Změny úrovně plavecké gramotnosti u dětí mladšího školního věku
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport
Studijní obory: 7401R014 – Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání
7504R181 – Geograie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Jaroslav Nezdara
Vedoucí práce: Mgr. Klára Kuprová, Ph.D.
Liberec 2016
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Tímto bych cht l pod kovat Mgr. Klá e Kuprové Ph.D. za vst ícné, odborné rady a za trp livost, kterou se mnou m la p i zpracovávání práce. Dále bych cht l pod kovat Mgr. Helen Rjabcové za cenné rady. D kuji paním učitelkám a pánům učitelům jednotlivých škol, turnovským a libereckým cvičitelům plavání bez jejich pomoci by tato práce nemohla vzniknout. Zvlášt d kuji rodičům, kte í m podporovali b hem celého studia.
Změny plavecké gramotnosti u dětí mladšího školního věku Jaroslav Nezdara BP – 2016
Vedoucí BP: Mgr. Klára Kuprová Ph.D.
Anotace
Bakalá ská práce porovnává zm ny plavecké gramotnosti u d tí t etích t íd z turnovských a libereckých škol. Základní školy z Turnova a Liberce se liší rozdílnou délkou plaveckého bazénu. Hodnocení plaveckých dovedností probíhalo ve dvou termínech, na začátku a na konci plaveckého kurzu. Bakalá ská práce je dopln na o anketní šet ení, které má zjistit v domosti a zájmy d tí. Testování probíhalo v dob od zá í 2015 do ledna 2016. Celkov se d ti zlepšily tém ve všech dovednostech, jako nejt žší dovednost dle výsledků, bylo vynesení p edm tu z vody. V této dovednosti se dívky zlepšily o 76 % a chlapci o 78 %.
Klíčová slova: plavecká gramotnost, základní plavecké dovednosti, základní plavecký výcvik
Swimming ability level changes of younger school children
Anotatiton
This bachelor´s thesis compares the changes in swimmer´s literacy of 3rd grade at Turnov and Liberec schools. The elementary schools in Turnov and Liberec differed in pool length. The evaluation of swimmer´s skills took pace in two periods, in the beginning and the end of swimmer´s course. The bachelor´s thesis is broadened with survey which should obtain information about children´s knowledge and interests. The testing took place from September 2015 to January 2016. Overall, children have improved in almost every skill. The most challenging skill was to carry an object out of the water. Girls have improved by 76 % in this skill and boys by 78 %.
Key words: swimmer´s literacy, basic swimmer´s skills, basic swimmer´s trainig
7
Obsah
Seznam obrázků ...9
Úvod ...10
1 Syntéza poznatků ...11
1.1 Mladší školní v k ... 11
1.1.1 Charakteristika mladšího školního v ku ... 11
1.1.2 Motorický a t lesný vývoj ... 12
1.1.3 Psychologický a sociální vývoj ... 13
1.2 Didaktika plavání ... 14
1.2.1 Principy didaktiky plavání ... 14
1.2.2 Nácvik plaveckých způsobů ... 15
1.2.3 Plavecké pomůcky a jejich využití ... 18
1.3 Plavecký výcvik na základních školách jako součást RVP .. 20
1.3.1 Učební postupy v plavecké výuce... 22
1.3.2 Organizace plavecké výuky a její bezpečnost ... 23
1.3.3 Hygiena v plaveckých bazénech ... 24
1.4 Gramotnost ... 25
1.4.1 Pohybová gramotnost ... 25
1.4.2 Plavecká gramotnost ... 29
1.5 Základní plavecké dovedností ... 31
2 Cíle práce ...33
3 Metodika práce ...34
3.1 Charakteristika výzkumného souboru ... 34
3.2 Charakteristika výzkumných metod ... 34
8
3.2.1 Způsob hodnocení plaveckých dovedností ... 35
3.2.2 Anketní šet ení ... 37
3.3 Metodika postupů v plavecké výuce ... 37
4 Výsledky a diskuze ...39
4.1 Výsledky dovedností jednotlivých škol ... 39
4.2 Turnovské a liberecké školy ... 40
4.3 Rozdíly mezi chlapci a dívkami ... 41
4.4 Anketa ... 43
4.5 Zhodnocení výsledků ... 50
5 Závěr ...54
6 Seznam literatury ...55
7 Seznam příloh ...59
9
Seznam obrázků
Obrázek 1. Klíčové atributy PG a jejich vztahy ... 27
Obrázek 2. Koncept pohybové gramotnosti ... 28
Obrázek 3. Anketní šet ení zam ené na použití kotoulové obrátky ... 43
Obrázek 4. Anketní šet ení zam ené na plavecké názvosloví ... 44
Obrázek 5. Anketní šet ení zam ené na plavecký způsob znak ... 44
Obrázek 6. Anketní šet ení zam ené na plavecký způsob kraul ... 45
Obrázek 7. Anketní šet ení zam ené na plavání pod vodou ... 46
Obrázek 8. Anketní šet ení zam ené na hygienu v bazénech ... 46
Obrázek 9. Anketní šet ení zam ené na hygienu v bazénech ... 47
Obrázek 10. Anketní šet ení zam ené na rodinné zázemí ... 47
Obrázek 11. Anketní šet ení zam ené na dovednosti p ed plaveckým kurzem . 48 Obrázek 12. Anketní šet ení zam ené na mimoškolní aktivity ... 48
Obrázek 13. Anketní šet ení zam ené na zájmy dít te ... 49
Obrázek 14. Anketní šet ení zam ené na aktivity v bazénech ... 50
10
Úvod
Plavání má mnohostranný význam a má pozitivní vliv na náš organismus, p ispívá ke zdraví t lesné a duševní zdatnosti, ovlivňuje činnost srdce a cévní soustavy, také zvyšuje kloubní pohyblivost. Můžeme ho také chápat jako určitý druh regenerace či rehabilitace. Plavání je pohybovou aktivitou, kterou můžeme provozovat od raného v ku do pozdního stá í. Na základních školách je plavecká výuka součástí RVP.
V průb hu plavecké výuky si žáci osvojí vodní prost edí a naučí se základním plaveckým dovednostem. Každý žák, který dokáže zvládnout vodní prost edí a naučí se jeden z plaveckých způsobů, se považuje za plavecky gramotného. Plavecky gramotný jedinec však musí zvládat i stresové situace ve vod a to je mnohdy velmi obtížné.
Podle české záchranné služby počet utonulých od roku 2010 do roku 2014 ukazuje číslo p evyšující jeden tisíc. Z toho o polovinu více utonulých je mužů. Toto číslo je alarmující a považuji tedy za důležité, aby se d ti zdokonalovaly v plaveckých dovednostech nejen v základní plavecké výuce, ale také po skončení tohoto kurzu.
Téma týkající se plavecké gramotnosti d tí mladšího školního v ku jsem si vybral proto, abych zjistil, v jaké mí e se d ti zlepší. A o kolik se zlepší d ti, které plavou v menším výukovém bazénu oproti d tem, které plavou v bazénu o n kolik metrů delším. Také m zajímá, zda d ti navšt vují bazén i ve svém volném čase a jaký p ístup mají k plavání. Jestli se jedná o aktivní nebo pasivní vztah k plavání. K tomuto tématu jsem se p iklonil také z jednoho prostého důvodu a to, že se v prost edí bazénu pohybuji už od d tství. V pozd jším v ku jsem absolvoval kurz plavčíka a v prost edí bazénu trávím spoustu času. Již n kolikrát mi byly sv eny d ti ve sportovním plaveckém kurzu, kde jsem tyto d ti trénoval. Tato zkušenost m ujistila v tom, že práce s d tmi je v mnoha p ípadech velice složitá avšak když d ti vnímají a cht jí se naučit, pak tato práce je prací, která Vás baví.
11
1 Syntéza poznatků 1.1 Mladší školní věk
1.1.1 Charakteristika mladšího školního v ku
Období, které charakterizuje mladší školní v k, začíná šestým až sedmým rokem, kdy dít vstupuje na první stupeň základní školy. Toto období je ukončeno jedenáctým až dvanáctým rokem, kdy dít prochází zm nami pohlavního dospívání, doprovázené počátečními psychickými projevy (Langmeier, J., Krečí ová, D., 2006ě.
V p edškolním v ku tráví dít v tšinu svého volného času hrou. Období p edškolního a mladšího školního v ku se liší činností dít te. Odlišnosti jsou znatelné v denním režimu, které je ovlivn né školními povinnostmi a z části se m ní i jeho postavení v domácnosti. Na hru už nezbývá mnoho času. Fyzická a psychická zát ž tyto zm ny doprovází. Dít se však s t mito zm nami musí vypo ádat a p izpůsobit se jim.
