• No results found

Konkurenceschopnost vybraného podniku na českém a německém trhu

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Konkurenceschopnost vybraného podniku na českém a německém trhu"

Copied!
64
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Konkurenceschopnost vybraného podniku na českém a německém trhu

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6210R015 – Ekonomika a management mezinárodního obchodu Autor práce: Denisa Dražilová

Vedoucí práce: PhDr. Ing. Jaroslava Dědková, Ph.D.

(2)

TECHNICKA UNIVERZITA V LIBERCI

Ekonomickd

fakulta I

Akademickf rok

2018 I 2019

Zadilni ba ka lii isk6 prSce

(projektu, u mdleckeho d ila, u mdleck6h o vikon u)

Jmdno a piijmeni: Denisa Draiilov6

Osobn{iislo:

E16000497

Studgniprogram: 86208 Ekonomika a management

Studijniobor:

86210R015 - Ekonomika a management mezindrodniho obchodu Zaddvajici karedra; katedra marketingu a obchodu

Vedouciprace: PhDr. Ing. Jaroslava D6dkov5, Ph.D.

'

Konzuttant prdce:

'ffilf,il:ffi.rl,-ui.,

u"aoucr space manasementu

Ndzev

prdce:

Konkurenceschopnost vybran6ho podniku na iesk6m a n6meck6m trhu

Zfrsady pro vypracovdn[:

1. Stanoveni cil0 bakal6isk6 prdce.

2. Vymezen ( zd klad n ich poj m & teori e kon ku renceschopnosti.

3. SituainI analyza vybranlich trhri.

4. Charakteristika spoleinosti a porovnSni faktorfi konkurenceschopnosti na iesk6m a ndmeck6m trhu.

5. Formulace zdv6r0.

(3)

Seznam adbarnd literatury:

DCAPON, Claire. 2009. Understanding the business environment: inside

and outside the organisations. dir'ed. Harlow: PrenticeHall. ISBN: 978-0-273-70814-8.

TOMEK Gustav a V6ra VAVROVA. 2009. Jak zvliit konkurenhf schopnost firmy. Praha:

C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-098-0.

DVORACEK Jiii a Peter SLUNeIK. 2012. Podnik a jeho okol{: Jak piehft v konkurentnfm prostfedf. Praha: C. H. Beck.ISBN 978-80-7400-224-3.

MAGRETTA, Joan a Michael PORTER. 2012.Jasnd a srozumitelnd: o konkurenci a strategii.

Pra ha: Ma nagement Press. ISBN 978-8 0-7 261 -251 -2.

PROQUEST.2018. Databdze ildnkfi ProQuest lonline]. Ann Arbor, Ml, USA: ProQuest.

'

[cit. 2018-09-30]. Dostupn6 z:http//knihovna.tul.czl

Razsah prdce:

Forma zprdcottini:

Datum zaddniisi6ce:

Datum odevzddni prdce:

min.30 normostran tiSt6nd / elektronickd f . iijna 2018

31. srpna 2020

i{P

{;ti&i?? -. * Y?/

l"r. ir. . el

-o

prof. lng. Miroslav

Zizka,ph.DR ,-';

doc. Ing. Jozefina SimovS, Ph.D.

d6kan Ekonomick6

fakulty -r----

vedouci katedry

j

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují.

17. 4. 2019 Denisa Dražilová

(5)

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní PhDr. Ing. Jaroslavě Dědkové, Ph.D. za čas, ochotu, vstřícnost, poskytování cenných rad a názorů v průběhu zpracování práce. Rovněž bych chtěla poděkovat Ing. Lucii Burešové za vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů.

(6)

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá konkurenceschopností vybraného podniku na českém a německém trhu. Práce je členěna na dvě základní části. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů teorie konkurenceschopnosti. Praktická část práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola pojednává o situační analýze vybraných trhů.

Druhá kapitola vystihuje charakteristiku společnosti a komparaci faktorů konkurenceschopnosti na českém a německém trhu.

Klíčová slova

konkurenceschopnost, konkurence, mikroprostředí, makroprostředí, konkurenční výhoda, Porterův model pěti sil, PEST analýza, strategie konkurenceschopnost

(7)

Anotation

This bachelor thesis concerned with competitiveness of the selected company on the Czech and Germany market. It is able to divide into two parts. The theoretical pat of the thesis is focused to definition of the basic concepts of competitiveness theory. The practical part is divided into two chapters. The first chapter deals with the situational analysis of selected markets. The second chapter is focused on the characteristics of the company and the comparison of competitiveness factors on the Czech and Germany markets.

Key Words

competitiveness, competitors, microenviroment, macroenviroment, competitive advantage, Porter´s five forces model, PEST analysis, competitivenes

(8)

Obsah

Seznam obrázků………...……9

Seznam tabulek………..……….10

Seznam zkratek………..……….11

1 Úvod ... 13

2 Vymezení základních pojmů teorie konkurenceschopnosti ... 15

2.1 Konkurence ... 15

2.2 Konkurenční prostředí ... 15

2.3 Analýza konkurence ... 16

2.4 Konkurenceschopnost ... 16

2.4.1 Mikroekonomické prostředí ... 17

2.4.2 Makroekonomické prostředí ... 19

2.5 Konkurenční výhoda ... 26

3 Situační analýza vybraných trhů ... 29

3.1 Česká republika ... 29

3.1.1 PEST analýza České republiky... 33

3.1.2 Závěr PEST analýzy České republiky ... 40

3.2 Spolková republika Německo ... 40

3.2.1 PEST analýza Spolkové republiky Německo ... 41

3.2.2 Závěr PEST analýzy Spolkové německé republiky ... 45

3.3 Porovnání České republiky se Spolkovou republikou Německo ... 46

4 Charakteristika společnosti a porovnání faktorů konkurenceschopnosti na českém a německém trhu ... 49

4.1 Charakteristika vybraného podniku ... 49

4.2 Konkurenční výhoda firmy ... 50

4.3 Strategie nízkých nákladů ... 51

4.4 Analýza odvětví – Porterův model ... 51

5 Závěr ... 58

Seznam použité literatury………..……59

(9)

Seznam obrázků

Obrázek 1: Porterův diamant pro konkurenční výhodu národů ... 27

Obrázek 2: Rugmanův dvojitý diamant ... 28

Obrázek 3: Vývoj počtu obyvatel České republiky v letech ... 37

Obrázek 4: Rozložení výrobků v obchodních řetězcích firmy XYZ ... 51

Obrázek 5: Vývoj spotřebitelských cen Spolková republika Německo ... 54

Obrázek 6: Vývoj spotřebitelský cen a cen potravin a nealkoholických nápojů v České republice... 54

Obrázek 7: Investice do reklamy vybraných konkurentů a analyzované firmy ... 57

(10)

Seznam tabulek

Tabulka 1 - SWOT analýza ... 26

Tabulka 2 - Makroekonomické ukazatele České republiky v letech ... 36

Tabulka 3 - Makroekonomické ukazatele Spolkové republiky Německo v letech ... 43

Tabulka 4 - Populace Spolkové republiky Německo ... 44

Tabulka 5 - Naboženské skupiny ve Spolkové republice Německo ... 44

Tabulka 6 - Porovnání ekonomických ukazatelů vybraných zemí ... 48

Tabulka 7 - Honoty nákupních košíků za týden pro čtyř člennou rodinu ... 53

Tabulka 8 - Přibližné tržby největších konkurentů a firmy XYZ za rok 2015 na českém trhu ... 56

(11)

Seznam zkratek

ASEM Asijsko-evropské setkání

BIS Bezpečností informační služba

CE Rada Evropy

ČR Česká republika

DPH Daň z přidané hodnoty

EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost

EU Evropská unie

G20 Sdružení dvaceti nejvyspělejších zemí světa

G4 Sdružení čtyř nejvyspělejších zemí světa

G8 Sdružení osmi nejvyspělejších států světa

HDP Hrubý domácí produkt

IBEC Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci

ICT Informační a komunikační technologie

INTERPOL Mezinárodní organizace zabezpečující policejní spolupráci

MMF Mezinárodní měnový fond

NATO Severoatlantická aliance

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

(12)

OPPI Operační program podnikaní a inovací

SRN Spolková republika Německo

UN Organizace spojených národů

WTO Světová obchodní organizace

(13)

1 Úvod

Konkurenceschopnost podniku patří mezi aktuální témata dnešního vývoje společnosti a to v národním i v mezinárodním měřítku. Podniky v dnešní době musí aktivně využívat příležitostí dnešního světa, a musí být schopné adaptace na přicházející změny.

