Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy
Studijní program: Tělesná výchova a sport
Studijní obor: Tělesná výchova se zaměřením na vzdělání
SPORTOVNÍ A POHYBOVÉ
AKTIVITY U STUDENTŮ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI
SPORT AND PHYSICAL
ACTIVITIES IN MALE STUDENTS OF TECHNICAL UNIVERSITY OF LIBEREC
Bakalářská práce: 2013–FP–KTV– 58
Autor: Podpis:
Lukáš HŮLA
Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D.
Počet
stran Grafů obrázků tabulek pramenů příloh
63 53 0 0 20 1 + CD
V Liberci dne: 26. 04. 2013
Čestné prohlášení
Název práce: Sportovní a pohybové aktivity u studentů Technické univerzity v Liberci
Jméno a příjmení autora: Lukáš Hůla Osobní číslo: P10000308
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi své bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě, a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 26. 04. 2013
Lukáš Hůla
Poděkování
Rád bych poděkoval vedoucímu práce panu Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D.
za jeho vstřícnost, cenné rady a informace, které vedly k úspěšnému dopsání této práce.
SPORTOVNÍ A POHYBOVÉ AKTIVITY U STUDENTŮ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI
ANOTACE
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit míru provozování a zájmu o sportovní a pohybové aktivity (dále PA) u studentů Technické univerzity v Liberci (dále jen TUL).
Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením na pěti fakultách. Dotazník obsahoval celkem šest otázek: jedna otevřená, zbylé uzavřené – volba jedné až tří odpovědí. Zkoumaným souborem bylo 444 vysokoškolských studentů ve věku 19 až 26 let. Podle získaných dat a jejich následného vyhodnocení lze konstatovat, že celou testovanou skupinu lze rozdělit do dvou takřka početně vyrovnaných skupin. Jednu skupinu tvoří studenti, kteří se věnují pohybové a sportovní aktivitě v dostatečné míře a jejich zájem o různá sportovní odvětví je velký. Druhou skupinu tvoří zbylí studenti, kteří se naopak těmto aktivitám nevěnují, nebo jen v minimálním zastoupení. Hlavní formou plnění pohybových aktivit studenty je semestrální výuka. Při výběru pohybových aktivit hraje u studentů velkou roli časový faktor. Hlavními oblíbenými pohybovými aktivitami je cyklistika, běh, plavání, návštěva posiloven, fotbal a florbal. Zjištěné výsledky mohou být potřebnou informací pro realizátory aktivit na TUL, kteří se mohou lépe zaměřit na atraktivitu nabízených pohybových aktivit a zapojit tak i studenty, kteří se pohybové aktivitě doposud nevěnují z různých důvodů.
Klíčová slova: pohybová aktivita, sportovní aktivita, zdravý životní styl, pohyb
SPORT AND PHYSICAL ACTIVITIES IN MALE STUDENTS OF TECHNICAL UNIVERSITY OF LIBEREC
ANNOTATION
The main objective of this work is to determine the level of interest in the area of a sports and physical activities for students of the Technical University in Liberec. The research was conducted by questionnaire survey in five faculties. The questionnaire contained six questions: one open, the other closed – students could selection of one to three answers.
The research sample consisted of 444 university students aged 19 – 26 years. According to the data obtained and their subsequent evaluation can be concluded that a test group can be divided into two almost numerically balanced groups. One group consists of students who are engaged in sports and physical activity sufficiently and their interest in various sports is broad. The second group consists of the remaining students, who on the contrary, think that these activities do not pay of, or only in small proportions. The main form of performance of physical activities in the semester is teaching the students. When choosing a physical activity it is a big factor and a major role in students time. The most popular activities are cycling, running, swimming, visiting gyms, football and hockey. The results obtained in the questionnaire will be needed for the project's activities at TUL who would like to focus on the attractiveness of the offered physical activities and participation. Also the students who are not engaged in physical activity so far for various reasons.
Key Words: physical activity, sport activity, healthy lifestyle, exercise
.
8
OBSAH
ÚVOD ... 9
1 SYNTÉZA POZNATKŮ ...10
1.1. MLADŠÍ DOSPĚLOST ...10
1.2. POHYBOVÁ AKTIVITA ...11
1.2.3. DRUHY POHYBOVÉ AKTIVITY ...13
1.2.4. AKTIVNÍ ŽIVOTNÍ STYL ...16
1.2.5. DOPORUČENÍ POHYBOVÝCH AKTIVIT ...19
1.3. MOŽNOSTI POHYBOVÝCH AKTIVIT NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ V LIBERCI ...19
2 CÍLE PRÁCE ...21
3 METODIKA PRÁCE ...22
3.1. CHARAKTERISTIKA SOUBORU ...22
3.2. CHARAKTERISTIKA METODY ...22
3.3. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ...22
4 VÝSLEDKY A DISKUSE ...23
4.1 FAKULTA STROJNÍ (FS) ...23
4.2 FAKULTA TEXTILNÍ (FT) ...29
4.3 FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ (FP) ...34
4.4 EKONOMICKÁ FAKULTA (EF) ...40
4.5 FAKULTA MECHATRONIKY, INFORMATIKY A MEZIOBOROVÝCH STUDIÍ (FM)...46
4.6 POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ VYBRANÝCH FAKULT NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ V LIBERCI ...52
4.7 SROVNÁNÍ POHYBOVÉ AKTIVITY STUDENTŮ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI SVÝSLEDKY POHYBOVÉ AKTIVITY NA JINÉ VYSOKÉ ŠKOLE ...57
5 ZÁVĚR ...58
6 LITERATURA ...61
7 PŘÍLOHY...63
9
ÚVOD
Pohybová aktivita je již od prvopočátků vývoje člověka nedílnou součástí jeho života.
Není tomu jinak ani v dnešní moderní době, kdy je pohyb důležitou součástí každodenní činnosti člověka v běžném životě. Hraje velkou roli při utváření osobnosti každého jedince a má velký vliv na jeho zdravotní vývoj během celého života. V dnešní době se ze všech stran sypou různé rady a doporučení odborníků, jak se stravovat a jak je důležité věnovat se různým pohybovým aktivitám. O příslušné problematice pojednává řada publikací, článků a příruček. Na toto téma byla a je prováděna řada výzkumů, které napomáhají k získávání nových informací v této oblasti. Člověk, který chce žít zdravým životním stylem, může těchto poznatků úspěšně využívat. Lidé samotní si zodpovědnost za své zdraví uvědomují a začínají se čím dál více zajímat o sportovní pohybovou aktivitu s tím spojenou.
Čím dál více jsou vyhledávaná sportovní zařízení, plavecké bazény či fitcentra, ale i jiné pohybové činnosti.
Dnešní moderní svět je naplněn novými technologiemi a pokrokem v technice, která na jedné straně život člověka usnadňuje, avšak na straně druhé se do jisté míry stává velkým nepřítelem zdravého způsobu života. Mladá generace tráví velkou část dne u počítačů.
S úbytkem pohybových aktivit jsou spojené tzv. civilizační choroby, které trápí dnešní moderní svět čím dál více. Civilizačními chorobami máme na mysli především problémy s kardiovaskulárním systémem a obtíže spojené s pohybovým aparátem. Lidé stále častěji dávají přednost dopravním prostředkům před pěší chůzi. Přitom vzpřímená chůze, díky které se pohybujeme, je jedním z faktorů, které činí člověka lidskou bytostí. Docela obyčejná chůze má velký význam pro zdravý životní styl každého jedince. Vinou nadužívání dopravních prostředků se na tuto spontánní a zcela přirozenou pohybovou aktivitu zdaleka neklade takový důraz, jaký by si zasloužila.
