Optimalizace skladového hospodářství oddělení PKT ve Škoda Auto a.s.

Liberec 2018

Optimalizace skladového hospodářství oddělení PKT ve Škoda Auto a.s.

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Václav Novotny

Vedoucí práce: Ing. Pavla Švermová, Ph.D



Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:



Poděkování

Tímto bych chtěl vřele poděkovat paní Ing Pavle Švermové, Ph.D., vedoucí mé práce za cenné připomínky, odborné rady a doporučení, kterými velice přispěla k dokončení Bakalářské práce. Zároveň bych rád poděkoval svému konzultantovi panu Ing. Miloši Freibergovi ze společnosti Škoda Auto a.s. a dalším kolegům za jejich ochotu a přátelský přístup.

Na závěr poděkování patří mé rodině a blízkým za jejich neustálou podporu při studiu a motivaci k dokončení této práce a studia celkově.

Anotace

Bakalářská práce je zaměřena na optimalizaci skladového hospodářství a jejím hlavním cílem je navrhnout opatření, která by zlepšila skladové hospodářství oddělení PKT ve firmě Škoda Auto a.s.

Práce je rozdělena na několik částí. V teoretické části je popsáno fungování logistiky, funkce skladování a teorie zásob. Praktická část začíná představením firmy a oddělení. Následuje analýza současného stavu, která vychází z pozorování a dotazování pracovníků. V další části jsou návrhy na jeho optimalizaci. V závěru práce je uvedeno ekonomické zhodnocení návrhů.

Klíčová slova

logistika, skladování, zásoby, analýza ABC, náklady



Annotation

Stock holding optimization of PKT department in Škoda Auto a.s.

The bachelor´s thesis is fo The bachelor‘s thesis is focused on an optimization of stock economy and its main goal is to propose measures that would improve stock economy in PTK department at Škoda Auto a.s.

The thesis is divided into several parts. Theoretical part consists of describing the functioning of logistics, functions of stocking, and theory of supply. The practical section begins with an introduction of the company and its department. This is followed by an analysis of the current situation, which is based on observing and questioning workers of the company. The next part contains motions for optimizing the current situation. The thesis is concluded by stating an economical evaluation of these motions.

Key Words

logistics, warehousing, supplies, ABC analysis, costs

Obsah

Seznam zkratek ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam obrázků ... 12

Úvod ... 13

1 Logistika ... 14

1.1 Definice logistiky ... 15

1.2 Cíle logistiky ... 16

1.3 Fáze vývoje hospodářské logistiky ... 17

1.5 Plýtvání v logistice ... 19

2 Sklady a skladování ... 20

2.1 Funkce skladů ... 20

2.2 Druhy skladů... 22

2.3 Přednosti a nevýhody skladů ... 24

3 Zásoby ... 26

3.1 Druhy zásob ... 26

3.3 Náklady na zásoby ... 28

3.4 Řízení zásob ... 29

4 Představení firmy ... 31

4.1 Škoda Auto a.s. ... 31

4.2 Historie firmy ... 31

4.3 Produktové portfolio ... 32

4.4 Vedení společnosti ... 33

4.5 Oddělení procesní techniky ... 34

5 Analýza současného stavu skladového hospodářství ... 37

5.1 Odvolávání procesních materiálů ... 37

5.2 Příjem procesních materiálů ... 38

5.4 Evidence procesních materiálů ... 39

5.5 Skladování procesních materiálů ... 40

5.6 Výdej procesních materiálů ... 41

6 Návrh optimalizace skladového hospodářství ... 42

6.1 Změna balení ... 44

6.2 Snížení množství skladovaného materiálu ... 45

7.1 Změna balení ... 48

7.2 Snížení množství skladovaného materiálu ... 49

Závěr ... 51

Seznam použité literatury ... 52

Seznam zkratek

CPFR Collaborative Planning, Forecasting and Replenishment EMS Systém environmentálního řízení

JiT Just in Time JiS Just in Sequence PK Výroba komponentů PKG Slévárna a kovárna PKH Převodovky MQ PKM Motory EA 211 PKT Procesní technika QR Quick Response

Seznam tabulek

Tabulka 1 - ABC analýza ... 43

Tabulka 2 - Náklady na materiál podle balení ... 48

Tabulka 3 - Náklady na likvidaci obalů ... 48

Tabulka 4 - Kapitál vázaný se zásobami ... 50

Seznam obrázků

Obrázek 1 – Složky logistického řízení ... 15

Obrázek 2- Velikost produkce ... 32

Obrázek 3 - Organizační struktura ... 34

Obrázek 4 - Oblast působnosti oddělení PKT ... 36

Obrázek 5 - Hlavní tabulka ... 39

Obrázek 6 - Pomocná tabulka ... 40

Obrázek 7 - Hlavní sklad ... 41

Obrázek 8 - Množství materiálu Dascolene 617 ... 46

Obrázek 9 - Množství materiálu Quakercool ... 46

Úvod

Logistika je v současnosti velice důležitá pro každý podnik. Díky dobrému zvládnutí logistiky může podnik získat konkurenční výhodu. Pod logistiku spadá mimo jiné skladové hospodářství. Skladové zásoby zajišťují mnoho funkcí a v podniku se s nimi dennodenně setkávají. Provozovat sklad je drahé, protože podnik musí platit provoz a udržování skladu a zásoby vážou značnou část finančních prostředků. Proto dochází k optimalizaci skladového hospodářství a snížení nákladů na skladování a zásoby. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou skladového hospodářství ve společnosti Škoda Auto a.s. na oddělení PKT.

Předmětem práce je analýza současného stavu a návrh na optimalizaci vybraných zásob. Práce by měla vést ke zlepšení hospodaření a ke snížení nákladů, které se společnost snaží minimalizovat. Práce je rozdělena do několika částí. Na úvod jsou v teoretické části pomocí odborné literatury popsány pojmy jako logistika, skladování a teorie zásob. Po představení hlavních teoretických poznatků v oblasti skladového hospodářství, následuje praktická část s představením firmy, oddělení PKT a skladového hospodářství. Poté následuje analýza současného stavu a návrhy na jeho optimalizaci. V závěru této práce dojde k ekonomickému vyhodnocení návrhů na optimalizaci a jejich přínosů.

1 Logistika

Problematice logistiky se v současné době věnuje veliká pozornost. Je to důsledek liberalizace světového obchodu, vývoji informačních technologií a globalizace světového trhu. Díky veliké konkurenci na trhu, se snaží podniky snížit náklady, kde se dá a vytvořit si konkurenční výhodu. A právě tu jim může poskytnout dobrý logistický systém. Dalším důvodem, proč je logistika tak důležitá, je fakt, že podniky se soustředí na oblast kvality a spokojenosti zákazníků.

Mnozí z nás si ani neuvědomují význam logistiky, ale představte si situaci, když půjdete do obchodu pro akční zboží, na které jste viděli reklamu a v obchodě zjistíte, že se dodávka daného zboží zdržela. Nebo jak by bylo obtížné nakupovat potraviny, oblečení a jiné zboží, kdyby nebyli soustředěné na jednom místě (např. nákupním centru)? Na těchto dvou příkladech můžete vidět důležitost logistiky. A že to není nic jednoduchého, vytvořit dobře fungující logistický systém ukazuju obrázek č1. Zde můžete vidět, co vše se může schovat pod pojem logistika a s čím vším se musí takový systém vypořádat. Logistika závisí na přírodních, lidských, finančních a informačních zdrojích jako na svých vstupech v podobě surovin, zásob a hotových výrobků. Řídící činnosti poskytují prostor pro plánování, implementaci a řízení. Logistické výstupy jsou konkurenční výhody, efektivní využití času a místa a včasné a bezchybné zásobování zákazníka. Souhrn těchto výstupů musí být takový, že se logistika stává kapitálem podniku. (Douglas, Stock, Ellramová, 2000)

Obrázek 1 – Složky logistického řízení

Zdroj: Vlastní zpracování dle Douglas, Stock, Ellramová, 2000

1.1 Definice logistiky

Kořeny logistiky je nutné hledat ve vojenství. O tom vypovídá mimo jiné to, jak logistiku charakterizoval byzantský císař Leontos již v 9. století: Předmětem logistiky je „mužstvo zaplatit, příslušně vyzbrojit a vybavit ochranou i municí, včas a důsledně se postarat o jeho potřeby a každou akci v polním tažení příslušně připravit, tzn. vypočítat prostor a čas, správně ohodnotit terén z hlediska pohybu vojska, i možnosti protivníkova odporu a tyto funkce zvládnout z hlediska pohybu vojsk i v případě nutnosti jejich rozdělení“. Z této definice si můžete udělat představu, jaká je náplň logistiky. Zvládnout pohyby lidí, pohyby materiálu a to tak, aby se příslušný objekt nacházel na potřebném místě v potřebném čase.