Konkurenceschopnost ekonomických subjektů je ovlivněna celou řadou faktorů.

Nejedná se pouze o faktory, které souvisí s mikrookolím podniku, ale především o celospolečenské faktory, jako například politicko-právní faktory, ekonomická situace státu, technologické změny a inovaci či kulturně-sociální vývoj. Konkurenceschopnost tedy není záležitostí pouze jednotlivých firem, ale i politiky jednotlivých států. Státy se snaží, aby byla jejich ekonomika schopna konkurovat na mezinárodních trzích. Samostatné podniky se snaží analyzovat své odvětví a jeho budoucí predikci, pochopit své konkurenty, porozumět své vlastní pozici v daném odvětví a veškeré analyzované informace převést na konkurenční strategii podnikání.

V první části bakalářské práce jsou uvedeny teoretické přístupy, definice a znalosti založené na dostupné odborné literatuře. Cíl této části spočívá ve vymezení základních pojmů teorie konkurenceschopnosti, jako je konkurence, konkurenceschopnost, konkurenční výhoda, konkurenční strategie či analýza konkurenčního prostředí.

Na teoretickou část práce navazuje část praktická, jejímž cílem je analyzovat český a německý trh a charakterizovat podnik a jeho mikrookolí. Praktická část práce je situována do dvou kapitol. V první kapitole práce jsou analyzované vybrané trhy, jejich rozbor podle PEST analýzy a následné vyhodnocení a porovnání konkurenceschopnosti českého a německého trhu. V další kapitole je popsána společnost XYZ, historie firmy, konkurenční výhoda a strategie, kterou firma aplikuje. Dále je zde vypracovaná Porterova analýza pěti sil, která popisuje konkurenční prostředí firmy na obou trzích.

Hlavním cílem práce je zhodnocení konkurenceschopnosti vybraného podniku na českém a německém trhu na základě analýzy jejího vnitřního a vnějšího okolí.

(14)

Analyzovaný podnik nechce být v bakalářské práci jmenován, a proto je v práci označován jako podnik XYZ.

(15)

2 Vymezení základních pojmů teorie konkurenceschopnosti

Tato kapitola se bude zabývat teorií konkurence, konkurenceschopnosti a praktických postupů, které jsou s teorií spojeny.

2.1 Konkurence

S pojmem konkurence se setkáváme v ekonomické oblasti, kulturní, sociální, politické či etické sféře. Pokud není firma monopol, setkává se každý den ve volném tržním hospodářství s konkurencí. Konkurenty jsou podniky, které mají stejné nebo podobné produkty a které působí na stejném trhu, avšak patří mezi ně i podniky, které usilují o výdaje spotřebitelů. Pozice firmy na trhu se v průběhu let může měnit a u silných podniků roste. Růst je způsoben využitím příležitostí z okolí. Konkurenci lze také chápat jako jistou soutěž mezi dvěma či více subjekty za cílem získat co nejvíce zákazníků a tím dosáhnout co největších zisků. Konkurence je faktor, který určuje marketingové možnosti firmy. Ke vzniku konkurenčního vztahu dochází za předpokladu, že subjekt je konkurenční (musí disponovat konkurenčním potenciálem) a má konkurenční zájem (musí vstoupit do konkurenčního boje). Velice důležité je zjistit slabé i silné stránky podniku - analyzovat a využít. Na silných a slabých stránkách podniku závisí schopnost podniku čelit výzvám z okolí, které musí mít v podvědomí po celou dobu podnikání. Výsledkem je pak správné plánování a řízení podnikatelských aktivit, tak aby byla společnost schopna konkurovat konkurentům. Konkurence se také velmi úzce pojí s tržním hospodářstvím, jako předpoklad správného fungování státu. (Dvořák, Slunčík 2012; Čichovský 2002)

2.2 Konkurenční prostředí

Konkurenční prostředí Ludvík Čichovský (2002, s. 11) v knize MARKETING KONKURENCESCHOPNOSTI (I) definuje jako prostor, kde se v jednu chvíli střetnou minimálně dva konkurenti, kteří se v tomto prostoru v jeden čas snaží uskutečňovat totožnou či podobnou činnost. Tito konkurenti mají stejný či podobný cíl a jejich dosažení používají podobné metody. Konkurenční prostředí se řadí mezi nejrychleji se rozvíjející prostředí, ve kterém firma figuruje. V praxi taková situace funguje jako střet mnoha

(16)

konkurentů na jednotném trhu. Zákazník má tak možnost vybrat si od koho si koupí statky a služby. Znalost konkurenčního prostředí a podnikového okolí je velice důležitá hned z několika důvodů: podnik by měl být schopný se dobře adaptovat v okolí, umět využít možností a ovlivnit tak svoje okolní prostředí a ta nejdůležitější je pochopení vzat).

(Dvořák, Slunčík, 2012; Čichovský 2002)

2.3 Analýza konkurence

Analýza konkurence patří do jedné z důležitých částí procesu plánování podniku.

Podnik analyzuje veškeré svoje přímé, nepřímé i potenciální konkurenty.

Analýza konkurentů slouží firmě, jak uvádí Dvořáček a Slunčík1:

• k pochopení jejích konkurenčních výhod či nevýhod oproti konkurentům

• k pochopení minulých, současných a především budoucích strategií konkurentů, marketingových rozhodnutí konkurentů v budoucnu

• k předpovědi, jak konkurenti pravděpodobně zareagují na naše marketingová rozhodnutí

• k definici takových strategií, pomocí nichž firma dosáhne konkurenční výhody v budoucnu

• k předpovědi návratnosti, která se očekává z budoucích investic

• ke zvýšení povědomí o příležitostech a hrozbách

2.4 Konkurenceschopnost

Konkurenceschopnost podniku je chápana jako schopnost podniku prosadit se ve střetu s ostatními na společném trhu. Je velmi úzce propojená se světovou globalizací.

Vlivů ovlivňující konkurenceschopnost je hned několik, ale mezi ty nejdůležitější patří

1 DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. 2012 s. 61. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí.

V Praze: C.H. Beck. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3.

(17)

například: dynamicky rostoucí trhy, větší počet konkurentů, rychlý rozvoj informačních technologií apod.. (Dvořák, Slunčík 2012; Tomek, Vávrová 2009)

Všechny tyto ukazatele mají vliv na konkurenceschopnost podniku a vůbec na jejich přežití v takovém prostředí. Konkurenceschopnost lze rozlišovat hned ze dvou pohledů, z mikroekonomického hlediska a z makroekonomického hlediska. (Dvořák, Slunčík 2012;

Tomek, Vávrová 2009)

2.4.1 Mikroekonomické prostředí

Z mikroekonomického hlediska vyplývá, že podnik se stává konkurenceschopný v okamžiku, kdy je schopen udržet se na trhu a zvětšovat svůj podíl na trhu. Pro podnik by neměl být problém plnit své závazky např.: placení daní, dodavatelské platby, řádně a včas platit mzdy zaměstnancům. Ve zkratce by se dalo říci, schopnost plnit své závazky ke svému okolí. (Dvořák, Slunčík, 2012)

Hlavní myšlenkou analýzy mikroprostředí spočívá v zjištění silných stránek podniku. Tedy, jaké má přednosti, čeho konkurenti nemohou jednoduše dosáhnout či napodobit. (Dvořák, Slunčík, 2012)

M. Porter odvozuje Analýzu pěti sil a z této analýzy pak 3 základní strategie:

Strategii nízkých nákladů, Strategii diferenciace a v neposlední řadě Fokální strategie.

