Vliv ob anské vybavenosti Maloskalska na cestovní ruch

Vliv ob anské vybavenosti Maloskalska na cestovní ruch

Bakalá ská práce

Studijní program: B1301 – Geograie

Studijní obory: 7504R181 – Geograie se zam ením na vzd lávání (dvouoborové) 7507R036 – Anglický jazyk se zam ením na vzd lávání

Autor práce: Michala Ji enová Vedoucí práce: Mgr. Emil Drápela, Ph.D.

Liberec 2018

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vzta- huje zákon . 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL.

Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p í- pad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vyna- ložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.

Bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím mé bakalá ské práce a konzultantem.

Sou asn estn prohlašuji, že tišt ná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

POD KOVÁNÍ

Mé pod kování pat í Mgr. Emilu Drápelovi, Ph.D., za odborné vedení, trp livost a ochotu, se kterou ke mn v pr b hu zpracování bakalá ské práce p istupoval. Dále bych ráda pod kovala všem respondent m, kte í se zúčastnili mého dotazníkového šet ení.

ANOTACE

Tato bakalá ská práce je zam ena na občanskou vybavenost oblasti Maloskalska a její vliv na cestovní ruch. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá vymezením území, rešerší odborné literatury, metodikou a p edpoklady cestovního ruchu na Maloskalsku. Praktická část je tvo ena zpracováním vlastního terénního dotazníkového šet ení. Cílem této práce je zmapovat hlavní faktory ovliv ující občanskou vybavenost Maloskalska a zhodnocení, jak občanská vybavenost vybraného území ovliv uje počet turist .

K LÍČOVÁ SLOVů

Maloskalsko, občanská vybavenost, geografie cestovního ruchu, služby, turistický potenciál území

ANNOTATION

This bachelor thesis focuses on the civic amenities in Maloskalsko region and its influence on tourism. The thesis consists of theoretical and practical parts. The theoretical part deals with the definition of the area, literature review, methodology and preconditions of tourism in Maloskalsko region. The practical part consists of data processing which have been collected by own questionnaires survey. The aim of this thesis is to map main factors which influence civic amenities in Maloskalsko region and to assess how it influences the number of tourists.

KEY WORDS

Maloskalsko region, civic amenities, geography of tourism, services, touristic potential of an area

6

Obsah

SEZNAM OBRÁZK ... 8

SEZNAM TABULEK ... 8

SEZNůM GRůF ... 8

1 ÚVOD ů CÍLE ... 10

2 POPIS ů VYMEZENÍ ÚZEMÍ ... 12

3 REŠERŠE LITERůTURY ... 14

3.1 Cestovní ruch, geografie cestovního ruchu a turismu ... 14

3.1.1 Vývoj geografie cestovního ruchu ... 15

3.1.1.1 Vývoj cestovního ruchu v České republice ... 16

3.1.2 Člen ní cestovního ruchu ... 17

3.1.2.1 Formy cestovního ruchu ... 18

3.1.2.2 Druhy cestovního ruchu ... 18

4 METODIKA ... 20

5 LOKůLIZůČNÍ FůKTORY CESTOVNÍHO RUCHU ... 22

5.1 P írodní p edpoklady cestovního ruchu a rekreace ... 22

5.1.1 Geologie a geomorfologie ... 23

5.1.2 Hydrologie ... 25

5.2 Kulturn -historické p edpoklady cestovního ruchu a rekreace ... 26

5.2.1 Kulturn -historické památky ... 26

5.2.1.1 Skalní hrad Vranov – Pantheon ... 26

5.2.1.2 Hrad Frýdštejn ... 27

5.2.1.3 Boučk v statek ... 28

5.2.1.4 Rozhledna Kopanina ... 29

5.2.2 Kulturní za ízení a kulturní akce ... 29

5.2.2.1 Kultura na Malé Skále ... 30

5.2.2.2 Kultura na Frýdštejn ... 31

7

5.2.2.3 Kultura v Líšném ... 31

5.2.2.4 Kultura v Koberovech ... 32

5.2.2.5 Kultura v Rakousích ... 32

5.2.3 Sportovní akce ... 33

5.2.3.1 Rally Bohemia ... 33

5.2.3.2 Líšenské pochody ... 33

5.2.3.3 Koberovské šlápoty ... 34

5.2.3.4 3x kolem Kalicha ... 34

6 REůLIZůČNÍ FůKTORY CESTOVNÍHO RUCHU ... 35

6.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost ve ejné dopravy ... 35

6.2 Občanská vybavenost a služby ... 36

6.2.1 Ubytovací za ízení ... 39

6.3 Hlavní akté i podílející se na rozvoji ... 41

6.3.1 Hlavní akté i – Malá Skála ... 42

6.3.2 Hlavní akté i – Frýdštejn ... 43

6.3.3 Hlavní akté i – Líšný ... 44

6.3.4 Hlavní akté i – Koberovy ... 44

6.3.5 Hlavní akté i – Rakousy ... 45

7 DOTůZNÍKOVÉ ŠET ENÍ ... 46

7.1 Výsledky dotazníkového šet ení u rezident Malé Skály ... 46

7.2 Výsledky dotazníkového šet ení u turist Maloskalska ... 49

8 ZÁV R ... 55

SEZNůM POUŽITÉ LITERůTURY ... 57

SEZNůM P ÍLOH ... 60

P ÍLOHY ... 61

8

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Vymezení území ... 13

Obr. 2: Meandr eky Jizery ... 24

Obr. 3: Hrad Vranov – Pantheon ... 27

Obr. 4: Hrad Frýdštejn ... 28

Obr. 5: Boučk v statek ... 28

Obr. 6: Rozhledna Kopanina ... 29

Obr. 7:Letní divadlo La Skala ... 30

Obr. Ř: Program Maloskalské noci ... 30

Obr. ř: Rozsv cení stromečku 2017 ... 31

Obr. 10: Babí hop 201Ř ... 32

Obr. 11: Masopustní pr vod 201Ř ... 33

SEZNAM TABULEK

Tab. 2: Vlakové spoje na Malou Skálu pro rok 2018 ... 36

Tab. 3: Občanská vybavenost pro rezidenty pro rok 2017 ... 37

Tab. 4: Občanská vybavenost pro turisty pro rok 2017 ... 37

Tab. 5: Ubytovací za ízení na Malé Skále v letech 2000–2008 ... 39

Tab. 6:Ubytovací za ízení na Malé Skále v letech 2009–2016 ... 39

Tab. 7: Ubytovací za ízení ve Frýdštejn v letech 2000–2008 ... 40

Tab. Ř: Ubytovací za ízení ve Frýdštejn v letech 2009–2016 ... 40

Tab. ř: Detailn jší informace o ubytovacích za ízeních ve Frýdštejn v letech 2012–2016 ... 41

SEZNAM GRAFŮ

Graf 2: Čeho je v obci nadbytek? ... 47

Graf 3: Jak dlouho zde žijete? ... 47

Graf 4: Jak jste spokojeni s místem bydlišt ? ... 48

Graf 5: Jak často jezdíte na Malou Skálu? ... 49

Graf 6: Byli jste zde ubytováni? ... 49

Graf 7: Na jak dlouho jste byli ubytováni? ... 50

9

Graf Ř: Kde jste byli ubytováni? ... 50

Graf ř: Chyb lo vám b hem návšt vy n co? ... 51

Graf 10: Co jste b hem svého pobytu navštívili? ... 51

Graf 11: Co vás na Maloskalsku nejvíce oslovilo? ... 52

Graf 12: Byli jste spokojeni se službami? ... 53

Graf 13: Jaká byla vaše celková spokojenost b hem návšt vy? ... 53

10

1 ÚVOD A CÍLE

Cestovní ruch pat í v České republice v posledních letech k nejvýznamn jším trend m v ekonomickém odv tví. Turismus značným zp sobem ovliv uje atraktivitu daného území i jeho občanskou vybavenost, která se snaží turist m co nejvíce zp íjemnit jejich pobyt ve vybrané lokalit .

Zkoumaným územím této bakalá ské práce je oblast Maloskalska, která se nachází v Českém ráji, jenž pat í k jedn m z nejnavšt vovan jších lokalit z celé České republiky.

