VÝVOJ KOLEKCE OBLEČENÍ PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ DĚTI

(1)

VÝVOJ KOLEKCE OBLEČENÍ PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ DĚTI

Bakalářská práce

Studijní program: B3107 – Textil

Studijní obor: 3107R013 – Management obchodu s oděvy Autor práce: Lucie Vašková

Vedoucí práce: Ing. Blažena Musilová, Ph.D.

Liberec 2014

(2)

Bachelor thesis

Study programme: B3107 – Textil

Study branch: 3107R013 – Management of clothing trade

Author: Lucie Vašková

Supervisor: Ing. Blažena Musilová, Ph.D.

(3)

Tento list nahraďte

originálem zadání.

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Děkuji Ing. Blaženě Musilové, Ph.D. vedoucí bakalářské práce, za poskytnuté odborné rady, trpělivost, věcné připomínky a vedení při zpracování této práce. Dále chci poděkovat Jedličkovu ústavu za příjemnou spolupráci a ochotu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala rodině za podporu při studiu na vysoké škole.

(6)

O

BSAH

CÍL PRÁCE ... 3

KLASIFIKACE POHYBOVÝCH VAD ... 4

OBRNY ... 5

ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ DMO ... 6

FORMY DMO ... 7

LITERÁRNÍ PRŮZKUM ... 9

Poznatky z publikace Dietra P. Philippena ... 9

NORMY ... 11

ANALÝZA ... 12

JEDLIČKŮV ÚSTAV A ŠKOLY PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ V LIBERCI ... 12

SORTIMENT ODĚVŮ PRO TĚLESNĚ POSTIŽENOU MLÁDĚŽ ... 14

VYMEZENÍ KRITICKÝCH ČÁSTÍ ODĚVU VE SPOJITOSTI S DMO ... 15

ŘEŠENÍ PROBLEMATICKÝCH ... 16

KONSTRUKCE DÁMSKÉ SUKNĚ ... 32 SOMATOMETRICKÉ MĚŘENÍ

TECHNIKÝ NÁVRH JEANSŮ KONSTRUKCE J.

TECHNICKÝ NÁKRES SUKNĚ KONSTRUKCE SUKNĚ

TECHNICKÝ NÁVRH ZAVINOVACÍ HALENKA

(7)

2

ÚVOD

Tímto tématem jsem se rozhodla zabývat na základě myšlenky. Jejím obsahem je: vytvořit něco pro někoho, pomoct potřebnému.

Představím‐li své téma, jde o Vývoj kolekce oblečení pro tělesně postižené děti. Handicapovaní lidé se denně střetávají s mnohýma překážkami mezi, které samozřejmě patří také problémy spojené s odíváním. Oblékání a svlékání je pro handicapované častá záležitost a také velmi obtížná. Převlékání jednoho handicapovaného jedince může trvat až několik desítek minut. Je to velmi náročná a stresující úloha, někdy je zapotřebí i několika účastníků. Trh s dětským

oblečením je v dnešní době velmi pestrý. Výrobci dětského oblečení se inspirují módními trendy a používají nejnovější materiály a tvarové řešení oděvů jako u módy pro dospělé. Bohužel ale i v tak široké škále oděvů jsou tělesně handicapované děti odkázány pouze na velmi malý okruh oděvů.

Obsahem této bakalářské práce je navrhnout kolekci pro děti ve věku od 10 do 15 let věku, která bude vyhovovat jejich požadavkům, usnadní práci rodičům či pečujícím osobám a zvýší komfort při užívání. Byla navržena konkrétní vylepšení problémových partií na špatně dostupných oděvech.

V teoretické části jsou vysvětleny pojmy zdravotního postižení a jeho druhy a rozdělení. Práce je zaměřena na dětskou mozkovou obrnu. Na základě analýz tělesně postižených bylo zjištěno, že DMO je jednou z nejčastějších vrozených pohybových omezení.

(8)

CÍL

PRÁCE

Bakalářskou práci lze rozdělit do tří hlavních cílů. Prvním cílem bakalářské práce je analýza potřeb tělesně postižených dětí a jejich rodičů či pečujících osob a návrh řešení, která mají dopad na tělesný komfort dítěte a snížení námahy pro osoby pečující.

Druhým cílem této práce, je vymezení nejvíce kritických částí nebo typů oděvů, na které bude vývoj kolekce zaměřen.

A konečný cíl je návrh kolekce speciálních oděvů pro tělesně postižené děti, hodnocení konstrukčního a technologického řešení navržené kolekce.

(9)

4

KLASIFIKACE

POHYBOVÝCH

VAD

Jde o heterogenní skupinu. Osoby, které jsou omezeny v pohybových schopnostech v důsledku poškození podpůrného nebo pohybového aparátu nebo jiného organického poškození.

Tělesné postižení postihuje člověka v celé jeho osobnosti, jedná se o dlouhodobý nebo trvalý stav.

Skoro každé 25. dítě v České republice má vrozenou vadu.

Jedná se jak o vady vážnějšího charakteru, tak i takové, které nemají vliv na kvalitu života postiženého. Na vzniku vad se podílí pohlaví dítěte a věk matky. Častěji jsou postižení chlapci, rizikový věk matek se pohybuje do 19 let a potom od 40 let výše. Nejvyšší počet získaných vad tvoří poúrazové stavy míšní léze, amputace, úrazy hlavy, získané ortopedické vady dolních končetin, získané srdeční vady a jiné poúrazové stavy.

schéma 1. pohybové vady

(10)

OBRNY

Na základě průzkumů (literární, v Jedličkově ústavu) bylo zjištěno, že nejčastější výskyt pohybových vad je na základě obrn.