Neexistuje však přesná strategie, která by se dala použít jako vzor na všechny. Každou strategii je nutné formulovat podle aspektů, jako je druh odvětví, možnosti, dovednosti a aktiva podniku. (Margretta, Porter, 2012)

Porterův model pěti sil

Podle Porterovy teorie pěti sil závisí význam konkurence na pěti základních konkurenčních silách: dodavatelé, substituty, zákazníci, konkurenti, potenciál nově vstupující firmy. Tento model se pokouší analyzovat sílu konkurence v daném odvětví a zkouší předpokládat ziskovost daného sektoru. Rozebírá, jak těchto pět sil může přímo či nepřímo ovlivňovat konkurenceschopnost podniku a jak těmto konkurenčním silám nejlépe čelit. (Dvořák, Sunčík, 2012; Margretta, Porter 2012)

(18)

A. Nově vstupující firmy

Konkurenční podnik musí hledat i u firem v jiných odvětví či u úplně nových podniků.

Především pokud podnik podniká v odvětví, které se vyznačuje velkou ziskovostí, přitahuje tak nové firmy. Existují dva typy bariér, které brání vstupu nových konkurentů na trh: Bariéra strategická - subjekty trhu se pokouší dělat vše proto, aby trh nebyl pro potenciální konkurenty atraktivní. Např. cenové války, moderní technologie apod. Bariéra strukturální - požadované výrobní kapacita, investice potřebné pro získání místa na trhu, nedostatek zkušeností. (Dvořák, Sunčík, 2012; Margretta, Porter 2012)

B. Dodavatelé

Dodavatelé mají mnohem větší vliv na ovlivňování podmínek. Nejčastěji se jedná o snížení kvality dodaného zboží či zvýšení cen. Dodavatel může být silnější, pokud má on nebo jeho produkt následující výhody: produkt je něčím výjimečný, jeho dodávka má význam pro finální produkt, odběratel musí učinit velké investice pro získání nového dodavatele, informovanost kupujícího. (Dvořák, Sunčík, 2012; Margretta, Porter 2012)

C. Zákazníci

Zákazníci ovlivňují zisky v odvětví. Mohou působit na podniky ohledně zvyšování kvality zboží, snižování ceny či zlepšení služeb. Kvůli zákazníkům vznikají v odvětví konkurenční boje. Síla zákazníků v odvětví závisí na následujících faktorech: koncentrace zákazníků, počet zákazníků, diferenciace produktu, citlivost na kvalitu produktu, nebezpečí zpětné integrace. (Dvořák, Sunčík, 2012; Margretta, Porter 2012)

D. Substituty

Jedná se o výrobky, které mohou nahradit výrobek podniku. Má podobnou či stejnou funkci, akorát jsou postaveny na jiné technologii. Představují hrozbu pro firmu a stávají se konkurenčními výrobky. (Dvořák, Sunčík, 2012; Margretta, Porter 2012)

E. Konkurence v odvětví

Jedná se o soutěž mezi podniky v jednom odvětví. Podniky se pokouší získat svou konkurenční výhodu a získat tak největší podíl na trhu. Používají různé nástroje k dosažení těchto cílů, ale mezi nejpoužívanější patří: marketingová kampaň, cenová konkurence,

(19)

zlepšení podmínek záruk, servis, nové produkty. (Dvořák, Sunčík, 2012; Margretta, Porter 2012)

Strategie nízkých nákladů

Prioritou využití této strategie jsou nejnižší náklady na daném trhu. Porterova strategie nízkých nákladů je založena na využívání úspor z rozsahu (masová výroba a snižování nákladů na jednotku produktu). Tato metoda znamená pro firmu veliké investice před začátkem výroby. Neměla by však mít dopad například na kvalitu a služby výrobků.

Cílem strategie je dosažení nadprůměrných výnosů v daném odvětví a dosažení vysokého podílu na trhu. (Blažková, 2007; Dvořák, Slunčík, 2012)

Strategie diferenciace

Význam této strategie tkví ve snaze firmy mít jedinečný produkt. Výrobek firmy by měl být jedinečný, kvalitní. Priorita výrobku se zakládá na postavení značky z hlediska trhu, jelikož zákazníci upřednostňují známou značku. Tyto aspekty umožňují stanovit vyšší cenu nehledě na poptávku. Tato strategie nebere jako cíl minimalizovat náklady, ale na druhou stranu je úplně neignoruje. Zákazníci těchto produktů jsou věrni značce, a proto tento aspekt firmu chrání před konkurencí. (Blažková 2007; Dvořák, Slunčík, 2012)

Fokální strategie

Tato strategie sleduje určitý segment trhu. V tomto segmentu se také nabízí dvě možnosti a to soustředit se na náklady nebo na strategii diferenciace (odlišnosti). Tržní segmentace dokládá, že každý trh má své specifické preference. Soustředí se na poptávku, kde hlavní myšlenkou je vyčlenit hlavní rysy, které odlišují kupující. (Blažková 2007)

2.4.2 Makroekonomické prostředí

Z makroekonomického hlediska je toto vymezení trochu složitější a existuje řada rozdílných definic, které tuto oblast vymezují. Každé národní hospodářství si dává za cíl zvýšení konkurenceschopnosti. Jako jeden z nejznámějších příkladů lze uvést Lisabonskou strategii, která byla přijata Evropskou unií v březnu roku 2000. Tato strategie měla za cíl

(20)

zvýšit konkurenceschopnost a snížit nezaměstnanost Evropské unie, aby byla schopna konkurovat Spojeným státům a Japonsku. Bohužel tato teorie se ukázala jako nesplnitelná a v roce 2005 byla mírně pozměně a zaměřila se pouze na nárůst zaměstnanosti a ekonomický růst. V roce 2010 si Evropská unie vymezila další cíle, které uvedla do dokumentu Evropa 2020. Tento dokument se skládá ze 3 pilířů:

• inteligentní růst spojený s rozvojem ekonomiky založené na znalostech a inovacích,

• udržitelný růst založený na konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomice méně zdrojově náročné,

• růst podporující začlenění a rozvoj ekonomiky s vysokou zaměstnaností, který bude napomáhat hospodářské, sociální a územní soudržnosti.2

Tato strategie má za hlavní prioritu zjistit, zda je ekonomický růst propojen s růstem konkurenceschopnosti. Lze tedy definovat konkurenceschopnost z makroekonomického hlediska porovnáním exportní výkonnosti daného státu. (Dvořák, Sunčík, 2012)

Analýza makroprostředí

Pro analýzu makroprostředí je nejvhodnější a nejjednodušší využít SWOT a PEST

analýzu. Obě metody se soustředí na identifikaci faktorů v okolí, které mohou příznivě či nepříznivě působit na podnik. Je důležité se správně rozhodnout o výběru analýzy, jelikož jsou si sice podobné, avšak mají několik významných rozdílů.

PEST analýza

PEST analýza je odvozena od faktorů, které bere v úvahu: politicko-právní faktory, ekonomické faktory, sociálně-demografické faktory, technicko-technologické faktory. Tato analýza nese užitečnost pro pochopení aktuální pozice, tržního cyklu a potencionálních překážek či příležitostí celého podniku.

