PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce, Prof. Dr. Ing. arch. Bořku Šípkovi, za poskytnutí cenných rad, upřímných názorů, ochotu a stále vřelý přístup, a za čas, který mi věnoval po celou dobu studia, a především během bakalářské práce.
Dále bych chtěla poděkovat všem svým blízkým, kteří mi k diskutovanému tématu poskytli osobní názory, což pro mě bylo cenným zdrojem podpory a inspirace.
Velké poděkování patří také mojí rodině a přátelům za podporu, povzbuzování a velkou trpělivost po celou dobu mého studia.
ABSTRAKT
Tématem bakalářské práce je "Terminál pro srdce Českého ráje". Rozhodla jsem se řešit konfliktní vzhled Turnovského terminálu, jelikož jsou autobusová nádraží zpravidla prvním vjemem cestujících po příjezdu do daného města či vesnice. Právě cestující a turisté zde nenalézají vhodný obraz o Českém ráji a Turnově, ani kvalitní zázemí.
Mým cílem je "zosobnění" dopravního terminálu jehož řešení bude pohlížet na priority Českého ráje tak, aby se stal jeho součástí, a vyhověl základním potřebám návštěvníků.
Teoretickou část věnuji analýze oblasti Českého ráje a Turnova, vlastností autobusových nádraží, a vlivu přírody a barev na člověka. Výsledkem je výběr typických materiálů a prvků, které jsou za pomocí stylizace přetvořeny v objekty terminálu. Vytvářím tak vzdušný terminál plný života, přírody, světla, který nabízí návštěvníkům příjemný prostor při čekání na jejich spoje, a poskytující informace o památkách Českého ráje. Součástí práce je návrh nových prostor pro parkování autobusů a automobilů, který využil chátrající a nevzhledné objekty v blízkém okolí.
ABSTRACT
The name of my final thesis is "Terminal for the heart of the Bohemian Paradise".
I decided to resolve the conflicting appearance of the bus terminal in Turnov since bus stations are usually the first meeting point between visitors and the place of arrival.
The current terminal does not provide the tourists with a suitable picture of the Bohemian Paradise or Turnov, nor with suitable travel facilities.
The aim of my thesis is a "personification" of the terminal. Its design is going to respect the priorities of the Bohemian Paradise and become its part. It will also offer the necessary travel facilities. The theoretical part contains an analysis of the region of the Bohemian Paradise, Turnov, the station’s properties and the influence of nature and colors on people. The result is a selection of typical materials and elements used throughout the station. Therefore, I am creating an airy space full of life, nature and light.
It offers comfortable space for the waiting passengers and information on natural and historical monuments of the Bohemian Paradise. The design also includes bus and car parking, which replaces unsightly buildings around the station.
KLÍČOVÁ SLOVA
terminál, autobusové nádraží, Český ráj, Turnov, srdce Českého ráje, město drahých kamenů, příroda, památky, srdce, barva, strom, achát, granát, stylizace, parkování
KEYWORDS
terminal, bus station, Bohemian Paradise, Turnov, heart of the Bohemian Paradise, city of gemstones, nature, monuments, heart, color, tree, agate, garnet, stylization, parking
OBSAH:
1. ÚVOD ... 10
2. ANALÝZA ... 1011
2.1 CHKO ČESKÝ RÁJ 11
2.1.1 Český ráj 11
2.1.2 Památky Českého ráje 13
2.1.3 Živá příroda Českého ráje 14
2.2 TURNOV 15
2.2.1 Historie a rozvoj města 15
2.2.2 Památky 16
2.2.3 Městská část Turnov II. 17
2.3 DOPRAVA V TURNOVĚ 18
2.3.1 Vymezení pojmu autobusové nádraží 18
2.3.2 Dopravní terminál Turnov 19
2.3.3 Lidé a současný stav 19
2.4 VLIV PŘÍRODY A BAREV NA ČLOVĚKA 21
2.5 ZÁVĚR ANALÝZY 22
2.5.1 Selekce atributů Českého ráje a Turnova 22
2.5.2 Poznatky s přírodou 24
2.5.3 Nedostatky terminálu 24
3. KONCEPT ... 25
3.1 UMĚLECKÁ STYLIZACE 25
3.2 VÝBĚR PRVKŮ PRO STYLIZACI 26
3.2.1 Srdce 26
3.2.2 Skalní město 27
3.2.3 Rostliny 28
3.2.4 Kameny z ráje 28
3.2.5 Městská architektura 29
3.3 SYMBOLY 30
3.4 MATERIÁLY 30
3.5 BARVY 31
3.6. SOUČASNÝ VS. NOVÝ TERMINÁL 31
4. VÝSLEDEK PRÁCE ... 32
4.1. KOMPOZICE 32
4.2 VYBAVENÍ PROSTORU 34
4.2.1 Sociální vybavení 34
4.2.2 Zastřešení zastávek 35
4.2.3. Doplňky 36
4.3. ŘEŠENÍ PARKOVACÍCH ZÓN 37
4.4. MATERIÁLY A KONSTRUKCE 38
4.5. ROZMĚRY 39
4.6 VIZUALIZACE 40
5. ZÁVĚR... 46
SEZNAM ZDROJŮ ...
SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH ...
PŘÍLOHY ...
10
1. ÚVOD
Ve své bakalářské práci se zabývám tématem "Terminál pro srdce Českého ráje".
K výběru tématu mě vedly četné záporné názory na relativně nový terminál v Turnově, který vznikl v roce 2011. Nespokojenost cestujících a nedostatky stavby jsou pro mě výzvou k vytvoření nového konceptu terminálu.
Před 92 lety, kdy městská část Turnov II. byla pouze nádražním předměstím, se řešil stejný problém. Lidé vystupující z vlaků nabývali dojem nevzhledného a špinavého města, a jejich cesta do centra vedla po polních "silnicích". Z toho důvodu došlo k připojení tehdejších Nudvojovic, stav nové části se změnil k nepoznání, a Turnov se nemusel stydět za svoje nádraží. Dnes, zdá se, se situace znovu opakuje, a nádražní hala a nový do oka bijící terminál jsou městu znovu pro ostudu. Často si kladu otázky, proč nebyl vybrán lepší návrh terminálu, který by pohlížel na okolní stavby a ráz krajiny turistického Českého ráje? Jediný důvod je asi v dnešní zkorumpované době plné úplatků. Tatam jsou doby, kdy byl architekt hrdý na svoje dílo, které mělo patřičné odůvodnění, kvalitu a význam. Rozhodla jsem se proto pracovat s terminálem, a novým návrhem ukázat cestu řešení neovlivněnou zmíněnými faktory. Mým cílem je tedy navrhnout funkční, sociálně zařízený, a zároveň esteticky pojatý terminál, který bude důstojný k rázu Českého ráje a okolních staveb. Vždyť jen 10 metrů dělí terminál od obdivované architektonické turnovské památky - kubistického domu z roku 1923, a 20 metrů od nádražní budovy v secesním duchu.
V teoretické části se věnuji analýze oblasti Českého ráje a Turnova, jejich památek a historie, vlastností autobusových nádraží, a také zkoumám vliv přírody a barev na člověka.
V jejím závěru vybírám typické prvky, atributy, a materiály, za pomocí kterých následně tvořím terminál. Nejvíce se věnuji skalním městům, stromům, srdci, rostlinám, ale i lidové architektuře, které pomocí stylizace transformuji na tvary objektů terminálu.
Výběrem vhodných prvků a následným sestavením kompozice vzniká prostor, který vnáší do města klidnou atmosféru lesa, a je symbolickým i konkrétním způsobem propojen s Českým rájem a jeho srdcem - Turnovem.
11
2. ANALÝZA
V této části práce se zabývám vymezením daných pojmů, zkoumáním určitých míst a jejich vlastností. V analýze je zahrnuta i historická část, díky které hledám podstatu a atributy daných míst. Pro získání nejpřesnějších informací a přehledu o všech problémech, se snažím zkoumat vše do patřičné hloubky, abych poté mohla vyvodit závěr, a našla co nejlepší možné řešení.