Obrny se týkají centrální a periferní nervové soustavy a projevuji se poruchou hybnosti. Liší se rozsahem a stupněm postižení.

(11)

6

ZDRAVOTNÍ

POSTIŽENÍ

DMO

Dětská mozková obrna (DMO) je termín, jenž představuje skupinu chronických onemocnění, které jsou charakteristické poruchou centrální kontroly hybnosti. Pojem dětská představuje období, ve kterém se nemoc začne projevovat, označení mozková, určuje místo, kde dochází k poruše (v mozku) a termín obrna vyjadřuje, že tato nemoc působí problémy s hybností těla.

DMO postihuje pouze mozek, to znamená, že nezahrnuje poruchy hybnosti, které byly způsobeny onemocněním periferních nervů či svalů. Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku, a to má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení (postúru) trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života, ale zpravidla je neprogresivní.

Toto onemocnění není nakažlivé ani dědičné. Závažnost se projevuje od málo patrných projevů až po stavy naprosté bezmocnosti. Poruchy hybnosti mohou být doprovázeny dalšími problémy jako jsou:

 mentální retardace  poruchy rovnováhy a koordinace

 epilepsie  neobratnost pohybů

 poruchy řeči  nepotlačitelné pohyby

 poruchy sluchu  poruchy kousání a polykání

 poruchy zraku  neschopnost kontroly

vyprazdňování

tab. 1.

(12)

FORMY

DMO

Lékaři v dnešní době klasifikují jednotlivé typy DMO podle charakteru hybné poruchy do čtyř širších kategorií.

Spastická forma DMO.

Postihuje asi 70‐80% nemocných s DMO. Jejich svaly jsou v postižených partiích ztuhlé a trvale stažené (spastické). Bližší popis těchto forem nemoci vychází z určení, které končetiny jsou spastické. Název potom vychází z latinského označení postižené části těla v kombinaci s označením paréza (oslabení) nebo plegie (ochrnutí).

spastické diparéze/diplegii postižené obě dolní končetiny

spastické hemiparéze

postižené jsou

končetiny na jedné polovině těla

(13)

8

spastické triparéze postižené jsou obě dolní a jedna horní

končetina

spastické kvadruparéze

postižené jsou všechny čtyři končetiny

Pokud má nemocný spastické obě dolní končetiny, mohou se vtáčet dovnitř a při chůzi může křížit kolena přes sebe. Pokud takto nemocný vůbec chodí, je jeho chůze nemotorná, dolní končetiny má toporné a při chůzi se jeho kolena navzájem dotýkají. Vzniká tak charakteristický obraz chůze, který je v anglosasské literatuře popisován jako scissors gait (nůžkovitá chůze).

Athetoidní ‐ dyskinetická forma DMO Postihuje asi 10‐20% nemocných.

Tato forma je charakterizovaná mimovolními pomalými kroutivými pohyby. Tyto abnormální pohyby postihují obvykle ruce, nohy, případně celé horní nebo dolní končetiny. V některých případech je postiženo svalstvo tváře a jazyka což vede ke grimasování, žmoulavým pohybům úst, mlaskání apod. Abnormální pohyby se nezřídka zvýrazňují při emočním stressu a naopak mizí ve spánku. Nemocní mohou mít problémy se svalovou koordinací potřebnou pro mluvení, což se označuje jako dysarthrie. Athetoidní

(14)

forma DMO

Ataktická forma DMO

Postihuje asi 5‐10% nemocných.

Tato vzácná forma postihuje především vnímání rovnováhy a tzv.

hlubokou citlivost (propriocepci). Postižení mají často špatnou pohybovou koordinaci, jejich chůze je nestabilní, o široké bázi (připomíná opileckou chůzi), chodidla pokládají nezvykle daleko od sebe.

Smíšené formy DMO.

Je časté, že se u nemocných s DMO výše uvedené formy různě kombinují.

Nejčastější kombinaci představuje spastická forma s athetoidními pohyby, ale i jiné kombinace jsou možné.

LITERÁRNÍ

PRŮZKUM

Byla využita publikace Dietra P. Philippena, hovořící o módním

ošacení pro staré a tělesně postižené osoby. Podrobně je zde zkoumaná

problematika tvaru oděvu, použitého materiálu i technologické řešení oděvu.

Z hlediska konstrukčního řešení zde autor dává doporučení, jak přizpůsobit oděv pro dolní část těla pro vozíčkáře, jak upravit oděv pro osoby s intenkontinencí, nebo pro osoby bez končetin a jak opticky prodloužit oděv pro osoby malého vzrůstu.

POZNATKY Z PUBLIKACE D^IETRAP.P^HILIPPENA

Prvky v odívání pro osoby s omezenou pohyblivostí paží a rukou

 zavinovací oblečení, které lze snadno obléci a svléci

 velké kapsy, poutka na šatech, díky kterým se lépe oblékají

 rukávy raglánového a kimonového střihu.

Prvky odívání osob s dlahami, opěrnými přístroji, osob, které chodí s berlemi nebo osob, které se pohybují za pomoci pojízdného křesla

tab. 2.

