• No results found

Úspěšnost absolventů ZŠ praktických v následném vzdělávání

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Úspěšnost absolventů ZŠ praktických v následném vzdělávání "

Copied!
92
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)
(2)
(3)
(4)
(5)

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce

panu doc.PhDr. Bohumilu Stejskalovi, CSc. za trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování mé bakalářské práce poskytoval.

(6)

Název bakalářské práce:

Úspěšnost absolventů ZŠ praktických v následném vzdělávání

Jméno a příjmení autora: Helena Hergetová

Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2015/2016 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Bohumil Stejskal, CSc.

Anotace

Bakalářská práce se zabývá tématem úspěšnosti absolventů ZŠ praktických v následném vzdělávání.

Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Část teoretická popisuje mentální retardaci a nabízené možnosti vzdělávání takto handicapovaných jedinců. Praktická část analyzuje možnosti následného vzdělávání jedinců s lehkou mentální retardací po ukončení povinné školní docházky. Výzkumné šetření bylo provedeno v podobě 25 rozhovorů s absolventy ZŠ praktických.

Šetření mělo charakter kvalitativního výzkumu.

Klíčová slova

mentální retardace, socializace, vzdělání, výchova,základní škola praktická, odborné učiliště

(7)

Annotation

This Thesis deals with the topic of graduates of the primary school in subsequent training. The Thesis consists of two parts, theoretical and empirical. The theoretical part describes the mental retardation and learning opportunities offered thus handicapped individuals. The practical part analyzes the possibility of subsequent education of individuals with mental retardation after compulsory school attendance. The survey was conducted in the form of 25 interviews with graduates of the primary schools. The survey had a character of qualitative research.

Keywords

mental retardation, socialization, education, upbringing, primary ool, vocational school

(8)

Obsah

Seznam grafů... 8

Úvod ... 9

Teoretická část ... 10

1 Vzdělávací systém České republiky ... 10

2 Současný systém výchovy a vzdělávání dětí s lehkou mentální retardací... 13

2.1 Pojem mentální retardace ... 14

2.2 Etiologie mentální retardace ... 15

2.3 Klasifikace mentální retardace ... 16

2.4 Klasifikace podle míry postižení IQ ... 16

2.5 Lehká mentální retardace (F70, IQ 50 – 69) ... 17

3 Systém poradenské podpory ... 20

4 Systém vzdělávání a péče o osoby s lehkou mentální retardací ... 21

4.1 Formy vzdělávání v základní škole: ... 21

4.2 Základní škola praktická ... 21

4.3 Zařazení žáků do základních škol praktických ... 22

5 Střední a další vzdělávání osob s lehkou mentální retardací ... 23

5.1 Odborná učiliště ... 23

5.2 Praktické školy ... 23

5.3 Praktická škola dvouletá ... 23

5.4 Praktická škola jednoletá ... 24

5.5 Speciální kurzy, večerní školy a rekvalifikační kurzy ... 24

6 Následné vzdělávání a profesní příprava mládeže s lehkou mentální retardací ... 25

6.1 Učební obory ... 25

6.2 Současná nabídka učebních oborů v Ústeckém kraji ... 26

6.3 Aktuálně nabízené učební obory ve spádovém odborném učilišti ... 26

7 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce ... 33

Praktická část ... 34

8 Cíl práce ... 34

8.1 Výzkumné otázky ... 34

8.2 Hypotézy ... 35

(9)

10 Diskuse ... 45

11 Návrh opatření... 47

Závěr ... 48

Literatura ... 49

Přílohy ... 51

(10)

Seznam grafů

Graf č. 1 Absolventi ZŠ praktických 2010 – 2016………36

Graf č. 2 Vybrané učební obory... 37

Graf č. 3 Kdo ovlivnil absolventy při výběru učebního obor ... 38

Graf č. 4 Reakce rodičů na zvolený učební obor ... 39

Graf č. 5 Úspěšnost ve zvoleném učebním oboru ... 39

Graf č. 6 Důvody ukončení studia ve SOU ... 40

Graf č. 7 Po ukončení studia nástup do zaměstnání ... 40

Graf č. 8 Výdělečná příležitost ... 41

Graf č. 9 Postoj rodičů k předčasnému ukončení studia ... 42

Graf č. 10 Životní sty l rodičů ... 43

(11)

Úvod

Téma, které jsem si zvolila pro bakalářskou práci, je v dnešní době hodně aktuální. Tato bakalářská práce se zaměřuje na absolventy základních škol praktických, kteří po ukončení povinné školní docházky rozhodují o náplni svého příštího života. O následném vzdělávání se většinou radí s rodiči, učiteli, kamarády. V posledních letech se rozmáhá u sociálně slabších rodin názor, který je pro většinu lidí nepochopitelný, a to ten, že není důležité dále se vzdělávat po ukončení povinné školní docházky. Praktickou školu navštěvují žáci s lehkou mentální retardací, kteří jsou většinou lehce ovlivnitelní nejbližším okolím. Svůj názor prosadí málokdy a nedokáží se obratně pohybovat v reálném životě bez cizí pomoci. Před několika lety jsem na jedné praktické škole učila, takže problematika a celkový postoj k životu těchto dětí a jejich rodin mě zajímá. Svůj výzkum jsem zaměřila právě na problematiku dalšího vzdělávání dětí s handicapem lehké mentální retardace.

Cílem práce je zjistit účast absolventů ZŠ praktických v následném vzdělávání, jejich úspěšnost, motivaci, faktory ovlivňující jejich výběr učebního oboru, vztah rodičů k rozhodnutí jejich dítěte, důvody, proč někteří studenti předčasně odcházejí ze školy a jaké důsledky to přináší pro jejich další vývoj.

Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila kvalitativní výzkum.

Metodami zvolenými při výzkumu jsou individuální polostrukturované rozhovory s respondenty v jejich přirozeném prostředí, náhledy do osobní dokumentace respondentů.

(12)

Teoretická část

1 Vzdělávací systém České republiky

Předškolní vzdělávání dětí zpravidla od 3 do 6 let věku zabezpečují mateřské školy. Děti si zde formou hry a individuálních i skupinových činností osvojují základní pravidla chování a vytvářejí si komunikační dovednosti. Vzdělávací program pro předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Rozhodnutí, zda bude dítě navštěvovat mateřskou školu, záleží jen na rodičích. Přesto jen malé procento pětiletých touto nepovinnou přípravou na školní docházku neprojde alespoň ve zkráceném režimu.

Základní vzdělávání

Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením v základní škole nebo po úspěšném ukončení nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo konzervatoře. Je rozděleno do dvou stupňů.

První pětiletý stupeň je poskytován základními školami. Druhý čtyřletý stupeň může být kromě základní školy absolvován také na víceletém gymnáziu nebo osmileté konzervatoři. Míra nedokončenosti základního vzdělání je velice malá, činí necelé procento všech žáků, kteří ukončili základní vzdělání. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého ročníku základního vzdělávání nebo podle náročnosti studia, jeho charakteru vysvědčení o úspěšném ukončení odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia nebo konzervatoře.

