Zákon o daních z příjmů fyzických osob č.586/1992 Sb

(1)

Každý jedinec ve vyspělé společnosti je prakticky od začátku svého života ovlivňován nějakými pravidly. Tato pravidla jsou napsána v zákonech, normách, předpisech apod. Je jasné aby se člověk vyhnul sporům se společností, je povinen tato pravidla dodržovat a na základě toho přizpůsobovat svoji činnost. Takže každý z nás je ovlivňován pravidly, která jsou stanovena v zákonech ovlivňován. V této bakalářské práci jsem se zaměřil na vliv daňových zákonů na podnikatelskou činnost. Sám jsem již čtvrtým rokem zaměstnán u elektrotechnické firmy Allan Janeček Elektra a zároveň provozuji podnikatelskou činnost - servis bílé techniky pro domácnosti. Můj zaměstnavatel je malá firma fyzické osoby s cca 8 zaměstnanci a s ročním obratem 6-7 mil. Kč. V této bakalářské práci jsem se zaměřil na daňové zákony, které nejvíce ovlivňují podnikatelskou činnost :

- Zákon o daních z příjmů fyzických osob č.586/1992 Sb.

- Zákon o dani silniční č.16/1993 Sb.

- Zákon o spotřebních daních (zde jen o dani z minerálních olejů) č.353/2003 Sb.

- Pojistné sociálního pojištění.

1.1. Daňová problematika

Daň je slovo, které i děti školního věku někdy slyšely. Přesto pro mnohé z nás je těžké daň charakterizovat. Daň je povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu.

Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daňovou povinnost je nutno stanovit srozumitelně a jednoznačně tak, aby každý věděl, kolik má prostřednictvím daně přispívat na společné potřeby.

Daně se stávají nástrojem hospodářské politiky státu, požaduje se od nich mnohem víc než naplnit veřejné rozpočty. Moderní daně plní nebo mohou plnit celou řadu funkcí. Těmi nejdůležitějšími jsou následující [1]:

- fiskální (schopnost naplnit veřejný rozpočet),

- alokační (při selhání tržních mechanismů je možné zvýhodnění daňovými úlevami), - redistribuční ( zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů),

- stabilizační (např. zmírňování výkyvů v ekonomice) .

(2)

1.2. Veřejné příjmy

Daně jsou sice nejvýznamnějším příjmem veřejných rozpočtů ale nejsou jedinými příjmy.

Veřejné rozpočty jsou doplňovány nedaňovými příjmy (příspěvky do státních fondů, různé poplatky apod.) a úvěrovými příjmy , především prostřednictvím emise státních cenných papírů.

Daňové příjmy se podílejí na veřejných příjmech téměř 92%. Každý subjekt je podroben více daňovým povinnostem. Celková daňová povinnost představuje souhrn všech plateb , kterými je subjekt povinen podle zvláštních zákonů přispívat veřejnoprávní soustavě. Celkovou daňovou povinnost lze vyjádřit tzv. daňovou kvótou, což je podíl vybraných daní na hrubém národním produktu. V České republice se tato hodnota v letech 2005-2007 pohybovala okolo 35%, podobně jako v Německu nebo Polsku[16] (zdroj: Makroekonomická predikce České republiky, červenec 2007,[online]dostupné z www.mfcr.cz). K naplnění veřejných rozpočtů se používá několik daní, které mají mezi sebou různé vazby. V této souvislosti hovoříme o daňovém systému (viz Schéma 1). Na grafu č.1 je ukázán podíl jednotlivých daní na celkových veřejných příjmech.

Sché ma č.1 - Da ně da ňové ho systé mu Če ské re publiky

z příjmů majetkové univerzální selektivní

daň z příjmů fyzických osob

daně z nemovitostí

daň z přidané

hodnoty daň spotřební

daň z příjmů

právnických osob daň silniční cla

daně převodové

pojistné sociálního pojištění daně

přímé nepřímé ostatní

Zdroj: vlastní zpracování podle [1]

Podíl jednotlivých daní na celkových daňových příjm ech

DzPFO 12%

DzPPO 13%

DPH POJ 18%

44%

OST 2%

SD 11%

DzPFO-daň z příjmů fyzických osob, DzPPO-daň z příjmů právnických osob, DPH-daň z přidané hodnoty, SD- spotřební daň, POJ-pojistné sociálního a zdravotního pojištění, OST-ostatní daně

Zdroj: Makroekonomická predikce České republiky, červenec 2007, [online] dostupné z www.mfcr.cz

(3)

Daň z příjmů fyzických osob je osobní důchodová daň, jejíž základna se zjišťuje po uplynutí časového úseku (v České republice kalendářní rok). Poplatníky daně jsou všechny fyzické osoby. Dani z příjmů fyzických osob podléhají veškeré příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou jejím předmětem. Jedná se o příjmy nejen peněžní, ale i naturální, obecně lze uvést příjmy, které vedou ke zvýšení majetku poplatníka.

Mezi příjmy vyňaté ze zdanění jsou příjmy z dědictví, příjmy získané darováním, přijaté úvěry a půjčky. Řada příjmů jsou osvobozeny od daně, i když jsou předmětem daně. Osvobození se týká desítek druhů příjmů (vypsána v zákoně č.586/1992 Sb. §4). Tyto příjmy lze rozdělit do následujících skupin [1,4,5,6]:

- sociální příjmy (např. dávky státní sociální podpory, stipendia), - náhrady škody pojistná plnění,

- některé příjmy z prodeje majetku, - některé výhry,

- příjmy související se státní politikou bydlení,

Jelikož různé druhy příjmů mají odlišnou využitelnost, jsou všechny příjmy rozděleny do pěti dílčích daňových základů [1],[4],[5],[6]:

- příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6),

- příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7), - příjmy z kapitálového majetku (§8),

- příjmy z pronájmu (§9), - ostatní příjmy (§10).

Základ daně se snižuje o odečitatelné položky. Do roku 2005 se používaly standardní i nestandardní odečitatelné položky, v roce 2006 byly standardní odpočty nahrazeny slevami na dani. Nestandardní odpočty se uplatňují v prokázané výši a jsou limitovány.