Tuto oblast jsem si vybrala nejenom z hlediska její výjimečnosti, pro kterou bylo Maloskalsko vyhlášeno p írodním parkem, ale i proto, že jsem v „srdci“ Maloskalska, v obci Malá Skála, vyr stala. Díky tomu mohu z vlastních zkušeností zhodnotit, jak se za poslední roky v této oblasti turismus vyvíjel a také jaký m l vliv na občanskou vybavenost. Pamatuji si, jak se ped patnácti lety jednalo o vesnici, která byla navšt vována pouze horolezci a turisty, a to velice z ídka. Jediným lákadlem pro Malou Skálu bylo po ádání festivalu Benátská noc, který na jeden červencový víkend prom nil nijak významnou obec v centrum milovník rockové hudby. Nyní se to v oblasti Maloskalska v období letních prázdnin turisty jenom hemží a dominantní funkcí obce Malá Skála je funkce rekreační.

Proto, aby se cestovní ruch na venkov rozvíjel, by m la daná obec spl ovat t i turistické potenciály: primární, sekundární a terciální. Maloskalsko spl uje všechny výše uvedené. Primárním potenciálem jsou p írodní oblasti jako nap íklad eka Jizera (u vodák velice oblíbenáě, pískovcové skály, které obklopují celou oblast ĚSuché skály, Besedické skály, …ě, nebo hrady, které tvo í dominanty Maloskalska Ěz ícenina hradu Frýdštejn nebo Vranov – Pantheon). Sekundárním potenciálem je veškeré vybavení pro turisty, jemuž se budu v této práci v novat p edevším v následujících kapitolách.

Terciální potenciál pro turismus v Maloskalsku jsou po ádané akce, jako byla již zmín ná Benátská noc.

Práce se skládá z šesti hlavních částí, a to z vymezení a popisu území, rešerše literatury, metodiky, lokalizačních faktor cestovního ruchu, realizačních faktor cestovního ruchu a dotazníkového šet ení.

Mezi lokalizační faktory jsou za azeny fyzicko-geografické p edpoklady území, jako je nap íklad hydrologie nebo geologie, a kulturn -historické p edpoklady, jako jsou

11

památky, kultura nebo folklor. Do realizačních faktor je za azena dopravní infrastruktura, občanská vybavenost, služby a hlavní akté i, kte í se podílejí na rozvoji obce a cestovního ruchu.

Cílem této bakalá ské práce je zhodnocení, jak občanská vybavenost vybraného území ovliv uje počet turist a zmapování občanské vybavenosti a služeb v území.

Hlavními použitými metodami pro vyhodnocení jsou zpracování a analýza dat z Českého statistického ú adu, terénní pr zkum, zpracování tišt ných i internetových zdroj a zpracování dotazníkového šet ení, které bylo provedeno nejen s turisty, ale i s obyvateli Malé Skály.

12

2 POPIS A VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Maloskalsko bylo v únoru roku 1řř7 vyhlášeno za p írodní park na ízením č.1 Okresního ú adu v Jablonci nad Nisou, které však bylo pozd ji roku 2006 p ehlášeno.

D vodem tohoto p ehlášení byla zejména skutečnost, že došlo k p ekryvu chrán né krajinné oblasti a p írodního parku, což je protiprávní. Hranice p írodního parku Maloskalska musela být upravena tak, aby p írodní park nezasahoval do již stávající chrán né krajinné oblasti Český ráj ĚČeský ráj, Pojize í a Podkrkonoší, 2018).

P vodní zám r vyhlásit tento p írodní park vyplynul z dlouhodobé marné snahy o rozší ení chrán né krajinné oblasti Český ráj na území obcí Malá Skála, Koberovy, Frýdštejn, Líšný a částečn i území P nčína a Železného Brodu Ětoho se oblast dočkala až v roce 2002ě. Maloskalsko je zcela oprávn n považováno za perlu Českého ráje. Leží na obou b ezích eky Jizery se skalními dominantami Vranovského h ebene a Suchých skal, uprost ed bohaté p írody plné bizarních skalních m st ĚČeský ráj, Pojize í a Podkrkonoší, 2018).

P esné vymezení oblasti Maloskalska je velice problematické. Dle Jana Vítka je Maloskalsko „území severního okraje chrán né krajinné oblasti Český ráj v širším okolí Malé Skály, dostupné od silnice E 65 z Prahy do Harrachova i od železniční trat z Pardubic a Hradce Králové do Liberce“ (Vítek, 2015ě. Dalším z mnoha popis Maloskalska je tato oblast vymezena jako: „území malebn rozložené po obou b ezích eky Jizery mezi Turnovem a Železným Brodem, pat ící k nejkrásn jším oblastem na severu Čech“ (Region Maloskalsko, 2018).

Z hlediska administrativního člen ní m žeme toto území vymezit dle hranic p írodního parku Maloskalsko. P írodní park se rozkládá v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou, v katastrálním území ůlšovice, Brat íkov, Bzí u Železného Brodu, Frýdštejn, Chlístov u Železného Brodu, Líšný, Muka ov, Pulečný, Skuhrov u Železného Brodu, Sn hov, Vranové I., Vrát a Železný Brod nebo v jejich částech ĚLiberecký kraj, 2018).

V této práci budu používat vlastní vymezení oblasti, která je cestovním ruchem na Maloskalsku nejvíce ovliv ována. Jedná se o obce Malá Skála, Frýdštejn, Koberovy, Líšný a Rakousy. Toto vymezené území se nachází ve dvou okresech a ve dvou obcích s rozší enou p sobností. Krom obce Rakousy, která leží v okrese Semily, jsou všechny

13

obce součástí okresu Jablonec nad Nisou. Obce Líšný a Koberovy spadají do ORP Železný Brod a obce Malá Skála, Frýdštejn a Rakousy spadají do ORP Turnov. Celková rozloha mnou vymezeného území činí 36,44 km² s počtem obyvatel 3417 (k 1. 1. 2017, ČSÚ, 2011).

Obr. 1: Vymezení území

Zdroj: ůutor, ůrcČR 500 verze 3.3

14

3 REŠERŠE LITERATURY

3.1 Cestovní ruch geografie cestovního ruchu a turismu

P esné definování pojmu „cestovní ruch“ je problematické. V mnoha publikacích je tento termín popisován r znými autory r zn . ůčkoliv se jedná o odlišné definice, všechny jsou založené na jednom společném jmenovateli, a to, že cestovní ruch m žeme chápat jako činnost člov ka, který se ve svém volném čase pohybuje mimo své místo bydlišt bez vykonávání výd lečné činnosti.

V Kvalit ve službách cestovního ruchu je cestovní ruch definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prost edí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odm ováni ĚIndrová a kol., 2011).

Geografie cestovního ruchu ĚGeography of Tourismě je obor zabývající se studiem zákonitostí prostorových vztah mezi cestovním ruchem a rekreací na stran jedné a krajinnou sférou na stran druhé, zákonitostmi a faktickým rozmíst ním cestovního ruchu v oblastech r zné prostorové hierarchie, dále studiem lokalizačních, selektivních a realizačních faktor a podmínek rozvoje cestovního ruchu Ěp íroda, životní prost edí, urbanizace, historie apod.ě. Geografie cestovního ruchu se také zabývá analýzou vlivu cestovního ruchu na zm ny ve struktu e a rozmíst ní hospodá ství v oblasti jeho realizace, vyhodnocuje oblasti z hlediska možných a vhodných forem cestovního ruchu s ohledem na p írodní, kulturní a společenské podmínky, ochranu životního prost edí a ekonomický rozvoj ĚToušek a kol., 2008).

Jedním ze základních problém geografie cestovního ruchu v celé její pom rn krátké historii je definice p edm tu výzkumu a stanovení, respektive hledání hlavních sm r a úkol . Na zcela obecné úrovni soust e uje geografie cestovního ruchu sv j p edm t výzkumu na prostorové vztahy ve volném čase a cestovním ruchu, které se p i p sobení r zných proces společenského vývoje snaží popsat a vysv tlit. Získané poznatky ze základního výzkumu se snaží dát k dispozici společenské praxi, a již ve ejnému, nebo podnikatelskému sektoru ĚToušek a kol., 2008).