Učení se stává společenskou, cílev domou činností. Školní povinnosti mohou být pro dít nezajímavé, ale pro dosažení cíle jsou nezbytné ĚArjamov, I., 1ř56; Trpišovská, D., He manová, V., 1řř0ě.
Pro dít je na škole důležitý prosp ch, který ovlivňuje jeho další vývoj. Dobrý prosp ch p ízniv ovlivňuje vývoj dít te. Naopak špatný prosp ch může být vyvolán mnoha p íčinami, jako je nap íklad zdravotní stav nebo podmínky v domácnosti. Na vývoj dít te mají vliv i mimoškolní aktivity. Dít může svůj neúsp ch ve škole kompenzovat dobrým postavením ve skupin , které si získal svojí šikovností a odvahou.
Oblíbenost v kolektivu d tí je často p edn jší, nežli neúsp ch ve škole (Langmeier, J., Lagmeier, M. a Krejčí ová, D., 1998).
Z pohledu psychologie je možné celé období označit jako v k st ízlivého realismu. Dít opouští závislost na fantazii a je zam eno na to, co je a jak to je. Snaží se pochopit okolní sv t a v ci v n m. Chce se dozv d t nové v ci. Rozši uje vlastní poznání. D ti mladšího školního v ku zkouší různé pokusy, což poukazuje na to, že dít chce v ci zkoumat skutečnou a reálnou činností. D tské výzkumy jsou viditelné p edevším v technické oblasti. Pohádky jsou nahrazeny knihou, která poskytuje různé informace. Ze začátku dít ti poskytuje informace autoritativní člov k jako je rodič nebo
12
učitel, pozd ji je vůči t mto autoritám kritičt jší. Vlastní postoj k informacím dává najevo, že dít dospívá ĚLangmeier, J., Langmeier, M. a Krejčí ová, D., 1řřŘě.
Realistické zam ení mladšího školního v ku je charakteristickým rysem tohoto období a to i v historických prom nách ĚLangmeier, J., Krejčí ová, D., 2006ě.
1.1.2 Motorický a t lesný vývoj
Období mladšího školního v ku je charakterizováno obdobím plynulého růstu.
Hmotnost dít te se v prům ru zvýší o 3 – 5,5 kg za rok a prům rn vyroste do výšky o 6 – 8 cm za rok ĚMachová, J., 2002ě.
T lesný vývoj se posuzuje podle toho, jak dít p ibývá na váze a také závisí na jeho růstu. Prům rná výška chlapců a dívek je v šesti letech okolo 117 cm a váha je p ibližn 21 – 22 kg. V následujících dvou letech dít navyšuje výšku o 6 cm a váhu o 3 kg. V deseti letech je výška a váha chlapců a dívek srovnatelná (Langmeier, J., Krejčí ová, D., 2006; Mat jček, Z., Pokorná, M., 1řřŘě.
Období je u chlapců a dívek vyznačeno rovnom rným růstem výšky a hmotnosti, dále dochází k rozvoji vnit ních orgánů. Zv tšují se plíce, vitální kapacita plic a krevní ob h. Kostra je neúpln vyvinutá, zak ivení páte e se stabilizuje. Rychlým tempem pokračuje osifikace kostí ĚPerič, T., 2012ě.
Motorický vývoj je závislý na mnoha faktorech, jako je nap íklad funkce nervové soustavy nebo výkonnost svalového aparátu. Na zdokonalení motoriky má vliv růst, fyzický vývoj, a také t lesná výchova ve školách. Zdokonalení se projevuje souhrou pohybů jednotlivých částí t la. Hrubá a jemná motorika se zlepšuje, současn s tím se zvyšuje p esnost a rychlost pohybů, zvyšuje se síla a obratnost dít te. Dít je schopno zvládnout základy plavání, lyžování a bruslení. Indikátory statické síly jsou však stále na nízké úrovni. Motorika chlapců a dívek neprokazuje výrazné rozdíly.
Ovšem pozd ji se rozdíly mezi chlapci a dívkami zvyšují ĚČelikovský, S., 1řř0;
Trpišovská, D., He manová, V., 1990).
13
Pro posouzení zm n motoriky je dle Chytráčkové Ě2000ě důležitá počáteční úroveň motorických schopností.
Psychická a biologická vyrovnanost pozitivn ovlivňuje a napomáhá rozvoji dít te. Spontánnost, p irozený rozvoj koordinačních schopností a mnoha dalších faktorů jsou označeny, jako nejvhodn jší podmínky pro motorický růst. Zlatý v k motoriky je u dívek označován v k od Ř do 10 let a u chlapců je to mezi 9. až 11. rokem života ĚBursová, M., Rubáš, K., 2001ě.
Výsledky motorických testů jsou u chlapců mezi osmým a jedenáctým rokem vyšší než u dívek. Dochází k vymizení nadbytečných pohybů. D ti se učí snadno novým pohybovým strukturám. Pro motorický vývoj a učení je mladší školní v k nejp ízniv jší. P i pohybové činnosti si je dít jist jší a pohyb vykazuje kvalitní znaky provedeného cviku ĚHájek, J., 2012ě.
1.1.3 Psychologický a sociální vývoj
Začátkem školní docházky se dít postupn začleňuje do lidského společenství.
Významná osoba v život dít te už není jenom rodič, ale také učitel a spolužák. Dít se učí jednat samostatn bez p ítomnosti dosp lého. Chápání vztahů se oproti p edškolnímu v ku liší ĚTrpišovská, D., He manová, V., 1řř0ě.
Školní výuka má vliv na poznávací jevy dít te. Dít rozvíjí svojí pam ť, p edstavivost a získává nové v domosti. Dít zatím není schopno nalézt souvislosti mezi jevy a p evládá zatím soust ed ní na jednotlivé jevy. Dít je schopné pochopit jevy, které jsou viditelné. U takto starých d tí je důležité podávat informace tak, aby je pochopily, porozum ly jim ĚPerič, T., 2012ě.
Na počátku mladšího školního v ku p evládá u d tí názorové myšlení, zam uje se na to, co vidí. Pozd ji je schopno logických operací, a to bez viditelné podoby.
Schopnost logického usuzování se týká pouze jevů. Mechanické zapamatování je nahrazováno logickým myšlením.
Vstup do školy pro dít znamená nové prost edí a ovlivňuje jeho sociální vývoj.
Dít je ovlivn no okolními d tmi. D ti jsou vzájemn propojeny, na rozdíl od autority,
14
jako je dosp lá osoba. Ve skupin se dít učí spolupráci, sout živosti a pomoci slabším.
Ve skupin se objevují d ti dominující a pod izující se. V tomto p ípad hraje významnou roli učitel, který takovéto skupiny musí um t usm rnit.
Zm ny se projevují také v citovém prožitku. Dít p ichází na to, že své city nemusí viditeln projevovat. Chování dít te ovlivňuje p ijetí mezi jednotlivé skupiny d tí. D ti, které mají lepší schopnost sebekontroly, pat í k oblíben jším oproti d tem, které jsou impulzivn jší ĚLangmeier, J., Krejčí ová, D., 2006ě.
Školní dít si klade vzdálen jší cíle, které vyžadují úsilí. Vidina cíle dít učiní velmi vytrvalým. Sebeovládání je důsledek dvou faktorů, a to:
a) volní ovládání emočních reakcí;
b) emoční reaktivity ĚTrpišovská, D., He manová, V., 1řř0ě.
1.2 Didaktika plavání
Aplikovaná didaktika zahrnuje didaktiku plavání. Didaktika je proces zkoumající vztahy mezi žákem a učitelem a žákem a učivem. Zkoumá také vliv vnit ních a vn jších činitelů a jejich projevy v plavecké výuce. Up esn ní činitelů a vztahů spočívá v prost edí, na které není dít zvyklé. Hlavní fází je adaptace na vodní prost edí (Rostočil, T., Stloukalová, B., 2012ě.
1.2.1 Principy didaktiky plavání
Úsp šný cvičitel by se m l ídit n kolika základními principy, od kterých se odvíjí jeho úsp šnost. Známe p t základních principů, dle kterých by se m l cvičitel ídit (Hoch, M., 1983):
Princip systematičnosti
Je základní stavebním kamenem. Je to princip, který vede k naučení základních pohybových a plaveckých prvků. Cvičitel s d tmi cvičí postupn . Začíná se od lehkých pohybů po t žší pohyby. Jednotlivé pohyby se rozebírají, tzn., nejd íve začneme pohyb dolních končetin, poté samostatn pohyb horních končetin a nakonec dýchání. Po zvládnutí jednotlivých úseků p echázíme k postupnému spojování jednotliv naučených pohybů ĚTurek, M., 1řř2ě.
Hoch Ě1řŘ3ě doporučuje provád t plavecká cvičení v kratších časových úsecích.