2 VERNER, Tomáš. 2011. Ekonomický růst, konkurenceschopnost a kvalita života.

V Karviné: Silesian University in Opava. [online]. [vid. 2. ledna 2019]. Dostupné z:

https://www.ekf.vsb.cz/export/sites/ekf/cerei/cs/Papers/VOL14NUM03PAP01.pdf

(21)

(P) Politicko-právní faktory

Jedná se o politicko-právní sféru, kde činnost podniku ovlivňují zákony a státní instituce. Patří sem například: Politická stabilita, pracovní právo, zákony upravující hospodářskou soutěž, ochrana životního prostředí, daňová politika, ochrana spotřebitele, regulace zahraničního obchodu. Politické faktory jsou ovlivněny zejména stabilitou vlády, jejím typem, případné pravděpodobné změny v politické sféře, svoboda tisku a slova, regulace ekonomiky a její trendy, korupce apod.. Právní faktory v této analýze představují právní pravidla daného státu. Součástí právního řádu každého státu je právní předpis, jímž se musí každý podnik daného státu řídit. Právní předpisy jsou rozděleny na základní (obchodní právo, pracovní právo, občanské právo a trestní právo) a specifické (regulace cen, regulace hospodářské soutěže, kontrola znečišťování životního prostředí a investiční pobídky). (Slučík, Dvořák, 2012; Capon 2009)

(E) Ekonomické faktory

Ekonomické faktory analýzy sledují především hospodářskou politiku státu, zaměřenou na makroekonomické ukazatele a jejich budoucí vývoj, zahraničně obchodní politiku, kurzovou politiku a politiku ve vztahu k zahraničním investorům. (Machková, 2009)

Do makroekonomických faktorů patří vývoj HDP na obyvatele, vývoj inflace, tempo růstu celkového HDP, míra nezaměstnanosti, vývoj platební cen energií apod..

Zahraničně obchodní politika státu představuje veškeré činnosti státu, kterými ovlivňuje zahraniční obchod země a to prostřednictvím obchodně-politických nástrojů.

Tyto nástroje stát uplatňuje k třetím zemím a ve vztazích k vlastním podnikatelským subjektům (podnik obchodující v mezinárodním obchodě). Obchodní politiku státu lze rozdělit na protekcionalistickou nebo liberální. Protekcionalistická obchodní politika se uplatňuje zejména v méně vyspělých zemích. Uzavírá domácí trh před zahraničními subjekty. Naopak liberální představuje otevřený přístup pro zahraniční obchod, a proto je význačný pro vyspělé země. Nástroje obchodní politiky se dělí do tří skupin (Machková, 2009):

(22)

1. smluvní nástroje

Obsahují dvoustranné, mnohostranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy. Stát se jimi zavazuje k akceptaci daného obchodního systému. Bere v potaz veškerá opatření k ochraně tuzemského trhu nebo sankcí, které může realizovat v případě nedodržení dohodnutého obchodního systému.

2. autonomní nástroje

Tyto nástroje jsou v pravomoci každého státu a závisí na hospodářské politice daného státu. Uplatnění autonomních nástrojů je v současném světě velice omezené a proto se spíše uplatňují nástroje smluvní politiky. Například Česká republika realizuje více než 95 % své obchodní výměny prostřednictvím smluvních nástrojů obchodní politiky.3

3. proexportní nástroje

Aplikace těchto nástrojů slouží k podpoře tuzemského vývozu. Nejčastěji se aplikují formou zvýhodněným financováním exportu, pojištění rizik. V České republice funguje pro tyto účely společnost EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) nebo například Czech Trade (agentura pro podporu obchodu). (Machková, 2009)

Mezi netarifní nástroje lze zařadit například dovozní přirážku, dovozní depozitum, minimální cenu, technické překážky, množstevní omezení, vyrovnávací clo.

(Machková, 2009)

Veškeré zahraniční podnikatelské aktivity ovlivňuje kurzová politika. Tato politika může mít dvě podoby, systém pevných kurzů či floating (pohyblivých kurzů). Vývoj kurzů je velice proměnlivý, a proto vzniká takzvané kurzové riziko. Nestabilní měny zvyšují rizika a s tím spojené náklady pro zajištění kurzů či nespolehlivost cenových kalkulací.

Nestabilní kurz velice nepříznivě působí na konkurenceschopnost vývozců. Pokud má stát silnou měnu, mají vývozci problém s konkurenceschopností jejich výrobků na zahraničním trhu. (Machková, 2009)

3 MACHKOVÁ, Hana 2009 s. 29. Mezinárodní marketing: nové trendy a reflexe změn ve světě. 3., aktualiz.

a přeprac. vyd. Praha: Grada,. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2986-2

(23)

Politika vlády proti zahraničním investorům se realizuje povětšinou ve vyspělých zemích. Politiky těchto států lákají investory na stabilní hospodářské prostředí či poskytují investorům pobídky. Pobídky můžou mít podobu například slev na dani právnických osob, dotace na nově vytvořené pracovní místo, nulová dovozní sazba na některé technologie pro podnikání apod.. Většina rozvojových zemí díky svému protekcionalistickému přístupu se zahraničním investicím vyhýbá či dokonce zcela zakazuje. Důvodem může být zásah zahraničních (vyspělých) zemích a kontrola tuzemských podniků. (Machková, 2009; Capon, 2009)

(S) Sociálně-demografické (kulturní) faktory

Sociálně-demografické faktory jsou zaměřeny na obyvatelstvo. Za obyvatelstvo státu se považují veškeré osoby v daném státu, které jsou přihlášeny k trvalému pobytu (i s cizí státní příslušností). Dále sem patří faktory historického pozadí, systém hodnot - spotřeba, kvalita života, demografická struktura obyvatelstva, pracovní síla, vzdělání obyvatelstva, důchody a renty ve společnosti. (Machková, 2009)

Demografická věda sleduje pohyb obyvatelstva, do kterého se řadí: přirozené změny - narození, úmrtí; mechanické změny- stěhování mezi oblastmi (urbanizace apod.);

sociální změny - změny v sociální struktuře obyvatelstva. U tohoto faktoru se vytváří takzvaná demografická analýza, ve které se sleduje například: počet obyvatelstva, jejich věk, index hospodářského zatížení, index závislosti mladých, index závislosti starých, porodnost, migraci. (Machková, 2009)

Obyvatelstvo státu vytváří kulturu, ve které žije. Kulturu můžeme definovat jako identitu lidí, která vytváří vzor vztahů a chování ve společnosti.4

4 MACHKOVÁ, Hana 2009 s. 31. Mezinárodní marketing: nové trendy a reflexe změn ve světě. 3., aktualiz.

a přeprac. vyd. Praha: Grada,. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2986-2

(24)

(T) Technicko-technologické faktory

Technicko-technologické faktory ukazují technickou vyspělost státu. Rovněž ukazatelé ukazují, jak jsou jednotlivé státy či podniky schopné využít a zapojit do svých aktivit vědu a výzkum. Pro analýzu technicko-technologického prostředí v mezinárodním měřítku se nejvíce využívají ukazatele GERD (ukazatel hrubých domácích výdajů na výzkum a vývoj) a BERD (ukazatel celkových výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru). Mezi další ukazatele patří například výše výdajů na výzkum, vývoj v jednotlivých odvětvích, vybavenost výpočetní techniky, počet mezinárodních patentů, spotřeba energie a náklady na energii apod.. (Machková, 2009; Capon, 2009)

Komunikační a informační technologie patří mezi nejdůležitější a nejvíce se rozvíjející část technického prostředí dnešní doby. Ovládání komunikačních a informačních technologií patří mezi klíčové kompetence dnešního světa. Jsou součástí podnikatelské i státní sféry. Rozvoj technologií umožňuje přenášet podniky či jejich částí do jiných zemí, a to například z důvodu snižováních nákladů. Moderní technologie umožňují podnikat téměř po celém světě. Přesuny a rozvoj technologií do méně vyspělých zemí posilují konkurenceschopnost států a rozšiřují tak mezinárodní konkurenci.

(Machková, 2009)

Technologie jsou základem konkurenceschopnosti podniků. Nepatří sem pouze informační a komunikační technologie, ale také například metody řízení, výrobní postupy či know how. (Machková, 2009)

SWOT analýza

Jde o prostý přístup, který představuje analýzu vnitřního a vnějšího prostředí podniku. SWOT analýza zjišťuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby podniku.