2.1 CHKO ČESKÝ RÁJ
Chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO) je v systému ochrany přírody České Republiky od poloviny 50. let 20. století označení pro velkoplošné chráněné území nižšího stupně ochrany, než jaký platí pro národní parky. Zákon České republiky charakterizuje CHKO jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení.1
2.1.1 Český ráj
Tento jedinečný a ničím neopakovatelný kraj leží na severovýchodě Čech, necelých sto kilometrů od Prahy. Jako první v republice zde byla v roce 1955 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj, jejíž území bylo v roce 2002 rozšířeno. V roce 2005 se Český ráj stal součástí evropské sítě geoparků. Ojedinělost krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s kouzlem a romantikou historických památek.2
Území Českého ráje bylo v průběhu stovek milionů let trvající historie opakovaně dnem moří i jezer. Spolu se zdvihy a poklesy obrovských bloků zemské kůry krystalizovala žula, sopky chrlili lávu a vyvrhovaly popel, probíhala vrásnění hornin. Zhruba polovina území leží na usazeninách křídového moře. Část z nich tvoří tabulové plošiny, lemované pásy bohatě členěných skal. Na tváři krajiny zapracovaly slunce, mráz, vítr a voda, aby vytvořily známá pískovcová skalní města.
1Wikipedie, [online]. [cit. 2015—4]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chráněná_krajinná_obast.
2 Propagační materiály: ČESKÝ RÁJ, [online]. [cit. 2015—4]. dostupné z: http://www.cesky- raj.info/cs/old/turisticky-region/propagacni-materialy-regionu/cesky-raj.html.
12
Vývoj probíhající stovky miliónů let se odrazil v pestrém souboru hornin. Geologické procesy vytvořily ložiska železa, mědi, rtuti, uhlí, stavebního kamene, pokrývačských fylitů, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín i naleziště drahých kamenů.
Zajímavé jsou i výskyty zkamenělých zbytků rostlin a živočichů.
Území dává obraz o geologické historii Země a zároveň dokládá i význam přírodních podmínek pro ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v průběhu tisíciletí až po současnou dobu. Z Českého ráje pocházejí jedny z nejstarších dokladů o použití kamene, které v historických dobách pokračovalo z evropského hlediska významným zpracováním drahých kamenů a neméně důležitým sklářstvím.3
"Krajina Českého ráje svou malebností má výjimečné postavení ve srovnání s ostatními krajinami pískovcového fenoménu. Je to právě romantická krajina, kde bohatost tvarů, měřítka a výrazu jsou dány střídáním hlubokých roklí a zářezů údolí, lemovaných pískovcovými skalami rozličných tvarů, přilehlými náhorními plošinami dalekých výhledů na panorama do výšky čnících kopců, a v neposlední řadě i soustavami klidných hladin vodních ploch rybníků a potoků uprostřed květnatých mokřadních a mezofilních luk.
To vše je ukryto v hustých porostech lesů a chráněno od okolní hospodářské krajiny. Právě tato uzavřenost a neprostupnost členité krajiny Českého ráje byla v dávné minulosti významnou devizou pro zdejší obyvatele a sloužila jako přirozený úkryt a pohanské posvátné území, jak dokládají četné zdejší archeologické lokality a nálezy, ale i desítky zlidovělých pověstí a legend vážících se k řadě skutečných i nadpřirozených bytostí tohoto kraje.
Toto mystérium je podstatou genia loci krajiny Českého ráje." 4
3Propagační materiály: GEOPARK ČESKÝ RÁJ - šance pro náš region. Text dle: ŘÍDKOŠIL, T. a kolektiv, Rámcový plán rozvoje evropského geoparku Český ráj, Turnov, 2006. Vyd. Středisko ekologické výchovy Český ráj, 2007.
4 Český ráj, [online]. [cit. 2015-4], dostupné z:
http://ceskyraj.ochranaprirody.cz/res/data/092/013224.pdf?seek=1.
13
2.1.2 Památky Českého ráje
Na bezmála čtrnácti set čtverečních kilometrech mimořádně pestré mozaiky krajinných typů nalezneme nepřeberné množství památek. Ať už přírodních, či architektonických, všechny jsou jedinečné a mají své kouzlo.
A. Přírodní památky
Současná a jedinečná podoba těchto památek se vytvářela v průběhu milionů let, kdy na Zemi panovaly různé přírodní vlivy a geologické procesy. Bezesporu právě tímto působením vznikaly pozoruhodné útvary, které se lidskému oku jeví jako „stálé objekty“.
Ovšem není tomu tak, jelikož délka lidského života nám neumožní stihnout zaznamenat tyto dlouhé procesy tvořící změny na povrchu Země. Proto by si lidé měli uvědomit hodnotu těchto památek a pečovat o ně.
Mezi nejznámější a stále obdivované památky patří:
Skalní města: Hruboskalsko, Prachovské skály, Maloskalsko, Drábské světničky, Příhrazské skály, Klokočské a Betlémské skály,…
Čedičové vrchy (sopečný původ): Trosky, Kozákov, Vyskeř.
Geologické unikáty: Bozkovské dolomitové jeskyně, Ondříkovický pseudokrasový systém ve Vazoveckém údolí.
B. Architektonické památky
Místní osady, které zde rozeznáváme dnes, vznikaly již ve středověku. V průběhu stovek let člověk vybudoval v Českém ráji velké množství hradů, zámku a kostelů. Ovšem denně se setkáváme spíše s architekturou lidovou. V Českém ráji je zastoupena dvěma základními stavebními typy, jsou to přízemní a patrové domy. Stavebním materiálem bylo dřevo a kámen, především pískovec. V 19. století došlo k rozvoji kamenné a cihlové architektury. Roubené chalupy často doplňují tzv. české podstávky, za účelem podepření stropnic. Nejvíce je zde rozvinuta architektura severočeského domu se sedlovou střechou a různým počtem pater.
Nejnavštěvovanější architektonické památky Českého ráje jsou:
Hrady: Valdštejn, Trosky, Kost, Frýdštejn, Valečov, Pantheon,…
Zámky: Hrubý Rohozec, Hrubá Skála, Sychrov, Humprecht,…
Lidové stavby: Dlaskův statek, Kopicův statek, Boučkův statek,…
14
2.1.3 Živá příroda Českého ráje
V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně prales kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí.5
Přirozené lesy se zde vyskytují už jen minimálně. Z důvodů velkého obhospodařování, přírodních podmínek (sucha, deště, silné větry) a dalších vlivů, došlo k osazovaní novými druhy dřevin. Mezi původní dřeviny patří například duby, buky, jedle, lípy a javory. Méně časté byly smrky a borovice. Ty se později rozšířili právě z hospodářských důvodů. Cizí druhy byly introdukovány do Českého ráje od 19. století. Patří k nim modřín, jedle obrovská, douglaska tisolistá, vejmutovka, nebo dub červený. Dále také často vídáme olši, jasan, nebo břízu. Je zde i výskyt plodivých a ovocných dřevin, např. jírovec, jabloň, třešeň, atd.
Významné lesní podrosty tvoří kapradiny, přesličky, borůvčí, brusinky, léčivé byliny, ale i mechy a houby.
Luční plochy se v Českém ráji postupně zmenšují. Dělí se na 5 druhů luk, a každá z nich má své umístění a specifické druhy rostlin. V celé flóře území se vyskytuje několik vzácných, ale i ohrožených, druhů rostlin a bylin. Patří k nim sleziník černý, kapraď hřebenitá, suchopýr štíhlý, hlízovec Loeselův, nebo třeba hořeček nahořklý, ladoňka, bledule jarní, hladýš pruský a další. K velmi známým druhům patří pampeliška lékařská, kopretina bílá, čertkus luční, kokoška pastuší tobolka, kohoutek luční, jitrocel, šalvěj, sedmikráska, nebo jiné.
5 Charakteristika oblasti CHKO Český ráj, [online]. [cit. 2015—4]. dostupné z:
http://ceskyraj.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/flora/lesy/
15
2.2 TURNOV
"Srdce Českého ráje, město drahých kamenů."
Tak je již několik let přezdíváno Turnovu.
Město ležící na středním toku Jizery v tzv. Turnovské pahorkatině, v centru Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Střed města – Náměstí Českého ráje - se nachází 267 m.n.m.
Výměrou 2 273 ha se řadí na 5. místo v okrese. Počet obyvatel Turnova se v posledních letech pohybuje kolem čísla 14.500. Území leží v oblasti tvořené kvádrovými pískovci, písčitými slínovci a jílovci.6
2.2.1 Historie a rozvoj města
Počátky osídlení území budoucího Turnova jsou datovány ke starší době kamenné.