15 Princip přiměřenosti
Probírané učivo je podmín no n kolika specifiky. Zejména důležitý je v k dít te a jeho motorické schopnosti, dále psychika dít te a adaptace na vodní prost edí.
S psychikou dít te se musí postupovat citliv , aby nedošlo k negativním postojům k vodnímu prost edí ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
Princip aktivity
Jde o rozhodující princip ať už pro plavce nebo neplavce. U v tšiny neplavců je pozitivní. V n kolika málo p ípadech musíme vznikající strach včas podchytit a snažit se dít motivovat. Snažíme se, aby dít neztratilo zájem o plavání ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
Princip ukázky
Jde o to, aby si žák utvo il p edstavu o pohybovém prvku, který se nacvičuje. Dít p echází od hrubých p edstav k jistému zvládnutí prvku. Pomocí videa nebo názorné ukázky v bazénu, dít získává p edstavu ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
Princip trvanlivosti
Princip zam en na pravidelnost plavecké výuky. Déle trvající p estávka má negativní vliv na dít . U základní plavecké výuky, by pauza nem la být více než týden (Turek, M., 1992).
1.2.2 Nácvik plaveckých způsobů
D ti se b hem základní plavecké výuky učí nejenom prvotním plaveckým úkonům, ale také se pokoušejí o zvládnutí jednotlivých plaveckých způsobů. Jsou to způsoby kraul, prsa a znak. Nácvik d líme do čty Ěvyjma plaveckého způsobu znak, ten pouze do t íě skupin. Jsou to: poloha t la, pohyby horních končetin, pohyby dolních končetin, dýchání a souhra ĚB lková, T., 1řř4ě.
Plavecký způsob prsa
První vyučovací způsob, který je b hem plavecké výuky vyučován, jsou prsa.
P edstavují základ užitého plavání. Umožňují dobrou orientaci a to p edevším v p írod . Jedna z nejčast jších chyb u prsou je, že d ti nejsou schopny symetrického pohybu nohou ĚB lková, T., 1řř4ě.
16 Poloha t la, základní didaktické kroky:
- splývavá poloha;
- splývání po odrazu;
- po odkopu splývavá poloha s co nejdelší výdrží ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Pohyby dolních končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka a komentá ;
- cvik na suchu – leh na prsou s dopomocí cvičitele;
- cvik na suchu – na okraji bazénu sed, provádíme pohyb nohou ve vod ; - cvik na okraji bazénu s dopomocí cvičitele;
- pomocí plavecké pomůcky provádíme prsový záb r nohou na krátkou vzdálenost;
- prsový záb r nohou bez pomůcky;
- prsový záb r nohou na zádech s pomůckou, výhoda – vidím na nohy, jak pracují, v tší soust ed nost na symetrii nohou ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Pohyby horních končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka a komentá ;
- pohyb provádíme ve stoji na suchu nebo p i chůzi;
- pohyb paží, nohy mají “dovolenou“;
- koordinační cviky s p im enou délkou ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Dýchání a souhra končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka a komentá , popis v průb hu pohybu;
- snaha o uv domování pohybových cviků;
- různé experimentování s načasováním pohybů, dechovou fází, splývavou fází;
- provedení jednotlivých cvičení se st ídáním frekvence a délky splývavé polohy ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Plavecký způsob kraul
Kraul je za azen mezi nejrychlejší plavecké způsoby. Nejvíce využívaný je ve sportovním plavání, jako je nap íklad triatlon nebo duatlon. Způsob, u kterého dochází ke st ídání končetin. Vyžaduje kladný vztah k vodnímu prost edí. Obliba tohoto způsobu je spíše u chlapců ĚB lková, T., 1řř4ě.
17 Poloha t la, základní didaktické kroky:
- ukázka a komentá ;
- splývavá poloha, zpevn ní t la;
- splývání na prsou a na zádech ve vzpažení;
- s využitím pomůcky, splývání po odrazu ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Pohyby dolních končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka a komentá ;
- nohy kmitají v leže na podložce, pohyb vychází od kyčlí;
- sed na okraj bazénu, nohy ve vod kmitají;
- po chycení okraje bazénu, nohy kmitají, voda se ví í;
- s pomůckou odraz od okraje se záb ry, pohyb je provád n na krátkou vzdálenost;
- bez pomůcky, odraz od okraje se záb ry, pohyb na krátkou vzdálenost;
- kraulové nohy se zm nou polohy Ěotáčení z prsou na zádaě, ĚČechovská, I., Miler, T., 2008).
Pohyb horních končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka a komentá ;
- pohyb končetin na m lčin , dít má hlavu nad vodou, poté pono í obličej a provádí pohyb s hlavou ve vod ;
- s pomůckou, provádíme záb ry ve vod , poté zapojíme dolní končetiny, souhra bez nádechu na krátkou vzdálenost ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Dýchání a souhra končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka, komentá a pozorování;
- jedna paže podél t la, druhá paže ve vzpažení se chytne okraje bazénu, nádech a výdech na stranu;
- jedna paže se dotýká okraje bazénu, druhá provádí záb r;
- odraz od okraje bazénu, pravá paže ve vzpažení drží pomůcku, levá paže v p ipažení, nádech a výdech na stranu, poté p idáme záb r jedné ruky;
- odraz od okraje bazénu s pomůckou, ruce se st ídají Ěpravá paže následuje levouě;
- paže po odrazu ve vzpažení, paže se dobíhají;
- paže jdou proti sob , nedobíhají se;
- souhra s libovolným počtem nádechů ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
18 Plavecký způsob znak
Tento způsob je charakterizován špatnou orientací ve vod . Nejsou kladeny nároky na dýchání. Pohyby horních končetin se m ní na rozdíl od kraulu, nem ní se pohyb dolních končetin, stejné jako u plaveckého způsobu kraul ĚB lková, T., 1řř4ě.
Poloha t la, základní didaktické kroky:
- splývavá poloha na zádech;
- s pomůckou, po odrazu, splýváme na krátkou vzdálenost ĚČechovská, I., Miler, T., 2008).
Pohyby dolních končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka, komentá a pozorování;
- v sedu na okraji bazénu, pohyb vychází od kyčlí;
- po odrazu od st ny p echázíme do splývavé polohy;
- s pomůckou provádíme znakové nohy;
- znakové nohy s různou intenzitou a vzdáleností ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Pohyby horních končetin, základní didaktické kroky:
- ukázka, komentá a pozorování;
- pohyb provádíme na m lčin ;
- jedna paže ve vzpažení, druhá v p ipažení, znakové nohy s pomůckou;
- k p edchozímu pohybu p idáme pohyb paží;
- st ídání paží s chycením pomůcky Ěpravá paže drží pomůcku, levá paže dokončila záb r a chytá desku, pravá paže provádí záb rě;
- stejné jako p edchozí cvičení, provádíme bez pomůcky;
- paže jsou ve vzpažení, dobíhají se ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
1.2.3 Plavecké pomůcky a jejich využití
Plavecké pomůcky se stále vyvíjejí. Vývojové zm ny prob hly zejména materiální zm nou. D íve byly vyráb ny ze d eva nebo korku, dnes je to lehký pružný materiál. Plavecké pomůcky jsou využívány jak malými d tmi tak i dosp lými.
Pomůcek je velké množství a jsou vyráb ny v mnoha barevných variantách. Jejich
19
využitelnost je široká a záleží na cvičiteli, jak tyto výhody využije. ĚČechovská, I., Miler, T., 2008).
Plavecké pomůcky jsou v plavecké výuce nezbytné. D tem usnadňují pohyb, pomáhají jim v procesu motorického učení. Plavecká pomůcka odstraňuje d tské zábrany. Pomáhá k vyšší adaptaci na vodní prost edí, zajišťuje stabilitu t la. Vhodné použití pomůcky usnadní výuku jak dít ti, tak cvičiteli. Avšak nadlehčovací pomůcky se nesmí stát zvykem ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
Rozlišujeme t i typy pomůcek:
a) Nadlehčovací pomůcky
Pomáhají dít ti v nácviku plaveckých poloh a hrají roli v psychice dít te. Cvičitel musí dbát na stabilitu a správné vedení pohybu. Mezi tyto pomůcky adíme nap íklad:
plavecký pás, vodní nudle, plováky a desky různých barev, tvarů a velikostí ĚPuš, J., 1996).
b) Pomůcky doplňkové
Pomáhají k odstran ní chyb a rychlejšímu nácviku pohybů. Slouží jako dopln k pro metodiku výuky. adíme sem nap íklad: potáp cí kolíky, kroužky a ploutve ĚPuš, J., 1996).
c) Pomůcky pro oživení výuky
Pomůcky, které zpest í výuku. Vhodné využití nap íklad skluzavky. Pomůcky pro odlehčení zatížení, jejich vhodné využití je v polovin a na konci plavecké výuky.
adíme sem nap íklad: skluzavku, branky na vodní pólo, basketbalové koše, nafukovací hračky. Tyto pomůcky lze vhodn kombinovat nap .: s pomůckami doplňkovými ĚPuš, J., 1996).