Definice současné logistiky jsou velice rozdílné. Liší se autor od autora a třeba i podle zaměření dané logistiky. Pár ukázek jako příklad:

„Hospodářská logistika je disciplína, která se zabývá systémovým řešením, koordinací a synchronizací řetězců hmotných a nehmotných operací, vznikajících jako důsledek dělby práce a spojených s výrobou a oběhem určité finál í produkce. Je zaměřena na uspokojení potřeby zákazníka jako na konečný efekt, kterého se snaží dosáhnout s co největší pružností a hospodárností“ (Macurová, Polášková, Mikulec, Svoboda, 2008, s. 116)

„Časově vztažené umísťování zdrojů…nebo jinými slovy, logistika uvádí do vztahů zboží, lidi, výrobní kapacity a informace, aby byly na správném místě, ve správném čase, ve správném množství, ve správné kvalitě za správnou cenu.“ (Stehlík, Kapoun, 2008, s. 266)

„Soubor všech činností, sloužících k poskytování potřebného množství prostředků s nejmenšími náklady tam a tehdy, kde a kdy je po nic poptávka. Zabývá se všemi operacemi určujícími pohyb zboží (alokace výroby a skladů, zásob, řízení pohybu zboží ve výrobě, balení, skladování, dodávání odběratelům). (Pernica, 2005)

V současné době může být pojem logistika popsána také následovně: Logistika je řízení materiálového, informačního a finančního toku s ohledem na včasné splnění požadavků finálního zákazníka a s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu. Při plnění potřeb finálního zákazníka napomáhá již při vývoji výrobku, výběru vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace potřeby zákazníka (při výrobě výrobku), vhodným přemístěním požadovaného výrobku k zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace morálně i fyzicky zastaralého výrobku. (Sixta, Mačát, 2005)

1.2 Cíle logistiky

Jedno mají všechny definice společné a to, že cílem logistiky je dodat zboží nebo materiál včas na správné místo v požadovaném množství a kvalitě při minimálních nákladech.

Logistické cíle jsou odvozovány od podnikové strategie a cílů podniku. Rámcovým cílem podnikové logistiky je spokojený zákazník, kterého si udrží podnik za včasné dodávky a za služby v požadované úrovni. A to při co nejmenších nákladech. Tento cíl má dvě složky:

výkonovou a ekonomickou. Cíle logistiky se dají také rozdělit na vnitřní a vnější.

Výkonová složka

Výkonovým cílem je zabezpečovat takovou úroveň služeb, aby byly potřebné materiály, polotovary, nakoupené díly i hotové výrobky ve správném množství, druhu, jakosti, ve správném okamžiku na správném místě. A to od vstupu do podniku až do výstupu z podniku.

Ekonomická složka

Ekonomickým cílem je splnit výkonovou složku s přiměřenými náklady a bez ohrožení likvidity podniku. Při dané úrovni služeb je třeba minimalizovat náklady. Pokud je možné o úrovni služeb rozhodovat, jedná se o optimalizaci a zde musí podnik určit tu správnou úroveň služeb. Vyšší úroveň služeb dává naději na zvýšení prodeje, ovšem zvýší se i náklady s tím spojené.

Vnitřní cíle

Vnitřní logistické cíle se orientují jednak na snižování nákladů na dopravu, manipulaci a skladování, na výrobu, na zásoby a na řízení. Soustředí se ovšem také na snižování objemu kapitálu vázaného v zásobách a v technických prostředcích logistického systému.

Vnější cíle

Vnější logistické cíle se zaměřují na plnění přání zákazníků a požadavků trhu. Tyto cíle jsou zaměřeny na udržení nebo případné zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu. Jedná se zejména o krátké dodací lhůty, o vysokou úplnost a spolehlivost dodávek a o dostatečnou pružnost podniku. (Dunová, M. 2013)

1.3 Fáze vývoje hospodářské logistiky

Jak již bylo zmíněno víše, logistika se poprvé objevila ve vojenství, ale postupem času se rozrostla do všech odvětví. Na níže uvedených fázích vývoje můžete vidět, jak se logistika vyvíjela v podnicích.

1. fáze – logistika se omezovala pouze na distribuci. Dominoval obchodní a marketingový přístup – problém zásob byl okrajový, projevovala se především jejich nedostatečná výše a neadekvátní struktura i rozmístění.

2. fáze – v důsledku strategie snižování nákladů se obrací pozornost k zásobám – jakožto místu „uloženého“ kapitálu. K řešení problému nadbytečných zásob se používaly především matematické optimalizační metody, matematicko-statistické metody a metody predikce.

Logistika v hospodářské praxi se rozšířila na zásobování (nákup, opatřování) a pronikla do řízení výroby. Byla však aplikována samostatně uvnitř každé jednotlivé funkce.

3. fáze – v podnicích se začínají prosazovat ucelené logistické řetězce a systémy propojené od dodavatelů až po finální zákazníky – praxe se orientuje na tzv. integrovanou logistiku.

Musí proběhnout reengineering k posílení konkurenceschopnosti podniků zvýšením pružnosti, pomocí koordinace a synchronizace procesů.

4. fáze – integrované logistické systémy budou jako celek optimalizovány. Je nutné upozornit, že jde o fázi vývoje zatím neukončenou. Jedná se o mimořádně složitý problém systémového charakteru, k jehož úspěšného zvládnutí bude potřeba vytvořit řadu předpokladů, mimo jiné v oblasti počítačové integrace, včetně simulací pro podporu rozhodování, elektronické výměny dat a dalších metod řízení. (Sixta, Mačát, 2005)

1.5 Plýtvání v logistice

Jak již bylo zmíněno, logistika je zásadním klíčem k získání konkurenční výhody na trhu.

Proto se každý podnik snaží přejít na štíhlou výrobu. Cílem je pak představit způsoby, jak zefektivnit logistické procesy od mapování současného stavu, přes zlepšování až po měření logistických procesů. Základem štíhlých procesů je omezení plýtvání. Tedy činnosti, které nepřidávají hodnotu zákazníkovi, čímž navyšují náklady, aniž by z nich podnik čerpal jakýkoliv užitek. Mezi hlavní oblasti plýtvání v logistice patří: (MM spektrum, 2014)

 Zásoby, nadbytečný materiál a komponenty – dodává se příliš mnoho materiálu, hromadící se zásoby apod. Příčina tohoto může být v nepřesné (chybné) dokumentaci, špatný plánovací systém nebo chyba u dodavatele.

 Zbytečná manipulace – zbytečné přesuny, přeskladňování a přeprava materiálu.

 Čekání – čekat se může na materiál, informace nebo dopravní (manipulační) prostředky.

 Oprava poruch – opravování poruch v logistickém systému (dopravní, manipulační a informační systém).

 Chyby – připravený materiál není ve správném množství, kvalitě ani čase.

 Nevyužité přepravní kapacity – dopravní prostředky nejezdí plně vytížené.

 Nevyužité schopnosti zaměstnanců.

