika se počítá také pro účely dalšího nastavení strategií a technik pro zvládnutí případných rizik.

Některá rizika jsou snáze měřitelná z důvodu jejich častějších opakování. Taková rizika potom firma může vyjádřit nejen pravděpodobností, ale i číselnými podklady souvisejícími s financemi na zvládnutí rizik. (Rejda 2011)

Ačkoli rizikový manažer musí zvážit oboje, jak četnost, tak i závažnost rizika, závažnost má o něco větší váhu než frekvence, jelikož jediná (neopakovaná) realizace opravdu velkého rizika může mít katastrofální dopady na podnik. Proto musí strategie počítat také s důsledky jednoho, avšak většího rizika. V případě hodnocení rizika máme několik možností k vyjádření velikosti dopadů. Primární rovnicí je vynásobení pravděpodobnosti (četnosti) s velikostí ztráty (pravděpodobnosti s důsledkem). (Ducháčková 2015)

Další možnosti ohodnocení rizika jsou (Ducháčková 2015):

• největší možná škoda (MAS) – maximální škoda, jež vychází z těch nejhorších předpokladů,

• odhadovaná největší škoda (EML) – maximální kombinovaná ztráta vyčíslená bez situací, které jsou zjevně nepravděpodobné,

• pravděpodobná největší škoda (PML) –odhadovaná největší škodě včetně působení lidského faktoru,

• běžně očekávaná škoda (NLE) – odhadovaná největší škoda včetně pohotové lidské reakce.

Rizika nesoucí katastrofální důsledky je těžké předpovědět, protože se objevují zřídka.

Každopádně jsou to nejdůležitější rizika, kterým musí firma dát největší význam, jelikož by mohli podnik přivést k bankrotu. Na druhé straně materiální ztráty, jako je poničení vozidel, nemovitostí apod., se vyskytují častěji, proto je lze předpovídat s větší přesností.

(Ducháčková 2015)

(17)

1.2.3 Kontrola a financování rizik

Po identifikaci rizik a implementování strategií, jak předejít rizikům se musí pravidelně kontrolovat opatření, která jsou přijímána jako předcházení realizace rizika. V průběhu měsíců či let se mění podmínky v okolí podniku, nakupují se nová aktiva, vznikají nové technologie, vznikají nové produkty, přichází noví zaměstnanci nebo se mění zákony. Tyto změny přináší nová rizika. Proto je nutné pravidelně kontrolovat opatření k předcházení škod a pružně reagovat na změny. (Dorfman 2015) Kontrola rizik odkazuje na techniky, které snižují počet pravděpodobností a důsledků ztrát při realizaci rizik. (Rejda, 2011)

Rizikům lze předcházet prostřednictvím strategických opatření, mezi které patří změna systému pracovního postupu, bezpečnější technologie a materiály, přerušení výroby na linkách nebo smluvní vyloučení odpovědnosti. Předcházet lze také pomocí fyzických opatření, jako je budování protipožárních zařízení, užívání ochranných pomůcek nebo bezpečnostní zámky. (Rejda, 2011) Dalším opatřením je ochrana před ztrátou. Například počtům dopravních nehod, s přítomností alkoholu by šlo zamezit nulovou tolerancí nebo přísným dodržováním bezpečnostních pravidel u nebezpečných produktů. Opatření může být zaměřeno na snížení ztrát. Například pomocí instalace hasících systémů lze rychleji snížit dopad požáru na pracovišti. (Ducháčková 2015)

Rizika, která nelze předejít již zmiňovanými opatřeními, musí podnik zmírnit pomocí finanční eliminace rizik. V těchto případech existuje několik možností (Ducháčková 2015):

a) rizika krytá mimo pojištění

• z běžných příjmů – tento způsob krytí rizik se využívá nejčastěji v případech, kdy se realizace rizika opakuje a kdy jeho dopad není tak vysoký (způsobí pouze malé ztráty),

• samopojištění – široce rozšířená forma užívaná v risk managementu, kdy si firma vytváří rezervy na krytí rizika (nebo si vytváří své pojišťovny, jež kryjí výlučně rizika dané firmy),

• pomocí úvěrů.

b) pojištění – rizika se přenesou na specializovanou instituci, která vykonává jako svůj předmět činnosti pojistnou ochranu (pojišťovnu)

(18)

Vlastní krytí rizik se využívá zejména v případech, kdy jsou rizika snáze předpověditelná a jejich realizace se opakuje, přičemž míra dopadu není vysoce finančně náročná, tudíž se podnik dokáže s rizikem vyrovnat z vlastních zdrojů. Rozhodnutí o vlastním krytí je rozumné tehdy, pokud je finanční náročnost menší při vlastních nákladech než při využití pojišťovny. Na druhé straně však samopojištění může přinášet řadu problémů jako je velké čerpání rezervy v důsledku několika škod nebo možnost nastání katastrofální škody.

Kaptivní pojištění využívají především velké společnosti, které mají finance na založení své vlastní pojišťovny. Mateřská společnost tedy založí dceřinou za účelem krytí svých rizik (mohou to být i rizika nepojistitelná). Výhodami tohoto pojištění je levnější krytí rizik a menší zatížení správních nákladů. (Ducháčková 2015)

V případech, kdy by ztráty ohrozili finanční stabilitu ekonomického subjektu, by měla být předmětem pojištění. Rizika velké škody s předem těžko předvídatelnými finančními důsledky jsou kryta pevně stanovenými finančními platbami pojišťovně (tzv. pojistné).