Výb r plaveckých pomůcek a jejich využití:
a) Plavecká deska, ponton
Vyrobena z lehkého materiálu. Plavecké desky mají různé rozm ry a různé tvary.
Využívá se u různých plaveckých způsobů a mnohdy i pro zpest ení výuky. Deska má dv malé dírky uprost ed na stranách, které jsou pro palce a jednu velkou uprost ed.
Plavecká deska je v n kolika cvicích nahrazována piškotem, který je p esn tvarován a lépe drží mezi nohama. Ponton je deska v tších rozm rů ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
20 b) Pásy, vodní nudle, nadlehčovací hranol
Tyto pomůcky jsou vyrobeny z lehkého materiálu, který nevsakuje vodu. Pásy mají stabilizační význam a také hrají roli v psychice dít te. Důležité je, aby pás nep ekážel dít ti v pohybu paží. Pro nácvik plaveckých dovedností se využívají jak pásy, tak vodní nudle a hranoly. Lze vhodn kombinovat vodní nudle a plavecký ponton (Hoch, M., 1983).
c) Plavecké ploutve
Pomáhají p i nácviku dolních končetin a také p i souh e pohybů ĚHoch, M., 1983).
d) Pomocná tyč
Pomůcka, která pomáhá cvičitelům p i výuce d tí v hluboké vod nebo p i skocích do vody. Tyč je ze d eva, dlouhá až dva metry ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
1.3 Plavecký výcvik na základních školách jako součást RVP
Organizovaná plavecká výuka je na našem území od konce šedesátých let.
Plavecká výuka se ukázala jako prosp šná a zejména prokázala svoji účelnost. Systém plavecké výuky v ČR je ojedin lý.
Plavecká výuka se uskutečňuje podle šet ení z roku 2003 tém na všech školách.
V tšina škol, za azuje plaveckou výuku do svých osnov. Toto tvrzení bylo potvrzeno na základ provád ného šet ení z roku 2003, kde výsledek ukazoval více než 90 %. Velký podíl na za azení plavecké výuky do osnov má Ministerstvo školství, mládeže a t lesné výchovy.
Na prvním stupni se doporučuje, aby výuka prob hla ve dvou po sob navazujících ročnících. Hodinová dotace je okolo 20 hodin. editel školy, který rozhoduje o zajišt ní plavecké výuky má n kolik možností jak jí realizovat:
a) prost ednictvím plavecké školy;
b) u fyzické nebo právnické osoby, která provozuje vázanou činnost;
c) p ímo u právnické osoby, která vykonává činnost základní školy, osoba vlastní nebo spravuje plavecký bazén ĚFidrmuc, J., 2015ě.
21
Obsah rámcov vzd lávacího programu, dále jen RVP, obsahuje dev t oblastí.
Jedna z t chto oblastí se nazývá člov k a zdraví. Do této oblasti spadají dva vyučovací p edm ty, t lesná výchova a výchova ke zdraví. Každá škola zpracovává na základ RVP svůj Školní vzd lávací program. Plavání je součástí t lesné výchovy. Plavání je rozd leno do dvou částí, první je základní plavecká výuka a druhá je zdokonalovací plavecká výuka. Základní plavecká výuka je zam ená na základní plavecké dovednosti, hygienu v plaveckém bazénu a adaptaci na vodní prost edí ĚRVP ZV, 2007ě.
Rozeznáváme t i etapy plavecké výuky:
a) p ípravná plavecká výuka – individuální výuka (do dvou let dít teě, konče výukou v mate ské škole Ědo šesti letě;
b) základní plavecká výuka – první stupeň základní školy;
c) zdokonalovací plavecká výuka – účastní se dít od deseti let ĚMotyčka, J., 1řř1ě.
B hem p ípravné a základní plavecké výuky by se d ti m ly naučit p t základních dovedností, jako je:
- orientace na hladin a pod ní;
- skoky do vody;
- splývání;
- výdechy do vody;
- pohyby nohou se zapojením paží ĚMotyčka, J., 1řř1ě.
Základní výuka je zam ena na stálé opakování základních plaveckých dovedností a na dva plavecké způsoby, z nichž jeden je na dobré úrovni ĚMotyčka, J., 1řř1ě.
Zahájení plavecké výuky je spojeno se základními informacemi, které by m ly obsahovat:
- bezpečnost;
- program plavecké výuky;
- informace o hygien a zdravotních pokyny;
- informace o doprav , organizaci, sprchách, šatnách a bazénu;
- seznámení s obsahem plavecké výuky Ěseznámení s plaveckými způsobyě, ĚMotyčka, J., 1řř1ě.
22 1.3.1 Učební postupy v plavecké výuce
Na postup vyučování se nahlíží ze t ech základních podmínek. Velkou roli hraje v k plavce, poté plavecký způsob a dostupné materiální podmínky.
V plavecké výuce se používají dv základní metody:
a) komplexní;
b) analyticko – syntetická ĚB lková, T., 1řř4ě.
Postupy jsou od sebe nepatrn odlišné. Liší se pouze v n kolika prvních cvičebních jednotkách, poté jsou postupy vícemén shodné, obdobné.
Komplexní postup vede ke zvládnutí aktu v konečné form . Postupy nejsou zdůrazn ny. U tohoto postupu neklademe nároky na p esnost, jde p edevším o zvládnutí pohybového aktu v základní podob . Pohyb je ulehčen vyloučením plaveckého dýchání a podpo en plaveckými pomůckami, které dít nadlehčí.
Uplatn ní komplexního postupu je u plaveckého způsobu kraul a znak. Jsou to způsoby vyznačující se p irozenou pohybovou strukturou. Oba způsoby lze zahrnout pod označení quadrupedální Ězapojení všech končetině lokomoce. Protože je motorická činnost u d tí v p edškolním v ku omezená, učí se v ci napodobováním. Tento způsob u t chto d tí p evládá ĚB lková, T., 1řř4ě.
Komplexní postup má n kolik výhod a nevýhod. Nejprve se zam íme na výhody, jako první je, že můžeme vid t konečný cíl. Druhá výhoda je minimální počet cílů, čemuž odpovídá název postupu. Další výhodou je utvo ení pohybové p edstavy, kde nedochází k narušení pohybového průb hu a vytvá í se podmínky pro rychlejší postup.
Nevýhody se týkají všech v tších nároků na průpravu, zjednodušení podmínek a p íprava cvičitele. Zásadní je, vyvarovat se zafixování chyb, které mohou vzniknout v průb hu výuky ĚKlimentová, H., 2010ě.
Analyticko – syntetický postup se zabývá složit jšími pohybovými strukturami.
Pohybový celek se d lí na jednotlivé části. Nejprve procvičujeme pohyb dolních a horních končetin a dýchání. Po nacvičení jednotlivých pohybových částí dojde k jejich sjednocení v jeden pohybový celek. Postup je určen pro nácvik plaveckého způsobu prsa. Postup využívají p edevším starší d ti a dosp lí ĚB lková, T., 1řř4ě.
23 Postup má n kolik částí:
a) výklad a ukázka;
b) pohyb dolních končetin;
c) pohyb horních končetin;
d) dýchání;
e) souhra jednotlivých částí ĚB lková, T., 1řř4ě.
Nácvik souhry je složitý. Důležité je, aby nedošlo k fixaci chyb p i pohybovém nácviku. Nácvik je velice důležitý a nesmí se urychlit. Spolu s nácvikem souhry opakujeme jednotlivé pohybové činnosti samostatn . P i nácviku se používá plavecká pomůcka mající vliv na zvýšení efektivity.
Výhody jsou znatelné p edevším v menší mí e vzniklých chyb. Díky rozložení se lze naučit i složité pohybové dovednosti a usnadnit tak prvotní osvojení. Úsp šnost jednotlivých cviků může d ti povzbudit v další seberealizaci. Nevýhodou je zdlouhavý nácvik a náročnost na pochopení pohybového úkonu ĚKlimentová, H., 2010ě.
1.3.2 Organizace plavecké výuky a její bezpečnost
Cvičební jednotka je pod ízena v ku dít te a podmínkám výuky. Standartní doba výuky je 45 minut. Počet plaveckých jednotek na základních školách je různý, často je to dotace dvaceti hodin. Počet d tí je limitován v kem a p edpisy Ministerstvem školství, mládeže a t lesné výchovy. Stanovený počet d tí na jednoho cvičitele p i základní plavecké výuce se pohybuje okolo Ř až 12 d tí. P i zdokonalovací výuce je to o 4 d ti více.