(15)

10

 použití speciálních střihů, změn na oděvech pro sedící osoby, které při delším sezení netlačí, netísní a jsou pohodlné.

Sezení na mnoha skladech může vést ke vzniku otlaků.

Kabátky a pláštěnky pro osoby používající pojízdné křeslo musí být vzadu přiměřeně zkráceny, kalhoty, košile a šaty musí být střiženy tak, aby mohly být bez potíží oblékány a svlékány v sedě

 zavinovací díly, na které se dá při oblékání usednout

 pro sezení je nutno počítat na zadní části oděvu větší množství látky. Jestliže jsou v módě úzké kalhoty a podobně, je zapotřebí použít zdrhovadla umístěna ve vnitřním nebo vnějším švu, která usnadňují oblékání a svlékání, ale mohou rovněž usnadnit přístup k sáčkům na moč, dlahám a protézám. Zvláštně sestrojené střihy usnadňují dokonce, aby pro osoby s dlahami nebo s podobnými podpůrnými aparáty mohly být vyrobeny kalhoty ve formě zavinovacích dílů

 v místech kde dochází ke tření dlahy by měl být přišit materiál odolávající tření, čímž by se zabránilo opotřebení šatů

 u osob používajících berly by měly být chráněny partie v podpaždí použitím vsazovaných dílů odolného materiálu, přičemž by se kromě ochrany oděvu docílilo rovněž zvětšení volnosti pohybu

Prvky odívání osob s inkontinencí

 šaty musí umožnit snadnou výměnu sáčků na moč či stolici a měli by je vhodně zakrývat.

 musí být rovněž umožněn přístup k umělému vývodu ze střev

 Používá‐li osoba bezpečnostní vložky nebo plenky je vhodné mít na spodním prádle otvor v rozkroku a u šatů rozparek na zadním dílu, kterým by bylo možné plenku či vložku vyměnit

tab. 3.

(16)

NORMY

Normy stanovují požadované vlastnosti, provedení a tvar výrobku.

Výrobci a distributoři by se měli jimi řídit. V České republice normy vydává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii (ÚNMZ) a státní zkušebnictví. Tato instituce byla zřízena zákonem České národní rady č. 20/1993 Sb. o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. ÚNMZ je organizační složkou státu a spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Vydávání českých technických norem zajišťuje od roku 2009.

NORMY

V roce 1976 zavedlo Spojené království nařízení Children´s Clothing (Hood Cords), kde bylo stanoveno, že kapuce u dětských oděvů nesmí být navrhovány tak, aby byly uzavřeny šňůrou protaženou materiálem.

Platná norma v ČR v roce 2004.

Český normalizační institut zpracoval a vydal v roce 2007 upravenou normu ČSN EN 14682 (80 7051) Bezpečnost dětského oblečení – Šňůry a šňůry na stažení u dětského oblečení.

Britský standard

Další platnou evropskou normou je BS 7907:2007 ( Code of practice for the design and manufacture of children´s clothing to promote mechanical safety.)

Tento standard se od české normy odlišuje především tím, že se nevztahuje na jeden konkrétní prvek na dětském oblečení, ale kompletně se věnuje celému výrobku, jeho výrobě a distribuci

(17)

12

ANALÝZA

Analýza potřeb tělesně postižených dětí byla provedena na základě dotazníků a rozhovorů s pečujícími osobami o děti v Jedličkově ústavu a také se samotnými dětmi. Průzkum potřeb tělesně

hendikepovaných dětí byl proveden na základě dotazníků. Dotazník respondentů na téma odívání hendikepovaných dětí ve školním věku, byl anonymní, stručný, výstižný. Účelem dotazníku byl průzkum potřeb hendikepovaných dětí v oblasti odívání.

JEDLIČKŮV

ÚSTAV

A

ŠKOLY

PRO

TĚLESNĚ

POSTIŽENÉ

V LIBERCI

Jedličkův ústav, příspěvková organizace je bezbarierové zařízení nabízející široké spektrum sociálních služeb lidem s tělesným, případně kombinovaným postižením zařízení je komplexem, ve kterém nacházejí pomoc, podporu a péči uživatelé ve věku od 3 let.

Zajišťuje denní, týdenní, případně i celoroční pobyt pro uživatele pobytových a ambulantních služeb jsou nabízeny výchovné, aktivizační, rehabilitační, zdravotní a vzdělávací programy.

Základní snahou je zlepšit psychickou a fyzickou soběstačnost klientů a zvyšování kvality jejich života klienti se zde učí zvládat životní situace, se kterými se budou setkávat v běžném životě. Jeden z objektů Jedličkova ústavu nabízí tzv. „nácvikové bydlení” to je určeno mladým lidem od 18 let, kteří se prostřednictvím nácvikového programu učí základním dovednostem (praní, vaření, úklid nebo zvládání sociálních dovedností) cílem je, aby uživatelé dokázali žít běžným způsobem života stejně jako jejich vrstevníci bez zdravotního postižení.

