• No results found

%JQMPNPWÈ QSÈDF

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "%JQMPNPWÈ QSÈDF"

Copied!
103
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

130#-&."5*," "6%*56 7 10%/*$¶$) 1ƾ40#¶$¶$) 7 Ǝ&4,² 3&16#-*$&

%JQMPNPWÈ QSÈDF

4UVEJKOÓ QSPHSBN / o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 5 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB

"VUPS QSÈDF #D *WB ,SPQÈǏLPWÈ 7FEPVDÓ QSÈDF *OH +PTFG )PSÈL 1I%

(2)

"6%*5 */ $0.1"/*&4 01&3"5*/( */ 5)&

$;&$) 3&16#-*$

%JQMPNB UIFTJT

4UVEZ QSPHSBNNF / o &DPOPNJDT BOE .BOBHFNFOU 4UVEZ CSBODI 5 o #VTJOFTT "ENJOJTUSBUJPO

"VUIPS #D *WB ,SPQÈǏLPWÈ 4VQFSWJTPS *OH +PTFG )PSÈL 1I%

(3)
(4)
(5)

1SPIMÈÝFOÓ

#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV EJQMPNPWPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB

IVKF [ÈLPO Ǐ  4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f  o ÝLPMOÓ EÓMP

#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF QSP WOJUDzOÓ QPUDzFCV 56-

6äJKJMJ EJQMPNPWPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPN

UP QDzÓQBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOBMPäJMB OB WZUWPDzFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF

%JQMPNPWPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN

4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL

USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(

%BUVN

1PEQJT

(6)

Poděkování

Za cenné rady a věnovaný čas děkuji především vedoucímu mé diplomové práce Ing. Josefu Horákovi, Ph. D. Dále děkuji konzultantovi diplomové práce Ing. Václavu Pačesnému za ochotu a věcné připomínky. Velké poděkování za podporu během studia patří mé rodině.

(7)

Anotace

Diplomová práce se zabývá auditem účetní závěrky v podmínkách České republiky.

Analyzuje nákladovost auditu u vybraných podnikatelských subjektů a zkoumá vliv některých ukazatelů na cenu za audit. V teoretické části je definován pojem audit, následuje charakteristika externího a interního auditu a je provedena jejich komparace.

Dále je popsána právní úprava auditu a auditorských předpisů v České republice.

Auditorské práce v podniku jsou zachyceny především z pohledu managementu. Poté je popsána současná situace v České republice a faktory, které ovlivňují cenu auditu.

Poznatky z teoretické části jsou aplikovány v části věnované analýze nákladovosti auditu u vybraných podnikatelských subjektů a jsou navržena možná řešení vedoucí ke snížení nákladů na provedený audit.

Klíčová slova

Aktiva, analýza, audit, auditor, etika, externí audit, náklady, podnikatelský subjekt, účetnictví, účetní závěrka, tržby.

(8)

Annotation

Diploma thesis deals with the audit of the financial statements in the Czech Republic.

It analyzes the cost of the audit of selected business entities and examines the influence of some parameters on the price of the audit. The term audit is defined in the theoretical part, then follows the characteristics of external and internal audit and their comparison.

It also describes the regulation of audit in the Czech Republic. The audit activities in the company are described from management view. Then it describes the current situation in the Czech Republic and the factors that affect the cost of the audit.

The theoretical part is applied in the section on cost analysis of audit of selected business entities. The possible solutions to reduce the cost of the audit are suggested.

Key Words

Accounting, analysis, assets, audit, auditor, business entities, cost, ethics, external audit, financial statements, sales.

(9)

Obsah

Seznam obrázků ... 11

Seznam tabulek ... 12

Seznam zkratek ... 13

Úvod ... 14

1 Audit ... 16

1.1 Historický vývoj auditu ... 16

1.2 Vymezení pojmu audit a charakteristika externího auditu ... 19

1.3 Interní audit a spojitosti mezi interním a externím auditem ... 23

2 Právní úprava auditu ... 28

2.1 Zákon o účetnictví ... 29

2.2 Zákon o auditorech ... 32

2.3 Auditorské standardy ... 35

2.4 Etika auditorské profese ... 40

3 Průběh auditu ... 44

3.1 Přípravná fáze auditu ... 44

3.2 Plánování auditu ... 47

3.3 Realizace auditu ... 48

3.4 Závěr auditu ... 49

4 Současná situace v České republice ... 53

4.1 Analýza nákladovosti auditu u vybraných podnikatelských subjektů ... 55

4.1.1 Nákladovost auditu u vybraných podnikatelských subjektů v roce 2008 ... 56

4.1.2 Nákladovost auditu u vybraných podnikatelských subjektů v roce 2009 ... 59

4.1.3 Nákladovost auditu u vybraných podnikatelských subjektů v roce 2010 ... 62

4.1.4 Nákladovost auditu u vybraných podnikatelských subjektů v roce 2011 ... 65

4.1.5 Nákladovost auditu u vybraných podnikatelských subjektů v roce 2012 ... 68

4.2 Výstupy analýzy nákladovosti a navrhovaná doporučení ... 72

4.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření ... 74

4.4 Shrnutí zjištěných výsledků ... 86

Závěr ... 88

Seznam citací ... 90

(10)

Seznam bibliografie ... 95 Seznam příloh ... 96

(11)

Seznam obrázků

Obr. 1: Znázornění funkce auditorského rizika ... 47

Obr. 2: Zpráva auditora a její modifikace ... 51

Obr. 3: Náklady na audit jednotlivých firem v roce 2008 ... 57

Obr. 4: Aktiva jednotlivých firem za rok 2008 ... 58

Obr. 5: Tržby jednotlivých firem za rok 2008 ... 58

Obr. 6: Počet zaměstnanců jednotlivých firem v roce 2008 ... 59

Obr. 7: Náklady na audit jednotlivých firem v roce 2009 ... 60

Obr. 8: Aktiva jednotlivých firem za rok 2009 ... 60

Obr. 9: Tržby jednotlivých firem za rok 2009 ... 61

Obr. 10: Počet zaměstnanců jednotlivých firem v roce 2009 ... 62

Obr. 11: Náklady na audit jednotlivých firem v roce 2010 ... 63

Obr. 12: Aktiva jednotlivých firem za rok 2010 ... 63

Obr. 13: Tržby jednotlivých firem za rok 2010 ... 64

Obr. 14: Počet zaměstnanců jednotlivých firem v roce 2010 ... 65

Obr. 15: Náklady na audit jednotlivých firem v roce 2011 ... 66

Obr. 16: Aktiva jednotlivých firem za rok 2011 ... 66

Obr. 17: Tržby jednotlivých firem za rok 2011 ... 67

Obr. 18: Počet zaměstnanců jednotlivých firem v roce 2011 ... 68

Obr. 19: Náklady na audit jednotlivých firem v roce 2012 ... 69

Obr. 20: Aktiva jednotlivých firem za rok 2012 ... 69

Obr. 21: Tržby jednotlivých firem za rok 2012 ... 70

Obr. 22: Počet zaměstnanců jednotlivých firem v roce 2012 ... 71

Obr. 23: Koláčový graf pro proměnnou Pohlaví respondenta ... 75

Obr. 24: Koláčový graf pro proměnnou Kraj bydliště... 76

Obr. 25: Koláčový graf pro proměnnou Věk respondenta ... 77

Obr. 26: Pruhový graf pro proměnnou Rok zápisu do seznamu auditorů KAČR ... 78

Obr. 27: Koláčový graf pro proměnnou Důvod výběru povolání ... 80

Obr. 28: Koláčový graf pro proměnnou Práce auditora mě naplňuje ... 81

Obr. 29: Sloupcový graf pro proměnnou Negativa auditorské profese ... 83

(12)