První písemné zmínky o městě samotném pocházejí ze století 12., a jsou spojeny s rodem Markvarticů. Nájezdy vojsk, nepříznivé požadavky panovníků, a tři velké ničivé požáry (v roce 1538, 1643 a poslední roku 1707), s tím vším se město muselo v průběhu svých dějin potýkat. Vzhledem ke špatným podmínkám k žití neprosperovala ani řemesla. Zlom nastal v 17. století, kdy se rozmohlo kamenářství, neboli „štajnšnajdrovství“. Město začalo rozkvétat díky broušení a obchodu s drahými kameny, a to hlavně s acháty, jaspisy, olivíny a křišťály z úpatí Kozákova, ale i s granáty.
„Podmínky rozvoje města tkví v jeho šťastné poloze uprostřed krajiny Českého ráje na obou březích Jizery, na přechodu mezi úrodnou rovinou a krkonošským předhořím.“ 7
Rozvoj nastartovalo již zmíněné kamenářství, které prosperovalo díky půdě Českého ráje bohaté na tyto drahé kameny. Také se rozmohla výroba a broušení kompositních skel (nepravé drahokamy vyrobené ze skla s příměsí chemikálií). Práce s kameny, ale i s jejich replikami, je dlouhodobou záležitostí, a městu vládne do dnes. Vliv na toto řemeslo má i místní Střední škola uměleckoprůmyslová (od roku 1884), jejíž obory se věnují právě broušení kamenů, ale i malbě a zpracování kovů.
6Informace o městě Turnov, [online]. [cit. 2015—4]. dostupné na:
www.http://www.turnov.cz/cs/mesto/zakladni-informace-1.html
7 HERBST, ZAKOUŘIL, ZLÁMAL. Turnov město a jeho kraj. Národohospodářská propagace Čech a Moravy, Brno, 1941.
16
Dále se v Turnově rozmohlo stavebnictví, cihlářství, a dařilo se také tesařům a zedníkům. Jejich práce pokrývala potřebu města na rekonstrukci zničených staveb požárem.
Opravovaly se též zničené zámky, kostely a chrámy. Docházelo ke zlepšení železniční dopravy díky rozvoji obchodu. Budují se parky, aleje a navrací se umění. V průběhu dalších let se město dočkalo veškerých sociálních služeb (pošta, lékař, nemocnice, škola, koupaliště,..). Po celém městě se rozprostírá síť dokonalých dlážděných ulic, jimiž je proslulé.
Vznikem velkých brusičských dílen se do Turnova vrátil ruch a obchodní život.
Úspěch po celém světě mají nejen samotné broušené kameny, ale i ty kompositní, a bižuterie.
Především pak místní šperk zvaný "Český granát", který je tvořen vkládáním specificky vybroušeného granátu do zlata. Ten do dnes vzniká ve firmě Granát (zal.1953). Rozkvět zažilo ale i zemědělství a hospodářství. Celorepublikově byl proslulý například Maškův zahradnický podnik (Maškovy zahrady).
Dnes je Turnov proslulý jako město památek, drahých kamenů, turismu - především díky poloze v srdci Českého ráje, ale i město velkých fabrik (Dias, Crytur, Preciosa, Kamax, Ontex,...). Díky dotacím město zlepšuje své služby. V současné době nabízí obchody, základní a střední školy, kina, muzeum, kulturní dům, sportovní stadion, autobusová nádraží (hned dvě), železniční spojení a spoustu dalších služeb. Nově také buduje zimní stadion a venkovní koupaliště. Město nepřestává být vyhledávanou oblastí turistů.
2.2.2 Památky
Mezi nejstarší dochované památky patří kostel sv. Jana Křtitele v Nudvojovicích z počátku 13. století. Další památkou je kostel sv. Matěje na Hruštici, kostel sv. Františka z Assisi na náměstí Českého ráje, také chrám Narození Panny Marie, či kostel sv. Mikuláše v centru města. Mezi vzdálenější památky se řadí zámek Hrubý Rohozec, Dlaskův statek vystavěný v lidové architektuře, chrám svatého Jakuba v Přepeřích, či hrad Valdštejn.
Za zmínku stojí i městská renesanční radnice a budova Spořitelny na Turnovském náměstí.
17
2.2.3 Městská část Turnov II.
Tato část města se rozprostírá kolem vlakového nádraží a Nádražní ulice. Až do roku 1923 se jednalo o samostatnou obec Nudvojovice. Od roku 1865, kdy byla dokončena stavba železniční dráhy, se začalo přemýšlet o připojení této lokality k samotnému Turnovu. Tomu se tak opravdu stalo, a původní "nádražní předměstí" se stalo součástí města.
"To, že vlakové nádraží a celé jeho okolí leželo mimo katastr Turnova, s sebou neslo poměrně negativní efekt. Právě zde totiž vystupovala drtivá většina návštěvníků města a budoucí nádražní ulice bylo to, co z "Turnova" viděli jako první, a po pravdě řečeno nebylo tehdy o co stát. Turnov nehodlal, a vlastně ani nemohl investovat své prostředky do katastru jiné obce a Modřišice (obec, pod kterou spadaly Nudvojovice) zase nechtěly nebo neměli dostatek financí na úpravu tohoto "Nádražního předměstí". A tak nebyl první dojem z turistického centra Českého ráje pro nově příchozí právě lichotivý." 8
V této lokalitě se dříve nacházela velká cihelna, mlýn, uhelné sklady, firma se stavebním materiálem Josefa Koláře, a hotel. Po připojení Nudvojovic k Turnovu došlo k vybudování dlážděných chodníků a řádných silnic. Časem nastal úpadek všech místních firem, a jejich prostory zely prázdnotou. Na místě cihelny vyrostla nová panelová zástavba, společně se školkou a školou. Mezi sídlištěm a nádražní ulicí se pravidelně konaly regionální trhy, ty ovšem byly po vzniku prodejny potravin odsunuty do prostorů firmy Josefa Koláře (díky čemuž došlo ke zbourání krásného ornamentálního plotu).
Stánkařům zde bylo poskytnuto několik plechových "budek", kde měli dále pokračovat ve své činnosti. Ovšem k tomu nikdy nedošlo, a tak jsou do dnes tyto budky zdrojem špíny a odpadu působením lidí bez domova. Stejný osud potkal i bývalé uhelné sklady, které jsou postupně rozkrádány a chátrají.
V současné době je tato lokalita přinejmenším výhodná pro její obyvatele. Na dosah ruky zde mají různé obchody (potraviny, řezník, pekařství, cukrárna, papírnictví, drogerie, květiny, obuv, optika,...) lékaře, lékárnu, veterináře, školky, školy, dopravu autobusovou, ale i železniční.
8 MAREK David, Mgr. Z Velkého Turnova, Podoba města v časech nedávno minulých. Muzeum Českého ráje v Turnově, Turnov, 2014.
18
2.3 DOPRAVA V TURNOVĚ
Základní dělení dopravy je na dopravu hromadou a dopravu individuální. Hromadná doprava se dále dělí na železniční, autobusovou, městskou - podzemní metro, tramvaje, trolejbusy; leteckou a vodní. Mezi individuální druhy dopravy pak patří automobily, taxislužby, motocykly, cyklistická kola, a chůze po svých.
Konkrétně v Turnově je dopravní vybavenost v hromadné dopravě následující:
železniční doprava, autobusová doprava. Oba druhy se momentálně soustřeďují v městské části Turnov II. Dále v Turnově můžete: jezdit autem, na motorce, taxíkem, na kole, nebo chodit pěšky. Vodní dopravu vám v jisté míře poskytne řeka Jizera.
2.3.1 Vymezení pojmu autobusové nádraží
Autobusová nádraží (dále jen AN) se dělí na AN městské dopravy a dopravy dálkové.
Pokud jej využíváme k obojím druhům dopravy, jedná se o AN kombinované. Uskutečňuje se na nich výstup, nástup a přestup cestujících. Ti by zde měli najít vhodný prostor k úschově před povětrnostními podmínkami a k čekání. Také by zde měla být dobrá návaznost na další druhy dopravy, a to především dopravu železniční. Prosperují proto kombinované AN vybudované v blízkosti železničních stanic. Výhody pro AN jsou též parkovací místa, sociální vybavenost, bezbariérový přístup, a návaznost na turistické trasy. Někdy jsou autobusová nádraží též nazývána jako dopravní terminál (překladiště, konečná stanice, vstupní a výstupní zařízení počítače, nebo také v širším slova smyslu „místo setkání“).