15

Geografii cestovního ruchu m žeme také definovat jako geografii turismu, kterou ve své knize Iveta Hamarneh definovala jako interdisciplinární, hraniční a syntetickou v dní disciplínu, která je organickou součástí geografických v d. Jedná se o v du společenskou, nebo realizace a rozmíst ní turismu jsou v rozhodující mí e formovány společensko-ekonomickými skutečnostmi ĚHamarneh, 2012).

V knize Geografie turismu od Ivety Hamarneh m žeme dále najít i r zné definice turismu. Jedna z nich je nap íklad od Hanse Posera, který definoval turismus jako „lokální nebo územní nahromad ní cizinc s p echodným pobytem, které podmi uje vznik vzájemných vztah mezi cizinci na stran jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho územím na stran druhé“. Tuto definici více než t i desetiletí akceptovala v tšina autor geografických výzkum ĚHamarneh, 2012).

3.1.1 Vývoj geografie cestovního ruchu

Geografie cestovního ruchu je jednou z nejmladších disciplín geografie a má svoje v decké počátky ve t icátých letech minulého století. D vody tak pozdního rozvoje tkví v samotném vzniku jevu rekreace a volný čas. Ten sice sahá až do starov ku, avšak na svoje skutečné rozší ení a zhodnocení musel tento jev čekat dlouhá staletí. Teprve v 19.

století byl volný čas definován jako společensko-ekonomická kategorie a stal se p edm tem rozsáhlejších, zejména sociologických a ekonomických výzkum . Ve dvacátých letech minulého století, kdy se ve v tšin vysp lých zemí zkrátila a uzákonila délka pracovní doby a prodloužila dovolená, m žeme hovo it o skutečném vstupu volného času a rekreace do života celé společnosti ĚToušek a kol., 2008).

Začátek 20. století lze označit za léta prvotního formování teoretických základ v geografii cestovního ruchu. Objevuje se první statistická evidence a první ucelen jší práce regionáln geografického charakteru. Velmi častý byl ekonomický sm r výzkumu Ěhodnocení vlivu cestovního ruchu na ekonomický rozvoj míst a oblastíě. Nejvýznamn jší práce u tohoto období pocházejí z n mecky mluvících zemí. T icátá a čty icátá léta byla obdobím pom rn intenzivního rozvoje geografie cestovního ruchu. Byly rozpracovány definice pojm a došlo k up esn ní p edm tu výzkumu. Existovaly v zásad čty i hlavní základny výzkumu – v N mecku, Francii, Švýcarsku a USů ĚToušek a kol., 2008).

16

Po druhé sv tové válce nastal obrovský rozvoj cestovního ruchu, vedoucí k vytvo ení samostatné disciplíny, geografii cestovního ruchu. V poválečné Evrop vznikají „významné geografické školy“ – nap . francouzská či rakouská. Velká aktivita v tomto sm ru prob hla také v jiných zemích, kde se geografie cestovního ruchu stala disciplínou vyučovanou na univerzitách. Ve výzkumu p evažovala orientace na tradiční otázky jako vliv cestovního ruchu na ekonomickou strukturu, na zam stnanost obyvatel aj. Následující šedesátá léta lze označit za období sociologické orientace v geografii cestovního ruchu, zvlášt v západních zemích ĚUSůě, a to zejména v souvislosti s výzkumem trhu turistické nabídky a poptávky pod vlivem rozvoje sociálního turismu.

Konec šedesátých let a sedmdesátá léta m žeme charakterizovat jako období exaktizace a rozvoje kvantitativních metod v geografii cestovního ruchu a rekreace. Významným mezinárodním podn tem aktivizace geografických výzkum bylo v tomto období ustanovení pracovní komise „Geografie cestovního ruchu“ v roce 1972 na kongresu Mezinárodní geografické unie v Montrealu v Kanad ĚToušek a kol., 2008).

Období od osmdesátých let do současnosti je charakterizováno velmi dynamickým rozvojem geografie cestovního ruchu ve v tšin vysp lých zemí. D vodem je stále rostoucí společenská váha samotného jevu, zasahujícího výrazn do problematiky prostorového a ekonomického plánování. Mezi nosné trendy m žeme za adit dynamický rozvoj mezinárodního cestovního ruchu, a to nejen v turisticky vysp lých zemích, ale p edevším v rozvojových zemích a regionech. Rozvoj moderních metod marketingu a p edevším rozvoj informačních technologií posunul cestovní ruch do éry

„globalizačních rozvojových tendencí“. Dynamický rozvoj cestovního ruchu však s sebou postupn p ináší i negativní problémy, zejména v oblasti životního prost edí Ěnárodní parky, p írodní rezervaceě a v oblasti udržení p vodní kulturní identity. Stále více se začíná prosazovat filosofie „čistého“ turismu ĚToušek a kol., 2008).

3.1.1.1 Vývoj cestovního ruchu v České republice

Vývoj cestovního ruchu v České republice je možné rozd lit do t í etap, a to na etapu mezi dv ma sv tovými válkami, etapu po druhé sv tové válce do roku 1řŘř a etapu po roce 1989. Z daného člen ní lze vypozorovat, že do vývoje cestovního ruchu na našem území značn zasáhla hospodá ská, ale p edevším politická situace, která s sebou p inesla jistá specifika ĚVystoupil a kol., 2006).

17

• Mezi dv ma sv tovými válkami se na území České republiky rozvíjel organizovaný cestovní ruch, stejn jako ve sv t . Jsou zakládány podniky, nap íklad v roce 1ř20 zahájil svoji činnosti ČEDOK ĚČeskoslovenská dopravní kancelá ě, který se za adil mezi nejv tší cestovní kancelá e na sv t . Dominantním trendem v té dob byl tzv. tramping Ěskautské a trampské hnutíě jakožto forma spíše individuálního cestovního ruchu zam ená na pobyt v p írod . Dále se po první sv tové válce rozší ila na území ČSR vodní turistika, horolezectví či vysokohorská turistika a jesky á ství.

• Po druhé sv tové válce se hranice České republiky sm rem na západ uzav ely, což vedlo k posílení domácího cestovního ruchu. V padesátých letech začíná éra chata ení a chalupa ení, kdy obyvatelé m st opoušt jí na víkend své byty a odjížd jí na venkov. Dalším fenoménem tohoto období byly organizované hromadné zájezdy. V té dob s sebou p inesl tento vysoký podíl vázaného cestovního ruchu rozsáhlou výstavbu velkých rekreačních komplex situovaných v atraktivních p írodních lokalitách. Protože západní hranice byly „uzav eny“, občané tehdejšího ČSR mohli vyjet pouze do tzv. sp átelených zemí (Bulharsko, Východní N mecko, Rusko). Z hlediska platební bilance cestovního ruchu Česká republika realizovala pouze pasivní cestovní ruch.

• Po roce 1řŘř, kdy došlo k pádu socialistického režimu, nastaly velké zm ny, které m ly výrazný dopad i na cestovní ruch. P edevším se otev ely hranice celému sv tu. Čeští turisté začali vyjížd t do zahraničí, ovšem ne v takovém množství jako zahraniční turisté p ijížd li do České republiky. Tento trend – aktivní cestovní ruch p etrvává dodnes. Další zm nou byla privatizace a liberalizace trhu, které vedly k zakládání soukromých společností p sobících v oblasti cestovního ruchu. Zvýšil se počet ubytovacích za ízení a cestovních kancelá í ĚVystoupil a kol., 2006).

3.1.2 Členění cestovního ruchu

Cestovní ruch m žeme z hlediska typologie rozd lit na formy cestovního ruchu a druhy cestovního ruchu, které jsou dále rozepsány v následující části.

18 3.1.2.1 Formy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu vycházejí ze zam ení cestovního ruchu na uspokojení určitých pot eb účastníka cestovního ruchu. Tyto pot eby mívají specifický charakter, jednotlivé formy obvykle kladou požadavky na zp sob realizace a zabezpečení služeb.

Člen ní na formy cestovního ruchu tvo í obchodní, pracovní nebo propagační označení, a proto se stále také vyvíjí a m ní ĚToušek a kol., 2008).

Toušek a jeho kolektiv v knize Ekonomická a sociální geografie uvád jí, že mezi základní formy cestovního ruchu pat í: m stský cestovní ruch Ěkulturn -poznávacíě, letní rekreace a turistika u vody, zimní sporty a rekreace, láze ský cestovní ruch, kongresový a veletržní cestovní ruch. Toušek dále uvádí, že k dalším formám m žeme za adit kup íkladu vina ský cestovní ruch, cykloturistiku, agroturistiku či mototuristický cestovní ruch ĚToušek a kol., 2008).