Střední vzdělávání má v ČR dlouholetou tradici a prochází jím většina populace. Předpokladem pro přijetí ke střednímu vzdělávání je splnění povinné školní docházky a splnění podmínek přijímacího řízení. O podmínkách přijímacího řízení rozhoduje ředitel školy. Forma vzdělávání může být denní, večerní, dálková, distanční a kombinovaná. Jiné formy vzdělávání než denní jsou obvykle o jeden rok delší. Vzdělávací programy středního vzdělávání se rozlišují podle

(13)

Střední vzdělávání s maturitní zkouškou (ISCED3A) lze dosáhnout úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého, osmiletého nebo čtyřletého gymnázia nebo vzdělávacího programu střední školy v délce 4 let denní formy vzdělávání. Cílem tohoto vzdělávacího programu je připravit studenty na výkon náročnějších kvalifikovaných povolání nebo ke studiu na terciární úrovni. Studium se ukončuje maturitní zkouškou a dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce.

Střední vzdělání s výučním listem (ISCED 3C) trvá 2 nebo 3 roky v denní formě vzdělávání.

Cílem tohoto vzdělávacího programu je připravit studenty k výkonu kvalifikovaných činností, kde převládá manuální práce. Ukončuje se závěrečnou zkouškou. Dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Absolvent tříletého středního vzdělávání s výučním listem má možnost pokračovat v nástavbovém studiu (ISCED 4A) v příbuzném oboru. Toto studium trvá dva roky v denní formě vzdělávání a je ukončeno maturitní zkouškou.

Střední vzdělání (ISCED 3C, 2B) trvá 1 nebo 2 roky v denní formě vzdělávání. Tento vzdělávací program je určen především pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Ukončuje se závěrečnou zkouškou. Dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce.

Vzdělávací program konzervatoře představuje velmi specifický druh vzdělávání. Připravuje studenty pro výkon náročných uměleckých nebo pedagogických činností v oblasti hudba, tanec, zpěv a dramatické umění. Studium trvá osm (v případě oboru tanec) nebo šest let a je ukončeno maturitou nebo absolutoriem (www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr).

(14)

Schéma vzdělávacího systému České republiky

(15)

2 Současný systém výchovy a vzdělávání dětí s lehkou mentální retardací

Výchovu a vzdělávání mentálně retardovaných osob je nutné chápat, jako celoživotní proces.

Tento proces můžeme realizovat přímo v rodinách, v ústavních zařízeních a ve vzdělávacích za- řízeních. Vzhledem k limitu v poznávacích procesech oproti většinové populaci výrazněji vystu- puje potřeba jejich permanentního rozvíjení, stálého opakování a prohlubování okolních skuteč- ností. Učení je dle zkušenosti řady pedagogů hlavní a nejúčinnější terapií mentální retardace (Pi- peková, 2006).

Podle zákona č. 561/2004 o předškolním, základním, středním a vyšším vzdělávání (školského zákona) je vzdělávání v České republice založeno na zásadách:

a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,

b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,

c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání,

d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,

e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,

f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod, g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených

tímto zákonem a vzdělávacími programy,

h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání (www.msmt.cz).

(16)

2.1 Pojem mentální retardace

V roce 1977 byla uvedena poprvé definice mentální retardace v Terminologickém speciálně pe- dagogickém slovníku vydaném UNESCO v tomto znění:

„Pod heslem mentální retardace se rozumí celkové snížení intelektuálních schopností osobnosti postiženého, které vzniká v průběhu vývoje a je obvykle provázeno nižší schopností orientovat se v životě. Nedostatek adaptivního chování se projevuje ve zpomaleném zaostávajícím vývoji,v ohraničených možnostech vzdělávání,v nedostatečné sociální přizpůsobivosti, přičemž se uve- dené příznaky mohou projevovat samostatně nebo v různých kombinacích“ (Černá 1995, s.12).

Švarcová (2003, s. 18) uvádí: „Za mentálně retardované (postižené) se považují takoví jedinci (děti, mládež i dospělí), u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí je u nich individuálně odlišná.“

Výstižněji je popsána mentální retardace podle Vágnerové (1993, s. 81): „Mentální retardace / mentální defekt / mentální postižení / oligofrenie / slabomyslnost je souhrnné označení vrozeného defektu rozumových schopností. Je definován jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně mentálního vývoje (méně než 70% normy) vzhledem k věku.“ Nízká úroveň inteligence bývá spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišnostmi ve struktuře osobnosti.

Hlavními znaky mentální retardace podle Vágnerové jsou:

Nízká úroveň rozumových schopností, která se projevuje především nedostatečným roz- vojem myšlení, omezenou schopností učení a následkem toho i ztíženou sociální adaptací na běžné životní podmínky, tj. omezenou schopností měnit na základě myšlení a učení své chování a vyrovnat se tak s požadavky běžného prostředí nebo dokonce měnit prostředí podle svých potřeb.

Jde o stav vrozený, který je třeba odlišovat od defektů získaných (deteriorace, demence)

(17)

2.2 Etiologie mentální retardace

V klasifikacích mentální retardace podle etiologie bývá zdůrazňován časový faktor vzniku po- škození (v době prenatální, perinatální a postnatální) a faktory příčin – endogenní (vnitřní) a exogenní (vnější).

Mezi postnatálně působící negativní vlivy patří i nedostatečné a nepřiměřené výchovné půso- bení, které vede ke vzniku tzv. pseudooligofrenie někdy označována jako sociální debilita, soci- álně podmíněná mentální retardace nebo zdánlivá mentální retardace (Švingalová, 2003).

Vágnerová (1993, s. 138) charakterizuje pseudooligofrenii jako „souhrnné označení retardace rozumového vývoje, která není způsobena nedostačivostí centrálního nervového systému, ale nedostatečnou stimulací“.

Pseudooligofrenie - sociálně podmíněné mentální postižení, které vzniká výchovnou zanedba- ností, sociokulturním znevýhodněním jedince, psychickou deprivací nikoliv poškození centrální nervové soustavy. Dítěti se nedostává potřebné stimulace. Většinou se jedná o děti pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí, ve kterém může být rodina i zařízení. Projevy jsou mentál- nímu postižení podobné: jde o opožděný vývoj řeči, myšlení bývá konkrétní, mechanické, logic- ké myšlení je narušeno, snížená schopnost sociální adaptace, apatie, negativismus. Jemná moto- rika může být opožděna, hrubá motorika bývá nenarušena. Osvojení učiva dětem trvá déle a je méně efektivní, časté opakování je nutností. Nejedná se o trvalý stav, při včasné změně prostředí a vlivem vhodné intervence může dojít ke zlepšení.

Sociální faktory se mohou podílet na inteligenčním kvocientu v rozmezí 10 až 20 bodů. V dů- sledku těchto faktorů nedochází u dítěte k rozvoji rozumových schopností odpovídajících jeho věku. Tyto příčiny bývají většinou příčinou lehké mentální retardace. Pseudooligofrenie se pro- jevuje výrazným opožděním vývoje řeči, myšlení, schopnosti sociální adaptace. U těchto dětí můžeme pozorovat i poruchy v oblasti chování, např. negativismus, apatie, odmítání kontaktu s další osobou.

(18)

2.3 Klasifikace mentální retardace

„Při klasifikaci mentální retardace bývá užito nejrůznějších hledisek, z nichž nejčastější je hloubka postižení vyjádřená jednotlivými stupni mentální retardace v závislosti na míře intelektu, dále hledisko etiologické a symptomatologické“ (Švarcová 2003, s. 53).

Žádný klasifikační systém však nemůže být zcela přesný, neboť operuje vesměs jen s jedním kritériem, vytvořené kategorie nejsou přesně ohraničeny, u jedince přirozeně dochází k vývoji pozitivním i negativním směrem. Klasifikační systém nepočítá také s nerovnoměrností v postižení jednotlivých stránek osobnosti, která je pro mentální retardaci typická. Stanovení sníženého inteligenčního kvocientu je považováno proto pouze za orientační diagnostické kritérium, při čemž je třeba hodnotit i ostatní schopnosti retardované osoby, zejména její sociální přizpůsobivost, kulturní i rodinné zázemí. Dalším důležitým vodítkem je vývojové období, ve kterém se mentální porucha objevila.