2 Sklady a skladování

Sklady jsou stále nedílnou součástí moderních dodavatelských systémů, přestože znamenají pro podnik náklady na udržování zásob. Kromě nákladů pro podnik znamenají také dočasné přerušení materiálových toků. Dalo by se říct, že jejich existence je v rozporu se snahou implementovat moderní metody, kterou usilují o redukci stavu zásob při zachování stejného zákaznického servisu. V této souvislosti můžeme vidět v praxi zavedené systémy JiS, JiT, QR nebo CPFR systém řízení, jejichž zavedení způsobilo právě pokles stavu zásob. Přesto můžeme vidět nejrůznější sklady v každém dodavatelském řetězci.

Skladování patří mezi základní části logistického systému a neobejde se bez něj žádný podnik, ať už se jedná o uskladnění hotových výrobků, surovin nebo dílů. Tvoří spojovací článek mezi výrobci a zákazníky. Zabezpečuje uskladnění produktů v místech jejich vzniku, mezi místem vzniku a místem spotřeby a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Sklady umožnují překlenout prostor a čas.

Např. výrobní zásoby zajišťují plynulost výroby a zásoby obchodního zboží zajišťují plynulé zásobování zákazníků. Na světě existuje přibližně 750 000 skladovacích zařízení, mezi které patří nejmodernější profesionálně řízené sklady, podnikové skladovací místnosti. (Sixta, Mačát, 2005)

2.1 Funkce skladů

Z historického hlediska plnil sklad funkci zásobníku, který absorboval plánem generované výrobky, polotovary, díly nebo třeba suroviny. Z pohledu základních metod řízení materiálových toků šlo o princip tlaku, kdy se vyrábělo do zásoby. V současnosti je sklad vnímán jako poskytovatel vyšší úrovně služeb jeho zákazníkům, protože činnosti v něm vykonávané zvyšují hodnotu pro navazujícího partnera v dodavatelském systému. Vyrábí se na přání zákazníka, tudíž se princip tlaku změnil na princip tahu. A proto je primární funkcí skladu expedovat materiál (zboží) v množství, kvalitě, skladbě, obalech a přepravních prostředcích, v čase (lhůtách, frekvenci) a v pořadí (sekvenci) podle požadavku odběratelů.

(GROS, BARANČÍK, ČUJAN, 2016)

Pro splnění této hlavní funkce, musí ovšem sklad vykonávat řadu dílčích funkcí:

 Geografickou – optimální lokalizace skladů umožňuje přiblížení výrobků centrům spotřeby a zvyšuje tím konkurenceschopnost. Výrobce k tomu může využít vlastní síť skladových prostor nebo vhodné prostory pronajmout. Přiblížení skladů k odběratelům snižuje dodací lhůty, termíny vyřízení a umožňuje drobným podnikatelům nakupovat výrobky v blízkosti vlastních provozů. Výrazně se tím zvyšuje zákaznický servis. Bez této funkce se neobejde žádný nadnárodní výrobce.

 Sezónní – sklad plní tuto funkci při potřebě překlenutí časového rozporu mezi výrobou a spotřebou sezónních výrobků. Příčinou může být na jedné straně sezónnost konečné spotřeby, např. paliv (dřevo, uhlí), na druhé straně sezónnost získávání zdrojů, např.

sklizeň zemědělských produktů.

 Kapacitní – stejně jako v dodavatelském, tak ve výrobním systému je potřeba překonat kapacitní rozpory. K těm dochází v případě, je-li kapacita předcházejícího prvku těchto systémů vyšší než požadavek navazujícího prvku. Vzniká proto požadavek na přechodné uskladnění vznikajícího přebytku.

 Konsolidační – sklady nebo někdy přímo výrobci vykonávají významnou kompletační (rozdělovací) funkci. Ta je dána sortimentním rozporem mezi úzkým sortimentem výrobců a požadavkem obchodní sítě na ucelené dodávky složené z různých položek od jiných výrobců. V opačném případě vykonávají funkci dekonsolidační.

 Pojistnou – v dodavatelském systému je potřeba udržovat ve skladech jistou zásobu, která je opět jedním ze způsobů vyrovnání náhodné poptávky a omezené možnosti reagovat na tyto změny.

 Technologickou – mnoho skladů by se dalo označit jako součást technologických procesů. Jejich skladové kapacity jsou používány např. pro kvasné procesy v pivovarech, při výrobě lihu, vína, zrání sýrů, skladování produktů, u kterých je nutná homogenizace jejich kvalitativních parametrů před zpracováním (vysoušení dřeva).

2.2 Druhy skladů

Sklady se dají členit podle různých hledisek. Pro ukázku jsou zde uvedené jen některé z nich.

Podle funkce v zásobovacím systému

 Obchodní – jejich charakteristickým rysem je velký počet jak dodavatelů, tak odběratelů.

 Odbytové – podobně jako obchodní sklady mají velký počet odběratelů, ovšem zpravidla jen jednoho dodavatele.

 Veřejné a nájemné – zabezpečují skladování v úplné podobě, nebo nabízí možnost pronajmout si pouze část skladu, většinou včetně manipulačního zařízení.

 Konsignační – tyto sklady se budují po vzájemné dohodě dodavatele a odběratele. Zřizuje je dodavatel u odběratele. Zboží si potom odebírá podle svých potřeb. Dodavatel má povinnost skladovat toto zboží odděleně. Pravidelně jeho zásobu doplňuje.

Podle provozní funkce

 Provozní – provádí se zde základní funkce jako je příjem zboží, jeho uskladnění, kompletace a expedice.

 Poloprovozní – rozdíl mezi provozním a poloprovozním skladem je ten, že poloprovoznímu chybí buď příjem, nebo expedice.

 Odlehčovací – do těchto skladů se zboží přesunuje jen na určitou dobu. Například protože došlo k poklesu poptávky a je potřeba uvolnit skladové plochy v provozním skladu.

Podle konstrukce/provedení

 Uzavřené – uzavřené sklady jsou, jak už název napovídá, chráněné a uzavřené ze všech stran. Tyto sklady jsou určené pro zboží, které je citlivé na vodní srážky, vlhkost, povětrnostní podmínky i teplotu.

 Kryté (přístřešky) – kryté sklady mají středu a nekrytou jednu či více stran. Jsou vhodné pro zboží, které nesnáší změny vlhkosti a přímé vodní srážky. Jsou to například stroje, cihlářské výrobky.

 Otevřené – na ploše otevřeného skladu je zboží volně skladováno. Toto zboží musí být odolné vůči povětrnostním podmínkám, teplotě a vlhkosti. V otevřených skladech jsou nejčastěji skladovány rudy, písek nebo betonové prefabrikáty.

 Výškové – výškové sklady jsou jednopodlažní uzavřené sklady, které jsou vyšší než 8 metrů.

 Halové – halové sklady jsou stejné jako výškové. Rozdíl je ve výšce, tu mají mezi 5 a 8 metry.

 Etážové – etážové sklady mají skladové prostory rozděleny do 2 a více podlaží.

Podle stupně centralizace

 Centralizované – v centralizovaných skladech jsou suroviny, pomocné a provozní materiály, obaly a hotové výrobky skladovány na jednom místě uvnitř jednoho provozu.

Umožňují zavedení vysokého stupně automatizace a využití moderních metod skladování.

 Decentralizované – decentralizované skladování se provádí na různých stanovištích v rámci závodu. Může být strukturováno podle kritérií orientovaných na materiály nebo na spotřebu. Každý sklad má svého odpovědného pracovníka, proto je snazší komunikace. Celkové náklady na dopravu a skladování jsou nižší.

Podle stupně mechanizace

 Ruční – zde se provádí veškeré skladové operace pomocí ruční manipulace.

 Mechanizovaný – v mechanizovaných skladech řeší mechanizační prostředky pouze část pohybu zboží, zbytek se dělá stále ručně.

 Vysoce mechanizovaný – sklad s určitými prvky automatizace, v příjmu, skladování a vyskladňování spolupracuje se strojem člověk.