Seznam tabulek

Tab. 1: Vzájemná komparace externího a interního auditu ... 26

Tab. 2: Průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů za období 2008–2012 ... 72

Tab. 3: Pohlaví respondenta ... 75

Tab. 4: Kraj bydliště respondenta ... 76

Tab. 5: Věk respondenta ... 77

Tab. 6: Rok zápisu do seznamu auditorů vedeného KAČR ... 78

Tab. 7: Důvod výběru povolání ... 79

Tab. 8: Práce auditora mě naplňuje ... 80

Tab. 9: Negativa auditorské profese ... 83

Tab. 10: Pozitiva auditorské profese ... 85

(13)

Seznam zkratek

FEE Nadace pro ekonomické vzdělávání (Foundation for Economic Education) FMF Federální ministerstvo financí

IAASB Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (International Auditing and Assurance Standards Board)

IFAC Mezinárodní federace účetních (International Federation of Accountants) ISA Mezinárodní auditorský standard (International Standard on Auditing) ISAE Mezinárodní standard pro ověřovací zakázky (International Standard on

Assurance Engagements)

ISQC Mezinárodní standard pro řízení kvality (International Standard on Quality Control)

ISRE Mezinárodní standard pro prověrky (International Standard on Review Engagements)

ISRS Mezinárodní standard pro související služby (International Standard on Related Services)

KAČR Komora auditorů České republiky OR Obchodní rejstřík

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná TUL Technická univerzita v Liberci

(14)

Úvod

V současné době je správné vedení účetnictví základem pro úspěšné fungování podniku.

Významnou roli v kontrole účetnictví zastává audit. Audit účetní závěrky je v některých podnicích v České republice vnímán velmi rozporuplně. Podniky, kterým zákon ukládá povinnost podstupovat audit, často v tomto procesu nevidí nic jiného, než splnění nevyhnutelného. Mnozí si neuvědomují, že díky auditu dochází ke zlepšení kvality účetnicví a ke zvýšení věrohodnosti účetní závěrky. Nicméně s auditem jsou spojeny také nemalé náklady. Proto je nutné se této problematice důkladně věnovat.

Tato diplomová práce se zabývá auditem účetní závěrky v podnikatelských subjektech působících na území České republiky. Audit účetní závěrky bývá také nazýván jako externí nebo statutární audit. Statutárním auditem se v České republice zabývají nezávislí auditoři či auditorské společnosti. Tyto subjekty musí pro výkon své činnosti splňovat několik požadavků a být zapsané na seznamu vedeném Komorou auditorů České republiky.

Povinnost podstupovat audit vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V tomto zákoně jsou charakterizovány podnikatelské subjekty, které v případě překročení některé z uvedených hranic, musí absolvovat audit účetní závěrky. Auditor může provést audit také u jiných účetních jednotek, pokud se tyto jednotky rozhodnou mít auditorem ověřenou účetní závěrku.

Cílem práce bylo analyzovat nákladovost provedeného auditu za určité ucelené období na vybraných podnikatelských subjektech a na základě zjištěných výsledků navrhnout opatření vedoucí ke snížení nákladů spojených s auditem účetní závěrky. Zároveň byl analyzován současný stav auditorské profese v České repulice. Úkolem bylo zjistit, jaké jsou výhody a nevýhody stávající situace, a zhodnotit je.

Teoretická část přibližuje současnou situaci auditorské praxe v České republice včetně legislativní úpravy a popisu auditorských postupů. Nastiňuje historický vývoj oboru a seznamuje s pojmem audit. Charakterizuje audit účetní závěrky a vymezuje hlavní rozdíly mezi externím a interním auditem. Dále podrobně popisuje právní úpravu auditu

(15)

při výkonu své profese musí řídit každý auditor. Zmíněna je také etická stránka práce auditorů, neboť etické chování je při výkonu profese více než nezbytné. Není opomenut ani průběh celého auditu, na který je v případě této práce pohlíženo z pohledu managementu auditovaného subjektu.

Před samotnou praktickou částí je nejprve provedena deskripce současné situace v České republice včetně postavení auditorů a auditorských společností na místním trhu. Následuje analýza nákladovosti auditu u vybraných podnikatelských subjektů. Cena za audit je sledována ve vztahu k dalším významným ukazatelům a v závěru je tato analýza vyhodnocena. Součástí práce je navržení opatření na snížení nákladů na audit. Dále je vyhodnoceno dotazníkové šetření, které se týká auditorské profese v České republice.

Problematika auditu je díky tomuto šetření zobrazena z pohledu těch, kteří se touto činností dlouhodobě zabývají. V návaznosti na analýzu nákladovosti auditu výsledky dotazníkového šetření vysvětlují problémy, které jsou spojené se stanovováním ceny za audit.

(16)

1 Audit

Slovo audit pochází z latinského audire, tedy poslouchat. Kořeny auditorské profese sahají až do starého Egypta, kde se po nezávislých úřednících požadovalo, aby informovali o daňových příjmech. Také římští vládci pověřovali tzv. kvestory, aby kontrolovali účetnictví a výsledky předkládali před shromážděním, které se skládalo z posluchačů.

Největšího vývoje dosáhlo odvětví auditingu během posledních 160 let. Důležitost byla ale přikládána spíše teorii účetnictví a jejímu rozvoji než teorii auditingu.1

1.1 Historický vývoj auditu

První ustanovení o auditorech vzniklo v 19. století na území Velké Británie – neslo název Companies Act 1844. Týkalo se akciových společností. Ředitel společnosti pověřil jednoho nebo více akcionářů ke kontrole účetních výkazů společnosti. Nejednalo se tedy o auditory v pravém smyslu slova. Od roku 1900 byl audit povinně vyžadován, ovšem osoba provádějící audit ještě nemusela být odborně vzdělaná. V závěru došlo k vyřčení názoru na sestavené účetní výkazy. Toto vyjádření názoru bylo tehdy popsáno jako

„pravdivé a bezchybné“.2

V roce 1948 Companies Act uložil akciovým společnostem nové povinnosti jako například předkládání výkazu zisků a ztrát akcionářům v ročních intervalech. Následně se auditor zabýval oběma základními účetními výkazy a vyjadřoval na ně svůj názor. Společnosti měly také povinnost zveřejňovat účetní politiky použité v účetnictví a při sestavování účetních výkazů. Po společnostech, které měly kontrolní podíl v jiných společnostech, se požadovalo sestavování konsolidovaných účetních výkazů. Osoby provádějící audity již

1 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 10.

KRÁLÍČEK, V. Auditing. 1997, s. 2.