- úroky z úvěrů na bytové potřeby (max. 300000 Kč na jednu domácnost, lze rozdělit na více poplatníků v domácnosti rovným dílem),

- dary na veřejně prospěšné účely (min 1000 Kč nebo 2% ze základu daně, max. 10% ze základu daně),

- příspěvky na penzijní připojištění (lze uplatnit příspěvky převyšující 6000Kč a celkově lze snížit základ daně o 12000 Kč),

(4)

- pojistné na životní pojištění (maximální výše je stanovena na 12000 Kč a lze ji uplatnit u pojistných smluv, u kterých výplata je sjednána po dovršení 60let poplatníka a zároveň 60měsíců od uzavření smlouvy pojišťovnou),

- zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace (1,5% daňového základu, maximálně 3000 Kč),

- daňová ztráta (lze uplatnit v nejvýše pěti následujících obdobích), - odpočet výdajů na výzkum a vývoj,

- odpočet části výdajů na výchovu učňů,

Od roku 2005 mohou manželé rozdělit mezi sebe základ daně rovnoměrně tak, aby minimalizovali účinky daňové progrese. Z důvodu zavedení jednotné sazby daně v roce 2008 byla tato možnost zrušena.

2.1. Sazba daně

Sazba daně z příjmů fyzických osob je klouzavě progresivní a do roku 2007 byla v současné době rozdělena do čtyř daňových pásem (viz §16 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů). Od roku 2006 se pásma sazby výrazně změnila, zvýšila se její progresivita. Od roku 2008 bude sazba jednotná 15% a od roku 2009 12,5%. Základ daně bude ale částka bez odečtení sociálního a zdravotního pojištění, tedy z hodnoty mzdových nákladů.

od Kč do Kč

0 109 200 15%

109 200 218 400 16380+20% 109 200

218 400 331 200 38220+25% 218 400

331 200 a více 66420+32% 331 200

od Kč do Kč

0 121 200 12%

121 200 218 400 14544+19% 121 200

218 400 331 200 33012+25% 218 400

331 200 a více 61212+32% 331 200

Základ daně

Daň Ze základu přesahujícího Tab č.1 - Sazba daně pro rok 2005

Tab č.2 - Sazba daně pro roky 2006 a 2007 Základ daně

Daň Ze základu přesahujícího

zdroj: [1,4,5,7]

(5)

Od roku 2006 standardní slevy na dani nahradily všechny standardní odpočty od základu daně. Kromě toho se dále používají slevy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V roce 2005 bylo možné dále uplatnit daňové zvýhodnění na dítě částkou 6000Kč, (bylo-li dítě držitelem průkazu ZTP/P tak se tato částka zvýšila na dvojnásobek), oproti roku 2004, kdy bylo možné na dítě uplatnit odečitatelnou položku (nezdanitelnou část základu daně) ze základu daně a to ve výši 25560 Kč.

základní 38040

částečný invalidní důchod 7140

plný invalidní důchod 14280

držitel průkazu ZTP/P 50040

studenti 11400

na manželku 21720

na manželku se ZTP/P 43440

Tab č.3 - Standardní odečitatelné položky v roce 2005

Tab č.4 - Standardní slevy na dani od roku 2006

základní 7200

částečný invalidní důchod 1500

plný invalidní důchod 3000

držitel průkazu ZTP/P 9600

studenti 2400

na dítě 6000

na dítě se ZTP/P 12000

na manželku 4200

na manželku se ZTP/P 8400

Zdroj:[1,4,5,7]

Nejsou-li podmínky pro uplatnění standardní slevy splněny po celé zdaňovací období, pak se započítává 1/12 slevy za každý započatý měsíc, ve kterém byly podmínky splněny.

Dále může poplatník uplatnit slevu na dani za zdaňovací období ve výši 18000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením. V případě zaměstnanců s těžkým zdravotním postižením lze uplatnit částku 60000 Kč.

(6)

2.3. Roční vyrovnání daňové povinnosti

Zdaňovací období u daně z příjmů je kalendářní rok. Do 31.března následujícího roku musí být rozhodnuto o vyrovnání daňové povinnosti. Za osoby mající příjmy ze závislé činnosti provádí vyrovnání jejich zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné a osoby s jinými příjmy si provádějí vyrovnání daňové povinnosti samy. Nejprve se provede součet dílčích základů daně z jednotlivých zdrojů příjmů. U závislé činnosti se započte částka hrubé mzdy snížená o sociální a zdravotní pojistné. U příjmů z podnikání a samostatné výdělečné činnosti se uvede částka příjmů snížená o výdaje na dosažení jejich příjmů. Poplatník se může rozhodnout, zda bude výdaje prokazovat nebo je uplatní zjednodušeně paušálem (procentem z příjmů).

Uplatňuje-li poplatník výdaje na podnikání a jinou samostatnou výdělečnou činnost paušálem (viz §7 odst.9 zákona 586/1992, o dani z příjmů), může nad toto procento zahrnout do výdajů pouze částku, kterou skutečně zaplatí na pojistném sociálního a zdravotního pojištění.

do roku 2005 od roku 2006 příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 50% 80%

příjmy z řemeslných činností 30% 60%

příjmy z ostatních živností 25% 50%

příjmy z jiného podnikání, z převodu a využití práv a z výkonu

nezávislého povolání 25% 40%

Tab č.5 - Paušální výdaje u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

zdroj: vlastní zpracování podle [1,4,5,6,7]

Od roku 2004 byl u podnikatelů zaveden tzv. minimální základ daně. Má-li poplatník příjmy z podnikání potom platí, že jeho základ daně musí být alespoň roven minimálnímu základu daně. V roce 2008 zavedením jednotné sazby daně byl minimální základ daně zrušen.

k VVZ m

ZD * *

100

* 50

min = ^[2]

kde: m – počet měsíců výkonu podnikání ve zdaňovacím období

VVZ – všeobecný vyměřovací základ pro příslušný kalendářní rok k – koeficient vyjadřující růst průměrné mzdy za dva poslední roky

Všeobecný vyměřovací základ je stanoven nařízením vlády [13].