3.1.2.2 Druhy cestovního ruchu

Krom forem lze vymezit také druhy cestovního ruchu. P i rozlišování jednotlivých druh se vždy zd raz uje určitý prvek, který určuje nap íklad motiv účasti, délku pobytu, zp sob dopravy apod. Nejčast jší kritéria dle Touška jsou ĚToušek a kol., 2008):

▪ podle místa realizace - domácí cestovní ruch - zahraniční cestovní ruch

▪ podle vztahu k ekonomice státu

- p íjezdový cestovní ruch Ěaktivní zahraničníě - výjezdový cestovní ruch Ěpasivní zahraničníě

▪ podle zp sobu účasti a formy úhrady náklad

- volný cestovní ruch Ěvšechny náklady si účastníci hradí ze svéhoě

- vázaný cestovní ruch Ěnáklady účastníka jsou uhrazeny ze společenských fond ě

▪ podle zp sobu organizace zabezpečení služeb

- neorganizovaný cestovní ruch Ěúčastník si vše pot ebné zajiš uje sámě - organizovaný cestovní ruch Ěcestu i pobyt zajiš uje organizaceě

19

▪ podle velikosti skupiny - skupinový cestovní ruch - individuální cestovní ruch

▪ podle délky účasti

- dlouhodobý cestovní ruch Ěpobyt delší než t i dny a kratší než šest m síc ě

▪ podle časového rytmu - každodenní

- víkendový - týdenní - dlouhodob jší

▪ podle rozložení b hem roku

- sezonní Ěp edevším letní a zimníě - celoroční

20

4 METODIKA

Tato část práce vysv tluje, jaké metody byly využity pro zpracování kapitol 5, 6 a 7.

Pro zpracování lokalizačních faktor cestovního ruchu na Maloskalsku bylo využito více metod. Nejčast ji jsem čerpala z terénního pr zkumu a tišt ných i internetových zdroj .

Součástí lokalizačních faktor jsou p írodní p edpoklady a kulturn -historické p edpoklady. Pro zpracování p írodních p edpoklad byly z velké části použity tišt né a internetové zdroje^. Naopak p i zpracování kulturn -historických p edpoklad byly využity poznatky z terénního pr zkumu a z menší části zpracování internetových zdroj , kterými pro mne byly oficiální stránky obce Malá Skála nebo stránky Českého ráje.

Realizační faktory cestovního ruchu jsou v této práci rozd leny na dopravní infrastrukturu a dostupnost ve ejné dopravy, občanskou vybavenost, služby a hlavní aktéry, kte í se podílejí na rozvoji obce a turismu.

Metody, které byly použity v t chto částech jsou r zné. Dopravní infrastruktura a dostupnost ve ejné dopravy byly zpracovány na základ internetové stránky IDOS.

Informace z této stránky byly p epracovány do tabulek, které vysv tlují, kolik vlakových či autobusových spojení vede do centra Maloskalska – Malé Skály.

Pro zpracování občanské vybavenosti a služeb byl využit p edevším vlastní terénní pr zkum a zpracování a analýza dat z Českého statistického ú adu. Tato data byla získána na základ specifikace z ve ejné databáze.

Metodou ke zjišt ní hlavních aktér podílejících se na rozvoji obce a turismu byl z velké části vlastní terénní pr zkum, v jehož rámci jsem se dotazovala obyvatel daných obcí.

Poslední kapitola, kapitola 7, byla zpracována na základ vyhodnocení dat z dotazníkového šet ení, které bylo provedeno nejen s turisty, ale i s obyvateli Malé Skály. Toto dotazníkové šet ení probíhalo tzv. face to face na Malé Skále u cyklostezky Greenway, kde je velice snadné se setkat jak s místními obyvateli, tak s turisty.

21

Pro tuto práci byly zhotoveny dva typy dotazník , a sice dotazníky pro rezidenty obce Malá Skála a pro turisty Maloskalska. Celkem se dotazníkového šet ení zúčastnilo 26 respondent , z nichž bylo čtrnáct rezident a deset turist . V ková kategorie u respondent byla r zná. U obyvatel Malé Skály byla v ková kategorie v rozmezí 30–

70 let, kdežto u turist byla tato kategorie nižší, a sice 20–40 let.

Práce je dopln na fotodokumentací, tabulkami a grafy.

22

5 LOKALIZAČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU

Tato kapitola se v nuje lokalizačním faktor m cestovního ruchu, které m žeme stejn jako auto i Ekonomické a sociální geografie d lit na p írodní p edpoklady cestovního ruchu a kulturn -historické p edpoklady ĚToušek a kol., 2008).

5.1 Přírodní předpoklady cestovního ruchu a rekreace

P írodní zdroje a p edpoklady jsou základním faktorem podmi ujícím vznik a prvotní stadium formování rekreačních proces . Jedním z hlavních úkol geografie cestovního ruchu a rekreace je studium a hodnocení rekreační využitelnosti p írodních zdroj a podmínek, tedy studium p írodního rekreačního potenciálu. P i výzkumu rekreace je však nutné hledat masové zdroje pro ni a v tomto aspektu pak p írodní zdroje vystupují jako hlavní lokalizační faktor. Základním strukturním prvkem p írodních p edpoklad rekreace je reliéf. Povrchové tvary reliéfu umož ují r znorodé funkční využití pro rekreaci a cestovní ruch. Reliéf navíc podmi uje výskyt a lokalizaci ostatních p írodních rekreačních prvk , nap íklad rozmíst ní sídel, vegetační kryt a podobn . K dalším velice významným p írodním p edpoklad m pat í vodstvo. Hydrologické podmínky mají jeden z rozhodujících vliv na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a sm ru turistických proud Ěnap . v ČR je tém 1/3 rekreační ubytovací základny soust ed na kolem vodních ploch a tok ě. Klimatické pom ry pat í rovn ž mezi základní p írodní p edpoklady pro rekreaci. Vliv podnebí je možné posuzovat ze dvou základních hledisek, a to jako p sobení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na Zemi a p sobení klimatických prvk v konkrétním území. Rostlinstvo a živočišstvo mají z hlediska rekreace a cestovního ruchu rovn ž nezastupitelnou roli ĚToušek a kol., 2008).

Ve své práci se budu v novat pouze geologii s geomorfologií a hydrologii, jelikož tyto p írodní p edpoklady ovliv ují cestovní ruch na Maloskalsku nejvíce.

23 5.1.1 Geologie a geomorfologie

Oblast Maloskalska je geologicky velice zajímavá. Výrazné d kazy geologické činnosti zde zanechala všechna období. Sb ratelé hornin a nerost si zde p ijdou na své.

Z vyv elin lze nalézt p evážn melafyr, diabas a čedič. Na n kolika odkrytých místech lze pozorovat zajímavé jevy p i styku čediče a pískovcem. Sm rem k Železnému Brodu se vyskytují metamorfované horniny jako fylity, ruly, krystalické vápence a další. Základ pro vznik skalních oblastí Maloskalska daly druhohory, b hem nichž se usadily pískovce.

Období t etihor je obdobím alpinského vrásn ní, podpovrchových výlev čediče a prvního formování vzhledu skalních oblastí. Maloskalské skály na Zbirohu a Sokolu pochází z období turonu Ěk ídové obdobíě. Suché skály a Pantheon jsou tvo eny vrstvami staršího cenomanského pískovce, které byly vyzdviženy a postaveny do kolmého sm ru Lužicko-srbským vrásn ním (Kadlec, Koudelka, 1994). Suché skály jsou horolezeckou dominantou Maloskalska, zaujmou již p i pohledu zpovzdálí svojí neobvyklou modelací.

V podstat jde o velice úzkou, ale p es kilometr dlouhou a místy až osmdesát metr vysokou skalní ze , tvo enou svisle postavenými pískovcovými vrstvami. Ty jsou velice odolné, protože je zpev ují četné k emenné a železité žíly ĚVítek, 2015ě. Soudobý vzhled získaly Maloskalské skály ve čtvrtohorách, kdy v dobách ledových a meziledových dochází k intenzivní erozi, zaoblování vrchol a vznik voštin, které jsou velice četn zastoupeným prvkem v této oblasti – jde p edevším o Besedické skály a okolí Zbirohu.