 Automatizované – větší část pohybu zboží je zajištěna automaticky s cílem nahradit lidskou práci. Nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady, na druhou stranu pracují mnohem přesněji než sklady mechanické.

 Plně automatizované – lidská práce je maximálně nahrazena použitím mechanizačních zařízení. Automatizovány jsou téměř všechny činnosti a někdy bývá nazýván sklad-stroj.

(Cáderová, K., 2010)

2.3 Přednosti a nevýhody skladů

Asi jako každá věc, mají i sklady určité výhody a nevýhody. Hlavní nevýhodou skladů je, že pro firmu přestavují náklady. A to jak fixní tak i variabilní. Naopak výhod mají hned několik a pro lepší porozumění jsou rozděleny do 2 skupin: úspory nákladů a úroveň služby k zákazníkům.

Úspory nákladů vyplývají z využití funkcí skladů:

Hromadné objednávky – sklad vytváří ideální podmínky pro vytvoření hromadné objednávky u dodavatele. Tato objednávka je poté realizována jednou velkou dodávkou. V tomto případě dochází k úspoře převážně přepravních nákladů a to díky plnému vytížení přepravních prostředků. Navíc dodavatelé nabízejí nižší cenu zboží při odběru většího množství.

Využití kombinované dopravy – další úspory přepravních nákladů se dá využít při kombinované přepravě použitím konsolidačních skladů. V těchto skladech jsou například spojovány kamionové dodávky do ucelených vlakových kontejnerů. Vzhledem k nižším nákladům při použití železniční dopravy, dochází k celkem významným úsporám.

Konečná úprava výrobku – úspor lze také dosáhnout při využití skladu pro konečnou úpravu výrobku nebo jeho kontrolu. Výrobce může dodávat velké balení distributorovi, který je poté podle potřeby přebaluje na menší. Do skladu lze v některých případech přesunout i poslední výrobní operaci (výstupní kontrola a zajištění případných oprav).

Úroveň služeb zákazníkům:

Vysokou úroveň služeb zabezpečují sklady, kde se kompletují zásoby pro další článek distribučního řetězce. Tento druh zásob je udržován dlouhodobě a zabezpečuje také rychlou reakci na změnu požadovaného sortimentu výrobků.

Specifickou funkci mají sklady, které udržují zásoby pro drobné podnikatele, kterým tímto umožňují rychlé a méně nákladné pořizování potřebného zboží pro jejich vlastní činnost.

Náklady:

Hlavní nevýhodou jsou náklady spojené s provozováním skladu a jeho funkcí. Mezi tyto náklady patří:

1. Odpisy a náklady na údržbu vybavení skladu.

2. Náklady na energie pro osvětlení, zabezpečení a provoz manipulačních prostředků.

3. Náklady na obaly, obalové a fixační materiály.

4. Náklady na manipulační prostředky.

5. Náklady na nakupované služby.

6. Osobní náklady.

7. Administrativní náklady a náklady na informační systém.

Při analýze skladových nákladů je podstatné si uvědomit, že většina uvedených položek má většinou povahu fixních nákladů, tedy nezávislých na skladovaném množství. Typickým příkladem jsou body 1 a 6. K nákladům se také musí přičíst ztráty. Ty mohou vzniknout při manipulaci se zbožím, nedodržením skladových podmínek nebo překročením záruční doby.

(GROS, BARANČÍK, ČUJAN, 2016)

3 Zásoby

Zásoby jsou pro podnik velkou a nákladnou investicí a proto jim vedení věnuje velikou pozornost. To platí především pro výrobní, maloobchodní a velkoobchodní firmy. Zásoby dosahují až 20 % celkového kapitálu u výrobců a až 50 % u obchodních firem. Kvalitnějším řízením zásob může podnik docílit nejen zlepšení cash-flow ale i návratnost investic. Je tedy kladen důraz na co nejnižší velikost zásob, jak již bylo zmíněno. Většina podniků provádí kroky ke snížení zásob jednou do roka. Při neznalosti globálního systému může mít toto snížení dopad na kvalitu zákaznického servisu. (Sixta, Mačát, 2005),

Na druhou stranu pro udržování zásob existují různé důvody. V rámci podnikové logistiky slouží totiž 5 účelům:

 Umožňují podniku dosáhnout efektů/úspor založených na rozsahu výroby.

 Vyrovnávají poptávku a nabídku.

 Umožňují specializaci výroby.

 Poskytují ochranu před nepředvídatelnými výkyvy v poptávce a v době cyklu objednávky.

 Poskytují jakýsi tlumič či nárazník mezi kritickými spoji v rámci distribučního kanálu.

3.1 Druhy zásob

Zásoby se dají klasifikovat podle jejich účelu. Z tohoto hlediska je můžeme rozdělit do následujících kategorií.(Douglas, James, Lisa, 2000):

 Běžné – běžné zásoby jsou takové zásoby, které vznikají na základě doplňování prodaných nebo ve výrobě použitých zásob. Jejich velikost odpovídá množství potřebnému pro pokrytí poptávky mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami (nákupem zásob). Vychází se přitom z teorie, že spotřeba je plynulá. Stav běžné zásoby se během dodávkového cyklu pohybuje od maxima (příjem nových zásob) až po minimum (před příjmem nových zásob). Výše průměrné běžné zásoby se odvíjí od výše poptávky a doby doplnění zásob.

 Na cestě – zásoby na cestě jsou takové zásoby, kterou již dodavatel odeslal, ale ještě nedorazili k příjemci. Lze je považovat za součást běžných zásob, i když nejsou dostupné z hlediska prodeje nebo spotřeby.

 Pojistné – pojistné zásoby se v podniku udržují nad rámec běžných (cyklických) zásob.

Jak už je z názvu patrné, plní ochranou funkci pro případ zdržení dodávky nebo pokrytí odchylky od plánované spotřeby či pokrytí nepředvídatelných výkyvů. Pojistné zásoby se tedy vytváří tam, kde je nějaká variabilita. Jednou z možností jak snížit tuto variabilitu a tím i snížit pojistné zásoby je zaměřit se na spolehlivé dodavatele a dopravce.

 Vyrovnávací – vyrovnávací zásoba slouží pro vyrovnání vzájemně rozdílném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska jejich kvantity nebo ve vztahu k časovému rozložení.

 Technologická – technologická (zušlechťovací) zásoba je zaměřená na jakostní změny uskladňovaných druhů sortimentu (stárnutí, kvašení, zrání, atd.) Ve spojitosti s touto funkcí hovoříme o tzv. produktivních skladech, protože se jedná o skladování spojené s výrobním procesem.

 Sezonní – sezonní zásoba slouží pro vyrovnání sezonní poptávky a nabídky. Výrobce čokoládových bonboniér bude mít zvýšenou poptávku v období Vánoc, Velikonoc, na sv. Valentýna a Svátek Matek. Aby uspokojil poptávku a nedocházelo k fluktuaci zaměstnanců, musí vyrábět plynule a skladovat ve speciálních mrazících skladech. Nebo nastane opačný problém, že poptávka je stabilní, ale suroviny jsou dostupné jen část roku (ovoce, zelenina). Výrobci jsou proto nuceni vyrábět na sklad.

 Kompletační – kompletační zásobu tvoří sortiment v obchodě nebo sortimentní druhy podle potřeb individuálních provozů v průmyslových podnicích, protože materiály disponibilní na trhu neodpovídají obvykle konkrétním výrobně technickým požadavkům.

 Mrtvé – mrtvé zásoby jsou asi nejproblematičtějším typem zásob. Jedná se o ty položky na skladě, které jsou zastaralé a neexistuje žádná možnost jak je prodat nebo nějakým stylem zpracovat. Pokud se jedná o zastaralé zásoby bez poptávky, je na místě prověřit, zda by se nedali nějakým způsobem uplatnit v jiné části podniku. U těchto typů zásob je také důležité hlídat data spotřeby (řídit se podle FIFO) nebo datum minimální trvanlivosti.

