• No results found

Povodňová situace v povodí Lužické Nisy na území České republiky

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Povodňová situace v povodí Lužické Nisy na území České republiky"

Copied!
58
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Povodňová situace v povodí Lužické Nisy na území České republiky

Bakalářská práce

Studijní program: B1301 – Geografie

Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Tereza Chlupsová

Vedoucí práce: prof. RNDr. František Petrovič, Ph.D.

Liberec 2015

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Děkuji vedoucímu své diplomové práce, prof. RNDr. Františkovi Petrovičovi, PhD., za odborné vedení a věcné připomínky, zaměstnancům města Hrádek nad Nisou za poskytnutí dat, vstřícné chování a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům povodí Labe v Liberci, v Hradci Králové i v Jablonci nad Nisou a pracovníků ČHMÚ v Ústí nad Labem, kteří byli ochotní věnovat mi svůj čas a byli mi nápomocní při zpracování praktické části bakalářské práce. V neposlední řadě chci poděkovat celé své rodině a všem svým přátelům, bez jejichž pomoci a morální podpory by moje práce nemohla vzniknout.

(6)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá povodňovou situací v povodí Lužické Nisy na území České republiky. Na základě terénního průzkumu a dostupných informací o zkoumané lokalitě, jsou popsána již provedená protipovodňová opatření. Povodí Lužické Nisy patří mezi oblasti, kde povodeň v roce 2002 a 2010 napáchala jedny z největších škod.

Od té doby se začalo velmi intenzivně pracovat na protipovodňových opatřeních a ochraně sídel podél toku. Bakalářská práce se zaměřuje na českou část povodí a pokouší se nalézt vhodná řešení pro zlepšení protipovodňové ochrany území.

Klíčová slova

Lužická Nisa, povodeň, protipovodňová ochrana, záplavové území

Annotation

Bachelor thesis follows up flood situation in catchment area of Lausitz Nisa on the territory of Czech Republic. Based on field research and avaiable information about researched location are already conducted againstflood provision described. Catchment area of Lausitz Nisa belongs to areas where the flood made the biggest damage in 2002 and 2010. Since this time it starts work on againstflood provision and protection of houses along the flow very heavily. Bachelor thesis is focused on Czech part of basin and attempts to find suitable solution for improvement of againstflood territory provision.

Key words

Lužická Nisa, flood, flood-protection measures, flood plain

(7)

6

Obsah

Seznam obrázků ... 8

Seznam tabulek ... 9

Seznam použitých zkratek a symbolů ... 10

ÚVOD ... 11

Rešerše literatury ... 12

1 Povodně v České republice ... 13

1.1Základní pojmy ... 13

1.2Správa vodních toků ... 14

1.3Typy povodní ... 14

1.4Stupně povodňové aktivity ... 16

2 Základní charakteristika zkoumané oblasti ... 18

2.1Vymezení a poloha zkoumané oblasti ... 18

2.2Geologické poměry ... 19

2.3Geomorfolofická charakteristika území ... 20

2.3.1 Ještědsko-kozákovský hřbet ... 21

2.3.2 Jizerské hory ... 22

2.3.3 Lužické hory ... 22

2.3.4 Žitavská pánev ... 22

2.4Klimatické poměry ... 22

2.5Půdní poměry ... 24

3 Základní charakteristika toku... 26

3.1Nejvýznamnější povodňové stavy ... 27

3.1.1 Povodeň 2010 ... 29

3.1.2 Srovnání nejvýznamnějších povodní ... 30

4 Faktory ovlivňující povodeň ... 31

4.1Předběžné faktory ... 31

4.2Příčinné faktory ... 32

4.2.1 Srážky ... 32

4.2.2 Tání sněhu ... 33

(8)

7

4.2.3 Ledové jevy na tocích ... 33

4.2.4 Poškození vodních staveb ... 34

4.3Ovlivňující faktory ... 34

4.3.1 Regulace toků ... 34

4.3.2 Změny ve využívání krajiny ... 35

5 Ochrana před povodněmi ... 37

5.1Přirozená retence ... 38

5.2Technická protipovodňová ochrana ... 38

5.3Prevence povodní ... 39

5.4Vývoj protipovodňové ochrany a současná situace v povodí Lužické Nisy .... 39

5.4.1 Jablonec nad Nisou ... 42

5.4.2 Liberec ... 43

5.4.3 Chrastava ... 44

5.4.4 Bílý Kostel nad Nisou ... 46

5.4.5 Chotyně ... 47

5.4.6 Hrádek nad Nisou ... 48

5.4.7 Návrh doplňkových protipovodňových opatření v povodí Lužické Nisy . 49 6 ZÁVĚR ... 53

Seznam použitých zdrojů ... 55

(9)

8

Seznam obrázků

Obrázek 1: Typy povodní v České republice ... 15

Obrázek 2: Mapa povodí Lužické Nisy ... 18

Obrázek 3: Geologická stavba Libereckého kraje ... 19

Obrázek 4: Geomorfologická mapa reliéfu ... 21

Obrázek 5: Mapa meteorologických stanic v povodí Lužické Nisy ... 23

Obrázek 6: Mapa znázorňující půdní typy ... 24

Obrázek 7: Mapa dílčích povodí na území ČR ... 26

Obrázek 8: Pramen Lužické Nisy v Nové Vsi nad Nisou ... 27

Obrázek 9: Průběh průtoků na Lužické Nise a přítocích ... 29

Obrázek 10: Srovnání vybraných povodní dle výšky povodňové vlny ... 30

Obrázek 11: Chod kašovitého ledu v Hrádku nad Nisou ... 34

Obrázek 12: Schéma dělení protipovodňových opatření ... 37

Obrázek 13: Splaveniny pod dálničním mostem v Bílém Kostele n. N. ... 41

Obrázek 14: Soutok Lužické a Bílé Nisy ... 42

Obrázek 15: Vodní nádrž Mšeno ... 43

Obrázek 16: Vodní nádrž Harcov ... 44

Obrázek 17: Jedna ze zvedacích lávek v Chrastavě ... 45

Obrázek 18: Nově vybudované opěrné zdi na říčce Jeřici v centru Chrastavy ... 45

Obrázek 19: Koryto Lužické Nisy v Bílé Kostele n. N. ... 46

Obrázek 20: Jez mezi Dolní Suchou a Chotyní ... 47

Obrázek 21: Kámen připomínající povodeň z roku 2010 ... 48

Obrázek 22: Inundační louka v Hrádku nad Nisou ... 49

Obrázek 23: Nežádoucí vegetace v okolí vodního toku - příklad koryta nedaleko Chrastavy ... 50

Obrázek 24: Příklad naplavenin pod silničním mostem v Chotyni ... 50

Obrázek 25: Příklad odpadních materiálů u toku lužické Nisy v obci Machnín ... 50

Obrázek 26: Příklad naplaveného odpadu u obce Andělská Hora ... 51

Obrázek 27: Pozůstatky bývalé továrny v obci Chotyně ... 51

(10)

9

Seznam tabulek

Tabulka 1: SPA Lužické Nisy v hlásných profilech Liberec a Hrádek nad Nisou ... 17

Tabulka 2: Geomorfologické členění ... 20

Tabulka 3: N-leté průtoky na vybraných stanicích ... 28

Tabulka 4: Nejvyšší zaznamenané vodní stavy ... 28

Tabulka 5: Náklady na obnovu obecního a krajského majetku v obcích postižených povodní v roce 2010 ... 30

Tabulka 6: Intercepce různých druhů porostů ... 31

Tabulka 7: Vodní hodnoty jednotlivých druhů sněhu ... 33

Tabulka 8: Doporučená míra ochrana zastavěných území podél toku, dle charakteru ... 40

Tabulka 9: Současná a doporučená úroveň ochrany sídel v povodí Lužické Nisy ... 40

(11)

10

Seznam použitých zkratek a symbolů

aj. – a jiné atd. – a tak dále apod. – a podobně

Bílý Kostel n. N. – Bílý Kostel nad Nisou cm – centimetr

č. – číslo

ČR – Česká republika

ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ČSÚ – Český statistický úřad

GIS – geografický informační systém Hrádek n. N. – Hrádek nad Nisou Jablonec n. N. – Jablonec nad Nisou Kč – koruna česká

km – kilometr

km2 – kilometr čtvereční km3 – kilometr krychlový mil. – milion

m – metr mm – milimetr

m n. m. – metr nad mořem

mzp – ministerstvo životního prostředí např. – například

PLA – povodí Labe

Proseč n. N. – Proseč nad Nisou s. – strana

sb. – sbírka zákonů

SPA – stupeň povodňové aktivity tis. – tisíc

TUL – Technická univerzita Liberec vid. – viděno

vyd. - vydání

(12)

11

ÚVOD

Bakalářská práce se zabývá problematikou povodní a protipovodňových opatření v povodí Lužické Nisy na území České Republiky.