Výuka probíhá skupinov . Na první hodin plavecké výuky se provede roz azení d tí do skupin v závislosti na počtu cvičitelů. Roz azení probíhá podle následujících kritérií:
a) podle stupn adaptace na vodní prost edí;
b) podle provedených testů na úvodní hodin ; c) podle v ku ĚB lková, T., 1řř4ě.
Práce s d tmi v plaveckém bazénu probíhá ve vyhrazené části, která je pro skupinu vhodná ĚB lková, T., 1řř4ě.
24 Plavecká jednotka se skládá z:
a) úvodní části – nástup d tí, pozdrav a docházka;
b) průpravné části – na suchu a ve vod ;
c) hlavní části – nácvik nových pohybů a opakování;
d) záv rečné části – hry a zhodnocení plavecké hodiny ĚB lková, T., 1řř4ě.
Hlavní p edpoklad pro zajišt ní bezpečnosti je odpov dný a odborný p ístup k úkolům, které se odehrávají v plaveckém bazénu ĚB lková, T., 1řř4ě.
Cvičitel dohlíží na to, aby d ti v bazén nepobíhaly, nenosily nic na krku ani na prstech b hem výuky. Důležité je volit ta místa, která jsou pro nácvik jednotlivých částí bezpečná ĚHoch, M., Novák, J., 1ř7řě.
Stanoveno je deset základních zásad bezpečnosti:
a) výuka je v bezpečném a hygienicky schváleném bazén s nezávadnou a čistou vodou;
b) p ed plaveckou výukou, dít absolvuje prohlídku u léka e, s potvrzením, že je schopno účastnit se výuky;
c) organizovaná cvičební jednotka, s nástupem na začátku a na konci jednotky;
d) cvičitelé jsou seznámeni s tím, kde se nachází lékárnička, záchranné pomůcky a telefon s číslem záchranné služby;
e) cvičitel ovládá záchranu tonoucího a zná zásady první pomoci;
f) vedoucí výuky uplatňuje zásady hygieny a zdravotní hlediska;
g) dít je ukázn né a poslouchá cvičitele;
h) p izpůsobení cvičební jednotky teplot vody a zdatnosti plavce;
i) rozd lení do družstev;
j) dohled na všechny d ti ve vod ĚHoch, M., Novák, J., 1ř7řě.
1.3.3 Hygiena v plaveckých bazénech
Plavecká výuka zahrnuje vytvá ení návyků kulturn společného chování v plaveckých za ízeních. Podstatou je zachovat čistotu prost edí a dodržovat hygienické požadavky.
25
D ti musí být p ed začátkem plavecké výuky seznámeny s hygienickými požadavky a m lo by jím být zdůrazn no, že se tyto požadavky dodržují vždy p i návšt v plaveckého bazénu ĚPreislerová, T., 1řŘ7ě.
P ed vstupem do plaveckého bazénu si d ti dojdou na toaletu. Osprchují se, umyjí se mýdlem a to bez plavek. U menších d tí na tyto požadavky dohlíží starší osoba. Po skončení výuky se d ti osprchují a umyjí mýdlem, taktéž bez plavek.
Nemocné d ti do plaveckého bazénu nemohou. Taktéž d ti, které jsou zran ny, mající kožní či sluchové potíže nebo jiné závažné důvody zamezující vstup do plaveckého bazénu ĚB lková, T., 1řř4ě.
1.4 Gramotnost
D íve byl za gramotného považován ten, kdo um l číst a psát. Dnes nabývá gramotnost na významu. Nyní rozeznáváme n kolik druhů gramotností, nap íklad plavecká, pohybová, finanční a spousta dalších. P ídavné jméno dává důraz na skutečnost, že základní znalost pojmů nestačí. Důraz je kladen na pochopení souvislostí a praktického využití v život ĚAltmanová, J., Faltýn, J., Nemčíková, K. a Zelendová, E., 2010).
Gramotnost p edstavuje soubor klíčových částí, a to:
a) znalost a pochopení – základních pohybů, p íčin a důsledků konajících se v pohybové aktivit ;
b) uvažování – kritické a kreativní myšlení v odlišných situacích;
c) komunikace – sdílení informací;
d) aplikace – užití znalostí a dovedností ĚPhysical Literacy Concept Paper, 2007ě.
1.4.1 Pohybová gramotnost
Gramotný člov k je obecn ten, který umí číst a psát. K t mto dovednostem pot ebujeme znát písmenka a musíme um t skládat slova. Podobným procesem prochází dít i u ostatních gramotností. Pohybov gramotné dít ovládá dílčí dovednosti, které dále bude um t efektivn využít.
26
Za pomoci cvičitele se dít naučí vnímat efekty pohybu, intenzity a délky trvání pohybové aktivity. Naučí se ešit samostatn pohybové úkony. Pohybová gramotnost Ědále jen PGě souvisí s procesem vzd lávání. B hem školní docházky se rozvíjí. PG by m la být jednou ze standardů školní výuky ĚČechovská, I., Chrudimský, J., Novotná, V.
a Vindušková, J., 2011ě.
PG závisí na pohybových dovednostech. Aby dít bylo PG musí projít n kolika úrovn mi, jsou to:
- psychologie;
- biomechanika;
- motorické učení;
- fyziologické cvičení ĚDawson, S., L., Oxford, S., Virdee, R. a Drake, A., 2007ě.
Jedinec na své cest životem musí projít n kolika fázemi. Individuální PG je t mto fázím podmín na. Fáze jsou obecné a nemají stanovené hranice. Odvíjí se od nich osobní rozvoj. Život jedince je rozd len do šesti fází, které chápeme jako p ibližný základ zkušeností a p íležitostí od nichž se odvíjí vztah PG a t lesné výchovy (Whitehead, M., E., Murdoch, E., 2006).
Mluvíme o t chto šesti fázích:
- početí až čtvrtý rok života;
- rané d tství a školní v k;
- st edoškolské vzd lání;
- raná dosp lost;
- dosp lost;
- starší dosp lost Ěseniorě, ĚČechovská, I., Dobrý, L., 2010ě.
27
PG můžeme v průb hu života zvyšovat. Na stupeň PG má vliv n kolik atributů zobrazených v obrázku 1. Atributy jsou označeny písmeny A, B a C.
PG můžeme chápat jako adu faktorů ovlivňující jedince. Jedinec se nachází v jejich samém st edu. Faktory zobrazuje obrázek 2.
Faktor biologický – je p edpoklad, který nejde zm nit. Můžeme ho, ale za pomocí tréninku zmírnit. Je to genetický p edpoklad.
Faktor sociokulturní a historický – prost edí a sociokulturní zázemí ovlivňuje individuální rozvoj.
Faktor psychiky – každý jedinec je svou psychikou odlišný od ostatních. Důležitý je p edevším v rozvoji motivace.
Faktor sociálních vazeb – jedinec si sám vytvá í vazby, rozlišuje v kontextu formální a neformální vazby.
(A) Motivace
ĚCě Sebedův ra a pohybová kompetence
ĚBě Interakce s prost edím
Obrázek 1. Klíčové atributy PG a jejich vztahy Zdroj: Whitehead, M., E., 2010.
28
Pohyb vymezuje šest priorit, které jsou základem pohybového režimu, je to:
- pravidelnost;
- pestrost;
- p im enost;
- p íprava;
- pitný režim;
- pravdivost ĚPohyb a výživa, 2013ě.
Utvá ení PG nevyžaduje pouze důraz na pohybové dovednosti, ale na celý obsah pohybového vzd lávání ĚPohyb a výživa, 2013ě.
Obrázek 2. Koncept pohybové gramotnosti Zdroj: Goodway, J., 2011.
BIOLOGICKÉ
INDIVIDUÁLN PSYCHOLOGICKÉ SOCIÁLNÍ VAZBY
SOCIOKULTURNÍ HISTORICKÉ
DÍT
29 1.4.2 Plavecká gramotnost
Termín byl využívaný již v minulosti. Plavecká gramotnost je spojována s p ekonáváním vodního prost edí. Její význam byl rozší en o celoživotní pohybovou aktivitu.
Vztah člov ka a vodního prost edí je historicky známý. V antice člov k ovládl vodní prost edí velmi výrazn . Platón považoval za gramotného toho jedince, který um l číst, psát a plavat ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Oblíbenost plavání ve starém Egypt dokazují malby na vázách, sošky vyobrazující plavajícího člov ka. D ti faraonů byly vyučovány učiteli plavání ĚHoch, M., 1983).
Plavecká gramotnost byla d íve velmi popularizována. V roce 1975 byla schválená koncepce plavecké výuky. V Evrop byla považována za ojedin lou.
Hlavním úkolem bylo odstranit plaveckou negramotnost, za tímto účelem byla z izována st ediska pro plavání.
Plavecká gramotnost je v posledních letech velmi zdůrazňována a je propojená s primární ochranou lidského života. V České republice je za plavce považován ten, kdo bez známek vyčerpání p ekoná souvislým plaváním 200 m ĚČechovská, I., 200Řě.