(18)

VYHODNOCENÍ ANALÝZY

Výsledky dotazníků

3. Jaké je nejčastější tělesné postižení u dětí ?

DMO

Dětská mozková obrna

4. Kolik máte v JÚ dětských

klientů ve věku 10 – 15 let ? 20

52%

25%

19%

4%

1. Jaké typy tělesného postižení u dětí se v ústavu vyskytují nejčastěji?

1. Obrny centrální a periferní 2. Deformace

3. Malformace 4. Amputace

42%

53%

5%

2. Jaká je v JÚ mobilita dětských klientů s DMO?

1. Mobilní ‐ pohyblivý 2.Imobilní ‐ nehybný 3. Částečně pohyblivý

graf 1.

graf 2.

(19)

14

5. Jaké oděvy nosí děti doma, venku a při rehabilitacích?

Volnější triko, tepláky na gumu. Děti

převážně nosí stejný oděv. Nepřevlékají se.

6. Jaký oděv je nenáročnější na oblékání/svlékání? (časově, fyzicky)

Bundy, kalhoty, mikiny bez zdrhovadla

7. Je značný rozdíl v tělesné

stavbě u dítěte ve věku 10 – 15 let?

Není tělesný růst se dokonce často zastaví v dřívějším věku dítěte.

8. Jaké textilní materiály doporučujete?

Přírodní vlákna s větším podílem elastanu.

9. Mohou být knoflíky, zdrhovadla, šňůry na oděvu problém?

Vyčnívající knoflíky si děti strhávají

z oblečení.

Šňůry mohou být nebezpečné pouze u průkrčníku.

Zdrhovadla nejsou vhodná u triček.

10. Jak jsou děti s DMO samostatné při

oblékání/svlékání ?

Děti mají 24hod.

dohled, veškeré převlékání zajišťují pečovatelé.

11. Jaká je citlivost pokožky, mají problémy při kontaktu se syntetickými vlákny?

Klienti s DMO mají přecitlivělou pokožku, alergici.

12. Máte k dispozici speciálně upravené oděvy? Odkud mají děti oblečení?

Žádné upravené oděvy nemáme, dětem kupují rodiče oděvy v běžných obchodech.

13. Myslíte si, že by JÚ měl zájem o speciálně upravené oděvy, které by pak mohl nabízet svým klientům?

Ano, JÚ by tuto možnost velice rád přivítal.

tab. 4.

(20)

SORTIMENT

ODĚVŮ

PRO

TĚLESNĚ

POSTIŽENOU

MLÁDĚŽ

Při řešení problematiky odívání tělesně postižených dětí je třeba charakterizovat sortiment oděvů, který mohou tělesně postižené děti a mládež oblékat. Na základě analýzy v Jedličkově ústavu v Liberci bylo zjištěno, že tělesně postižené děti nejčastěji oblékají volné oblečení.

Preferují bavlněná trička s krátkým rukávem, většinou o velikost větší pro snadnější oblékání/svlékání. Dále pak tepláky s pruženkou v pasovém límci. Tyto oděvy také preferují pečovatelé zejména kvůli snadné manipulaci, jelikož tyto děti nejsou soběstačné bývá pravidlem, že k převlékání dochází častěji, než jsme obvykle zvyklí. Po rozhovorech s dětmi bylo zjištěno, že by rády nosily módní oblečení, které vidí např.

v televizi. Na základě zjištění všech těchto poznatků jsem se rozhodla navrhnout speciálně upravený dívčí oděv.

VYMEZENÍ

KRITICKÝCH

ČÁSTÍ

ODĚVU

VE

SPOJITOSTI

S DMO

Osoby s DMO mají spastické (trvale stažené) svalstvo. viz. tab. 2.

Končetiny jsou křečovitě pokřivené a pokrčené s vystouplostmi kloubů, lopatek s malou nebo žádnou možnosti protažení. Oděv je tedy nutno osobě navléci krátkými posuvnými pohyby. Končetiny se nikterak nepřizpůsobí potřebám při oblékání/svlékání oděvu. Oděv, který není speciálně uzpůsoben těmto osobám způsobuje pnutí v namáhaných místech jako jsou kolena, boky, lopatky, lokty.

průramky. Dále pak správně nesedí v oblasti pánve, kolenou kde dochází ke stáčení oděvu.

Osobám sedícím na vozíku se mění obvod pasu, díky tomuto aspektu je nutné sledovat dynamický rozměr v bodě. Velká část tělesně

(21)

16

postižených používá pleny a i ta může měnit svůj tvar (obvod) při sezení na vozíku.

Kritické oblasti u dolní části těla

 výška pasového límce na zadním díle

 volnost v kolenou

 výška pasového límce na předním díle

 dolní šířka kalhot

Kritické oblasti u horní části horní části těla

 délka zadního dílu

 šířka (volnost) na konci rukávů

 délka předního dílu

 volnost průramku

 volnost v loktech

 pnutí v lopatkové části zad

ŘEŠENÍ PROBLEMATICKÝCH

Výška pasového límce na zadním díle

Pro tuto oblast byla navržena úprava zvýšení pasové linie.

Zvýšením pasového límce dosáhneme toho, že vozíčkář bude mít při sezení na vozíku zakrytá záda, kvůli přiléhavosti byla zvolena jemnější pruženka do středu pasového límce.

Výška pasového límce na předním díle

Aby při sezení na vozíku nedocházelo ke shrnování materiálu do podbříštní části těla, pasový límec na předním díle byl snížen.

Volnost v kolenou

tab. 5.