V Turnově bylo AN původně vystavěno v údolí u řeky Jizery. Nesplňovalo však dobrou dostupnost k vlakovému spojení, neposkytovalo řádnou čekárnu, zastření, a navíc se nachází v záplavové oblasti. Proto se roku 2011 dostavělo nádraží nové - hned u vlakového.
Nicméně nový terminál se jevil pro změnu vzdálený centru města, a tak je původní AN u Jizery i nadále využíváno.
19
2.3.2 Dopravní terminál Turnov
Prapůvodní plán na dopravní terminál počítal s prostory bývalých uhelných skladů a dvorem kolem domu bývalé firmy Josefa Koláře (stavebniny, uhlí). Tyto pozemky se však nepodařilo odkoupit od několika majitelů, a tak byl vytvořen plán nový. Tentokrát už se jedná o konkrétní prostor, na němž terminál opravdu stojí (prostor dlouhá léta sloužil jako autobazar, později jako tržnice, a v posledních letech zarostl dřevinami, a vznikl zde malý příjemný lesík). Projekt počítal s parkovací plochou na střeše terminálu, s parkovacími místy kolem něj, dále s rekonstrukcí nádražní haly, a s budováním „cyklostezky“. Z toho ovšem znovu zbyly jen plány. České dráhy odmítly na projektu spolupracovat a zaslíbili se, že halu opraví na vlastní náklady (v tomto okamžiku 4/2015 se o rekonstrukci nádražní haly začalo znovu mluvit a jednat). Parkovací plochu na střeše musel projektant vymazat z návrhu kvůli dotacím – údajně by projekt s touto plochou nebyl schválen. A cyklostezka, která má v současné chvíli cca 30 metrů, nestojí za zmínku.
Nový dopravní terminál v Turnově, jehož účelem byl přesun pravidelné autobusové dopravy z původního vzdáleného AN u Jizery, blíže k vlakovému nádraží, vznikl v roce 2011.
Původní rozpočet 50 152 440,90 Kč byl překročen, a navýšil se na 72 milionů Kč. Turnov dostal na část této sumy dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.
2.3.3 Lidé a současný stav
Občané a turisté byli zprvu myšlenkou nadšeni. Postupem času je však odrazovaly dlouhé a vleklé spory mezi městem a majiteli pozemků. S představením nového projektu svitla naděje na lepší možnosti v cestování. Lidé začali jásat, začalo se stavět. Jenomže to je ani ve snu nemohlo napadnout, jak nakonec stavba terminálu dopadne. Absence toalet a čekárny, zastávky, na které i přes zastřešení teče voda, a spousta dalších vad a nedostatků, které se projevily hned na samém počátku fungování terminálu. Lidé chodí na toalety do restaurace u nádraží, „nedej bože“ když už má zavřeno. To se musí doprošovat klíčků, anebo navštívit protější nádražní halu a její prehistorické zapáchající toalety.
Názory lidí byly ověřeny veřejným dotazníkem "Dopravní terminál u žel.st. Turnov" 9, který potvrdil jejich nespokojenost s vybaveností terminálu, se stavem nádražní haly, a s absencí slíbených parkovacích míst. (viz příloha)
9 Koldová, D. – Dopravní terminál u žel.st. Turnov (výsledky průzkumu), 2015. Dostupné online na:
http://dopravni-terminal-turnov.vyplnto.cz.
20
Obr: 1 Současný stav dopravního terminálu
21
2.4 VLIV PŘÍRODY A BAREV NA ČLOVĚKA
Člověk může prožívat dva druhy stresu - eustres a distres. První varianta je v jisté míře pozitivní, ta druhá působí zásadně negativně. Vlivy, které stres vyvolávají, se dělí do následujících 5 skupin: fyzikální faktory (nadměrné světlo, nebo hluk, skoky teplot), psychické faktory (zodpovědnost, práce, škola, frustrace, věk), sociální faktory (osobní vztahy, špatný životní styl a strava, kouření, alkohol, nedostatek spánku), traumatické faktory (událost, např. smrt, únos, znásilnění,...), a dětské faktory (vznik v útlém věku).
Je-li člověk ve stresu (propojení i několika předešlých faktorů), veřejné prostory, jako je například autobusové nádraží, jeho stav jen umocňují. Naopak místo, díky kterému se stav
"nemocného" může významně zlepšit, je příroda - les. V lese na člověka působí jeho "ticho", specifické lámání světla mezi stromy, ale především silice, kterými je celý les prosycen.
Ty na člověka pozitivně působí, aniž by je nějak zásadně vnímal. A v neposlední řadě jsou to barvy v lese převládající a to zelená a hnědá.
Již zmíněná příroda má na člověka pozitivní vliv. Poskytuje mu jistou svobodu, pocit štěstí, a také v něm probouzí hravost - svislé linie stromů působí aktivně. Většina objektů lesa jsou organických tvarů, které působí koncentrovaně, pohyblivě, aktivně se vypínají do výšek.
Naopak v ní nenajdeme tvrdé hranaté tvary, které působí tíživě.
V lese se vyskytuje převážně zelená a hnědá barva. Zelená barva je synonymem k harmonii a klidu, také oživuje, podporuje duševní činnost, dodává sílu při životních změnách, pomáhá regenerovat oči, ale také povzbuzuje metabolismus. Hnědá je barva země a tělesných prožitků, dodává pocit bezpečí, jistoty a tepla. Často ji vyhledávají lidé vyčerpaní, a toužící po pohodlí. Tyto barvy jsou proto pro lidské oko a mysl příznivé, naopak barva černá, je barvou odporu, nezájmu. A šedá (barva betonu) utlumuje pracovní výkon, a ve velkém množství vede až k depresi.
22
2.5 ZÁVĚR ANALÝZY
2.5.1 Selekce atributů Českého ráje a Turnova
V průběhu analýzy a dlouhodobého pozorování Českého ráje a Turnova jsem došla k myšlence o trvalé hodnotě. Co všechno má trvalou hodnotu, a co pomíjivou? Při výběru vhodného atributu jsem si položila právě tuto otázku, a odpověděla si takto. Architektonické památky se dají obnovit, opravit. Když jsou zničeny, dají se přesně takové vrátit na své původní místo. Ovšemže ztratí svou historickou hodnotu, ale mohou je v celé své kráse vídat i další generace. Co ale přírodní památky? Jsou-li jednou zničeny, už je lidskou rukou neobnovíme. A právě proto jsem se rozhodla pro výběr atributu, který souvisí s přírodní památkou Českého ráje. A jelikož jsou místním fenoménem skalní města, která jsou svým stářím nejcennější, zabývám se dále jejich tvaroslovím. Zároveň skály ukrývají historický obraz v podobě fosilií, což bývá nejčastěji přeslička, či schránky živočichů, a tyto tvary jsou též zahrnuty v návrhu.
Zkoumáním flóry Českého ráje jsem došla k výběru několika druhů dřevin a rostlin, které následně tvoří dominantní prvky návrhu, a z místa vytvoří jakýsi "městský kus lesa".
Nepřehlédnutelné je též přízvisko Turnova "Srdce Českého ráje", který při pohledu na hranice CHKO opravdu leží v pomyslném srdci. Obrys hranic lokality se oku jeví jako stylizovaný tvar srdce, a proto s ním pracuji ve svém konceptu. Další název Turnova
"Město drahých kamenů", mě nasměroval k zamyšlení se nad bohatstvím půdy Českého ráje, díky němuž se město mohlo rozvíjet. Kameny jako například acháty, jaspisy, ale i granáty, jsou jasným atributem Turnova, který je zahrnut do mého návrhu. Hlavní roli hraje nejrozsáhlejší z nich - achát, a jeho různobarevná kresba, a granát, který je pro Turnov specifický i dnes.
Město Turnov si prošlo ne příliš milou a přívětivou minulostí. Proto chci do nového terminálu vnést pozitivní světlo a energii, veselost a hravost.
K řešení vybízí i havarijní stav bývalých uhelných skladů a nádvoří domu Josefa Koláře v Nádražní ulici. Rozhodla jsem se pro tyto objekty najít vhodné řešení jejich využití při změně dopravního terminálu.
23
Obr: 2 Současný stav uhelných skladů ( obrázek první - celkový pohled - vpravo = nádvoří domu J.Koláře s šeříky)
Obr: 3 Nevyužívané stánky plné odpadu od bezdomovců před nádvořím domu J. Koláře
24
2.5.2 Poznatky s přírodou
Odedávna je les místem, které člověk vyhledává pro rekreaci - odpočinek, zábavu.