2.4 Klasifikace podle míry postižení IQ

Klasifikace podle míry postižení vyjádřená IQ je nejčastěji užívanou klasifikací, která byla přija- ta mezinárodně. Stupeň mentálního postižení vyjádřený IQ a tomu odpovídající mentální úroveň je jedním z kritérií zařazování dětí do systému speciálních škol a zařízení psychopedického cha- rakteru (základní školy speciální a základní školy praktické atd.) a pro poskytování speciálně pedagogické péče, služeb a podpor.

Při klasifikaci mentální retardace se v současné době užívá 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizaci v Ženevě, která vstoupila v platnost od roku 1992. Podle této klasifikace se mentální retardace dělí do šesti základních kategorií (Černá a kol., 1995).

(19)

Tabulka – klasifikace mentální retardace

Celosvětové označení:

F70 – lehká mentální retardace, IQ 69 – 50

F71 – středně těžká mentální retardace, IQ 49 – 35 F72 – těžká mentální retardace, IQ 34 – 20

F73 – hluboká mentální retardace, IQ 20 a níže F78 – jiná mentální retardace

F79 – nespecifikovaná mentální retardace

2.5 Lehká mentální retardace (F70, IQ 50 – 69)

Můžeme se setkat i s pojmem lehká slabomyslnost. Tento stupeň můžeme dále členit na lehký, střední a těžký stupeň. Snížená úroveň rozumových schopností má vliv i na další psychické funkce a procesy. V tělesné stavbě se jedinci s lehkou mentální retardací nemusí lišit od intaktní populace, somatické vady jsou ojedinělé.

Myšlení je ze všech poznávacích procesů u lidí s mentálním postižením zasaženo nejvíce. Myš- lení zůstává konkrétní, jednoduché. Nedostatečná je i schopnost zobecňování a slabá schopnost osvojování pravidel a obecných pojmů. Charakteristickými znaky jsou dále oslabená řídicí úloha myšlení (člověk s mentální retardací nepromýšlí své jednání a nepředvídá jeho důsledek), nedů- slednost a nekritičnost myšlení (pro mentálně postižené lidi je charakteristické, že nepochybují o správnosti okamžitých domněnek) (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007).

Lidé s mentálním postižením mají tzv. sekvenční myšlení, což se projevuje v nedostatečném vnímání logických souvislostí a časové následnosti. Nedokážou odhadnout, jak dlouho bude ně- co trvat, nedokážou dodržet domluvené termíny, často chodí pozdě, proto úkoly, které mají plnit, musejí být pečlivě strukturovány a nad jejich plněním by měl být zajištěn dohled (Švarcová, 2006).

(20)

Pozornost je kolísavá, nestálá, snadno odklonitelná a unavitelná. Nedostatky v pozornosti mají vliv na kognitivní procesy, učení a školní úspěšnost.

Paměť jako základní předpoklad učení je převážně mechanická, která může být na dobré úrovni.

Paměť bývá oslabena ve všech fázích vštípivosti (ta je velice často negativně ovlivněna koncent- rací pozornosti), uchovávání (rychlé zapomínání) a vybavování, které bývá pomalé ale nepřesné (Švingalová, 2003).

Řeč mentálně postižených osob je obvykle narušená po obsahové i formální stránce. Vývoj řeči se ve většině případů opožďuje, tempo vývoje je pomalé a jen málokdy se řeč dostává na úroveň normálu. V závislosti na druhu, typu a stupni MP je řeč narušená v různé míře. Typické jsou ne- dostatky v rozvoji fonematického sluchu, tj. v nedostatečné diskriminaci fonémů, i nedostatky v artikulaci. Z charakteru mentálního postižení plyne i narušení obsahu sdělení, tj. nedostatečná schopnost rozumění, hodnocení a rozhodování (Valenta, Krejčířová, 1992).

Motorika je opožděna. Můžeme sledovat poruchy hrubé, jemné motoriky a senzomotorické koordinace. Problémy činí rozlišování pohybu a osvojování pohybových dovedností. Typická je motorická neobratnost. Během dospívání a dospělosti může dosáhnout normy. Díky tomu mohou být úplně nezávislí v osobní péči (jídlo, pití, oblékání, mytí, hygiena apod.) a v praktických domácích dovednostech (Švingalová, 2003).

Sebehodnocení úzce souvisí s motivací. Zvýšené sebehodnocení u lidí s mentálním postižením souvisí s celkovým nedostatečným intelektuálním rozvojem. Je projevem celkového emocionálního zabarvení hodnocení i sebehodnocení, jakož i celkové nezralosti osobnosti (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007).

(21)

Shrnutí psychických zvláštností osob s mentálním postižením

(dle Švarcové, 1998, s. 15).

• „zpomalená chápavost, jednoduchost a konkrétnost úsudků;

• snížená schopnost až neschopnost komparace a vyvozování logických vztahů;

• snížená mechanická a zejména logická paměť;

• těkavost pozornosti;

• nedostatečná slovní zásoba a neobratnost ve vyjadřování;

• poruchy vizuomotoriky a pohybové koordinace;

• impulzivita, hyperaktivita, nebo celková zpomalenost chování;

• citová vzrušivost;

• sugestibilita a rigidita chování;

• nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji „já“;

• opožděný psychosexuální vývoj;

• nerovnováha aspirací a výkonů;

• zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí;

• poruchy v interpersonálních skupinových vztazích;

• poruchy v komunikaci;

• snížená přizpůsobivost sociálním požadavkům.“

S ohledem na téma své bakalářské práce týkající se edukačního systému a pracovního uplatnění specifické skupiny osob s mentálním postižením, která má předpoklady uplatnit se na trhu práce, vynechávám další kritéria hodnocení a klasifikace mentálního postižení.

(22)

3 Systém poradenské podpory

Poradenství pro osoby s mentálním postižením je v České republice zajišťováno nejen resortem zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy, resortem práce a sociálních věcí, ale i různými organizacemi, občanskými sdruženími či soukromníky. Poskytování poradenských služeb je legislativně ukotveno ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školních zařízeních. Důraz je kladen na podporu a odbornou pomoc při řešení osobních problémů a problémů psychického a sociálního vývoje žáků v průběhu edukačního procesu, na prevenci sociálně patologických jevů, na pomoc při volbě povolání a profesní orientace. Odborná pomoc probíhá formou diagnostiky či intervence (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007).

Podle výše uvedené vyhlášky existují v našich podmínkách dva typy školských poradenských zařízení:

- pedagogicko-psychologická poradna (PPP) - speciálně pedagogické centrum (SPC)

Kromě poradenských zařízení poskytují poradenské služby ve školním prostředí: výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog a školní speciální pedagog.

(23)

4 Systém vzdělávání a péče o osoby s lehkou mentální retardací

Základní vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací

Osoby s mentálním postižením absolvují povinnou školní docházku, základní vzdělávání v:

 Základní škole

 Základní škole praktické

 Základní škole speciální

4.1 Formy vzdělávání v základní škole:

- individuální integrace: rozumí se vzdělávání žáka v běžné základní škole nebo ve speci- ální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Žáci mívají vypracova- ný individuální vzdělávací plán

- skupinové integrace: rozumí se vzdělávání žáka ve třídě nebo oddělení zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole nebo třídě určené pro žá- ky s jiným druhem zdravotního postižení (Vyhláška č.73/2005)

- snížený počet žáků ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, zejména v základní škole praktické nebo v základní škole speciální

- Kombinací těchto forem

4.2 Základní škola praktická

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami vyplývajícími z lehké mentální retardace, případně jiné úrovně snížení rozumových schopností, se vzdělávají v základní škole praktické.