(22)

PRO SNADNĚJŠÍ CHŮZI BYL ZVOLEN ODLIŠNÝ MATERIÁL (PLETENINA ZEJMÉNA DÍKY SVÉ PRUŽNOSTI) V OBLASTI KOLENOU. MATERIÁL TAK ZAJISTÍ LEPŠÍ POHYBLIVOST KOLENE. TATO ÚPRAVA JE ZVOLENA I NA ZADNÍM DÍLE PRO ZVÝŠENÍ KOMFORTU PŘI SEZENÍ VOZÍČKÁŘE NA VOZÍKU.

V TĚCHTO MÍSTECH DOCHÁZÍ KE SHRNOVÁNÍ MATERIÁLNU A TEN MŮŽE ZPŮSOBIT OTLAČENINY, Z TOHOTO DŮVODU BYL V TÉTO ČÁSTI ODĚVU ZVOLEN ODLIŠNÝ MĚKKÝ MATERIÁL (PLETENINA).

Dolní šířka kalhot

Pacienti s DMO mívají sníženou hybnost v kotnících. I tento důvod přispěl z zvolení zdrhovadel ve vnějších stranách bočních švů kalhot.

Délka zadního a předního dílu u oděvu pro horní část těla

Délka zadního dílu musí být správně zvolena, nesmí být příliš dlouhý ani krátký. Pro vozíčkáře bývá délka oděvu (na př: bundy) častým problémem. Pokud je zadní díl příliš dlouhý nastávají potíže při oblékání/svlékání oděvu, je nutné postiženého nadzvednout tím pádem je při tomto procesu potřeba dvou pečujících osob. Pokud je zadní díl příliš krátký hrozí dotyčnému prochladnutí. Totéž platí pro přední díl, pokud je příliš dlouhý, shrnuje se a překáží. Je‐li krátký může dojít k prochladnutí.

Volnost v loktech

Je velmi důležitý aspekt pro vozíčkáře, jelikož právě při pohybu na vozíku je nutné aby v oděvu v loketních oblastech měli dostatek volnosti pro pohyb, který je vykonáván obouruč součastně. Toho bylo dosaženo nabíráním na zadním díle vrchního oděvu popřípadě

(23)

18

použitím šikmého řádkování tkaniny v oblasti loketní, která se vyznačuje vysokou pružností.

Šířka rukávů

Tato šířka je důležitá jelikož osoby s DMO mají sníženou hybnost nebo dokonce spasticitu také v kloubech. Problém tedy nastává při prostrčení ruky koncem rukávu. Dostačující šířku nebo pružnost rukávů je možné zajistit použití elastického materiálu v na koncích rukávů.

Volnost v průramcích

Volnosti v průramcích docílíme použitím materiálů s vysokým obsahem elastanu. V místech od boků přes průramek až k lokti.

Materiál díky své pružnosti zajistí snadnější oblékání/svlékání.

Pnutí v lopatkové části zad

Tato partie může být opatřena vhodně zvoleným sedlem na zadním díle oděvu. V lopatkové části, např: ve tvaru cípu, který zajistí více volnosti.

ZÁKLADY PRO KONSTRUOVÁNÍ

Konstruování střihů oděvu vyžaduje skloubení znalostí z několika různorodých oblasti. Především jsou to znalosti o lidském těle a to zdravého i hendikepovaného dítěte. Správné snímání tělesných rozměrů.

Oděv musí splňovat hygienické a fyziologické požadavky a bude plně přizpůsoben potřebám tělesně postižených.

(24)

Dále jsou to znalosti určitých estetických pravidel a módních tendencí, které určují tvar oděvu.

SOMATOMETRICKÉ MĚŘENÍ

Záznamový list probanda (somatometrické šetření)

Měřeno dle normy ĆSN80 0090 ISO 8559

Pohlaví: žena Datum měření: 2.1.2013 Přesnost měření: 0,1 cm

a) Přímé tělesné rozměry Výšky

T1 Výška postavy 160

T9 Výška podpaží 127

T11 Výška pasu 103

T15 Výška rozkroku 76

T18 Výška kolene 47

b) povrchové tělesné rozměry Délkové

T47 Zadní hloubka podpaží 26

T48 Délka zad 37

T50 Délka bočního krčního bodu k zápěstí 41

T74 Délka pánevního oblouku 78

Šířkové

T56 Šířka ramene 13

T77 Šířka zad 34

T82 Šířka podpaží 13

Obvody

T84 Obvod krku 35

T88 Obvod hrudníku 84

T90 Obvod pasu 74

T92 Obvod boků 88

T93 Obvod sedu 92

T95 Obvod stehna 52

T97 Obvod kolena 35

T99 Obvod lýtka 34

T102 Obvod přes nárt a patu 31

c) Ostatní rozměry Číslo probanda: 001

Datum narození:

17. 2. 1999

Zdravotní diagnóza:

Hemiparéza

Hmotnost: 53 kg Statický

postoj

Pravá strana

Levá

strana Dyn.post.