V této bakalářské práci se budu zabývat teoretickým i praktickým pohledem na tělesné aktivity. V teoretické části se zaměřím na pohybovou aktivitu, na její význam a smysl pro zdravý životní styl. V praktické části provedu výzkum na Technické univerzitě v Liberci, kde pomocí dotazníků zjistím pohybovou aktivitu studentů pěti fakult, kteří v akademickém roce 2012/2013 nastupují do prvních ročníků studia. Tyto výsledky následně zhodnotím a srovnám situaci na jednotlivých fakultách mezi sebou. V závěru práce se budu snažit vyvodit praktické závěry, které by mohly pomoci při řešení problémů s pohybovou aktivitou studentů na Technické univerzitě v Liberci.
10
1 SYNTÉZA POZNATKŮ
1.1. Mladší dospělost
Tato věková kategorie zahrnuje populaci v rozmezí od 18 do 30 let. V tomto věku má člověk před sebou mnoho úkolů, jak zajistit svůj budoucí život. Především se jedná o získání kvalifikace a o uplatnění se v povolání. Důležitý je v době dospívání výběr studijního oboru, který by měl člověku ukazovat směr, jímž se bude v životě ubírat. Dalším důležitým cílem v mladší dospělosti je uspořádat si vlastní mezilidské vztahy. Prioritním vývojovým úkolem je nalézt a vybudovat si určitou intimitu. Pro dospívajícího jedince má intimita jiný význam než pro člověka ve věku mladší dospělosti.
Dospívající jedinec potřebuje milostný život spíše k hledání sebe samotného.
Nepotřebuje v tomto věku vědět nic o svém partnerovi, nehledá jeho silné ani slabé stránky.
Nehledá v partnerovi jistotu a nepotřebuje mít jasno v tom, jak jeho vztah bude pokračovat. V tomto věku hledá vysněnou vzájemnou harmonii. Postupem času, až trochu zestárne, začne cílevědomě svůj život přetvářet a začne se přizpůsobovat, ba dokonce obětovává svému partnerovi něco ze sebe. Mladá dospělost má ale také svou nevýhodu, co se intimního života týče. Může se jednat o to, že v tomto věku nemá jedinec dostatek odvahy s intimním životem začít, a tudíž nezíská možnost nabrat jisté zkušenosti. Druhým problémem by mohla být velká citová zranitelnost. Třetím možným problémem je tendence prožívat své milostné vztahy zcela povrchně. Takový typ člověka tyto vztahy neprožívá naplno a nevěnuje jim dostatek svého já (Říčan, 2009).
Nyní se na problematiku podíváme z pohledu autorky Vágnerové. Ta popisuje mladší dospělost jako období, kdy disponuje jedinec maximální fyzickou silou. Člověka lze v tomto období považovat za vyspělého. Má velké množství možností, jak trávit svůj čas. Jeho život nemá téměř žádné hranice. Není vázán žádnými povinnostmi či rodinnými povinnostmi ani starostmi. V tomto období má jedinec nejvíce volného času, který může vyplnit vlastními aktivitami. Tohle období je však zrádné v tom, že lidé jsou relativně zdraví a neuvědomují si možné následky svého bohémského života. Jedinec by již měl myslet do budoucna a začít pěstovat zdravý životní styl. Ignorace tohoto faktu může mladé dospělé nasměrovat k nejrůznějším civilizačním chorobám, stresem počínaje a obezitou konče. Tento věk je významný i v oblasti emoční. Mělo by docházet ke stabilizaci v citové oblasti. Jsou přijímány životní role a s nimi spojené způsoby chování (Vágnerová, 2007).
11 1.2. Pohybová aktivita
Přiměřená pohybová aktivita přináší radost a je zdrojem preventivního a zdravotního působení na celém organismu (Kubálková, 1999).
Pojem pohybová aktivita je možné charakterizovat jako kterýkoli pohyb uskutečňovaný za pomocí kosterního svalstva. Tento pohyb má za úkol zvýšit energetický výdej nad úroveň klidového metabolismu. Každý jedinec by měl při této činnosti spotřebovat 15 – 40 % své energie. Pojem pohybová aktivita je dále obohacen o termíny, jako jsou frekvence, typ, trvání a intenzita. Pohybovou aktivitu je možno vykonávat téměř všude, a proto je možné ji dělit do několika skupin. Pohybové aktivitě se tedy můžeme věnovat i v zaměstnání, mladší populace ji samozřejmě může vykonávat ve škole. Další možností je pěstovat pohybovou aktivitu ve svém volném čase, a to jako sportovní činnost nebo jako pouhé pohybování se z místa na místo. Pohybová aktivita se dále rozděluje do skupin podle toho, jak se provádí.
Jedná se například o habituální, organizovanou, neorganizovanou, anebo týdenní pohybovou aktivitu (Sigmund, Sigmundová, 2011).
1.2.1. Pohyb
Pohyb se řadí k nejdůležitějším základním vlastnostem živé hmoty a dá se říci, že je zároveň její vlastností vůbec nejdůležitější. U člověka se stává univerzálním prostředkem seberealizace přímého styku s okolím a je základem veškeré aktivní činnosti. Pohyb je řízený centrální nervosvalovou soustavou (dále jen CNS) a může probíhat zcela autonomně jako podvědomě kontrolovaný pohybový program, nebo může být řízený naším vědomím.
Základní rámcové pohybové programy máme v sobě již od narození ve své genetické výbavě.
Tyto programy jsou zakódovány do CNS, ale během našeho dalšího života je lze učením rozšiřovat a doplňovat. Pohyb lze charakterizovat jako viditelný projev činnosti pohybového aparátu jako jediného ústrojí v lidském těle, které můžeme kontrolovaně řídit.
Pohybový systém je schopen poměrně malé obrany proti případnému přetížení, protože je pod volní kontrolou člověka a hybný systém podléhá jeho vůli. Na druhou stranu vhodně vybrané, provedené a cíleně zaměřené cvičební tvary mohou mít pozitivní vliv na nežádoucí vlivy přetěžování a udržet tak optimální funkční schopnost hybného systému.
U každého pohybu rozlišujeme několik složek (Nosek, 2002), které musí být v každém z nich znatelné:
statická složka – působí proti gravitační síle
12
dynamická složka – správné rozvíjení vztahů mezi jednotlivými svaly
dechová složka – dechové funkce, přívod energetických zdrojů ke svalům
relaxační složka – uvolnění svalstva a působící na psychickou aktivitu 1.2.2. Zdroje energie pro pohyb
Pohyb je u člověka realizován určitými procesy v organismu, které přeměňují chemickou energii na energii mechanickou. Lidské tělo je schopné získávat energii pro činnost pohybového systému třemi metabolickými procesy. Energie lze získat z bezprostředních zdrojů, pomocí glykolytické fosforylace a cestou oxidativní fosforylace.
1.2.2.1. Bezprostřední zdroje
Jedná se o anaerobní, alaktátový způsob získávání energie (bez přístupu kyslíku a bez tvoření laktátu), kdy se využívá tzv. makroergních fosfátů. Lze je využít na krátkou intenzivní činnost o délce 5 – 6 s. Během prvních sekund svalové činnosti je energie čerpána rozkladem adenosintrifosfátu (dále jen ATP) z malých zásob umístěných přímo ve svalech. Po vyčerpání těchto zásob je nový zdroj ATP získáván reakcí adenosindifosfátu (dále jen ADP) s kreatinfosfátem (dále jen CP) uložených ve svalech. Při chemické reakci se z CP uvolní molekula organického fosforu a se spojením s ADP vznikne nová molekula ATP. Během činnosti trvající delší dobu se CP nestačí obnovovat a jeho podíl na energetické produkci klesá. Po skočení zátěže se zásoby rychle doplní (během 2 - 3 minut na 100 %).