(7)

rok VVZ k ZD 2005 16769 1,0665 107300 2006 17882 1,0532 112900 2007 18809 1,0707 120800 2008 20050 1,0753 129300 Tab č.6 - Výpočet minimálního základu

daně

zdroj: vlastní zpracování podle [online] dostupné z www.ozp.cz

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a výdaje s nimi související lze rozdělovat na manžela (manželku) nebo jiného člena domácnosti, dosahuje-li poplatník příjmů z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti za jejich spolupráce (tzv. spolupracující osoba). Zákon stanoví maximální limity , kolik příjmů a výdajů lze v souhrnu na spolupracující osoby rozdělit.

Příjmy z kapitálového majetku se rozumí příjmy z jejich držby a nikoliv kapitálové příjmy.

Převážná většina těchto příjmů tvoří samostatné daňové základy a zdaňují se srážkou u zdroje.

Samostatné základy daně tvoří u fyzických osob zejména následující druhy příjmů:

- úroky z vkladů na běžných účtech, které podle banky nejsou určeny k podnikání, - úroky plynoucí ze směnek vystavených bankou k zajištění vkladu,

- úroky z vkladů na vkladních knížkách, - úroky a jiné výnosy z vkladních listů, - úrokové výnosy z obligací apod.,

- podíly na zisku kapitálových společností a družstvech, - dividendy,

- podíly na zisku tichého společníka,

U všech z nich se používá zvláštní sazba daně 15%.

Za příjmy z pronájmu jsou vždy považovány příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů, nebytových prostor a dále příjmy z pronájmu movitých věcí. Je-li pronájem movitých věcí jen příležitostný, řadíme ho mezi ostatní příjmy. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Výdaje může poplatník uplatnit paušálem 30% z příjmů nebo v prokázané výši. U manželů nelze takové příjmy rozdělit, proto se považují za příjmy

(8)

jednoho z nich. Za příjmy se považuje i nepeněžní nájemné např. formou úhrady opravy pronajaté nemovitosti nájemcem místo vlastníkem.

Mezi ostatní příjmy patří všechny zdanitelné příjmy, které nebyly zachyceny v předchozích dílčích daňových základech a netvořily v rámci výše uvedených druhů příjmů samostatné základy daně. Jedná se většinou o příležitostné příjmy. Jestliže všechny příležitostné příjmy ve svém souhrnu za zdaňovací období nepřesáhnou 20 000Kč, jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

2.4. Výpočet daně z příjmů majitele firmy

Pro praktický příklad uvádím výpočet daně z příjmů podnikatele, který je fyzickou osobou zaměstnávající cca 6-8 lidí, jednotlivých zaměstnanců i jednoho zaměstnance, který kromě zaměstnaneckého poměru podniká na vedlejší činnost. V této kapitole vyhodnocuji daňové zatížení a vliv změn v zákona o daních z příjmů na daňovém zatížení firmy a jejích zaměstnanců. V tabulce č.7 máme ekonomické výsledky firmy.

Tab č.7 - Příjmy a výdaje firmy Jane ček e le ktra hodnoty jsou uvedeny bez DPH

2005 2006 2007

Příjmy za práci 1 826 746 2 845 237 3 158 624

Příjmy za materiál 2 589 234 3 015 689 3 245 874

příjmy za dopravu 689 592 738 073 790 870

Příjmy ce lke m 5 105 572 6 598 999 7 195 368

Výdaje za práci (mzdové náklady) 1 303 457 1 735 598 2 232 511

Výdaje za materiál 1 812 463 2 110 982 2 272 111

Výdaje za dopravu 643 049 714 814 797 422

Ostatní výdaje 836 145 926 842 1 026 894

Výdaje ce lke m 4 595 114 5 488 236 6 328 938

Výdaje/Příjmy (%) 90,00% 83,17% 87,96%

Zisk 510 458 1 110 763 866 430

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat firmy Allan Janeček elektra

Vzhledem k tomu , že výdaje jsou většinou okolo 80% příjmů, nevyplatí se využít možnosti paušálního výdaje z příjmů. Při výpočtu daně z příjmů u majitele firmy vycházím pouze z jednoho dílčího základu daně a to podle §7 příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Majitel firmy má dvě děti, manželka nepracuje a plně využívá možnosti odečtu na kapitálové životní pojištění a penzijní připojištění. Výpočet daně pro jednotlivé roky je uveden v tabulce č.8.

(9)

Tab č.8 - Výpočet daně z příjmů fyzických osob u majitele firmy

2005 2006 2007

Zisk 510 458 1 110 763 866 430

zdravotní pojištění 31 010 65 610 58 484

sociální pojištění 78 100 165 240 147 293

zá kla d daně 401 348 879 913 660 653

standardní odpočty

základní 38 040

na manželku 21 720

nestandardní odpočty

penzijní připojištění 12 000 12 000 12 000

životní pojištění 12 000 12 000 12 000

odpočty celkem 83 760

zá kla d daně po odečtení odpočtů 317 588 879 913 660 653

daň 63 017 236 800 166 637

slevy na dani

základní 7 200 7 200

na manželku 4 200 4 200

na děti 12 000 12 000 12 000

slevy na dani celkem 12 000 23 400 23 400

daň po upla tně ní slev 51 017 213 400 143 237

Jednou z velice důležitých změn v zákoně 586/1992 Sb. o daních z příjmů, týkající se fyzických osob, byla změna ze standardních odpočtů na slevy na dani od roku 2006. V tabulce č.9 jsem provedl výpočet daně z příjmů, kdyby ke změně nedošlo. Porovnáním celkové daně z příjmů v tabulkách č.8 a 9 je vidět, že zrušením standardních odpočtů a zavedením slev na dani zaplatil majitel firmy na dani z příjmů v roce 2006 o 7,8% více a v roce 2007 o 12% více, než kdyby zůstaly standardní odpočty pro tyto zachovány. Daňové zatížení se zvýšilo, protože zrušením standardních odpočtů došlo ke zvýšení progrese sazby daně. Dále jsem provedl výpočet pro případ zachování sazby daně s minimem 15%, místo 12% stanovené od roku 2006 (viz tabulka č.10. Při porovnání hodnot tabulkách č.9 a 10 je vidět, že v případě zachování sazeb by daň z příjmů v případě majitele firmy byla o cca 2,5-4% vyšší. Snížení sazby daně částečně kompenzuje zvýšení její progrese. Vzhledem k tomu, že bylo u dětí možno využít uplatnění slevy na dani v roce 2005, počítal jsem s tím i v letech 2006 a 2007.