Poslání základní školy praktické je speciálními výchovnými a vzdělávacími prostředky a metodami umožnit žákům dosáhnout co nejvyšší úrovně znalostí, dovedností a osobních kvalit při respektování jejich individuálních zvláštností a možností.

Cílem výchovné a vzdělávací práce je příprava žáků na zapojení, v optimálním případě na úplnou integraci do běžného občanského života.

(24)

Mezi žáky základní školy praktické se můžeme setkat s dětmi s poruchami koncentrace pozornosti, s dětmi hyperaktivními, s dětmi psychicky labilními či nemocnými, s dětmi se specifickými poruchami učení a někdy i se žáky s více vadami, v kombinaci mentálního postižení s tělesnou či smyslovou vadou. Všichni tito žáci patří mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a pokud nejsou schopni prospívat v běžné základní škole, musí je v souladu se zákonem, vzdělávat základní školy praktické.

V současné době se setkáváme s názory, které zařazení žáka do základní školy praktické považují za diskriminační. Motivy tohoto pojetí mohou být velmi rozmanité, ale nic to nezmění na skutečnosti, že obsah a organizace a odborné profesionální zajištění tohoto vzdělávání pomáhá dětem s mentálním postižením překonávat důsledky jejich handicapu a napomáhá jejich kognitivnímu i osobnímu rozvoji, jako předpokladu jejich profesnímu uplatnění a perspektivní integrace do společnosti.

4.3 Zařazení žáků do základních škol praktických

Zařazení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do základní školy praktické provádí ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení a souhlasu zákonného zástupce žáka.

Základní školy praktické jsou devítileté a žáci v nich plní povinnou školní docházku. Vzdělávají se pod vedením kvalifikovaných učitelů a speciálních pedagogů.

Základní školy praktické v současné době vyučují podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání přílohy upravují vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.

Rámcový vzdělávací program je koncipován tak, aby umožňoval žákům základní orientaci v okolní skutečnosti a připravoval žáky na jejich budoucí profesní uplatnění.

RVP je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, které jsou koncipovány tak, aby respektovaly sníženou úroveň rozumových schopností žáků a svými vzdělávacími cíli a konkrétním obsahem rozvíjely především poznávací a komunikační schopnosti žáků a jejich zájmy a potřeby (Švarcová, 2003).

(25)

5 Střední a další vzdělávání osob s lehkou mentální retardací

Specifickou profesní přípravu, která je realizována s respektem ke zvláštnostem a možnostem jedinců s mentálním postižením, zajišťují:

5.1 Odborná učiliště

Studium na odborném učilišti je organizované jako dvouleté nebo tříleté. Svým obsahem navazuje na vzdělávání základní školy praktické. Důraz je kladen na získání praktických dovedností vedoucích k profesnímu uplatnění. Studium dvouletého oboru je ukončeno závěrečnou zkouškou a získáním vysvědčení. Absolvent tříletého oboru získá výuční list pro danou profesi.

5.2 Praktické školy

Ministerstvo školství dne 25. května 2010 schválilo dva rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání – Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání praktická škola dvouletá a Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání praktická škola jednoletá a uvolnilo je k zahájení dvouletého období tvorby školních vzdělávacích programů. Výuku podle těchto programů zahájily praktické školy v prvním ročníku od 1. září 2012.

5.3 Praktická škola dvouletá

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání praktická škola dvouletá dává možnost získat střední vzdělání žákům se středně těžkým stupněm mentálního postižení, případně s lehkým mentálním postižením v kombinaci s dalším zdravotním postižením, které jim znemožňuje vzdělávání na jiném typu střední školy.

Vzdělávání v praktické škole dvouleté se uskutečňuje v denní formě. Vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků je vhodné organizovat výuku tak, aby byly respektovány individuál- ní zvláštnosti a schopnosti žáků po stránce psychické, fyzické i sociální.

(26)

Praktická škola dvouletá doplňuje a rozšiřuje základy všeobecného vzdělání dosaženého v průběhu povinné školní docházky. Vzdělávací proces je zaměřen získání základních pracov-

ních dovedností, návyků a pracovních postupů potřebných v každodenním osobním i pracovním životě.

5.4 Praktická škola jednoletá

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání praktická škola jednoletá je určen pro žáky s těžkým stupněm mentálního postižení, souběžným postižením více vadami a autismem, kteří ukončili základní vzdělání v základní škole speciální.

Praktická škola jednoletá doplňuje a rozšiřuje teoretické vědomosti i praktické dovednosti, které žáci získali v průběhu povinné školní docházky.

Vzdělávání v praktické škole jednoleté se uskutečňuje v denní formě. Poskytuje přípravu na osvojení manuálních dovedností a jednoduchých činností využitelných v praktickém životě, které absolventům umožní částečnou integraci do společnosti.

Cílem vzdělávání v jednoleté praktické škole je především zvýšení kvality života absolventů, kterým se v rámci jejich individuálních schopností nabízí možnost uplatnit se přiměřeným způsobem v chráněných pracovištích a při jednoduchých pomocných pracích v různých profesních oblastech (Švarcová, 2003).

5.5 Speciální kurzy, večerní školy a rekvalifikační kurzy

V případě osob s různým stupněm mentálního postižení přicházejí v úvahu v rámci celoživotního vzdělávání speciální kurzy a večerní školy, které jsou určeny hlavně k procvičování získaných schopností a dovedností. Rekvalifikační kurzy jsou určeny těm osobám s mentálním postižením, které mají zájem uplatnit se na trhu práce, k tomu je však potřebná jistá forma rekvalifikace (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007).

(27)

6 Následné vzdělávání a profesní příprava mládeže s lehkou mentální retardací

Po ukončení povinné školní docházky v základních školách praktických a základních školách speciálních, v případě integrovaných žáků v základních školách mají mladiství s mentálním postižením možnost pokračovat ve svém vzdělávání v učebních oborech ve středních odborných učilištích, v odborných učilištích nebo v praktických školách s dvouletou nebo jednoletou přípravou.

6.1 Učební obory

Tradiční způsob přípravy absolventů základní školy praktické na profesní uplatnění představují učební obory. Střední odborná učiliště a odborná učiliště poskytují bohužel nepříliš široký rejstřík možností výběru profesní přípravy, z nichž si žáci mohou volit učební obor podle svých zájmů a schopností.

Učební obory označené v kódu E, patří mezi méně náročné a jsou využívány žáky se slabým prospěchem.

Předpokladem přijetí je splněných 9 let povinné školní docházky a zdravotní způsobilost ke vzdělávání ve zvoleném oboru. Vzdělávání žáků je členěno na teoretické a praktické vyučování.

Délka studia v učebním oboru s výučním listem je v závislosti na náročnosti učebního oboru dva nebo tři roky.

Pracovní činnost absolventů odborných učilišť může být velmi produktivní a společensky efektivní. Jsou známé příklady úspěšných absolventů, kteří získali výuční list ve zvoleném oboru a ve své práci se velmi dobře uplatnili (Švarcová, 2003).

V příloze uvádím mimo jiné i konkrétní příklady jedinců s lehkým mentálním postižením, kteří v minulosti absolvovali tehdejší zvláštní školu a úspěšně se zapojili do společenského a pracovního života, získali si respekt a uznání spoluobčanů, někteří dokonce získali živnostenské oprávnění a podnikají.