3.3 Náklady na zásoby

Zásoby jsou pro podnik takovou dvousečnou zbraní. Na jedné straně se bez nich žádný podnik neobejde, na straně druhé znamená určité náklady. Náklady můžeme rozdělit do 3 skupin a náklady spojené s pořízením zásob, náklady na skladování a náklady z nedostatku zásob.

Pořizovací náklady zásob

V případě těchto nákladů, je důležití, jak podnik zásob dosáhl. V případě, že si je sám vyrobil, patří sem náklady na vystavení vnitřní výrobní zakázky a náklady na seřízení strojů pro výrobu daného dílu. Pokud ovšem podnik nakoupil zásoby od externích dodavatelů, do nákladů spadá všechno spojené s objednáním zboží. Cena zboží, doprava i mzda zaměstnanců, kteří ten zboží objednávají. Pořizovací náklady se týkají každého doplnění skladu a každé objednávky. Tyto náklady nejsou závislé na velikosti objednávky a patří tedy do fixních nákladů.

Náklady na udržení zásob

Náklady na udržování zásob obsahují mnoho položek. Hlavními položkami jsou:

 Náklady na skladování zásob – zahrnují především manipulaci s materiálem, pronájem prostor, spotřebu energií. Patří sem ale i mzdové náklady skladníků, pojištění, náklady na údržbu skladového zařízení a odpisy.

 Náklady znehodnocení zásob – zásoby se mohou skladováním také znehodnotit.

Ke znehodnocení může dojít poškozením skladových zásob, zastaráváním, aj. Důležitou složkou jsou náklady nadbytečných zásob, pro které není plnohodnotné využití.

 Náklady na pojištění zásob – pojištění je také součástí nákladů spadajících pod udržení zásob. Pojistné lze z dlouhodobého hlediska zařadit do variabilních nákladů, protože jsou přímo úměrné velikosti zásob. Výše pojistného se určuje podle očekávané průměrné výše zásoby.

Náklady z nedostatku zásob

Náklady spojené s nedostatkem zásob vznikají, když kvůli nedostatku zásob nemůže být uspokojena poptávka zákazníka. Může jít o penalizaci za pozdě dodané zboží odběrateli, ušlý zisk za nerealizovaný obchod, náklady s omezením nebo zastavením výroby, ale také vyčíslené ztráty spojené s pokažením dobrého jména společnosti.

Náklady na sběr a zpracování informací

Jedná se o náklady vynaložené při sběru a následném zpracování informací nutných k zajištění správné funkce zásobovacího systému. Do těchto nákladů spadá například výpočetní technika, průzkum trhu apod. (Cáderová, K., 2010)

3.4 Řízení zásob

Analytický postup ke stanovení optimální výše oběžného majetku podniku je založen na stanovení optimální výše jednotlivých složek oběžného majetku podniku. Proto patří řízení zásob k velmi důležitým podnikovým aktivitám. Důležitost řízení zásob vyplývá z nezbytnosti efektivního zabezpečení předpokládaných výrobních i nevýrobních procesů v podniku surovinami, materiálem a výrobky, a to v potřebném množství, kvalitě, sortimentu a čase.

Řízení zásob lze rozdělit na analytické a strategické. Analytické má za úkol zabezpečit a udržovat takové konkrétní druhy, výši, strukturu a kvalitu zásob, jaké jsou potřeba pro interní i externí potřeby. Tyto potřeby musí být plněny včas. Ve strategickém řízení zásob rozhoduje management podniku o výši finančních zdrojů, které budou poskytnuty pro pokrytí těchto potřeb (zásob). To, na jaké úrovni má podnik strategické a analytické řízení zásob, má pro podnik značné ekonomické důsledky v jeho celkovém finálním ekonomickém výsledku.

Toto je důvod, proč se rozhodování o zásobách stává v tržních podmínkách nedílnou součástí finančního rozhodování a tím i finančního řízení podniku.

Efektivita řízení zásob je měřitelná. Klíčovým měřítkem je dopad řízení zásob na rentabilitu podniku. Cílem řízení zásob je tedy zvyšování rentability podniku. Toho může být dosaženo prostřednictvím kvalitnějšího řízení zásob, předvídáním dopadů podnikových strategií na stav

zásob a minimalizováním celkových nákladů na logistické činnosti. Dalším měřítkem efektivity řízení zásob je obrátka zásob. Tento ukazatel je však potřeba doplnit dalšími měřítky, které vyjadřují kvalitu a úroveň zákaznického servisu.

Zefektivnit řízení zásob jde nejjednodušeji využití informačních systémů. V dnešní době, kdy úroveň dostupných technologií je velice vysoká, je snadné najít informační technologie.

Vhodný informační logistický systém usnadní, zprůhlední a urychlí řízení zásob. Na trhu jsou dostupné on-line portály, na kterých mohou zákazníci rychle zjistit stav a dostupnost zásob.

Běžné u těchto systému je také elektronická výměna dat. To znamená elektronický přenos obchodních dokumentů ve standardizované formě mezi počítači různých podniků. Takováto komunikace umožňuje příjemci ihned zpracovávat dokument a spustit navazující aktivity.

Některé informační systémy v tomto bodě nepotřebují jediný lidský zásah, protože pracují čistě automaticky. (Musilová, L., 2011)

Do řízení zásob jsou zahrnuty následující činnosti:

 Evidence zásob – bez evidence zásob by nešlo nijak zásoby řídit. Je to základní, nezbytný a nepostradatelný zdroj informací o jejich stavu a pohybu. Zachycuje tedy jevy, které zaznamenávají hmotnou i nehmotnou změnu stavu zásob.

 Analýza zásob – slouží jako nástroj pro poznání a hodnocení strukturální, kvantitativní, kvalitativní, hmotné i nehmotné změny stavů zásob. Podrobně také sleduje činitele ovlivňující stav a pohyb zásob.

 Kontrola zásob – jejím hlavním úkolem je zjišťovat, jakým způsobem se hospodaří se zásobami. Kontroluje, do jaké míry jsou dodržována pravidla a pokyny nadřízených orgánů pro usměrňování a využívání zásob. Dohlíží, jakým způsobem se likvidují nepotřebné, nepoužívané nebo nadbytečné zásoby. Nedílnou součástí je kontrola kvality evidence a analýzy zásob

 Vlastní regulace – je to řízení zásob v užším pojetí. Plynule se sleduje a hodnotí stav a pohyb zásob, na základě firemních pravidel. Zajišťuje také zpětnou vazbu v případě jakýchkoliv odchylek od požadovaného stavu a vývoje.

4 Představení firmy

Tématem této kapitoly bude představit firmu Škoda Auto a.s. Zmínit její nejdůležitější historické události a seznámit s produktovým portfoliem. Dále zde bude zmíněna ekonomická situace společnosti a její vývoj. Další část je zaměřena na řízení společnosti včetně rozdělení funkcí. Zvláštní pozornost je věnována oddělení procesní techniky, které je svojí činností a úkoly primárním zdrojem informací pro tuto práci.

4.1 Škoda Auto a.s.