(Blažková, 2007; Dvořáček, Slunčík, 2012)

Silné stránky (Strong) - Všechny vnitřní faktory, které mají na podnik příznivý vliv a utvářejí jeho silnou pozici na trhu. Patří sem veškeré faktory, ve kterých je podnik dobrý. Většinou jsou to základy pro konkurenční výhodu. Bývají to často veškeré

(25)

podnikové schopnosti, dovednosti, potenciál a zdrojové možnosti. (Blažková, 2007;

Dvořáček, Slunčík, 2012)

Slabé stránky (Weakennes) - Mezi slabé stránky podniku se řadí všechno, v čem je firma slabá a nedokonalá v určité silné stránce. Ve zkratce promítá opak silných stránek.

Ukazuje podněty, na kterých podnik může pracovat. (Dvořáček, Slunčík, 2012)

Příležitosti (Opportunities) - Do příležitostí patří všechny vnější faktory, které může podnik využít k úspěchu. Takové skutečnosti, které může podnik využít k růstu či ke splnění podnikatelských cílů. Důležitou částí je správná a včasná identifikace příležitostí, aby s nimi podnik mohl vůbec počítat. (Blažková, 2007; Dvořáček, Slunčík, 2012)

Hrozby (Threats) - Veškeré skutečnosti, které mohou vést ke snížení poptávky, nespokojenosti zákazníků či překážky v provozování podnikatelské činnosti. Pro podnik je velice důležité, aby byl na tyto hrozby připraven, správně, ale i včas reagovat.

(Dvořáček, Slunčík, 2012)

Všechny faktory SWOT analýzy se musí sledovat souběžně a v kontextu, při sledování odděleně můžou nastat fatální chyby. Mezi další nezbytné zásady patří sledování silných a slabých stránek v souvislosti s možným spojením příležitostí a hrozeb. Je podstatné také sledovat důležitost faktorů a vlivů na podnik samotný s ohledem na závažnost pro podnik. (Blažková, 2007; Dvořáček, Slunčík, 2012)

(26)

Tabulka 1: SWOT analýza

Zdroj: Dvořáček, Slunčík 2012

2.5 Konkurenční výhoda

Základním faktorem konkurenceschopnosti podniku je konkurenční výhoda. Tato výhoda pomáhá zákazníkovi rozhodnout o koupi výrobku ze spektra nabízených výrobků.

Konkurenční výhoda dělá podnik něčím unikátním, tak aby se odlišil od ostatních konkurentů. Musí být originální a nenapodobitelný. Konkurenční výhodu musí podnik nalézt a dlouhodobě si ji udržet. (Tomek, Vávrová, 2009)

Dá se tedy říci, že konkurenční výhodou firmy jsou veškeré firemní dovednosti a kompetence, kterými firma disponuje a drží jí tak v převaze na trhu. Mezi základní zdroje konkurenční výhody firmy se řadí originální dovednosti, kompetence, ale i reprodukované dovednosti a kompetence, které může mít více firem najednou.

Originální dovednosti a kompetence podniku diferencujeme na hmotný a nehmotný charakter. Nehmotné kompetence jsou například ochranné známky zařízení a technologie, které se opírají o patenty, licence, ochranné známky či majetková práva. Do hmotných kompetencí podniku řadíme například strategické partnerství, know-how či organizační systémy. Reprodukované dovednosti a kompetence představuje například marketingová politika, stroje a technické zařízení, finanční zajištění, neexkluzivní licence či poznatky a vědomosti. (Tomek, Vávrová, 2009; Dvořáček, Slunčík, 2012; Zich 2010)

POMOCNÉ ŠKODLIVÉ

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY (STRONG)

SLABÉ STRÁNKY (WEAKNESSES)

VNĚJŠÍ

PROSTŘEDÍ PŘÍLEŽITOSTI

(OPPORTUNITIES)

HROZBY (THREATS

(27)

S konkurenční výhodou se spojuje růst tržeb podniku. Funguje na jednoduchém principu, kdy spokojený zákazník (například s cenou či kvalitou) si vytváří loajalitu k firmě a bude se k výrobku či službě vracet. V případě intenzity konkurenční výhody dostává podnik možnost stanovit výslednou cenu. (Tomek, Vávrová, 2009)

Existuje také konkurenční výhoda států, která se dá analyzovat několika metodami.

Mezi nejvíce používané jsou zařazené Metody Porterova diamantu a devíti faktorových modelů. Porterův diamant na konkurenční výhodu národů analyzuje konkurenceschopnost jednotlivých zemí. Skládá se ze 4 částí: Faktorové podmínky, Podniková strategie, struktura odvětví a rivalita v odvětví, podmínky poptávky a příbuzná a podpůrná odvětví. Podle této teorie platí, že pokud jsou tyto části výrazně rozsáhlé a navzájem na sebe působí, je konkurenceschopnost dané země větší. (Dvořáček, Slunčík, 2012)

Obrázek 1: Porterův diamant pro konkurenční výhodu národů Zdroj: Dvořáček, Slučík 2012

Tento diamant kritizuje Rugman et al (2006)., který tvrdí, že nebere v potaz závislosti zemí. Přišel s návrhem řešit tuto situaci dvojitým diamantem, kdy spojil Porterův

Podniková strategie, struktura odvětví a

rivalita v odvětví

Příbuzná s podpůrná odvětví

Faktorové podmínky Podmínky poptávky

(28)

diamant obohacený o druhý diamant, který bere v potaz stejné části, ale na mezinárodní úrovni.5

Obrázek 2: Rugmanův dvojitý diamant Zdroj: ebrary.net, 2014-2019

Další model hodnocení je devítifaktorový model. Tento model vysvětluje rozdělení konkurenceschopnosti na dva druhy: Lidský - politici, byrokraté, podnikatelé, profesionálové a pracovníci a na fyzický - faktorové zdroje, domácí poptávka, podnikatelské prostředí a příbuzná podpůrná odvětví. Výsledkem tohoto model je rozdělení zemí do 4 úrovní: méně rozvinuté, rozvíjející se, částečně rozvinuté a rozvinuté země. (Dvořáček, Slunčík, 2012)

5 DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. 2012 s. 141. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. V Praze: C.H. Beck. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3.

(29)

3 Situační analýza vybraných trhů

Následující kapitola se bude věnovat analýze trhu České republiky a analýze Německé spolkové republiky. Zahrnuje konkurenceschopné strategie a přístupů zemí, podrobné analýze jednotlivých faktorů PEST analýzy a závěrečné porovnání obou zemí.

3.1 Česká republika

Konkurence schopnost České republiky je brzděna nedostatečnou silniční infrastrukturou, zaostalým informačním technologiím v organizacích či nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Pozitivní zpráva je, že se Česká republika za rok 2018 podle Světového ekonomického fóra umístila ze 140 sledovaných zemí světa na 29. místě.

(World ecomic forum, 2018)

Záměr vlády posunout Českou republiku mezi 20 nejvíce konkurenceschopných států světa byl nazván: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012-2020 (Zpět na vrchol). Strategie vycházela z definice EOCD, která uvádí jako konkurenceschopnost produkovat zboží a služby, které jsou schopné konkurovat na mezinárodním trhu a současně si udržovat a zvyšovat HDP. Strategie Zpět na vrchol, byla podle priorit rozdělena na devět částí (zdroj: Úřad vlády České republiky 2011):

Instituce

Kvalita veřejných institucí tvoří základ pro konkurenceschopnou ekonomiku. Česká republika se potýká s problémem korupce, neefektivních institucí či nadměrné regulatorní zátěže. Česká republika by se chtěla vyrovnat nejvyspělejším státům světa, a tak zařadila do svého programu: zlepšení efektivity veřejné správy, zefektivnění nakládání s veřejným majetkem a prostředky, zpřístupnění služeb veřejné správy, vyšší kvalitu a lepší dostupnost regulace a jednodušší vymahatelnost práva. (zdroj: Úřad vlády České republiky 2011)

Infrastruktura

Rozvoj podnikatelských aktivit státu závisí na kvalitní a rozsáhlé infrastruktuře.