(28)

6.2 Současná nabídka učebních oborů v Ústeckém kraji

V celém ústeckém kraji je shodná nabídka učebních oborů pro absolventy základních škol prak- tických. Některá učiliště nabízejí svým studentům za předpokladu úspěšného studia a při splnění stanovených podmínek motivační programy na podporu studia pro žáky ze sociálně slabších rodin.

Jedná se zpravidla o:

 příspěvek na dojíždění,

 stravování zdarma nebo za výhodné ceny,

 internátní ubytování se zvýhodněnými cenami,

 příspěvky na učební pomůcky a vybavení na praktické vyučování (www.stredniskoly.cz/obory/ustecky-kraj).

6.3 Aktuálně nabízené učební obory ve spádovém odborném učilišti

Tříleté a dvouleté učební obory zakončené závěrečnou zkouškou.

Obory určené především žákům:

- vycházejícím z nižší než 9. třídy ZŠ, - žákům z praktických škol,

- případně žákům s velmi slabým prospěchem Jedná se o takzvané E-obory.

23 – 51 – E/01 Strojírenské práce

Délka přípravy: 3 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

Stručný popis oboru: Hlavní náplň oboru strojírenské práce leží v rovině činností strojírenských

(29)

Profil absolventa: Absolvent oboru strojírenské práce je schopen číst jednoduché strojírenské výkresy a technologickou dokumentaci a orientuje se v technických normách a předpisech.

Dokáže obsluhovat seřízené obráběcí stroje na kovy při vykonávání nesložitých technologických operacích. Dokáže vyrábět, montovat a opravovat strojírenské výrobky, popř. vykonává nesložité servisní činnosti.

Uplatnění absolventa: Absolventi nacházejí uplatnění v nejrůznějších oblastech kovovýroby ve velkých průmyslových podnicích i v menších provozovnách při strojním zhotovování součástí strojů a zařízení. Dokáží provádět rutinní montážní a servisní práce (popř. jednoduché opravy nesložitých strojírenských výrobků), zámečnické práce, či obsluhování seřízeného konvenčního obráběcího stroje na kovy při nenáročných technologických operacích. Uplatní se v povolání strojírenský dělník.

36 - 55 - E/01 Klempířské práce ve stavebnictví

Délka přípravy: 3 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

Stručný popis oboru: Základní klempířské práce, rozlišování základních druhů klempířských materiálů, ruční opracování dřeva, stříhání, tvarování a spojování železných i neželezných klempířských materiálů a osazování klempířských prvků budov.

Uplatnění absolventa: Žáci jsou připraveni na povolání stavební klempíř na výkon klempířských prací. Uplatní se ve stavebních firmách v oblasti přidružené stavební výroby a stavební údržby.

36 - 67 - E/01 Zednické práce

Délka přípravy: 3 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

(30)

Stručný popis oboru: Učební obor poskytuje odbornou teoretickou a praktickou přípravu pro povolání stavebních dělníků se zaměřením na zednické práce ve stavebnictví. Zdění, omítání, betonování, izolování, osazování výrobků, stavba lešení, vyměřování dle dokumentace, příprava směsí a materiálů, pomocné a dokončovací práce, obsluha stavebních strojů.

Profil absolventa: Absolvent zvládá po ukončení učebního oboru tyto činnosti: zdění, omítání, betonářské práce, provádění jednoduchých izolací, zateplování budov, osazování výrobků PSV, jednoduché vyměřovací práce podle projektové dokumentace, pomocné práce a přípravu směsí a materiálů, lešenářské práce, obsluhu stavebních strojů a dokončovací práce.

Uplatnění absolventa: Učební obor zednické práce připravuje žáky na výkon uvedeného okruhu pracovních činností v pozemním stavitelství. Po získání příslušné praxe se uplatní ve stavebních firmách.

Spolupracující subjekty (zaměstnavatelé) :

BENESTAVO s. r. o., Českolipská 200, 407 22, Benešov nad Ploučnicí MAREK BORUTA

VÁCLAV HÜBSCHMAN

Marek Kopinec s. r. o., Želenická 228/67, 405 02, Děčín VII Dušan Privara, Ludvíkovice 158, 407 13, Ludvíkovice Jan Šámal, Komenského 37, 418 04, Bílina

Jindřich Mikl, Kamenická 325/72, 405 02, Děčín II

Miroslav Hagara, Kamenická Nová Víska 74, 407 21, Česká Kamenice

36 - 57 - E/01 Malířské a natěračské práce

Délka přípravy: 3 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

(31)

Profil absolventa: Po ukončení přípravy v učebním oboru a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent umí připravit všechny druhy nových i starých podkladů pro zhotovení běžné malby a nátěru. Ovládá nanášecí malířské a natěračské techniky. Samostatně řeší harmonické ladění barev. Organizačně připraví pracoviště pro natírání a určí nátěrový systém. Orientuje se ve stavebních výkresech. Ovládá úpravu a údržbu nářadí a pomůcek. Provádí nátěry stavebních konstrukcí, klempířských částí budov, oken, dveří, dřevěného obložení, nenáročný nátěr nábytku apod.

Uplatnění absolventa: Žáci se uplatní v zaměstnaneckém poměru u stavebních firem a po zákonem stanovené odborné praxi mohou získat i živnostenský list.

65 - 51 - E/01 Stravovací a ubytovací služby (Kuchařské práce)

Délka přípravy: 3 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

Stručný popis oboru: Příprava a ošetření základních druhů surovin určených k výrobě jídel, výroba a expedice jídel teplé a studené kuchyně, příloh a nápojů. Ovládání techniky výdeje pokrmů, jednoduché obsluhy a zvládnutí základních úklidových prací.

Profil absolventa: Absolvent je schopen vykonávat tyto činnosti:

 na úseku přípravy jídel zajistí uskladnění surovin, jejich předběžnou přípravu, výrobu teplých a studených jídel a nápojů, včetně jejich expedice k výdeji.

 na úseku obsluhy ovládá techniky výdeje pokrmů, jednoduché obsluhy hostů přípravy stolů a údržbu inventáře.

Uplatnění absolventa: Absolventi se uplatní při výrobě teplé i studené kuchyně v restauracích, hotelech, rychlém občerstvení, závodních a školních jídelnách, penzionech, sociálních zařízeních apod.

Spolupracující subjekty (zaměstnavatelé):

Jídelna - Děčín XXXI - Křešice, Vítězství 194 Jídelna internátu - Děčín II, Benešovská ulice 667

Základní a mateřská škola, Děčín VI - Želenice, Školní 1544/5

(32)

75 - 41 - E/01 Pečovatelské služby

Délka přípravy: 3 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

Stručný popis oboru: Práce ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče. Práce v provozech kuchyní a prádelen, při opravách prádla a úklidových činnostech. Dílčí úkony pečovatelské služby v domácnostech mobilních občanů, v zařízeních s pečovatelskou službou a v ústavech sociální péče.

Profil absolventa: Učební obor připraví žáky na pozici pracovník sociálních služeb v ambulantních nebo pobytových zařízeních a v terénních službách, zejména při poskytování přímé obslužné a asistentské péče klientům, při zajišťování chodu domácnosti klientů nebo pomoci rodinám s péčí o dítě.