ATP → ADP + P + energie 1.2.2.2. Glykolytická fosforylace
Glykolytická fosforylace neboli anaerobní rozklad glukózy se spouští okamžik po ATP - CP systému a během několika vteřin se podíl na produkci energie vyrovnává. Svého maxima dosahuje po dobu 40 – 50 sec. Jedná se o anaerobní, laktátový způsob, to znamená, že při tomto procesu, k němuž není potřeba asistence kyslíku, vzniká kyselina mléčná, tzv.
laktát. Ten je dále energeticky využíván: pro myokard, v dýchacích svalech, v neaktivních svalech a cca 40 % produkce laktátu je resyntetizováno na glukózu a glykogen.
Glukóza + 2ADP + 2P → 2 ATP + 2 mol kyseliny mléčné
13 1.2.2.3. Oxidativní fosforylace
Tento způsob získávání energie se spouští při výkonech delších než 60-70 s. Jedná se o aerobní metodu, kdy je při chemické reakci zapotřebí kyslíku pro potřeby štěpení glukózy.
Při této chemické reakci dochází ke vzniku vody (H₂O), oxidu uhličitého (CO₂) a hlavní je získání velkého množství energie v podobě 38 molekul ATP. Při příliš velké zátěži se i zde nedokáže hromaděný pyruvát odbourávat a dále se v procesu glykolytické fosforylace mění na laktát a dochází k zakyselení svalstva. Tato metoda získávání energie nevytváří laktát, ale je méně efektivní nežli rozklad glukózy, jelikož na stejné množství energie je zapotřebí asi o 7% více kyslíku (Grasgruber, Cacek, 2008).
Glukóza + 36 ADP + 36 P+O2 → 36 ATP + H2O + CO2
1.2.3. Druhy pohybové aktivity
Tělesný pohyb člověka lze rozdělit do tří skupin: pohyb v pracovní době, pohyb v mimopracovní době a pohyb ve volném čase. V pracovní době ubývá čím dál více PA. Míra PA klesá takovou rychlostí, jakou jsou používány nové technologie zastupující činnost.
Současně s tím ale vzrůstají nároky na nervosvalovou soustavu člověka, psychiku a na smyslové orgány. Tyto problémy jsou negativním základem civilizačních chorob. Pohyb v mimopracovní době lze charakterizovat jako různorodý pohyb. Do této kategorie lze zařadit PA spojenou s nakupováním, údržba domácnosti či zahrady, oprava automobilů, stavba domů, chat apod. Třetí kategorií jsou PA ve volném čase. Jedná se o PA, které jsou řízeny naší vůlí a jen na nás, zda se jim budeme věnovat či ne. Pouze pohyb realizovaný ve volném čase nabízí šanci se vyrovnat s důsledky určitého nepoměru mezi nízkým tělesným pohybem a zvýšeným nervovým zatížením z činnosti v pracovní době. Tato činnost vede k větší odolnosti vůči civilizačním onemocněním (Daněk, 1983).
Podle autorů Sigmund a Sigmundová (2011) dělíme PA do čtyř forem:
1.2.3.1. Habituální pohybová aktivita
Habituální PA představuje běžně prováděnou aktivitu každodenního života. Může být prováděna organizovaně i neorganizovaně (Sigmund, Sigmundová, 2011). Provádíme ji ve svém volném čase nebo například v zaměstnání. Tato PA zahrnuje například stání, chůzi, manipulaci s předměty, práce doma nebo na zahradě, chůze po schodech místo využití výtahu.
Je vykonávána s nízkou intenzitou a z hlediska podpory zdraví, je ve většině případů
14
nedostatečné míry. Není zde nutná potřeba zvláštních prostor nebo speciálních zařízení či oblečení. Tato PA je součástí individuální každodenní rutiny (Hockeová, 2010).
1.2.3.2. Organizovaná pohybová aktivita
Jedná se o specifický druh PA, která je prováděna v organizovaných skupinách, kde je cílem dosáhnout subjektivního maxima v úrovni výkonosti ve specifickém sportovním odvětví. To vše pod dohledem a zkušeností z řad trenérů, cvičitelů nebo vychovatelů.
Základem může být tréninková jednotka či jakákoliv lekce. Tyto jednotky jsou popsatelné jednotkami času, vzdálenosti, intenzity a frekvence, kde je vyžadováno dodržování určitých pravidel. Pro provedení těchto tréninkových jednotek je důležité požívání speciálních prostor a vybavení (Hockeová, 2010).
1.2.3.3. Neorganizovaná pohybová aktivita
Dalším typem, který můžeme zmínit tzv. neorganizovaná PA, která je svobodně volitelná a záleží pouze a jen na nás kdy a co budeme provádět. Při pravidelné a opakující se činnosti se zlepšují zdravotní benefity, které vedou k určitému zvýšení tělesné zdatnosti. Mezi tento druh PA můžeme zařadit například běžnou chůzi, běh, jízdu na kole, plavání, rekreační formu hru fotbalu, basketbalu nebo volejbalu apod. Podobně jako u předchozího druhu PA, je i zde potřeba určitých pravidel a speciálního vybavení pro vykonávání PA. Tato aktivita není prováděna za pomocí jakéhokoliv odborníka, její průběh si každý řídí sám. (Hockeová, 2010) 1.2.3.4. Týdenní pohybová aktivita
Předposledním typem PA je týdenní. Jedná se o souhrn organizované či neorganizované činnosti, učiněné během sedmi po sobě jdoucích dnů, kde je možné srovnávat běžný pracovní den se dny víkendovými (Sigmund, Sigmundová, 2011).
1.2.3.5. Sportovní pohybová aktivita
Dnešní moderní společnost považuje sportovně pohybovou aktivitu za jeden ze základních fenoménů. Považuje ji za součást všeho dění a bytí. Sportovní pohybová aktivita je jednou ze základních činností přispívajících k tělesnému zdraví jedince a zároveň ovlivňuje i kvalitu života. Pohyb sám o sobě zajišťuje psychickou a fyzickou pohodu jedince. Ovlivňuje však i biologickou, sociologickou, či dokonce duchovní stránku osobnosti. Pohyb je obsažen téměř ve všech složkách našeho života. Zasahuje do zájmů, potřeb, citů, lásky, či dokonce pudů. Pohyb se uskutečňuje v časoprostoru. Existence člověka je a byla spojovaná s tělesností. Sportovní pohybová aktivita se projevuje pohybem a činností těla. Pohyb však
15
nemá smysl pouze lokomoční. Jedná se i o pohyb myšlenek, nálad nebo citů. Pohyb nezasahuje pouze do fyziologie nebo psychologie, je spojován i se sociální a duchovní stránkou osobnosti. Pohyb je neodmyslitelně spojen s tím, co při něm prožíváme a jak se při něm cítíme. Má tedy vliv i na naše pocity. Aktivita je spojována s projevem života. Udává ovšem i stav naší mysli. Projevem sportovní aktivity je pohyb, který vede k fyzickému, psychickému a sociálnímu zdokonalení. V těchto činnostech je rozvíjen i člověk jako osobnost. Sport přispívá k socializaci a osobnostní kultivaci. Pohybová aktivita označovaná jako sportovní vede sportovce k úsilí o co nejlepší výkon čí výsledek. Součástí této aktivity je trénink (Blahutková, Řehulka, Dvořáková, 2005).
Sport je spojován s kulturou vůbec a s ekonomikou zvlášť a je jimi ovlivňován.
V dnešní postmoderní době jsou do sportu investovány značné finanční prostředky. Nejsou určeny jen pro sportovce, ale částečně i pro média. Společnosti mezi sebou bojují o nejlepší záběry ze sportovních událostí, které pak prodávají. Sportovní kluby mají důležitou roli na burzovním trhu.