(10)

2005 2006 2007

Zisk 510 458 1 110 763 866 430

zdravotní pojiš tění 31 010 65 610 58 484

zá kla d da ně 401 348 879 913 660 653

základní 38 040 38 040 38 040

na manželku 21 720 21 720 21 720

nestandardní odpoč ty

odpočty celkem 83 760 83 760 83 760

zá kla d da ně po ode čtení odpočtů 317 588 796 153 576 893

da ň 63 017 209 997 139 834

slevy na dani

na děti 12 000 12 000 12 000

slevy na dani celkem 12 000 12 000 12 000

da ň po upla tně ní slev 51 017 197 997 127 834

Tab č.9 - Výpoče t da ně z příjmů fyzických osob u ma jitele firmy v případě zachová ní odpočtů

2005 2006 2007

Zisk 510 458 1 110 763 866 430

zdravotní pojištění 31 010 65 610 58 484

zá kla d da ně 401 348 879 913 660 653

základní 38 040 38 040 38 040

na manželku 21 720 21 720 21 720

nestandardní odpočty

odpočty celkem 83 760 83 760 83 760

zá kla d da ně po

ode čte ní odpočtů 317 588 796 153 576 893

da ň 141362 215205 145042

slevy na dani

na děti 12000 12000 12000

slevy na dani celk em 12000 12000 12000

da ň po upla tně ní sle v 129362 203205 133042

Ta b č.10 - Výpoče t da ně z příjmů fyzických osob u ma jite le firmy v přípa dě za chová ní odpočtů a sa zby da ně

(11)

Pro výpočet daně z příjmů zaměstnanců firmy jsem vycházel z jejich hrubých mezd v jednotlivých měsících v letech 2005-2007 (viz tabulka č.11). Pro zachování anonymity jsem jednotlivé zaměstnance označil písmeny abecedy.

Tab č.11 - Hrubé mzdy zaměstnaců firmy Janeček elektra

pracovník A B C D E F G H I J K L M

součet hrubé mzdy

mzdové náklady

počet zaměstnanců

I-05 14480 18526 10634 15645 59285 80035 4

II-05 14923 18392 12223 14632 60170 81230 4

III-05 21810 19268 14143 14879 70100 94635 4

IV-05 20144 19524 13992 14592 10562 78814 106399 5

V-05 20904 19267 13972 16122 11065 81330 109796 5

VI-05 20720 20305 14726 16197 11123 83071 112146 5

VII-05 19604 20546 17946 15771 13458 87325 117889 5

VIII-05 22124 21348 15267 15071 11456 13070 10897 98336 132754 7

IX-05 20849 23659 14480 12056 13637 10327 84681 114319 6

X-05 20089 22658 15624 11916 14258 10489 84545 114136 6

XI-05 22901 23005 14269 13192 14809 11028 88176 119038 6

XII-05 23693 24065 14593 13070 14270 89691 121083 5

I-06 21842 22658 15006 10654 14265 14647 99072 133747 6

II-06 20889 21654 15667 10877 13984 15234 98305 132712 6

III-06 23657 24325 16710 11254 14586 15468 8975 106000 143100 7

IV-06 21790 22658 16015 13587 8654 14807 15048 9028 112559 151955 8

V-06 25387 26598 15964 14580 15756 9567 98285 132685 6

VI-06 23072 24562 14258 13921 15567 9856 10458 91380 123363 7

VII-06 25658 16689 13070 14141 15071 8259 9576 10237 92888 125399 8

VIII-06 14508 23465 17536 13393 13772 15682 8467 6745 10348 106823 144211 9

IX-06 18298 24568 17112 13678 14502 15608 8946 112712 152161 7

X-06 24318 25657 16108 13811 15526 16559 10348 122327 165141 7

XI-06 24618 26482 16584 14058 15771 15792 10567 123872 167227 7

XII-06 24478 25456 16141 13467 15147 15823 10893 121405 163897 7

I-07 25089 26852 16789 13765 14592 15811 16101 10627 139626 188495 8

II-07 22520 26458 17023 14285 15137 16559 16253 9536 137771 185991 8

III-07 26176 24678 17465 14592 15070 15071 17026 10028 140106 189143 8

IV-07 24539 27364 17924 14293 17811 15906 16846 10112 144795 195473 8

V-07 27531 26536 17546 14856 18026 15703 16234 10839 147271 198816 8

VI-07 17590 27065 17345 16559 11348 18311 14293 16756 10234 149501 201826 9

VII-07 26976 25237 17234 16311 12567 17845 15467 16634 10356 158627 214146 9

VIII-07 25048 26089 17864 16443 15864 18443 16089 16357 10983 163180 220293 9

IX-07 26132 13264 16572 16025 19056 16122 16789 10734 134694 181837 8

X-07 27448 15984 15978 18456 16614 17256 10587 122323 165136 7

XI-07 8960 16127 17026 19152 16724 16783 10894 105666 142649 7

XII-07 13800 16389 16823 18465 16348 17679 10648 110152 148705 7

zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat firmy Allan Janeček elektra

U zaměstnanců, kteří v jednotlivých letech pracovali pouze několik měsíců, jsem pro výpočet daňového zatížení vycházel ze záloh na daň podle §38h ze zákona, jak je uvedeno v tabulkách č.12 a 13.

od Kč do Kč

0 9 100 15%

9 100 18 200 1365+20% 9 100

18 200 27 600 3185+25% 18 200

27 600 a více 5535+32% 27 600

od Kč do Kč

0 10 100 12%

10 100 18 200 1212+19% 10 100

18 200 27 600 2751+25% 18 200

27 600 a více 5101+32% 27 600

Základ pro výpočet

zálohy Daň Ze základu přesahujícího

Tab č.12 - Zálohy na daň pro rok 2005

Tab č.13 - Zálohy na daň pro rok 2006 a 2007 Základ pro výpočet

zálohy Daň Ze základu přesahujícího

Zdroj:[1,4,5,7]

(12)

Výpočet daně z příjmů u jednotlivých zaměstnanců znázorňuje tabulka č.14 (příloha č.1).