Uplatnění absolventa:Absolvent se uplatní na pozici pečovatel, osobní asistent, pomocník v domácnosti, dále v úklidových službách (např. sociálních či ubytovacích zařízeních, v kancelářích apod.), při pomocných kuchyňských pracích, při šití a opravách prádla a bytových doplňků, při praní a žehlení prádla. Má předpoklady pro samostatné poskytování služeb soukromým osobám při zajišťování péče o domácnost a děti.

Spolupracující subjekty (zaměstnavatelé):

Centrum sociálních služeb Děčín

Domovy pro osoby se zdravotním postižením Oleška-Kamenice, Stará Oleška 131, Děčín (www.stredniskoly.cz/obory/ustecky-kraj).

65-51-E/02 Práce ve stravování

(33)

Absolvent tohoto učebního oboru se uplatní v zařízeních poskytujících stravovací služby jako pomocný kuchař, po příslušné praxi může vykonávat i náročnější činnosti. Je schopen připravovat jednoduché pokrmy včetně příloh, pokrmy vyráběné z polotovarů a teplé nápoje.

Provádí jednoduchou obsluhu a pomáhá v provozovnách rychlého občerstvení.

Žáci se naučí vykonávat přípravné práce, manipulaci a skladování potravin i nápojů a připravit jednoduché pokrmy a nápoje. Na úseku obsluhy žáci zvládnou činnosti spojené s obsluhou i postupy při vlastní jednoduché obsluze hostů.

41-52-E/02 Zahradnická výroba

Délka přípravy: 2 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

Může vykonávat jednoduché práce v zahradnických provozech, které se zabývají pěstováním venkovních a skleníkových květin nebo pěstováním okrasných dřevin ve školkách, v prodejnách květin, zahradních centrech a firmách zabývajících se zakládáním a údržbou okrasné zeleně.

Absolvent je schopen vykonávat i náročnější práce v oblasti květinářství a vazačství.

36-67-E/02 Stavební práce

Délka přípravy: 2 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

Absolvent tohoto učebního oboru bude umět míchat různé malty a betony, provádět pomocné a dokončovací práce, obsluhovat běžné stavební stroje, zakládat jednoduché stavby dle

dokumentace, zdít z různých materiálů, omítat, betonovat, provádět izolace proti vlhkosti a vodě, chladu a zvuku, osazovat prefabrikáty, zámečnické výrobky, zárubně a okna a provádět všechny běžné jednoduché práce stavebního charakteru. Učební obor Stavební výroba připravuje žáky na výkon širokého spektra prací na běžných stavbách.

(34)

69-54-E/01 Provozní služby

Délka přípravy: 2 roky, denní studium

Způsob ukončení: závěrečná zkouška, výuční list Dosažená kvalifikace: střední odborné vzdělání

Absolventi tohoto učebního oboru jsou připraveni na vykonávání prací v sociálních či ubytovacích zařízeních, kancelářích a veřejných prostorách. Ovládají přípravu jednoduchých pokrmů a nápojů, šití a opravy prádla a bytových doplňků. Dále absolventi zvládají jednoduché údržbářské práce, postarají se také o údržbu a obnovu zeleně. Také praní a žehlení prádla a oděvů patří mezi získané dovednosti.

(35)

7 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce

Zaujalo mne, že u některých učebních oborů je uveden motivační program pro studenta a následné pracovní možnosti po ukončení studia, který mohou ovlivnit počáteční rozhodování při výběru učebního oboru.

Dále zajímavým doplňkem je nabídka projektu ,,Druhá šance“, který nabízí pomocnou ruku při neúspěchu žáka ve vzdělání.

Identifikace projektu: Číslo OP:CZ.1.04 Název OP: OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Název globálního grantu: Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Název výzvy: Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce

Území dopadu: Ústecký kraj – spadá pod Severozápad

Přehled všech partnerů:

Partnerem v projektu je Charitní sdružení Děčín, Husovo nám.99/13, 405 02, Děčín 4.

Spolupracujícími organizacemi budou Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště v Děčíně, (dohoda o spolupráci při vyhledávání a kontaktování mladistvých, evidovaných na ÚP), Statutární město Děčín (OSPOD, kurátoři apod).

Zaměření projektového záměru:

Projekt „Druhá šance je na tobě“ vybuduje záchytnou síť, která bude určena jednak pro osoby, které právě vypadly ze systému vzdělávání předčasně a jsou tak bezprostředně ohroženy sociál- ním vyloučením a dále také pro ty, kteří už v sociálně vyloučeném prostředí žijí a chtějí se do systému vzdělávání navrátit. Jde výhradně o cílovou skupinu osob do 25 let věku (včetně mladistvých do 18 let) bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace (www.dorado.cz/index.php).

(36)

Praktická část

8 Cíl práce

Cílem bakalářské práce bylo zjistit účast absolventů ZŠ praktických v následném vzdělávání.

Zkoumat vlivy, které je vedly k volbě vybraného oboru, příčiny úspěchu a neúspěchu při studiu na učilišti ve zvoleném učebním oboru. Zda mají studenti podporu v rodině, v učitelích, v blízkém okolí. Jaké názory a pohled na jejich studium má nejbližší okolí. Jak se jim daří po ukončení studia v jejich běžném životě. Jestli nastupují do zaměstnání ve svém oboru nebo vy- hledávají jiné formy finančního zaopatření.

Pro svůj výzkum jsem vybrala skupinu 25 osob, které

 ukončily povinnou školní docházku na základní škole a rozhodly se pokračovat v násled- ném vzdělávání na SOU

 nastoupily na SOU a studium zde již dokončily

 nastoupily, ale předčasně studium na SOU ukončily a školu opustily

 vůbec nenastoupily do žádného SOU a přihlásily se na úřad práce

 ukončily praktickou školu již před delší dobou

8.1 Výzkumné otázky

 Naprostá většina absolventů ZŠ praktických pokračuje v dalším vzdělávání v učebních oborech?

 Je aktuální nabídka učebních oborů dostačující?

(37)

8.2 Hypotézy

 Většina žáků ZŠ praktických zvládne náročnost zvoleného učebního oboru.

 Rodiče absolventů ZŠ praktických souhlasí s tím, že jejich dítě nepokračuje v následném vzdělávání.

 Většina dětí, které nepokračují v následném vzdělávání, pobírá sociální dávky.

 Rozhodující vliv na žáky mají rodiče, učitelé a kamarádi

8.3 Metody výzkumu

Výzkum je vytvořen na základě metody kvalitativní, a to metodou individuálních polostruk- turovaných rozhovorů se zařazením nepřímých otázek ke zjištění příčin vlivů konkrétního stavu. Další metodou bylo studium osobní dokumentace studentů a žáků.

8.4 Výzkumný vzorek

Výzkum se uskutečnil u 25 respondentů, kteří:

 ukončili povinnou školní docházku na základní škole a rozhodli se pokračovat v následném vzdělávání na SOU

 nastoupili na SOU a studium zde již dokončili

 nastoupili, ale předčasně studium na SOU ukončili a školu opustili

 vůbec nenastoupili do žádného SOU a přihlásili se na úřad práce

 ukončili praktickou školu již před delší dobou

Rozhovory probíhaly individuálně podle možností respondentů, náhled do osobní dokumen- tace byl umožněn přímo na školách s povolením ředitelů škol. Většina respondentů byla velmi vstřícná a se zaujetím odpovídala na vybrané otázky přímo adresné skupině, která byla dotazována.

Výzkum se uskutečnil na dvou ZŠ praktických a na dvou středních odborných učilištích.