Škoda Auto sídlí na Tř. Václava Klementa 869 v Mladé Boleslavi, kde má také svůj hlavní závod. Celkově má 13 výrobních závodů v 7 zemích světa. V České republice má další dva pobočné závody a to v Kvasinech a ve Vrchlabí. Vozy Škoda Auto se také vyrábějí v Číně, Rusku, Indii, na Slovensku, Ukrajině a v Kazachstánu. Tato mezinárodní základna pomohla společnosti v plánovaném růstu a ekonomickém vývoji. V současnosti její základní kapitál činí 16 709 000,- Kč a zaměstnává více než 28 300 osob. To z ní dělá jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. V loňském roce oslavila společnost 25 let spolupráce s koncernem Volkswagen. Toto výročí jí přineslo nový odbytový rekord. V roce 2016 bylo dodáno zákazníkům 1 126 477 vozů značky Škoda a to do více než 100 zemí. Největším trhem zůstává západní Evropa, kam dodala 454 001 vozů. (Výroční zpráva 2017)

4.2 Historie firmy

Společnost Škoda auto a.s. patří mezi největší firmy v České republice a se svojí historickou působností na českém trhu více než 117 let patří i mezi nejstarší zaměstnavatele. Škoda Auto byla zapsána do obchodního rejstříku 20. listopadu 1990, ovšem její historie sahá až do roku 1894. Ten rok pánové Václav Laurin a Václav Klement založili svojí firmu na výrobu jízdních kol pod značkou Slavia. Přes jízdní kola a motocykly roku 1905 přešli na výrobu automobilů pod názvem „Voiturette A“, se kterým měli velký úspěch. Díky tomu si zajistili stabilní pozici na rozvíjejícím mezinárodním trhu. V roce 1925 se firma Laurin & Klement spojila se strojírenským podnikem Škoda Plzeň a dosáhli dalšího úspěchu s modelem Škoda Popular. Posledním významným krokem byl začátek spolupráce s koncernem Volkswagen

Group, která začala v roce 1991. O 10 let později se stává Volkswagen 100% vlastníkem společnosti. Volkswagen Group patří mezi nevětší celosvětové výrobce automobilů, které vyrábí v celkem 120 výrobních závodů po celém světě. Součástí koncernu je vedle ŠA ještě další 11 značek a to konkrétně Volkswagen, Audi, Seat, Bentley, Bugatti, Lamborghini, Porsche, Ducati, Volkswagen Užitkové vozy, Scania, a Man. Koncern zaměstnává více než 626 700 zaměstnanců a denně vyrobí kolem 43 000 vozů. (Historie firmy, 2017)

4.3 Produktové portfolio

Aktuálně ŠA vyrábí 12 modelů vozů a to ŠKODA Citigo, ŠKODA Fabia, ŠKODA Fabia Combi, ŠKODA Rapid, ŠKODA Rapid Spaceback, ŠKODA Octavia, ŠKODA Octavia Combi, ŠKODA Yeti, ŠKODA Superb, ŠKODA Superb Combi, ŠKODA Kodiaq a ŠKODA Karoq. Díky stále inovaci stávajících modelů (např. ŠKODA octavia III. generace) a vývoji nových modelů prodej vozů stále roste, což ukazuje graf…. V závodech ŠA se ale nemontují pouze auta, ale také komponenty. Ty jsou vyráběny nejen pro potřeby značky ŠKODA, tak i pro ostatní koncernové značky. Mezi vyráběné komponenty patří převodovky, motory a nápravy.

2011 2012 2013 2014 2015 2016

Automobil 900 628 944 432 931 969 1 049 409 1 039 321 1 152 308 Převodovka 604 096 629 329 816 560 1 002 527 1 020 723 1 093 606

500 000 600 000 700 000 800 000 900 000 1 000 000 1 100 000 1 200 000

Jak je z grafu patrné, výroba se neustále zvětšuje. Zajímavé je ale především tempo růstu, zatímco u automobilů je to pozvolné a za posledních 6 let stoupla „pouze“ o 250 000 za rok, u převodovek je to dvojnásobné. Zvětšení produkce převodovek je dáno zavedením vícesměnných provozů a také investicí do nových strojů.

4.4 Vedení společnosti

Ze zvýše zmíněných údajů je patrné, že ŠA bude mít velice členitou organizační strukturu.

Tato struktura je rozdělena na 3 úrovně. V první úrovni je předseda představenstva a 6 členů představenstva, každý za jinou oblast. Do těchto oblastí patří:

 Předseda představenstva (G)

 Finance a IT (F)

 Prodej a Marketing (V)

 Výroba a Logistika (P)

 Technický vývoj (E)

 Řízení lidských vztahů (S)

 Nákup (B)

Pro potřeby této práce je dále významné oddělení PK (Výroba komponentů). Toto oddělení provozuje, dohlíží, řídí a optimalizuje veškeré výrobní procesy v kovárně, slévárně, mechanické výrobě, montáži a operativní logistice ve výrobách komponentů v tuzemských závodech společnosti Škoda Auto a.s. Zahrnuje to výrobu motorů, převodovek a náprav pro vozy ŠKODA jakož i pro potřeby koncernu. Nedílnou součástí je také odpovědnost za kvalitu motorů, převodovek a náprav.

Obrázek 3 - Organizační struktura

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Škoda Auto a.s.

4.5 Oddělení procesní techniky

Z hlediska významnosti pro téma této bakalářské práce je nejdůležitější oddělení PKT.

Umístění Procesní techniky ve firemní hierarchii je zobrazeno na obrázku č. 2.

Útvar PKT zajišťuje všechny specifické činnosti pro závod výroby komponentů, které z technického hlediska umožňují bezproblémovou výrobu motorů, převodovek, náprav a polotovarů v hutní výrobě v požadovaném množství a kvalitě. Jedná se o údržbu strojů a zařízení, údržbu procesních materiálů a kapalin, obráběcí a montážní nářadí, správu technologických postupů a technickou kontrolu obrábění, montáží a metalurgických polotovarů. Rovněž se stará o zavádění a udržování ekologického řízení EMS.

G F V P

PA PS PL PP PK

PKV PKL PKT

PKG PKA PKM

PKH PKD

PF

E S B

Oblasti útvaru jsou:

 Procesní technika

 Nářadí

 Technologie – sériové plánování

 Technická kontrola

 Centrální údržba

Zabývá se výběrem, skladováním a péčí o procesní materiály strojního zařízení (oleje, emulze, prací kapaliny, filtrační materiály…) pro útvary PK, PKM, PKH a PKG na halách M2, M6, H2 a H3. Grafické znázornění oblasti působnosti oddělení PKT je vidět na obrázku.

Zajišťuje ochranu životního prostředí v závodě a zavádění a udržování systému ekologického řízení, provozuje chemickou laboratoř (testy pro ověřování výkonnosti procesních materiálů, testy mazivosti…) a zabývá se bezpečností práce v závodu PK.

Zajišťuje tyto činnosti:

 Procesní materiály (Procesní technika M2, M6)

 Procesní služby (Procesní technika – Slévárna a kovárna)

 Životní prostředí

 Bezpečnost práce

 Chemická laboratoř

Obrázek 4 - Oblast působnosti oddělení PKT Zdroj: interní materiály Škoda Auto, a.s.

M2

H2, H3

M6

5 Analýza současného stavu skladového hospodářství

Pro analýzu současného stavu se tato práce zaměří na objednávání, evidence, příjem, skladování a výdej procesních materiálů.

Procesní materiály jsou chemické produkty používané ve společnosti, které mají přímý vliv na výrobu. Rozlišuje se mezi produktivními a neproduktivními procesními materiály. Mezi produktivní patří jednicové procesní materiály, jako jsou laky, těsnící materiály nebo lepidla.

Jako neproduktivní jsou označovány například mazací nebo řezné oleje. V současné době se oddělení PKT stará o více než 950 strojů, kterým doplňuje procesní materiály.

5.1 Odvolávání procesních materiálů

Procesní materiály jsou objednávány zpravidla první týden v měsíci. Zaměstnanec si prohlédne aktuální stav zásob a poté připraví objednací návrh s potřebným množstvím na zbytek měsíce. Sestavený návrh odešle na oddělení nákupu, které odvolá daný materiál u dodavatele. Úkolem nákupu je také zajistit dopravu materiálu do skladu. Na druhou stranu, nákup nezjišťuje ceny za materiál. To zajišťují zaměstnanci zde, stejně jako hledají alternativní materiály za nižší cenu. Nejsou zde určená žádná množství, která by se měla objednat. Každý materiál má jen své minimální možné množství na skladě. Spoléhá se zde proto velice na zkušenosti zaměstnance, že objednané množství určí správně. To není nic jednoduchého, protože predikce spotřeby procesních materiálů je velice obtížná. Záleží to mnoha faktorech, jako jsou poruchy stroje, aktuální spotřeba stroje, plánované udržby apod.