Plavání pat í k základním pohybovým dovednostem. Existuje mnoho sportů vyžadující plavecké dovednosti. Jsou to sporty, jako je veslování, kanoistika. Další sporty, u kterých plavání hraje dílčí část závodu, jsou sporty duatlon a triatlon nebo moderní p tiboj ĚDrábková, K., 1řř7ě.
Plavecká gramotnost je považována za staronový pojem, který je uvád n jako strukturovaný a mající dílčí specifika plaveckých dovedností. Rozlišujeme dv základní úrovn , a to primární a následnou plaveckou gramotnost. ĚČechovská, I., Nováková, T., 2013).
30 Primární plavecká gramotnost
Zvládnutí primární plavecké gramotnosti znamená zvládnutí vodního prost edí.
P edpokladem je osvojení sebezáchranných dovedností. Dovedností, které odpovídají v ku a vztahují se na populaci, tedy i na lidi se specifickými pot ebami ĚČechovská, I., Nováková, T., 2013ě.
Důležité dovednosti v primární plavecké gramotnosti, které se nacvičují v batolecím v ku:
a) p i kontaktu s vodou zatajit dech;
b) orientace pod hladinou s otev ením očí;
c) vyno ení z hloubky pomocí dolních a horních končetin;
d) vznášení na zádech s co nejdelší výdrží ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
Dít školního v ku rozši uje svou plaveckou gramotnost. Dochází k rozší ení o dovednost plavecké lokomoce. Hlavní cíl základní plavecké výuky je, aby dít po skočení do hluboké vody bezpečn doplavalo tam, kde bude stačit. Kritérium plavecké gramotnosti p im ené v ku, psychomotorice a dalším zákonitostem je souvisle uplavaná vzdálenost. Tato vzdálenost pro starší školní v k je 200 m ĚNováková, T., 2015).
Primární plavecká gramotnost p echází v následnou plaveckou gramotnost.
Kvalita plavecké lokomoce taktéž úzce souvisí s následnou plaveckou gramotností ĚČechovská, I., 2011ě.
Následná plavecká gramotnost
Touto fází gramotnosti rozumíme bezpečné zvládnutí plaveckých dovedností.
Dovednosti, které mají celoživotní využití. U této gramotnosti dominuje plavecká lokomoce. P edevším jsou to dovednosti, které využijeme v mnoha aktivitách konajících se ve vod . Plavecká gramotnost p ináší výhody týkající se vodního prost edí a aktivitami v n m.
Následná plavecká gramotnost je spjata s plaveckou lokomocí. Plavecky gramotný jedinec je vybaven plaveckými pohyby, které pozitivn ovlivňují jeho pohybový aparát. Plavecká poloha, dýchání a symetrie záb rů hraje zásadní roli v plavecké lokomoci ĚČechovská, I., 200Řě.
31
1.5 Základní plavecké dovedností
Plavecké způsoby si podmiňují zvládnutí základních plaveckých dovedností.
Plavecká p íprava je na tyto dovednosti zam ena.
Základní dovednosti v plavání označujeme jako pohybové kvality, které jsou základem v kultivaci pohybových schopností. Mezi schopnosti adíme nap íklad plavecké dýchání. Důležité jsou také výsledky motorického učení, mezi n adíme nap íklad znakovou plaveckou polohu. Dovednosti se navzájem prolínají a podmiňují se.
Nezvládnutí základních plaveckých dovedností označujeme jako plavecká neschopnost. Jako p íklad může sloužit nezvládnutí plaveckého dýchání, b hem jedné plavecké akce.
Mezi základní plavecké dovednosti pat í plavecké dýchání, vznášení a splývání, pády a skoky do vody, rozvoj pocitu vody a orientace ve vod ĚČechovská, I., Miler, T., 2008).
a) Plavecké dýchání
Pohyb a pobyt ve vod je podmín n správnému plaveckému dýchání. Prvotní dovedností je potopení hlavy. Důležité je, aby se dít nebálo pono it celou hlavu pod hladinu. Následující dovedností je nádech a výdech. Výdech do vody je plynulý.
K nádechu používáme ústa i nos. Výdech do vody se provádí pouze pod hladinu. Nad hladinou se provádí pouze nádech. Nádech a výdech by m l být pravidelný. U plaveckého způsobu prsa je dýchání p i každém záb ru, u kraulu si plavecké dýchání můžeme upravit podle pot eb. B hem jednoho nádechu můžeme ud lat dv , t i nebo čty i akce horních končetin. Plavecké dýchání je jedním z hlavních p edpokladů naučení se plaveckým způsobům. Nejmén náročné dýchání je u plaveckého způsobu znak. Prsa a zejména plavecký způsob kraul je na souhru paží a dýchání složitý ĚČechovská, I., Miler, T., 2008).
b) Plavecká poloha, vznášení a splývání
Plavecká poloha je důležitá pro rozvoj schopnosti rovnováhy a dovednosti zaujmout správnou plaveckou polohu. Splývání je dovednost, bez které se p i plaveckých způsobech neobejdeme. Pro nácvik využíváme pomůcky, jako je stabilizační pás nebo deska. Splýváme buď na zádech Ěna znakě nebo na prsou Ěna
32
b išeě. Oproti splývání je vznášení uvoln n jší. Vznášení provádíme taktéž ve splývavé poloze na zádech nebo na prsou ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
c) Pády a skoky do vody
Důraz se klade na bezpečnost a organizaci, kterou zabezpečuje cvičitel.
Dovednost, která vyžaduje odvahu dít te. Mén zdatní plavci využívají nadlehčovací plavecké pomůcky. Jestliže jsou p i výuce dva cvičitelé, jeden z nich by m l být ve vod a druhý na b ehu. Skoky a pády spojujeme s orientací ve vod . Skoky jsou primárním p edpokladem pro zvládnutí šipky. P i skocích do vody musíme mít o daném místu informace, nap íklad o hloubce pod námi. P i skoku do vody z bloku, by m lo mít dít prsty p es okraj ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
d) Orientace ve vod
Orientace souvisí s p edchozími dovednostmi. Prostorová orientace je p edpokladem pro bezpečnost a jistotu ve vod . Orientace pod vodou je podmín na zadržením dechu a otev ením očí pod hladinou. Dovednost, kterou můžeme cvičit lovením různých p edm tů z bazénu nebo jenom obyčejným kotrmelcem vp ed ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
e) Rozvoj pocitu vody
Jedná se o uv domování si vlastností vody. Dít se naučí rozpoznávat pohyb, který mu voda znesnadňuje a naopak pohyb, který je vodou lehčí. Pro rozvoj je vhodné experimentovat. Cviky pro rozvoj můžou být nap íklad šlapání vody, tleskání a pohybování se s pomůckami ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
33
2 Cíle práce
Hlavní cíl
Hlavním cílem bakalá ské práce je analyzovat zm ny plavecké gramotnosti u d tí mladšího školního v ku na základ sedmi plaveckých dovedností, včetn anketního šet ení zam eného na zájmy a v domosti d tí, které se účastní plavecké výuky.
Dílčí cíle
a) Charakteristika v kové skupiny.
b) Anketní šet ení.
c) Metodika postupů v plavecké výuce.
d) Zm ny plavecké gramotnosti ovlivn né délkou bazénu.
e) Provedení testování plaveckých dovedností.
f) Analyzovat zm ny plavecké gramotnosti.
34
3 Metodika práce
3.1 Charakteristika výzkumného souboru
Výzkumný soubor tvo í dohromady Ř t etích t íd základních škol, které se nacházejí v Libereckém kraji. Soubor je tvo en t mito školami – I. ZŠ Turnov, II. ZŠ Turnov, ZŠ Liberec Česká ul., ZŠ a MŠ Mníšek, ZŠ Doctrína, ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou a dv t ídy ze ZŠ Liberec ul. 5. kv tna. Prvotního testování se zúčastnilo celkem 10Ř d tí. Výb r d tí byl v Liberci pon kud složit jší než v Turnov . V Turnov mi byla p i azena celá skupina. Naopak v Liberci mi byla p i azena v tšinou pouze polovina t ídy. Výb r je podmín n zejména organizaci, která je v libereckém bazénu o n co málo složit jší než v bazénu turnovském. D ti jsou v Liberci roz azeny do skupin, které se odlišují svými plaveckými dovednostmi. V libereckém bazénu d ti plavou jak v nové části plaveckého bazénu, kde je bazén dlouhý 25 m, tak plavou také na 50 m bazénu.