PORTER, Brenda, Jon SIMON and David J. HATHERLY. Principles of external auditing. 2003, s. 42.

2 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 10.

KRÁLÍČEK, V. Auditing. 1997, s. 3.

(17)

musely být profesionálně vzdělané a kvalifikované. Zákon změnil pojetí „pravdivost a bezchybnost“ (truth and correctness) na „pravdivé a věrné zobrazení“ (true and fair view). Úkolem auditora bylo zjišťovat, zda jsou účetní knihy a jiné záznamy vedeny správným způsobem, zda nacházejí obraz v rozvaze a výkazu zisků a ztrát, přičemž musí podávat pravdivý a věrný obraz o společnosti. Companies Act 1948 se uplatňuje ve Velké Británii dodnes.3

K úpravě došlo, když byl vydán Companies Act 1967. Značný vliv na auditorskou profesi mělo vydání publikace „Statements of Standards Accounting Practice“ v roce 1971. Od té doby auditoři musí před vydáním výroku ověřit, zda účetnictví a účetní výkazy odpovídají těmto standardům. V následujících letech došlo k dalším úpravám – Companies Act 1976 stanovil detaily ke jmenování, kvalifikaci a odvolání auditora, Companies Act 1980 vyzdvihl hlavně povinnost auditora ověřovat údaje poskytnuté podnikem, Companies Act 1981 již neukládá povinnost plného auditu malým a středním podnikům. Dokument Companies Act 1985 stanovil nové povinnosti a pravomoci auditora – povinnost ověřovat údaje ve výroční zprávě, vliv rozdělení zisku na finanční situaci podniku, právo přístupu k účetním knihám a dalším dokumentům a v případě nutnosti má auditor právo požadovat po zaměstnancích potřebné informace.4

Na území Francie počátky historie auditu, konkrétně tzv. kontrolorů, sahají do roku 1863.

V roce 1867 vznikla profese tzv. kontrolora společnosti. V roce 1935 se rozšířily pravomoci auditorů. Kromě rozšíření pravomocí museli auditoři projít schvalovací procedurou u apelačních soudů (pokud ověřovali účetnictví akciových společností). Mezi nové povinnosti patřilo oznamování trestných činů, o kterých se dozvěděli při výkonu své profese, státnímu zástupci. Po druhé světové válce došlo k reformě, jejímž vyvrcholením bylo v roce 1966 přijetí zákona o obchodních společnostech. V 80. letech byly vydávány další zákony, z nichž vyplývalo především rozšíření působnosti auditorů (hlavně

3 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 10-11.

KRÁLÍČEK, V. Auditing. 1997, s. 3-4.

4 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 11-12.

KRÁLÍČEK, V. Auditing. 1997, s. 4-7.

(18)

do veřejného sektoru), rozšíření obsahu ověřování, rozšíření auditu na substance, které nemají přesný charakter podniku a povinnost předkládat auditorské zprávy včetně účetních výkazů u obchodních soudů. V roce 1969 vznikla ve Francii Národní komora auditorů.5

K úpravě auditu z právního hlediska došlo ve Spojených státech amerických v roce 1917 ve formě publikování textu „Jednotné účetnictví: prozatímní návrh předkládaný Sborem pro federální účetní systém“. Revize textu se objevily v letech 1918, 1929 a 1936. Z názvu textu z roku 1929 („Verifikace finančních výkazů“) je patrné, že se netýkal pouze rozvahy, ale účetních výkazů souhrnně – tedy i výsledovky. Významný vliv na auditorskou profesi měl vznik organizace Certified Public Accountant na konci minulého století. Další významnou organizací v oboru je dodnes American Institute of Certified Public Accountants. Na základě zákona vydaného Kongresem USA v roce 1934 vznikla Komise pro burzy cenných papírů, která také značně ovlivňuje účetní a auditorské profese.

Po akciových společnostech, s jejichž akciemi je veřejně obchodováno, se požaduje, aby nechávaly finanční výkazy ověřovat nezávislým, externím auditorem.6

V České republice nemá auditorská profese příliš hlubokou historii – počátek současného auditu se datuje k roku 1989, kdy byla vydána vyhláška FMF č. 63/1989 Sb., o ověřovatelích a jejich činnosti. V roce 1992 byla nahrazena zákonem č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky (KAČR). Tímto zákonem byla vymezena poslání a úlohy Komory auditorů České republiky a definovány základní pojmy z oblasti auditorské profese. Zákon z roku 1992 byl nahrazen zákonem č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. Ten byl v roce 2004 doplněn novelou zákona č. 169/2004 Sb., protože vlivem vstupu České republiky do Evropské unie došlo k některým změnám. Poslední zákon č. 93/2009 Sb. přihlíží k předpisům Evropských

5 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 12-13.

6 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 12.

KRÁLÍČEK, V. Auditing. 1997, s. 7.

(19)

společenství a upravuje postavení a činnosti auditorů, auditorských společností, asistentů auditora, Komory auditorů České republiky a také Rady pro veřejný dohled nad auditem.7

1.2 Vymezení pojmu audit a charakteristika externího auditu

V závislosti na předmětu zkoumání se rozlišuje několik druhů auditu. Tato práce se věnuje auditu účetní závěrky, který někdy bývá nazýván jako statutární nebo externí audit.

Vykonává ho externí nezávislý pracovník objednaný zpravidla vlastníky účetní jednotky.

Cílem je zvýšit věrohodnost účetních výkazů zveřejňovaných podnikem. Dalším významným druhem auditu je interní audit. Je prováděn interním auditorem, většinou vlastním zaměstnancem podniku. Ovšem i v tomto případě je nutná nezávislost auditora.

Úkolem interního auditu je sledování vnitropodnikových procesů a zajištění a podporování efektivnosti jejich řízení. Na služby interního auditora se částečně spoléhá externí auditor, neboť díky jejich vzájemné spolupráci může být dosaženo úspor v nákladech i času.8

Svůj význam má také forenzní audit. Zabývá se hospodářskou kriminalitou. Většinou se jedná o případy zaměřené na odhalení trestného nebo protiprávního jednání jednotlivců či skupin. Kromě auditorských firem se touto problematikou zabývají například detektivní nebo advokátní kanceláře. Audit jakosti slouží k ověření kvality výkonů podniku, například výrobků, kterým je po splnění různých podmínek a norem udělen certifikát.

Může ale zkoumat také celý systém řízení podniku. Ekologický audit se zabývá kontrolou podnikových procesů, které mohou mít dopad na životní prostředí. Největší uplatnění má v současné době v chemickém průmyslu. Posláním počítačového auditu je prověřování a kontrola informačních systémů v podniku a také způsob jejich ochrany. Kontrola je

7 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 13.

KRÁLÍČEK, V. Auditing. 1997, s. 8.