Prokazatelně působí pozitivně na člověka a jeho psychický stav. Hlavním prvkem lesa jsou stromy, kterých bývá ve městech nedostatek. Vybrala jsem ze složení lesů (v CHKO Český ráj) pokud možno ty nejrozsáhlejší a původní druhy dřevin. Vítězí tak dub, buk, lípa, dále také jírovec maďal (plody zvané kaštany mají hnědou barvu, která příznivě působí na lidské vnímání, a jejich tvary jsou lidské ruce příjemné - jejich mnutí odbourává stres), a z jehličnatých stromů, které jsou na blahodárné silice nejbohatší, jedle, borovice, a smrk.
Rozhodla jsem se tento výběr dřevin aplikovat do samotného středu terminálu, a využít tak schopností stromů k "odbourání stresu" a vyvolání dobré nálady jeho návštěvníkům.
2.5.3 Nedostatky terminálu
Zkoumáním terminálu jsem zjistila, že v podstatě nebyl splněn jeho záměr. Jediné, co z původního plánu splňuje, je přiblížení autobusové dopravy k dopravě železniční.
Zastřešení sice oproti původnímu AN má, ale za jakou cenu? Betonová kostka, která absolutně nezapadá do této části, chrání sice před deštěm, ale pouze mírným. Fouká-li při dešti, návštěvník nemá šanci se před vodou schovat. Další nemilou vlastností této střechy je, že pojme téměř většinu světla, které dopadá na Zem (což může být jeden z faktorů vyvolávajících stres). Absence čekárny, toalet, a informačního centra, je též k zamyšlení se nad novým řešením. Do oka bijící jsou materiály použité při stavbě terminálu. Jak i veřejný dotazník prokázal, lidé jsou naprosto nespokojeni s použitým betonem a kovem, který je použit na sedáky laviček. Rozhodla jsem se proto aplikovat více přírodních materiálů, které jsou pro Český ráj specifické, jako je třeba pískovec a dřevo.
25
3. KONCEPT
Novým řešením chci cestujícím nabídnou útulný prostor, ve kterém se budou cítit příjemně při čekání na jejich spoje. Oproti stávajícímu terminálu, který je z 90% z betonu, chci využít materiály, které nepůsobí natolik hmotně a tíživě. Za pomocí stylizace docílím jednoduchých tvarů, které vychází z prvků Českého ráje.
3.1 UMĚLECKÁ STYLIZACE
Stylizace představuje jakousi formu zjednodušování určitého objektu. Stylizovat lze téměř cokoliv, technika závisí pouze na jedinci.
Zpravidla bývá prvním zachycovaným objektem na papíře dokonalý odraz skutečného objektu kresby. V několika dalších krocích, obvykle dvou až třech, se objekt postupně zjednodušuje, až do finální podoby, která je tvořena pouhými několika prostými liniemi.
U stylizace je však důležité pamatovat na jedno - zjednodušení objektu musí být vždy výrazné.10
Rozhodla jsem pro techniku stylizace k vytvoření jednotlivých prvků terminálu.
Zjednodušení provedu u srdce - mapy, skalních útvarů, stavby lidové architektury, a u rostlin, které jsou popsány v následujících kapitolách.
10 Kresba-stylizace, [online]. [cit. 2015-4], dostupné z: http://lucieklemensova.webnode.cz/fotogalerie/kresba- stylizace/#!
Obr: 4 Příklad stylizace
26
3.2 VÝBĚR PRVKŮ PRO STYLIZACI 3.2.1 Srdce
Srdce je dutý svalový orgán živočichů s oběhovým systémem uložený v hrudníku, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh hemolymfy nebo krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce. Pravá síň tvoří pravou polovinu srdeční základny. Má relativně tenkou svalovou stěnu, neboť odvádí menší část práce než levá polovina.V přepážce mezi pravou a levou síní je místo se zúženou stěnou. [...] Levá síň tvoří levou polovinu srdeční základny. Stejně jako pravá síň vybíhá na povrch srdce jako ouško.
Srdce v přeneseném významu: V hovorové i technické mluvě se užívá v mnoha přenesených i naprosto konkrétních významech. Srdce je všeobecně symbolem lásky, náklonnosti i přátelství. Naši předkové se domnívali, že srdce je sídlem citu, myšlení a duše, což ale není možné díky prokázanému životu s umělým srdcem. Může však být také symbolem odvahy a energie. [...] “Srdce“ může označovat tu nejdůležitější, centrální část nějakého většího technického či společenského systému. Srdce je také červená barva v karetních hrách. 11
Mapa Českého ráje též připomíná tvar srdce, a dokonce natolik, že je pravá "komora"
menší než ta levá, a je mezi nimi jistá "přepážka". Srdce tedy beru jako hlavní symbol, který je základem terminálu s umístěním v jeho středu. S přidáním dalších prvků jako zeleň, cesty apod. "funguje" v symbolickém smyslu i funkce skutečného srdce - zajištění oběhu (lidí), a přenos plynů a živin (stromy tvořící kyslík, jejich působení proti stresu).
=
11 Wikipedie, [online]. [cit. 2015-4], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Srdce#Prav.C3.A1_s.C3.AD.C5.88.
Obr: 5 Lidské srdce Obr: 6 Mapa Českého ráje
27
3.2.2 Skalní město
Bohatství různých geomorfologických tvarů a hodnotné biotické složky dávají Českému ráji velmi vysokou estetickou ale i vědeckou hodnotu. Početné jeskyně, výklenky, převisy, dutiny, skalní brány, tunely, skalní okna, pseudoškrapy, skalní hřiby, viklany, inkrustace, voštiny představují klasické mezoformy a mikroformy pískovcových skalních měst. [...] Skalní města Českého ráje obsahují všechny klíčové prvky ve vzájemném vztahu a vzájemné souvislosti. Památka jedinečným způsobem shromažďuje charakteristické ukázky všech hlavních procesů vedoucích ke vzniku pískovcového temperátního fenoménu. 12
Drábské světničky byly vybudovány na izolovaných pískovcových blocích o výšce kolem 15 metrů. Dochovaly se zde desítky tesaných místností různých funkcí, zbytky pěti chodeb a tesané kapsy, ve kterých byly zasazeny dřevěné stavby. Dominantou byla mohutná věž chránící vstup po padacím mostě.13
Z 15 skalních měst Českého ráje, jsem se rozhodla pro výběr Drábských světniček, které se skládají právě ze skalních útvarů, ale jejich součástí je i čedičový vrch Mužský.
Z půdorysu je jasně zřetelných několik částí. Větší - levá má jednu věž zcela oddělenou, a další jsou ve skupince. Napravo se pak nachází jeden velký blok, který je propojen velkým mostem s částí levou. Touto stavbou jednotlivých skalních objektů se řídím při umisťování staveb a doplňků do terminálu.
12 Skalní města Českého ráje, [online]. [cit. 2015-4], dostupné z:
http://ceskyraj.ochranaprirody.cz/res/data/092/013224.pdf?seek=1.
13 Drábské světničky, [online]. [cit. 2015-4], dostupné z: http://www.skalnimesta.cz/cz/drabske-svetnicky-skalni- mesto.html.
Obr: 7 Schéma původních Drábských světnic
28
3.2.3 Rostliny
Kapradiny (převážně druhu Trichomanes speciosum) jsou unikátním porostem skalních měst v Českém ráji, a též jsou rostlinami na seznamu ohrožených druhů. Jejich stylizované tvary, které mohou připomínat fosilie, jsou umístněny na vnitřních stěnách staveb terminálu.
Kokoška pastuší tobolka je nenápadná rostlinka, které se nachází na celém území Českého ráje. Narazíme na ni jak u skal, tak na loukách, ale i mezi městskou zástavbou. Byla vybrána právě díky plošnému výskytu, ale především kvůli jejímu vzhledu. Její plody - tobolky, připomínají též tvar srdce, a proto jsem se rozhodla, že kokošku zpracuji při návrhu doplňků ve stylizované formě.
3.2.4 Kameny z ráje
Rozvoji města Turnov napomohly již zmíněné kameny z Kozákova - achát, jaspis, olivín, křišťál. Ale také granáty, které zde získávají jedinečný vzhled díky zručným brusičům.
Nejčastější výskyt má achát - jehož barevná krása a půvabnost vedla k jeho využití při výzdobě kaple sv. Václava (Svatovítský chrám), ale i kaple sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně.