Ovšem neplavou celých 50 m, ale pouze do poloviny, rozdíl je tedy p edevším v hloubce, kterou mají d ti pod sebou. Co se týče hloubky, dominuje liberecký bazén, který má nejhlubší část 3,Ř0 m a nejm lčí 1,35 m. V Turnov je hloubka od 1,20 m do 1,60m. Voda má v Liberci teplotu okolo 25,5 až 26,5 °C. D ti v turnovském bazénu mají délku bazénu výrazn kratší a to 16,5 m. Za to vodu mají d ti v Turnov o n co teplejší. Pozorovací metodou budu charakterizovat metodiku postupů plavecké výuky v turnovském a libereckém plaveckém bazénu.
3.2 Charakteristika výzkumných metod
Prvotní a konečné testování plavecké gramotnosti probíhalo b hem školní plavecké výuky. Na základ publikace, ve které se PeadDr. Irena Čechovská, CSc.
v nuje plaveckým dovednostem, uvádí deset plaveckých dovedností, jsem vybral sedm t chto dovedností. Jsou to dovednosti: potopení hlavy, výdechy do vody, splývání na prsou a na zádech, kotrmelec ve vod , skok do vody a vylovení p edm tu z vody. Tyto dovednosti jsem hodnotil na stupnici a až c, kdy aě je považováno za zvládnuté a cě za neprovedené. Hodnotící kritéria jsou popsány v následující kapitole 3.2.1, na stran 36.
Pro zjišt ní zájmů a v domostí d tí účastnící se výuky jsem využil anketního šet ení, které jsem dal pedagogům daných t íd a ti je dali d tem k vypln ní b hem výuky ve škole. Anketní šet ení obsahuje celkem 12 otázek. Pro analýzu metody postupů v plavecké výuce jsem využil metodu pozorovací.
35
Metoda pozorovací se využívá v p ípadech, kdy respondent nemůže popsat nebo vysv tlit postoje a názory z různých důvodů. Metoda pat í mezi frekventované a p ímé metody. V dec pozoruje p edem naplánovanou v c, kterou zaznamenává do záznamových archů ĚČáp, J., 1řŘ7ě.
Experimentální plán s využitím metody pretest a posttest. Pretest znamená zjišt ní stavu výzkumného souboru p ed započetím působení experimentu. Posttest znamená zjišt ní stavu výzkumného souboru na konci experimentu.
Dotazníková metoda slouží ke shromažďování informací. Důležitá je formulace a výb r otázek. Otázky by m ly bát jednoduché, snadno pochopitelné a m ly by odpovídat v ku dít te ĚČáp, J., 1řř3ě.
3.2.1 Způsob hodnocení plaveckých dovedností
Pro rozvoj plavce jsou důležité základní plavecké dovednosti. Komplexnost plaveckých způsobů vyžaduje zvládnutí záb rových pohybů doprovázené plaveckým dýcháním. Neúplné zvládnutí dovedností je v plavání limitujícím faktorem. Plavání je jak kondiční, tak zdravotn orientovaná činnost. Nízká plavecká schopnost jedince ochuzuje o pocit vody a pobytu v ní ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Čechovská, I., Miler, T., Ě200Řě ve své publikaci uvádí deset plaveckých dovedností. Tato práce se zaobírá pouze výb rem zmiňovaných dovedností.
Výb r plaveckých dovedností:
a) potopení hlavy doprovázené výdechem;
b) výdechy do vody;
c) kotrmelec ve vod ;
d) vynesení p edm tu z vody;
e) skok do vody;
f) splývání na prsou;
g) splývání na zádech.
36
Každá plavecká dovednost má odlišná kritéria hodnocení. Hodnocení odpovídají úrovni osvojení plavecké dovednosti. Zjišt né údaje jsem zapsal do záznamových archů ĚŠtochl, J., 2002ě.
Hodnocení probíhalo dle následujících kritérií a) Potopení hlavy doprovázené výdechem:
- a) zvolna pono ená celá hlava do vody, výdrž;
- b) neúplné potopení hlavy, oči nebo uši nad hladinou, výdech proveden rychle;
- c) dovednost neprovedena.
b) Výdechy do vody:
- a) 10 výdechů do vody, rytmické provedení, dít si neotírá obličej od vody;
- b) 10 výdechů, provedení není plynulé, dochází k p erušení dovednosti;
- c) dít si otírá obličej, neplynulé provedení/dovednost neprovedena.
c) Kotrmelec ve vod :
- a) proveden zvolna, podél p íčné osy, úplné p etočení;
- b) p etočení vp ed s minimálními nedostatky;
- c) neúplné p etočení/dovednost neprovedena.
d) Vynesení p edm tu z vody:
- a) orientace pod hladinou, p edm t vyloven bez viditelného problému;
- b) snížená orientace, pohyb veden k p edm tu s viditelnými problémy;
- c) nevynesení p edm tu na hladinu/dovednost neprovedena.
e) Skok do vody:
- a) samostatný skok do vody, t lo je zpevn né;
- b) samostatný skok, t lo je nezpevn né;
- c) dovednost neprovedena.
f) Splývání na prsou:
- a) plynulé provedení, splývavá poloha zaujata, trup a pánev jsou u vodní hladiny, pohyb vychází od kyčlí, s výdrží;
- b) neúplné provedení, trup a pánev klesají ke dnu, pohyb je veden od kolen;
- c) dovednost neprovedena.
g) Splývání na zádech:
- a) plynulé provedení, splývavá poloha zaujata, trup a pánev jsou u vodní hladiny, pohyb vychází od kyčlí, s výdrží;
- b) neúplné provedení, trup a pánev klesají ke dnu, pohyb je veden od kolen;
- c) dovednost neprovedena.
37 3.2.2 Anketní šet ení
Anketní šet ení obsahuje 12 otázek, které jsou zam ené jak na zájmy d tí, tak na jejich v domosti. Vyplňování ankety probíhalo ve školách. Učitelé jednotlivých t íd mi v tomto velice pomohli. Jednotlivé učitele jsem požádal, zdali by d ti nemohly anketu vyplnit ve škole, bez jakékoliv pomoci. Ankety dostaly všechny d ti, p ičemž pro m byly důležité zejména ty, které se účastnily testování plaveckých dovedností. Část vypln ných dotazníků jsem p evzal další hodinu p i plavecké výuce, druhou část jsem si osobn p evzal ve školách. Dvanáct otázek je stanoveno formou kroužkování odpov di.
3.3 Metodika postupů v plavecké výuce
Plavecké postupy jsou stanoveny a rámcov se nijak zvlášť neliší. Vše vychází ze základních požadavků na d ti. Odlišnosti jsou viditelné zejména v organizaci hodiny.
V Liberci se nachází v bazénové hale hned n kolik pedagogů plavání, kte í si d ti adí do skupin. V Turnov jsou dva pedagogové plavání, což je p esn o polovinu mén , nežli je v Liberci. Rozdíl je dán z ejm plochou, na které pedagogové působí.
Turnovský bazén je chápán spíše jako výukový nežli plavecký, pro tento účel byl také v p edešlých letech postaven. Turnovský bazén je malý, pro výuku však dostačující.
Liberec má velký bazénový komplex, organizace učitelů v prostoru je tak složit jší.
D ti, které mají z vody strach, jsou poprvé ve vodním prost edí nebo nemají dostatečn osvojené základy plavání díky rodinnému prost edí, jsou v Liberci azeny do skupiny mén zdatných plavců, též nazývané jako skupina číslo dv . Zdatn jší, odhodlan jší d ti jsou ve skupin číslo jedna. D ti v Liberci plavou p edevším na délku plaveckého bazénu, zejména po stranách, aby m l pedagog d ti neustále blízko sebe. V Turnov je výuka ze začátku vedena na ší plaveckého bazénu, zdatn jší d ti se od mén zdatných odlišují pouze tím, že jsou v hlubší části bazénu. D ti v Turnov nejsou azeny do skupin. Po n kolika lekcích mají d ti vedenou výuku na délku bazénu. Rozcvička je v Turnov vedena vždy pedagogem. V Liberci n kolikrát vedl rozcvičku pedagog a poté d ti samy ukazovaly cviky na protažení. Tato praktika, kterou mají v Liberci z ejm zavedenou, se mi vůbec nelíbila. Ač by d ti m ly znát nebo mohly znát cviky na protažení, v tomto v ku by je m l dle mého názoru vést učitel, pedagog. Jak jsem již zmiňoval v plaveckých pomůckách tyč, která pomáhá pedagogovi ve výuce. Tato tyč se objevila ve výuce v Liberci. Ani tento způsob ač je možné, že lepší není, se mi nelíbil.
Na d ti tyč může působit negativn a mohou dostat strach. Co se týče využití
38
plaveckých pomůcek, tak p evládají desky, pásy pro d ti a pontony, které jsou d tmi velice oblíbené. V tší využitelnost potáp cích p edm tů jsem vid l pouze v Turnov . Turnovský bazén však nemá široké množství využitelnosti jako bazén v Liberci.