8 MÜLLEROVÁ, Libuše. Auditing pro manažery aneb Proč a jak se ověřuje účetní závěrka. 2007, s. 9, 10.

(20)

zaměřena nejenom na software, ale i na hardware.9 Jiný zdroj dělí audit na tři typy – audit finančních výroků, audit dodržování pravidel a provozní audit.10

Všeobecně a velmi zjednodušeně lze audit chápat jako nástroj, pomocí něhož jedna osoba ujišťuje druhou o stavu určité skutečnosti, její kvalitě či podmínkách. Za uvedenou skutečnost je považován jev, který byl zkoumán druhou osobou.11

Další z definic auditu, která je používaná auditory v celé řadě publikací, je definice Výboru pro základní zásady auditu. Tuto definici uvádí také James A. Hall v knize „Accouting information systems“. Znění definice je následující: „Auditing is a systematic process of objectively obtaining and evaluating evidence regarding assertions about economic actions and events to ascertain the degree of correspondence between those assertions and established criteria and communicating the results to interested users.“12 Význam definice po přeložení do češtiny je tento: Audit je systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování důkazů obsahujících informace o ekonomických činnostech a událostech, s cílem zjistit míru souladu mezi těmito informacemi a stanovenými kritérii a sdělit výsledky zainteresovaným uživatelům.

V účetnictví se zkoumají účetní výkazy – účelem je vyjádřit názor na přesnost a pravdivost účetní závěrky. Audit účetních výkazů je systematický proces, který začíná žádostí právnické osoby o auditorské služby. Vykonává ho velmi kvalifikovaný odborník, nezávislý na statních orgánech i na vedení auditované společnosti.13V České republice je tato činnost náplní práce auditorů, kteří jsou zapsaní na seznamu auditorů vedeném Komorou auditorů České republiky. Auditoři mohou vykonávat svou činnost jako OSVČ, zaměstnanci nebo společníci auditorské firmy.

9 MÜLLEROVÁ, Libuše. Auditing pro manažery aneb Proč a jak se ověřuje účetní závěrka. 2007, s. 11, 12.

10 PORTER, Brenda, Jon SIMON and David J. HATHERLY. Principles of external auditing. 2003, s. 4.

11 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 20.

12 HALL, James A. Accounting information systems. 2011, s. 691.

13 RICCHIUTE, David. N. Auditing. 2006, s. 5.

DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. 2003, s. 18.

(21)

V České republice mají povinnost vést účetnictví a sestavovat účetní závěrku podle zákona o účetnictví (§ 1, odst. 2):

- právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,

- zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvl. předpisů,

- organizační složky státu podle zvl. právního předpisu, - fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v OR,

- ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,

- ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

- ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,

- ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvl. právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v některém z výše uvedených bodů.14

Souhrnně se uvedené subjekty označují jako účetní jednotky. Jak je uvedeno výše, předmětem auditu v užším pojetí, je účetní závěrka. V případě kapitálově propojených podniků je předmětem konsolidovaná účetní závěrka, která se sestavuje za skupinu podniků. Mimo to se do předmětu auditu řadí také výroční zpráva. Z účetního hlediska se tedy audit zabývá ověřováním údajů v účetní závěrce (popř. konsolidované účetní závěrce) a zjišťuje, zda tyto údaje podávají věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a zda je výroční zpráva v souladu s účetní závěrkou. Stěžejním

14 Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991.

(22)

cílem celého procesu auditu je zvýšení věrohodnosti účetních informací společností, které povinně sestavují účetní závěrku.15

Auditor ověřuje organizační stránku účetnictví daného podniku, ale také jeho praktické vedení. Auditovaná firma odpovídá za vedení účetnictví, jeho úplnost, průkaznost a správnost. Auditor odpovídá za ověření účetní závěrky a za svůj názor, který vyjádří prostřednictvím výroku v auditorské zprávě. Auditor musí vyjádřit svůj názor na to, „zda údaje v účetní závěrce a ve výroční zprávě zobrazují věrně stav majetku a závazků, vlastního jmění, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, zda je účetnictví vedeno úplně, průkazným způsobem a správně“.16

Existuje nespočet výhod, které audit přináší. Audit je užitečný pro každou podnikatelskou organizaci. Odhalování chyb a podvodů se díky auditu stává jednodušší, audit totiž napomáhá rozpoznat a předcházet podvodům a chybám – lze je lokalizovat již v počátečním stádiu. Účetní informace jsou spolehlivější – audit poskytuje ujištění, že finanční výkazy a alokace zdrojů jsou v pořádku. Účty, které prošly auditem, vykazují vyšší spolehlivost a autentičnost než neauditované účty. Nezávislí auditoři vykonávají kromě auditorské činnosti také jiné aktivity, např. daňové poradenství, ekonomicko-organizační poradenství a mnoho dalších. Audit napomáhá identifikovat slabé oblasti, což pomáhá managementu dosahovat stanovených cílů ve stanoveném čase a s přiměřenými náklady. Nejenomže pravidelný audit přispívá k tomu, že jsou zaměstnanci účetního oddělení dobře informovaní, ale jsou také opatrní a pečliví.17

Hlavním cílem statutárního auditu je zvýšení věrohodnosti účetních informací podniku, to znamená vyjádření auditorova názoru na ověřovanou účetní závěrku – zda je účetní závěrka v souladu s příslušným účetním výkaznictvím a účetními zásadami. Za druhotný cíl auditu se pokládá „jeho morální a preventivní (někdy až odstrašující) působení proti

15 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 21.

16 DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. 2003, s. 19.

17KUMAR, Ravinder and Virender SHARMA. Auditing: principles and practice. 2005, s. 14-15.

(23)

vzniku chyb a podvodů“.18 Velmi důležitá je také výchovná a poradenská funkce auditu, která při souvislé činnosti auditora v podniku vede k průběžnému zkvalitňování účetnictví.19

Externí audit slouží mnoha účelům a uživatelům – vnějším, ale i těm vnitřním. Každý uživatel sleduje jiné výkazy – vždy na základě svého zájmu. Po provedení auditu je dokumentace k auditu zveřejněna v obchodním rejstříku. Zde jsou volně dostupné údaje o podniku včetně účetní závěrky, výroční zprávy, zprávy auditora o provedeném auditu atd.

Uživatelé účetních výkazů vyžadují nezaujatý názor na správnost informací obsažených ve výkazech. Z toho důvodu jsou prováděním auditu pověřováni nezávislí auditoři. Z těch nejvýznamnějších uživatelů účetních výkázů můžeme jmenovat akcionáře, investory, věřitele (banky, dodavatelé) nebo organizace sledující finanční informace (vládní orgány či burzy).20

1.3 Interní audit a spojitosti mezi interním a externím auditem

Práce interního a externího auditora je velmi úzce propojena. Pokud je toto propojení dobře řízeno, může podnik dosáhnout značných úspor na poplatcích za externí audit. Hlavní rozdíl mezi auditem interním a externím spočívá v příjemcích auditu, tedy těch, pro které je audit primárně vyhotovován.21

Pro pochopení vzájemného vztahu, společných, ale i rozdílných znaků mezi interním a externím auditem, je třeba si nejdříve přiblížit problematiku interního auditu. Jak uvádí

18 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 22.