(30)

Česká republika výrazně zaostává v kvalitě silniční dopravy v porovnání s Evropskými zeměmi. Nejedná se však pouze silniční dopravu, ale také o železniční, leteckou dopravu a vodní cesty, energetickou infrastrukturu či problematiku digitalizace. Český stát si tedy dal za cíle tyto oblasti do roku 2020 zlepšit. (zdroj: Úřad vlády České republiky 2011)

Makroekonomická stabilita Cílem tohoto pilíře je ekonomická stabilita, která bude vzdorovat případným hospodářským šokům. Vláda České republiky do programu zařadila: Dlouhodobě vyrovnanou rozpočtovou politiku a optimální daňový systém s dokončenou daňovou reformou, mezinárodní souvislosti makroekonomické stability ČR.

Zdravotnictví

Zdravotnictví České republiky se za posledních pár let výrazně zlepšilo, je dostupné pro všechny sociální vrstvy a není tak nákladné. Avšak toto není stav, který se dá udržet do budoucna, kvůli narůstajícím tlakům na náklady (např. personál, zvyšování nákladů na péči). Proto do programu bylo zařazeno zlepšení financování zdravotnictví i fungování pojišťoven, vzdělávání a odměňování personálu, léková politika, restrukturalizace lůžkové péče.

Vzdělanost

Nenahraditelnou součástí konkurenceschopnosti ekonomiky je vzdělané obyvatelstvo, protože tento faktor zvyšuje životní úroveň společnosti. Do programu pro Českou republiku byly zařazeny změny pro základní a střední školy a reformy pro vysoké školy.

Trh práce Český trh práce v současné době vykazuje spousty dostatečných ukazatelů, i přes to je potřeba odstranit některé slabší stránky. Vláda České republiky proto zařadila do strategie body, které chce do roku 2020 splnit. Cílem strategie je tedy dlouhodobě udržitelná zaměstnanost a celkový rozvoj pracovního trhu, harmonizace pracovního

(31)

a soukromého života, dostupnější nájemné bydlení, rozvoj systému celoživotního učení, politika migrace kvalifikované pracovní síly.

Finanční trhy Pro zlepšení konkurenceschopnosti země je potřeba zlepšit i finanční trhy. České republice se naskýtá příležitost především pro podnikatele, jelikož stát může efektivněji využívat nástroje finančního inženýrství z národních nebo evropských zdrojů. Cíle České republiky jsou tedy nastaveny na realizaci pilotního Seed fondu (fond pro start a rozvoj firem), přeměnu Českomoravské záruční a rozvojové banky a posílení vymahatelnosti práv věřitelů a primárních emisí.

Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání V mezinárodním měřítku jsou firmy v České republice úspěšnými subdodavateli, avšak mezi jejich velký nedostatek patří neznalost zahraničních trhů. Podnikatelský sektor je chatrný, proto byly nastaveny cíle ve smyslu vylepšení podnikatelského prostředí, služby spojené s rozvojem podnikání a rozvoje inovačního podnikání, intenzivní využívání polohové renty, aktivní samoregulace a ověřování environmentální výkonnosti.

Inovace

Budoucí růst a prosperita státu, závisí do budoucna na růstu i jiných zdrojů než jsou v tuto chvíli přímé zahraniční investice. Přímé zahraniční investice budou nadále velice významné, musí se k nim přidat i další faktory jako je spolupráce mezi podniky a sektorem výzkumu, vývoje, systém pro řízení a koordinaci rozvoje národního inovačního ekosystému, prostředí pro excelentní výzkum a vývoj, spolupráce mezi podniky či komerční aktivity českých firem.

Východiska Proexportní strategie Vývoz znamená pro Českou republiku velice významný zdroj růstu a rozvoje.

Soulad mezi vývozem a konkurenceschopností je velmi důležitý, proto se tato část soustředí na projekty a opatření Proexportní strategii České republiky na léta 2012-2020 s prvkem zahraniční politiky ČR.

(32)

Kohezní politika Jak uvádí Úřad vlády České republiky: ,,Pro nastavení parametrů kohezní politiky v České republice je důležité, aby její cíle byly v souladu s cíli akcelerace ekonomického rozvoje na základě koncentrovaných podporovaných aktivit. Investice v rámci kohezní pomoci mají vytvářet podmínky pro hospodářský růst“6.

OPPI

Ministerstvo průmyslu a obchodu pro podporu české konkurenceschopnosti firem utvořilo v letech 2007-2013 program nazvaný OPPI. Cílem tohoto programu bylo zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a přilákat investory do České republiky. OPPI k dosažení těchto cílů používal atraktivní nástroje jako: finanční nástroje (výhodné záruky úvěrů či samotné úvěry), napomáhal začínajícím podnikům, dotoval nové technologie, inovace a lepší prostředí či vylepšení služeb apod.. Obsahoval 15 odlišných programů, které se zaměřovaly na konkrétní podporu podniků. Tento program vyvolal až nečekaný zájem ze strany podniků. Konečný rozpočet OPPI programu byl téměř 100 mld. Kč.

Během tohoto programu bylo podpořeno víc jak 7,3 tis. podniků. Hlavní přínosy projektu do firem: inovované technologie, zvýšení kvalifikace lidských zdrojů, vznik nových pracovních míst, lepší uplatnění na světovém trhu. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2018)

6 ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. 2011, s. 46. ZPĚT NA VRCHOL - Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012-2020 [online].

Praha: Úřad vlády České republiky. [vid. 16. ledna 2019]. Dostupné z:

https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Strategie-mezinarodni- konkurenceschopnosti-Ceske-republiky.pdf

(33)

3.1.1 PEST analýza České republiky

PEST analýza České republiky bude analyzovat politicko-právní, ekonomické, sociálně-demografické a technicko-technologické faktory země.

Politicko – právní faktory

Česká republika představuje parlamentní republiku, která jako samostatný stát vznikla 1. ledna 1993. Vliv státu na podnikatelské prostředí je určující a směrodatný.

Český stát utváří různé nástroje a programy, kterými chce podpořit českou ekonomiku, jako například již zmíněné strategie Zpět na vrchol nebo OPPI. (Ministerstvo průmyslu a obchodu 2018; Úřad vlády České republiky 2011)

Česká republika se vyznačuje spíše otevřenou ekonomikou a to zejména důsledkem vstupu do Evropské unie, avšak stále má mezery a vláda zasahuje do ekonomiky státu.

V posledních letech se také vyznačuje horší politickou stabilitou a to má negativní důsledky na příchod nových investorů do země. (Investiční web 2018; Česko-německá průmyslová komora 2018)

Mezi další negativní faktor země patří vysoká administrativní zátěž. Náklady, které podnikatel musí vynaložit, aby splnil právní předpisy a normy, jsou vcelku vysoké a nedochází k jejich snižování. Jeden z největších dopadů na podnikatelské prostředí nastal s rekodifikací Nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Mezi další patří například zavedení elektronické evidence tržeb, novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob či zákon o registru smluv. (Businessinfo 2011; Svaz průmyslu a dopravy České republiky 2016)

Kvalita veřejné správy se řadí mezi klíčové faktory růstové výkonnosti ekonomiky.