Jsou v ní zahrnuty i nestandardní odpočty. Zaměstnanci A,B,E využívají možnost odečíst si ze základu daně úroky z úvěrů z hypotečních půjček nebo ze stavebního spoření. Zaměstnanec G využívá snížení u penzijního připojištění. Penzijní připojištění využívá i zaměstnanci I a J, ale částka v jejich případě nepřesahuje 6000 Kč za rok. Dále zaměstnanci A,C,I a J využívají také odpočet u kapitálového životního pojištění.

Celkové daňové zatížení u příjmů zaměstnanců firmy Allan Janeček Elektra pro jednotlivé roky činí 99 980 Kč (2005), 100 730 Kč (2006), 125 737 Kč (2007) . Pro porovnání, jakou změnu přineslo zrušení standardních odpočtů a zavedení daňových slev, jsem provedl výpočet v tabulce č.15 (příloha č.1). Při porovnání hodnot v tabulkách č.14 a 15 lze konstatovat, že změna ze standardních odpočtů na slevy na dani zvýhodnila osoby s nižšími příjmy a osoby s vyššími příjmy naopak znevýhodnila. Toto znevýhodnění je dáno tím, že když nedojde ke snížení základu daně o odečitatelnou položku, je potom daň vypočítána z vyšší sazby a sleva na dani to kompenzuje částečně. Názorně to je vidět v tabulce příjmů u zaměstnance B v roce 2006 a u zaměstnance A v roce 2007.

2.6. Výpočet daně z příjmů ze závislé a podnikatelské činnosti

Zaměstnanec A si nechává každý rok vystavit od účetní firmy potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění podle zákona č.586/1992 Sb. za jednotlivá zdaňovací období. Jelikož kromě závislé činnosti je i osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), sám podává daňové přiznání příslušnému finančnímu úřadu. K dílčímu základu daně ze závislé činnosti (§6) připočte dílčí základ daně z podnikatelské činnosti(§7) a provede výpočet daně z příjmů. Příjmy a výdaje jeho podnikatelské činnosti v letech 2005-2007 jsou uvedeny v tabulce č.16.

(13)

2005 2006 2007

Příjmy celkem 212 655 198 821 111 895

Výdaje celkem 182 751 169 034 85 091

Výdaje/Příjmy (%) 85,94% 85,02% 76,05%

Zisk 29 904 29 787 26 804

zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat zaměstnance A

Zisk v tabulce č.16 je zároveň dílčí daňový základ z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Podle §7c zák.586/1992 je stanoven minimální základ daně. Kdyby zaměstnanec A provozoval pouze podnikatelskou činnost byl by základ daně nižší než minimální základ, proto základem daně by nebyl zisk z podnikatelské činnosti, ale minimální základ daně (viz tabulka č.6). Vzhledem k tomu, že kromě podnikatelské činnosti má i příjmy ze závislé činnosti a daňový základ je součet dílčích základů daně (podle §5 zák.586/1992), tak se na něho minimální základ daně nevztahuje. Od výsledné hodnoty daně se odečtou zálohy na daň, které za svého zaměstnance odvádí zaměstnavatel.Výpočet daně z příjmů byl pak pro roky 2005-2007 proveden následovně, jak nám znázorňuje tabulka č.17.

Chyba! Chybné propojení.

3. Pojistné sociálního pojištění

Pojistné sociálního pojištění tvoří nejvýznamnější část veřejných příjmů. Pojistné je sice vnímáno jako povinná platba do veřejného rozpočtu, avšak jsou v něm zahrnuty určité prvky účelovosti. Na jedné straně jsou platby do systému a na druhé jsou jednotlivé dávky, na které účastníkům vzniká nárok. Následující schéma č.2 obsahuje nejdůležitější informace o systému sociálního pojištění.

(14)

Schéma č.2 - Části systému sociálního pojištění v České republice

důchodové pojištění

státní politika zaměstnanosti

pojistné sociálního pojištění sociální pojištění

veřejné zdravotní pojištění sociální zabezpečení

Systém veřejného zdravotního pojištění má široký okruh pojištěnců, tj. osob, které mají právo na plnění z tohoto subsystému. Základním kritériem účasti je trvalý pobyt na území České republiky. Důležitou roli mezi pojištěnci hrají zaměstnanci, jejich zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Okruh osob, které jsou účastny veřejného zdravotního pojištění, je výrazně širší než těch, které jsou povinny platit pojistné [2]. Jo to dáno tím, že stát za některé skupiny obyvatelstva (např. děti) přebírá povinnost platit pojistné (tyto osoby nazýváme státní pojištěnec. Ne všechny druhy příjmů ze závislé činnosti zakládají účast na sociálním pojištění. Například dohoda o provedení práce není považována za zaměstnání, i když jde o pracovněprávní vztah. Za zaměstnání se nepovažuje ani výkon funkce člena statutárního orgánu a jiného orgánu právnické osoby, z těchto příjmů se neplatí ani pojistné na veřejné zdravotní pojištění, ani pojistné na sociální zabezpečení. Za příjmy ze zaměstnání jsou ale považovány příjmy společníků a jednatelů společností s ručením omezením a komanditistů, jde-li o příjmy za výkon práce pro tyto společnosti. Stejný režim se vztahuje i na příjmy členů družstev související s výkonem práce pro družstvo. Veřejné zdravotní pojištění je odváděno zdravotní pojišťovně a nemocenské, důchodové pojištění a státní politika zaměstnanosti je odváděná státní správě sociálního zabezpečení. Rozhodné období je pro zaměstnance kalendářní měsíc, pro OSVČ kalendářní rok. Výše pojistného se stanoví podle následujícího vzorce [2].

s VZ

Poj *

=100

kde: Poj-pojistné, s-sazba pojistného, VZ-vyměřovací základ

(15)

Osoba/sazba pojistného

Veřejné zdravotní pojištění

Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

Státní politika zaměstnanosti

Zaměstnanec 1/3 z 13,5% 1,1% 6,5% 0,4%

Zaměstnavatel 2/3 z 13,5% 3,3% 21,5% 1,2%

OSVČ 13,5% 4,4% 28% 1,6%

zdroj: vlastní zpracování podle [2,11,12,13,14]

3.1. Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance pro sociální zabezpečení je vždy skutečný příjem. U pojistného na veřejné zdravotní pojištění tomu tak vždy není. Pojistné na sociální pojištění sice splňuje základní charakteristiky daně, ale má svá výrazná specifika. Ta se mimo jiné projevují v tom, že vyměřovací základ se omezuje shora nebo zdola. Dolní mez nazýváme minimální vyměřovací základ a vyjadřuje zájem státu na nejmenší tolerované spoluúčasti na financování daného druhu pojistné ochrany. Horní mez zpravidla souvisí s tím, že stát respektuje omezenou míru pojistné ochrany. Minimální vyměřovací základ se nevztahuje například na následující osoby [2]:

- státní pojištěnce,

- osoby s těžkým zdravotním pojištěním, - osoby pobírající nemocenskou,

- osoby celodenně, řádně a osobně pečující o jedno dítě do 7let nebo dvě děti do 15 let.