19 SEDLÁČEK, J. Základy auditu. 2011, s. 21-22.

20 RICCHIUTE, David. N. Auditing. 2006, s. 30.

21 PORTER, Brenda, Jon SIMON and David J. HATHERLY. Principles of external auditing. 2003, s. 7, 529.

(24)

definice vydaná Institutem interních auditorů: „Interní audit je nezávislá, objektivní, ujišťovací a konzultační činnost zaměřená na přidávání hodnoty a zdokonalování procesů v organizaci. Interní audit pomáhá organizaci dosahovat jejích cílů tím, že přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování efektivnosti řízení rizik, řídících a kontrolních procesů a správy a řízení organizace.“22

V České republice je hlavním orgánem, který dohlíží na činnost interních auditorů, Český institut interních auditorů. Jedná se o občanské sdružení interních auditorů, jehož cílem je prosazování a podpora rozvoje interního auditu v České republice. Interní audit u nás nemá dlouhou historii – v moderním pojetí se rozvinul až v polovině devadesátých let minulého století.23

Předtím, než je interní audit začleněn do podnikové struktury, je třeba si uvědomit jeho poslání v dané společnosti. Vedení podniku by mělo zkoumat, zda jsou služby interního auditu vhodné s ohledem na potřeby společnosti a zda budou výstupy interního auditu přínosné.24 Rozhodování vedení podniku o zřízení interního auditu v organizaci ovlivňuje několik faktorů – velikost organizace, ekonomická situace podniku, vnitřní kontroly v podniku a jejich úroveň, informační a komunikační systémy v organizaci a dostatečnost materiálních i personálních zdrojů. Před zavedením interního auditu je třeba, aby vedení zhodnotilo klady a zápory, které jim tento krok přinese.25

Interní audit představuje vnitropodnikovou poradenskou činnost a zpravidla ho vykonávají vlastní zaměstnanci podniku. Jedná se o odborníky, kteří se zabývají všemi druhy operací v podniku. Jejich cílem je zajištění vnitřní kontroly a efektivnosti řízení a zlepšení provozu organizace nezávisle na vedení podniku. Úkolem interního auditu je mj. provádět neustálou analýzu podniku, ověřovat spolehlivost a vhodnost inrofmačního systému,

22 Proces interního auditu. 2003, s. 5.

23ČESKÝ INSTITUT INTERNÍCH AUDITORŮ. ČIIA - Český institut interních auditorů o.s. [online].

24 ZÁVITKOVSKÝ, Pavel. Hodnocení interního auditu externím auditorem. Auditor. 2005, č. 2, s. 15-16.

25KAFKA, Tomáš. Průvodce pro interní audit a risk management. 2009, s. 29.

(25)

sledovat provádění kontrol, zajišťovat, aby veškeré zdroje podniku byly adekvátně využívány a spolupracovat s externím auditem.26

Služby interního auditu zahrnují celou řadu činností, například ověřování účinnosti vnitřního kontrolního systému, ověřování úplnosti, průkaznosti a správnosti vedení účetnictví, prověřování finančních a provozních informací, ověřování funkčnosti a bezpečnosti technologických a informačních systémů, prověrky úspornosti, účelnosti a ekonomické efektivnosti operací v rámci účetní jednotky, ověřování finančního řízení, prověrky plnění zákonných nařízení, norem a předpisů a také vnitropodnikových směrnic.27

Interní audit a jeho výstupy slouží uživatelům, kterými jsou řídící orgány společnosti, provozní management, výbor pro audit a externí auditoři. Stejně jako u externího auditu, předpokládá se také u auditu interního nezávislost auditorů. Tento předpoklad je důležitý pro stanovení nestranného a nezaujatého soudu.28

Přestože jsou externí a interní audit různé činnosti, vzájemně souvisí. Externí auditor dokonce pro svou práci na auditu účetní závěrky může dle ISA 610 využít práce interních auditorů. Tento závěr vyplývá z faktu, že interní auditor má oproti externímu auditorovi výhodu, kterou je vlastní zkušenost z práce v organizaci. Tato výhoda však může znamenat nebezpečí ztráty objektivity. Externí auditor oproti tomu přichází k organizaci s přístupem založeným na realitě. Vzájemnou komparaci interního a externího auditu zachycuje Tab. 1.

Hlavní rozdíl mezi oběma typy auditu spočívá v tom, kdo je vykonává, rozdílné jsou ale také cíle obou typů auditu. Interní audit většinou vykonávají vlastní pracovníci podniku, zatímco externí auditoři nesmí být zaměstnanci auditované společnosti. Podmínkou je jejich nezávislost na dané společnosti a jeho vedení.29 Významným rozdílem mezi oběma typy auditů je to, že externí audit je v případě některých podniků vyžadován ze zákona,

26 DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. 2003, s. 4-6, 13, 17.

27VÁCHAL, Jan a Marek VOCHOZKA. Podnikové řízení. 2013, s. 623.

28 DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. 2003, s. 7, 12.

29 DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. 2003, s. 22.

DVOŘÁČEK, Jiří. Audit podniku a jeho operací. 2005, s. 8.

(26)

kdežto interní audit není zcela nezbytný. Interní audit pokrývá všechny operace v rámci organizace, má tedy řadu cílů z různých oblastí, primárně zvýšení efektivnosti podniku.

Externí auditoři pracují zejména s finančními výkazy a jejich cílem je vyjádřit názor na ověřovanou účetní závěrku.30

Tab. 1: Vzájemná komparace externího a interního auditu

Externí audit Interní audit

Předmět auditu Účetní výkazy a finanční stav podniku

Vnitropodnikové činnosti podniku

Cíl auditu Vyjádření názoru na ověřovanou účetní závěrku

Řada cílů z různých oblastí, primárně zvýšení efektivnosti podniku

Uživatelé auditu Akcionáři, investoři, věřitelé, vládní orgány

Management společnosti, externí auditoři, výbor pro audit

Vykonavatelé auditu

Odborníci nezávislí na auditovaném podniku

Vlastní nezávislí pracovníci podniku

Frekvence auditu Většinou 1x ročně Nepřetržitě během celého roku

Právní úprava a regulace

Zákon o auditorech, zákon o účetnictví, obchodní zákoník, auditorské směrnice KAČR, mezinárodní auditorské standardy a Etický kodex

Zákon o finanční kontrole, standardy pro profesní praxi interního auditu a Etický kodex

Sdružení zabývající se auditem

Komora auditorů České republiky Český institut interních auditorů

Zdroj: I. Laurová, Externí a interní audit v podmínkách České republiky, s. 77.

Externí audit se provádí jednou ročně nebo podle momentální potřeby. Interní audit je narozdíl od externího auditu vykonáván průběžně, neustále. Jde tedy o nepřetržitý proces.

Další rozdíl spočívá v tom, jak jsou oba typy právně upraveny. Problematice právní úpravy externího auditu je věnována samostatná kapitola (kapitola 2), ve které jsou vyjmenovány prameny pro regulaci externího auditu. Mezi tyto prameny patří zejména zákon o účetnictví, zákon o auditorech, mezinárodní auditorské standardy či Etický kodex pro auditory a účetní znalce. Interní audit je v České republice regulován pomocí zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, Mezinárodních standardů pro profesní praxi interního auditu nebo Etického kodexu Institutu interních auditorů.31 Sdružením

30 PICKETT, K. H. Spencer. The internal auditing handbook. 2010, s. 93.

31 ČESKÝ INSTITUT INTERNÍCH AUDITORŮ. ČIIA - Český institut interních auditorů o.s. [online].