Ekonomické subjekty v rámci risk managementu využívají pomocné prvky při rozhodování o rizicích jako jsou rozhodovací tabulky nebo schémata. Tyto tabulky jsou vytvářeny za účelem optimalizace využití finančních nástrojů při řešení rizikových situací. Pojištění je nejlepší využít v případě, kdy riziko je méně pravděpodobné, avšak jeho závažnost je velká.

Pojištění však neřeší veškeré důsledky rizik, ale řídí se pomocí určitých kritérií pojistitelnosti jako jsou kritéria nahoditelnosti, jednoznačnosti, odhadnutnosti, nezávislosti velikosti a kritérium morální zásady. (Ducháčková 2015)

(19)

2. Pojištění

Pojištění je specifické odvětví ekonomiky. Pojem pojištění můžeme definovat různými způsoby, z nichž všechny spojuje přenesení rizika na specializovanou instituci provozující pojištění. Dle Ducháčkové (2015, s.35) je pojištění „nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti.“ Pojištění si bere na starost jevy náhodného charakteru, jejichž důsledek je určitá škoda. Tyto jevy se odborně nazývají jako pojistná rizika. V případě naplnění rizik hovoříme o pojistné události, při které musí dle sjednané pojistné smlouvy pojišťovna vyplácet pojistné plnění. Pojištění však nepředchází a nesnižuje výskyt těchto jevů, avšak je spojeno se snížením negativních důsledků po vzniku těchto nahodilých událostí. Pojištění tedy nezajišťuje vyšší bezpečnost, ale poskytuje ekonomickým subjektům jistotu, ze které se mohou snažit o finanční eliminaci škod prostřednictvím finančních náhrad. Jiné než peněžní krytí nelze očekávat, avšak v dnešní době pojišťovny nabízí množství asistenčních služeb jako je poradenská činnost a další, komplexnější služby.

(Ducháčková a Daňhel 2015)

Z finančního pohledu je pojištění funkční na základě rozdělování pojistného fondu. Tento fond se rozděluje k úhradě finančních potřeb ekonomickým subjektům na základě výskytů náhodných případů, které jsou však vcelku odhadnutelné. Potřeby mohou být jak konkrétní (můžeme je peněžně vyčíslit), tak abstraktní (nelze je vyčíslit). Některá jsou také těžce odhadnutelná z pohledu nahodilosti a její velikosti, avšak ve většině případů lze odhadnout přítomnost i závažnost těchto potřeb pomocí výpočtů pravděpodobností a jiných statistických výpočtů. Fungování celého systému je závislé na rozdělování tzv. kolektivní smlouvy, jež je typicky tvořena všemi účastníky pojištění (členy rizikového kolektivu).

Příspěvky jednotlivých členů závisí na velikosti rizika (na velikosti dopadů a pravděpodobnosti realizace). Velikost jednotlivých příspěvků není z pohledu pojištění důležitá, avšak celková velikost musí být velká z důvodu úhrady negativních dopadů nahodilé události. Z této rezervy se kryjí náhodně potřeby, jež jsou vázány na realizaci rizik.

(20)

2.1 Rozdělení pojištění

Pojištění můžeme rozdělovat z různých hledisek. Základní rozdělení může být na pojištění soukromé, sociální a zdravotní. Do soukromého pojištění (komerčního) řadíme pojištění osob (životní pojištění) a pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škody a úrazové pojištění (neživotní pojištění). Sociální pojištění má na starost zabezpečení úhrady finanční podpory v případě pracovní neschopnosti ať už dočasně, tak i trvale. Zdravotní pojištění je garantované státem. (Cipra 2006)

Soukromé pojištění vznikají na základě pojistné smlouvy. Využívá se u něj metoda tvorby a užití pojistného fondu. Platí tedy zásada ekvivalence. Komerční pojištění zahrnuje odlišné podoby pojistných produktů. (Cipra 2006) Obvykle je toto pojištění dobrovolné, avšak v některých případech může být i povinné. Komerční pojišťovny provozují soukromé pojištění, přičemž nabízí odlišné produkty a typy pojištění. Jednotlivá pojištění jsou rozdělena na základě charakteru krytých rizik. (Ducháčková 2018)

V rámci komerčního pojištění můžeme členit pojištění na základě tvorby rezerv (Ducháčková 2015):

1. pojištění riziková, při které se návratnost finančních prostředků váže na vznik pojistné události. Při tomto typu pojištění není jisté, zda pojistná událost opravdu nastane, v případě že tomu tak nebude, pojišťovna nevyplácí žádné pojistné plnění.

Pojistné se spotřebuje na pokrytí rizik.

2. pojištění rezervotvorná, ve kterých se tvoří rezerva na výplatu budoucích pojistných plnění. Toto pojištění zahrnuje (až na výjimky) výplatu pojistného plnění ve všech případech.

Dále můžeme pojištění členit z hlediska právního na (Ducháčková 2015):

a) dobrovolné pojištění – Pojišťovna sjednává pojistnou smlouvu se zájemcem o pojištění v závislosti na jeho svobodném rozhodnutí.

b) povinné pojištění

a. povinně smluvní pojištění – Povinnost sjednat pojistnou smlouvu pro určité subjekty je určena právním předpisem, který v některých případech určuje

(21)

také obsah a konstrukci pojištění (velikost pojistné částky, minimální limity plnění).

b. zákonné pojištění – Pojištění je zákonem stanovené, proto se nemusí sjednávat pojistná smlouva (zákon určuje výši, termíny i instituce jimž má být zaplaceno pojistné.