Jako negativní vliv u České republiky je hodnocena značná míra korupce. Rozsah korupce negativně ovlivňuje schopnost státu realizovat základní funkce. Podle ministerstva průmyslu a obchodu dochází k plýtvání státu veřejnými zdroji. Mezi další negativní faktory státu můžeme zařadit pomalé soudy či neúčinné státní úřady, které se z hlediska kvality řadí spíše k podprůměru Evropské unie. V rámci transformace má Česká republika nedostatky

(34)

v účelném fungování orgánů veřejné zprávy a soudnictví. (Svaz průmyslu a dopravy České republiky 2016; Businessinfo 2011)

Daňová soustava státu je uzákoněna od 1. 1. 1993. Struktura soustavy se dělí na dvě kategorie, které se dělí na další dílčí části:

1. Daně přímé

a. z příjmů – daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob b. majetkové – daň z nemovitostí. Daň silniční, daně převodové

2. Daně nepřímé

a. Univerzální – daň z přidané hodnoty

b. Selektivní – daně spotřební, ekologické daně, cla

Cílem těchto daní je zabezpečit příjmy do státního rozpočtu, pro správný chod státu a státních organizací. Problematika daňové soustavy České republiky je ve vysokých administrativních nákladech a nemoderních daňových nástrojích. (Daňové zákony 2018)

Česká republika je členem významných politických světových organizací.

Například NATO (Organizace severoatlantické smlouvy), INTERPOL (Mezinárodní organizace kriminální policie), Haagská konference mezinárodního práva soukromého, UN (Organizace spojených národů), ASEM (Asijsko-evropské setkání) a mnoho dalších.

(Ministerstvo zahraničních věcí 2018)

Ekonomické faktory

V roce 1995 vstoupila Česká republika do organizace OECD. Vstupem do organizace se symbolicky zapsala do skupiny vyspělých ekonomik světa. Dalším významným již zmiňovaným krokem byl vstup do Evropské unie v roce 2004. V rámci tohoto kroku, byla česká ekonomika přeměněna na hospodářství typické pro vyspělé evropské ekonomiky. Kromě těchto organizací je členem například: WTO (Světová obchodní organizace), BIS (Banka pro vyrovnání mezinárodních plateb), CE (Rada Evropy), IBEC (Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci) a mnoho dalších.

Pomocí těchto a dalších organizací může Česká republika udržovat rozvoj vědecké, kulturní a především hospodářské spolupráce zemí. (Ministerstvo zahraničních věcí 2018)

(35)

Česká ekonomika zaznamenala hlavně v posledních letech významný růst téměř ve všech kategoriích. Kladný růst ekonomiky se promítá na samotné obyvatelstvo, domácnosti či do hospodaření vládních institucí a vládu samotnou. (Ministerstvo financí 2019)

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2018, byla velice stabilní. Růst za rok 2018 podle Ministerstva financí dosáhl 2,8 % a na další rok odhadují růst o něco menší a to na 2,5 %.

Hrubý domácí produkt za rok 2017 byl 5 047 mld. Kč, což je 402 796 USD. (Ministerstvo financí 2019)

Velice kladně se dá hodnotit míra nezaměstnanosti státu, která byla za rok 2017 pouze 2,9 % a dá se říci, že rapidně stoupají mzdy a důchody. Česká republika se v posledních letech potýká s problémem nedostatku zaměstnanců a kvalitní pracovní síly. S tím souvisí i nárůst mezd minimální mzda na rok 2019 vzrostla na 13 350 Kč, avšak podle Eurostatu je tato minimální mzda čtvrtá nejnižší v Evropské unii. Průměrná mzda za rok 2018 v České republice činila 31 851 Kč, která meziročně vzrostla o 2390 Kč.

(Ministerstvo financí 2019; Měšec 2018)

Největší přínos do HDP má bezkonkurenčně průmysl, patří mu přibližně třetina přidané hodnoty celkové produkce a jde tak ruku v ruce s vysokou zaměstnaností a růstem mezd. (Ministerstvo financí 2019)

Inflační cíle České republiky byly stanoveny na 2 %, v roce 2017 byla inflace 2,5

% a tak se spíše pohybovala v horní hranici tolerančního pásma. Díky vysokému propadu cen ropy by se inflace mohla pohybovat v dalších letech spíše na nižší úrovni.

(Ministerstvo financí 2019; Ministerstvo průmyslu a obchodu 2018)

(36)

Tabulka 2: Makroekonomické ukazatele České republiky v letech

Ukazatel 2017 2018 2019

predikce

HDP (mld. Kč/USD) 5047 5313 5590

Růst reálného HDP 4,4 3,3 2,9

Růst průměrné nominální mzdy 6,8 7,4 5

Míra inflace: CPI (%) průměr 2,5 2,3 2,1

Vládní deficit/přebytek (% HDP) 0,3 0 -0,3

Vládní dluh (% HDP) 34,3 32,8 31,9

Směnný kurz CZK/EUR: průměr 26,3 25,2 24,7

Cena ropy (USD za barel): BRENT průměr 55 60 59

Zdroj: ČAB 2018; EOCD 2018

Díky restrukturalizaci českého bankovního trhu v 90. letech, je v českých bankách převaha zahraničních vlastníků. Tento vstup zahraničních subjektů, lze hodnotit pozitivně a to hlavně díky větší efektivitě, likviditě či osvědčených praktik již ze zemí původu vlastníků. Podíl zahraničních vlastních tak činí okolo 85 % procent. (World economic forum 2018)

Nastávají však momentálně vnější rizika, která mohou případný růst ekonomiky snížit či zcela pozastavit. Představují hrozby jako například: vystoupení Spojeného království z Evropské unie, navýšení protekcionalismu, zpomalení ekonomického růstu v Číně či problém italského bankovního sektoru. (Ministerstvo financí 2019)

Sociálně-demografické (kulturní) faktory

Sociálně-demografický vývoj země byl zejména ovlivněn událostmi 20. století.

V těchto letech došlo k zásadním politickým, ekonomickým, kulturním či sociálním událostem. Zásah 1. a 2. světové války představoval fatální vývoj země. Nejen světové války ovlivňovaly zemi, ale i velká hospodářská krize, nástup a následný pád komunismu

(37)

V celé České republice po roce 1989 probíhal významný demografický růst. Český statistický úřad uvádí následující: snižování úmrtnosti a potratovosti, zvýšení průměrného věku obyvatelstva, zvýšení počtu dětí narozených mimo manželství či vyšší věk matek při prvním porodu. (Český statistický úřad 2018)

Data posledních let ukazují, že populace České republiky má dlouhodobou tendenci k růstu. Na konci roku 2017, byl nárůst ve srovnání s rokem minulým o 31,2 tisíc. Počet obyvatel Českého území vzrostl na 10 610 055 (hodnota k 31. 12. 2017), avšak ubývá nám ekonomicky aktivních obyvatel a přibývá obyvatel ve věku 65 a více a dětí mladších 15 let.

Největší podíl na růstu obyvatel má zahraniční migrace, za posledních 10 let díky migraci přibylo 227,6 tisíc obyvatel. Naproti tomu přirozeným přírůstkem pouze 47,3 tisíce.

(Český statistický úřad 2018)

Obrázek 3: Vývoj počtu obyvatel České republiky v letech Zdroj: Český statistický úřad

Skladba obyvatelstva zůstává tendenčně stejná a podílem 50,8 % ku 49,2 % převažují ženy nad muži. Ve věkové skupině 15-64 let má země přibližně 65 % obyvatel, když toto procento srovnám s lety 2006 a 2007, kdy procento bylo 71,2 % je vidět výrazný pokles produktivního obyvatelstva. Osob starších 65 let je v České republice 2 040 183 (k 31. 12. 2017), což je historicky nejvyšší číslo. Index stáří (poměr počtu osob starších 65

(38)

let a dětí do dětí do 14 let) činil 122,1 seniorů na 100 dětí, tento proces nám dokumentuje, že populace státu stárne. OECD uvádí, že 4 pracující lidé vydělávají na 1 důchodce a dokonce hrozí s výhledem do budoucna, že pokud bude tendence stárnutí obyvatelstva stejná v roce 2050, připadne na 1 pracujícího 1 důchodce. Průměrný věk českých obyvatele je 42,2 let. Na 100 osob v produktivním věku, kam se řadí obyvatelstvo 20-64 let (v potaz je bráno studium mladých lidí), je závislých 64,8 obyvatel v neproduktivním věku. Toto číslo stále narůstá. (Český statistický úřad 2018)