(25)

20

T111 Sklon ramene

POTŘEBNÉ TĚLESNÉ ROZMĚRY PRO KONSTRUKCI NÁVRHŮ

NÁVRHY MOŽNÝCH ALTERNATIV ŘEŠENÍ SPECIÁLNĚ UPRAVENÝCH ODĚVŮ

DT1 Obvod kolena v ohybu 37

DT3 Obvod pasu v sedě 76

DT5 Délka paže a předloktí v ohybu 64

DT6 Délka od 7. krč. obr. k zápěstí v ohybu 76

DT7 Boční hloubka sedu v sedě 22

Vp Výška postavy 160cm

Op Obvod pasu 74cm

Os Obvod sedu 92cm

Dko Délka ke středu kolení čéšky 51cm

Ost Obvod stehna 52cm

Vzpl Výška zvýšené pasové linie 8cm

Hzpl Hloubka snížené pasové linie 14cm

Pdh Přední délka hrudníku 27cm

Dz Délka zad 37cm

Bhs Boční hloubka sedu v sedě 22cm

Oks Obvod kolena v sedě 37cm

Oss Obvod sedu v sedě 94cm

Ops Obvod pasu v sedě 76cm

Bdk Boční délka kalhot 103cm

Dk Délka kalhot 105cm

tab. 6.

(26)

TECHNICKÝ

NÁKRES

Dámské jeansy PD a ZD obr. 1.

(27)

22

T

ECHNICKÝ

POPIS

Přední i zadní díl je hladký. Na předním díle byl zvolen snížený pasový límec dotvarovaný sedlem. Zadní díl je naopak zvýšený. Pasový límec na zadním díle je vystužen pruženkou. V oblasti kolenou byl zvolen odlišný materiál pletenina s vyšším procentem elastanu. Vnější boční švy jsou nahrazeny zdrhovadlem, které vede až k dolní délce kalhot.

Zdrhovadlo vyústí v pasový límec, kde je bezpečnostně uzavřeno. Zdrhovadlo má kvůli bezpečnosti podkryt.

Z analýzy v JÚ bylo zjištěno, že handicapované děti se oblékají v leže na lůžku, právě tomu aspektu jsou jeansy uzpůsobeny. Oděv se nasune od klienta a díky zdrhovadlu se pohodlně zapne.

KONSTRUKCE DÁMSKÝCH KALHOT

literatura: Dokumentace základních střihových konstrukcí v NVS, VÚO Prostějov, 1979

Zobrazená konstrukce odpovídá velikosti 40 velikostního sortimentu DOB Tělesné rozměry: vp = 160cm, dyn.op = 746cm, os = 92 cm

bhs = 22cm, bdk = 105cm, dšk = 22 cm

P.č. Rozměr Konstrukční úsečka Vzorec

Kontrolní Výpočet PŘEDNÍDÍL

1. boční přímka 4

2. pasová přímka p  4  P4

(28)

3. rozkroková přímka P4 R4 bhs 22,0 cm

4. přímka délky P4 D4 bdk 105,0 cm

5. kolenní přímka D4 Ko4 0,5 D4 R4 + 6 47,5 cm

6. výška sedu R4 S4 0,05os + 2 6,6 cm

7.

sedová, rozkroková, kolenní a dolní přímka

s, r, ko, d  4

8. šířka sedu PD S4 S7 0,25os ‐ 1 22,0 cm

9. přední středová přímka

7  r v bodě R7 

P7, R7, S7

10. šířka sedového

výkroje PD R7 R8 0,025os + 2,5 4,8 cm

11. R8 R6 0,5 R8 R4 12,75cm

12. přední přehybová přímka

6  r v bodě R6 

P6, S6, Ko6, D6

13. šířka dolního kraje D6 D8 = D6 D41 0,5dšk ‐ 1 10,0 cm

14. šířka v koleni Ko6 Ko8 = Ko6

Ko41 0,5dšk ‐ 1 10,0 cm

15. pomoc. čáry pro tvarování sed.

výkroje

R7 R71 0,5 R7 R8 2,4cm

16. S7 S71 k = 0,5 0,5 cm

17. R7 R72 0,025os 2,3cm

18. tvarování dolního

kraje D6 D61 k = 0,5 0,5 cm

19. snížení pasové

přímky P7 P71 k = 1 1,0 cm

(29)

24

21. šířka na pasové

přímce P71 P41 0,25op+2,5‐1 20,5 cm

22.

záhyb

naznačení záhybu

P6 P61 P61  p

k=2,5

0,25 cm

23. snížení pasové linie P41 P41´ k= 3 0,3cm

24. pasová linie pomoc.

čára P41´ P61 P72

25. pomoc. bod pro

tvarování boku P4 B4 0,5 P4 R4 11,0 cm

P.č. Rozměr Konstrukční úsečka Vzorec

Kontrolní Výpočet ZADNÍ DÍL

Výchozí konstrukční síť jako u předního dílu, přímka 4 = 4, 6 = 2, 7 = 1 26. odklon zadní

středové přímky

P1 P11 0,05op + 1 4,8 cm

27. P11 R1 1, S11

28. zvýšení sedové

přímky S11 S12 0,05os ‐ 1 3,6 cm

29.

zvýšení pasové přímky

P11 P12 P42´´ P12´´

0,05os – 1 k=3

3,6 cm 3,0cm

(30)

30. sedová šířka ZD

k1 (S12; S12 S4) k1 ∩ s  S4

0,25os + 1 + Pv (1) 25,0 cm

31.