Sociologický pohled na pojem sport. Sport je významným sociálním jevem. V dnešní době se o něm hodně hovoří. Je spojován se zdravím, s radostí z pohybu a také s lidskou krásou. Sport přitahuje pozornost diváků, ale mnohdy ovšem ztrácí svou podstatu, protože u řady lidí je pasivní sledování jedinou činností, kterou provozují. Místo, aby využívali svůj volný čas k aktivnímu pohybu, skončí u televize. V médiích je sport také velice oblíbenou položkou. Píše se častěji a obsáhleji o sportovcích než o politice či kultuře a umění. Sport je tedy označován jako fenomén soudobého světa. Takovéto spojování sportu s veřejným společenským životem vede k různorodosti názorů na svět. Tímto směrem jsou ovlivňovány i politické postoje či ideologická východiska. Sport se dnes stává integrální součástí světa kulturního a sociálního. Je označován jako sociální fenomén. Sociologická literatura interpretuje sport jako oddělenost od každodenního života. Je spontánní a nepředvídatelný. Při sportu je nutno využít aktivní kreativitu. Vyžaduje konzistentní chování závislé na daných herních pravidlech. Sportovec bývá nejčastěji uspokojován vítězstvím, a to právě díky ocenění své snahy (Sekot, 2006).
Nyní se na téma sportu podíváme z pohledu psychologického. Psychologii sportu chápeme jako vědu o člověku, hlavně o jeho vědomí. Tento druh psychologie vychází z potřeb sportovní praxe. Z hlediska psychologie vrcholového sportu nahlížíme na řešení náročných jevů, různých situací nebo procesů. Sport vytváří jedince se specifickými
16
psychickými vlastnostmi. Sportovní příprava vychází z psychologického základu. Sportovec je psychicky odolnější vůči postojům či motivům. Je častěji vystavován okolnostem, kterým musí čelit, a tím se stává psychicky stabilnější. Všechny vrcholové sporty jsou označovány jako psychologicky náročné. Je to z důvodu vyrovnání rozdílu ve výkonnostech. Věda a technika související se sportem se také zdokonalily. Proto je sportovec nucen podstupovat dlouhodobé přípravy na závod, a musí být tedy psychicky odolnější. Psychikou se rozumí specifická forma vědomí člověka. Jde o subjektivní odraz objektivní skutečnosti v našem vědomí. Tento proces je aplikován za pomocí činností mozku. Psychika jedince je tedy spojena s jeho činností. Psychická sportovní příprava by měla sportovce zdokonalit v oblastech, jako jsou např. biologická, motorická, psychická a sociální. Tyto oblasti jsou pak dále specifikovány dle sportovních specializací, úrovní či druhů sportů. Sportovec by měl zvládnout uplatnění svého talentu k danému vybranému sportu, měl by efektivně zvládnout trénink. Sportovec je veden k tomu, aby v závodním období podal co nejlepší výkon. Měl by se zajímat o kompenzační cvičení. Správný sportovec by neměl propadnout pouze sportu; je třeba, aby dbal o své širší vzdělání. Sportovně orientovaný člověk by měl uplatňovat celkově správnou životní strategii (Macák, Hošek, 1989).
1.2.4. Aktivní životní styl
Aktivní životní styl je svým způsobem spojen s pohybovou aktivitou. Životní styl lze chápat jako spojení mezi prostředím a jedincem. Jedinec tedy ovlivňuje okolí a to zpětně ovlivňuje jedince zpětnou vazbou. Důvodem, proč lidé pěstují zdravý životní styl, je jejich vlastní odpovědnost vůči sobě samotným. Jedinec zodpovídá za svůj aktuální stav, a tím tedy ovlivňuje i své zdraví. Svými kladnými činy tudíž zvyšuje i svou úroveň tělesné zdatnosti.
Lidé těmito činy ovlivňují i svůj životní styl. Abychom realizovali každodenní pohybovou činnost, měli bychom se řídit některými předpoklady. Rozhodně bychom měli znát svůj aktuální zdravotní stav a zajímat se o něj. Již z dřívějších věkových období bychom měli mít jakoukoli zkušenost s pohybovou aktivitou. Dalším důležitým předpokladem je, abychom měli prostor, kde danou pohybovou aktivitu vykonávat. Dále bychom měli aktivity, které provozujeme, dobře znát a mít k nim kladný přístup. Jsou pro nás totiž lépe proveditelné, když je nevykonáváme z povinnosti, nebo dokonce s odporem (Bunc, 2008).
Volnočasové pohybové aktivity jsou všeobecně známé a uznávané jako přínos pro zdraví a jejich zanedbávání často vede ke zvýšení rizik spojených s ischemickou chorobou
17
srdeční, obezity a dalších dnes bohužel hodně rozšířených ostatních zdravotních problémů.
Zvýšení fyzické aktivity je klíčovým prvkem strategie na podporu zdraví v mnoha zemích a institucí jako je WHO. Průzkumy z jednotlivých zemí ukazují, že prevence dostatečnou fyzickou aktivitou je poměrně vysoká u dětí a dospívajících, ale je podstatně nižší u dospělých (Haase a kol., 2004).
Pod pojmem zdravý životní styl si každý představí něco jiného. Můžeme jej chápat i jako takový způsob života, kde má své místo i jakákoliv přiměřená pohybová aktivita.
Pohybová aktivita není pouze biologická, respektuje také správnou funkci organismu.
V dnešní době sice narůstá množství volného času, avšak ten není příliš využíván k pohybovým aktivitám. Jejich frekvence a intenzita zaznamenává v současnosti spíše klesající trend. Lidé trpí hypokinezí, nejsou tolik odolní, jak by měli být, a proto propadají vinou své nečinnosti depresím a nejrůznějším druhům onemocnění (Flemr a kol, 2009).
Živočišné organismy si nejrůznějším pohybem připravují optimální podmínky pro přežití, jako je třeba opatřování si potravy, budování úkrytu před nebezpečnými faktory, či snad vyhledávání bezpečí pro pouhý akt páření. Pohyb je ve fylogenezi jedním z prioritních úkonů pro vývoj všech organismů. Všechny soustavy jsou pohybem dále ovlivňovány a zdokonalovány. Pohybem jsou zlepšovány i smyslové schopnosti. Co se týče vývoje lidské bytosti, její pojetí pohybu se rozvinulo až na úroveň sportovní nebo umělecké činnosti.
Člověk, jako všichni ostatní živí jedinci, byl, je a bude stvořen k pohybu a aktivitě. I když si myslíme, že nic neděláme, probíhají v našem organismu nejrůznější životní funkce, bez kterých se neobejdeme, abychom přežili. Jako příklad můžeme uvést dýchání, cirkulaci krve nebo srdeční stahy. Naší činností jsou ovlivňovány i ty nejmenší buňky, jako jsou např.
spermie či krvinky. Po celou dobu lidské existence jsme nuceni se přemisťovat v prostoru.
V dnešní době máme ovšem na výběr, jestli se přemístíme s vynaložením vlastních sil, anebo se přizpůsobíme jakékoliv technologii a využijeme ji k vlastním potřebám. Při aktivním pohybu je lidská bytost nucena vynaložit vlastní sílu a činorodost. Při pasivním způsobu pohybu využije lidský jedinec k přemístění jiné, vnější prostředky, jako je například zvíře, které svalovou aktivitu za něj vykoná, či nějaký technologický předmět, jenž získává svůj zdroj energie jiným způsobem. Člověk při pasivním pohybu nevynaloží tolik práce, a podléhá tedy opět hypokinezi (Machová a kol., 2009).
18 Zdraví
Pod pojmem zdraví si můžeme představit přechodný stav celkové tělesné, psychické, sociální a duchovní pohody. Do jisté míry je východiskem určité úrovně dnešního každodenního života každého člověka. Mezi hlavní zdroje zdraví se řadí například genetické předpoklady či lékařská péče, ale velký vliv nese také prostředí a hlavně náš životní styl, který je největším determinantem kvality života. Charakter životního stylu lze naší činností poměrně snadno ovlivnit, záleží na každém člověku, jakým směrem (Sigmund, Sigmundová, 2011). Doktor Daněk říká, že zdraví lze rozdělit do dvou složek. První složkou je tzv.