Zákonné pojištění tedy nevyužívá pojistných smluv, ale vzniká na základě dané právní skutečnosti, která je stanovena právní normou. V minulosti bylo zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, avšak od 1.1. 2000 se zákonem č.

168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se toto pojištění změnilo ze zákonného na pojištění povinně smluvní. (Zárybnická a Schelle 2010)

2.2 Pojištění odpovědnosti za škody

Pojištění odpovědnosti za škodu kryje rizika spojená s případy, kdy ekonomický subjekt (ať už osoba fyzická nebo právnická, občan nebo zaměstnanec) způsobí škodu třetím osobám, kterou je povinen uhradit. (Ducháčková 2015) Škody mohou být na majetku, zdraví, životě, nebo finanční. Předmět pojištění je tedy odpovědnost za škodu. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného uhradit škodu. Pojišťovna většinou na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu vyplácí pojistné subjektům, které mají právo náhrady škody. Výše pojistného plnění závisí na výši odpovědnosti pojištěného. Pojištění je zkonstruováno na základě formy prvního rizika, což zakotvení nejvyššího pojistného plnění (horního limitu) v pojistné smlouvě. (Zárybnická a Schelle 2010)

Příčinou vzniku nebezpečí jsou především objektivní nedokonalosti lidských smyslů. Tyto nedokonalosti jsou navíc rozšířeny o lidské vlastnosti jako jsou selhání, omyl, nezkušenost, nedbalost nebo neznalost. Z tohoto plyne, že téměř při jakékoli činnosti může člověk způsobit škodu. (Ducháčková a Daňhel 2011)

Odpovědnost může být (Ducháčková 2015):

a) subjektivní – osoba je odpovědná za zavinění dané škody, ekonomický subjekt a jeho odpovědnost je předpokladem vzniku zavinění škody,

(22)

b) objektivní – osoba odpovědná za výsledek bez ohledu, zdali škodu zavinila nebo nezavinila.

Pojištění odpovědnosti zahrnuje řadu dalších konkrétních pojistných produktů. Mezi tyto produkty řadíme pojištění odpovědnosti vozidel, pojištění odpovědnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání, pojištění profesní odpovědnosti nebo obecné odpovědnostní pojištění. (Ducháčková 2015)

2.3 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je upraveno v zákoně o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Od počátku tohoto tisíciletí se s rozvojem států a zvyšováním standardů se také v České republice více objevují rodiny s dvěma a více vozidly. Počet vozidel na našem území se rok od roku zvyšuje, s tím se však také zvyšuje počet nehod na našem území. Motorová vozidla jsou v dnešní době nejrozšířenějším dopravním prostředkem a vzhledem ke stále se rozšiřující automobilové základně (a jiné motorové dopravy) včetně účastníků, vzniká v tomto odvětví značné množství škod.

Z důvodu vysokých škod se snaží zákonodárce o ochranu účastníků provozu motorových vozidel pomocí povinného pojištění odpovědnosti. Pojištění je povinné, jelikož pouhý majetek škůdce nestačí na pokrytí vzniklých škod. Tyto škody jsou tedy kryty stabilní finanční institucí s adekvátní finanční rezervou. Finanční instituce plní funkci zprostředkovací i uhrazovací. Pojištění nepředchází vzniku újmy, ale snaží se o motivaci pojištěného k ohleduplnosti vzniku nebezpečných situací. Zabezpečení vůči odpovědnosti však nechrání pouze poškozené, ale také samotné viníky škod, kteří se mohou díky pojištění vyhnout velkým finančním problémům. Na trhu se dnes nachází dva produkty, které chrání před vznikem újmy na silnicích. Jedním je havarijní pojištění, které je dobrovolné a chrání samotného pojistitele před škodou, jež sám způsobí (toto pojištění zahrnuje také krádeže, vandalismus nebo živelné pohromy). Druhým je již zmíněné povinné smluvní pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla (hovorové označení „povinné ručení“). (Kazda 2016)

(23)

2.3.1 Historie pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Na našem území mělo pojištění dlouhou dobu podobu zákonného pojištění. To znamenalo, že zákon určoval, kdo musí být pojištěn, v jaké výši a jaké instituce. Tím byla nahrazena jak pojistná smlouva, tak i všeobecné pojistné podmínky. Toto fungovalo od roku 1955 až do konce tisíciletí. Mínusem bylo že odškodňování nemělo prakticky žádný horní limit a krytí bylo velmi široké. Správní náklady finančních institucí byly malé, jelikož postačujícím dokladem o pojištění byla státní poznávací značka. Pojišťovna také neměla povinnost vést evidenci o pojistném, jelikož tím se prokazoval pojistník. Po roce 1989 se začali problémy ohledně pojištění vozidel stupňovat. Také s postupnými snahami České republiky o evropskou integraci sílil tlak na sjednocení systému s Evropskou Unií, kde, již byla funkční podoba smluvního pojištění. K principiálnímu řešení došlo až deset let po sametové revoluci. Zákonné pojištění bylo změněno s účinností od roku 2000 na pojištění povinně smluvní, jako tomu bylo v dalších zemích včetně zemí EU. Tím došlo k harmonizaci legislativního rámce s EU. Přechod se obešel bez výraznějších potíží, přestože tarifní podmínky stále nebyly ideální. Se samotnou úpravou vznikla také Česká kancelář pojistitelů, která má za úkol spravovat garanční fond, vést evidenci a statistiky, provozovat pojištění cizozemců aj. O licenci na provozování pojištění byl velký zájem. Licence byla udělena 12 pojišťovnám, které vedli tuhý boj o své klienty. (Ducháčková a Daňhel 2011)