Velký vliv na ráz krajiny m la i eka Jizera, která mezi oblastmi Zbiroh a Drábovna vymlela p ekrásné údolí ĚKadlec, Koudelka, 1řř4ě.

Celé vymezené území Maloskalska dle geomorfologického člen ní spadá do hercynského systému a provincie Česká vysočina. Dle subprovincií se Maloskalsko nachází ve dvou soustavách. Severn jší část území spadá do Krkonošsko-jesenické subprovincie, Krkonošské podsoustavy Ěoblastiě a Ješt dsko-kozákovského h betu. Tento h bet se ve sledovaném území rozd luje na dv části, a to na Ješt dský h bet a Kozákovský h bet (Demek a kol., 1987).

Ješt dský h bet následn p echází v Kopaninský h bet, který je na severovýchod v oblasti Frýdštejnska. Kopaninský h bet vytvá í členitou vrchovinu hrás ového h betu p i lužické poruše, složenou z ordovických fylit . Na jihozápadním svahu se uplat ují pruhy permských melafyr , jílovc a kvádrových pískovc . Charakteristické jsou suky, klenbovité vrcholy hlavního h betu, strukturní sedla a nesoum rné strukturní h bety se skalními útvary ĚDemek a kol., 1987).

24

Již zmín ný Kozákovský h bet dále p echází na Komárovský h bet, zasahuje do východní oblasti Maloskalska a oblasti Koberov ĚSuché skályě. Komárovský h bet vytvá í nesoum rný hrás ový h bet p i lužické poruše rázu ploché hornatiny až členité vrchoviny, složený p evážn z permských melafyr , prachovc a pískovc . (Demek a kol., 1987).

Jižní a jihovýchodní část nejsou z hlediska geomorfologie tak složité jako sever Maloskalska. Dle Jaromíra Demka tyto jižní části spadají do podsoustavy České tabule a oblasti Jičínské pahorkatiny. Součástí Jičínské pahorkatiny je v oblasti Maloskalska Turnovská pahorkatina, jejímž dalším podstupn m je Turnovská stup ovina. Tato stup ovina má ráz ploché vrchoviny kerné stavby na svrchnoturonských až koniackých kvádrových pískovcích, písčitých slínovcích a vápnitých pískovcích. Vyznačuje se strukturn a tektonicky podmín ným reliéfem pískovcových kuest a tabulových plošin, místy s hlubokými údolími, pískovcovými skalními m sty a s tvary selektivního zv trávání Ějeskyn , skalní brány atd.ě – zejména v okolí hlubokého údolí eky Jizery, vytvá ejícího rozsáhlý zaklenutý meandr, který je nejviditeln jší v oblasti Rakous (Demek a kol., 1987).

Obr. 2: Meandr eky Jizery

Zdroj: Google mapy, dostupné z: http://bit.ly/2BNJ2Amv

25 5.1.2 Hydrologie

Jedinou ekou protékající vymezeným územím je eka Jizera. Jizera protéká v Maloskalsku obcemi Líšný, Malá Skála a Rakousy. Obcemi Frýdštejn a Koberovy neprotéká žádná eka, pouze íčky a potoky, které mají pro obce jen lokální význam.

eka Jizera je nejvýznamn jším pravostranným p ítokem Labe. Pramení na české stran hory Smrk v Jizerských horách v nadmo ské výšce okolo 1000 m n. m., kde tvo í hranici mezi Českou republikou a Polskem. eka Jizera propojuje území Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje. Rozd luje Maloskalsko na b eh s Vranovským h ebenem na stran jedné a b eh s rozeklanou siluetou Suchých skal na stran druhé ĚČeský ráj, 2018).

ůni Jize e se nevyhnulo tisícileté p sobení člov ka. Pouze počátek horního toku byl významného p sobení člov ka ušet en, nebo je p edm tem ochrany p írody v rámci CHKO Jizerské hory a KRNůP ĚČeský ráj, 2018). V oblasti Maloskalska se p sobení člov ka promítlo samoz ejm ve stavb vesnic, které vyrostly na b ezích eky. Dále se ve vymezeném území nachází velký počet most a lávek, jelikož Jizera často rozd luje m sta a obce na dv části Ěnap . Malá Skála či Líšnýě. Další významný zásah člov ka do rázu Jizery v oblasti Malé Skály bylo vybudování jezu, který je velkým lákadlem pro vodáky. Jez p iláká ročn nejen velké množství vodák , ale i rodiny s d tmi za účelem rekreace a koupání.

Jizera v úseku Malá Skála – Dolánky pat í k nejfrekventovan jším vodáckým úsek m v celé oblasti Českého ráje ĚČeský ráj, 2018ě Tento úsek navštíví pr m rn 600–

1000 lidí za den (Životní prost edí, 2018).

Z hlediska hydrologie je d ležité zmínit i potoky Maloskalska, které se následn vlévají do eky Jizery. Nejv tší a nejvýznamn jší z nich je Vranský potok, který je pravostranným p ítokem eky Jizery v pomyslném centru Malé Skály (Google mapy, 2018). Tento potok byl pro Maloskalsko velice d ležitý v období první republiky, jelikož v jeho bezprost ední blízkosti byl zbudován pivovar, který z n ho čerpal vodu.

V polovin 20. století však pivovar p estal fungovat a budova byla využita pro výrobu bonbon Lipo. Nyní je areál bývalého pivovaru využíván jako pobočka firmy Sklen né kameny Pavla Drobníka.

26

Dalšími pravostrannými p ítoky jsou Frýdštejnský potok, který se vlévá do Jizery na Malé Skále a Vazovecký potok, který se vlévá až v Dolánkách u Turnova, nicmén pramení v oblasti Frýdštejnska. Levostrannými významn jšími potok eky Jizery jsou Vrátský potok a Široký potok. Oba pramení nedaleko oblasti Suchých skal a dle katastru spadají do obce Koberovy, která je součástí zkoumaného území. Široký potok se do Jizery vlévá v obci Líšný, Vrátský u Železného Brodu. Ten však už nespadá do zkoumaného území ĚGoogle mapy, 2018).

V oblasti Maloskalska nejsou žádné významné vodní plochy. Jedinou vodní plochou, která má však pouze lokální význam pro tamní rybá e, je rybník Kula ák, který se nachází v obci Malá Skála.

5.2 Kulturně-historické předpoklady cestovního ruchu a rekreace Druhou složkou komplexu lokalizačních p edpoklad cestovního ruchu jsou kulturn -historické p edpoklady. Od p írodních p edpoklad se liší tím, že vznikly činností člov ka. Václav Toušek rozd luje tyto p edpoklady do t í základních skupin:

kulturn -historické památky, kulturní za ízení a kulturní akce a do t etice sportovní akce ĚToušek a kol., 2008).

V oblasti Maloskalska mohou turisté najít všechny tyto t i skupiny kulturn - historických p edpoklad , čímž se Maloskalsko adí k jedn m z nejnavšt vovan jších oblastí České republiky.

5.2.1 Kulturně-historické památky

P estože Maloskalsko není plochou p íliš velké území, m že se pyšnit velkým počtem kulturn -historických památek. Mezi tyto památky adíme nap íklad lidovou architekturu, hrady, zámky, rozhledny nebo i sakrální stavby ĚToušek a kol., 2008).

5.2.1.1 Skalní hrad Vranov Pantheon

Hlavní dominantou oblasti Maloskalska a obce Malá Skála je nepochybn skalní hrad Vranov, často nazývaný Pantheon. To, že se jedná o dominantu, jasn dokazuje i fakt, že tento hrad v roce 2016 navštívilo neuv itelných 1Ř 762 turist ĚČeský ráj, 2018).