„negativní“ zdraví, které si většinou lidé spojují se stavem, kdy netrpí člověk žádnou nemocí.
V tomto stavu bez příznaků nemoci je člověk schopen jakékoliv činnosti. Negativní zdraví však ještě neznamená, že je člověk schopen odolat vlivům z okolí, kterým je vystaven v každodenním životě. Příkladem toho může být situace, kdy je člověk s negativním zdravím vystaven chvilkové nepřízni počasí, která má vzápětí za následek vznik různých potíží, jako je zánět nosohltanu, nachlazení a jiné. Druhou složkou je tzv. „pozitivní“ zdraví, kdy je člověk schopen odolávat nepříznivým náporům z okolí beze změn na svém organismu. Tuto formu zdraví lze vhodnou činností vytvářet a utužovat. Velkým pomocníkem pozitivního zdraví je pohybová aktivita v jakýchkoliv formách. Cílem zdravé pohybové aktivity je, aby člověk dokázal reagovat na životní nápory, a to převážně vlastním úsilím (Daněk, 1983).
Životní styl
Autoři Sigmund a Sigmundová popisují životní styl jako reprezentanta způsobu života každého jednotlivce či skupiny v určitém místě a čase. Lze jej charakterizovat jako každodenní chování jedince či skupiny, kde jsou obsaženy výrazné projevy hodnot orientace, zájmů, postojů či potřeb pro využívání a ovlivňování materiálních i sociálních životních podmínek a prostředí našeho života. Je podstatným ukazatelem formy výběru využívaného zboží a služeb a především metody využívání volného času (Sigmund, Sigmundová, 2011).
Narušení životního stylu je poměrně jednoduché. Velkou roli hraje přístup každého jedince ke stylu jeho života. Velmi snadno se vyskytují chyby ve stravování, negativní vlivy sedavého způsobu života nebo nadměrné využívání motorových dopravních prostředků. Na zdravý životní styl má vliv mnoho dalších aspektů, jako je nadměrná konzumace alkoholu, příliš stresové situace, nevhodné stravování nebo kouření (Kubálková, 1999).
19 1.2.5. Doporučení pohybových aktivit
Jakákoli PA, i ta s nejnižší intenzitou a nízkým objemem, vede k důležitým adaptacím v lidském těle a obzvláště ve fyziologických adaptacích. Počátkem 20. století se PA stala fenoménem, obzvláště ze zdravotního hlediska. Nejčastěji se jedná o prevenci proti chorobám, které se začaly objevovat právě v tomto století; jde zejména o ischemickou chorobu srdeční. Nedostatečná PA se od tohoto století považuje za stejný rizikový faktor jako je např. kouření, dyslipidemie nebo hypertenze. Důležitým faktorem PA je redukce sedavého zaměstnání. Pokud chceme získat všechny zdravotní benefity, nedoporučuje se ale ani nadměrné intenzita PA. Nejčastěji uváděnou hodnotou PA je 30 minut denně. Pohyb by měl být prováděn nízkou intenzitou. Pokud do své PA nízké intenzity vložíme jednu jednotku s intenzitou vyšší, získáme ještě více zdravotních benefitů. Další možností, jak udržet nebo zlepšit své zdraví, je konat 5 dní v týdnu 30 min aerobní aktivity nízké až střední intenzity.
Další možností je vykonávat 3x týdně 20 min aerobních činností vyšší intenzity. Doporučuje se k těmto zátěžím provádět 2x v týdnu 10 cviků na posílení těla. Mírnou intenzitu chápeme jako aktivitu, při které se jedinec lehce zapotí a zvedne se mu srdeční frekvence. Při této intenzitě by však neměl mít problém s konverzací s ostatními lidmi. Jedná se spíše o rychlejší chůzi nebo naopak pomalejší běh. Je jedno, jestli bude PA vykonávaná ráno či večer, důležité je, aby si na ni jedinec udělal pravidelně čas a realizoval ji kdykoli během dne. Dalším důležitým faktorem je omezení kalorického příjmu potravy. Pokud příjem převyšuje výdej, nemusí docházet k úbytku tělesné hmotnosti. Měl by být kladen důraz na rozsah kloubního pohybu (Hendl, Dobrý, 2011).
Pro udržení tělesné hmotnosti se doporučuje 60 minut pohybu střední intenzity denně.
Jako prevence proti zvýšení hmotnosti se doporučuje 60 – 90 minut aktivit střední intenzity.
Aktivity, které lze vykonávat středně intenzivně, jsou např. jízda na kole, rychlejší chůze, aktivní hra s dětmi, práce na zahrádce nebo třeba hrabání listí. Skupinu obyvatel s nízkou pohybovou aktivitou lze oslovit i večerními procházkami se psem anebo alespoň chůzí pěšky do práce (Marcus, Forsyth, 2010).
1.3. Možnosti pohybových aktivit na Technické univerzitě v Liberci
Spektrum možností sportovních a pohybových aktivit na Technické univerzitě v Liberci je velmi široké. Nabídka PA je realizována především pomocí Akademického sportovního centra a samotné Katedry tělesné výchovy. Ta nabízí studentům plnění předmětů pomocí tří
20
různých forem. V první řadě je to plnění pomocí semestrální výuky, kdy student navštěvuje každý týden aktivitu, kterou si začátkem semestru vybere z nabídky katedry. Další je možnost splnit vybranou aktivitu pomocí víkendových kurzů, sem patří například výuka softbalu, golfu, in-line, cyklokurz a jiné. Třetí možnost je účast na některém z kurzů pořádaných katedrou. Zde jsou k dispozici zajímavé a atraktivní činnosti, které jsou mnohdy organizovány za hranicemi České republiky. Patří sem kurzy vysokohorské turistiky, vodácký kurz, skialpový kurz, kurz jachtingu a jiné aktivity. Akademické sportovní centrum nabízí řadu oblastí PA. Jsou zde nabízeny činnosti s instruktorem i bez něj. Mezi aktivity s instruktorem patří aerobik, Lady Dance, Step Aerobik, zumba, bosu, pilates, yoga, indoorcycling, hodiny společenských tanců nebo horolezectví. Mezi individuální PA patří návštěva posilovny, sauny, horolezecké stěny, tenisových kurtů, fotbalového hřiště, lanového centra, minigolfu či návštěva městského bazénu. Po domluvě je zde také možnost pořádání skupinových her jako je fotbal, beach volejbal, tenis, badminton, basketbal, volejbal, florbal či futsal. Kromě těchto každodenních aktivit, je na TUL díky Akademickému sportovnímu centru realizována Harcovská liga, sem spadá fotbalová liga, florbalová liga, basketbalová liga a volejbalová liga. Tyto ligy startují začátkem každého akademického roku v zimním semestru a končí v letním semestru téhož akademického roku. Na začátku je nutná registrace týmu a zaplacení poplatku. Následně je rozpracován přehled zápasů, které se uskuteční v průběhu roku. Na konci jsou vyhlášeny vítězné týmy z každé Harcovské ligy. Kromě Harcovských lig jsou organizovány Noční harcovské turnaje, které jsou realizovány ve stejných sportech jako Harcovské ligy, s tím rozdílem, že jsou vítězové známi už po několika hodinách zápasů. Jak již bylo řečeno na začátku, nabídka sportovních a pohybových aktivit na TUL je široká a každý student si může vybrat dle svého uvážení, které PA se bude během svých studií věnovat (ASC TUL, 2013).
21
2 CÍLE PRÁCE
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit míru provozování a zájmu o sportovní a pohybové aktivity u studentů vybraných fakult Technické univerzity v Liberci.