Téma bakalářské práce jsem si vybrala, jelikož se jedná o velmi aktuální téma. Zároveň k výběru tématu bakalářské práce přispěla moje osobní zkušenost s povodní. Bydlím v Hrádku nad Nisou v blízkosti řeky a za svůj život jsem povodeň zažila již dvakrát.

Poprvé to bylo v roce 2002 a podruhé v roce 2010.

Povodeň je přírodní jev, který na území České republiky představuje jedno z největších přírodních rizik. Výskyt tohoto jevu, lze v některých případech včas předpověď, avšak je velmi obtížné jeho následkům předejít nebo jím dokonce zabránit. Následky lze pouze řadou protipovodňových opatření zmírnit. Povodně jako takové jsou přírodním jevem, který člověka doprovází již od nepaměti. Voda je pro život člověka velmi důležitou součástí, a proto oblasti poblíž řek byly dříve prvotně vyhledávané pro výstavbu sídel, bez ohledu na nebezpečí, které v těchto oblastech hrozí. V některých částech světa, jako je například Egypt či oblast Mezopotámie jsou povodně velmi očekávaným obdobím až do dnes, jelikož větší množství vody, které povodeň přináší, je hlavní podmínkou pro bohatou úrodu a tím lepší život.

Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření souhrnného dokumentu, který popíše míru již realizovaných protipovodňových opatření v povodí Lužické Nisy a zároveň se pokusí nastínit nové možnost opatření, které by se mohly realizovat a díky nímž by se následky povodní dále snižovaly.

(13)

12

Rešerše literatury

Literatura k tématu bakalářské práce je rozmanitá. Existuje spousta dostupných zdrojů, které se vztahují k tématům povodně a protipovodňová opatření. Naopak o Lužické Nise a jejím povodí, knižní zdroje dostupné témě nejsou. U Lužické Nise je dostupných několik publikací, které se váží spíše k povodni z roku 2010. Jednou takovou knihou je kniha Voda blízko nás, které byla vydána v roce 2015. Editorem knihy je Pavel Vinklát. Velké množství informací je dostupné na internetu a to především na webových stránkách Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, Českého hydrometeorologického ústavu, Povodí Labe, Povodí Odry, Lesů ČR, a dalších.

Pro pochopení problematiky spojené s povodněmi je třeba znát legislativu vodního hospodářství, konkrétně zákon č. 254/2001 Sb., O vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Základní informace o povodni a o důležité legislativě jsou popsány a vysvětleny například v knize Ochrana před povodněmi od Milan Kováře z roku 2004.

Souborný pohled na aktuální otázky vztahů mezi povodněmi, krajinou a člověkem nalezneme v knize Povodně a změny v krajině z roku 2007. Editorem knihy je Jakub Langhammer, kniha má přibližně 27 autorů, kteří jsou kapacitami ve svým oborech a jsou představiteli ČHMÚ, Karlovy univerzity, apod.

Vztah mezi povodněmi a městy je popsán v knize Město a povodeň, kterou v roce 2001 vydal Miloslav Konvička a kolektiv a také jsou popsány v knize Ochrana před povodněmi v urbanizovaných územích z roku 2007, autorkou je Lenka Čamrová a kolektiv.

(14)

13

1 Povodně v České republice

V České republice představují povodně jednu z největší přirozených katastrof, které se na území vyskytují.

Definice pojmu povodeň dle Vodního zákona je následující: „Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).“ (Zákon č. 254/2001 Sb., § 64)

Povodeň většinou působí různě velké hospodářské škody, škody na majetku, ekologické škody a především ztráty na lidských životech.

1.1 Základní pojmy

Pro pochopení problematiky spojené s povodněmi je třeba se úvodem seznámit s několika základními pojmy. Následující pojmy jsou pro větší přehlednost seřazeny abecedně.

Blesková povodeň – též přívalová povodeň, vzniká po krátkém přívalovém dešti.

Postihuje malá území, a především menší vodní toky.

Inundační oblast – neboli zátopové území je část území v okolí vodního toku, které je pravidelně zaplavované zvýšenými průtoky.

N-letý průtok – jedná se o průtok, který je v konkrétním profilu toku překročen průměrně jednou za N let.

Povodí – území, ze které všechna povrchová voda odtéká do jednoho konkrétního vodního toku. Hranice mezi dvěma a více povodími se nazývá rozvodnice.

Průtok – jedná se o objem vody, který proteče konkrétním místem (profilem vodního toku) za jednotku času (obvykle se udává metrkrychlový za 1 sekundu).

Průtoková vlna – přechodné zvýšení a následný pokles průtoků a vodních stavů.

(15)

14

Říční niva – neboli údolní niva je pravidelně zaplavovaná část údolí, která je ovlivňována a formována povodní.

Záplavové území – administrativní území, vymezené záplavovou čárou, která odpovídá hladině návrhové povodně. Většinou se jedná o část říční nivy.

1.2 Správa vodních toků

Vodní toky jsou předmětem správy. Vodní toky jsou rozděleny na významné (celková délka 16 326 km) a drobné (celková délka 86 553 km). Významné vodní toky a téměř polovinu drobných toků mají na starosti státní podniky jako je Povodí Vltavy, Povodí Odry, Povodí Labe, Povodí Ohře a jiné. Správcem drobných vodních toků je především státní podnik Lesy České republiky. Přibližně 6,6 % vodních toků v České republice je spravováno jiným subjektem nežli správcem v působnosti Ministerstva zemědělství.

Těmito jinými subjekty je především Ministerstvo obrany, správy Národních parků a ostatní fyzické a právnické osoby (EAGRI 2015).

Správou vodních toků se rozumí především:

 sledování stavu koryta a pobřežních pozemků,

 pečování o koryta, udržování břehových porostů a ohledem na druhovou skladbu,

 udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků,

 připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků.

Správce vodního toku nemusí vždy být zároveň vlastníkem pozemku, na němž se koryto vodního toku nachází. Majitel pozemku musí strpět na svém pozemku břehové porosty, udržovat břeh koryta ve stavu potřebném k zajištění odtoku vody, musí ohlašovat správci vodního toku zjevné závady, akceptovat zařízení sloužící ke sledování stavu vod, umožnit průchod osob podél vodního toku a další (Zákon č. 254/2001 Sb., § 47).

1.3 Typy povodní

Povodně je možné dělit dle několika faktorů. Jedná se především o faktory, které ovlivňují vznik povodně. Jedním ze základní dělení povodní, je dělení na povodně přirozené a povodně zvláštní. Podrobné dělení povodní je znázorněno na obrázku číslo 1.