2.3.2 Výše pojistného

Pojistiteli vznikají náklady při poskytování pojištění odpovědnosti, které však lze předikovat a jsou poměrně stálé. Má však také náklady, které je těžké stanovit (újmy kryté pojištěním).

Pojistitel musí hradit jak újmu materiální (věcnou) tak i nemateriální. V případě, že by pojistitel nedodržel finanční rezervy stanovené zákonem k pokrytí povinnosti pojistitele, byla by mu odebrána licence Českou národní bankou. Pojišťovny stanoví, jak způsob výpočtu, tak i výsledné finální pojistné. (Kazda 2016)

Pojistné závisí na několika kritériích, mezi které patří mimo jiné (Kazda 2016):

• druh vozidla,

• objem motoru,

(24)

• rok výroby vozidla,

• oblast, ve které je vozidlo provozováno,

• věk pojistníka,

• výše krytí,

• škodní historie pojistníka.

Na základě škodní historie musí pojistitel užít při výpočtu pojistného přirážku nebo slevu z pojistného (bonus nebo malus). Pojistitel neprohlíží celou škodní historii provozovatele vozidla, jelikož by ho škodní událost postihla na celý život. Proto se zkoumá pouze poslední pojistné období pojistníka. Pokud bylo poslední období bezeškodné, náleží pojistníkovi bonus. Pokud však škoda vznikla, může pojistitel dát přirážku k pojistnému. (Kazda 2016)

2.3.3 Rozsah pojištění odpovědnosti

Existují případy, kdy pojištění způsobí újmu. V těchto situacích mu vzniká povinnost ji uhradit vůči poškozenému. Pro ulehčení finanční tíže má viník pojištění uzavřené pojistnou smlouvou. Tím vzniká právní vztah mezi pojištěným a pojistitelem, do kterého se poškozený nemá možnost za žádných okolností dostat. V případě vzniku těchto nenadálých situací má pojistitel povinnost poskytnout pojistné plnění přímo pojištěnému. Rozsah tohoto plnění závisí na pojistné smlouvě. Dále se rozsah řídí obecnými pojistnými podmínkami a je limitován pojistnou částkou. Pojistná smlouva navíc může být upravena dle individuálních dohod např.: na procentní spoluúčast nebo minimální výši škod. Dle zákona nemá poškozený přímý nárok na vyplacení pojistného plnění od pojistitele. Pojistitel tedy splní svůj závazek z pojistné smlouvy vůči pojištěnému vyplacením pojistného plnění. Tímto aktem se však nenahradí vzniklá újma. Pojistitel v řízení o náhradu újmy vystupuje pouze jako vedlejší účastník řízení z důvodu ochrany svých zájmů. Škod může být nahrazena buď naturální restitucí nebo peněžním odškodněním náhrady újmy. Způsob, kterým bude újma nahrazena určuje poškozený. (Kazda 2016)

2.3.4 Subjekty povinné k uzavření pojištění odpovědnosti

Pojištění odpovědnosti má za povinnost dle zákona vlastník nebo spoluvlastník (popř.

(25)

vozidla, které má být provozováno na veřejných komunikacích. Tato varianta byla zvolena z důvodu toho, že vlastník má nad vozidlem faktickou i právnickou moc, kterou řidič nemá.

Výjimku z povinnosti mají pouze vozidla, která nejsou zaregistrována v registru silničních vozidel a vozidla, která nejsou provozována na veřejné komunikaci. U fyzické osoby je provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti přestupkem, u právnických osob potom správním deliktem, který může být pokutován od 5 000 Kč do 40 000 Kč. (Kazda 2016)

Řidiči vozidla tedy nevzniká povinnost uzavřít pojištění, v rámci jeho zájmu by si však před cestou měl vždy zkontrolovat, zdali má vozidlo platnou zelenou kartu. Zelená karta je doklad o uzavření pojistné smlouvy, který slouží jako mezinárodní osvědčení o pojištění. Kartu vydá pojistitel pouze v rámci pojistného vztahu. Při řízení vozidla potom musí být tato karta ve vozidle. V případě silniční kontroly a nepředložení zelené karty může být pokuta od 1 500 Kč do 3 000 Kč. Zelená karta je platná na minimální dobu 14 dní a maximálně jeden rok.

(Kazda 2016)

2.3.5 Vznik a zánik pojištění odpovědnosti

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniká pomocí pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem. Pojištění poté nelze žádným způsobem přerušit, pouze tím, které je stanoveno ve smlouvě. V případě přerušení je pojištěný povinen doložit vyřazení vozidla z provozu. Bezprostředně po uzavření smlouvy dostane pojištěný doklad o pojištění (zelenou kartu). (Kazda 2016)

Pojistná smlouva musí obsahovat (Kazda 2016):

• určení pojistitele a pojistníka,

• dobu pojištění,

• limit pojistného plnění,

• výši pojistného,

• splatnost a způsob placení,

• základní údaje o vozidle,

• formu a místo oznámení případné škodní události.