Zaměstnavatelé odvádí pojistné v den, který je určen jako den výplaty mezd. Jestliže takový den není určen, tak odvádí pojistné do osmého následujícího měsíce.

U OSVČ se za vyměřovací základ považuje zejména dílčí základ daně příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Účast na nemocenském pojištění je v případě OSVČ dobrovolná. Každá osoba, která má jakékoliv příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podléhá placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné musí být vždy účastny důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávají podnikání jako hlavní činnost. Jestliže OSVČ vykonává podnikatelskou činnost jako vedlejší, nemusí být účastna důchodového pojištění. Za vedlejší se samostatná výdělečná činnost považuje jednak při

(16)

souběhu se zaměstnáním nebo v některých sociálně uznatelných situacích, jako jsou zejména u těchto osob [2]:

- pobírá invalidní nebo starobní důchod, - pobírá rodičovský příspěvek,

- je považován za nezaopatřené dítě (zpravidla studuje).

Při souběhu samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním musí pro dané rozhodné období platit, že si osoba jako zaměstnanec vydělala alespoň 12-násobek minimální mzdy (tj. např.

v roce 90 740 Kč), při tom je jedno, zda výdělku dosáhla za celý rok nebo za několik měsíců.

Tzn. jestliže byla osoba zaměstnána např. do konce května a celkový příjem nedosáhl požadované částky, potom případná podnikatelská činnost od začátku června je považována za hlavní. OSVČ po dobu výkonu vedlejší činnosti mají řadu zvýhodnění , která se týkají účasti na důchodovém pojištění, výše minimálního vyměřovacího základu i výše záloh na důchodovém pojištění. Pokud rozdíl mezi příjmy a výdaji ze samostatné výdělečné činnosti nepřesáhne určitou mez, nemusí OSVČ být účastna důchodového pojištění. Maximální částku, kdy OSVČ na vedlejší činnost nemusí být účastna důchodovému pojištění nám dává následující rovnice [2].

k VVZ V

P− ≥2,4* *

kde:

P-příjmy V-výdaje

VVZ-všeobecný vyměřovací základ (viz tabulka č.6)

k-korelační koeficient vyjadřující očekávaný růst průměrné mzdy za dva poslední roky (viz tabulka č.6)

Tzn. pokud rozdíl mezi příjmy a výdaji přesáhne maximální částku, musí se OSVČ přihlásit k důchodovému pojištění. Jestliže je OSVČ účastna důchodového pojištění, potom musí platit rovněž příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Určení vyměřovacího základu u OSVČ je komplikovanější, protože vychází z předpokladu, že jen část vytvořeného „zisku“ je možno využít pro osobní potřebu. Jinak lze psát [2]:

(17)

kde: VZ-vyměřovací základ pro příslušné rozhodné období

p-parametr(procento) stanovený pro příslušný kalendářní rok (do roku 2003 činil 35%, pro rok 2004 40%, v roce 2005 45% a od roku 2006 je 50%.

P-příjmy ze samostatné výdělečné činnosti

V-výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů ze samostatné výdělečné činnosti

Na schématu č.3 máme stanovení minimálních a maximálních vyměřovacích základů osob samostatně výdělečně činných [2].

Schéma č.3 - Minimální a maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných

pojistné na veřejné zdravotní pojištění

minimální vyměřovací základ

bez vybraných pojištěnců

=m.0,5.VVZ.k

maximální vyměřovací základ

všichni přihlášení 486 000 Kč

důchodové pojištění

minimální vyměřovací základ

maximální vyměřovací základ

všichni přihlášení hlavní činnost

=m.p.0,5.VVZ.k

vedlejší činnost

=m.0,1.VVZ.k

všichni přihlášení

= (m/12).486 000 Kč

Přehled o vyúčtování je OSVČ povinna podat po podání daňového přiznání do 8 dnu u veřejného zdravotního pojištění a do 30 dnů u sociálního zabezpečení. Ve stejné lhůtě je OSVČ povinna uhradit i částku vypočteného pojistného. V rámci těchto přehledů se provádí i výpočet záloh na následující období. V případě, že u osoby je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání nebo je-li státní osoba pojištěnec, zálohy není povinna platit. U sociálního zabezpečení se povinnost vztahuje na všechny osoby přihlášené k důchodovému pojištění.

(18)

3.2. Výpočet pojistného sociálního pojištění u majitele firmy

Vrátím se ke konkrétnímu příkladu, jako u výpočtu daně z příjmů. V tabulce č.19 jsem provedl výpočet sazeb na sociální pojištění u majitele firmy. V roce 2006 vyměřovací základ přesahuje částku 486000 Kč, což je maximální vyměřovací základ. Proto v tomto roce byly hodnoty sociálního pojištění majitele firmy vypočteny z částky 486000 Kč. V roce 2005 a 2007 byl vyměřovací základ vypočten vynásobením parametru a zisku majitele firmy pro dané roky.