(27)

zabývajícím se externím auditem je Komora auditorů České republiky, interním auditem se zabývá Český institut interních auditorů.

Externí a interní audit mají ovšem kromě výše uvedených rozdílů také mnoho společných rysů. Externí auditor se zabývá finančními výkazy, ale může se vyjádřit k celkovým pravidlům pro stanovování norem a směru podniku. Interní audit posouvá tento koncept ještě dále a snaží se podporovat vhodné kontroly. Oba typy auditu považují za nutnost informační systémy, neboť ty jsou velmi významným prvkem řízení podniku, stejně jako jsou základem účetního výkaznictví. Externí i interní audit jsou vysoce odbornou disciplínou a řídí se speciálními standardy. Oba jsou velmi úzce vázány na systém kontrol v podniku. Výstupem obou činností je zpráva. Nová úprava auditorských standardů po externím auditorovi vyžaduje více informací ve zprávě auditora, což poskytuje lepší pohled na auditorovu práci a jeho odpovědnosti. Zpráva interního auditora může mít různé podoby – od velice podrobného dokumentu pro rozsáhlý audit až po stručné prohlášení obsahující výrok podobně jako v případě externího auditu.32

32PICKETT, K. H. Spencer. The internal auditing handbook. 2010, s. 90, 91.

(28)

2 Právní úprava auditu

Problematiku auditorské profese právně upravují zákony, řada předpisů, nařízeních a směrnic. Těmi nejdůležitějšími se zabývá tato kapitola. Jedná se zejména o auditorské předpisy a kontrolu kvality, konkrétně auditorské standardy, zákon o auditorech, Etický kodex Komory auditorů České republiky atd. Z účetních předpisů je velmi důležitý zákon o účetnictví.33

Dříve bylo možné regulaci auditorské profese rozlišovat na tzv. samoregulaci a na vnější regulaci. Dnes se ovšem rozdíly stírají, neboť je po auditorech požadováno dodržování mezinárodních pravidel auditorské profese. V posledních dvaceti letech došlo v oblasti regulace auditorské profese k významným změnám. „Předrevoluční“ vyhláška byla v roce 1992 nahrazena zákonem o auditorech, který dal vzniknout Komoře auditorů jako subjektu zajišťujícímu samoregulaci auditorské profese. Další zákony vydané v letech 2000 a 2009 pak měly za cíl zajistit soulad s předpisy Evropské unie. Zároveň Komora přijala etický kodex a mezinárodní auditorské standardy.34

V rámci regulace auditu je velmi důležitý pojem nezávislost auditora. Jakákoliv závislost auditora na auditované účetní jednotce, ať už z důvodu poskytování dalších služeb či rodinných vazeb vůči některému pracovníkovi, by mohla způsobit, že pohled auditora by nemusel být nestranný. Významnou změnou v regulaci auditorské profese bylo ustanovení veřejného dohledu v roce 2009. Veřejný dohled je reprezentován Radou pro veřejný dohled nad auditem a jeho hlavním cílem je ochraňovat veřejný zájem. Rada má řadu

33 Česko. Zákon č. 93 ze dne 26. března 2009 o auditorech a změně některých zákonů (zákon o auditorech).

In: Sbírka zákonů České republiky. 2009.

34 STANĚK, Stanislav. Proč a jak je regulován audit v EU a v ČR. In: KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Auditorská profese v České republice: Komora auditorů 1993-2013 : 20 let = 20 years.

2013, s. 13.

(29)

kontrolních pravomocí, které jí umožňují ovlivňovat činnost Komory auditorů v oblastech zajišťujících kvalitu auditu.35

2.1 Zákon o účetnictví

Stěžejní dokument ve fungování podniku a v jeho účetnictví představuje účetní závěrka.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 18, uvádí, že součástí účetní závěrky je rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha k účetním výkazům. Příloha slouží k vysvětlení a doplnění informací k předchozím dvěma výkazům. Záleží na podnikateli, zda přiloží ještě přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Ve vlastním zájmu by však měly být tyto dva výkazy přiloženy, neboť podávají velmi užitečné informace. Všechny subjekty, které mají zákonem stanovenou povinnost auditu, ještě musí přikládat výroční zprávu.36

Účetní závěrka je vyhotovována jako řádná (vždy na konci účetního období) nebo jako mimořádná (při restrukturalizaci podniku, při vzniku účetní jednotky, v případě likvidace, prohlášení konkursu či v jiném mimořádném případě). Účetní závěrku musí sestavovat a zveřejňovat v plném rozsahu účetní jednotky, které jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ve zjednodušené podobě mohou sestavovat účetní závěrku jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (s výjimkou akciových společností – ty musejí účetní závěrku sestavovat v plném rozsahu).37

Jak uvádí zákon o účetnictví, účetní závěrka musí obsahovat několik podstatných náležitostí, těmi jsou:

- jméno a příjmení, obchodní firma nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek

35 STANĚK, Stanislav. Proč a jak je regulován audit v EU a v ČR. In: KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Auditorská profese v České republice: Komora auditorů 1993-2013 : 20 let = 20 years.

2013, s. 14.

36 Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991.

37 Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991.

(30)

podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

- identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, - právní forma účetní jednotky,

- předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

- rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),

- okamžik sestavení účetní závěrky.38

Zároveň je důležité připojit podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle

§ 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h). Jak je uvedeno výše, účetní závěrku lze sestavovat dvěma způsoby – v závislosti na tom, zda musí být ověřena auditorem či nikoliv.39

Podniky podléhající auditu (podle § 20 zákona o účetnictví, odst. 1) jsou

a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií:

1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč,

3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50,

b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud na konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní vztah člena k družstvu,

38 Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991.

39 Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991.

(31)

c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b),

d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene b),

e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.40

Přehled subjektů, které mají povinnost podstupovat audit podle zákona o účetnictví, shrnuje Příloha A.

Účetní jednotky bez povinnosti mít auditorem ověřenou účetní závěrku

a) pokud má účetní jednotka účetní závěrku sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

b) pokud má účetní jednotka účetní závěrku sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.41

Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni. Rozvahovým dnem se rozumí den, kdy se uzavírají účetní knihy – většinou je to poslední den účetního období.

40 Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991.

41 Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991.

(32)

2.2 Zákon o auditorech

Jedná se o zákon zabývající se úpravou auditorské činnosti v podmínkách České republiky.

Zákon mimo jiné vymezuje organizaci zabývající se auditem a úpravou auditorské profese v České republice, upravuje podmínky pro zápis na seznam auditorů, seznam asistentů auditora, vymezuje auditorské společnosti, zabývá se etikou auditorské profese a obsahuje také mezinárodní auditorské standardy, které vydává Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB). Rada je nezávislou institucí a byla založena Mezinárodní federací účetních (IFAC).42

Organizací, jejímž účelem je správa auditorské profese v České republice, je Komora auditorů České republiky. Komora auditorů vznikla v roce 1993 a vede seznam auditorů, asistentů auditora a auditorských společností provádějících audity účetních závěrek.