(26)

Pojištění odpovědnosti zaniká několika zákonem stanovenými způsoby ukončení pojistné smlouvy. Mezi ně patří změna vlastníka vozidla, zánik vozidla, vyřazení vozidla z registru vozidel, odcizení vozidla, nezaplacení pojistného, výpovědí ze smlouvy, dohodou a uplynutím doby. Po zániku pojištění odpovědnosti musí pojistník bez odkladů odevzdat zelenou kartu pojistiteli z důvodu případného zneužití. Pojistitel má povinnost vydat pojištěnému na jeho žádost potvrzení o délce a škodném průběhu pojištění. V tomto potvrzení se nachází jak údaje o pojistiteli a pojistném, tak i státní poznávací značka, číslo pojistné smlouvy, údaje o pojistných událostech, datu a důvod zániku a podpisy a datum vydání potvrzení. Po zániku pojištění je vlastník povinen do čtrnácti dnů požádat o nové pojištění nebo požádat o vyřazení vozidla z registru. Pokud tak neučiní, jeho vozidlo bude vyřazeno obecním úřadem. (Kazda 2016)

2.4 Havarijní pojištění

Havarijní pojištění se vztahuje na škody způsobené na motorových vozidlech. V rámci tohoto pojištění jsou kryta rizika řidičem zcela či částečně ovlivnitelná i neovlivnitelná.

Pojištění je dobrovolné a jeho užití je tedy dobrovolné. Toto pojištění je především sjednáváno pro případ rizika rozbití nárazem (havárie). Vedle tohoto rizika se pojištění vztahuje také na riziko střetu (kolize), krádeže, vandalství, živelní a strojní. Pojištění asistenčních služeb také často bývá součástí havarijního pojištění. Při sjednávání pojištění může být pojištění založeno na principu pojištění všech rizik, tzv. All Risks pojištění nebo na základě stavebnicového principu, kdy si může pojistník vybrat rizika, která by chtěl pojistit. Konstrukce tohoto pojištění vychází z principu pojištění nové hodnoty. Pojistné plnění je tedy vypláceno ve výši nákladů na opravu v případě, že částka napřekročí cenu vozidla před pojistnou událostí. Typické jsou také procentní spoluúčasti a excedentní franšízy ve smlouvách o havarijním pojištění. Tyto doložky snižují velikost plnění, ale zároveň s tím také ovlivňují velikost pojistného. (Ducháčková 2015)

Stejně jako u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, i u havarijního pojištění vychází velikost pojistného z určitých faktorů vozidla. Mezi tyto faktory patří (Ducháčková 2015):

• pořizovací cena vozidla,

• úroveň (procento) spoluúčasti,

(27)

• typ a značka vozu,

• stáří vozidla,

• vybraná rizika (allrisk nebo pouze vybraná),

• rizikovost řidiče,

• bonus či malus.

V dnešní době se začínají s provozem vozidla uplatňovat další pojištění. Jedním z nich je například pojištění „pay as you drive“ založené na způsobu neustálého monitorování vozidla, podle čehož se poté vypočítá výše pojistného (dle ujetých kilometrů, denní doby, využitím vozidla atp.). Mezi další typy pojištění souvisejícím s havarijním pojištěním patří mimo jiné pojištění spoluúčasti, pojištění skel nebo pojištění prodloužené záruky.

(Ducháčková 2015).

2.5 Pojištění flotil

Flotilové pojištění je takové pojištění, které zabezpečuje několik vozidel na jedné pojistné smlouvě. Pojištění může být uzavřeno jak na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo havarijní pojištění nebo také kombinaci obou těchto možností. Flotilové pojištění je určeno jak pro fyzické, tak i právnické osoby. Pojistná smlouva může obsahovat až neomezené množství různých vozidel. Nemusí se přitom jednat pouze o osobní automobily, na jedné smlouvě mohou být osobní automobily, nákladní automobily, přívěs za auto nebo také motocykl či obytný vůz. Flotilové pojištění může být využito také pro pracovní stroje jako jsou traktor nebo zemědělská technika. Cena pojistného závisí na škodní historii flotily, hodnotě vozidel, specializaci firemní flotily a dalšími parametry. (Pojištění flotil, 2019)

(28)

3. Charakteristika společnosti

Společnost ABC, s.r.o. (společnost chtěla zůstat v anonymitě) je na trhu více než 20 let. Byla založena dne 1. 9. 1998, avšak jako společnost věnující se kompletně jinému odvětví než nyní. Původně se společnost zabývala vybavením na zimní sporty jako je lyžování nebo bruslení. Na přelomu tisíciletí byla firma odkoupena nynějšími majiteli. S postupem času se záměr o prodeji lyžařského vybavení pomalu měnil na kompletně odlišné výrobky k prodeji.

Firma se nyní specializuje na prodej kosmetiky a parfémů. S tím také souvisela změna celé struktury firmy roku 2004 včetně změny názvu. Firma podniká v Královehradeckém kraji.