Dle stanovení cíle, jsem stanovil dílčí úkoly:
- Studium odborné literatury - Zpracování dotazníků
- Vyhodnocení výsledků dotazníků - Porovnání výsledků
- Formulace výsledných dat - Vyvození závěru
22
3 METODIKA PRÁCE
3.1. Charakteristika souboru
Výzkumu se zúčastnilo celkem 444 studentů, kteří v akademickém roce 2012/2013 nastoupili do prvního ročníku studia na Technické univerzitě v Liberci. Jedná se o studenty pěti fakult: strojní, přírodovědně-humanitní a pedagogické, ekonomické, textilní a fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Věk studentů se pohybuje v rozmezí mezi 19 až 26 roky. Výzkum dotazníkovou formou probíhal v zimním semestru v roce 2012.
3.2. Charakteristika metody
Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Byl použit částečně standardizovaný dotazník nazvaný: Dotazník ke sportovním a pohybovým aktivitám na TU v Liberci. Byl vytvořen pro projekt týkající se inovace nabídky sportovních a pohybových aktivit pro studenty TUL. Dotazník byl anonymní a čítal 6 otázek. Jedna otázka (číslo 2) byla otevřená, zde student vyplnil maximálně 3 sportovní aktivity, které provádí během roku.
Zbylých 5 otázek bylo uzavřených, kde měl každý student možnost výběru z jedné, nebo až tří odpovědí.
3.3. Způsob zpracování výsledků
Vyplněné dotazníky byly zpracovány po jednotlivých fakultách, výsledky byly zapsány do tabulek a následně byly vygenerovány grafy, znázorňující zájem studentů o sportovní a pohybové aktivity. Data byla zpracovávána pomocí tabulkového procesoru MS Excel 2010.
Pomocí toho programu byly poté i vytvořeny všechny grafy. Bakalářská práce byla vypracována v programu MS Word 2010.
23
4 VÝSLEDKY A DISKUSE
4.1 Fakulta strojní (FS)
Na dotazníkový výzkum odpovědělo 219 studentů prvních ročníků, kteří v akademickém roce 2012/2013 nastupovali ke studiu na Fakultu strojní Technické univerzity v Liberci. Věková rozmanitost se pohybovala od 19 do 26 let.
Týdenní provozování PA
Graf 1: Četnost provozování týdenní PA u studentů FS. (otázka č. 1)
Jak lze z grafu číslo 1 vyčíst, největší zastoupení má první sloupec, který znázorňuje nulovou pohybovou aktivitu během týdne. Tuto odpověď zvolilo 96 studentů, to odpovídá 44%. Druhé největší zastoupení, tedy 52 studentů (24 %), má kupodivu kategorie, která znázorňuje PA provozované třikrát a vícekrát během týdne. Další dvě hodnoty jsou takřka vyrovnané, přesto 36 studentů (17 %) zvolilo provozování PA během týdne celkem dvakrát a 33 studentů (15 %) provádí PA jedenkrát.
Sporty ve volném čase
Graf 2: Zastoupení sportů ve volném čase u studentů FS. (otázka č. 2) 96
33 36 52
0x 1x 2x 3x-
Počet studentů
71
29 25 35
53 60
24
11 12 16
72 Počet studentů
24
Na druhou otázku týkající se výběru sportů ve volném čase studenti uvedli velkou škálu sportů. V grafu číslo 2 je v deseti sloupcích znázorněno zastoupení deseti nejčastěji se opakujících sportů. Největší oblibu má u studentů fotbal. Tomuto sportu se věnuje 71 studentů, to je 17 % všech respondentů. Druhým nejčastějším provozovaným sportem či sportovní činností je cyklistika, kterou se zabývá 60 studentů, to odpovídá 15 % z celkového zastoupení. Třetí nejoblíbenější volnočasovou aktivitou je návštěva fitcenter a posiloven. Tuto možnost zvolilo 53 studentů, to je 13 %. V posledním sloupci označeném jako ostatní, je zachycen počet studentů, kteří uvedli sporty, jež se tolik nevyskytují, a tudíž pro ně nebyl v grafu vytvořen zvláštní sloupec. Mezi ně patří: horolezectví, turistika, golf, snowboarding, nohejbal, lukostřelba a jiné.
Význam PA pro studenty
Graf 3: Význam PA pro studenty FS. (otázka č. 3)
Z vyobrazeného grafu lze konstatovat, že hlavním faktorem, který má na studenty vliv, je zdravotní význam PA. Tuto možnost zvolilo 148 studentů (29 %). Na druhém místě stojí u studentů zábavný charakter PA. Tuto odpověď zvolilo 145 studentů (28 %). Třetím nejvíce voleným faktorem je společenský význam PA. Tuto možnost zvolilo 93 studentů (18 %).
148
19
145
49
93
56
6 0
Zdravotní Vzdělávací Zábavný Estetický Společenský Soutěžní Žádný Jiný Počet studentů
25 Faktory ovlivňující PA
Graf 4: Faktory ovlivňující PA studentů FS. (otázka č. 4)
Otázka, která se zabývá faktorem ovlivňujícím PA, byla nejvíce zodpovídaná možností nedostatek času. Tento faktor zvolilo 185 studentů, tj. skoro polovina studentů. Druhým nejvíce zastoupeným faktorem je finanční nedostupnost PA. Tuto možnost zvolilo 72 studentů (19 %). Třetí nejčastější volbou je faktor nazvaný jako nedostatek informací o dané PA. Tyto faktory PA zvolilo 51 studentů (14 %).
Forma výuky
Graf 5: Forma výuky PA u studentů FS. (otázka č. 5)
Z grafu formy výuky, lze vyčíst, že nejvíce studentů volí semestrální výuku. Tuto možnost zvolilo 135 studentů, to odpovídá 67 % ze všech odpovědí. Kurzovou formu výuky zvolilo 41 dotázaných, tj. 20 %. A poslední skupinu tvoří studenti, kteří dávají přednost víkendové formě výuky. Těchto studentů je 25 (13 %).
185
72
18 20 16 14
51
0 Časové Finanční Zdravotní Dostupnost
sportovišť
Minulé zkušenosti
Atraktivita Nedostatek informací
Jiné Počet studentů
135
25 41
Semestrální výuka
Víkendová výuka Kurzová výuka Počet studentů
26 Semestrální výuka – individuální sporty
Graf 6: Oblíbenost individuálních sportů v semestrální výuce u studentů FS. (otázka č. 6)
Z grafu lze vyčíst, že největší oblíbenost má PA ve formě plavání. Tuto možnost zvolilo 34 studentů (16 %). Další individuální sporty jsou ve vyrovnaných hodnotách. Je to tenis, který si oblíbilo 26 studentů (12 %), stolní preferovaný 24 studenty (12 %) a dále cyklistika, oblíbená 23 studenty (11 %) a sportovní horolezectví oblíbené 23 studenty (11 % dotazovaných).
Semestrální výuka – týmové sporty
Graf 7: Oblíbenost týmových sportů v semestrální výuce u studentů FS. (otázka č. 7)
V této kategorii, má u studentů největší oblíbenost fotbal (futsal), tento týmový sport zvolilo 52 studentů (31 %). Druhým nejoblíbenějším sportem je florbal, ten zvolilo 51
9 6
14 23
11 6
34 20
5 23
8
24 26
0 Počet studentů
18
51 52
6 7
0 5 1 4 2
19 0 Počet studentů
27
studentů (31%). Dalšími nejčastějšími sporty jsou volejbal s oblíbeností u 19 studentů (12 %) a basketbal s preferovaný 18 studenty (12 %). Ostatní sporty jsou zastoupeny velmi málo. Je možné, že příčinou je nedostatek informací o těchto sportech anebo nemožnost jejich provozování.