(38)

8.5 Vlastní výzkum

Nástup žáků ZŠ praktických do středních odborných učilišť v rozmezí let 2010 – 2016

Bylo zjištěno, kolik absolventů ZŠ praktických ukončilo studium ve vymezeném období a nastoupilo do SOU nebo nepokračují ve vzdělání v žádném SOU.

136 absolventů (74%) nastoupilo na SOU 47 absolventů (26%) nepokračují ve vzdělání

Jak je patrné z grafu č. 1, naprostá většina absolventů ZŠ praktických bude pokračovat v ná- sledném vzdělávání, toto zjištění potvrzuje hypotézu, že naprostá většina absolventů ZŠ praktických pokračuje v dalším vzdělávání v učebních oborech.

(39)

V

ybrané učební obory

Níže uvedené informace se týkají rozboru výběru učebních oborů podle zájmu uchazečů.

Nejvyšší zájem je o učební obor Práce ve stravování (50%), který si zvolí jak dívky, tak i chlapci, pak následuje učební obor Stavební práce (29%), třetím v pořadí je učební obor Pečovatelské služby (21%).

Výzkumná otázka č. 2 zaměřená na téma dostatečné nabídky učebních oborů byla zodpově- zena částečně. Naši respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili, byli zástupci pouze tří učebních oborů na daných SOU. Bylo však patrné, že nejvíce pokrytý učební obor Práce ve stravování je nejvyhledávanějším učebním oborem, který SOU nabízí. Je vhodný jak pro chlapce, tak i pro dívky z praktických škol. Všechno jsou to učební obory typu E, které umožňují snazší formu studia. Jsou to obory zaměřené na výkon pomocných prací v kuchyních a stravovacích zařízeních.

(40)

Kdo ovlivnil absolventy při výběru učebního oboru

Z rozhovorů vyplynulo, jaký vliv na absolventy ZŠ praktických mají učitelé, kamarádi a oso- by z nejbližšího okolí, což je rodina, příbuzní. Zajímavé je, že žáci dají v mnohých případech na rady svých učitelů, kteří jim s výběrem učebních oborů ve většině případů pomáhají.

Potvrdila se částečně hypotéza, že rozhodující vliv na žáky mají rodiče, učitelé a kamarádi.

Z grafu vyplývá, že největší vliv na žáky při rozhodování, na jaký učební obor nastoupí po ukončení povinné školní docházky, mají stále učitelé.

Reakce rodičů na zvolený učební obor

Z průzkumu vyplynulo, že převážná většina rodičů souhlasí se zvoleným učebním oborem, který si jejich dítě vybralo, ale tento graf nepoukazuje na jejich spokojenost s úspěchem studia ve zvoleném učebním oboru.

(41)

Úspěšnost ve zvoleném učebním oboru

Bylo zjištěno, že nadpoloviční většina studentů nedokončí studium na SOU a z učebního oboru předčasně odchází.

Tímto grafem se vyvrátila hypotéza, že většina žáků ZŠ praktických zvládne náročnost zvoleného učebního oboru.

(42)

Důvody ukončení studia ve SOU

Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem předčasného odchodu z učebního oboru je zneužívání návykových látek, patologické hráčství čili gamblerství, což je v grafu označeno jako Jiné.

Významný vliv má také názor kamarádů a nezájem o zvolený učební obor.

Po ukončení studia nástup do zaměstnání

Průzkum ukázal, že naprostá většina dotazovaných respondentů neuvažuje o nástupu do za- městnání po ukončení studia na SOU. Již nyní se setkáváme s případy, kdy část rodičů absol- ventů ZŠ praktických sama nikdy nebyla zaměstnána, což je velice negativní příklad pro je- jich děti.

(43)

Výdělečná příležitost

Výzkum nám prokázal, že současní absolventi, jak ti, kteří ukončili úspěšně učební obor na SOU, tak i takoví, kteří předčasně ukončili učební obor nebo nikdy nepokračovali ve vzdělá- vání, v současné době pobírají sociální dávky, které uspokojivě zabezpečují jejich finanční příjem.

(44)

Postoj rodičů k předčasnému ukončení studia

Tímto výzkumem byla částečně potvrzena hypotéza, že rodiče absolventů ZŠ praktických souhlasí s tím, že jejich dítě nepokračuje v následném vzdělávání.

(45)

Životní styl rodičů

Bylo prokázáno, že více jak polovina rodičů dotazovaných absolventů v současné době pobírá sociální dávky. Pouze necelá čtvrtina rodičů má zaměstnání.

(46)

9 Shrnutí

Bylo prokázáno, že přestože nabídka učebních oborů pro osoby s lehkou mentální retardací není příliš rozsáhlá, každé dítě má možnost následného vzdělání a získání výučního listu. Zájemcům o studium jsou dokonce nabízeny různé motivační programy a výhody.

Ve výzkumu bylo zjištěno, že tři čtvrtiny žáků po ukončení povinné školní docházky nastoupí do učebních oborů. Téměř polovina z nich uvádí učitele jako hlavní osobu, která ovlivnila jejich rozhodnutí pokračovat v následném studiu.

Ovšem z této skupiny více jak polovina studentů ze školy předčasně odchází, ať už z důvodů nezvládnutí náročnosti studia nebo z jiných důvodů. Jedna třetina opustí školu pro nezájem o studium. Další třetina odchází z důvodu nesouvisejících přímo se studiem, což je gamblerství a zneužívání návykových látek. Předčasné těhotenství jako důvod odchodu ze školy uvádí celá třetina dívek. Bylo prokázáno, že velký vliv na předčasné ukončení studia mají také kamarádi, kteří sami nikdy nezačali studovat.

Životní styl rodičů absolventů ZŠ praktických je jen odrazem reálného života respondentů. Ve výzkumu se prokazuje, že pobírání sociálních dávek a veškerá státní sociální podpora jsou v současné době natolik výhodné, že dokáží uspokojit velkou většinu rodin, které mají záměr poskytované výhody čerpat.

(47)

10 Diskuse

Celkové nastavení přemýšlení dnešních mladých lidí je jiné než v předešlých letech. Většina dětí a dospívajících osob žije ve světě ovlivněném moderními sdělovacími prostředky, které nabízejí zkreslený pohled na skutečný život, na svět plný „kladných“ hrdinů a neporazitelných bojovníků.

Realita je jiná a s tou se těžko dá sžívat. Skutečný život, který dítě zná a vidí kolem sebe, je naprosto odlišný.

 Někteří rodiče nebo sousedé nemají žádné zaměstnání a každý měsíc si na úřad dojdou pro peníze.

 Druzí vstávají brzo ráno a pospíchají do práce. Vrací se pozdě odpoledne a jejich příjmy jsou mnohdy nižší.

 Proč by měl chodit po ukončení povinné školní docházky dál zadarmo do nějaké školy, když kamarádi i rodiče si dojdou na sociálku pro peníze a nemusí se učit?

 Proč by se měl vyučit, když stejně o žádnou práci nemá zájem?

Zajímavým ukazatelem je i to, že rodina nejeví zájem o své děti v tom smyslu, že je jim lhostej- né, že dítě nedokončí studium a bude bez vzdělání. Což v budoucnu může způsobovat značné problémy při hledání práce.

Zvláštní na tom je, že se lidé spokojí s jednoduchou formou získávání finančního zabezpečení.

Někteří nejsou dostatečně spokojeni a vyhledávají ještě další zdroj příjmu, který je ovšem neoficiální (brigády, práce na černo), aby náhodou nepřišli o výhody nabízené státem. Smutná realita a těžko prokazatelná v reálném životě.