27

Strážní hrad Vranov, rozkládající se na úzkém a strmém pískovcovém útesu nad pravým b ehem Jizery, byl založen Heníkem z Valdštejna okolo roku 1425, ale už na začátku 16. století se uvádí jako pustý. Včetn p edhradí zaujímá délku tém 400 m a v současné dob je považován za nejdelší a nejkomplikovan jší skalní hrad v České republice. Nejv tších zm n doznal v první polovin 1ř. století, kdy panství koupil textilní podnikatel František Zachariáš Römisch. Ten dal ve z íceninách i blízkém okolí umístit romantické pomníky a mohyly oslavující význačné spisovatele a básníky, legendární hrdiny, české panovníky a vojev dce. Celé bývalé hradišt nazval Pantheon. Dodnes se v areálu zachovala Sí t í císa na památku vít zství spojeneckých vojsk nad Napoleonem v bitv národ u Lipska roku 1Ř13 a spousta spletitých cestiček, jeskyní či pam tních desek. Dominantou Pantheonu je novogotický letohrádek s b idlicovou v žičkou z roku 1Ř26. Pod skalní st nou se nachází tesaná hradní studna, odkud vede cesta k vyhlídce Zahrádka, vypínající se 60 m nad hladinou eky ĚMalá Skála, 2018).

Velice zajímavý je fakt, že vyhlídka se jmenuje Zahrádka, ale kdyby se turisté zeptali tamních obyvatel na vyhlídku nad Malou Skálou, každý by odpov d l, že se ta vyhlídka jmenuje Belvedér.

5.2.1.2 Hrad Frýdštejn

Skalní hrad Frýdštejn pat í mezi architektonicky nejzajímav jší památky na Jablonecku v Libereckém kraji. Nachází se na okraji Vranovského h ebenu, asi t i kilometry od Malé Skály ve stejnojmenné obci Frýdštejn ĚMalá Skála, 2018).

Dominantou hradu je velká hradní v ž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vid t na celé údolí. V ž je patnáct metr vysoká, v pr m ru má dev t metr a zdivo má sílu dva metry (Hrad Frýdštejn, 2018).

Obr. 3: Hrad Vranov – Pantheon

Zdroj: ůutor neuveden, dostupné z: http://bit.ly/2tOd97l

28

Obr. 5: Boučk v statek

Zdroj: ŠJ , dostupné z: http://bit.ly/2FUXcBr

: Boučk v statek Zdroj: ŠJ , dostupné z:

Hrad Frýdštejn byl zp ístupn n ve ejnosti v devadesátých letech minulého století poté, co turnovský okrašlovací spolek, který v roce 1892 hrad koupil od knížat Rohan ze Sychrova, dal dochované zdivo zpevnit. V současné dob je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupn jsou se značným nákladem provád ny záchranné práce, jejichž cílem je zachování hradu alespo v současné podob p íštím generacím ĚHrad Frýdštejn, 2018).

Tento hrad je velice zajímavý, a proto posloužil jako místo pro natáčení film Tajemství hradu v Karpatech nebo O princezn Jasn nce a létajícím ševci, což je také jeden z d vod , proč je tak hojn navšt vován ĚHrad Frýdštejn, 2018). Za rok 2015 hrad navštívilo celkem 257ř0 turist (Český ráj, 201Ř).

5.2.1.3 Boučkův statek

Na Maloskalsku se uchovala ada vzácných památek lidového stavitelství.

K nejčistším ukázkám pojizerské architektury pat í vedle Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova i nedávno opravený Boučk v statek na Malé Skále z roku 1Ř13. Patrový roubený d m s kamenným hospodá ským traktem, sedlovou st echou a vysokou členitou lomenicí dopl uje stodola a p ízemní vým nek. Uvnit se nachází expozice muzea a galerie Josefa Jíry. Další skupinu roubených chalup m žeme najít na Záborčí a ve Zbirohách, které jsou součástí Malé Skály ĚMalá Skála, 2018).

Za rok 2016 Boučk v statek navštívilo celkem 6ř2 turist ĚČeský ráj, 2018).

Obr. 4: Hrad Frýdštejn Zdroj: Lud k ůntoš, dostupné z:

http://bit.ly/2q26dQs

29 5.2.1.4 Rozhledna Kopanina

Vrch Kopanina a rozhledna na n m pat í k oblíbeným cíl m návšt vník Maloskalska, kte í jejich návšt vu mohou spojit s prohlídkou z íceniny hradu Frýdšt jn či Vranova ĚPantheoně. Za p íznivého počasí je odtud vid t na Český ráj, Ralsko, Bezd z, Ješt d, Jizerské hory i vrcholky Krkonoš ĚČeský ráj, 2018).

Projekt na vystav ní rozhledny vypracoval již v roce 1Řř3 Ing. František Duba, člen Klubu českých turist . Ješt na podzim téhož roku byl položen základní kámen rozhledny.

Osmnáct metr vysoká v ž byla vystav na z pálených cihel a je zakončená ochozem.

Práce byly úsp šn završeny 3. června 1Řř4 slavnostním uvedením rozhledny do provozu ĚČeský ráj, 2018).

5.2.2 Kulturní zařízení a kulturní akce

Tyto komponenty komplexu kulturn -historických p edpoklad jsou velmi pestré.

Podle charakteru je lze rozd lit na t i kategorie, za prvé to jsou muzea a galerie, za druhé, divadla, koncerty, festivaly a folklorní slavnosti a za t etí kongresy a sympozia ĚToušek a kol., 2008).

Maloskalsko je oblíbené nejen svými památkami a p írodou, ale i kulturními akcemi, které p itahují velké množství návšt vník ze všech kout České republiky.

Obr. 6: Rozhledna Kopanina Zdroj: Milan Draho ovský, dostupné z: http://bit.ly/2FLsuvf

30 5.2.2.1 Kultura na Malé Skále

Kultura na Malé Skále zahrnuje velké množství akcí, které jsou p íjemné jak pro obyvatele, tak pro turisty. Nachází se zde již zmín né muzeum a galerie, kino a letní divadlo. Letní divadlo La Skala je opravdovým fenoménem, vystupují zde i herci z pražských divadel.

Nicmén toto divadlo je navšt vováno z velké části pouze obyvateli Malé Skály a p ilehlých vesnic. V tšina turist nemá o divadle ani pon tí, jelikož se maloskalští snaží o jakési utajení. Malá Skála je totiž tak turisticky populární, že ne všichni obyvatelé to shledávají pozitivním, a snaží

se schra ovat alespo malý kousek z ní jen pro sebe.

Malá Skála po ádá velké množství folklorních slavností a festival . Každým rokem zde m žeme navštívit nap íklad místní jarmareček, masopust či hudební festival Maloskalská noc. Do roku 2011 byl na Malé Skále po ádán hudební rockový festival Benátská noc, který se stal obrovským fenoménem a na Malou Skálu se sjížd li lidé z celé České republiky i okolních stát . Malá Skála se tak dostala do pov domí nejen milovník p írody, ale i fanoušk hudby. Festival byl kv li kapacit areálu p esunut a je nyní každým rokem po ádán v areálu Vesec v Liberci. Již zmín ná Maloskalská noc se stala jakousi náhradou Benátské noci, jejích kvalit ovšem zatím nedosahuje.

Obr. 8: Program Maloskalské noci Zdroj: ůutor neuveden, dostupné z: http://bit.ly/2IzRd3r

Obr. 7:Letní divadlo La Skala

Zdroj: Autor neuveden, dostupné z: http://bit.ly/2fS3J1S

31 5.2.2.2 Kultura na Frýdštejně

Obec Frýdštejn po ádá kulturní akce spíše za účelem pobavit své obyvatele než p itahovat pozornost turist . Tu totiž zvládne p itáhnout z ícenina hradu, což je pro takhle malou obec pln dostačující.

Frýdštejn po ádá klasické folklorní akce jako velikonoční trhy, vesnické zábavy v místní sokolovn nebo ples po ádaný místními hasiči. Nejnavšt vovan jší akcí roku je rozsv cení vánočního stromečku, kde d ti zpívají koledy a hasiči rozlévají zadarmo čaj nebo sva ené víno.

5.2.2.3 Kultura v Líšném

Kulturní program v obci Líšný je zajisté bohatý pro všechny v kové kategorie.

B hem roku se v této obci po ádá p ibližn dvacet kulturních akcí, které jsou mezi obyvateli velice oblíbené, jako nap íklad št pánská zábava, pohádkový les pro d ti nebo rozsv cení vánočního stromečku.

Mezi nejoblíben jší kulturní akce zajisté m žeme za adit Babí hop, který se koná v líšenské sokolovn . Babí hop je tradiční dosp lácká zábava s rejem masek, živou hudbou a bohatou tombolou. Dle místních obyvatel navšt vuje tuto akci každým rokem více zájemc .