Trendem 21. století je rostoucí zastoupení osob rozvedených a svobodných, tato tendence se vyskytuje u ekonomicky vyspělých států. Tento fakt ovlivňuje malý počet sňatků oproti velkému počtu rozvodů. Malý počet uzavřených sňatků je dán zejména ekonomickými aspekty, jako např.: finanční situace, bydlení, ale také například seberealizace či studium. Podle statistického úřadu je u obyvatelstva staršího 15 let vdaných či ženatých pouze 46,9 %, ve srovnání s rokem 2007 je to pokles o 4,7 %. (Český statistický úřad 2018)

Úroveň porodnosti má tendenci rok od roku růst. V roce 2017 se narodilo 114,4 tisíc dětí. Na jednu ženu v České republice připadá 1,69 dítěte. Průměrně se český muž dožívá 76 let a česká žena 81,8 let, největší úmrtnost mají na svědomí nemoci oběhové soustavy. V roce 2017 zemřelo 111,4 tisíc obyvatel. (Český statistický úřad 2018)

Růst domácí poptávky negativně ovlivňuje množství a kvalitu pracovní síly. Tvoří tak hlavní překážku pro podnikání v České republice. V posledních deseti letech roste tlak na zvyšování mezd. Česká republika se řadí v tempu růstu mezd v Evropě na druhé místo hned po Bulharsku. (Businessinfo 2018)

Vzdělávací systém České republiky se dělí do 3 oblastí: primární (základní), sekundární (střední), terciální (další). Každé dítě v České republice musí absolvovat minimálně jeden rok v předškolním vzdělávacím procesu. Školský systém představuje devítiletou školní docházku v základních školách. Tento stupeň vzdělávání se nazývá primární, pro děti ve věku 6-15 let. Na primární vzdělávání navazuje vzdělávání sekundární, které je určeno pro věk 15-19 let. Sekundární vzdělávání zastřešují střední školy a učňovská střediska. Mezi poslední pilíř vzdělávání patří terciální vzdělávání,

(39)

určeno pro studenty od 19 let. Pomáhá absolventům sekundárního pilíře zvyšovat svou kvalifikaci. (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2018)

Technicko-technologické faktory

V národním měřítku jsou technicko-technologické faktory ovlivněny zejména výzkumem a vývojem. Strategie konkurenceschopnosti České republiky uvádí jako jednu z podmínek kvalitní výzkum a vývoj. Podle dlouhodobého hlediska je dokonce řazena jako klíčová podmínka inovační výkonnosti české ekonomiky. Rozdíly v kvalitě výzkumu a vývoje jsou ovlivněny jeho financováním (podíl výdajů HDP na výzkum a vývoj).

V minulosti bylo možné říci, že výzkum a vývoj ČR byl ve srovnání s ostatními zeměmi velice zaostalý, avšak došlo k významným změnám a začalo se více investovat.

(Ministerstvo průmyslu a obchodu 2014)

Do tohoto faktoru patří i infrastruktura, kdy Česká republika patří v evropském měřítku podprůměru. Ve světovém měřítku podle kvality infrastruktury je ČR na 39. místě společně například s Panamou či Chorvatskem. V rámci EU je na 18. místě například s Řeckem či Litvou. Kvalita a délka dálnic je velice slabá, největší kritizovanou chybou ČR je chybějící vnitřní prstenec. Další negativní bod se týká nedostatečné velikosti komunikací pro nemotorová vozidla či omezené využívání vodních cest. Česká republika se pyšní hustou železniční sítí, avšak není v ní dostatek vysokorychlostních koridorů.

(Ministerstvo průmyslu a obchodu 2014)

Dalším článkem pro rozšíření a zlepšení technicko-technologického prostředí je rozvoj internetu a zejména rozšíření vysokorychlostních sítí. Česká republika se v minulosti potýkala s nedostatečným rozšířením internetu zejména kvůli vysokým cenám připojení a samotných zařízení. Cenová politika se však v průběhu let změnila a v dnešní době mají internet tři čtvrtiny domácností. Internetová politika se podílí čtyřmi procenty na podílu HDP České republiky, tvoří tak téměř 188 miliard korun. Otázky posledních měsíců směřují k pojmů 5G sítě (síť páté generace), která by měla být dalším krokem kupředu k silnějšímu a stabilnějšímu internetu. Spuštění pro Českou republiku se očekává v roce 2020. (Ministerstvo průmyslu a obchodu 2014, David Vagaday 2017;

Tomáš Krompolc 2018)

(40)

Konkurenceschopnost státu či podniků je velice tímto faktorem velice ovlivněna a je důležité pro jednotlivé subjekty, aby udržely krok s dnešním moderním světem.

Umístění České republiky v mezinárodním srovnání podle Global Competitiveness Report z roku 2018 bylo na 29. místě. Jako výhody České republiky v této oblasti byly zařazeny počty mobilních telefonů, transfery technologií či přímé zahraniční investice. Na druhou stranu byl vytknutý počet osobních počítačů na obyvatele, schopnost firem přijímat a využívat technologie, předpisy týkající se ICT, dostupnost nejnovějších technologií či malý počet uživatelů používající vysokorychlostní internet. (Ministerstvo průmyslu a obchodu 2014; Word Economic Forum 2018)

3.1.2 Závěr PEST analýzy České republiky

Pokud chce Česká republika uspět v mezinárodním měřítku, nelze spoléhat pouze na potenciál jednotného evropského trhu či na skvělou geografickou polohu. Musí se zaměřit na své přednosti, minimalizovat hrozby, zaměřit se na přeměnu slabých stránek ve prospěch příležitostí.

Exportně zaměřená strategie hospodářství ukázala, že vitalita země spočívá v celé škále faktorů. Kvalitní pracovní síla a investiční příležitosti, jsou skvělou podmínkou pro příliv moderních technologií a zahraničního kapitálu. Pro úspěch na světovém trhu je však potřeba nezaostávat a jít ve vývoji kupředu. Jednotný trh Evropské unie České republice poskytl velikou příležitost českým výrobcům uplatnit se, klást důraz na kvalitu, přizpůsobivost a produktivitu. Pro Českou republiku je potřeba si stanovit cíle hospodářské politiky a to hlavně v rámci konkurenceschopnosti vnitřního trhu EU, ale i k posílení postavení v globální ekonomice.

3.2 Spolková republika Německo

Spolková republika Německo (dále jen Německo), se na Světovém ekonomickém fóru v hodnocení konkurenceschopnosti za rok 2018 umístila hned na 3. místě. Celkové hodnocení této země skončilo na neuvěřitelných 82,8 procentech a patří mu první místo

References

Related documents

 Společný trh – faktor, který určuje, do jaké míry si konkurenti konkurují na společných trzích. Tento faktor říká, kdo je přímý či nepřímý

Struktura diplomové práceje nastavena rozumně a splňuje veškeré atribuý, které by měla diplomová práce obsahovat. Teoretická část diplomové práce byla velmi

Konkurenceschopnost podniku lze definovat jako schopnost udržet si a v lepším případě ještě zvyšovat svůj podíl na trhu, při využití takových dovedností,

Globální prostředí, ve kterém současné firmy působí, je velice náročné, nabízí mnoho příležitostí, ale na druhou stranu skrývá i velké množství hrozeb.

První část je zpracována pomocí literární rešerše k pojmům konkurence, konkurenceschopnost, konkurenční strategie a konkurenční výhoda.. Hlavní část práce je

Teoretická část pracuje s teoretickými pojmy z oblasti konkurence a interpretuje analytické nástroje (marketingový mix, Porterův model, SWOT analýza), které jsou aplikovány

Pochopení konkurence je velice důleţitým faktorem determinujícím úspěšné působení firmy na trhu. Konkurenční prostředí bývá velice dynamické, a tak předvídání

K naplnění hlavního cíle je nezbytné splnit několik dílčích cílů, mezi které spadá vyhodnocení současné pozice podniku na trhu, rozbor technologické