Občas se stane, že zaměstnanec špatně odhadne potřebné množství. V takovém případě se doobjednává materiál na potřebnou dobu nebo do konce měsíce. Postup těchto mimořádných objednávek je stejný jako u obvyklé měsíční objednávky. Připraví se objednací návrh, který se odešle na nákup a ten následně odvolává od dodavatele.

Rámcová smlouva

Velké množství procesních materiálů se odvolává z rámcové smlouvy. Ta se sepíše s dodavatelskou firmou na určité množství procesních materiálů. ŠA se nezavazuje, že toto množství celé objedná. Pokud firma dodává více druhů materiálů, může se sepsat pouze jedna rámcová smlouva. Podmínkou ovšem je, že ceny jsou ve stejné měně. Během roku se z této smlouvy odvolává materiál za stanovenou cenu do vyčerpání rámcové smlouvy. Zpravidla v rámcových smlouvách je uváděna cena včetně dopravy. Některé firmy si do této smlouvy dávají podmínku odběru minimálního množství. Po vyčerpání se může sepsat, prodloužit nebo navýšit smlouva. V případě sepsání nové rámcové smlouvy, musí oddělení PKT navrhnout dodavatele, zjistit od každého cenovou nabídku a poslat to na oddělení nákupu. Až nákup provádí samotné výběrové řízení a s vítězem se sepíše rámcová smlouva.

5.2 Příjem procesních materiálů

Příjem a kontrola dodaného zboží probíhá uvnitř závodu u centrálního skladu v hale M2.

Pracovníci skladu provádí fyzickou kontrolu materiálu podle dodacího listu. V případě, že zjistí jakékoliv nesrovnalosti, informují nadřízené a neměli by dovezený materiál od řidiče převzít. Převzetí je možné po dohodě s nadřízeným. Poté se zboží naskladní a do pomocné tabulky „Skladové hospodářství Mechanika“ se zapíší skutečné množství, které bylo dodáno.

Psát do této tabulky může pouze kmenový zaměstnanec, který má na starosti daný sklad.

V případě, že je dodáno menší množství, než bylo objednáno, je požadováno dodání v příští dodávce. Při dodání nesprávného nebo nepoužitelného materiál, je tento materiál poslán zpět dodavateli na jeho náklady. Kontrola dat exspirace probíhá namátkově. Kontrola kvality není možná při příjmu zboží.

5.4 Evidence procesních materiálů

Procesní materiály se evidují a sledují v několika tabulkách či programech. Základním kamenem pro evidenci materiálů je soubor v Excelu, který je na obrázku č. 4. V tomto souboru jsou záložky, kde zaměstnanec najde veškeré informace o daném materiálu. Mezi tyto informace patří dodavatel, balení v jakém je dováženo, současný stav na skladě, příjmy a výdaje za celý měsíc a stav skladu z minulého měsíce. Další velice nápomocná informace je hodnota skladu, která udává aktuální částku, která je investovaná v procesních materiálech, které leží ve skladu.

Obrázek 5 - Hlavní tabulka

Zdroj: interní materiály Škoda Auto a.s.

Vedle této hlavní tabulky, je používaná ještě jedna pomocná tabulka „Skladové hospodářství Mechanika“. Její ukázka je na obrázku č. 5. Tu používají zaměstnanci, kteří jsou zodpovědní za příjem a výdej materiálu. Je to velice jednoduchá tabulka, kde jsou sledovány příjmy a výdeje v daném měsíci. Pro příjem je pouze jedna kolonka, ale výdaje jsou rozděleny do týdnů. Je to dáno tím, že se objednává na celý měsíc a materiál většinou přijde najednou, ale spotřebovává se postupně. Tato pomocná tabulka je propojená s hlavní a proto pomáhá udržovat co možná nejpřesnější přehled o skladu.

Obrázek 6 - Pomocná tabulka Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a.s.

Kromě Excelu se procesní materiály sledují ještě v programu AMS. Tento program sleduje spotřeby procesních materiálů, ovšem z hlediska strojů. Z tohoto programu se potom dají udělat statistiky, který stroj má jakou spotřebu. Program AMS není nijak propojen s tabulkami a pracuje nezávisle.

5.5 Skladování procesních materiálů

Procesní materiály jsou skladovány v hlavním skladu v hale M2. Dále v příručních skladech M2, M6, H2 a H3. Pro skladování je používán halový sklad. V tomto skladu jsou regály, rozdělené do 3 pater, ve který je skladován procesní materiál. Skladován je v různých balení.

Může to být v sudech, kanystrech nebo dokonce kontejneru. Sklad má celkem 238 skladových míst.

Obrázek 7 - Hlavní sklad

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a.s.

Řezné, motorové a převodovkové oleje jsou skladovány v cisternách. Objem těchto cisteren je 20 000 litrů. Průměrně se spotřebuje 5 cisteren za rok.

Kromě hlavního a vedlejší skladů je využíván ještě konsignační sklad od společnosti Benzina.

Ta skladuje pouze svoje produkty, případně produkty firem, které vlastní.

5.6 Výdej procesních materiálů

Výdaje procesních materiálů ze skladu musí zaměstnanec zaznamenat do listu „Výdeje z hlavního skladu“ a poté se takto zaznamenané výdeje rozdělují, zda šlo o výdej pro M2, M6 nebo Hutě na jednotlivé výdejky. S výdejkou potom pracuje a uchovává pro případnou kontrolu technik PKT, který si údaje zaznamenává do tabulek „Skladové hospodářství Mechanika“ a „Skladové hospodářství Hutě“.

6 Návrh optimalizace skladového hospodářství

Způsobů, jak snížit velikost zásob je mnoho. Mezi nejčastější patří především vícestupňová plánování a příkladem je ABC analýza. Jako další postupy lze uvést analýzu celkové doby doplňování zásob, dodacích dob nebo zavedení systému objednávek a doplňování zboží.

ABC analýza

ABC analýza postavila svoje základy na poznatku italského ekonoma Vilfreda Pareta. Ten ve své studii o rozdělení majetku zjistil, že 20% lidí kontroluje 80% veškerého majetku.

V případě zásob tedy platí, že 20 % druhů zásob má 80% podíl na celkové spotřebě.

Základem Paretovy analýzy je rozdělení zásob do 3 skupin: A, B a C. Přitom každé ze skupin je dána jiná důležitost a rozdílný způsob řízení.

Skupina A

V této skupině jsou zásoby s hlavním podílem na celkové roční spotřebě a je jim proto věnována hlavní pozornost. Jsou do ní zařazeny zásoby, které se podílejí na spotřebě 60–80%.

Je jich pouze několik druhů 15–20%. Optimalizuje se výše dodávek, dodávkové cykly, fyzické i informační toky zásob. Výše zásob se neustále sleduje a kontroluje.

Skupina B

Zásoby v této skupině se podílejí na celkové spotřebě mnohem méně a to jen 15 – 25%. Je tvořena větším počtem druhů zásob v rozmezí 15 – 25 %. Jsou udržovány větší zásoby a objednávány větší dodávky. Pozornost podniku je zaměřena především na stanovení tzv.

objednávkové zásoby.

Skupina C

Poslední skupinu ABC analýzy představují zásoby s velkým počtem druhů a nízkým podílem na celkové spotřebě. 60 – 80 % druhů představující 5 – 10 % celkové spotřeby. Tyto zásoby jsou jen minimálně sledovány a je u nich významně větší pojistná zásoba. Tyto drobné materiály se nakupují podle požadavků jednotlivých podnikových útvarů. (Srncová, V., 2006)

Pro návrh optimalizace bylo potřeba udělat Paretovu analýzu. Paretova analýza vychází z roční spotřeby daného procesního materiálu v Kč. Jako ukázka této analýzy poslouží Tabulka 1. Z této analýzy vyplývá, že minulý rok se za procesní materiály utratilo přes 30 milionů Kč, a bylo nakoupeno více než 130 druhů procesních materiálů.