"Velká část chalcedonů (achátů) je světle a tmavošedá, ale mnohé mají všechny tóny, jaké jen dovede malíř namíchat. Jsou to odstíny lahodně lomené a ku podivu vždy navzájem pěkně vyladěné. Barva bílá přičítá se částečkám opálovým a jemný bublinkám." 14
Dalším vybraným kamenem je granát. Ten je s Českým rájem - Turnovem bezesporu spjat od minulosti až do dnes. Má jiskřivý lesk a rudou barvu holubičí krve, jak se říkávalo.
14 HERBST, ZAKOUŘIL, ZLÁMAL. Turnov město a jeho kraj. Národohospodářská propagace Čech a Moravy, Brno, 1941.
Obr: 9 Kokoška pastuší tobolka Obr: 8 Kapraď
29
"Českému granátu je přisuzována spousta vlastností. Svému majiteli přináší lásku, vnitřní klid a rovnováhu. Činí jej veselým a tiší bolest. Sytě červená barva granátu prý dodává člověku sílu, sebedůvěru a pomáhá k úspěchu. Mezi takové zvláštní vlastnosti např. patří to, že urození válečníci, než vyráželi do boje, si jej nechávali vsazovat do jílců svých mečů a dýk, protože věřili, že díky jeho magické síle se jim budou vyhýbat zranění nebo se jim budou lépe hojit rány. Dodnes je granátu přičítána moc ochrany před nákazou. Též se využíval v léčitelství k přípravě různých nálevů." 15
Tyto kameny hrají svou roli v návrhu především díky jejich barvám, ale i broušenému tvaru, který je též stylizován, a nenápadně aplikován na povrch silnice terminálu a parkovišť.
3.2.5 Městská architektura
Již v dávných dobách se na území Českého ráje stavěly domy v lidové architektuře.
Ta se vyznačuje sedlovou střechou, a vyváženými proporcemi. Některé domy byly doplněny tzv. podstávky, které jej vyztužily. I dnes v Turnově převládají domy se sedlovou střechou.
Právě proto jsem se rozhodla využít této konstrukce, a ve zjednodušeném tvaru ji využít pro zastřešení terminálu. Vyhnu se tím tak vodorovné střeše, jako je na současném terminálu, a docílím tak závětří i ve svislém směru. Na obrázcích jsou dva typy staveb, první je tradiční přízemní dům, a druhý dům se zvýšeným přízemím a obytným podkrovím. Tyto dva druhy proporcí jsou základním měřítkem pro konstrukci zastřešení terminálu.
15 Propagační materiály. Turnov, Kamenářství a šperkařství. Město Turnov - Odbor cestovního ruchu, Turnov, 2012.
Obr: 10 Achát Obr: 11 Granát a broušené plochy
Obr: 13 Dům se zvýšeným přízemím a obytným podkrovím Obr: 12 Tradiční přízemní dům
30
3.3 SYMBOLY
Řecky symbolon = poznávací znamení, emblém, značka, obraz; označuje znamení, které se samo vysvětluje. Symbol je druh znamení. To je pak smysly vnímatelná skutečnost, která poukazuje na něco, co takto vnímatelné není.16
Hlavním důvodem využití symbolů je velký zájem turistů - zahraničních o Český ráj a Turnov. Symbolika snadno dovede návštěvníka na místo, kam má namířeno, namísto dlouhého překládání nápisů do svého jazyka. Symboly jsou využity k označení míst jako:
informační centrum, toalety, stání pro kola, automaty s jídlem a pitím, čekárna a kavárna.
3.4 MATERIÁLY
Hlavním stavebním materiálem Českého ráje bylo už v počátcích stavebnictví dřevo a kámen, a to především pískovec. Jak již bylo zmíněno v kapitole o Českém ráji, je bohatý hned na několik druhů stavebních materiálů (např. naleziště železa, mědi, rtuti, uhlí, stavebního kamene, pokrývačských fylitů, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín i naleziště drahých kamenů), a proto jsem se rozhodla k výběru materiálů, které jsou blíže přírodě na rozdíl od litého betonu. Hlavní sestavu tak v návrhu tvoří dřevo, kámen (pískovec) a sklo. Součástí je i kov, který tvoří konstrukční nosné prvky.
16 Wikipedie, [online]. [cit. 2015-4], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Symbol Obr: 14 Ukázky symbolů (Info, WC, občerstvení, čekárna, kavárna, úschova kol)
31
3.5 BARVY
K výběru barev jsem přistupovala z psychologického hlediska, a základní barvy se odvíjí od barev přírody - to znamená zelená a hnědá. Další barvy jsou voleny podle odstínů místních kamenů bílošedá, šedomodrá, granátově červená. A jako doplňující barva je zvolena oranžová, a to proto, že působí živě, vesele, aktivně, teple, zároveň tlumí deprese, a podporuje optimismus. Použitím doplňků v oranžové barvě chci celý prostor rozveselit a oživit.
3.6. SOUČASNÝ VS. NOVÝ TERMINÁL
Současný terminál má 11 zastávek a 1 pro zájezdovou dopravu. Na jedné ze zastávek se uskutečňuje pouze výstup. Zkoumáním příjezdů a odjezdů autobusů jsem dospěla k závěru, že se zastávky dají zredukovat, a tím umožnit vzniku prostornějšího AN. Navrhuji řešení, kdy se dvě ze zastávek nacházejí u nádražní haly a jejich označení se liší od označení zastávek na samotném terminálu, kterých je osm.
Dnes se na terminálu nachází i 4 parkovací místa pro autobusy, které ukončily svůj řád, a čekají do dalšího dne. Rozhodla jsem, že tato místa nezachovám na samotném terminálu, ale využiji prostory bývalých uhelných skladů. Jejich demolicí vznikne dostatečně veliký prostor, na němž budou moci parkovat i autobusy, které z důvodu nedostatku místa na současném terminálu, musí pakovat na starém AN u Jizery. Toto parkoviště je s terminálem propojeno silnicí, která je souběžná s Nádražní ulicí.
Kolem terminálu je dnes cca 15 parkovacích míst pro automobily. Tento počet míst jsem se rozhodla zanechat, ale umístění se změní. Domnívám se, že se jedná o dostatečný počet parkovacích ploch pro přívoz a odvoz cestujících z terminálu. Další parkovací místa jsem se rozhodla umístit na nádvoří bývalé firmy Josefa Koláře, a to hned naproti parkovišti pro autobusy. Pěšky cesta od parkoviště k terminálu zabere přibližně 2 minuty chůze.
Zásadním problémem současného terminálu je absence toalet a kryté čekárny. Tyto objekty, ale i další, jako například informace, prostor pro cyklistická kola, automaty s jídlem a pitím, či malá kavárna, jsou zahrnuty do řešení celého terminálu.
Obr: 15 Barevné schéma pro terminál
32
4. VÝSLEDEK PRÁCE
4.1. KOMPOZICE
Prostor terminálu je novým řešením rozšířen do oblasti uhelných skladů a nádvoří bývalé firmy Josefa Koláře. Celý areál leží na přímce o délce přibližně 300 metrů. Mezi terminálem a parkovací plochou se nachází vlakové nádraží a pošta.
Nový terminál je rozprostřen na ploše 45 x 75 metrů. Severní strana terminálu sousedí se zahradami domů Nádražní ulice. Oddělení tvoří zeď výše 1,8 metru, která je porostlá břečťanem, a vjezdy do zahrad jsou zajištěny dřevěnými vraty. Podél příjezdové cesty je nyní vysoká betonová zeď, na jejímž místě původně stály vzrostlé stromy. V mém návrhu jsou stromy na původní místo opět navráceny. Součástí terminálu je již zmíněných 8 zastávek, které jsou číslovány od 1 do 8. Další dvě jsou v prostoru před nádražní halou a jsou označeny jako zastávky "A" a "B". Na první z nich bude jako doposud provozován výstup cestujících, a částečně bude stejně jako zastávka "B" sloužit pro autobusy městské hromadné dopravy.
Každé stání pro autobusy je vydlážděno žulovými kostkami, čímž došlo k jistému propojení s Turnovem, který je proslulý díky dlážděným chodníkům a cestám.
Ve středu terminálu je umístěn systém chodníků ve tvaru stylizovaného srdce. Díky pohybu lidí dochází k symbolickému "přesunu živin" po terminálu skrze jeho srdce.