Organizace má na starost například stanovování podmínek pro zapsání do seznamu auditorů a asistentů auditorů, vedení a zveřejňování seznamu auditorů a auditorských společností, vzdělávání a školení budoucích auditorů, organizaci auditorských zkoušek, následně vydávání auditorských oprávnění, vydávání auditorských předpisů a také vydávání časopisu Auditor. Mezi úkoly organizace patří i rozhodování o zákazu auditorské činnosti. Komora auditorů České republiky je členem Národní účetní rady a mezinárodních organizací IFAC a FEE (Nadace pro ekonomické vzdělávání).43

Nejvyšším orgánem Komory auditorů České republiky je sněm. Svolává se nejméně jednou za dva roky a k jeho aktivitám patří volba členů orgánů – Výkonného výboru, Dozorčí komise a Kárné komise. Výkonný výbor má 14 členů a řídí činnost Komory auditorů v období mezi sněmy. Kontrolním orgánem Komory je Dozorčí komise, která má 11 členů. Jejím úkolem je například kontrola dodržování zákona o auditorech a dozor

42 Česko. Zákon č. 93 ze dne 26. března 2009 o auditorech a změně některých zákonů (zákon o auditorech).

In: Sbírka zákonů České republiky. 2009.

43 KRÁLÍČEK, Vladimír. Zákon o auditorech: komentář. 2009, s. 51-52.

KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Komora auditorů České republiky – Samosprávná profesní organizace zřízená zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice [online].

(33)

nad kvalitou činnosti auditorů. O tom, zda auditor porušil povinnosti vyplývající z auditorských směrnic, zákona či vnitřních předpisů Komory, rozhoduje Kárná komise, která má 7 členů.44

Další prostor bude věnován podmínkám zápisu do seznamu auditorů a do seznamu asistentů auditora a také budou vymezeny auditorské společnosti. Pro zápis do seznamu auditorů je v první řadě třeba, aby byl auditor zkušeným účetním. Na znalosti účetnictví stojí celá auditorská profese. Mimo to je na auditory kladen požadavek nezávislosti a vysoké odbornosti. Auditor musí být vysokoškolsky vzdělaný, splnit auditorskou zkoušku a svou odbornost udržovat prostřednictvím neustálého vzdělávání. Kromě těchto teoretických znalostí musí auditor disponovat také praktickými zkušenostmi. Před zápisem do seznamu auditorů vedeného KAČR je auditor povinen absolvovat tříletou řízenou praxi jako asistent auditora.45

K zapsání do seznamu auditorů vede dlouhá cesta. Ten, kdo se chce stát statutárním auditorem, musí splňovat několik podmínek. Jedná se o řadu požadavků, které upravuje zákon o auditorech – § 4, odst. 1. Musí se jednat o fyzickou osobu, která získala vysokoškolské vzdělání v rámci bakalářského či magisterského studijního programu zaměřeného na ekonomiku. Samozřejmě se požaduje bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům. Dalším požadavkem je tříletá odborná praxe na pozici asistenta auditora, přičemž lze uznat i obdobnou odbornou praxi vykonávanou v jiném členském státě. Žadatel nesmí vykonávat jinou podnikatelskou činnost za účelem výdělku. Pro zapsání do seznamu auditorů se požaduje vykonání auditorské zkoušky. Do seznamu může být zapsána pouze osoba, které v uplynulých deseti letech nebylo odebráno osvědčení, zakázán výkon auditorské činnosti nebo osobě, která nebyla v posledních deseti letech vyškrtnuta ze seznamu auditorů.46

44 KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Komora auditorů České republiky – Samosprávná profesní organizace zřízená zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice [online].

45 KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Komora auditorů České republiky – Samosprávná profesní organizace zřízená zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice [online].

46 KRÁLÍČEK, Vladimír. Zákon o auditorech: komentář. 2009, s. 6-7.

(34)

Zároveň je povinností žadatele uhradit poplatky spojené s auditorskou zkouškou. Žadatel nesmí mít nedoplatek na daních, poplatcích, penále, pokutách, odvodech, úhradách, úplatách a nákladech řízení, které vybírají územní finanční orgány, nedoplatek na pojistném a penále na veřejném zdravotním pojištění, nedoplatek na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Žadatel musí mít dobrou pověst a složit slib auditora. Tento slib podle § 4 odst. 4 zákona o auditorech zní:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že při provádění auditorské činnosti budu dodržovat právní řád, vnitřní předpisy Komory auditorů České republiky a auditorské standardy, ctít etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti.“47 Poté Komora auditorů České republiky vydá žadateli oprávnění a zapíše ho do seznamu auditorů.48

Auditorská zkouška se skládá z několika dílčích zkoušek. Patří sem zkouška z mikroekonomie, makroekonomie, finančního účetnictví, konsolidace a podnikové kombinace, zdanění, práva v podnikání, podnikových financí, informační technologie, statistiky, auditingu a manažerského účetnictví.49

Jak je uvedeno výše, jedním z požadavků pro zapsání na seznam auditorů je tříletá praxe na pozici asistenta auditora. Asistent auditora musí být pro výkon své činnosti zapsán na seznamu asistentů auditora vedeném Komorou auditorů České republiky. Pro zapsání musí být bezúhonný a plně způsobilý k právním úkonům. Zároveň se požaduje vzdělání, které je potřebné pro přijetí na vysokou školu, nebo rovnocenné vzdělání. Za nezbytnost se považuje pracovní poměr u auditora nebo auditorské společnosti v pracovní pozici asistenta auditora nebo na obdobné pozici v jiném členském státě.50

47 KRÁLÍČEK, Vladimír. Zákon o auditorech: komentář. 2009, s. 7.

48 KRÁLÍČEK, Vladimír. Zákon o auditorech: komentář. 2009, s. 7.

49 KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Komora auditorů České republiky – Samosprávná profesní organizace zřízená zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice [online].

50 Česko. Zákon č. 93 ze dne 26. března 2009 o auditorech a změně některých zákonů (zákon o auditorech).

In: Sbírka zákonů České republiky. 2009.

KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Komora auditorů České republiky – Samosprávná profesní organizace zřízená zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice [online].

(35)

Kromě podmínek pro zápis do seznamu auditorů a seznamu asistentů auditora, je tato kapitola věnována také auditorským společnostem. Auditorskou společností se rozumí obchodní společnost. Zapisuje se do seznamu vedeného Komorou auditorů České republiky podle zákona č. 93/2009, o auditorech. Pro zapsání do tohoto seznamu musí společnost dle § 5, odst. 1 splňovat několik podmínek.51

Audity provádí jménem společnosti fyzické osoby, které jsou statutárními auditory.

Většinou hlasovacích práv disponuje statutární auditor nebo auditorská společnost, která vlastní auditorské oprávnění nebo oprávnění provádět audity v jiném členském státě.

Většinu členů statutárního orgánu tvoří statutární auditor nebo auditorská společnost, která vlastní auditorské oprávnění nebo oprávnění provádět audity v jiném členském státě.