Semestrální výuka – kondiční sporty
Graf 8: Oblíbenost kondiční PA v semestrální výuce u studentů FS. (otázka č. 8)
Z výsledku je již na první pohled vidět, že největší zastoupení má možnost posilování, fitness. Tuto položku zvolila drtivá většina studentů, kteří na tu to otázku odpověděli.
Konkrétně je to 65 studentů, což odpovídá hodnotě 63 %. Druhým v pořadí je kondiční plavání se zastoupením u 13 studentů (13 %).
0 5 0 0 1 8 13
65
1 2 6
0 1
Počet studentů
28 Kurzovní a víkendová výuka
Graf 9: Oblíbené PA v kurzovní a víkendové výuce u studentů FS. (otázka č. 9)
Z grafu lze vyčíst, že největší zastoupení v této kategorii mají zimní sporty. Převážná většina studentů zvolila sjezdové lyžování a snowboarding. Lyžování zvolilo 58 studentů, tedy 25 % a snowboarding uvedlo 37 studentů (16 %). Další nejpočetněji volená PA byl golf, který zvolilo 24 studentů (10 %).
Celkové zhodnocení sportovní a PA u studentů FS
Z výše uvedených výsledků lze soudit, že převážná většina studentů Strojní fakulty Technické univerzity v Liberci se sportovní a PA aktivitě věnuje alespoň jednou týdně.
Většina z nich dokonce třikrát a vícekrát. Druhá polovina studentů se PA nevěnuje takřka vůbec. Mezi nejvíce vyhledávané sportovní a PA patří fotbal, cyklistika a navštěvování posiloven. Největší význam mají pro studenty zdravotní, zábavné a společenské aspekty sportovních a pohybových aktivit. Ostatní významy nejsou pro studenty tak atraktivní.
Faktory, na které kladou studenti velký zřetel při výběru a realizaci sportovních a PA, jsou v první řadě časové. Ty jsou u převážné většiny studentů na prvním místě. Velký vliv má také finanční situace při realizaci PA a nakonec nedostatek informací o dané PA ze strany realizátora. Naprostá většina studentů volí semestrální plnění sportovních aktivit a PA.
Vysvětlením může být oblíbenost zařazení dané aktivity do individuálního rozvrhu každého studenta, a tak mnozí dají přednost této formě před víkendovým plněním či kurzovou výukou.
Četnost volených předmětů studenty je rozmanitá a téměř vyrovnaná, ale nejvíce oblíbenou individuální aktivitou je plavání. Mezi vyhledávanými týmovými sporty vede vyrovnaně
17 15 24
3 9 12 9
58
5 37
14 15 13
0 Počet studentů
29
florbal a fotbal nebo jeho halová podoba futsal. Drtivá většina studentů si zvolila jako kondiční aktivity posilování a fitness, tuto možnost uvedla více než polovina studentů.
V kurzové a víkendové výuce jsou nejvíce vyhledávány zimní sporty, a to převážně sjezdové lyžování.
PA studentů Strojní fakulty na TUL lze rozdělit na dvě takřka vyrovnané skupiny. První neprovozuje PA vůbec a druhá naopak ve velké míře.
4.2 Fakulta textilní (FT)
Výzkumu se zúčastnilo celkem 33 studentů, kteří nastupovali do prvního ročníku Textilní fakulty na Technické univerzitě v Liberci. Věková rozmanitost byla 19 až 24 let.
Týdenní provozování PA
Graf 10: Četnost provozování týdenní PA u studentů FT. (otázka č. 1)
Z výsledného grafu je viditelné, že i v malém počtu se zde vyskytuje skupinka studentů, kteří neprovozují žádnou PA během týdne. Tuto odpověď zvolilo 11 studentů (34 % ze všech dotazovaných). Ostatní studenti (celkem 22) provozují PA alespoň jednou týdně, 10 z nich dokonce třikrát a vícekrát.
11
4 8 10
0x 1x 2x 3x-
Počet studentů
30 Sporty ve volném čase
Graf 11: Zastoupení sportů ve volném čase u studentů FT. (otázka č. 2)
NA tomto grafu je zřetelné zastoupení oblíbenosti jednotlivých sportů, jak je studenti uváděli při vyplňování dotazníků. Největší zastoupení nese sloupec ostatní, kam se zařadily sporty, které se v dotaznících nevyskytovaly tak často, aby pro ně mohla být vytvořena samostatná kategorie. Na tuto možnost odpovědělo 17 studentů (27 %). Do této kategorie spadají sporty, jako je lyžování, gymnastika, basketbal, lukostřelba, hokej, jóga, tenis a další.
Prvním nejpočetnějším sportem z pohledu nejčastějších odpovědí je fotbal. Tuto odpověď uvedlo 10 studentů (16 %). Druhou nejčastější odpovědí byla posilovna a cyklistika, tuto odpověď uvedlo 7 studentů (11 %). Ostatní sporty pěstované studenty se pohybují v takřka vyrovnaném stavu.
Význam PA pro studenty
Graf 12: Význam PA pro studenty FT. (otázka č. 3)
Hlavním faktorem ovlivňujícím realizaci PA u studentů je rozhodně snaha udržet dobrý zdravotní stav. Tuto možnost zvolilo hned 28 studentů a to odpovídá 35 %. Druhým spatřovaným významem PA jsou zábavné faktory, tuto odpověď uvedlo 18 studentů (23 %).
10
6 5 6 7
4
7
17
FOTBAL BĚH PLAVÁNÍ FLORBAL POSILOVNA VOLEJBAL CYKLISTIKA OSTATNÍ Počet studentů
28
3
18
9
14
7
0 0
Zdravotní Vzdělávací Zábavný Estetický Společenský Soutěžní Žádný Jiný Počet studentů
31
Posledním nejvíce zastoupeným faktorem je společenské vyžití, tuto možnost zvolilo 14 studentů (18 %).
Faktory ovlivňující PA
Graf 13: Faktory ovlivňující PA studentů FT. (otázka č. 4)
Nejvýznamnějším faktorem, který hraje roli při realizaci PA u studentů textilní fakulty a je z grafu viditelný na první pohled, je faktor časový. Tuto možnost zvolilo 19 studentů, což odpovídá 37 % všech odpovědí. Druhou nejčastější odpovědí byla dostupnost sportovišť. Tuto odpověď zvolilo 8 studentů (15 %). Minulé zkušenosti jsou třetím nejčastějším uváděným faktorem. Takto odpovědělo 7 studentů (14 %).
Forma výuky
Graf 14: Forma výuky PA u studentů FT. (otázka č. 5)
Studenti, kteří odpověděli na tuto otázku, zvolili jako nejčastější odpověď semestrální výuku. Tuto možnost zvolilo 18 studentů, to odpovídá 67 % ze všech odpovědí. Víkendová výuka a kurzová výuka byly zvoleny 5 (17 %) a 4 studenty (14 %). Z grafu logicky vyplývá, že někteří studenti tuto otázku nezodpověděli.
19
4 5
8 7
4 4
0 Časové Finanční Zdravotní Dostupnost
sportovišť
Minulé zkušenosti
Atraktivita Nedostatek informací
Jiné Počet studentů
18
5 4
Semestrální výuka
Víkendová výuka Kurzová výuka Počet studentů
32 Semestrální výuka – individuální sporty
Graf 15: Oblíbenost individuálních sportů v semestrální výuce u studentů FT. (otázka č. 6) Z grafu je patrné, že ačkoli jsou studenti zastoupeni v malém počtu, jsou jejich zájmy vcelku pestré. Nicméně je vidět, že největší zájem je o tenis, který zvolilo 6 studentů (20 %).
Na druhém místě je plavání a sebeobrana, tyto odpovědi zvolilo 5 studentů (16 %). Na třetím místě v oblíbenosti je cyklistika, kde tuto odpověď zvolili 4 studenti (13 %).