Ta b č.19 - Výpoče t sa ze b sociá lního pojiště ní u ma jite le firmy

2005 2006 2007

Zisk 510 458 1 110 763 866 430

všeobecný vyměřovací základ 229 706 555 382 433 215

maximální vyměřovací základ 486 000 486 000 486 000

zdra votní pojiště ní 31 010 65 610 58 484

nemocenské pojištění 10 107 21 384 19 061

důchodové pojištění 64 318 136 080 121 300

státní politika zaměstnanosti 3 675 7 776 6 931

ce lke m sociá lní za be zpe če ní 78 100 165 240 147 293

měsíční vyměřovací základ 9 571 20 250 18 051

záloha na zdravotní pojištění 2 871 6 248 4 874

ma x imá lní zá loha na zdra v. pojiště ní 5 468 5 468 5 468 záloha na důchodové pojištění a státní

politiku zaměstnanosti 2 833 5 994 5 343

měsíční nemocenské pojištění 421 891 794

ce lke m zá lohy na soc. za be zpe če ní 3 254 6 885 6 137

3.3. Výpočet pojistného u zaměstnanců firmy

V tabulce č.18 (viz kapitola 3.) je ukázáno, že 1.část pojistného je odečtena z hrubé mzdy a 2.část platí zaměstnavatel za své zaměstnance. Součet pojistného placené zaměstnavatelem z hrubé mzdy je mzdový náklad. V tabulce č.20 (příloha č.2) jsou vypočítané částky pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení jak odečtené z hrubé mzdy zaměstnanců tak

(19)

3.4. Výpočet pojistného sociálního pojištění z podnikatelské činnosti

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec A podniká na vedlejší činnost a rozdíl mezi příjmy a výdaji ani v jednou roce nepřesáhly maximální mez pro povinnost přihlásit se k důchodovému pojištění, nevzniká povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti a zároveň nevzniká povinnost platit zálohy na pojistném.

U veřejného zdravotního pojištění je však pojistné povinen platit. Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti, proto se na něj nevztahuje minimální vyměřovací základ ze samostatně výdělečné činnosti. Částka na zaplacení pojistného se vypočítá následovně – dílčí základ daně z podnikatelské činnosti se násobí parametrem pro daný rok a sazbou pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Výše pojistného nám znázorňuje tabulka č.21. Protože zaměstnanec A má hlavní zdroj příjmů ze závislé činnost, nevzniká mu povinnost platit zálohy.

2005 2006 2007

dílčí základ daně §7 29 903 29 786 26 803

pojistné na VZP 2 018 2 011 1 809

Tab č.21 - Výpočet pojistného na VZP u zaměstnance A z podnikatelské činnosti

4. Spotřební a silniční daň

V České republice velice významná část firem využívá k zajištění k svých podnikatelských aktivit automobily, proto se o spotřební a silniční dani zmíním alespoň krátce.

Spotřební daně jsou daněmi nepřímými, kterými stát cíleně zatěžuje prodej nebo spotřebu úzké skupiny výrobků. Důvodem jejich uplatnění je zejména přínos pro státní pokladnu. Dále lze uvést zdravotní nebo ekologické důvody, neboť se často jedná o výrobky, jejichž spotřeba

(20)

negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva nebo nepříznivě působí na životní prostředí.

Spotřební daň zatěžuje pět skupin výrobků – minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty, tabákové výrobky. Největší podíl na výnosu spotřebních daní má daň z minerálních olejů.

Základem daně u spotřebních daní je množství vybraného výrobku a u cigaret také cena pro konečného spotřebitele. Pro praktickou část této bakalářské práce mne zajímá spotřební daň z nízkoolovnatých benzínů a nafty. Pro roky 2005-2008 je sazba spotřební daně neměnná – 11,84Kč za jeden litr nízkoolovnatého benzínu a 9,95Kč za jeden litr nafty [9].

Silniční daň je v České republice zaměřena na osoby, které při používání silniční sítě využívají motorová vozidla k dosahování příjmů (tedy k podnikání). Silniční daň se uplatňuje k vytvoření finančních zdrojů na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniční sítě.

Předmětem silniční daně jsou vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, která jsou zároveň používána nebo určena k podnikání. Předmětem daně jsou také vozidla nad 12 tun, určená pro přepravu nákladů (nemusí sloužit podnikání). U fyzických osob se považuje za vozidlo určené k podnikání takové, které je má buď zahrnuto v obchodním majetku nebo je jeho provoz zahrnut do nákladů podle zákona o cestovních náhradách. Poplatníkem silniční daně je zpravidla fyzická nebo právnická osoba , která je provozovatelem vozidla a je zapsána v technickém průkazu nebo zaměstnavatel, který vyplácí svému zaměstnanci cestovní náhrady za použití osobního automobilu (pokud daňová povinnost nevznikla již držiteli vozidla). Základem daně pro osobní vozidla s celkovou hmotností do 3,5tun je objem válců motoru v cm³. Jednotlivé sazby pro osobní automobily nám ukazuje tabulka č.22.

obje m válců sa zba (Kč)

do 800cm³ 1200

800-1250cm³ 1800

1250-1500cm³ 2400

1500-2000cm³ 3000

2000-3000cm³ 3600

3000cm³ 4200

Tab č.22 - Sazby daně silniční u osobních a utomobilů

Základní sazba daně může být snížena o 25% u vozidel pro činnost výrobní povahy, pokud poplatník provozuje zemědělskou výrobu. Zároveň se sazba zvyšuje o 15% u vozidel zaregistrovaných v České republice do 31.12.1989.

Je-li poplatníkem zaměstnavatel při použití automobilu zaměstnance na pracovní cesty, má možnost výběru ze dvou variant:

- Uplatní 1/12 roční sazby za každý měsíc, ve kterém se pracovní cesta uskutečnila,

(21)

4.1.Výpočet spotřební a silniční daně u firmy

U firmy Janeček elektra jsou vlastní automobily zaměstnanců využívány občas (většinou při poruchách na firemních automobilech). V případě zaměstnance A firma nemusí platit silniční daň, neboť je plátcem silniční daně v rámci své podnikatelské činnosti. Využije-li vlastní automobil někdo z ostatních zaměstnanců, je firma povinna silniční daň za jejich vozidla platit.

Kolik přispívá firma do veřejných rozpočtů na spotřební a silniční dani nám ukazuje tabulka č.23.