(16)

15

Obrázek 1: Typy povodní v České republice (zdroj: Čamrová, aj. 2007, s. 6)

Přirozená povodeň je povodeň, která je způsobená přírodními jevy, jako jsou dešťové srážky, tání sněhu, tání ledu, apod. Přirozené povodně lze dělit na povodně letní a povodně zimní a jarní. Letní povodeň vzniká buď dlouhotrvajícími regionálními dešti, kdy je zasažená větší část území a více toků v dané oblasti nebo mohou letní povodeň způsobit i krátkodobé srážky velké intenzity, které zasahují menší oblast, někdy dokonce i jen konkrétní část toku. Zimní a jarní povodně jsou poté způsobené táním sněhové pokrývky a táním ledu, mnohdy v kombinaci s dešťovými srážkami.

Zvláštní povodeň je povodeň, kterou způsobují umělé vlivy. Jedná se především o havárie a kritické situace na vodních dílech jako je protržení přehradní hráze, porucha hradící konstrukce výpustných zařízení vodního díla, či řešení kritické situace, kdy musí být vypuštěno větší množství vody proto, aby nedošlo například právě k protržení hráze (Kovář 2004, s. 12)

Zvláštní povodeň může v některých případech vzniknout jako reakce na povodeň přirozenou. V mnoha případech se již stalo, že v závislosti na množství srážek a množství přitékající vody do vodního díla nevydržela hráz tlak, na ní působící, a protrhla se. Když taková situace nastane, jsou následky povodně mnohem větší.

Taková situace se většinou nedá předpovědět.

(17)

16 1.4 Stupně povodňové aktivity

Stupně povodňové aktivity jsou označovány zkratkou SPA. Jedná se o číselné označení povodňové situace z hlediska míry nebezpečí obyvatelstva a majetku, před předpovídanou nebo právě probíhající povodní.

Stupni povodňové aktivity se dle Vodního zákona rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu (Zákon č. 254/2001 Sb., § 70).

Vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity se liší v závislosti na vlastnostech konkrétních toků a i jeho částí. Každý tok má individuální požadavky na vyhlášení SPA.

První stupeň povodňové aktivity

První stupeň povodňové aktivity neboli stav bělosti je stav nebezpečí přirozené povodně. Tento stav vyžaduje věnování zvýšené pozornosti vodnímu toku a dalším zdrojům povodňového nebezpečí. Při vyhlášení prvního stavu je třeba zahájit činnost hlásné a hlídkové služby (Kubát, aj. 2012).

Druhý stupeň povodňové aktivity

Druhý stupeň povodňové aktivity neboli stav pohotovosti nastává tehdy, kdy nebezpečí přerostlo do skutečné povodně, ale nedochází k výrazným rozlivům a škodám mimo koryto. Při jeho vyhlášení je třeba zahájit protipovodňová opatření ke zmírnění následků povodně a postupovat dle povodňového plánu (Kubát, aj. 2012).

Třetí stupeň povodňového nebezpečí

Třetí stupeň povodňového nebezpečí neboli stav ohrožení nastává při nebezpečí vzniku škod větších rozsahů, ohrožení majetku a především ohrožení na lidských životech v záplavovém území. Při vyhlášení tohoto stavu je třeba započít záchranné a evakuační práce (Kubát, aj. 2012).

Pro případ výskytu extrémně nebezpečné situace byl zaveden ještě jeden třetí stupeň povodňové aktivity, které nese název extrémní povodeň. Jedná se o situaci, kdy průtok překročil 50letý průtok a situace je extrémně nebezpečná (Zákon č. 254/2001 Sb., § 64).

(18)

17

Stupně povodňového aktivity v povodí Lužické Nisy

V povodí Lužické Nisy na území České republiky se nachází celkem 5 hlásných profilů.

Hlásný profil je místo na vodním toku, které slouží ke zjišťování vodních stavů a průtoků a tím tedy i k monitorování aktuálního stavu povodně. Hlásné profily Lužické Nisy nalezneme v těchto obcích:

 Jablonec n. N.,

 Proseč n. N.,

 Liberec,

 Bílý Kostel n. N.,

 Hrádek n. N (PLA, 2015).

V Liberci a v Hrádku nad Nisou se nachází hlásný profil kategorie A. Jedná se o profil s vodoměrnou stanicí, který je provozovaný Českým hydrometeorologickým úřadem.

Limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity v hlásných profilech měst Liberec a Hrádek nad Nisou jsou zapsány v tabulce číslo 1. Ve zbývajících městech nalezneme doplňkové profily kategorie B. Tyto profily jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány příslušnou obcí. Ve většině případů nemají vodoměrnou stanici (GIS Středočeský kraj, 2015).

Tabulka 1: SPA Lužické Nisy v hlásných profilech Liberec a Hrádek nad Nisou

LIBEREC HRÁDEK NAD NISOU

SUCHO 0 – 31 cm 0 – 3 cm

1. SPA (bdělost) 85 – 125 cm 175 – 210 cm 2. SPA (pohotovost) 126 – 160 cm 211 – 240 cm 3. SPA (ohrožení) 161 – 342 cm 241 – 360 cm 3. SPA (extrémní povodeň) 343 cm a více 361 cm a více

(Zdroj: PLA, 2015)

(19)

18

2 Základní charakteristika zkoumané oblasti

Povodí Lužické Nisy se nachází v Libereckém kraji. Rozloha Libereckého kraje je 3163 km2, což představuje 4,01% rozlohy České republiky. Z této celkové rozlohy zaujímá plochu 1396 km2 zemědělská půda (orná půda, zahrady, trvalé travní porosty, …), 1408 km2 zabírají lesní pozemky a pouze 48 km2 vodní plochy.

V Libereckém kraji je nejmenší podíl orné a zemědělské půdu a zároveň nejvyšší podíl půdy lesní z celé České republiky. V současné době zaujímají lesy přibližně 40 procent území (ČSÚ, 2014).

Liberecký kraj lze členit do čtyř okresů – Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Liberecký kraj je převážně hornatý a jeho výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšší bod kraje je hora Kotel, ležící v nadmořské výšce 1435 m n. m. a nejnižším bodem je řeka Smědá při hranici s Polskem v nadmořské výšce 208 m n. m. Kraj je velmi rozmanitý ať svou výškovou členitostí, tvary reliéfu, tak i svou geologickou stavbou.

2.1 Vymezení a poloha zkoumané oblasti

Zkoumanou oblastí je povodí Lužické Nisy na území České republiky. Obrázek číslo 2 zobrazuje grafické znázornění zkoumané oblasti. Tuto oblast nalezneme na severu České republiky v Libereckém kraji. Povodí se rozkládá především v Žitavské pánvi, poté částečně zasahuje do oblasti Jetědsko-kozákovského hřbetu a také do oblasti Jizerských a Lužických hor.

Obrázek 2: Mapa povodí Lužické Nisy (zdroj: autor 2015)

(20)

19 2.2 Geologické poměry

Liberecký kraj má z geologického hlediska velmi starou historii. Nejstarší horniny v území bychom našli v okolí Rokytnice nad Jizerou (staří je více než 500 mil. let).

Mezi nejmladší horniny patří štěrky a štěrkopísky, které jsou většinou naplavené řekami v průběhu čtvrtohor. Výjimkou jsou štěrkopísky, donesené pevninským ledovcem, které obsahují úlomky hornin až ze Skandinávie. Geologická stavba území je velmi pestrá.

Vyskytují se zde horniny prvohor (žula v Jizerských horách), druhohor (pískovce v Českém ráji) a sopečné horniny třetihor (Trosky, Ralsko). Geologická stavba území je zobrazena na obrázku číslo 3 (Košková, aj. 2008, s. 14).

Území je tvořeno geologickými jednotkami Českého masívu.

Obrázek 3: Geologická stavba Libereckého kraje (zdroj: GeoPORTÁL Libereckého kraje 2015)

(21)

20

2.3 Geomorfolofická charakteristika území

Reliéf Libereckého kraje je velmi členitý a pestrý. Celé území spadá pod geomorfologickou provincii Česká Vysočina a nachází na rozhraní subprovincií Česká tabule, Krkonošsko-jesenická soustava a Krušnohorská soustava. Rozdělení do geomorfologických oblastí a celků je vypsáno v tabulce číslo 2 a graficky znázorněno na obrázku číslo 4 (Košková, aj. 2008, s. 16).