Semestrální výuka – týmové sporty
Graf 16: Oblíbenost týmových sportů v semestrální výuce u studentů FT. (otázka č. 7)
V této tabulce je vidět, že mezi týmovými sporty vede florbal s počtem 10 hlasujících studentů (33 %) a fotbal (futsal) s počtem 9 hlasujících studentů (30 %). Dalším je volejbal,
3
1 1
4
1 0
5 5
1 1 1 2
6
0 Počet studentů
2
10 9
2
0 0 1
0 0 0
6
0 Počet studentů
33
který zvolilo 6 studentů (20 %). Podle ostatních výsledků, které jsou nulové, bychom mohli spekulovat, jestli je to jejich neoblíbeností anebo spíše neznalostí těchto sportů.
Semestrální výuka – kondiční sporty
Graf 17: Oblíbenost kondičních PA v semestrální výuce u studentů FT. (otázka č. 8)
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že nejvyhledávanější PA je návštěva posiloven a fitness center. Tuto odpověď zvolilo 12 studentů, to je 55 % všech odpovědí. Ostatní kondiční sporty mají jen několik málo příznivců a některé nebyly zvoleny vůbec.
Kurzovní a víkendová výuka
Graf 18: Oblíbenost PA v kurzovní a víkendové výuce u studentů FT. (otázka č. 9) 0
3
0 1 2 2
0 12
1 0 0 0 1 0
Počet studentů
2
5 5
2 4
1 1
4
1 6
1 2
3
0 Počet studentů
34
Z grafu je patrné, že zastoupení oborů kurzovní a víkendové výuky je rozmanité. Mezi nejvyhledávanější PA patří snowboarding, tuto možnost si zvolilo 6 studentů (16 %). Další je v oblíbenosti nejvíce zastoupena cykloturistika a golf, obojí zvolilo 5 studentů (13 %). Třetí nejvíce oblíbenou PA je jachting a sjezdové lyžování. Tuto PA zvolili 4 studenti (11 %).
Celkové zhodnocení sportovní a PA u studentů FT
Ač je Textilní fakulta na Technické univerzitě v Liberci zastoupena v celkem malém počtu, a to 33 studentů, kteří se hlásí do prvního ročníku studia, je jejich PA je rozmanitá.
Studenty této fakulty lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří ti, kteří se sportovní a PA aktivitě nevěnují vůbec. Tato skupina činí 1/3 všech studentů. Druhá skupina, tedy 2/3
dotázaných, sportovní a PA provozuje, někteří méně, druzí zase více. Mezi volenými sporty se objevují tradiční a klasické sporty, ale několik studentů uvedlo i sporty netradiční, které nejsou tak rozšířené, například lukostřelba. Zdravotní význam sportování hraje pro studenty velkou roli, a proto jsou PA tak vyhledávané. Na druhém místě přitažlivosti PA je jejich zábavný a společenský faktor. U studentů Textilní fakulty je při provozování sportovních či pohybových aktivit časový faktor na prvním místě. Dalším významným faktorem je dostupnost sportovišť a následně zdravotní tendence. Jako forma plnění PA se u studentů upřednostňuje semestrální výuka. Nejoblíbenějším sportem je u studentů tenis, plavání, sebeobrana a cyklistika. Vyskytují se zde i jiné sporty, ale nejsou mezi studenty tak rozšířené.
Mezi týmovými sporty je nejvíce oblíbený fotbal, florbal a volejbal. Mezi vyhledávanými kondičními aktivitami vede jednoznačně návštěva posiloven a fitness center. V kurzové a víkendové formě výuky je nejvíce oblíben snowboarding a poté golf a cyklistika. Je zde zájem i o netradiční PA, jakou je například jachting.
4.3 Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická (FP)
Výzkumu se zúčastnilo celkem 24 studentů, kteří v akademickém roce 2012/2013 nastupovali do prvního ročníku na Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou na Technické univerzitě v Liberci. Věková rozmanitost byla 19 až 24 let.
35 Týdenní provozování PA
Graf 19: Četnost provozování týdenní PA u studentů FP. (otázka č. 1)
Z grafu je patrné, že téměř polovina studentů se nevěnuje sportovní a PA vůbec.
Celkem to je 11 studentů, což odpovídá 46 % ze všech odpovídajících. Šest studentů zvolilo variantu, že se věnují PA dvakrát týdně, to odpovídá 25 %, a pět studentů uvedlo, že se PA věnují třikrát, či dokonce vícekrát během týdne.
Sporty ve volném čase
Graf 20: Zastoupení sportů ve volném čase u studentů FP. (otázka č. 2)
Studenti mají největší zájem o cyklistiku, tuto možnost zvolilo 9 studentů (17 %).
Druhou skupinu tvoří příznivci plavání, těch je celkem 8 (15 %). Nicméně největší skupinu tvoří položka ostatní, kde jsou zahrnuty sporty, které se tolikrát neopakovaly, aby byly uvedeny jako samostatná položka. Tuto kategorii zvolilo 15 studentů (29 %) a řadí se sem sporty jako je lyžování, florbal, nohejbal, chůze nebo šerm. I při malém počtu studentů je vidět, že volnočasové sporty jsou provozovány v pestrém složení.
11
2 6 5
0x 1x 2x 3x-
Počet studentů
6
3
8
2 3
9
6
15
BĚH TENIS PLAVÁNÍ VOLEBAL POSILOVNA CYKLISTIKA HORO OSTATNÍ Řady1
36 Význam PA pro studenty
Graf 21: Význam PA pro studenty FP. (otázka č. 3)
Z grafu je patrné, že hlavní význam PA pro studenty FP má zdravotní aspekt. Tuto možnost zvolilo 18 studentů z celku, je to 33 %. Druhým nejčastější důraz kladou respondenti na zábavnost, takto odpovídalo 12 studentů (22 %). Třetím nejvíce zastoupeným je společenský aspekt PA, ten byl zvolen 10 studenty (8 %). Ostatní kategorie nejsou ve významné míře zastoupeny.
Faktory ovlivňující PA
Graf 22: Faktory ovlivňující PA studentů FP. (otázka č. 4)
Největší důraz se klade na časový faktor. Tuto odpověď uvedlo 15 studentů, to je 41 % z celkového počtu odpovídajících. Jako druhý faktor byla studenty zvolena atraktivita, tu uvedlo 8 studentů (22 %). Faktory na třetím místě jsou vyrovnané, je to faktor finanční a zdravotní; ty zvolilo 5 studentů (13 %).
18
2
12
3
10
7
2
0 Zdravotní Vzdělávací Zábavný Estetický Společenský Soutěžní Žádný Jiný
Počet studentů
15
5 5
1 1
8
2
0 Časové Finanční Zdravotní Dostupnost
sportovišť
Minulé zkušenosti
Atraktivita Nedostatek informací
Jiné Počet studentů
37 Forma výuky
Graf 23: Forma výuky PA u studentů FP. (otázka č. 5)
Jako forma výuky byla nejčastěji uváděna semestrální výuka. Tu uvedlo 18 studentů, to je 78 % ze všech odpovědí. Kurzovní výuku uvedli 4 studenti (18 %) a víkendovou výuku si zvolil pouze jeden student (4 %).
Semestrální výuka – individuální sporty
Graf 24: Oblíbenost individuálních sportů v semestrální výuce u studentů FP. (otázka č. 6) Z grafu je patrné, že největší zastoupení má stolní tenis, tento individuální sport si zvolilo 7 studentů (23 %). Druhým nejoblíbenějším individuálním sportem je cyklistika, ta byla zvolena pěti studenty (17 %). Jako třetí nejoblíbenější je u studentů badminton a plavání.
Tyto sporty si zvolili 4 studenti (13 %).
18
1 4
Semestrální výuka Víkendová výuka Kurzová výuka Počet studentů
1 4
0 5
1 0
4 3
0 1
2 7
2 0 Počet studentů