Právní formou podnikání je společnost s ručením omezeným. Dle obchodního rejstříku je předmětem činnosti zprostředkovatelská činnost, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Firma realizuje prodej z 93 % díky internetovému obchodu prostřednictvím vlastního e-shopu. ABC, s.r.o. se díky svému zaměření vydává za internetovou parfumerii zaměřenou na velkoobchody, maloobchody ale i drobné spotřebitele. V záběru firmy je nejen celá Česká republika, ale i většina států Evropské Unie.

3.1 Vozový park společnosti

Společnost má ve svém vlastnictví velké množství vozů, jejichž počet se často mění. Celkové množství se pohybuje okolo 40 vozů. Z těchto 40 vozů je však 20 vozidel vypůjčeno na operativní leasing. V případě operativního leasingu je pojištění zahrnuto ve splátkách za vozidlo, proto nebudou tyto vozidla předmětem mé analýzy. Mezi vozy, které firma vlastní je množství dodávek (celkem 13), které mají flotilové pojištění. K přesné analýze flotilového pojištění jsem bohužel nedostal přístup z důvodu složitosti a neustálých aktualizací pojistné smlouvy. Smlouva o flotilovém pojištění je tedy neustále sledována a analyzována, tudíž není potřeba ji dále optimalizovat z pohledu firmy. Dalšími vozy, které již podléhají mé analýze jsou firemní vozidla, která jsou využívána pro nutnou potřebu pracovních cest do zahraničí v co nejkratším možném časovém horizontu, proto se jedná o luxusní vozidla s vysokým výkonem. Následující tabulka ukazuje přehled vozidel zahrnující analýzu pojištění.

(29)

Tabulka 1: Vozový park společnosti

Název vozidla Kategorie Palivo Rok

výroby Zdvihový

objem Výkon Hmotnost Lamborghini URUS 636 Osobní Benzín 2018 3 996 cm³ 478 kW 2 409 kg Ferrari GTC4 Osobní Benzín 2016 6 262 cm³ 507 kW 1 995 kg

Ferrari F12 Osobní Benzín 2016 6 262 cm³ 541 kW 1 791 kg

Škoda Octavia Osobní Nafta 2013 1 968 cm³ 103 kW 2 010 kg

Mercedes Sprinter Nákladní Nafta 2016 2 987 cm³ 140 kW 3 500 kg

Fiat Ducato Nákladní Nafta 2018 2300 cm3 93 kW 3 500 kg

AGADOS 54-P DONA Přívěs - 2014 - - 826 kg

Zdroj: vlastní

Z tabulky č. 1 vyplývá, že do analýzy jsou zahrnuta 3 luxusní osobní vozidla značek Lamborghini a Ferrari s vysokou tržní hodnotou. Dále také osobní auto Škoda Octavia, dvě nákladní vozidla Mercedes a Fiat. Posledním vozidlem je přívěs Agados. Tyto vozidla se liší v uvedených parametrech, které jsou potřebné pro výpočet pojištění.

3.2 Aktuální firemní pojištění a risk management společnosti

Stejně jako ostatní firmy, i vybraná společnost se musí soustředit na risk management.

Podnik samozřejmě má množství uzavřených smluv, které kryjí případná rizika, jež mohou nastat. Firma má uzavřena odpovídající pojištění na své budovy, vozidla, škody způsobeném zaměstnancům nebo zaměstnanci, přerušení provozu aj. V současné době je firema pojištěna u ČSOB pojišťovny. Stejně tak i vozidla jsou pojištěna u ČSOB pojišťovny. Firma má s pojišťovnou dlouhou tradici, proto má také individuální přístup k řešení pojištění a také slevu na celkovém pojistném. Firma má uzavřena všechna možná pojištění vozidel, která se na trhu vyskytují, tedy povinné ručení, havarijní pojištění a doplňkové pojištění. Tato práce se však zabývá z důvodu svého rozsahu pouze pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla a doplňkovým pojištěním skel. V práci tedy nebudou brány v potaz smlouvy ohledně havarijního pojištění, které má firma uzavřeny odděleně od povinného ručení včetně pojištění skel.

(30)

Tabulka 2: Aktuální pojištění odpovědnosti z provozu vozidla společnosti Název vozidla

Maximální poj. plnění Roční pojistné Újma na zdraví Újma na

majetku Před slevou Po slevě

Lamborghini URUS 636 200 000 000 Kč 200 000 000 Kč 13 611 Kč 10 889 Kč

Ferrari GTC4 200 000 000 Kč 200 000 000 Kč 19 039 Kč 15 231 Kč

Ferrari F12 200 000 000 Kč 200 000 000 Kč 19 039 Kč 15 231 Kč

Škoda Octavia 200 000 000 Kč 200 000 000 Kč 7 833 Kč 6 266 Kč

Mercedes Sprinter 200 000 000 Kč 200 000 000 Kč 13 661 Kč 10 929 Kč

Fiat Ducato 200 000 000 Kč 200 000 000 Kč 18 362 Kč 14 690 Kč

AGADOS 54-P DONA 60 000 000 Kč 60 000 000 Kč 1 649 Kč 1 319 Kč

Celkové pojistné 90 694 Kč 72 555 Kč

Zdroj: vlastní, na základě pojistných smluv

Z tabulky č. 2 můžeme vidět aktuální pojistnou ochranu společnosti za odpovědnost způsobenou provozem vozidla. Tato ochrana bude výchozí pro další porovnání s nabídkami jiných pojistných institucí na trhu. V ceně po slevě je zahrnuta věrnostní sleva ve výši 20 % z pojistného díky dlouholeté spolupráci. Toto obchodní gesto společnosti ČSOB bylo v minulosti pro firmu impulzem pro setrvání a další spolupráci s touto pojišťovací institucí.