Tabulka 2: Geomorfologické členění

SUBPROVINCIE SOUSTAVA OBLAST CELEK NEJVYŠŠÍ BOD ČESKÁ

VYSOČINA

Česká tabule Severočeská tabule Jičínská pahorkatina

Sokol (562 m) Ralská

pahorkatina

Ralsko (696 m) Středočeská tabule Jizerská tabule Horka

(410 m) Krkonošsko-

jesenická soustava

Krkonošská podsoustava

Frýdlantská pahorkatina

Andělský vrch (572 m) Ještědsko-

kozákovský hřbet

Ještěd (1012 m) Jizerské hory Smrk

(1124 m) Krkonoše Sněžka

(1602 m) Krkonošské

podhůří Hejlov (835 m) Lužické hory Luž

(793 m) Žitavská

pánev

Prosečský hřeben (593 m) Krušnohorská

soustava

Podkrušnohorská podsoustava

České středohoří

Milešovka (837 m) (zdroj: Demek 1987, s. 33 - 67)

(22)

21

Obrázek 4: Geomorfologická mapa reliéfu (zdroj: GeoPORTÁL Libereckého kraje 2015)

Do povodí Lužické Nisy na území ČR zasahují tyto geomorfologické celky:

 Ještědsko-kozákovský hřbet,

 Jizerské hory

 Lužické hory,

 Žitavská pánev.

2.3.1 Ještědsko-kozákovský hřbet

Ještědsko-kozákovský hřbet je výrazný hrásťový a antiklinální hřbet, který má reliéf ploché hornatiny. Celková rozloha je přibližně 200 km2. Střední výška geomorfologického celku je 518,5 metrů a průměrná sklonitost svahů se pohybuje přibližně okolo 10°34´. Území tvoří horniny staropaleozoického krystalinika, permské sedimenty, vulkanity a svrchnokřídové sedimentární horniny.

Délka je přibližně 58 km a šířka nepřesahuje 15 km. Pohoří je budováno především křemenci a pískovci. Téměř celá oblast je pokrytá lesy (Demek 1987, s. 245).

(23)

22 2.3.2 Jizerské hory

Jizerské hory jsou plochou hornatinou, jejíchž střední výška je 695,8 m. Střední sklon je 8°55´. Jádro oblasti tvoří granitoidy krkonošsko-jizerského plutonu, okraje jsou tvořeny krystalinikem a ojediněle se zde vyskytují kupy mladotřetihorních sopečných hornin (Demek 1987, s. 252).

2.3.3 Lužické hory

Jizerské hory jsou plochou hornatinou se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem, která se rozprostírá na území o velikosti 180 km2. Střední výška je 509,2 metrů a průměrný sklon je přibližně 9°20´. V lužických horách se vyskytují převážně kvartérní pískovce svrchní křídy a neovulkanické horniny (Demek 1987, s.

331).

2.3.4 Žitavská pánev

Žitavská pánev je tektonickou sníženinou. Celková rozloha je 187 km2 a střední nadmořská výška 384,2 m. Průměrná sklonitost svahu 4°42´.Celé území je budované krystalickými břidlicemi a granitoidovými masívy. V severozápadní části nalezneme třetihorní jezerní sedimenty (Demek 1987, s 582).

2.4 Klimatické poměry

Česká republika leží v mírně teplé podnebné oblasti, pro kterou je specifické střídání čtyř ročních období.

Celou Českou republiku je možné rozdělit do několika klimatických regionů.

Nejužívanější klimaticko-geografické členění zpracoval v roce 1971 Evžen Quitt, který vymezil na území 3 základní klimatické oblasti. Těmito oblastmi jsou oblast teplá, mírně teplá a chladná. V každé oblasti poté vymezil na základě klimatických charakteristik několik dalších podoblastí. Teplá oblast má 5 podoblastí, označovaných T1 – T5 (T5 nejteplejší a nejsušší, T1 nejchladnější a nejvlhčí). Mírně teplou oblast dělí do 11 podoblastí, značených MT1 – MT11 (MT1 nejteplejší a nejsušší, MT11 nejchladnější a nejvlhčí). Chladná oblast je rozdělená na 7 podoblastí, označovaných CH1 – CH7 (CH1 nejchladnější, CH11 nejteplejší).

Oblast Libereckého kraje leží částečně v mírně teplé a částečně v mírně chladné klimatické oblasti (Quitt 1971).

(24)

23

Mírně teplá klimatická oblast se nachází v západní a jihozápadní části území, zatímco severovýchodní část spadá do lehce chladné oblasti. Mírně teplá klimatická oblast je charakteristická průměrnou roční teplotou okolo 7 °C a průměrným úhrnem srážek přibližně 700 mm. V chladné oblasti je průměrná roční teplota 5 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje okolo 1600 mm.

V oblasti Libereckého kraje bylo naměřeno několik srážkových rekordů. V Jizerských horách v oblasti Bílého potoka byly naměřeny nejvyšší průměrné roční srážky (1705 mm) a Nová Louka v Jizerských horách je místem, kde z 29. – 30. 7. 1897 bylo naměřeno největší množství srážek napršených za 24 hodin, konkrétně 345,1 mm (In- počasí 2015).

Obrázek 5: Mapa meteorologických stanic v povodí Lužické Nisy (zdroj: ČHMÚ, 2015)

Obrázek číslo 5 znázorňuje umístění meteorologických stanic ve zkoumaném území.

V povodí Lužické Nisy se nachází jedna stanice AMS1, jedna stanice AKS1, jednou stanice AKS2, 3 stanice ASS a 4 stanice MSS. Stanice AMS je automatizovaná meteorologická stanice a profesionální obsluhou, zkratka AKS znamená automatizovanou meteorologickou stanici s dobrovolnou obsluhou, ASS je automatizovaná srážkoměrná stanice a MSS značí manuální srážkovou stanici.

Srážkoměrné stanice se nachází v následujících městech: Bedřichov, Mníšek, Chotyně, Chrastava a Liberec.

(25)

24 2.5 Půdní poměry

Půdní poměry Libereckého kraje jsou velmi rozmanité. Typy půd jsou závislé na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatických podmínkách a dalších ovlivňujících faktorech. Střední a severní část kraje je ovlivněna převahou kyselých podložních hornin. Západní část je ovlivněna zejména georeliéfem, kde se nachází tabule a pahorkatiny s různě mocnými třetihorními a čtvrtohorními sedimenty (Košková, aj. 2008, s. 18 - 19).

Obrázek 6: Mapa znázorňující půdní typy (zdroj: GeoPORTÁL Libereckého kraje 2015)

Dle mapy půdních typů na obrázku číslo 6, jsou na území povodí Lužické Nisy nejvíce zastoupeny hnědozemě a luvizemě, půdy na píscích, kambizemě nižších i vyšších poloh, oglejené půdy a nivní půdy.

Hnědozem – půdní typ, pro nějž je typická hnědá barva. Je méně kvalitní než černozem. Vznikají illimerizací. Hnědozemě se vyskytují v rovinatých nebo jen mírně zvlněných oblastí. V součastné době jsou široce zemědělsky využívané jako zemědělská půda. Původním vegetačním krytem byl listnatý les.

(26)

25

Kambizem – neboli hnědá lesní půda je půdní typ, který je v České republice nejrozšířenější. Nejčastěji se vyskytuje na silně členitých reliéfech. Vegetační pokryv těchto půd bývá nejčastěji listnatý les. Využívají se především pro lesní produkci v některých případech pro pěstování méně náročných hornin.