Obr. 9: Rozsv cení stromečku 2017

Zdroj: Sdhfrydstejn, dostupné z: http://bit.ly/2puW9ym

32

5.2.2.4 Kultura v Koberovech

Koberovy jsou z hlediska počtu kulturních akcí, které jsou p evážn po ádány pro turisty, hned na druhém míst za Malou Skálou.

Obec po ádá každý m síc diskotéku, která sice p iláká pouze mladší návšt vníky, ale i tak se díky této akci Koberovy dostávají na vysoké p íčky z hlediska kulturního vyžití v okolí Turnova nebo Železného Brodu. Pro dosp lé jsou minimáln t ikrát b hem p l roku po ádány zábavy.

Významnou akcí v Koberovech je určit pálení čarod jnic. Tuto akci po ádá spolek tzv. Koberovská sportovní, který se mimo jiné podílí i na po ádání již zmín ných diskoték a zábav, a místní sbor dobrovolných hasič . Na koberovské pálení čarod jnic jezdí lidé i z okolních m st, jako jsou Semily, Železný Brod nebo Turnov.

5.2.2.5 Kultura v Rakousích

P estože v Rakousích žije pouhých ř4 obyvatel Ěk 1. 1. 2017, ČSÚ, 2011ě, kulturní akce jsou na takto malou obec zastoupeny hojn . Nejv tší význam z hlediska folkloru má masopust, na který se obyvatelé p ipravují tém celý rok. Rakousecký masopust nabývá takové kvality, že tuto akci navšt vují i lidé z v tších m st, jako je nap íklad Turnov.

Další tradicí, kterou Rakousy nem žou opomenout, jsou Velikonoce. Koledníci jezdí na opentlených trakt rcích nebo na koních.

Obr. 10: Babí hop 2018

Zdroj: Barbora Ková ová, dostupné z: https://bit.ly/2pLUOTi

33

Obec Rakousy má také divadelní ochotnický soubor ĚKulturní a divadelní spolek Jizeran Rakousy), který po ádá mnoho divadelních p edstavení. Dále se tento soubor v nuje po ádání št drodenní akce, která zahrnuje živý betlém, lití olova nebo zpívání koled. Tato akce se stává velice oblíbenou i mezi okolními m sty a obcemi.

5.2.3 Sportovní akce

Sportovní akce dle Touška zaujímají stále významn jší místo v cestovním ruchu, což m žeme íct i o oblasti Maloskalska ĚToušek a kol., 2008). Maloskalsko se svými sportovními akcemi m že chlubit po celé České republice, jelikož níže uvedené sportovní akce nabývají i celorepublikového významu.

5.2.3.1 Rally Bohemia

Rally Bohemia (do roku 1řŘ5 Rallye Škoda) je automobilový závod a jedna ze sout ží Mistrovství České republiky v rallye. Jezdí se v severních Čechách a jejím centrem je m sto Mladá Boleslav. První ročník tohoto závodu se uskutečnil v roce 1974 ĚMladá Boleslav, 201Řě.

V oblasti Maloskalska se v tšinou jezdí první etapa, a to v obci Líšný a obcích Dlouhý, Prosíčka, Chloudov a Vrát, které jsou součástí obce Koberovy.

5.2.3.2 Líšenské pochody

Jak již vyplývá z názvu, Líšenské pochody jsou po ádány obcí Líšný. Jedná se o pochod Českým rájem, ve kterém si účastník m že vybrat z celkem šesti tras, p ičemž

Obr. 11: Masopustní pr vod 2018

Zdroj: Dana Haisová, dostupné z: http://bit.ly/2u95jpn

34

nejdelší m í 51 km. Tento pochod je za symbolický poplatek 20–40 Kč Ězáleží na tom, jak dlouhou trasu si zvolíteě, jenž zahrnuje i nocleh v místní sokolovn .

Líšenské pochody se poprvé uskutečnily v roce 1ř70, kdy tento pochod navštívilo 76 lidí. Dnes se této akce zúčast uje p ibližn 2000 lidí a za prvních 32 ročník našlapali všichni účastníci neuv itelných 1 272 ř55 km ĚLíšenské pochody Českým rájem, 201Řě.

5.2.3.3 Koberovské šlápoty

Koberovské šlápoty jsou obdobnou akcí jako Líšenské pochody. Tato akce se po ádá v Koberovech a letos se bude konat již 42. ročník. Koberovské šlápoty se od Líšenských pochod liší výb rem trasy. Na Koberovských šlápotách si nem žete vybrat její délku, jelikož je pouze jedna trasa pro všechny účastníky. Po adatel, TJ SOKOL Koberovy, však každý rok odlišnou cestu, takže akce nikoho neomrzí.

5.2.3.4 3x kolem Kalicha

Akce 3x kolem Kalicha jsou amatérské závody na horských kolech a nov i na kolob žkách na 52 km. Tato sportovní akce je po ádaná na Malé Skále spolkem TJ SOKOL Malá Skála a Hmoždí ovou nadací. Letos, v roce 201Ř, se bude konat již p tadvacátý ročník závod na horských kolech a pátý ročník závod na kolob žkách ĚMaloskalské Cross country, 201Řě.

ůkce se zúčast uje p ibližn 150 závodník v r zných v kových kategoriích.

35

6 REALIZAČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU

Realizační p edpoklady umož ují svou existencí vlastní uskutečn ní cestovního ruchu a rekreace. Význam realizačních p edpoklad spočívá v jejich schopnosti vytvá et spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztah mezi oblastmi a cílovými místy ĚToušek a kol., 2008).

Proto se tato kapitola v nuje p edpoklad m jako je dopravní infrastruktura a dostupnost ve ejné dopravy, občanská vybavenost, služby a hlavní akté i, kte í se podílejí na rozvoji obcí i cestovního ruchu v oblasti Maloskalska.

6.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost veřejné dopravy

Jak již bylo zmín no v p edešlých kapitolách, maloskalským centrem je obec Malá Skála. Z Malé Skály se do ostatních obcí z vymezeného území dá snadno dostat p šky, proto se tato podkapitolka v nuje tématu dopravy v Malé Skále.

Obec Malá Skála se nachází na pro turisty velice výhodném míst , a to na hlavním silničním tahu Praha-Harrachov, p ičemž obcí projede za den neuv itelné množství lidí.

V tšina turist , kte í se chystají pobývat na Malé Skále delší dobu, volí jako dopravní prost edek osobní automobil. Nicmén ti turisté, kte í jedou na Malou Skálu na jednodenní výlet, z velké části používají autobusové nebo železniční spoje, nebo služby dopravc jsou zde více než dostačující.

Tab. 1: Autobusové spoje na Malou Skálu pro rok 2018

P

Kam Odkud V Sobota N

M S

Ž B 18 5 9

Turnov 24 5 9

Jablonec nad Nisou 6 0 0

Praha 8 4 7

Tabulka č.1 zobrazuje autobusové spoje do Malé Skály z okolních m st Železný Brod, Turnov a Jablonec nad Nisou a z hlavního m sta Prahy. Všechny spoje uvedené v tabulce jsou bez p estupu.

Zdroj: IDOS.CZ, dostupné z: http://bit.ly/1THW0kP

36

Nejfrekventovan jší autobusový spoj vedený do Malé Skály je z Turnova, odkud jede více jak 100 spoj za týden. O víkendech je počet autobusových spoj značn nižší.

Z Jablonce nad Nisou o víkendech nejezdí dokonce v bec žádné autobusové spoje, což m že být pro n které turisty nep íjemné, jelikož práv odtud není do Malé Skály vedena ani železniční tra .

Z hlavního m sta Prahy se mohou turisté dopravit zcela jednoduše, na Malou Skálu jezdí p ímé spoje. B hem týdne jich z Prahy jezdí celkem 31.

Tab. 2: Vlakové spoje na Malou Skálu pro rok 2018

P

Kam Odkud V Sobota N

M S Ž B 23 20 19

Turnov 24 21 21

Praha 5 3 5

Tabulka č. 2 zobrazuje veškeré vlakové spoje na Malou Skálu ze dvou nejbližších m st a z Prahy. Všechny uvedené spoje jsou op t bez p estupu.

