1
Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra pedagogiky a psychologie Studijní program: B7505 Vychovatelství
Studijní obor: Pedagogika volného času
Volný čas dětí v domově dětí a mládeže
Leisure time of children from house of the children
Bakalářská práce: 11-FP-KPP-09
Autor:
Lucie Dospělová Podpis: ………
Vedoucí bakalářské práce:
PhDr. Simona Kiryková, Ph.D.
Počet
Stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
85 24 0 27 23 7 + 1 CD
CD obsahuje celé znění bakalářské práce.
V Liberci ………
2
Čestné prohlášení
Název práce: Volný čas dětí v domě dětí a mládeže Jméno a příjmení autora: Lucie Dospělová
Osobní číslo: P010001026
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne 27. 6. 2013 ……….
Dospělová Lucie
3 Poděkování:
Děkuji PhDr. Simoně Kyrikové, Ph.D za odborné vedení, trpělivost, připomínky a podnětné rady při zpracování bakalářské práce. Děkuji paní ředitelce Domu dětí a mládeže ve Varnsdorfu za poskytnuté materiály a všem externím pracovníkům, kteří ochotně pomohli při dotazování dětí. Mé díky patří i všem respondentům, kteří se podíleli na výzkumném šetření.
4 Anotace
Bakalářská práce zabývající se volným časem dětí a mládeže v domě dětí a mládeže zahrnuje dvě části: teoretickou a praktickou.
Cílem bakalářské práce je analyzovat program volnočasových aktivit dětí a mládeže v Domově dětí a mládeže ve Varnsdorfu.
Teoretická část se snaží přiblížit volný čas a volnočasové aktivity. Dále se zaměřuje na instituce nabízející volnočasové aktivity a podrobněji se zabývá Domem dětí a mládeže ve Varnsdorfu. V praktické části jsou představeny výsledky výzkumného šetření realizovaného mezi dětmi a rodiči z Domu dětí a mládeže ve Varnsdorfu.
Klíčová slova: volný čas, volnočasové aktivity, volnočasové instituce, dům dětí a mládeže
5 Anotation
The bachelor thesis, dealing with leisure time of children and youth, has two parts - theoretical and practical.
The aim of the bachelor thesis is to analyse the program of leisure time activities of children and youth in the House of children in Varnsdorf.
The teoretical part elucidates free time and leisure time activities and also gives description of the House of children in Varnsdorf. In the practical part are introduced the results of the researh. The reasearch was done between parents and children from the House of children in Varnsdorf.
Key word: free time, leisure time activities, leisure time institution, house of children
6
1 Obsah
Seznam použitých zkratek ... 8
Úvod ... 9
I. Teoretická část ... 10
1. Volný čas ... 10
1.1 Vymezení pojmu volný čas ... 10
1.2 Historický vývoj výchovy ve volném čase ... 11
1.3 Pojem výchova mimo vyučování ... 12
1.3.1 Funkce výchovy mimo vyučování ... 13
1.3.2 Přehled nejvýznamnějších zařízení pro výchovu mimo vyučování ... 14
2 Střediska pro volný čas dětí a mládeže ... 15
2.1 Náplň činnosti ... 16
2.2 Pracovníci DDM ... 18
2.3 Pedagogická dokumentace ... 19
3 Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu ... 20
3.1 Charakteristika zařízení ... 20
3.2 Cíle DDM ... 22
3.3 Formy vzdělávání a volnočasových aktivit v DDM ve Varnsdorfu ... 23
3.4 Personální obsazení DDM ... 24
3.4.1 Pracovní náplň pedagoga volného času ... 25
3.5 Ediční a propagační činnost DDM ... 26
II. Praktická část ... 27
4 Cíle ... 27
5 Popis zkoumaného vzorku ... 27
6 Metody sběru dat ... 28
7 Předpoklady šetření ... 29
7.1 Prezentace výsledků šetření ... 30
7.1.1 Dotazník pro rodiče ... 30
7
7.1.2 Dotazník pro děti ... 43
8 Vyhodnocení předpokladů ... 58
9 Diskuze ... 60
10 Závěr ... 61
Seznam použitých zdrojů ... 63
11 Seznam příloh ... 65
Příloha 1 ... 66
Příloha 2 ... 68
Příloha 3 ... 72
Příloha 4 ... 74
Příloha 5 ... 76
Příloha 5 ... 77
Příloha 6 ... 78
Příloha 7 ... 81
8
Seznam použitých zkratek
BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci ČR – Česká republika
DDM – dům dětí a mládeže
MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MŠ ČSR – ministerstvo školství Československé republiky ŠD – školní družiny
Vdf – Varnsdorf
VOŠ a SŠ Varnsdorf – Vysoká odborná škola a střední škola Varnsdorf YMCA – křesťanské sdružení mladých mužů
YWCA – křesťanské sdružení mladých žen ZÚ – zájmový útvar
9
Úvod
Tématem mé bakalářské práce je volný čas dětí a mládeže v domě dětí a mládeže.
Volný čas dětí je dle mého uvážení často diskutovaným tématem. Zaměstnaní rodiče 21. století tráví v zaměstnání více času. Lidé se spíše snaží svou pracovní dobu rozšiřovat (přesahují délku pracovní doby, odmítají dovolenou atd.), proto existují zařízení, která nabízejí pro děti efektivní využití volného času po skončení školního vyučování.
Smysluplné a kvalitní trávení volného času může sloužit jako prevence sociálně patologických jevů.
Toto téma jsem si vybrala, protože mě zajímá volnočasová nabídka v mimoškolních institucích, konkrétně v domech dětí a mládeže. Cílem bakalářské práce je analyzovat program volnočasových aktivit dětí a mládeže v Domově dětí a mládeže ve Varnsdorfu. Zaměřila jsem se na Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu, ve kterém pracuji.
V teoretické části bakalářské práce se zabývám pojmem volný čas, kde uvádím jeho definici a historický vývoj. Zaměřím se na organizace a instituce poskytující volnočasové aktivity. Podrobněji se budu zabývat Domem dětí a mládeže ve Varnsdorfu.
V praktické části chci na základě dotazníku zjistit, zda je volnočasová nabídka v DDM Varnsdorf dostačující a poskytuje dětem a rodičům širokou škálu zájmových útvarů, akcí aj. a zda jsou s touto nabídkou spokojeni. Zajímá mě, zda děti, které DDM Vdf navštěvují, do něj docházejí dobrovolně z vlastní vůle nebo na základě rozhodnutí rodičů, kteří chtějí mít o děti tzv. postaráno.
Výsledky bakalářské práce bych chtěla následně aplikovat na zlepšení chodu DDM a nabídky volnočasových aktivit pro děti.
10
I. Teoretická část
1. Volný čas
Pod pojmem volný čas si představujeme dobu, která nám zbývá po splnění všech povinností. Během ní se věnujeme sportu, rekreaci, zábavě a rozvíjíme naši osobnost. Je to čas, který využíváme aktivně či pasivně.
1.1 Vymezení pojmu volný čas
Volný čas bývá v odborné literatuře definován různými způsoby. Může jím být doba, která nám zbývá po splnění všech pracovních i nepracovních povinností. Doba, kdy jednotlivé činnosti nevykonáváme pod tlakem závazků, které vyplývají z našich sociálních rolí a času nutného k reprodukci sil.
Autoři posledních desetiletí vycházejí v zásadě ze shodného a širokého pojetí volného času. Odlišují se pouze upřesněním základního pojmu. Významný francouzský sociolog volného času Joffre Dumazediera definuje volný čas jako určitou část mimopracovní doby. Zařazuje do ní i biologické potřeby člověka (strava, hygiena, spánek) a rodinné povinnosti (vaření, úklid, nákup, péče o děti). „Zahrnuje očekávání a naději (attente); osvobození od požadavků pracovního procesu a dalších zátěží života; zábavu a rozptýlení (divertissement), které přináší např. hra, divadlo nebo kino; rozvoj intelektuální, umělecký a fyzický, tvořivost a vzdělávání.” (Hofbauer, 2004, s. 14)
„Přesnější a úplnější je však jeho charakteristika jako činnosti, do níž člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jí na základě svého svobodného rozhodnutí, a která mu přináší příjemné zážitky a uspokojení.“ (Hofbauer, 2004, s. 13)
Za hlavní funkce volného času se běžně považují: odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti aj. Dětem do něho však nezahrnujeme čas věnovaný vyučování a činnostem s ním spojeným, péči o vlastní fyziologické potřeby, povinnosti v domácnosti nebo související s výchovným zařízením a dalším vzděláváním.