Oglejené půdy – půdní typy, které vznikají střídavým zamokřováním a vysycháním půdy. Vyskytují se v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody

Nivní půdy – vývojově mladé půdy, které se nacházení v blízkosti vodních toků, konkrétné v oblasti říční nivy. Jedná se o velmi úrodné půdy. Většinou jsou využívány jako louky, pastviny či pole. Jedná se o ohrožené půdy, jelikož umělými úpravami toků zanikají (Šarapatka 2014).

(27)

26

3 Základní charakteristika toku

Lužická Nisa je řeka, která pramení a protéká na severu České republiky v Libereckém kraji. Tato řeka spolu se svými přítoky, patří jako jedna z mála v severních Čechách k povodí Odry. Povodí Odry a ostatní dílčí povodí České republiky jsou vyobrazeny na mapě dílčích povodí ČR na obrázku číslo 7.

Obrázek 7: Mapa dílčích povodí na území ČR (MZP 2011)

Pramen se nachází na jihu Jizerských hor, konkrétně poblíž hranice obcí Nová Ves nad Nisou a Smržovka v nadmořské výšce 765 metrů. Na obrázku číslo 8 je vidět současná podoba místa, kde Lužická Nisa pramení. Pramen je vyznačen již na Müllerově mapě Království Českého z roku 1720. (Pleticha 2004)

Na území České republiky protéká tok správními obvody obcí s rozšířenou působností Liberec a Jablonec nad Nisou. Celková délka toku je 252 kilometrů, z toho pouze 54 kilometrů v České republice. Na území republiky zaujímá povodí Lužické Nisy plochu o velikosti 375,3 km2. Poté, co řeka v Hrádku nad Nisou v nadmořské výšce 235 metrů opustí hranice republiky, tvoří přirozenou hranici mezi Německem a Polskem a u města Gubin se stává levobokým přítokem Odry. Lužická Nisa spolu se svými přítoky a řekou Odrou spadá do úmoří Baltského moře. Jedná se o tok druhého řádu.

(28)

27

Hlavními pravobokými přítoky na území České republiky jsou Bílá Nisa, Harcovský potok, Černá Nisa, Jeřice a Oldřichovský potok.

Hlavními levobokými přítoky na území České republiky jsou Novoveský potok, Vydří potok, Pivovarský potok a Hraniční potok.

Obrázek 8: Pramen Lužické Nisy v Nové Vsi nad Nisou (zdroj: autor 2015)

3.1 Nejvýznamnější povodňové stavy

Povodně doprovází život člověka už od nepaměti. První dochované zmínky o povodni pochází z dob středověku. Na základě dochovaných materiálů není však jednoduché klasifikovat velikost středověkých a raně novověkých povodní. Z těchto období se dochovali záznamy v kronikách, obrazová dokumentace a značky na domech či v krajině, které znázorňují výšku vodní hladiny. První záznam o povodni v Čechách je z roku 1118 a jedná se o zápis v Kosmově Kronice Čechů. Následují další zápisy o povodních z různých kronik, většinou se jedná o kroniky městské (Státníková, aj. 2007, s. 32 - 35).

Nejničivější povodeň zasáhla severní Čechy v červenci roku 1897, kdy byla zároveň na meteorologické stanici Nová Louka v Jizerských horách naměřen největší denní srážkový úhrn (345 mm). Dle informací od ČHMÚ se jednalo o tisíciletou povodeň.

Oblast Jizerských hor byla v historii povodněmi ohrožována mnohokrát. Z kronik vyplývá, že zde proběhli velké povodně v letech 1812, 1646, 1850, 1858, 1860, 1875, 1897, aj. (Státníková, aj. 2007).

(29)

28

V tabulce číslo 3 jsou zapsané hodnoty N-letých průtoků na vybraných hlásných profilech Lužické Nisy.

Tabulka 3: N-leté průtoky na vybraných stanicích

Q1

[m3s-1] Q5 [m3s-1]

Q10 [m3s-1]

Q50 [m3s-1]

Q100 [m3s-1]

QP [m3s-1]

Proseč n. N. 10 28,3 39,4 73,5 92 1,1

Liberec 16,3 46 64,2 120 150 2,05

Hrádek n. N. 33,1 99,3 141 273 346 5.46

QP – průměrný roční průtok (zdroj: ČHMÚ 2015)

Nejničivější povodeň proběhla v roce 2010. Další významné zaznamenané povodně ve 20. století proběhly v letech 1958, 1981, 2002 a 2011. Kulminační hranice povodně z roku 1958 byla místy v Hrádku nad Nisou o 120 cm nižší než u povodně z roku 2010.

Průměrná výška kulminační hladiny v Hrádku n. N. v roce 1958 byla 275 cm.

Kulminační hladiny vybraných povodní 20. a 21. století ve městech Liberec a Hrádek nad Nisou jsou vypsané v tabulce číslo 4.

Tabulka 4: Nejvyšší zaznamenané vodní stavy

DATUM

LIBEREC HRÁDEK NAD NISOU

Kulminace [cm] Kulminace [cm]

9. 8. 1977 - 236

21. 7. 1981 135 240

12. 7. 1996 120 235

10. 3. 2000 150 253

14. 8. 2002 168 315

1. 4. 2006 - 215

7. 8. 2010 138 395

21. 7. 2011 - 240

(zdroj: ČHMÚ 2014)

(30)

29 3.1.1 Povodeň 2010

Povodeň 6. – 12. Srpna 2010 byla největší a nejrozsáhlejší, jednalo se o stoletou vodu.

Následovala po přívalovém dešti v noci ze 6. na 7. 8. 2010 a zasáhla oblast severních Čech. V Libereckém okrese si vyžádala 5 obětí na životech a způsobila škody ve výší stovek milionů korun. Pršet začalo 6. srpna okolo 20 hodiny. Déšť trval celou noc.

Za 24 hodin napršelo téměř 190 mm srážek, což je přibližně jedna čtvrtina ročního průměru. Vodní toky včetně malých potoků zvýšily výšku své hladiny a rozlily se do okolí. Nejpostiženějšími sídly byly Heřmanice, Raspenava, Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant a Lindava. Například v Chrastavě Lužická Nisa spolu se svým přítokem řekou Jeřicí zaplavily téměř celé město. Voda způsobila velké škody na komunikacích, několik mostů a lávek po toku muselo být opraveno nebo dokonce strženo, řada domů musela být zdemolována. Podle informací od společnosti Člověk v tísni zaplavila voda celkem 2586 domácností (z toho 1157 na Frýdlantsku a 517 na Českolipsku). Pod vodou se ocitlo 79 obcí. Strženo bylo celkem 57 domů. V povodí Lužické Nisy došlo k největším škodám od Chrastavy dále po toku, jelikož velké množství vody přiteklo právě řekou Jeřicí. Graf na obrázku číslo 9 zobrazuje kulminační průtoky ve vybraných městech v povodí Lužické Nisy.

Obrázek 9: Průběh průtoků na Lužické Nise a přítocích (zdroj: Papež 2014, s. 24)

Největší průtok byl dle grafu naměřený právě v Hrádku nad Nisou, kde páchala voda největší škody, poté v Chrastavě, kde velké škody napáchala právě říčka Jeřice, která protéká přímo centrem města. Naopak v Liberci a ve Stráži nad Nisou byl průtok oproti průměrných hodnotám zvýšený jen nepatrně.

(31)

30

Celkové škody, které voda způsobila na majetku jednotlivých obcích a na majetku libereckého kraje ve vybraných městech zobrazuje tabulka číslo 5.

Tabulka 5: Náklady na obnovu obecního a krajského majetku v obcích postižených povodní v roce 2010

MĚSTO CELKOVÉ NÁKLADY DOTACE PODÍL OBCE

Chrastava 117 696 903 Kč 107 967 634 Kč 9 729 269 Kč Bílý Kostel n. N. 75 540 424 Kč 71 055 856 Kč 4 484 568 Kč

Chotyně 16 739 172 Kč 15 098 003 Kč 1 641 169 Kč

Hrádek n. N. 147 343 949 Kč 126 467 582 Kč 20 876 366 Kč (zdroj: Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko 2014)

3.1.2 Srovnání nejvýznamnějších povodní

Jednotlivé povodně je možné porovnávat. Kritéria pro porovnání mohou být různá.