Tab č.23 - Silniční a spotřební daň u firmy Janeček elektra

Peugeot 206

Ford-dodávka

s reklamou Peugeot 407

Peugeot- dodávka

Peugeot- dodávka s reklamou

Forman - s

reklamou Celkem

km 12897 13795 24697 15967 13269 80625

spotřeba litrů benzínu 657,75 1605,31 1167,67 3431

spotřeba litrů nafty 1269,14 1500,90 2770

silniční daň 1800 3600 3000 3600 2400 14400

spotřební daň 7788 12628 19007 14934 13825 68182

km 13856 12984 23746 8647 16479 7894 83606

spotřeba litrů benzínu 706,66 1543,49 694,67 2945

spotřeba litrů nafty 1194,53 812,82 1549,03 3556

silniční daň 1800 3600 3000 1800 3600 800 14600

spotřební daň 8367 11886 18275 8088 15413 8225 70253

km 14897 15697 25674 15289 18259 89816

spotřeba litrů benzínu 759,75 1668,81 2429

spotřeba litrů nafty 1444,12 1437,17 1716,35 4598

silniční daň 1800 3600 3000 3600 3600 15600

spotřební daň 8995 14369 19759 14300 17078 74501

spotřeba l/100km 5,1 9,2 6,5 9,4 9,4 8,8

2005

2006

2007

5. Daňové zatížení jednotlivých subjektů v případové studii

5.1. Zaměstnanci

Nejprve se zabývám daňovým zatížením jednotlivých zaměstnanců. Na tabulce č.24 (viz příloha č.3) jsou ukázány částky zdravotního a sociálního pojištění, daně, hrubé a čisté mzdy u jednotlivých zaměstnanců. Z grafu č.2 je možné vyčíst porovnání mezi čistou a hrubou mzdou u jednotlivých zaměstnanců. Na grafu č.3 je vidět, že daňové zatížení zaměstnanců v porovnání s hrubou mzdou činí cca 20-25%. Daňové zatížení není závislé jen na výši příjmů zaměstnance , avšak i na výši odpočtů a slev na dani. Toto je patrné při porovnání daňového zatížení zaměstnanců A a B, kdy při zhruba stejných příjmech je daňové zatížení zaměstnance B menší,

(22)

protože uplatňuje slevy na dani na své děti. Daňové zatížení u některých zaměstnanců může být zkreslené ,protože jsem v některých případech vycházel ze záloh na daně (u zaměstnanců, kteří nebyli zaměstnáni u firmy po celý rok).

Součtem hrubé mzdy a pojistného na sociálním pojištění placené zaměstnavatelem dostaneme hodnotu mzdových nákladů. V tabulce č.25 (viz příloha č.4) jsou vypočtené jednotlivé částky. Grafu č.4 porovnává čistou mzdu a mzdové náklady u jednotlivých zaměstnanců. Z grafu č.5 je možné vyčíst, že daňové zatížení v porovnání s mzdovými náklady činí přes 40%. Takže pro osobní potřebu využijí zaměstnanci něco málo přes polovinu výdělku.

Hodnoty v tabulkách č.24 a 25 jasně ukazují, že pojistné na sociálním pojištění jsou významnou položkou daňového zatížení.

Závěrem této kapitoly jsem provedl porovnání součtu mzdových nákladů a součtu čistých mezd pro roky 2005-2007 v rámci celé firmy, jak je ukázáno v tabulce č.26. I když celková částka mzdových nákladů roste, jsou podle grafického vyjádření (viz grafy č.6-8) celkové daňové zatížení zaměstnanců v rámci celé firmy rozdíly minimální (řádově jednotky procent).

Vzhledem k tomu, že rozdíly mezd mezi jednotlivými zaměstnanci nejsou velké lze očekávat, že při snížení či zvýšení počtu zaměstnanců bude celková částka daňového zatížení klesat či růst lineárně.

(23)

Hrubá mzda 997 271 1 370 818 1 632 765 zdravotní pojištění 44 892 61 713 73 474 sociální zabezpečení 79 810 109 719 130 621 základ daně 872 569 1 199 386 1 428 669 Placeno zaměstnavatelem

zdravotní pojištění 89 754 123 374 146 949 sociální zabezpečení 259 290 356 413 424 519

mzdové náklady 1 346 316 1 850 604 2 204 233 zdravotní pojištění celkem 134 646 185 087 220 423 sociální zabezpečení celkem 339 100 466 132 555 140

základ daně po odečtení

odpočtů 661 332 1 165 486 1 390 779

daň 119 973 165 571 195 650

daň po uplatnění slev 99 973 100 771 130 050 čistá mzda 772 596 1 098 015 1 298 619

graf č.8 - daňové zatížení zaměstnanců v roce 2007

10%

25%

6%

59%

zdravotní pojištění celkem

sociální zabezpečení celkem

daň po uplatnění slev

čistá mzda 10%

25%

5%

60%

zdravotní pojištění celkem

sociální zabezpečení celkem

daň po uplatnění slev

čistá mzda

Graf č.6 - Daňové zatížení zaměstnanců v roce 2005

10%

25%

7%

58%

zdravotní pojištění celkem sociální zabezpečení celkem daň po uplatnění slev čistá mzda

5.2. Celkové daňové zatížení firmy

Prakticky každá firma, která chce být úspěšná, si provádí analýzu nákladů. V rámci této analýzy se snaží vyjádřit poměr jednicových nákladů na celkovém obratu firmy (např. kolik z celkové obratu jsou výrobní, spediční, administrativní náklady). Kromě toho je každá firma povinna v rámci daní přispívat do veřejného rozpočtu. Proto je zajímavé sledovat, kolik z celkového obratu firma platí na jednotlivých daních. Provedl jsem výpočet daňového zatížení obratu firmy (vlastněné fyzickou osobou). Z tabulky č.27 (viz příloha č.5) je vidět, že celkové daňové zatížení firmy se v roce 2006 oproti roku 2005 zvýšilo a v roce 2007 zas mírně snížilo.

Tzn. například roce 2007 při fakturaci za 100000 Kč, podle tabulky č.28 zaplatila firma celkově na daních v průměru 18690 Kč. Vyšší daňové zatížení v roce 2006 můžeme zdůvodnit i tím, že vzhledem k celkovému obratu firmy jsou poměrně vysoké mzdové náklady. Růst mzdových nákladů může způsobit jednak vyšší zaměstnanost u firmy a také narůst mezd jednotlivých zaměstnanců. V roce 2007 se narůst mezd mírně stabilizoval. Z tabulky č.27 i z grafů pod tabulkou je patrné, že největší daňovou zátěží pro firmu je sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnanců a majitele firmy činí sociální zabezpečení cca 50% z celkových daní firmy, u zdravotního pojištění cca 20%. Takže téměř ¾ „daní“ posílá firma veřejné zdravotní pojišťovně a