Tabulka 1 - ABC analýza

Procesní materiál Roční

spotřeba Procentuální

spotřeba Kumulativní

spotřeba Kategorie Isocut VG 10 H/S 4 445 316 Kč 12,16% 12,16%

A Paramo CUT EC AL 3 049 800 Kč 8,34% 20,50%

OHHM 2 302 701 Kč 6,30% 26,80%

Hycut CF 21 2 140 644 Kč 5,86% 32,66%

Quaker 3753 AL BF 1 560 546 Kč 4,27% 36,93%

Paramo KV 1 361 309 Kč 3,72% 40,65%

Isorapid 288 H 1 224 990 Kč 3,35% 44,00%

Additiv ET 1 112 111 Kč 3,04% 47,05%

Quakercool 7895 Oil 890 604 Kč 2,44% 49,48%

Dascolene 617 850 463 Kč 2,33% 51,81%

Diagrind 535 829 327 Kč 2,27% 54,08%

Rehofix MK 100 817 284 Kč 2,24% 56,32%

Hycut 46 749 174 Kč 2,05% 58,36%

Cutmax WL SH 10 734 198 Kč 2,01% 60,37%

Arbocel NV 00 723 466 Kč 1,98% 62,35%

Bonderite C-AK T 5187 687 398 Kč 1,88% 64,23%

B Quakercool W ALCA BFF 684 112 Kč 1,87% 66,10%

Arbocel BC 1000 678 553 Kč 1,86% 67,96%

Aster S 675 840 Kč 1,85% 69,81%

Bonderite C-NE 3700 642 049 Kč 1,76% 71,57%

AT Grind 5 H 623 509 Kč 1,71% 73,27%

Meba G 1706 S 603 612 Kč 1,65% 74,92%

Renoclean VR 1021 DGI 573 475 Kč 1,57% 76,49%

Emulcut 2500 / W 539 370 Kč 1,48% 77,97%

Aquatensid BW 535 496 Kč 1,46% 79,43%

Multicut Standard FP4 487 830 Kč 1,33% 80,77%

Quakerclean 830 BRI 472 914 Kč 1,29% 82,06%

TK 46 430 950 Kč 1,18% 83,24%

CS Antifreeze G termo 403 200 Kč 1,10% 84,34%

Ecocut Mikro Plus 20 376 687 Kč 1,03% 85,37%

Aqua Wasch A 140 339 200 Kč 0,93% 86,30%

LubriOil 338 390 Kč 0,93% 87,23%

Anderol 555 283 920 Kč 0,78% 88,00%

Houghto Clean 153 267 280 Kč 0,73% 88,74%

UNI COOL P 1030 249 480 Kč 0,68% 89,42%

Feroclean N 600 246 168 Kč 0,67% 90,09%

Polybetalux 1000 234 175 Kč 0,64% 90,73%

Quakercut xp 005 224 283 Kč 0,61% 91,35%

Quakerclean 8600 FF 222 768 Kč 0,61% 91,95%

Valona GR 3008 213 200 Kč 0,58% 92,54%

MWS Additive AF 2220 196 560 Kč 0,54% 93,08%

Bonderite C-NE 5088 164 965 Kč 0,45% 93,53%

Handte Sorpexin 153 543 Kč 0,42% 93,95%

B

Houghto Grind 681 139 048 Kč 0,38% 94,33%

Acticide MV14 125 255 Kč 0,34% 94,67%

Zusatz 750 121 680 Kč 0,33% 95,00%

Bonderite S-PR 5081 113 542 Kč 0,31% 95,31%

Mogul HM 32 ZF 101 575 Kč 0,28% 95,59%

Durixol W 25 100 339 Kč 0,27% 95,87%

Techniclean S-RP 89 332 Kč 0,24% 96,11%

C

Cutmax UP 1-78-20 87 875 Kč 0,24% 96,35%

Custos 623 84 513 Kč 0,23% 96,58%

Waterdos FKN28 83 850 Kč 0,23% 96,81%

Bonderite C-NE250 79 794 Kč 0,22% 97,03%

SOLV P 65 78 400 Kč 0,21% 97,24%

Renolin MR 3 VG 10 70 356 Kč 0,19% 97,44%

Polyglykol E 200 63 640 Kč 0,17% 97,61%

Tellus S2 MX 22 60 192 Kč 0,16% 97,78%

Aqua Wasch A 188 59 200 Kč 0,16% 97,94%

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá rozdělení materiálů do jednotlivých skupin. Rozdělení neodpovídá teorii, že skupina A, by měla trořit 80% spotřeby. Je to dáno tím, že pokub by se dodržela přesně teorie, čítala by skupina A a skupina B téměř stejný počet materiálů. V tomto případě byla zvolena hranice pro skupinu A roční spotřeba větší než 700 000 Kč. Pro skupinu B bylo stanoveno rozmezí 700 000 Kč – 100 000 Kč. Z tabulky je dále patrné, že skupinu A tvoří 15 materiálů, skupinu B 27 materiálů a do skupiny C jich patří 101. Optimalizace by se měla zaměřit na skupinu A.

6.1 Změna balení

Pro optimalizaci byl vybrán procesní materiál Paramo KV a olej OHHM. Dohromady se těchto materiálů spotřebuje přes 3,5 milionu Kč. Oba materiály jsou skladovány v kontingenčním skladu společnosti Benzina.

Paramo KV

Materiál je dovážen v kovových sudech o váze 180 kg. Skladován je v externím skladu, který má vlastní evidenci. Průměrně se za měsíc spotřebuje 16 sudů tohoto materiálu. Ovšem než se spotřebuje, musí se přelít do IBC kontejneru. Z tohoto důvodu je používán univerzální IBC kontejner, z něhož poté zaměstnanci odebírají potřebné množství. Většina materiálů se právě nespotřebuje najednou, ale jsou postupně čerpána. Do tohoto IBC kontejneru se vejde 850 kg

Dodavatel nabízí tento materiál také v IBC kontejnerech. Optimalizace spočívá v objednávání Parama KV místo v sudech právě v IBC kontejnerech. Když bude materiál dovážen v IBC kontejnerech, nebude potřeba, aby pracovníci přelévali tento materiál ze sudů. Mohou se tedy soustředit na jinou náplň práce. Další výhoda této změny spočívá v uvolnění více skladového prostoru. Sudy jsou dodávané na paletách. Na paletu se mohou dát nanejvýš 3 tyto sudy. Průměrně je tedy potřeba 6 skladových míst pro tento materiál. V případě, že by byl materiál dovážen v IBC kontejnerech, byla by potřeba pouze 4 skladová místa.

OHHM

Olej OHHM je dodáván v jak v sudech, tak v IBC kontejnerech. V loňském roce bylo spotřebováno 30 sudů tohoto oleje. Sudy se odebíraly převážně do haly H2 nebo H3, jelikož se nespotřebovalo veliké množství. Dalším důvodem byl nedostatek oleje v IBC kontejnerech.

I tento materiály by měl být dodáván pouze v IBC kontejnerech. Výhody této změny jsou stejné jako u Parama KV.

6.2 Snížení množství skladovaného materiálu

ABC analýza ukázala, které materiály patří skupiny A a kterým by se měla věnovat největší pozornost. Druhý návrh se zaměřil na spotřebu a skladové množství nejnákladnějších materiálů.

Dascolene 607

Tento materiál jsem dovážen v IBC kontejnerech o objemu 1 000 litrů. Na grafu níže je znázorněna výše skladové zásoby v jednotlivých měsících roku 2017. Průměrná spotřeba je 1,5 kontejneru na měsíc. Za poslední 4 měsíce se spotřeba pohybuje kolem 2 IBC kontejnerů.