Většinou se jako kritérium používá buď velikost dosaženého kulminačního průtoku nebo výška povodňové vlny. Dosažené výsledky se poté mohou lišit. Déletrvající povodeň mívá nižší kulminační průtok, ale výška povodňové vlny může být přesto mnohonásobně vyšší.

V Hrádku nad Nisou proběhla největší a nejničivější povodeň dle výšky povodňové vlny v roce 2010, v Liberci byla největší povodeň v roce 2002 a v Proseči nad Nisou v roce 1977. Na obrázku číslo 10 je graficky znázorněno srovnání vybraných povodní ve vybraných městech.

Obrázek 10: Srovnání vybraných povodní dle výšky povodňové vlny (zdroj: ČHMÚ 2015)

(32)

31

4 Faktory ovlivňující povodeň

Příčinou pro vznik povodně nemusí vždy být pouze množství dešťových srážek či tání sněhu. Velkou roli při vzniku hraje například hydrologická situace v povodí, především to, jak moc je povodí nasycené předchozími srážkami nebo to, zda tání probíhá na zamrzlé půdě, která brání vsakování.

Faktory ovlivňující vznik povodně lze zjednodušeně dělit do tří kategorií – faktory předběžné, příčinné a ovlivňující (Simon 2004, s. 9).

4.1 Předběžné faktory

Předběžné faktory jsou takové faktory, které ovlivňují vznik povodně dny i měsíce před začátkem povodňové události. Jedná se o stav krajiny před vznikem povodně, především o nasycenost povodí, promrznutí půdy a výšku sněhové pokrývky.

Rozhodující vlivy na vývoj vlastní povodně mají především intercepce, detence, infiltrace a objem říční sítě. Intercepce, detence i infiltrace jsou součástí přirozené koloběhu vody na Zemi.

Intercepce - znamená zachycení části dešťových srážek na vegetačním krytu. Množství zachycených srážek se liší na základě typu vegetace. Intercepci ovlivňuje druhová skladba biotopu, podnebí, roční období, druh srážek a další meteorologické faktory.

Nejvyšších hodnot intercese dosahuje les, především les smrkový. Vegetační kryt celkově je schopen zadržet 1 až 10 mm srážek. Intercepce různých typů lesů je znázorněna v tabulce číslo 6.

Tabulka 6: Intercepce různých druhů porostů

POROST VELIKOST INTERCEPCE (mm zachycených srážek)

Smrkový porost 60 let 5,1 Bukový porost 60 let 3,5 Borový porost 60 let 3, 0

(Zdroj: Krešl 1999, s. 501)

Detence - je schopnost krajiny zpomalovat odtok spadlých dešťových srážek naplňováním depresí terénu. Jedná se o dočasnou akumulaci většího množství vody v rovinatém terénu.

(33)

32

Infiltrace - neboli vsakování je schopnost půdy a hornin pojmout určité množství vody.

Dešťové srážky, které dopadají na půdní povrch či propustné horniny se buď vsáknou, nebo odtečou. Voda, která se vsákne do půdy, je na nějakou dobu vyloučena z odtoku a tedy nezasahuje do povodně. V případě, že rychlost vsaku je menší než intenzita srážek, retenční kapacita se naplní a voda začne po povrchu odtékat. Množství infiltrovaných srážek závisí na typu půdy či horniny, mocnosti, pórovitosti, obsahu humusu, aj. (Simon 2004, s. 10).

Objem říční sítě – jedná se o množství vody, kterou jsou koryta vodních toků konkrétního povodí schopné pojmout. Do objemu říčních sítě se započítává i objem rozlivu do inundačních území podél toku.

4.2 Příčinné faktory

Příčinným faktorem je situace, která povodeň vyvolala, především množství dešťových srážek, tání sněhu, ledové jevy na tocích či protržení vodních staveb. Tyto faktory povodeň způsobují. Jedná se o hodiny, někdy o dny před povodní.

4.2.1 Srážky

Povodeň vzniká v závislosti na vydatných deštích. Většinou vzniká v následku dlouhotrvajících vydatných dešťů, které zasáhnout větší část povodí. V menších územích může povodeň vzniknout v následku přívalového deště.

Krajina je schopná samotná do určité míry zachytit dešťové srážky. Ve chvíli, kdy srážka dopadne na zemský povrch, je část vody zachycena na rostlinném krytu, část vody se vsákne do půdy a část odteče. Vytrvalý dlouhotrvající déšť nasytí půdu vodou, což je významným povodňovým faktorem. Půda už dále není schopná absorbovat další vodu a tím se zrychlí povrchový odtok. Pravděpodobnost vzniku povodně vzrůstá, jsou- li během 24 hodin překročeny srážky 15 – 30 mm. V případě takových srážek se další srážky nemohou vsáknout do půdy, a proto ihned otékají. Do koryt řek vtéká větší množství vody, než kterou koryto dokáže pojmout (Čamrová, aj. 2004, s. 7).

Přívalové deště vyvolávají bleskové povodně. Deště zasahují pouze malou část povodí, většinou jen několik čtverečních kilometrů. Intenzita srážek však dosahuje hodnot okolo 100 mm za hodinu. V následku těchto dešťů vznikají převážně povodně na menších vodních tocích.

(34)

33 4.2.2 Tání sněhu

Tání sněhové pokrývky se podílí na vzniku povodní především v zimě a na jaře.

Při oblevě voda, která byla ve formě sněhové pokrývky, začne odtékat z území. Sníh potřebuje k tání teplo. Teplo je dodáváno skrze sluneční paprsky, teplotu vzduchu, vítr a dešťové srážky. Největší riziko vzniku povodně nastává, když tání sněhové pokrývky doprovází déšť. Obecně obsahuje 1 cm sněhu 1 mm dešťových srážek, což odpovídá asi 1 litru vody na metr čtvereční. Čím starší sníh je (povolí, opět utuhne), tím je hustší a 1 cm může obsahovat až 4 litry dešťových srážek na metr čtvereční (Bumerl 2003, s.

9).

Vysoká sněhová pokrývka, vodu ve svých pórech nejprve zadržuje, teprve až za delší době začne pomalu odtékat. Vysoká sněhová pokrývka tedy povodeň zdržuje. Oproti tomu nízká sněhová pokrývka taje v kombinaci s deštěm velmi rychle a dochází k rychlému odtoku vody (sníh odtéká společně s dešťovými srážkami). Půda pod sněhovou pokrývkou bývá zmrzlá, tudíž nedokáže pojmout velké množství vody.

Různé druhy sněhu mají různou vodní hodnotu.Vodní hodnoty sněhu jsou zapsané v tabulce číslo 7.

Tabulka 7: Vodní hodnoty jednotlivých druhů sněhu

Druh sněhu Vodní hodnota sněhu [mm]

Prachový sníh čerstvý 0,01 – 0,03

Obyčejný sníh čerstvý 0,05 – 0,07

Ulehlý sníh 0,15 – 0,20

Sníh ke konci zimy 0,35 – 0, 40

Hrubý sníh na horách (firn) 0,50

Firnový led (ledovec) 0,85

(Zdroj: Němec 1965)

4.2.3 Ledové jevy na tocích

Mrazivé počasí způsobuje ledové jevy na vodních tocích. Při vhodných podmínkách může dojít ke vzniku „ledové“ povodně, která vzniká především ucpáním koryta a následným zvednutím hladiny i o několik metrů. K těmto situacím většinou dochází ve zúžených místech koryt. Koryta se ucpávají nápěchy kašovitého ledu nebo ledovou tříští (kašovitý led je vyfocen na obrázku číslo 11). Řeky nezamrzají vždy pouze

(35)

34

ve směru od hladiny ke dnu, ale i naopak. Vzniká takzvaný dnový led, který zužuje postupně koryto i ze stran a tím zvyšuje riziko povodní (LABEL 2012).