Zelené - přírodní části srdce, kterými je do terminálu vnášena příroda, jsou osázeny stromy a keři. Jak vyplynulo z analýzy, původní dřevinou Českého ráje je dub a buk. Proto jsou v centru srdce, dále jsou doplněny smrkem, borovicí, jedlí, lípou, kaštanem a třešní. Také jsou použity vřesy a kultivary jmenovaných dřevin v podobě keřů. Pochozí části jsou tvořeny speciální materiálem "Unixin GRIP" v zelené barvě, a částečně dubovými prkny, které pak v prodloužení vedou návštěvníky k sociálnímu zařízení. Prkna představují původní most, který propojoval jednotlivé světnice na Drábovně. Zelené linie chodníku jsou jistým pojícím prvkem celého areálu. Vedou od středu srdce a klikatí se kolem všech zastávek. Cestujícího dovedou až k nádražní hale, kde je zbytek zastávek. Od nádražní haly pokračují směrem k poště, za kterou se nachází nové parkoviště pro autobusy, skrze které se dostaneme k novému parkovišti pro automobily. V některých částech jsou na chodnících červené silné kruhy, které symbolizují "otisk" cedulí a lamp, a zároveň spojitost s granáty.
33
"Pomocí systému Unixin Grip Profi lze vytvořit pružné pochozí povrchy v exteriérech i interiérech, které zvyšují bezpečnost při případném pádu osob, jsou propustné pro vodu, nenamrzají a mají dekorativní efekt. Unixin Grip nalézá uplatnění např. na veřejné chodníky, či chodníčky ve školách a školkách, na hřištích, a plochách pro rekreační sporty apod.
Pomocí široké palety barev lze vytvářet různobarevné efekty (pomocí šablon i obrazce)." 17
Díky vlastnostem materiálu Unixin Grip, může být použita sytá veselá zelená barva, a v některých částech může být bez problému, a bez viditelných spojů, doplněna červenými obrazci. Nebo naopak může být snadno napojen na jiný materiál, v tomto případě na dubová prkna. Tím, že je materiál měkký, je dosaženo pocitu, který připomíná chůzi po měkkém lesním povrchu, což je velkým pozitivem při snaze o přiblížení přírody. V prašném období dochází k otisknutí podrážek bot na tento povrch, ovšem je to vítaná vlastnost, díky které na vlastní oči uvidíme směry proudění a množství lidí na terminálu.
17 BEZPEČNÉ POVRCHY, Unixin Grip, [online]. [cit. 2015-4], dostupné z: http://www.lear.cz/bezpecne- povrchy/bezpecne-a-protismykove-povrchy-pu-systemy/unixin-grip-bezpecny-gumovy-povrch-profi/
Obr: 16 Stylizace a řešení: Srdce + mapa Českého ráje = střed nového terminálu
Obr: 17 Chodník Unixin Grip a možnosti vzorů a propojení s prkny
34
4.2 VYBAVENÍ PROSTORU
Celá koncepce staveb se odvíjela od základních požadavků pro kvalitní autobusové nádraží, a to znamená především přítomnost zastřešení, toalet, čekárny, informací, atd.
Celkem tato sociální zařízení tvoří skupinku osmi malých jednotlivých staveb. Jejich uspořádání je odvozeno od přírodně vytvořené kompozice Drábských světniček. Terminál je tedy vybaven následujícím sociálním zařízením: informační centrum, toalety (muži, ženy, v obou též wc pro invalidy) úschovna kol, automaty (jídlo, pití), čekárna, kavárna.
Tyto stavby jsou dále obklopeny zastřešením pro jednotlivé zastávky a doplňky.
4.2.1 Sociální vybavení
Hlavní stavbou, nazývejme ji "buňka", je informační centrum, též označeno jako "i", a stojí v čele této skupiny, návštěvníci ji tak mají okamžitě na očích. Následují buňky toalet, oddělené pro muže a ženy, a v každé z těchto buněk je i WC pro invalidy. Celý interiér je uzpůsoben a vybaven dle norem pro pohyb imobilních osob. Za informacemi je umístěna buňka se stojany pro úschovu cyklistických kol. Následují automaty na teplé a studené nápoje a na trvanlivé potraviny (sušenky, bagety, ...). Na druhé polovině srdce pak stojí čekárna, ve které je posezení a výhled na zeleň. Tato buňka je propojena proskleným tunelem s "mini"
kavárnou, pro větší pohodlí návštěvníků v nepříznivém počasí. Z kavárny si tak hosté můžou odnést kávu, či občerstvení a vychutnat si je v čekárně.
Obr: 18 Kompozice buněk napodobující Drábské světničky
Obr: 19 Stylizace a řešení: Skalní útvar = buňka pro sociální zařízení
35
Na těchto buňkách jsou na venkovních stěnách již zmíněné symboly v bílé barvě, které návštěvníkům napoví, co se v dané buňce nachází. Stěny buněk jsou obloženy pískovcovými bloky, které byly získány přírodní cestou (po samovolných sesuvech útesů), aby nedocházelo k ničení pískovcových bloků, pro účel stavby. Podlahy buněk jsou pokryty fototapetou se vzorem rozříznutého achátu, která je následně ošetřena epoxidovou pryskyřicí pro průmyslové a komerční plochy. Podlaha symbolizuje půdu bohatou právě na acháty, a tím, že je umístěna v interiéru, má další skrytý význam. A to takový, že právě díky achátům a kamenictví se mohlo město Turnov rozvíjet, a zisk z této činnosti podpořil vznik nových staveb. Buňky proto jakoby vyrůstají z "achátové země".
4.2.2 Zastřešení zastávek
Zastřešení jednotlivých zastávek vychází z tvarosloví architektury lidových staveb, konkrétně z konstrukce sedlové střechy. Každá zastávka má vlastní zastřešení, které je tvořeno ze dvou částí. Jedna polovina vychází konstrukce přízemního domu, a druhá z domu patrového. Jejich střídáním je docíleno různých výškových profilů, což má napodobovat různorodost zástavby města. Nižší střechy jsou pokryty zeleným (transparentním) tvrzeným sklem, a jejich konstrukce je samonosná. Vyšší střechy jsou celé transparentní, a nejvyšší část je ve 3 bodech podepřena třemi ocelovými sloupy, které vychází ze země od srdce. Tím je docíleno vyšší stability zastřešení, a dochází i k symbolickému propojení přírody (srdce) a městské zástavby (zastřešení). Celkem je na terminálu 8 zastávek, tzn. 8 nízkých a 8 vysokých střech, jejichž součástí je celkem 24 oranžových nosných propojujících lan.
Konstrukce je potažena i ve svislém směru, čímž je docíleno zakrytí zastávky, které zabrání pronikání větru a deště tímto směrem.
Obr: 20 Symbol na stěně Obr: 21 Podlaha se vzorem "achát"
Obr: 22 Stylizace a řešení: Dům se sedlovou střechou = zastřešení
36
4.2.3. Doplňky
Terminál je vybaven pouličním osvětlením, lavičkami, a cedulemi. Lavičky jsou vyrobeny z dřevěných kmenů podélně rozpůlených, a vložených do kovové konstrukce.
Lampy a cedule jsou vytvořeny za pomocí stylizace, a jejich základem byla zmiňovaná rostlina kokoška. Mají červenou barvu, která se odvíjí od barvy granátu. Ze střech jsou zavěšeny kulaté venkovní lampy, které symbolizují "jas granátů". Cedule, označující stanoviště autobusů, mají základnu o průměru kruhů, které se promítají na chodnících. Ty též naznačují propojenost Turnova s granátem, a cedule jakoby "odskákala" po této trase, a zanechala za sebou stopy. Na cedulích je číslo stanoviště, cílová stanice, a mezistanice.
Uprostřed srdce se nachází jedna velká směrová cedule, která naznačuje směry k památkám Českého ráje. U jednotlivých šipek jsou pak čísla, která znamenají čísla zastávek, ze kterých můžete k dané památce docestovat.
Na stěnách zastřešení zastávek jsou různě velké, kreativně rozmístněné rámy, na kterých je též číslo zastávky, směr, jízdní řád, a zajímavost k danému místu. Na druhé polovině je vždy velká obrazová předloha určité památky Českého ráje, a k ní náleží patřičné informace v menších rámech. Rámy se střídají v červené barvě, či v dřevo dekoru.