Poslední hodina je jak v Turnov , tak v Liberci stejná. D ti ukazují, co se za dobu výuky naučily. Hodnocení je však odlišné, v Liberci se hodnotí uplavaná vzdálenost s maximální vzdáleností 100m, v Turnov je stanoven limit na uplavanou vzdálenost.
Co je ovšem stejné, je diplom. Diplom zobrazuje různé úrovn dovedností, které jsou vyobrazeny obrázkem. Nejlepší plavci jsou hodnoceni jako delfín, následuje kapr a želva. Po skočení docházky plavecké výuky v tšina d tí odchází s kladným vztahem k vod , což je jeden z hlavních cílů výuky plavání.
39
4 Výsledky a diskuze
Kapitola výsledky a diskuze se zaobírá porovnáváním výsledků, které vznikly p ed a po plaveckém kurzu. Nejprve rozebírám jednotlivé dovednosti dle škol, poté jsou zohledn ny rozdíly mezi turnovskými a libereckými školami a dále jsou popsány rozdíly mezi celkovým souborem dívek a chlapců. Další část výsledků tvo í anketní šet ení, které porovnává rozdíly mezi chlapci a dívkami.
4.1 Výsledky dovedností jednotlivých škol
Škola 5. kv tna je v souboru zastoupena dv ma t ídami. Ve t íd 3.A m li chlapci a dívky problém s vynesením p edm tu z vody a kotrmelcem. Není divu, že tyto dovednosti mají podobné hodnoty, jelikož spolu úzce souvisí, jde o orientaci dít te ve vod . Splývavá poloha, jak na zádech, tak na prsou d lala problém spíše chlapcům.
Jedna z dívek se bála potopit hlavu, což ovlivnilo výsledek dalších dovedností. P i konečném hodnocení se dívky a chlapci celkov zlepšili. Velký rozdíl mezi počátečním a konečným testováním můžeme vid t u vynesení p edm tu, kotrmelce. D ti z 3.B jsou také ze školy 5. kv tna. Tyto d ti nem ly sebemenší problém ani nebyly bojácné, což ukazují výsledky. Splývání zvládla v tšina d tí až na jednoho chlapce, ovšem i ten se v konečném výsledku zlepšil. Na konci plaveckého kurzu se v této škole nenašlo ani jedna dívka nebo chlapec, který by stále nezvládl jednotlivé dovednosti. D ti ze školy Doctrína nem ly krom pár d tí sebemenší problém s vykonáním dovedností. Na konci kurzu chlapci zaznamenali velký rozdíl v provedení kotrmelce. Jedna dívka z této školy bohužel op t nezvládla vynést p edm t z vody, ovšem v ostatních dovednostech se zlepšila. Dívky a chlapci ze základní školy Vesec dovednosti zvládali velice dob e.
Dívky zvládly vynesení p edm tu lépe než chlapci. Na konci kurzu si d ti v tšinu dovedností osvojily, žádná dívka ani chlapec na konci kurzu nezaznamenali neúsp ch a sloupec s neosvojenou dovedností vykazuje nulové hodnoty. Ve škole v Mníšku a Stráži nad Nisou d ti zvládaly skoky do vody, potopení hlavy a výdech do vody. Neúsp ch zaznamenali chlapci, kterým na začátku d lalo problém splývání a to zejména na zádech. Celkov na konci kurzu byly hodnoty znateln lepší a d ti se tak mohly pyšnit nulovými hodnotami v neosvojených dovednostech. D tem z I.ZŠ, též nazývané jako škola chlapecká, d lal na začátku nejv tší problém vynesení p edm tu jako u v tšiny škol. D ti z druhé turnovské školy II.ZŠ, m ly potíž se splýváním a znatelné je to
40
zejména u chlapců. Jednotlivé tabulky s výsledky škol jsou k nahlédnutí v kapitole Seznam p íloh.
4.2 Turnovské a liberecké školy
Rozdíly mezi školami ze dvou různých m st jsou zejména v podmínkách týkajících se výuky. Turnovské školy a liberecké školy jsou vyučovány na odlišných délkách bazénu.
Turnovské a liberecké d ti na začátku kurzu prokazovaly, že jejich dovednosti jsou částečn osvojeny. Pro d ti z turnovského bazénu bylo obtížné vynést p edm t z vody, ale naopak provedení kotrmelce ve vod takový problém nebyl a prokazatelné je to také na konci plaveckého kurzu. Tato hodnota může být ovlivn na tím, že d ti nemohly mít b hem obou dovedností plavecké brýle. Naopak d ti vyučované v libereckém bazénu prokázaly na začátku kurzu, že dovednost kotrmelec a vynesení p edm tu jsou součástí orientace a tudíž jsou si velmi blízké.
Příloha 1. Školy vyučované v turnovském bazénu základní
plavecké dovednosti
P ED PLAVECKÝM
KURZEM PO PLAVECKÉM KURZU
dívky n = 18
chlapci n = 15
dívky n = 18
chlapci n = 15
a b c a b c a b c a b c
potopení hlavy 7 10 1 5 8 2 14 4 0 11 4 0 výdechy do vody 6 11 1 3 9 3 12 6 0 8 7 0 splývání na prsou 4 11 3 0 6 9 12 4 2 10 5 0 splývání na
zádech 4 12 2 1 6 8 10 7 1 8 7 0
kotrmelec 6 11 1 5 7 3 11 7 0 10 4 1
skok do vody 4 12 4 4 9 2 11 7 0 11 4 0
vynesení
p edm tu 6 7 5 2 6 7 12 4 2 8 4 3
n = počet testovaných a = osvojená dovednost
b = částečně osvojená dovednost c = dovednost neosvojena/neprovedena
41 Příloha 2. Školy vyučované v libereckém bazénu
základní plavecké dovednosti
P ED PLAVECKÝM
KURZEM PO PLAVECKÉM KURZU
dívky n = 32 chlapci n = 43 dívky n = 32 chlapci n = 43
a b c a b c a b c a b c
potopení hlavy 12 18 2 17 26 0 23 9 0 36 7 0 výdechy do vody 16 15 1 18 25 0 25 7 0 33 10 0 splývání na prsou 10 21 1 10 27 6 26 6 0 32 10 1 splývání na
zádech 9 21 2 11 25 7 25 7 0 29 14 0
kotrmelec 12 12 8 14 18 11 21 11 0 28 15 0 skok do vody 10 18 4 20 22 1 25 7 0 35 8 0 vynesení
p edm tu 11 13 8 12 19 12 22 9 1 26 16 1
n = počet testovaných a = osvojená dovednost
b = částečně osvojená dovednost c = dovednost neosvojena/neprovedena
4.3 Rozdíly mezi chlapci a dívkami
Na začátku plaveckého kurzu byla alespoň jedna dívka nebo chlapec, který dovednost nezvládl. U obou souborů jsou viditelné minimální rozdíly u potopení hlavy a u výdechu do vody. Ovšem ve splývání dominovaly p edevším dívky. Zatímco dívky byly pouze 4, které nezvládly jak splývání na prsou, tak na zádech, chlapců bylo znateln více, a to 15. Zatímco dívkám se poda ilo odbourat pouze 50 % neúsp chu u splývání na prsou, u chlapců se procento vyšplhalo až k 90 %. U dovednosti kotrmelec, se z devíti dívek zlepšily všechny, u chlapců se jednomu chlapci nepoda ilo dovednost vylepšit. Vynesení p edm tu zvládly na konci kurzu tém všechny d ti.
42
Příloha 3. Výsledky chlapců p ed a po plaveckém kurzu základní plavecké
dovednosti
p ed plaveckým kurzem n = 58
po plaveckém kurzu n = 58
a b c a b c
potopení hlavy 22 34 2 47 11 0
výdechy do vody 21 34 3 41 17 0
splývání na prsou 10 33 15 42 15 1
splývání na zádech 12 31 15 37 21 0
kotrmelec 19 25 14 38 19 1
skok do vody 24 31 3 46 12 0
vynesení p edm tu 14 25 19 32 22 4
n = počet testovaných a = osvojená dovednost
b = částečně osvojená dovednost c = dovednost neosvojena/neprovedena
Příloha 4. Výsledky dívek p ed a po plaveckém kurzu základní plavecké
dovednosti
p ed plaveckým kurzem n = 50
po plaveckém kurzu n = 50
a b c a b c
potopení hlavy 19 28 3 37 13 0
výdechy do vody 22 26 2 37 13 0
splývání na prsou 14 32 4 38 10 2
splývání na zádech 13 33 4 35 14 1
kotrmelec 18 23 9 32 18 0
skok do vody 14 30 6 36 14 0
vynesení p edm tu 17 20 13 34 13 3
n = počet testovaných a = osvojená dovednost
b = částečně osvojená dovednost c = dovednost neosvojena/neprovedena