Obrázek 11: Chod kašovitého ledu v Hrádku nad Nisou (zdroj: CHMÚ Ústí nad Labem 2011)

4.2.4 Poškození vodních staveb

Mezi příčinné faktory patří poškození vodních staveb. Nejčastějším případem poškození je protržení vodní hráze. K protržení vodního díla může dojít z různých příčin, v jakékoli roční období a v kteroukoli denní dobu.

Základní příčiny protržení jsou:

 technická příčina,

 extrémní přítok,

 silné zemětřesení,

 násilné protržení - válečný konflikt nebo teroristický útok (Kovář 2004, s. 14).

4.3 Ovlivňující faktory

Ovlivňující faktory jsou vnější faktory, které ovlivňují průběh a následky povodně.

Tyto faktory jsou dlouhodobé a spadá sem především regulace toků a změny ve využívání krajiny.

4.3.1 Regulace toků

Úpravy neboli regulace vodních toků mění tvar i délku říční sítě. V České republice jsou tyto zásahy dokumentovány již od 18. století, kdy začalo budování vodních kanálů, náhonů i protipovodňových úprav. Toky jsou upravovány za účelem ochrany lidských sídel před povodněmi a za účelem efektivnějšího využití vodního toku například v dopravě či zemědělství.

(36)

35

Mezi největší a nejzásadnější úpravy toků patří napřimování toku, úprava koryt a výstavba vodních děl. Napřímení vodního toku způsobuje urychlení proudění a zrychluje postup povodňové vlny v případě povodně. Zároveň napřímením vodního toku dochází ke snížení kapacity koryta. S napřimováním vodního toku souvisí, zpevnění koryta a jeho prohlubování. V souvisle zastaveném území je regulace vodního toků žádaná, protože je nezbytně nutná pro existenci osídlení. Ve volné krajině není regulace toku nutná, jelikož vylitá voda nepůsobí takové škody. V krajině lze místo technických regulací toku provádět úpravy, které jsou bližší přírodě.

Vodní díla jsou objekty, které slouží k zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod a ochraně před povodní. Pojmem vodní díla jsou označovány především přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže.

4.3.2 Změny ve využívání krajiny

Změnou ve využívání krajiny se rozumí konkrétní projevy lidské činnosti v prostoru a čase, které představují průnik mezi přírodními vlastnosti území, technickými možnostmi a poznatky člověka.

4.3.2.1 Změna využívání údolní nivy

Údolní niva představuje specifický prostor, který se vyznačuje především fluviálními přírodními procesy. Je velmi výrazně antropogenně ovlivněna a využívána. Údolní niva je prostor, který je člověkem ovlivňován již od pravěku, kdy bylo toto území odlesňováno a začalo docházet k cíleným úpravám říčních koryt. Mezi významné úpravy patří výstavba mlýnů, rybníků, napřimování řek, výstavba jezů, atd. Všechny změny vedli k úpravě vodního a odtokového režimu. V dnešní době probíhají v údolních nivách především zásahy, které podporují ochranu před vznikem povodněmi a snižují následky povodní (Křížek 2007, s. 216).

4.3.2.2 Změna charakteru a struktury landuse

Nejenom zásahy přímo v blízkém okolí vodního toku mají vliv na povodeň. Oblasti v celém povodí mohou přímo či nepřímo ovlivňovat průběh a velikost povodně. Zcela rozhodující vliv na intenzitu povodně má vodní, lesní a zemědělské hospodaření člověka v krajině.

(37)

36 ODLESNĚNÍ

Odlesnění je systematické kácení lesních porostů. Lesní porosty jsou ve většině případů nahrazeny umělými povrchy. Zhruba před tisíci lety byla naše republika pokryta z 90 % přirozenými lesními porosty. Dnes je to již pouze zhruba 30 % plochy. Také složení lesů se velmi změnilo (Pokorný 2013).

Odlesňování má vliv na vznik povodně, jelikož les jako takový je schopný pojmout velkou část dešťových srážek a tím zpomalit povrchový odtok. Les je přirozený akumulátor vody v krajině. Největší množství vody v lese zadrží mechové porosty a hrabanka, vodu po zadržení uvolňují postupně. V odlesněné krajině schopnost zadržet srážky postupně klesá v tomto pořadí: louky a pastviny, hustě osetá pole obdělaná po vrstevnici, řídce osetá pole obdělaná po spádnici, zatravňovací dlažba, běžná a zámková dlažba, beton a asfalt (Cindr 2010).

INTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

Intenzivní zemědělství je založené na dokonalejší technice a lepší organizaci výroby.

Klade důraz na maximalizaci zisků a vysoké výnosy. Aby se docílilo vyšších zisků, jsou hojně používány chemikálie a těžká technika. Zemědělská krajina ztrácí schopnost zadržet vodu a předcházet povodním. Louky jsou rozorané a přeměněné na pole a dále jsou zhutňovány těžkou zemědělskou mechanizací (nedokážou pojmout tolik vody jako louka). V oblastech s povodňovým ohrožením by se měly pěstovat vhodné plodiny a používat vhodné zemědělské postupy na svazích (orba po vrstevnici, atd.).

URBANIZACE

Urbanizované území není schopné pojmout množství vody srovnatelné s množstvím vody, které pojmou např. louky, lesy, pole, apod. Území v záplavových oblastech jsou neustále ohrožená povodní. Je třeba brát ohled na tuto skutečnost v závislosti na snížení povodňových škod. Důraz by měl být kladen na vhodnou urbanizaci v záplavových oblastech a na důsledné uplatňování zákazu staveb, respektive na přizpůsobení staveb míře ohrožení. Pokračující rozrůstání se zastavěného území s sebou nese zvýšení počtu obyvatel a množství majetku, které jsou povodní ohrožené.

(38)

37

5 Ochrana před povodněmi

Ochranou před povodněmi se rozumí opatření, která mají za cíl předejít, případně zabránit škodám na majetku, ekologickým katastrofám a ztrátách na životech, které by povodeň způsobila. Existuje velké množství typů opatření, skrze niž lze škody způsobené povodněmi snížit. Protipovodňovou ochranu lze dělit do tří hlavních pilířů.

1. Přirozená retence

2. Technická protipovodňová ochrana 3. Prevence povodní

Nejúčinnější je kombinace všech tří pilířů. (Čamrová, aj. 2007, s. 28)

Pro definování konkrétních cílů a preventivních opatření ke zvýšení systémové ochrany před povodněmi v ČR byla vytvořena Ministerstvem životního prostředí. „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“ (MZP 2000). Pro stanovení strategie bylo třeba respektovat následující poznatky:

 povodním nelze zabránit, mají nepravidelný výskyt,

 oblasti výskytu jsou nezávislé na administrativních hranicích,

 povodně jsou důležitým faktorem pro říční ekosystémy i pro ekosystémy na vodu vázané,

 zásahem do přírodních procesů se ovlivňují odtokové poměry daného území,

 klimatické změny s sebou přinášejí obavy z častějších a intenzivnějších extrémních hydrologických jevů jako je sucho a povodeň,

 absolutní ochrana před povodněmi není možná, jelikož vždy existují další rizika (MZP 2000).

Na obrázku číslo 12 je vyobrazena jedna z mnoha možných klasifikací povodňových opatření. Konkrétně dělení dle technických a netechnických opatření.

Obrázek 12: Schéma dělení protipovodňových opatření (zdroj: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy 2012)

(39)

38 5.1 Přirozená retence

Přirozenou retencí se rozumí schopnost krajiny zadržovat vodu. Člověk svou činností má možnost tuto schopnost ovlivňovat, ve smyslu jak pozitivním, tak negativním.