Toto pojištění je součástí balíčků Premiant (v případě přívěsného vozíku Agados varianta Dominant) od ČSOB pojišťovny. Více o tomto pojištění v kapitole č. 4.4. Součástí pojištění je také úrazové pojištění řidiče ve výši 300 000 Kč, Pojištění osobních věcí řidiče 15 000 Kč, pojištění osobních věcí rodinných příslušníků ve výši 15 000 Kč, pojištění škod na vlastním vozidle 10 000 Kč a zapůjčení náhradního vozidla ve výši 10 000 Kč. K tomuto původnímu pojištění se bude analýza zkusit přiblížit stejnými limity a plněním.

(31)

Tabulka 3: Doplňkové pojištění společnosti Název vozidla

Doplňková pojištění Pojištění Limit /

spoluúčast

Cena doplňkového

pojištění Po slevě Lamborghini URUS 636 Pojištění

okenních skel 50 000 Kč /

10 % 7 500 Kč 6 000 Kč

Ferrari GTC4 Pojištění

okenních skel

50 000 Kč /

500 Kč 7 500 Kč 6 000 Kč

Ferrari F12 Pojištění

okenních skel

50 000 Kč /

500 Kč 7 500 Kč 6 000 Kč Škoda Octavia Pojištění

okenních skel - - -

Mercedes Sprinter Pojištění okenních skel

15 000 Kč /

500 Kč 2 250 Kč 1 800 Kč

Fiat Ducato Pojištění

okenních skel

10 000 Kč /

10 % 1 500 Kč 1 500 Kč

AGADOS 54-P DONA - - - -

Celkové pojistné 26 250 Kč 21 300 Kč

Zdroj: vlastní, na základě pojistných smluv

Firma má také připojištění v rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Toto pojištění se vztahuje na pojištění všech okenních skel všech vozidel, vyjma přívěsu AGADOS. Toto pojištění podléhá také slevě 20 %, kterou pojišťovna firmě poskytuje. Pojistné částky jsou ukázány v tabulce č. 3.

(32)

Tabulka 4: Celkové pojistné společnosti Název vozidla Pojištění

odpovědnosti

Doplňkové

pojištění Cena celkem

Lamborghini URUS 636 10 889 Kč 6 000 Kč 16 889 Kč

Ferrari GTC4 15 231 Kč 6 000 Kč 21 231 Kč

Ferrari F12 15 231 Kč 6 000 Kč 21 231 Kč

Škoda Octavia 6 266 Kč - 6 266 Kč

Mercedes Sprinter 10 929 Kč 1 800 Kč 12 729 Kč

Fiat Ducato 14 690 Kč 1 500 Kč 16 190 Kč

AGADOS 54-P DONA 1 319 Kč - 1 319 Kč Celkové pojistné 72 555 Kč 21 300 Kč 95 855 Kč Zdroj: vlastní zpracování (na základě pojistných smluv)

Tabulka č. 4 ukazuje přehled celkového pojistného s již započítanou slevou. Tato cena bude součástí následné analýzy, která bude provedena u již zmíněných pojišťovacích institucí.

Cena je celková jak za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak také doplňkové pojištění oken.

3.3 Kritéria hodnocení

Pro optimalizaci pojistné ochrany vozového parku, byl vybrán jako hodnotící model scoring model. Ten je vytvořený z několika kritérií, které mohou ovlivnit výběr optimálního pojištění. Kritéria jsou seřazena na základě hodnocení jednatele společnosti, přičemž nejvýše postavené kritérium znamená nejdůležitější ohodnocení. Každé kritérium má také svou váhu, která byla stanovena dle pořadí vytvořeném jednatelem firmy na základě osobního rozhovoru. Toto pořadí bylo vytvořeno na základě výběru 5 pro firmu nejvýznamnějších faktorů pro volbu pojištění jednatelem společnosti, z dotazníku v příloze A.

(33)

Tabulka 5: Kritéria hodnocení

Kritérium Váha (%)

1. Výše ročního pojistného 35

2. Výše maximálního plnění 30

3. Komplexnost nabídky (rozsah) 20

4. Předepsané pojistné za rok 2018 10

5. Image a dostupnost pojišťovny 5

CELKEM 100

Zdroj: vlastní zpracování (na základě dotazníku v příloze A)

Tabulka č. 5 ukazuje kritéria hodnocení včetně váhy, dle které se bude řídit výsledný koeficient hodnocení. Také váhy jednotlivých kritérií byly vytvořeny jednatelem společnosti na základě dotazníku v příloze A.

• Výše ročního pojistného – Nejdůležitější kritérium při volbě pojišťovny. Základním kritériem pro volbu je pro podnik cena, kterou ročně zaplatí za pojistnou ochranu.

U většiny klientů je také klíčovým kritériem, avšak musíme brát v potaz také další kritéria, která mohou výrazně ovlivnit tuto cenu. Kritérium ročního pojistného lze vyjádřit číselně, proto je snadné ho numericky ohodnotit. Ve výsledném hodnocení bude nabývat hodnot kalkulovaných z nabídek jednotlivých pojišťoven.