Pokud má statutární orgán právnické osoby dva členy, musí uvedené podmínky splňovat alespoň jeden z nich. Důležitou podmínkou je bezúhonnost členů statutárního orgánu.52

Obchodní společnost, která žádá o zápis na seznam auditorských společností, nesmí být na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku, nesmí mít nedoplatek na daních, poplatcích, penále, pokutách, odvodech, úhradách, úplatách a nákladech řízení, které vybírají územní finanční orgány. Společnost nesmí mít nedoplatek na pojistném a penále na veřejné zdravotní pojištění nebo nedoplatek na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výjimkou jsou případy, kdy bylo povoleno splácení a společnost není v prodlení se splácením splátek. Společnost musí mít dobrou pověst.53

2.3 Auditorské standardy

Komora auditorů České republiky přijala kromě Mezinárodních standardů pro audit (ISA) také Mezinárodní standardy pro řízení kvality (ISQC), Mezinárodní standardy

51 Česko. Zákon č. 93 ze dne 26. března 2009 o auditorech a změně některých zákonů (zákon o auditorech).

In: Sbírka zákonů České republiky. 2009.

52 KRÁLÍČEK, Vladimír. Zákon o auditorech: komentář. 2009, s. 9.

53 KRÁLÍČEK, Vladimír. Zákon o auditorech: komentář. 2009, s. 9.

(36)

pro prověrky (ISRE), Mezinárodní standardy pro ověřovací zakázky (ISAE) a Mezinárodní standardy pro související služby (ISRS). Všechny tyto standardy jsou souhrnně označovány jako „zakázkové standardy IAASB“.54 Tato kapitola je věnována Mezinárodním standardům pro audit. Přehled všech těchto standardů zobrazuje Příloha B.

K významnějším ze standardů je v této části uveden krátký komentář.

Mezinárodní auditorský standard ISA 200 – Obecné cíle nezávislého auditora a provádění auditu v souladu s mezinárodními auditorskými standardy hovoří o hlavním cíli auditu. Tím je posílení důvěry předpokládaných uživatelů v ověřovanou účetní závěrku. Slouží k tomu výrok auditora, ve kterém se uvádí, zda je účetní závěrka ve všech významných směrech sestavena v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví. Předmětem auditu je účetní závěrka účetní jednotky. Auditor musí získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významnou nesprávnost, která by byla způsobena chybou nebo podvodem. V souladu se zjištěními se vydá zpráva auditora k účetní závěrce. Standard také uvádí pojmy auditorské a zjišťovací riziko. Auditorské riziko spočívá ve vydání nesprávného výroku k účetní závěrce, která je významně (materiálně) zkreslená. Zjišťovací riziko spočívá v tom, že postupy, které provede auditor s cílem snížit auditorské riziko na přijatelnou úroveň, neodhalí existující nesprávnost, jež by mohla být významná. Další informace k rizikům jsou uvedeny v kapitole věnované průběhu auditu (kapitola 3).55

ISA 210 – Sjednávání podmínek auditních zakázek uvádí, že povinností auditora je sjednání podmínek auditní zakázky s vedením podniku. Tyto podmínky se stanoví ve smluvním dopisu, který musí obsahovat cíl a rozsah auditu účetní závěrky, povinnosti auditora, povinnosti vedení, vymezení příslušného rámce účetního výkaznictví a informaci o formě a obsahu zpráv vydávaných auditorem.56 Standard ISA 220 – Řízení kvality

54 Mezinárodní předpisy v oblasti řízení kvality, auditu, prověrek, ostatních ověřovacích zakázek a souvisejících služeb. 2012, s. 12-13.

55 ISA 200 „Obecné cíle nezávislého auditora a provádění auditu v souladu s mezinárodními auditorskými standardy“.

56 ISA 210 „Sjednávání podmínek auditních zakázek“.

(37)

auditu účetní závěrky hovoří o odpovědnosti auditorské společnosti (partnera) za provedení zakázky a zprávy auditora. Partner musí provést kontrolu kvality zakázky k datu zprávy auditora (nebo před tímto datem).57

Mezinárodní auditorský standard ISA 230 – Dokumentace auditu upravuje povinnost auditora vést dokumentaci auditu včetně zdůvodnění závěrů v dokumentaci. Dokumentací auditu se rozumí vedení záznamů o provedených auditorských postupech, získaných informací a závěrů, ke kterým auditor dospěl. V tzv. spisu auditora jsou záznamy v papírové nebo elektronické formě, které tvoří dokumentaci auditu pro konkrétní zakázku.

Forma a obsah dokumentace záleží na několika faktorech – velikosti a složitosti účetní jednotky, povaze auditorských postupů, použité metodologii auditu atd. Příklady dokumentace jsou programy auditu neboli časové harmonogramy, analýzy, memoranda o významných záležitostech, přehledy významných záležitostí, konfirmační dopisy a prohlášení a korespondence.58

ISA 240 – Postupy auditorů související s podvody při auditu účetní závěrky uvádí, že nesprávnosti v účetní závěrce mohou být způsobeny podvodem nebo chybou. Podvodem se podle standardů ISA auditor zabývá v případě, že podvod způsobuje významnou (materiální) nesprávnost v účetní závěrce. Existují dva typy záměrné nesprávnosti – nesprávnost plynoucí z podvodného účetního výkaznictví a nesprávnost plynoucí ze zpronevěry majetku. Auditor nezaujímá právní stanovisko k tomu, zda k podvodu doopravdy došlo.59

V rámci standardu ISA 300 – Plánování auditu účetní závěrky je upravena povinnost auditora naplánovat audit včetně stanovení celkové strategie auditu. Strategie auditu obsahuje rozsah, načasování a směřování auditu. Strategie je podkladem pro vypracování plánu auditu. Plán i celková strategie auditu mohou být v průběhu auditu aktualizovány

57 ISA 220 „Řízení kvality auditu účetní závěrky“.

58 ISA 230 „Dokumentace auditu“.

59 ISA 240 „Postupy auditorů související s podvody při auditu účetní závěrky“.

References

Related documents

Pro případ kráčení je analýza provedena na modelu sestavy segmentu ráfku, ovládací páky a čepu.. Při kráčení vzniká vratný moment, který přes segment

Další zatěžující silou sestavy je reakce od kuličkového ložiska, ve kterém je uložen pohybový šroub a přenáší axiální sílu F K (29) z pohybového

Pořadatel musí dále zajistit catering(což představuje občerstvení a nápoje) pro OV, rozhodčí, tiskové centrum, členy dopingového výboru, VIP hosty, novináře, IBU

V dnešní době je správná volba marketingové strategie jedním z nejdůležitějších nástrojů celopodnikové strategie při dosahování firemních cílů, ať už

Pohyb je základním znakem života. Již od narození dítě provádí spontánní pohyby. Batolí se, plazí, uchopuje různé předměty. Po prvním roce od narození začíná

Post (Sociologické nakladatelství). 18 TOFFLER, Alvin a Valtr KOMÁREK. Překlad Stanislav Mundil.. Kultura je fenomén, který se dá popsat z různých hledisek přírodních

Za splnění jistých předpokladů lze mnohorozměrné L-momenty vyjádřit pomocí jednorozměrných L-momentů, proto je v následující kapitole stručně shrnuta teo-

Cílem této práce je analyzovat zákon Sarbanes-Oxley, definovat jeho obsah a analyzovat náklady implementace a testování kontrol dle tohoto zákona ve vybrané