Zásadní vliv má především půda, vegetace a prohlubně v krajině. Každá část území (zástavba, louky, lesy, pole,…) má jinou retenční schopnost, proto má na přirozenou retenci zásadní vliv hospodaření člověka s krajinou, a to jak s krajinou v říční nivě a jejím blízkém okolí, tak i krajiny vzdálenější od vodního toku.

V souvislosti s přirozenou retencí dochází k:

 obnově původního koryta řek a obnově jejich niv,

 obnově tůní, mokřadů a jiných vodních biotopů v nivách,

 rozšíření záplavových luk,

 a další.

Významnou je také retenční schopnost půdy. Největší vodní kapacitu mají půdy hlinité až jílovitohlinité.

5.2 Technická protipovodňová ochrana

Technickou protipovodňovou ochranou rozumíme opatření, které chrání lidské životy a majetek. Jedná se především o hráze, vodní nádrže a protipovodňové stěny. Všechna tato opatření poskytují ochranu až do n-leté povodně a cíleně zadržují množství vody, která je do nich záměrně směřovaná. Nikdy však neposkytují stoprocentní ochranu, jelikož vždy může přijít další povodeň, která bude větší, než ta, na kterou bylo konkrétní opatření budováno. Tento typ ochrany musí sloužit pouze k omezení škod na stávajícím majetku, nikoli k tomu, aby umožňovala rozšíření ohrožených území (Čamrová, aj.

2007, s. 28). Nezastavěné území, ležící v povodňové oblasti, musí být ponecháno jako retenční plocha a prostor pro rozliv.

Největší retenční schopnost mají vodní nádrže a rybníky. Tato vodní díla mají velký význam při extrémních jevech jako je sucho nebo povodeň, jelikož se množství vody v nich dá alespoň částečně regulovat. Je velmi důležité se o tato díla starat a řádně je obhospodařovat, v případě špatného stavu může dojít ke vzniku zvláštní povodně.

(40)

39 5.3 Prevence povodní

Prevence povodní spočívá především v tom, že budou vytyčená záplavová území, která budou zanesená do územního plánu, a v těchto územích nebude možné budovat nové stavby. Při rekonstrukci a opravě již existujících budov by měl být brán zřetel na vhodné stavební technologie a na řešení přízemí s ohledem na riziko vzniku povodně. Proti zbylému riziku se doporučuje uzavřít pojištění pro případ povodní (je-li to možné). Do prevence povodní také spadá zabezpečení kvalitní předpovědní a hlásné povodňové služby. V České republice poskytuje informace o stavech a průtocích na jednotlivých řekách Český hydrometeorologický úřad (Čamrová, aj. 2007, s. 28).

5.4 Vývoj protipovodňové ochrany a současná situace v povodí Lužické Nisy

Výši průtoků v podhůří ovlivňuje retenční schopnost zalesněné krajiny Jizerských hor.

Změna vodního režimu je spojena především s osídlováním, rozvojem průmyslu, energetikou a lesním hospodařením. Ve 20. století zasáhla oblast imisní kalamita a při likvidaci došlo k odlesnění náhorních plošin. Vodní toky v podhůří byly napřimovány a regulovány. Scelováním pozemků byly zrušené meze a tím zmizely přirozené překážky pro odtok vody z krajiny.

Záplavová území se od středověku zastavovala chalupami, které vlastnili méně majetní obyvatelé. V 19. století se s průmyslovým rozvojem začaly v říčních nivách budovat továrny. V dnešní době jsou v územních plánech jednotlivých obcí vytyčená záplavová území, ve kterých není právě z důvodu povodní možné stavět.

Během 18. a 19. století se na vodních tocích budovaly především stabilizační prvky, jako jsou odháňky a výhony. Také docházelo ke zpevňování břehů, které mělo zamezit podemílání. Na rozsáhlejší práce chyběl dostatek finančních prostředků a především technické znalosti.

Přelomovými roky v řešení protipovodňové ochrany na území povodí Lužické Nisy byla povodeň v roce 1897, která zasáhla celé Jizerské hory. Po této rozsáhlé povodni se začali v Jizerských horách budovat Jizerskohorské přehrady. Přehrady, které ovlivňují odtokové poměry Lužické Nisy na území ČR jsou: Harcov, Bedřichov, Fojtka, Mlýnice, a Mšeno. Všechny tyto přehrady byly vybudovány mezi lety 1900 a 1915 (Žák 2006).

(41)

40

V průběhu 20. století docházelo k napřimování a regulaci jednotlivých řek a potoků, také zde byla snaha ke zkvalitnění a zpevnění říčních koryt. Vždy když přišla ničivá povodeň a koryto řeky i její okolí bylo zničené, došlo pouze k jeho uvedení do původního stavu a k vyčištění. Míra ochrany před povodněmi tedy zůstávala stejná.

Území v okolí vodních toků by měla mít konkrétní míru zabezpečení a měla by splňovat ochranu před n-letými průtoky na základě charakteristiky konkrétního území. Návrhové průtoky v závislosti na charakteru území je možné vidět v tabulce číslo 8.

Tabulka 8: Doporučená míra ochrana zastavěných území podél toku, dle charakteru

Charakter chráněného území Návrhový průtok

Centra měst, sídliště, historicky významné celky, průmyslové aglomerace

Q100

Souvislá zástavba v obcích Q50

Rozptýlená a rekreační zástavba Q20

(zdroj: PLA 2005, s. 28)

Většina sídel v povodí Lužické Nisy neměla ještě v roce 2005 zajištěnou odpovídající protipovodňovou ochranu. Řešení situace nebylo z různých důvodů možné (nedostatek finančních prostředků, chybějící prostor pro realizaci, apod.). Při realizaci protipovodňových opatření se postupuje od větších sídel k menším. Situace se změnila po srpnové povodni v roce 2010, kdy došlo k razantnějším změnám podél celého toku Lužické Nisy. Doporučená míra ochrany zastavěného území ve vybraných městech podél toku Lužické Nisy je uvedena v tabulce číslo 9.

Tabulka 9: Současná a doporučená úroveň ochrany sídel v povodí Lužické Nisy Lokalita Úroveň ochrany v roce 2005 Stanovený cíl ochrany

Jablonec nad Nisou Q 1-2 Q100

Liberec Q 5-20 Q100

Vratislavice nad Nisou Q 5-20 Q50

Bílý Kostel nad Nisou Q 1-5 Q20

Hrádek nad Nisou Q 5- 20 Q50

Chotyně Q 5-20 Q20

Chrastava Q 1-5 Q50

Stráž nad Nisou Q 5-20 Q50

(zdroj: PLA 2005, s. 38)

References

Related documents

V bankovní síti jsou nabízeny pojistné produkty, buď samotné produkty, nebo jako doplněk k bankovnímu produkty – například pojištění schopnosti splácet

Výsledky získané pomocí měření na základě vytvořeného indexu kvality života jsem nejprve interpretovala dle zařazených oblastí života, tedy podle

Bakalářská práce se zabývá mapováním a analýzou území zaniklých rybníků v severní části povodí Rakovnického potoka.. Hlavním úkolem této práce je lokalizace zaniklých

Také vzhledem k úspěšnému založení Centra terénní výuky (CTV) při katedře geografie se nabízela možnost pokračovat v rozpracování dalších lokalit projektu.

Regionální disparity, stejně jako regiony, mohou být vnímány různými způsoby. Pro potřeby OECD byly regionální disparity definovány jako stupeň rozdílnosti

První kapitola této práce je zaměřena na teoretické pojmy. Jsou popsány a definovány teorie z oboru projektového řízení, zejména pak přípravy a

Název práce: Povodňová situace v povodí Lužické Nisy na území České republiky Vedoucí práce: prof.. František

To však v rámci voleb do Poslanecké sněmovny ve zkoumaném období účastnilo pouze voleb v roce 2013 a 2017, avšak právě i přes tuto skutečnost krátké existence hnutí