šířka na pas. přímce ZD

(pas. vybrání = 3, Pt = 0,5)

k2 (P12´´; P12´´

P42´)

k2 ∩ p  P42´´

0,25op + 3 + Pt (0,5)

22,5 cm

32. umístění pas. vybrání P42´ P3 0,5 (P42´ P12) ‐ 1 10,25 cm

33. osa vybrání P3  p

34. délka pas. vybrání P3 P31 k = 11 – 14 12,0 cm

35. šířka sedového

výkroje R8 R81 0,025os + 2 4,3 cm

36. pomocná konstr.čára v bodě R81  r 

8

37. šířka dolního kraje D2 D41´= D2 D8´ 0,5dšk + 1 12,0 cm

38. šířka v kolenou Ko2 Ko41´= Ko2

Ko8´ 0,5dšk + 1 12,0 cm

39. tvarování dol. kraje

ZD D2 D21 k = 0,5 0,5 cm

40. kroková délka

k3 (Ko8´; Ko8´ R8´) k3 ∩ 8  R8´

Ko8´ R8´ = (Ko8 R8

‐ 0,75)

41. boční obrysová čára P41´, S4, Ko41´,

D41´

42. kroková obrysová

čára R8´, Ko8´, D8´

43. dolní kraj D41´, D21, D8´

(31)

26

44. pasové vybrání P3 P32 = P3 P32´ k = 1,5 1,5 cm

KONSTRUKČNÍ SÍŤ DÁMSKÝCH KALHOT (1:5)

a) přední díl b) zadní díl

D61 P41

P4

P6 P61 P7

B4

S4

S7 R72 R4

Ko41 Ko6 Ko8

Ko4

P71

S6

R6 R7 R8

S71

R71 P41´

P72

R8´

Ko41´ Ko2 Ko8´

R2 R1

D2 P42´

R4

P12´

S12 S11 P31

P42´ P3

P2 P11 P1

S4´ S2

R8 S1

P32´ P32 P12´´

(32)

KONSTRUKCE STŘIHU DÁMSKÝCH KALHOT (M 1:5)

(33)

28

ČLENĚNÍ PŘÍČNÉHO ČLENÍCÍHO ŠVU

Je určeno u těchto kalhot v části kolene. Na předním díle, kde je potřeba dosáhnout potřebného prohnutí. (poloha maximálního pokrčení kolene v sedě).

Důraz je kladen na dynamickou polohu kolene při sezení na vozíku. Na zadním i předním díle byl zvolen odlišný materiál (pletenina)a to zejména z důvodu, pohodlí při pohybu na vozíku ale také při samostatném pohybu.

Modelová úprava obr. 2. 3 .

Modelovou úpravu provedeme tak, že kalhoty rozstřihneme v kolení přímce, 5 cm nad a pod kolení přímkou. Vzniklé díly odsuneme na vzdálenost 2 cm, zakreslíme tvar kalhot a v místě odsunuté vzdálenosti vykreslíme pomocné přímky pro vznik nových vybrání. Další modelovou úpravou je stejný postup na stejném místě. Od kolení přímky naměříme na každou stranu 5 cm, rozstřihneme a vzniklé díly použijeme jako šablony. Zakreslíme tvar kalhot a v místě členění využijeme pleteninu.

( viz. obr. 2. 3. ).Přidáme švové záložky a zakreslíme zástřihy.

(34)

Umístění zdrhovadla do Zvyšení zadního dílu v oblasti pasu, beder

vnějších bočních švů

obr. 4. a obr. 5.

Tvarovaný pasový límec ve snížené pasové linii

obr. 6. obr. 7.

(35)

30

TECHNICKÝ NÁKRES

Zavinovací sukně s kšandami PD a ZD obr. 8.

Technický popis

(36)

Přední díl se skládá ze dvou částí první část je tvarovaná do cípu, druhá mírně skloněná, druhá část zavinovací sukně se zapíná na knoflík, který je umístěn na vnitřní straně sukně. Na zadním díle je v pasovém límci umístěn druhý knoflík pro levou část sukně. K pasovému límci jsou na předním i zadním díle přišité kšandy, které jsou na předním díle rovnoběžné a na zadním překřížené. Kšandy se zapínají na knoflíky.

Zavinovací sukně byla taktéž zvolena z důvodu snadného oblékání ležící osobě. Tvarování na předním díle zajistí, aby nedocházelo k pnutí při lezení dětí po zemi. Kšandy zabrání přetáčení sukně.

Délka sukně je pod kolena pro snadnější lezení po zemi.

Rovný pasový límec

obr. 9.

Kšandy

počet kusů 4kusy

1. rozměr určující délku

dz+pdh/2

obr. 10.

(37)

32

Vysvětlivky: PD …. přední díl, ZD ... zadní díl, Pv …. přídavek na volnost, Pt ….. přídavek technologický Dyn…dynamický

KONSTRUKCE DÁMSKÉ SUKNĚ

literatura: Dokumentace základních střihových konstrukcí v NVS, V ÚO Prostějov, 1979

Zobrazená konstrukce odpovídá velikosti 170 – 000 – 96, kategorie M ‐ mladé ženy

Tělesné rozměry: vp = 160 cm, dyn.op = 76cm, os = 92 cm, dko = 51 cm, do = 53cm

P.č Rozměr Konstrukční

úsečka Vzorec Výpočet

1. zadní středová

přímka 1

2. pasová přímka p 1 P1

3. hloubka sedu P1 S1 0,1vp + 3 19,0 cm

4.