• Výše maximálního plnění – Druhým nejdůležitějším faktorem pro firmu je výše maximálního plnění, které nám může pojišťovna poskytnout. V případě nastání nahodilé události s vysokým odškodněním je nutné mít vysoké plnění z hlediska ochrany podniku. Toto kritérium lze číselně vyjádřit pomocí jednotlivých pojistných nabídek, proto bude ve výsledném hodnocení vyhodnoceno maximální plnění na základě maximálních pojistných limitů při škodě na zdraví a na majetku.

• Komplexnost nabídky (rozsah) – Každá pojišťovna nabízí jiné produkty s krytím různých rizik. Toto kritérium je lehce subjektivní a zahrnuje různé možnosti připojištění a slev dané pojišťovny. Toto kritérium bude v konečném hodnocení nabývat hodnot „výborné, velmi dobré, dobré a uspokojivé, přičemž hodnoceno bude na základě konzultace s jednatelem společnosti.

(34)

• Předepsané pojistné za rok 2018 – Údaj vyplývající z webu České asociace pojišťoven. Jde o významný ukazatel, který ukazuje současnou činnost (výsledek) pojišťovny, proto má také vypovídající hodnotu o síle dané pojišťovny. Tento údaj také ukazuje tržní podíl jednotlivých pojišťoven. Výsledným hodnocením bude nabývat hodnot z roku 2018, kdy nejvyšší předepsané pojistné bude hodnoceno jako nejlepší varianta.

Tabulka 6: Vývoj předepsaného pojistného 2016 - 2018

Pojišťovna

Rok 2018 Rok 2017 Rok 2016

Předepsané pojistné (v mld Kč)

Podíl na trhu (v %)

Česká pojišťovna 27,8 21,5 27,2 22,1 26,7 22,6

Kooperativa 24,8 19,2 24,8 20,1 24,0 20,2

Allianz 13,0 10,1 12,5 10,2 12,5 10,6

ČSOB Pojišťovna 10,1 7,8 9,2 7,5 8,4 7,1

ČPP 8,2 6,6 8,1 6,6 7,6 6,4

Generali 8,5 7,1 8,5 6,9 8,5 7,1

Zdroj: vlastní zpracování, (Česká asociace pojišťoven, 2019)

Tabulka č. 6 ukazuje předepsané pojistné za poslední 3 roky a také podíl na trhu.

• Image a dostupnost – Nezbytným kritériem je také image a dostupnost pojišťovny.

Z důvodu občasné potřeby řešení problémů osobně chce firma mít pojišťovnu co možná nejblíže své základně. Celková image společnosti je subjektivní ukazatel.

O ohodnocení jednotlivých pojišťoven byl požádán jednatel společnosti, který měl ohodnotil slovně pojišťovny hodnotou od 1 do 5, přičemž nejvyšší hodnota znamená nejlepší image z pohledu společnosti ABC, s.r.o.

(35)

Tabulka 7: Hodnocení image pojišťovny

Pojišťovna Hodnocení

Česká pojišťovna, a. s. 4

Kooperativa pojišťovna, a. s. 4

Allianz pojišťovna, a. s. 3

ČSOB Pojišťovna, a. s. 5

Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. 3

Generali pojišťovna, a. s. 2

Zdroj: vlastní zpracování (na základě rozhovoru s jednatelem společnosti)

Z přiložené tabulky č. 7 vyplývá, že společnost s.r.o. preferuje nejvíce ČSOB pojišťovnu, a to z důvodu dosavadních zkušeností. Poté preferuje dvě největší společnosti na českém pojistném trhu, a to Českou pojišťovnu a Kooperativu. Zcela nejméně by firma preferovala Generali pojišťovnu následovanou ČPP a pojišťovnou Allianz. V hodnocení není zahrnuta dostupnost, protože všechny pojišťovny mají své pobočky v blízkosti centrály (vzdálenosti jsou rozdílné v rámci několika set metrů), proto by s osobním kontaktem nebyl problém v žádném případě.

Po vyhodnocení jednotlivých kritérií dostane každá pojišťovna známku ke každému kritériu na základě hodnocení. Tyto známky mají hodnotu od 1 do 6. Kritéria se odlišují již zmíněnými váhami, které budou využity u dalšího kroku výběru optimální varianty pojistné ochrany. K výběru vhodné varianty lze využít několik metod. Tato práce využije metodu stanovení hodnoty jednotlivých variant, přičemž metoda následně využije vážený součet indexů variant. K výpočtu jednotlivých indexů bude využit matematický výpočet č. 1 (Fotr, 2010):

𝐻^" = $⁾ 𝑣_& × ℎ_&^"

&*+ 𝑝𝑟𝑜 𝑗 = 1,2, … 𝑚, (1)

kde H^j = celkové ohodnocení j-té varianty, vi = váha i-tého kritéria,

ℎ_&^" = dílčí vyhodnocení j-té alternativy vzhledem k i-tému kritériu,

n = počet kritérií hodnocení, m = počet variant.

(36)

Po celkovém vyhodnocení nabídek a výpočtu jednotlivých variant dojde k sečtení indexů, ze kterých vzejde nejvhodnější varianta hodnocení. Nejlepší možnou variantou, bude nabídka pojištění s nejnižším celkovým indexem. Tato varianta bude následně hodnocena jako nejvhodnější řešení pro optimalizování pojistné ochrany vozového parku.