I když v rozhovorech tato otázka přímo nepadla, naznačili někteří respondenti, že mezi zdroje příjmu patří také nezákonná činnost, např. krádeže, okrádání, drobné loupeže, prodej nezákonně získaných předmětů.

Když se vrátíme o několik let zpátky a pohovoříme s tehdejšími absolventy, zjistíme, že jejich postoj k budoucímu životu a ve vztahu k povolání byl odlišný. Společnost netolerovala, netrpěla,

(48)

aby byl někdo zbytečně na pracovním úřadě, na sociálních dávkách. Děti se snažily pokračovat ve studiu, a pokud studium předčasně ukončovaly, pak většinou ze závažných důvodů.

Lehká mentální retardace v běžném reálném životě nebyla až tak znatelným handicapem. Dnes dospělí jedinci s tímto handicapem vykonávají jednoduché práce, ve kterých jsou většinou spokojeni, často i úspěšní. Zvolili si cestu životem, ve které se cítí být v pohodě a je jim na ní bezpečně. Neženou se za závratnými výdělky, pracují tak, aby jejich život byl jednoduchý a smysluplný. Je samozřejmé, že ne všem se taková cesta podařila, ale rozhodně okamžitě nekalkulovali s tím, že půjdou na sociálku, aby nemuseli nic dělat a byli zajištěni.

Stále si kladu otázku, kde nastal zlom, který dnešním dětem vštěpuje myšlenku, že když se jim ve škole nebude dařit, tak se vlastně nic neděje a stát se o ně postará formou všech možných výhod. Přirozenost práce a výdělku tím pádem upadá a vzrůstá závislost na pobírání státních sociálních dávek, které umožňují žít uspokojivým způsobem. Bohužel náš stát takové rodiny podporuje a umožňuje jim čerpání všech poskytovaných výhod, a tak se ocitáme v začarovaném kruhu.

Nabízí se zde zcela jednoduché řešení:

Jestliže by dítě mělo před sebou vidinu toho, že pokud bude pracovat, bude mít výrazně lepší finanční ohodnocení než ten, který nepracuje a pobírá pravidelně sociální dávky, pak by výzkum, kterým se zabývá má bakalářská práce, vykazoval úplně jiné výsledky.

(49)

11 Návrh opatření

Poskytnout výsledky této bakalářské práce resortu MPSV k přijetí zákonných opatření, která by vedla ke spolupráci s MŠMT. Cílem je poskytnout náměty na zvýšení motivace následného vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací.

Zvýšit odpovědnost rodičů za výchovnou péči o dítě, důsledněji postihovat již vzniklou záměrnou absenci žáků na základní škole například snížením, případně i odebráním finančních výhod sociálního systému.

Zvýšit prestiž všech pracovníků ve školství, zejména řadových učitelů a členů vedení škol, zákonnými opatřeními.

Motivovat studenty učebních oborů za řádné ukončení studia jednak hodnotným finančním pří- spěvkem, jednak konkrétním příslibem zajištění krátkodobého pracovního místa pro zlepšení startu do života.

Zrušit poskytování finanční podpory dítěti ihned po splnění povinné školní docházky, pokud odmítlo bez závažných důvodů následně se vzdělávat.

(50)

Závěr

Bylo zjištěno, že velká část absolventů ZŠ praktických má možnosti i schopnosti k tomu, aby pokračovala v následném vzdělávání. Jsou podporováni svými učiteli, kteří žáky připravují a podporují v rozhodnutí dále se vzdělávat. Je však patrné, že žáci jsou negativně ovlivněni svým nejbližším okolím, rodiči, kamarády.

Pouze 14% respondentů se živí poctivou prací a je spokojená se svým životním stylem, který si zvolili. I člověk s lehkou mentální retardací si dokáže najít práci, která ho uspokojí a stane se jeho koníčkem.

Dalším alarmujícím výsledkem vyplývajícím z našeho výzkumu, který vykázal negativní hodno- tu, je téma zaměstnání. Pouze 27% z dotazovaných respondentů přemýšlí o svém budoucím za- městnání. Ostatní respondenti počítají s pomocí od státu, což podle našeho průzkumu znamená alarmujících 73% respondentů!

(51)

Literatura

BARTOŇOVÁ, M. a kol. 2008. Strategie ve vzdělávání žáků s mentálním postižením v odborném učilišti a na praktické škole. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: MSD. ISBN 978-80-7392- 050-0.

BARTOŇOVÁ, M.; BAZALOVÁ, B.; PIPEKOVÁ, J. 2007. Psychopedie. Brno: Paido. ISBN 978- 80-7315-161-4.

ČERNÁ, M. a kol.: Kapitoly z psychopedie. Praha: UK, 1995. ISBN 80-7066-899-7.

DOSEDLA, M. 2014. Profesní orientace žáků s lehkou mentální retardací s akcentem na využití multimediálních výukových opor. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

ISBN 978-80-210-7285-5.

FISCHER, S., ŠKODA, J. 2008. Speciální pedagogika. Praha, Triton. ISBN 987-80-7387-014-0.

HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník. Praha. Portál. ISBN978-80- 7367-686-5.

HLAĎO, P., MICHALICOVÁ, J. 2014. Kroky k povolání. 1. vyd. Praha: Raabe. ISBN 978-80- 7496-088-8.

CHALOUPKOVÁ, S. 2011. Analýza školních vzdělávacích programů a vyučovacího procesu na základních školách praktických v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5646-6.

KREJČÍŘOVÁ, O. 2007. Manuál základních postupů jednání při kontaktu s osobami s mentálním postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244- 1635-9.

LUDÍKOVÁ, L. a kol. 2011. Výstupy edukace žáků se speciálními potřebami ve vazbě na jejich pracovní uplatnění. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244- 2938-0.

MATOUŠEK, O. 2003. Práce s rodinou. In: MATOUŠEK, O. a kol. Metody řízení sociální práce. Praha: Portál. ISBN 80-7178-548-2.

MULLER, O. 2001. Lehká mentální retardace v pedagogickopsychologickém kontextu. 1.vyd.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-244-0207-6.

PIPEKOVA, J. a kol. 2006. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, ISBN 80-7315-120-0.

References

Related documents

Vili Feld se svým subjektivním pohledem také liší od tradičního pojetí žánru novely a nalézáme v něm stejně jako v Ditě Saxové mnoho digresí... ČAS

Příloha 5 – Fotografie švýcarských „konsulů“, kteří údajně pomáhali Zoselovi při plnění jeho špionážní činnosti na území ČSR, ABS, fond V-Liberec,

V rozvoji obliby alkoholu důležitou roli hrají zvláštnosti osobnosti (nezralost osobnosti, sugesce, emocionální labilnost, nepřizpůsobivost a další), možná i

V práci pak vyznívá nadbýečně inÍormace, Že oba probramy jsou určeny pro firmu Preciosa, protoŽe sé nedovídáme nic o potřebách ani poŽadavcích firmy ve

K výzkumnému šetření jsem nejprve zvolila výzkumné cíle, na které následně navazovaly výzkumné otázky, na které se budu snažit najít odpověď a zvolené cíle tím

stupni základní školy; zmapovat legislativní podmínky inkluzivního vzdělávání, předpoklady pro začlenění žáka cizince do skupiny dětí a připravenost

Učivo základní školy bylo podle vzdělávacího programu Základní škola rozděleno do tematických celků, které obsahují učivo základní i rozšiřující a jsou vždy zakončeny výstupy,

Jarmila Klégrová ve svém díle Máme doma prvňáčka (2003) klade důraz především na odhalení příčin neúspěšnosti, protože špatnou diagnostikou bychom nemuseli