délka ke středu kolenní čéšky

P1 Ko1 dko 51,0 cm

5. délka oděvu P1 D1 do 53,0 cm

6. sedová, kolení,

dél. př. s, ko, d 1

7. šířka v sedové

rovině S1 S7 0,5os + Pv (1) 47,0 cm

8. šířka zadního dílu S1 S4 0,25os + Pv

(1) 24,0 cm

9. boční, přední středová

přímka, konstrukčn

4, 7 s P4, Ko4,D4, P7, Ko7, D7

(38)

body

10. zvýšení pasové

přímky P4 P41 k = 1 ÷ 2 1,5 cm

11. celkové pasové

vybrání Rpk S1 S7 – (0,5

op + Pv(1))) 12,0 cm

12. pas.

vybrání v boční přímce

P42 P42 (P41 P42

= P41 P42) 6,0 cm

13. umístění vybrání ZD

P1 P2 P1 P3

0,4 S1 S4 0,6 S1 S4

10,0 cm 15,0 cm

14. umístění vybrání

PD P7 P6 0,4 S4 S7 9,6 cm

15. konstrukční

přímky 2, 3, 6 p

16. tvarování

pasové linie P42 P2, P42 P6

17. vybrání na zadním dílu

P21 P21 (P21 P2

= P2 P21 ) P31 P31 (P31 P3

=P3 P31 )

0,24 Rpk 0,10 Rpk

2,88 cm 1,2 cm

18. vybrání na

předním dílu P61 P61 (P61 P6

= P6 P61 )

0,16 Rpk 1,92 cm

19. délka vybrání zad.

dílu

P2 P22 P3 P32

k = 13 ÷ 15 k = 8 ÷ 12

14,0 cm 10,0 cm

20. délka vybrání

před. dílu P6 P62 k = 7 ÷ 10 8,0 cm

21. boční obrysová

čáry P42 S4 D4,

P42 S4 D4

(39)

34 22. úprava délky

vybrání ZD

P21 P22 = P21 P22 P31 P32 =

P31 P32

23. úprava délky vybrání PD

P61 P62 =

P61 P62

24. tvarování pasov.

linie ZD P2 P42

25. tvarování pasov.

linie PD ^P6 P42

(40)

KONSTRUKČNÍ SÍŤ STŘIHU DÁMSKÉ ZAVINOVACÍ SUKNĚ (5:1)

a) zadní díl b) přední díl c)přední díl 1

D7 Ko7 P62

S1

D1 Ko1

P2 P3

P4

P22

P32

P41 P42

P42

P6

S4 S7

Ko4

D4 P21

P21

P61 P61

P31

P31 P7

(41)

36

VYKRESLENÍ STŘIHU DÁMSKÉ ZAVINOVACÍ SUKNĚ (5:1)

a)zadní díl b) přední díl c)přední díl 1

(42)

TECHNICKÝ NÁKRES

Dámská zavinovací halenka PD a ZD obr. 11.

Technický popis

Zavinovací halenka s řasením vpředu, vázáním na boku popř. vzadu. Přední díl vede k pasové linii. Zadní díl je prodloužen o 8 cm. Vsazené klínové rukávy.

Modelová úprava zavinovací halenky

(43)

38

obr. 11.

obr. 12.

(44)

ZÁVĚR

Závěrem bych se chtěla krátce vyjadřit k materiálům, v této kolekci nebyly využity žádné smart textilie, důvod proč tomu tak je bych uvedla. Chtěla jsem navrhnout kolekci pro běžné klienty například Jedličkova ústavu, smart by se odrazili na cedě oděvů. Důležitým poznatkem by měly být právě zavinovaci oděvy, ty nám nabízejí široké možnosti zejména ve spojitostmi s tělesnými odchylkami hendicapovaných .Jak už bylo několikrát řečeno úroveň národa určuje jeho schopnost starat se o ty, kteří to potřebují.

Klíčová slova

 tělěsně postižení

 děti

 DMO

 speciální požadavky

 snadná manipulace

 seznam tabulek

(45)

40

použité zdroje :

 ŽIVNÝ, MuDr. Boris. Neurochirurgie: Dětská mozková obrna.

[online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné

z:http://neurochirurgie.cz/neuroinfo/klient/dmo.html

 Vitalion: Dětská mozková obrna. [online]. [cit. 2014-05-19].

Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/

 KRAUS A KOLEKTIV, Josef. GRADA. Dětská mozková obrna. ISBN 80-247-1018-8.

 [1] NF EN 14682. Safety of children´s clothin:. Cords and

drawstrings on children´s clothing - Specifications. Paris: French standard institute, 2008. 29 s.

 [2] ČSN EN 14682 (80 7051). Bezpečnost dětského oblečení:

Šňůry a šňůry na stažení u dětského oblečení - Specifikace. Praha:

Český normalizační institut, 2008. 24 s.

 [3] BS 7907: 2007. Code of practice for the design and

manufacture of children´s clothing to promote mechanical safety.

London : British Standards Institution, 2007. 49 s. ISBN 978 0 580 56928 9.

 Dieter P. Philippen: Módní ošacení pro staré a tělesně postižené osoby, REHA –

 Verlag, NSR 1983

 Jedličkův ústav v Liberci. [online]. [cit. 2014-05-20].

Dostupné z: http://www.ju-lbc.cz/cs/

 Technická univerzita v Liberci: Katedra

oděvnictví. Konstrukce oděvů: přednášky [online]. [cit. 2014- 05-20]. Dostupné z: www.kod.tul.cz