Obr: 23 Stylizace a řešení: Kokoška = stojací lampa
Obr: 24 Stylizace a řešení: Turistický ukazatel + kokoška = cedule
37
4.3. ŘEŠENÍ PARKOVACÍCH ZÓN
Od terminálu vede po zemi již zmíněná zelená linie, která nás dovede k dalším částem, a to jsou parkovací zóny pro autobusy a automobily. Na zóně pro autobusy je 6 míst pro jejich dlouhodobé stání. Od nádražní ulice je oddělena nízkou zídkou, která je obložena též pískovcem, zeleným Unixin Grip materiálem, a dřevem. S výškou 45 cm je konstruovaná tak, aby se na ní dalo sedět. V rozestupech 8 metrů jsou do ni vsazeny stromy, které v letních dnech zajistí stinný úkryt.
Zajímavostí, která plochu oživuje, jsou barevné pruhy na zemi, jež připomínají obrysy zdí bývalých uhelných skladů a příležících domů. Promítnutý půdorys původního tunelu pro posun uhlí nyní představuje chodník. Jednotlivé (bývalé) kóje na vozíky jsou pak též osázeny stromy. V částech, kde stávaly domy, jsou nyní vytvořeny parčíky s posezením a jezírkem. Tato část může sloužit lidem, kteří tudy chodí po směnách z nedalekých fabrik k jejich odpočinku a popovídání si s přáteli, když si nechtějí jít zrovna sednout do kavárny.
Zóna je dlouhá 160 metrů, šířka strany blíže k terminálu je 50 metrů. V tomto místě je ukončena zdí prodejny potravin v budově bývalého mlýna. Tato vysoká nevzhledná stěna je obložena prkny, které se po 2 metrech širokých pruzích střídají s břečťanovým porostem.
Směrem k druhé polovině se prostor zužuje, a jeho šířka je o proti druhé straně pouze 20 metrů. Zde je zakončena plotem, za kterým je parkoviště náležící ke kavárně "Café kolej".
I v tomto koutě je menší parčík s lavičkami. Zelená linie v této části končí, a dovede vás právě ke kavárně.
Přes ulici Nádražní je přímo naproti zóně pro autobusy i zóna pro automobily se 28 místy ke stání. Slouží jako doplňující parkoviště pro cestující terminálu, ale i pro ostatní veřejnost. Od hlavní ulice je oddělena též zídkou o výšce 45 cm, ve které jsou vsazeny stromky. Na současném nádvoří jsou již vzrostlé stromy, se kterým je počítáno i v nové úpravě. Nejdelší strana nádvoří souběžná se Studentskou ulicí je již zcela oddělena vzrostlými šeříky. Ty jsou zachovány, pouze v jedné části jsou vykáceny pro vytvoření výjezdu z parkoviště. Aby dům zcela nepřišel o plochu pro svoje automobily, byla zde zachována plocha průměrné šíře 6 - 10 metrů, která je oddělena zdí postavenou do oblouku. Ta je stejně jako zeď bývalého mlýna obložena prkny, a částečně je na ni břečťanový porost.
38
4.4. MATERIÁLY A KONSTRUKCE
Výběr základních materiálů je již popsán v předchozích kapitolách. Opakují se barvy zelená, hnědá, červená, oranžová. Materiálem pro obklad je pískovec a dubová prkna, na zastřešení pak tvrzená bezpečnostní skla, světle modré a zelené, transparentní.
Kostru buňky tvoří konstrukce systému (např. Knauf) pro dřevostavby. Postupným zvyšováním svislých příček docílíme šikmé střechy. Konstrukce je zateplena dle daného systému a následně obložena obkladovým materiálem. V případě buněk pro terminál je celá konstrukce včetně střechy obložena pískovcovými deskami, které jsou ošetřeny technologií tekutého skla. Celá konstrukce stojí na litém betonovém základu. Podlaha je následně polepena fototapetou se vzorem achátu, a přelita epoxidovou pryskyřicí. Vnitřní stěny jsou obloženy pískovcovou tapetou, na kterou je aplikován vzor kapradiny, který připomíná fosilie.
"Ohebný pískovec je tzv. "pískovcová dýha", která se získává v lomech pomocí speciálně vyvinutých technologií a metod. Původně tyto metody vyvinuli geologové k získávání struktur půdy a hornin, a odborníci je poté dále rozvíjeli za účelem komerčního využití. Usazeniny hornin se odlupují v milimetrových vrstvách, přirozená struktura však přitom zůstává zcela zachována." 18
Další součástí terminálu je zastření, jehož nosným prvkem jsou dřevěné trámy, které jsou propojeny pomocí dlabů a čepů. Trámy jsou vsazeny do betonového základu, a ošetřeny vysokotlakou impregnací. Nižší část střechy má šikmou vzpěru, čímž je docílena lepší stabilita. Tato část je obložena tvrzeným bezpečnostním sklem v zelené transparentní barvě.
Vyšší část je podepřena již zmiňovanými kovovými "lany", které mají hluboké železobetonové základy v místě srdce, a tyčí se směrem k dřevěným trámům. Zde je skleněný obklad čirý, pouze s jemným nádechem do modré, v některých částech jsou digitální potisky ve tvaru siluet letících ptáků.
Transparentností obkladu je docíleno větší světlosti místa, a nedochází tak k velkému úbytku slunečních paprsků, jako u stávající betonové robustní konstrukce.
Lampy a cedule jsou tvořeny z části betonovým odlitkem, a z části železem. Spodní část, která zajišťuje stabilitu, je odlita z betonu, a následně natřena na červenou barvu granátu.
18 HAJ-stone, Ohebný pískovec, , [online]. [cit. 2015-4], dostupné z: http://www.haj-stone.cz/galerie-8.html
39
Zahnuté tvary stojin jsou z železných trubek, v případě lamp slouží jako kryt pro elektrické vedení. Též jsou natřeny červenou barvou. U cedulí je následně k trubkám přivařena deska s bílým pozadím, na kterém jsou červeně natištěna čísla zastávek a názvy cílů.
Lavičky jsou tvořeny podélně rozříznutou kulatinou z dubu, která je následně vložena do kovové konstrukce. Dřevo je na sedací části zbroušeno a ošetřeno povrchovou úpravou.
Rámy pro texty a fotografie na stěnách zastřešení jsou tvořeny klasickým rámovým spojem, a jsou zanechány v přírodní dubové barvě, a některé jsou natřeny na červeno.
4.5. ROZMĚRY
Terminál se rozprostírá na ploše 45 x 75 metrů, a ze tří stran jen ohraničen zdmi, nebo domy. Čtvrtou stranu tvoří příjezdová a odjezdová plocha. Srdce - střed terminálu má rozměr 32 x 30 metrů , a jeho "tepny a žíly" se linou po zemi až k parkovacím plochám, což znamená vzdálenost přibližně 400 metrů.
Buňky mají různé velikosti v souvislosti s jejich užíváním. Informační buňka je vysoká 4 metry, a stojí na základně 3,3 x 3,7 m. Buňky toalet mají stejný základní rozměr 3,3 x 3,8 m, a jejich výška je 3,2 m, a druhé 3,6 m. Prostor pro kola zaujímá 4,1 x 2,4 m, s výškou 2,6 m. Buňky na prodejní automaty mají přibližný rozměr 1,1 x 1,3 x 2,1 m, v závislosti na druhu automatu. Prostor čekárny leží na ploše 3,9 x 5,8 metrů, a její strop má dvě úrovně, ve výšce 3 a 4 metry. Čekárna je propojena 2 metry dlouhým skleněným
"tunelem" s buňkou kavárny, která má rozměry 5,7 x 3,5 m, o výšce 3,5 m. Střídáním různých úrovní střech je docíleno přírodního vzhledu skalních měst.
Zastřešení zastávek má dvě výškové úrovně. Nižší zelená část je široká 7,6 metrů, a její výška je v kolmé části 3,8 m, a v "hřebenu" 6,6 m. Vyšší průsvitná část měří též 7,6 m, výška kolmé stěny je 5 m, a výška v "hřebenu" je 8 metrů. Tato nejvyšší část je podepřena kovovými lany, které mají v souvislosti na umístění délku kolem 15 metrů.
Lampy se tyčí do výšky 5 metrů, a cedule u jednotlivých zastávek měří 3 metry.
Lavičky jsou vysoké 45 centimetrů a dlouhé 1 metr. Jsou doplněny o zvláštní kus, který může sloužit jako vysoké sezení, nebo jako pultík pro odložení věcí, jehož výška je 85cm, a plocha je o velikosti 45 x 45 cm.