Volný čas je u dětí potřeba nějakým způsobem ovlivňovat (pedagogicky, výchovou v rodině aj.). Vzhledem k dětské nevyzrálosti k orientaci v oblastech zájmových činností je potřeba děti citově a nenásilně vést. Volný čas je možno posuzovat z různých pohledů, např. z pohledu ekonomického, sociologického, psychologického, politického, historického aj. Jednotlivé aspekty nemůžeme posuzovat odděleně, neboť se vzájemně prolínají.
11
Hodně lidí chápe volný čas jako zbytkový, který zbývá po splnění všech povinností – pracovních, studijních, rodinných i po uspokojení všech fyziologických potřeb.
M. Pásková a J. Zelenka považují za volný čas ten, kdy činnosti nevykonáváme pod tlakem povinností ať pracovních či rodinných.
1.2 Historický vývoj výchovy ve volném čase
Podle Pávkové a kol. (2002, s. 21) jsou počátky výchovy ve volném čase v novodobé společnosti spjaty s proměnami práce a životního způsobu obyvatel měst a vesnice po skončení třicetileté války.
Pracovní doba a doba volného času člověka se měnila od antiky až po středověk.
V první polovině 19. století člověk pracoval okolo 12 – 14 hodin denně. Ostatní čas se skládal pouze z času na jídlo a spánek. Obdobně tomu tak bylo i u dětí. „Prvotní časový problém se udál již před industrializací a to ve škole a při vyučování. Instituce povinné školy se tak stala zrodem dualismu práce a volného času.“ (Vážanský, 1995, s. 18) Dalším zásadním zlomem bylo období industrializace, kdy došlo k zavedení osmihodinové pracovní doby, tzn. od 1. světové války. Přebytečný čas tak lidé mohli využít k rozvoji osobnosti, zábavě, rekreaci či sportu nebo ho vyplňovat zájmovými činnostmi, které rádi dělali. Každý využíval čas dle svého uvážení. Zkrácením pracovní doby zůstával rodičům čas na děti, mohli se jim více věnovat a mohli tak výchovou v rodině podpořit rozvoj jejich osobnosti.
Dle Hofbauera (2004, s. 25) patří mezi předpoklady rozvoje volného času růst jeho rozsahu jako důsledek zkracování pracovní doby u dospělých, rozšiřování celkového objemu volného času celé populace i kumulace volného času do měst.
Dochází ke směrování volného času do určitého prostoru a k socializaci. Lidé se začínají stěhovat z vesnic do měst a dochází tak k tzv. urbanizaci a vytváření megalopolí.
Ve městech vznikají různé organizace pro využívání volného času, kavárny, kluby aj.
Lidem život ve městech nabízí více možností pro využití volného času k individuální či kolektivní zájmové činnosti.
„Při volnočasových aktivitách organizovaných institucemi a sdruženími se lze setkávat s mnoha vrstevníky i příslušníky starších generací, vytvářet četné kontakty a být zároveň chráněn před zdravotními, bezpečnostními, sociálními a výchovnými riziky.
Město je však současně prostředím, v němž převažuje anonymita, odtažitost sociálních vztahů, někdy také nezávaznost a neodpovědnost vzhledem k sobě i svému okolí
12
a projevují se sociálně patologické jevy (zdravotní a ekologické problémy, násilí, negativní závislosti, atd.).“ (Hofbauer, 2004, s. 30)
Jak uvádí Pávková a kol. (2002, s. 21): rozvíjely se nové typy činností a realizačních institucí. Existují dva hlavní způsoby jejich vzniku a fungování, které přetrvaly až do současnosti:
1. Nejprve to byly aktivity a zařízení s původním jednoznačným určením pro dospělé.
Byly to například tělovýchovné a později také sportovní činnosti, hřiště, cvičiště, tělocvičny a další zařízení tělovýchovných sdružení, které později rozvíjely další aktivity (loutková divadla, knihovny atd.). Například u nás to byla tělovýchovná organizace Sokol založená v roce 1862. „Na přelomu století k nám přichází skauting, teprve v roce 1927 první saleziáni. Druhá polovina 19. století v Čechách a na Moravě je charakterizována činností nejrůznějších kulturních spolků a sdružení, především pěveckých, čtenářských, vzdělávacích atd.“
(Prof. PhDr. Milan Přadka, 2002, s. 27)
2. Později vznikala sdružení a zařízení zaměřená pouze na děti a mládež. V Anglii to byla například sdružení YMCA a YWCA (druhá polovina 19. století). Na počátku 20. století to bylo skautské hnutí iniciované severoamerickým spisovatelem Ernestem Thompsonem Setonem, který klade důraz na vztah k přírodě, prožitek a odpoutání se od města.
Výchovná zařízení a různé instituce začaly vznikat v důsledku požadavku na hodnotné trávení volného času. Za pomoci volnočasových aktivit se snažily, a je tomu tak i v současnosti, rozvíjet osobnost člověka, začleňovat ho do kolektivu a zajišťovat tak prevenci před nežádoucími patologickými jevy.
1.3 Pojem výchova mimo vyučování
Kdo se podílí na výchově dětí mimo vyučování? Může to být škola, rodina, zařízení pro výchovu mimo vyučování aj. Pávková a kol. (2002, s. 37) výchovu mimo vyučování vymezuje takto:
Výchova mimo povinné vyučování,
Probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny,
Je institucionálně zajištěná,
Uskutečňuje se převážně ve volném čase.
13
Výchova ve volném čase se zakládá na pedagogickém ovlivňování jedince mimo vyučování. Zajišťuje rozvoj osobnosti jedince po všech jeho stránkách, snaží se rozšiřovat jeho možnosti a učí ho efektivně využívat svůj volný čas. Směřuje jedince k nalezení zájmů, které ho budou naplňovat. Jak uvádí Pávková a kol. (2002, s. 37) obsah i způsob využívání volného času mají značný význam z hlediska duševní hygieny. To, jak trávíme dobu odpočinku, rekreace nebo zábavy, se odráží i ve studijních a pracovních výkonech člověka, ale i pozitivně v partnerském životě nebo při výchově dětí.
Výchova mimo vyučování zahrnuje práci s dětmi i s dospělými. Pedagog se snaží chránit děti před nežádoucími formami chování. „Vytváří bezpečné a tvořivé ovzduší a pohodu, dbá o uspokojování individuálních potřeb, rozvoj zájmů a specifických schopností jednotlivců. Motivuje je a podporuje v nápaditosti a zájmu o činnosti i vzdělávání. Vytváří si kladné vztahy a získává důvěru. Výchova mimo vyučování tak plní funkci výchovnou, vzdělávací, zdravotní i sociální.“ (Pávková a kol., 2002, s. 38)
1.3.1 Funkce výchovy mimo vyučování a) Výchovně vzdělávací funkce
Na výchovu je kladen velký důraz. Instituce se podílejí na rozvíjení schopností, uspokojování potřeb a formování morálních vlastností u dětí a mládeže. Pomocí výchovy se snaží děti vést k žádoucímu využívání volného času, získávání dovedností, vědomostí a k celoživotnímu vzdělávání. Toho se snaží dosáhnout prostřednictvím her a zájmových činností. „Úspěchy v zájmových činnostech přinášejí pocit uspokojení, příležitost k seberealizaci a přiměřenému sebehodnocení.“ (Pávková a kol., 2002, s. 40) Vytvářejí si tak vlastní názor na život a na svět.
b) Zdravotní funkce
Instituce zajišťují dětem různorodost v jejich každodenním režimu. Snaží se jim vytvářet zdravý životní styl. Vedou děti ke správné životosprávě a dodržování hygienických návyků. Kompenzují dlouhé sezení dětí ve školních lavicích s pohybovými, sportovními činnostmi a poskytují jim pohyb na čerstvém vzduchu. „Velký zdravotní význam má i účelně volené, hygienicky nezávadné a estetické materiální prostředí a dostatek prostoru pro činnosti. Neopominutelné je i dodržování zásad bezpečnosti činnosti.“ (Pávková a kol, 2002, s. 40)
14 c) Sociální funkce
Instituce pro výchovu mimo vyučování se snaží mezi dětmi vyrovnávat sociální rozdíly, zajišťovat jim stejné materiální i psychologické podmínky a posilovat mezi nimi sociální vztahy. V době, kdy jsou rodiče v zaměstnání, zajišťují dětem instituce péči.
„Zvlášť významná je sociální funkce těch zařízení, která pracují s mladšími dětmi nebo přechodně či trvale plní funkci rodinné výchovy (např. školní družiny, dětské domovy, domovy mládeže).“ (Pávková a kol., 2002, s. 40)
1.3.2 Přehled nejvýznamnějších zařízení pro výchovu mimo vyučování
Nejstarší lidskou společenskou institucí je rodina, která má velký podíl na ovlivňování a formování volného času, ale i na výchově, ochraně a vzdělávání dítěte.
Ovšem jeden z poznatků v knize Zdeňka Matějíčka (1994, s. 16) říká, že rodina zdaleka není jedinou institucí, která bude pečovat o prospěch, ochranu, výchovu a vzdělávání dítěte a která tedy bude mít rovněž vliv na utváření jeho osobnosti. Svoji roli tu hraje škola, hřiště, kamarádi, přátelé, zaměstnání a další instituce zabývající se výchovou mimo vyučování.
1. Školní družiny (ŠD)
ŠD jsou nedílnou součástí základních škol. Umožňují dětem 1. – 5. tříd setrvávat ve školním prostředí i v době po vyučování, kdy jsou rodiče v zaměstnání. Zajišťují dětem tak sociální péči a zabezpečení. Zahrnují pestrou nabídku výtvarných, kreativních, technických, pohybových aj. aktivit přiměřenou jejich věku. Kroužky jsou přístupné i dětem, které do ŠD nedochází. Tyto děti již za kroužek musí platit.
2. Školní kluby
Zaměřují se na děti druhého stupně, které do nich docházejí na základě dobrovolnosti. Jedná se o specifičtější zájmové činnosti (vzhledem k věku žáků) vycházející z požadavků větší samostatnosti dětí. Členové školního klubu pravidelně navštěvují kroužky, dále se účastní spontánních aktivit v čtenářských klubech, počítačových učebnách atd.
3. Střediska pro volný čas dětí a mládeže
Zahrnují domy dětí a mládeže a stanice zájmových činnosti (viz kapitola 2)
15 4. Domovy mládeže
Vznikaly především pro děti, jejichž škola nebyla v místě bydliště a ony tak nemohly denně dojíždět do školy. Jedná se o zařízení, která nabízejí ubytování, stravování, výchovnou péči a účelné využití volného času. „Vzhledem k věkovým zvláštnostem je velmi důležité respektování principu dobrovolnosti, tedy realizace zájmových činností formou nabídky s uplatněním účinné motivace.“ (Pávková a kol., 2002, s. 44)
5. Dětské domovy
Jedná se o zařízení, která zajišťují náhradní výchovnou péči dětem, o které se rodina neumí, nechce nebo nemůže postarat. Do dětských domovů se umisťují děti ve věku 3 – 18 let. Zařízení jim poskytují ubytování a stravování. Pedagogové dohlíží na jejich školní přípravu a snaží se jim volný čas vyplnit stejným způsobem, jako je tomu u dětí vyrůstajících v rodině. Zapojují je do zájmových činností v různých výchovných zařízeních, organizacích či institucích.
6. Základní umělecké školy
„Se svými hudebními, hudebně-pohybovými, výtvarnými a literárně-dramatickými obory poskytují uplatnění dětem, mládeži i dospělým s vyhraněnými zájmy a schopnostmi v esteticko-výchovné oblasti.“ (Pávková a kol., 2002, s. 44) Dochází sem zejména děti, které se chtějí připravit na studia na střední či vysoké škole s uměleckým zaměřením.
Dalšími subjekty, které se podílí na ovlivňování volného času dětí a mládeže, jsou např. různá občanská sdružení (Junák, hnutí Brontosaurus, Duha, Pionýr aj.), sdružení dětí a mládeže, tělovýchovné a sportovní organizace, kulturní a osvětová zařízení. Na rozvoji volného času se také podílejí církve a náboženská společenství.
2 Střediska pro volný čas dětí a mládeže
„Jedná se o domy dětí a mládeže (dále DDM), které jsou zřizovány pro volný čas dětí a mládeže dle zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.“ (Pávková, 2002, s. 121) DDM jsou zařazovány do sítě škol a školských zařízení a mají také nárok na státní příspěvek na činnost. Jejich zřizovatelem může být stát, město, obec, církev atd.
Síť zařízení pro volný čas dětí a mládeže s různým zaměřením vznikala u nás i v západní Evropě od padesátých let 20. století. Zařízení ve východním bloku se
16
orientovala především na organizovanou zájmovou činnost, kdežto v západním bloku především na nabídku neorganizovaných spontánních aktivit. Dnes se snažíme ve střediscích pro volný čas o propojení obou dvou zaměření a rozšiřujeme tak nabídku o spontánní aktivity. Jak jsme se mohli dozvědět v Hofbauerovi (2004, s. 87), tak první dům s volnočasovými aktivitami byl založen v Brně v Lužánkách. Dříve domy využívaly školních zařízení, později byly umisťovány do pozůstalých vil (např. Baťova vila, Hartmutova vila).
Dříve DDM nesl název „Dům pionýrů a mládeže“, později bylo slovo pionýr nahrazeno slovem dítě a začal se tak užívat nový oficiální název „Dům dětí a mládeže“, jehož úkolem bylo zabezpečit širokou nabídku výchovně-vzdělávacích aktivit.
V dnešní době můžeme v ČR najít okolo tří set zařízení zabývajících se výchovou dětí a mládeže v kroužcích. „Měly snahu obsáhnout všechny zájmové oblasti, které byly rozděleny do skupin na společenskovědní, esteticko-výchovné, tělovýchovné a sportovní, turistické, technické, přírodovědné. Dále DDM kromě organizování vlastní zájmové činnosti plnily i funkci metodickou pro zmíněné zájmové oblasti.“ (Pávková a kol., 2002, s. 122)
2.1 Náplň činnosti
Náplní činnosti domu dětí a mládeže je pravidelná, příležitostná, spontánní činnost, prázdninová (táborová) činnost, práce s talentovanou mládeží, garance a organizace soutěží a přehlídek vyhlašovaných nebo doporučovaných MŠMT ČR, odborná pomoc atd., které jsou stanoveny v §2 vyhláškou MŠMT ČR z roku 1992 č. 432/1992 Sb., o střediscích pro volný čas dětí a mládeže. (Pávková, 2002, str. 122)
1. Pravidelná zájmová činnost
Probíhá v různých zájmových útvarech, pod nimiž si můžeme představit:
Kroužek (modelářský, rybářský, čtenářský apod.) se zaměřuje na předávání informací o daném oboru a zdokonalování se v něm.
Soubory (pěvecký, hudební, taneční, divadelní apod.), jejichž členové jsou směřováni k prezentování svých výsledků na veřejnosti.
Klub (filmový klub) nebo taky oddíl je útvar, který je součástí organizačního celku a v DDM má charakter kroužku.
17
Kurz (kurz výpočetní techniky, kurz drhání, vaření apod.) je krátkodobý útvar, který předává účastníkům vědomosti nebo dovednosti v daném oboru. Výsledkem kurzu může být získání osvědčení o jeho absolvování.
Na konci školního roku bývají rodiče a další příbuzní či ostatní lidé z okolí žáků informováni o výsledcích jejich dítěte. Mohou se s nimi seznámit formou výstav, vystoupení, ukázek získaných dovedností. Prezentace útvarů na veřejnosti může sloužit i k náboru dětí v dalším školním roce. Na konci útvaru děti mohou získat ohodnocení, které je motivuje k další činnosti.
2. Zájmová činnost příležitostná
Zahrnuje akce, které jsou přesně vymezeny datem a časem konání akce. Jedná se většinou o akce cyklistické, rekreační či vzdělávací. Mohou to být např. přehlídky, karnevaly, soutěže, divadelní představení, výlety apod. „Specifickou formou příležitostné činnosti jsou tzv. příměstské prázdninové tábory, což je nabídka řady akcí pro děti v určitém cyklu a má i charakter sociální služby pro děti zaměstnaných rodičů o prázdninách.“ (Pávková a kol., 2002, s. 123)
3. Spontánní aktivity
Spontánní aktivity nejsou vyhrazeny datem, časem a neplatí pro ně žádné specifické podmínky. Zájemci nemusí svoji účast stvrzovat přihláškou. K dispozici jim jsou různé prostory daného zařízení např. čítárny, herny, hřiště, posilovny apod. Účast může být individuální nebo kolektivní. Pedagogové zajišťují pouze bezpečnost, popřípadě působí jako rádce, motivační činitelé či konzultanti.
Pro talentované děti a mládež jsou v zařízeních zpřístupněny různé laboratoře, ateliéry a další odborné pracovny, kde lze vykonávat určitou práci pod vedením odborníka ve stanovenou hodinu. Chod se řídí vnitřním řádem DDM nebo řádem jednotlivých pracoven.
4. Garance a organizace soutěží a přehlídek vyhlašovaných nebo doporučovaných MŠMT ČR.
Domem dětí a mládeže jsou pořádány různé soutěže a přehlídky, na jejichž základě můžeme mezi dětmi a mládeží najít talenty ve zpěvu, recitaci apod. „DDM z pověření svého zřizovatele nebo orgánu státní správy v resortu školství organizují základní kola nebo kola vyhlašovaná příslušným školským úřadem či z pověření MŠMT ČR a v dohodě
18
se zřizovatelem soutěžní kola nebo přehlídky vyšší (regionální, celostátní).“ (Pávková, 2002, str. 124) DDM má zajistit propagaci, rozeslání přihlášek, porotu a vyhodnocení soutěže. Organizuje průběh soutěže a připravuje podstatné materiály pro porotu.
„Organizace a zajištění soutěží jsou legislativně upraveny vyhláškou MŠMT ČR č. 431/1992 Sb., o organizaci a financování soutěží a přehlídek žák předškolních zařízení, škol a školských zařízení.“ (Pávková a kol., 2002, s. 124)
5. Prázdninová táborová činnost
Činnost, která je připravená pro děti, mládež a jejich rodiče v době dlouhodobého volna jako jsou např. jarní, letní či vánoční prázdniny. Jedná se o výjezdové či příměstské tábory, jejichž doba trvání je alespoň pět dní.
DDM celoročně nabízejí výchovně-vzdělávací aktivity, z nichž je většina pořádána o víkendech. „Týdně projde zařízeními v zájmové činnosti pravidelně 12-16 % dětské populace školního věku, další děti a mládež se zapojují do nepravidelných akcí“
(Pávková a kol., 2002, s. 125). DDM nabízejí svoji činnost dětem (školním i předškolním), mládeži, ale i rodičům. „(Dětmi se ve smyslu Úmluvy o právech dítěte čl. 1 rozumí jedinec mladší 18 let a mládeží se rozumí jedinci do 26 let).“ (Pávková a kol., 2002, str. 125) Zaměstnanci pracují také se sociálně slabšími jedinci, podílejí se na integraci handicapovaných dětí pomocí zájmových činností, které pro ně připravují a plní funkci v rámci prevence proti sociálně-patologickým jevům.
2.2 Pracovníci DDM
Náplní práce pedagogických zaměstnanců DDM je hlavně přímá výchovná činnost, následně táborová činnost příměstských a výjezdových táborů, vedení příležitostných akcí a podílení se na různých soutěžích apod. spadají do kategorie vychovatel, řídí se Pracovním řádem pro pedagogické pracovníky. „Na základě nařízení vlády 68/1997 Sb. ve znění pozdějších úprav vedou minimálně dva zájmové útvary, ředitel vede alespoň jeden zájmový útvar. Vzhledem k sezonnímu charakteru činnosti DDM je možné pracovní dobu nerovnoměrně rozvrhnout ve smyslu výnosu MŠMT ČR č. j. 20840/89-42 o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.“ (Pávková a kol., 2002, s. 126)
Na činnosti DDM se podílejí i další pracovníci. Jedná se o externí pracovníky (musí s nimi být sepsána dohoda o pracovní činnosti) nebo dobrovolné pracovníky (musí s nimi být sepsána dohoda o provedení práce). „Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada
19
složná z interních pedagogů, externistů, zástupců rodičů a dalších aktivistů.“
(Pávková a kol., 2002, s. 126)
Ke specifickým pedagogickým dovednostem požadovaným u pracovníků středisek volného času, jak uvádí Pávková a kol. (2002, s. 126), patří schopnost připravit a zorganizovat nabídku aktivit pro volný čas, znalost pedagogických zásad a metodiky vedení zájmových činností a schopnost jejich tvořivé aplikace, komunikativnost umožňující získat široký okruh spolupracovníků. Pedagog volného času by měl mít i ekonomické znalosti, se kterými potřebuje pracovat při sestavování akcí a musí umět komunikovat s veřejností.
2.3 Pedagogická dokumentace Dokumentací DDM se rozumí:
Roční plán činnosti předkládají pedagogičtí pracovníci DDM řediteli s návrhy táborů, spontánních či příležitostných akcí, soutěží apod. Ten vše následně projednává se zřizovatelem DDM. „Plán by měl být stručný, konkrétní a jmenovitý s prostorem pro operativní změny. Plánované aktivity je nutné mít ekonomicky podložené. Součástí plánu je rozvrh zájmové činnosti pravidelné.“
(Pávková a kol., 2002, s. 126)
Deníky zájmových útvarů slouží pro zaznamenávání dat, programu a docházky účastníků zapsaných do útvaru. Deník spolu s vyplněným plánem činnosti se odevzdává řediteli, který podpisem stvrzuje, že vše souhlasí.
Přihlášky členů se vyplňují ke všem zájmovým útvarům, akcím, soutěžím apod.
Zákonný zástupce tak stvrzuje svým podpisem účast dítěte na zájmovém útvaru, akci, soutěži apod.
Provozní řád musí být umístěn na viditelném místě a všichni účastníci zájmových útvarů s ním musí být seznámeni ihned na první schůzce.
Ve speciálních učebnách nebo dílnách se vyvěšuje doplňující pracovní řád, který platí pro danou místnost a je umístěn tak, aby do něho mohl kdokoliv nahlížet. Provozní řád vystavuje ředitel DDM.
Organizační řád s organizační strukturou DDM.
Jednací protokol (kniha došlé a odeslané pošty).
Zápisy z pedagogických a provozních porad.
Personální dokumentace.
20
Dokumentace je spis, do kterého pracovníci zaznamenávají všechny akce, které organizovali, zapisují do ní počet uchazečů, datum a průběh dané akce.
Dokumentace prázdninových táborů zahrnuje přihlášky, potvrzení rodičů, vyúčtování, lékařskou evidenci atd.
Kniha úrazů.
„Skartace jednotlivých dokumentů se řídí instrukcí MŠ ČSR ze dne 13. června 1986 č. j. 18 200/8649, kterou se vydává skartační řád pro školy a školská zařízení.“
(Pávková a kol., 2002, s. 127)
3 Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu
3.1 Charakteristika zařízeníPopis DDM
„Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. Od 1. 1. 2012 je zřizovatelem zařízení Město Varnsdorf, nám. E. Beneše 470, 407 47 Varnsdorf.“ (Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu 2013) Do roku 2008 sídlil v rodinné vile se zahradou, kterou dostal DDM k pronájmu od Městského úřadu ve Varnsdorfu. Roku 2009 se DDM přemístil do budovy Městského centra kultury a vzdělávání, kde sídlí společně s městskou knihovnou a informačním centrem. Před budovou se nachází rozlehlý městský park, kde bylo nově vybudováno dětské hřiště, které můžeme kdykoliv s dětmi navštěvovat. V blízkosti budovy se nachází sportovní hřiště, které je volně přístupné a lze ho využívat pro sportovní činnosti DDM.
Budova má tři patra a sklep. DDM je umístěn ve 2. patře budovy. K dispozici je zde 9 místností a toalety (dívčí, chlapecké, zaměstnanci a 2x invalidi). Ostatní prostory obývá městská knihovna.
21 Tabulka 1
Místnost Účel místnosti
Sál slouží pro pohybové činnosti, pořádají se v něm akce pro školy, bazar, mini-trhy, soutěže (recitační, pěvecké) a podobně.
Malá kuchyňka
slouží pro uložení věcí – pračka, sušák na prádlo, úklidové prostředky a police sloužící pro sušení keramických výrobků
Klubovna zde jsou umístěny stoly na ping-pong, konají se zde kroužky pohybové, rybářské aj.
Kuchyňka
probíhají zde keramické, výtvarné, tvořivé kroužky a kroužek vaření, slouží k tematickým akcím pořádaných DDM např. korálkování, drátkování, výroba věnců atd.
Sklad
sou zde uskladněny veškeré pomůcky, sportovní náčiní, kostýmy apod., které DDM vlastní, dále tu najdeme veškerý materiál pro výzdobu prostorů DDM
Herna 1 V dopoledních hodinách se využívá jako školička pro předškolní děti, v odpoledních hodinách se využívá pro hudební a jazykové kroužky
Herna 2
slouží především pro provoz školičky pro předškolní děti v dopoledních hodinách, v odpoledních hodinách slouží převážně pro hudební a jazykové kroužky
Dílna slouží pro letecké modeláře
Kancelář zázemí pro zaměstnance a ředitelku DDM
Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu je tu pro rodiče, děti, školy i školky každý den od 9:00 do 18:00 hodin, není-li stanoveno jinak. V ranních hodinách zde probíhají kroužky a akce pro školy a předškolní děti. Dále se zaměřuje i na seniory, rodiče, zejména tedy maminky na mateřské dovolené, ale i rodiče, kteří momentálně mají volný čas a chtějí ho aktivně využít. Pro ně jsou tu k dispozici různá cvičení, jako je jóga, zdravotní cvičení apod. Během těchto kroužků je pro maminky, které nemají hlídání, zajištěn pedagogický dozor nad dětmi.
V odpoledních hodinách zde probíhají kroužky pro školní děti. Rok od roku narůstá zájem rodičů o kroužky pro předškolní děti. Přestože tyto děti jsou našimi potencionálními klienty v dalších letech, nejsou DDM uznávány, a DDM tak na ně nezískává žádné finanční příspěvky. Mimo kroužků zajišťuje DDM odpolední akce pro rodiče s dětmi, ale i pro samotné děti. Akce jsou tematické dle ročního období, aktuálních svátků, ale
22
i sportovní, kreativní a jiné. Rodiče se setkávají i s tradičními kurzy: pletení, drátkování, výrobky z pedigu, patchwarku atd. tato odpolední nabídka je zpoplatněná.
Náplň DDM
„Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu poskytuje metodickou, odbornou, popřípadě materiální pomoc účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením. Pomoc může poskytovat za úplatu nebo zdarma. Na základě §37 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se nesmí jednat o pomoc formou daru.“ (Jägrová, 2011)
DDM zajišťuje činnost pro děti, žáky, studenty, pedagogické pracovníky, popřípadě další osoby, bez ohledu na místo bydliště. A to po celý školní rok, o víkendech a ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování. „Pečuje o nadané děti, žáky, studenty a spolupracuje se školskými či jinými institucemi. Organizuje soutěže a přehlídky pro děti a žáky. Svojí činnost zaměřuje na pravidelnou zájmovou, spontánní, příležitostnou, táborovou, osvětovou a individuální činnost (vyhláška č. 74/2005 Sb. O zájmovém vzdělávání).“
(Jägrová, 2011) 3.2 Cíle DDM
Cílem je plánovat, připravovat a rozšiřovat nabídku širokého spektra volnočasových aktivit pro děti a mládež z Varnsdorfu a okolí. Podrobný výčet aktivit uvádím v následujících kapitolách.
DDM se zaměřuje hlavně na cíle poznávací, hodnotové, orientované na morální vlastnosti dětí a mládeže. Orientuje se také na kulturní prostředí a mezilidskou interakci, které jsou dány vztahy mezi pedagogy volného času, dětmi a mládeží, mezi externími pracovníky a rodiči. Snaží se o vzájemnou solidaritu, snášenlivost a respekt mezi jedinci.
Cílem DDM je také rozšiřování vzdělání vlastních zaměstnanců. Zajišťuje jim prohlubování vědomostí a dovedností v rámci akreditovaných subjektů, kurzů apod.
Snahou DDM je oslovit velké množství lidí různého věkového složení. Připravit pro ně atraktivní a přitažlivé akce tak, aby vzrůstala jejich návštěvnost. Dále i rozšířit nabídku pro předškolní, školní i handicapované děti.
23
3.3 Formy vzdělávání a volnočasových aktivit v DDM ve Varnsdorfu
1. Pravidelná činnost
Probíhá v zájmových útvarech, do kterých se přihlašují účastníci na základě přihlášky a svojí účast potvrzují úplatou. Zájmový útvar se koná pravidelně ve stejný den a hodinu. Nabídka zájmových útvarů pro školní rok 2011/2012 a 2012/2013 viz příloha 1 a 2.
Ve školním roce 2011/2012 bylo v nabídce 43 kroužků pro děti, mládež a dospělé.
Aby byl zřizovatelem kroužek uznán, musí v něm být přihlášeno minimálně 7 uchazečů.
V tomto roce nebylo kvůli malé účasti otevřeno 6 kroužků. Bylo tak otevřeno 37 kroužků.
Zájmových útvarů se celkem účastnilo 232 žáků, 79 předškoláků. Celkem do DDM docházelo 311 dětí.
Ve školním roce 2012/2013 bylo v nabídce 77 kroužků. Otevřeno bylo 37 zájmových útvarů. Zájmových útvarů se celkem účastní 245 žáků, 101 předškoláků.
Celkem se účastní 346 dětí.
Počet dětí docházejících do zájmových útvarů v DDM ve Varnsdorfu v tomto roce (2012/2013) oproti loňskému roku (2011/2012) vzrostl o 35 uchazečů.
2. Příležitostná činnost
Spočívá v organizaci soutěží, přednášek, výletů, exkurzí, v organizování akcí či zajišťování veřejných vystoupení. Příležitostné akce, které byly uskutečněné ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013 (v měsících září – duben) viz příloha 3 a 4.
Nabídka příležitostných akcí se v letošním školním roce 2012/2013 o moc neliší oproti předchozímu roku. Pracovníci se více zaměřili na propagaci na veřejnosti a lepší propracovanost připravených akcí. V nabídce se jako novinka objevují sobotní dopolední výlety v okolí města Varnsdorf. Naopak počet pátečních akcí s přespáním klesl. Ubylo i dětských vystoupení na veřejnosti.
24 Tabulka 2
2011/2012
1. 9. 2011 – 31. 8. 2012 Počet Počet účastníků
Akce celkem 48
2507 Z toho o sobotách a
nedělích 8 582
2012/2013
1. 9. 2012 – 31. 3. 2013 Počet Počet účastníků
Akce celkem 32
2116
z toho o sobotách a nedělích 6 751
3. Prázdninová činnost
DDM se zaměřuje na příměstské a výjezdové tábory v době prázdniny (letních, zimních, podzimní, jarních atd.). Tábory mají rekreační, zdravotní nebo odborné zaměření.
Prázdninová činnost ve školním roce 2011/2012 a roce 2012/2013 viz příloha č. 5.
4. Spontánní činnost
Pro spontánní činnost mají zájemci možnost využívat víceúčelových stolních fotbalů umístěných na chodbě nebo stolního tenisu. Tato nabídka by dle mého názoru mohla být do příštího roku více rozšířená, zejména pro děti 2. stupně základní školy, které si k nám chodí zahrát stolní fotbal během čekání na odpolední vyučování. K dispozici by jim mohla v tuto dobu, kdy neběží žádné kroužky, být herna se společenskými hrami.
3.4 Personální obsazení DDM
Personální obsazení ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013 Tabulka 3
Interní zaměstnanci 2011/2012 2012/2013
Statutární orgán
Ředitelka, pedagog volného času
Ředitelka, pedagog volného času
Pedagogové volného
času 4 (zaměstnanci) 5 (zaměstnanců)
Mzdová účetní 1 1
Externí zaměstnanci 2011/2012 2012/2013
Vedoucí zájmových
útvarů 22 24
25
Ve školním roce 2011/2012 zaměstnával DDM 4 pedagogy volného času, z toho byli dva zaměstnáni na poloviční úvazek a dva na celý úvazek. Ve školním roce 2012/2013 zaměstnává DDM 5 pedagogů volného času, z toho tři na poloviční úvazek a dva na celý úvazek.
Externí i interní pracovníci musí při nástupu odevzdat lékařské potvrzení, výpis z trestního rejstříku a podrobit se povinnému školení BOZP. Dále jsou ředitelem seznámeni s vnitřním řádem DDM. Externí zaměstnanci pro uzavření pracovního poměru podepisují dohodu o provedení práce a zodpovídají za chod svého kroužku. Jsou povinni vést deník, do kterého zapisují datum schůzky, počet účastníků a celoroční plán.
3.4.1 Pracovní náplň pedagoga volného času
Pedagog DDM ve Varnsdorfu řídí práci svého oddělení a odpovídá za jeho činnost řediteli. Dodržuje vnitřní řád, provozní řád, pracovní řád a rozvrženou pracovní dobu, kterou mu určuje ředitel DDM. Vede nejméně 3 zájmové útvary (dále ZÚ) pro předškoláky, žáky, studenty a mládež. Zajišťuje v nich dostatečný počet účastníků na základě propagace a náborů do kroužku. Celoroční vedení pravidelných aktivit činí nejméně 6 hodin týdně.
Dále je jeho úkolem zajistit pro ostatní zájmové útvary odborné vedoucí starší 18 let (za mladší plně zodpovídá sám, ti musejí pracovat pod jeho přímým dohledem).
Zodpovídá a organizuje zájmovou, příležitostnou i spontánní činnost na svém oddělení, podílí se i na větších akcích DDM, přípravě soustředění, pobytů a táborové činnosti pro děti, žáky, studenty, mládež, ale také pro pedagogické pracovníky či ostatní dospělé uchazeče. Jeho úkolem je po každé akci předat její řádné vyúčtování.
Úkolem pedagoga je zajišťovat víkendové akce, pokud mu to ředitel nařídí.
Zařizuje postupové soutěže, přehlídky a jednorázové akce. Shání sponzory na akce.
Spolupracuje s ostatními výchovnými zařízeními, jako jsou mateřské školy, základní a střední školy.
Pedagog volného času sestavuje plán činnosti, zpracovává návrh celoročního plánu oddělení, kontroluje plány ZÚ. Externím a dobrovolným pracovníkům na svém oddělení přiděluje úkoly a hodnotí jejich plnění, chodí na hospitace. Hledá nové ZÚ odpovídající současným trendů. Dále se při zaměstnání vzdělává, osvojuje si nové metody práce, vyhlášky, předpisy, čte odborný tisk, zpravodaj, věstníky atd.
26
Jeho úkolem je účastnit se porad, které svolává ředitel DDM, provádí konzultace s vedoucími ZÚ a plní jejich požadavky (propagace, pomoc při akcích). Pravidelně zpracovává měsíční letáky ke svým akcím na oddělení a zajišťuje jejich řádnou propagaci dle zpracovaného rozpisu, vždy do pátého dne v měsíci.
Musí také vést dokumentaci oddělení, zavádět deníky ZÚ a zaznamenávat přehled činnosti ZÚ, jejich časového rozložení, počet dětí v ZÚ a přehled přímé výchovné činnosti.
Pedagog má vysoké pracovní nasazení, nadále se vzdělává samostudiem nebo školením v akreditovaných střediscích MŠMT. Zodpovídá za bezpečnost při práci s dětmi, žáky, mládeží a studenty. Dodržuje požární a bezpečnostní pokyny, organizační směrnice, předpisy a pokyny vydané ředitelkou včetně dodatků.
3.5 Ediční a propagační činnost DDM
DDM pravidelně propaguje svou činnost v městském periodiku Hlasu severu (Město Varnsdorf: oficiální web města. Hlas severu 2013). Dále na vlastních stránkách DDM (Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu 2013), internetových stránkách Města Varnsdorfu (Město Varnsdorf: oficiální web města 2013) a sociální síti Facebook (Facebook. Dům dětí a mládeže Varnsdorf 2013).
Na začátku každého měsíce pedagogové DDM roznášejí propagační letáčky s nabídkou zájmové činnosti, a to na nástěnky do mateřských, základních i středních škol.
27
II. Praktická část
4 Cíle
Cílem průzkumu je analyzovat názory rodičů a dětí navštěvujících DDM ve Varnsdorfu na kvalitu a rozsah volnočasových aktivit nabízených Domem dětí a mládeže ve Varnsdorfu.
C1: Zjistit, jakou nabídku volnočasových aktivit nabízí Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu dětem ve věku 6 – 15 let.
C2: Zjistit návštěvnost volnočasových aktivit nabízených Domem dětí a mládeže ve Varnsdorfu.
C3: Zjistit, jaké další volnočasové aktivity by děti ve věku 6 -15 let a jejich rodiče uvítali v Domě dětí a mládeže ve Varnsdorfu.
Následným cílem pro praktickou část je: zhodnotit, jak program nabízený DDM ve Varnsdorfu naplňuje představy rodičů o kvalitním volnočasovém vyžití jejich dětí a navrhnout obměnu v nabídce volnočasových aktivit.
5 Popis zkoumaného vzorku
Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny respondentů:
1. Všechny děti ve věku od 6 do 15 let, které docházejí do zájmových útvarů v DDM ve Varnsdorfu, tj. 245 žáků. Celkem bylo mezi děti rozdáno 200 dotazníků. Z těchto dotazníků se jich 68 vrátilo vyplněných. DDM navštěvuje 245 dětí, ale musíme při dotazování počítat s tím, že některé děti navštěvují více zájmových útvarů a některé nemusí být z důvodu nemoci či předčasného ukončení docházky v kroužku přítomny.
2. Rodiče, jejichž děti docházejí do zájmových útvarů, nebo rodiče, kteří se účastní akcí pořádaných DDM. Mezi rodiče bylo rozdáno 100 dotazníků, z nichž se 59 vrátilo vyplněných.
28
Zkoumaný vzorek byl složen celkem z 245 žáků, navštěvujících různé zájmové útvary v DDM (počty žáků v jednotlivých kroužcích viz příloha 6) a jejich rodičů či rodičů, kteří navštěvují akce pořádané DDM.
6 Metody sběru dat
a) Získání informací
Sběr informací probíhal na základě studia dostupných materiálů o poskytovaných volnočasových aktivitách nabízených v Domě dětí a mládeže ve Varnsdorfu.
Sběr informací o volnočasových aktivitách nabízených jinými organizacemi ve Varnsdorfu.
Sběr informací o tom, jak program nabízený DDM ve Varnsdorfu naplňuje představy rodičů a dětí (6 – 15 let) o kvalitním využití volného času.
b) Výzkumné šetření
K výzkumnému šetření jsem použila kvantitativní výzkum, který se zakládá na sběru dat, zpracování získaných informací a vyvození následného závěru. Tuto metodu jsem zvolila, protože jsem potřebovala oslovit velké množství respondentů a dotazník mi přišel jako nejvhodnější metoda.
K získání dat byl použit standardizovaný dotazník (viz příloha 7 a 8). „Dotazník je v podstatě zvláštní forma řízeného rozhovoru. K sebehodnotícímu posouzení je možno svěřenci předložit škálu postihující jeho pocity a postoje ve vztahu k zájmovým aktivitám či ke svým vrstevníkům. V dotazníku byly zahrnuty otevřené i uzavřené výzkumné otázky.“ (Spousta, 1994, s. 147) Snahou bylo získat dostatečné množství odpovědí na otázky od cílové skupiny, na kterou se v dotazníku zaměřuji. Ty následně sloužily k analýze nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež ve Varnsdorfu.
Dotazování rodičů a dětí v DDM ve Varnsdorfu probíhalo od prosince 2012 do konce března 2013. Dotazování dětí bylo zprostředkováno přes vedoucí, kteří vedou jednotlivé zájmové útvary v DDM. Vedoucí kroužků jsem poprosila o předání dotazníku dětem, které byly v daný den přítomné na jejich aktivitě. Vedoucí kroužku jsem předem s dotazníkem seznámila pro případné pozdější očekávané dotazy od dětí. Děti byly svými vedoucími seznámeny s důvodem vyplnění dotazníků a anonymitou při odpovídání na otázky. Děti, které navštěvují více zájmových útvarů v DDM, vyplnily dotazník pouze jednou.
29
Pro rodiče byl dotazník volně k dispozici v hale, kde ho během čekání na dítě/děti mohli na základě dobrovolného rozhodnutí vyplnit. Dotazník byl pro ně volně k dispozici i během akcí pořádaných domem dětí a mládeže.
7 Předpoklady šetření
Pro výzkumné šetření byly na základě mých pracovních zkušeností stanoveny následující předpoklady:
Předpoklad 1: Více než 70 % rodičů je s nabídkou akcí a zájmových útvarů, které Dům dětí a mládeže ve Varnsdorfu nabízí, spokojeno.
Předpoklad 2: Více než 50 % rodičů by své dítě zapsalo do více kroužků, pokud by jejich cena byla nižší.
Předpoklad 3: Více než 50 % dětí si svůj zájmový útvar vybralo samo.
Předpoklad 4: Více než 50 % dětí je se zvoleným navštěvovaným zájmovým útvarem spokojeno.
30 7.1 Prezentace výsledků šetření
7.1.1 Dotazník pro rodiče
Položka č. 1: „Účastní se Vaše dítě/děti jednoho nebo více zájmových útvarů v DDM ve Varnsdorfu?“
Tabulka 4
Účast v ZÚ DDM Vdf Ano, účastní se jednoho zájmového útvaru 33 respondentů Ano, účastní se více zájmových útvarů 14 respondentů Neúčastní se žádného zájmového útvaru 12 respondentů
Graf 1
Položku č. 1 jsem v dotazníku uvedla, abych zjistila, kolik dětí se účastní více jak jednoho zájmového útvaru v Domě dětí a mládeže ve Varnsdorfu. Na základě odpovědí, které rodiče uvedli v dotazníku, jsem získala tyto údaje (viz graf č. 1). Ze všech rodičů odpovědělo 33, tj. 56 %, že se jejich dítě účastní jednoho zájmového útvaru, 14 rodičů, tj. 24 %, že se jejich dítě účastní více zájmových útvarů a 12 rodičů, tj. 20 %, že se neúčastní žádného zájmového útvaru v DDM ve Varnsdorfu.
24% 56%
20%
Účast v ZÚ DDM Vdf
Ano, účastní se jednoho ZÚ
Ano, účastní se více ZÚ
Neúčastní se žádného ZÚ
31
Položka č. 2: „Vyhovuje Vám nabídka jednotlivých zájmových útvarů, které nabízí DDM ve Varnsdorfu?“
Tabulka 5
Spokojenost s nabídkou ZÚ DDM Vdf
Ano, je dostačující 51 respondentů
Ne, je nedostačující 4 respondenti
Jiné 4 respondenti
Graf 2
Položku č. 2 jsem do dotazníku uvedla, abych zjistila, jak jsou rodiče spokojeni s nabídkou zájmových útvarů DDM ve Varnsdorfu. Rodiče si mohli vybrat ze tří možných odpovědí, z nichž jedna byla otevřená. Zde mohli napsat svůj návrh, který by mohl pomoci ke zlepšení nabídky. V grafu č. 2 můžeme vidět, že s nabídkou ZÚ je spokojeno 51 rodičů, tj. 86 %, 4 rodiče, tj. 7 %, jsou nespokojeni a 4 rodiče, tj. 7 %, napsalo jiné důvody. Jedním z důvodů nespokojenosti je nedostatečná nabídka ZÚ pro starší žáky. V DDM se nabídka zaměřuje spíše na mladší děti.
86%
7%
7%
Spokojenost s nabídkou ZÚ DDM Vdf
Ano, je dostačující Ne, je nedostačující Jiné
32
Položka č. 3: „Vyhovuje Vám nabídka táborů a akcí, které DDM ve Varnsdorfu pořádá?“
Tabulka 6
Spokojenost s nabídkou akcí a táborů v DDM Vdf
Ano 36 respondentů
Ano, ale nabídka by mohla být širší 20 respondentů Ne zcela, najdou se určité nedostatky 1 respondent
Ne 2 respondenti
Graf 3
Položka č. 3 se zabývala spokojeností rodičů s akcemi DDM. Z dotazovaných rodičů jich 36, tj. 61 %, odpovědělo, že nabídka je pro ně dostačující. Dalších 20 rodičů, tj. 34 %, odpovědělo, že jim vyhovuje, ale mohla by být širší. Jeden z rodičů vidí v nabídce určité nedostatky. Zbylí 2 rodiče, tj. 5 %, odpověděli záporně, jako důvod své odpovědi uvedli neúčast na akcích DDM.
61%
34%
2% 3%
Spokojenost s nabídkou akcí a táborů v DDM Vdf
Ano
Ano, ale nabídka by mohla být širší
Ne zcela, najdou se určité nedostatky
Ne
33
Položka č. 4: „Jaké další konkrétní akce či zájmové útvary byste uvítali v Domě dětí a mládeže ve Varnsdorfu?“
Tabulka 7
Návrh nových ZÚ DDM Vdf
Taneční
Balet 3
Společenský tance 2
Aerobik 1
Hudební Kytara 1
Sportovní
Fotbal 1
Florbal 1
Cyklistika 1
Stolní fotbálek 1
Plavání 1
Turistika 2
Cvičení 2
Technické Chlapecké dílny 1
Přírodovědné
Myslivost 1
Rybaření 1
Geologický kroužek 1 Paleontologický kroužek 1
Jiné
Šití 1
Drhání 1
Jazyky 1
Vaření 1
34 Graf 4
Položka zjišťovala, jaké další kroužky nebo činnosti by si rodiče v nabídce DDM přáli. Na položku odpovědělo celkem 18 rodičů. Z 18 rodičů jich 13 uvedlo, jaké další ZÚ by v DDM uvítalo, 5 rodičů uvedlo, že jsou s nabídkou spokojeni, z nich jednou rodiči nevyhovují časy ZÚ). Někteří rodiče uváděli i kroužky, které již v DDM v nabídce jsou.
Z toho vyplývá, že rodiče nejsou dostatečně informování o nabídce DDM a to i přesto, že vodí své dítě do zájmového útvaru.
12%
8%
4%
4%
4%
4%
4%
4%
8% 4%
8%
4%
4%
4%
4%
4%
4%
4%
4% 4%
Návrh nových ZÚ DDM Vdf
Balet
Společenský tance Aerobik
Kytara Fotbal Florbal Cyklistika Stolní fotbálek Plavání Turistika Cvičení
Chlapecké dílny Myslivost Rybaření
Geologický kroužek Paleontologický kroužek Šití
Drhání Jazyky
35
Položka č. 5: „Jak hodnotíte stanovené ceny našich kroužků?“
Tabulka 8
Spokojenost s cenami kroužků DDM Vdf
Přiměřené, dostupné 56 respondentů
Cena je příliš vysoká 2 respondenti
Jiné poznámky 1 respondent
Graf 5
Jak můžeme vidět v grafu č. 5, 95 % dotazovaných rodičů se zdají ceny za kroužky přeměřené. Pouhá 3 % rodičů odpověděla, že ceny jsou příliš vysoké. Jednomu rodiči, tj. 2 %, se zdají ceny spíše vyšší než přiměřené.
95%
3% 2%
Spokojenost s cenami kroužků DDM Vdf
Přiměřené, dostupné Cena je příliš vysoká Jiné poznámky
36
Položka č. 6: „Průměrná cena jednoho zájmového útvaru je cca 600,- Kč ročně.
Pokud bychom ceny jednolitých zájmových útvarů snížili na cca 300,- Kč ročně, navštěvovalo/ly by vaše dítě/děti i více než 1 zájmový útvar?“
Tabulka 9
Účast v ZÚ DDM Vdf při snížení ceny
Ano 31 respondentů
Ne, nevychází nám to časově 24 respondentů Ne, nezaujal nás další kroužek 2 respondenti
Ne (proč, vypište) 2 respondenti
Graf 6
V této otázce mě zajímalo, zda by rodiče přihlašovali děti do více kroužků, kdyby se jejich cena snížila. Jak můžeme vidět v grafu č. 6, tak 53 % rodičů by při snížení ceny dítě dávalo do více kroužků. Kdežto 43 % rodičů by své děti do více kroužků kvůli časové náročnosti nedávalo. Pouze ve dvou případech se rodičům nezamlouval žádný jiný kroužek z nabídky a další 2 % rodičů mají s dětmi jinou zájmovou činnost.
41% 53%
3% 3%
Účast v ZÚ DDM Vdf při snížení ceny
Ano
Ne, nevychází nám to časově
Ne, nezaujal nás další kroužek
Ne (proč, vypište)
37
Položka č. 7: „Jak hodnotíte ceny jednotlivých dětských táborů a celoměstských akcí pořádaných domem dětí a mládeže?“
Tabulka 10
Hodnocení cen táborů a celoměstských akcí DDM Vdf
Ceny jsou přijatelné 49 respondentů
Ceny jsou vysoké jen u dětských táborů 8 respondentů Ceny jsou vysoké jen u celoměstských akcí 0 respondent
Ceny jsou vysoké 2 respondenti
Graf 7
Na tuto otázku odpovědělo 83 % rodičů, že ceny akcí i táborů jsou přijatelné.
Pouhým 14 % se ceny zdají vysoké jen u dětských táborů a 3 % v obou dvou případech.
83%
14%
0% 3%
Hodnocení cen táborů a celoměstských akcí DDM Vdf
Ceny jsou přijatelné
Ceny jsou vysoké jen u dětských táborů Ceny jsou vysoké jen u celoměstských akcí Ceny jsou vysoké
38
Položka č. 8: „Jak jste spokojeni s propagací v DDM ve Varnsdorfu?“
Tabulka 11
Spokojenost s propagací DDM Vdf
Je dostačující 44 respondentů
Nevyhovuje 2 respondenti
Velmi dobrá 9 respondentů
Co by se dalo zlepšit 4 respondenti
Graf 8
Na základě odpovědí jsem se chtěla od rodičů dozvědět, jak dobře jsou informováni o činnosti DDM. Otázka obsahovala i otevřenou odpověď, kde rodiče mohli psát své postřehy o tom, co by se dalo zlepšit. V grafu č. 7 vidíme, že pro 75 % dotazovaných je propagace dostačující a 15 % uvádí, že je velmi dobrá. Propagace nevyhovuje 2 % rodičů a 7 % dotazovaných radí zlepšit informace na webových stránkách DDM a rozšířit propagaci na obrazovce v místním plaveckém bazénu. Nevyhovuje 3 % rodičů.
75%
3%
15%
7%
Spokojenost s propagací DDM Vdf
Je dostačující Nevyhovuje Velmi dobrá Co by se dalo zlepšit
39
Položka č. 9: „Kde všude jste se setkali s propagací činnosti Domu dětí a mládeže ve Varnsdorfu?“
Tabulka 12
Zdroje informací o činnosti DDM Vdf
V místních novinách 24 respondentů
Na internetových stránkách DDM 34 respondentů V informačním středisku ve Varnsdorfu 32 respondentů
Od známé/známého 28 respondentů
Jiné (vypište) 6 respondentů
Graf 9
Zde jsem se chtěla dozvědět, který informační zdroj je pro rodiče bližší a odkud nejvíce čerpají informace o činnosti DDM. Rodiče mohli uvést více odpovědí. Přibližně stejný počet rodičů je o činnosti informován prostřednictvím internetových stránek DDM a informačním střediskem. Zbylí rodiče se o činnosti dozvídají prostřednictvím svých známých nebo místních novin. Rodiče, kteří se dozvídají o činnosti jinak, označili jako informační zdroj Facebook, místní školy a školky.
19%
27%
26%
23%
5%
Zdroje informací o činnosti DDM Vdf
V místních novinách
Na internetových stránkách DDM
V informačním středisku ve Varnsdorfu
Od známé/známého
Jiné (vypište)
40
Položka č. 10: „Vyhovuje Vám provozní doba Domu dětí a mládeže ve Varnsdorfu?
Tabulka 13
Spokojenost s provozní dobou DDM Vdf
Ano, zcela 43 respondentů
Ano, ale uvítala bych prodloužení provozní
doby do večerních hodin 7 respondentů
Ano, ale uvítala bych začátek provozní
doby dříve než v 9 hodin 7 respondentů
Nevyhovuje 2 respondentů
Graf 10
Následující otázka se týkala provozní doby DDM. Zajímalo mě, jak rodičům vyhovuje aktuální provozní doba, popřípadě jaké změny by v ní uvítali. Jak už bylo řečeno výše, provozní doba DDM je od 9:00 do 18:00 hodin. Větší procento rodičů je s provozní dobou DDM spokojeno. Avšak je tu i část dotazovaných rodičů, která by uvítala prodloužení pracovní doby do večerních hodin a jiní by ocenili začátek provozní doby dříve než v 9:00 hodin. Dřívější začátek provozní doby by uvítali zejména u příměstských táborů, které začínají v 9:00 hodin, ale rodiče by chtěli posunutí na 7:00 hodin, aby se stihli dostavit do zaměstnání. Jeden z rodičů by byl rád, kdyby kroužky začínaly v září a končily v červnu. Kroužky v DDM se konají od října do začátku června.
73%
12%
12%
3%
Spokojenost s provozní dobou DDM Vdf
Ano, zcela
Ano, ale uvítala bych prodloužení provozní doby do večerních hodin Ano, ale uvítala bych začátek provozní doby dříve než v 9 hodin Nevyhovuje
41
Položka č. 11: „Jste spokojeni s pedagogickými pracovníky a jejich činností v Domě dětí a mládeže ve Varnsdorfu?“
Tabulka 14
Spokojenost s pedagogickými pracovníky DDM Vdf
Ano, (proč, vypište) 51 respondentů
Jen s některými (proč, vypište) 7 respondentů Nejsem spokojen/a (proč, vypište) 1 respondentů
Graf 11
Na základě této otázky jsem se chtěla dozvědět, jak rodiče hodnotí pracovníky DDM. Zda jsou s nimi spokojeni nebo v nich spatřují nedostatky, které by se daly díky jejich odpovědím odstranit. Své odpovědi měli rodiče zdůvodnit. Velmi malé procento rodičů svou odpověď zdůvodnilo. Z 51, tj. 86 %, odpovídajících rodičů svou odpověď ano zdůvodnilo 26 rodičů. Někteří rodiče tolik do styku s personálem DDM nepřišli, ale důvod odpovídat „ne“ neviděli. V ostatních případech rodiče oceňují u pedagogů dobrou komunikativnost, ochotu, spolehlivost, pečlivost a profesionalitu, dobrý vztah k dětem a následnou oblíbenost u dětí.
Dalších 12 % rodičů odpovědělo, že jsou spokojeni jen s některými zaměstnanci.
Svou odpověď zdůvodnili pouze 3 rodiče. Jeden z nich uvádí (cituji) „Někteří pedagogičtí pracovníci by pro děti udělali cokoliv, za to jiné to až tolik nezajímá. Neobětují pro ně tolik času a nejsou tolik kreativní.“ Nespokojenost vyjádřil jeden rodič, který jako svůj důvod uvádí nepřímou zkušenost se zaměstnanci.
86%
12%
2%
Spokojenost s pedagogickými pracovníky DDM Vdf
Ano, (proč, vypište)
Jen s některými (proč, vypište)
Nejsem spokojen/a (proč, vypište)