Je z ejmé, že počet vlakových spoj je celkem vysoký. Nejčast ji jezdí vlaky z Turnova a Železného Brodu, cesta trvá sedm minut. ůčkoliv je Malá Skála vesnicí, staví zde osobní vlaky i rychlíky, které citelné zvyšují počet spoj .

Počet vlakových spoj z Prahy je sice nižší než počet t ch autobusových, nicmén i tak je pln dostačující. O víkendech jezdí z Prahy na Malou Skálu celkem osm spoj .

Díky tabulce si také m žeme povšimnout, že počet spoj o víkendech se od spoj ve všední dny nijak razantn nem ní.

6.2 Občanská vybavenost a slu by

Stejn jako u podkapitoly 6. 1 se také tato část v nuje občanské vybavenosti a službám pouze v obci Malá Skála, jakožto centru Maloskalska. Výjimku bude tvo it pouze informace ohledn ubytovacího za ízení na sousedním Frýdštejn . Informace ohledn ubytování z ostatních obcí vymezeného území nejsou z d vodu nízkého počtu ubytovacích za ízení Českým statistickým ú adem zve ejn ny, proto jsou tyto obce vynechány i v této části práce.

Zdroj: IDOS.CZ, dostupné z: http://bit.ly/1THW0kP

37

Tab. 3: Občanská vybavenost pro rezidenty pro rok 2017

CO MNOŽSTVÍ

Z 1

M 1

P 1

L 2

L 1

Kino 1

D 1

T 2

F 2

V 2

Knihovna 1

Č 1

Tab. 4: Občanská vybavenost pro turisty pro rok 2017

Jelikož se v této práci zabývám cestovním ruchem, tabulka občanské vybavenosti je rozd lena do dvou částí. První z nich, tabulka č. 3, zobrazuje občanskou vybavenost sloužící spíše rezident m a tabulka č. 4 zobrazuje občanskou vybavenost a služby, které více využívají turisté.

Z tabulek lze z eteln vyčíst, že Malá Skála jako obec je na občanskou vybavenost a služby opravdu bohatá. Nachází se zde mate ská škola i základní škola, která je klasicky devítiletá. Na Malé Skále také samoz ejm funguje pošta, která má otevírací dobu jako ve m stech, tudíž každý pracovní den.

CO MNOŽSTVÍ

Obchod 2

R 13

C 2

P 5

P 3

Muzeum, galerie 1

K 1

A 4

V 1

Zdroj: Vlastní pr zkum, 2017 Zdroj: Vlastní pr zkum, 2017

38

Na vesnici mají rezidenti k dispozici také léka e. Praktický léka pro dosp lé ordinuje t i dny v týdnu každé odpoledne a d tský léka každé úterý odpoledne. ůčkoliv ordinační doby zde nejsou nijak dlouhé, maloskalští vítají alespo to, že nemusí k praktickému léka i dojížd t.

Co se týče obchod , ty m žeme na Malé Skále najít dva. Jeden je opravdu malý, a funguje spíše pro návšt vníky autokempu, kde seženou nap íklad pečivo nebo nápoje.

Druhý obchod je jakási samoobsluha, ve které je sortiment značn v tší než v prvním obch dku. Samoobsluha se nahází blíže k rezidenční části obce, ale i z autokempu je to p ibližn deset minut ch ze.

Na Malé Skále se nachází velké množství restaurací, hospod a jiných provozoven občerstvení. Jelikož se jedná o navšt vované rekreační místo, i vysoký počet restaurací se zde uživí. Nachází se zde nap íklad pizzerie, italská restaurace nebo klasická česká restaurace „Boučk v statek“, která je turisty Ěnejen českýmiě často vyhledávána. B hem letních prázdnin je i p es tak velký počet restaurací občas t žké najít volné místo. Součástí Malé Skály jsou také dv cukrárny, které jsou u turist velmi oblíbené.

Jak již bylo zmín no v kapitole 5.1.2, Malá Skála je vodáky velice navšt vovaným místem, proto se zde nachází celkem p t p jčoven lodí. B hem posledních let se trend vodáctví stal opravdu populárním a Jizeru sjížd jí i úplní začátečníci. V lét je poptávka dokonce tak veliká, že si turisté musí objednat lod minimáln čtrnáct dní p edem.

K p jčovnám lodí p ibývají i p jčovny kolob žek, protože Maloskalskem ĚRakousy, Malá Skála a Líšnýě vede cyklostezka Greenway, která je v posledních letech využívána p edevším kolob žká i.

39 6.2.1 Ubytovací zařízení

Tab. 5: Ubytovací za ízení na Malé Skále v letech 2000–2008

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008 Počet

ubytovacích

za ízení 7 7 7 7 6 7 7 7 7

Počet pokoj v ubytovacím

za ízení

122 115 113 113 120 127 129 125 125

Počet l žek ubytovacím v

za ízení

339 335 368 361 361 378 392 371 396

Počet host 7 403 9 692 17 757 16 431 13 684 11 109 12 298 9 935 8 651

Počet

p enocování 22 585 30 570 48 753 44 765 40 815 38 846 42 320 25 971 24 746

Tab. 6:Ubytovací za ízení na Malé Skále v letech 2009–2016

rok 2009

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

rok 2015

rok 2016 Počet

ubytovacích

za ízení 7 6 6 9 10 9 9 10

Počet pokoj v ubytovacím

za ízení

126 100 122 198 207 198 197 204

Počet l žek ubytovacím v

za ízení

396 376 396 623 692 619 615 676

Počet host 8 466 6 485 6 438 7 840 7 988 6 754 8 875 8 440

Počet

p enocování 24 678 18 954 18 780 21 136 27 665 24 093 29 898 26 959

Zdroj: ČSÚ upraveno, dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf

Zdroj: ČSÚ upraveno, dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf

40

Tabulky č. 5 a č. 6 zobrazují, kolik se na Malé Skále nacházelo ubytovacích za ízení mezi lety 2000 až 2016. V tabulkách jsou informace o kapacit všech ubytovacích za ízení a také informace o množství host včetn počtu p enocování.

Od roku 2000 počet ubytovacích za ízení vzrostl ze sedmi na deset, což vede k poznatku, že Malá Skála se stává atraktivn jším místem, a i v tší počet provozovatel ubytování se v tak malé obci uživí. Velice zajímavý je i fakt, že celková kapacita ubytovacích za ízení vzrostla tém o polovinu. V roce 2000, kdy bylo ubytovacích za ízení sedm, činil počet l žek 33ř, kdežto v roce 2016, kdy bylo pouze o t i ubytovací za ízení více (10), činil počet l žek 676.

Jak je z tabulek z ejmé, pr m rný počet host činí okolo 7 000 až Ř 000 za rok.

Výjimkou je období mezi lety 2002 až 2006, kdy počet host p esahoval 10 000. Nejvyšší počet host a p enocování byl na Malé Skále v roce 2002, a to 17 575 host a 48 753 p enocování. Jedním z možných d vod , proč se v tomto období ubytovalo takové množství host , je fakt, že v roce 2002 m l rockový festival Benátská noc desáté výročí od svého založení a tuto událost navštívilo neuv itelných 24 000 návšt vník (idnes.cz, 2018). Od následujícího roku 2003 docházelo k pozvolnému poklesu počtu host a v roce 2016 činil počet host Ř 440.

Tab. 7: Ubytovací za ízení ve Frýdštejn v letech 2000–2008

Tab. 8: Ubytovací za ízení ve Frýdštejn v letech 2009–2016

rok 2009

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

rok 2015

rok 2016 Počet

ubytovacích

za ízení 2 2 2 4 4 4 4 4

Tabulky č. 7 a č. 8 zobrazují pouze počet ubytovacích za ízení v obci Frýdštejn.

Jelikož se jedná o obec menší, než je obec Malá Skála, logicky zde najdeme i menší počet ubytovacích za ízení. Do roku 2003 se v této obci nacházelo pouze jedno. V roce 2004 počet stoupl na dv a bylo tomu tak až do roku 2012. Nyní se ve Frýdštejn nachází

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008 Počet

ubytovacích

za ízení 1 1 1 1 2 1 2 2 2

Zdroj: ČSÚ upraveno, dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf Zdroj: ČSÚ upraveno, dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf