• No results found

Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta"

Copied!
109
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta

Studijní program: N 6208 Ekonomika a management

Studijní program: Podniková ekonomika

„Analýza faktorů ovlivňujících úspěšnost MSP ve stavebnictví se zaměřením na způsoby získávání zakázek.“

„Analyssis of factors influencing Access of SME in civil engineering which is focused on a way of gaining new contracts“

DP – EF – KPE – 2010 - 10

LENKA BUCHTOVÁ

Vedoucí práce: prof. Ing. Ivan Jáč CSc., Katedra podnikové ekonomiky Konzultant: Ing . Pavel Zavřel, PSD s.r.o.

Počet stran: 76 Počet příloh: 31

7. května 2010

(2)

3 Prohlášení.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL;v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

26. 4. 2010

Podpis

(3)

4 Anotace:

Předmětem diplomové práce „Analýza faktorů ovlivňujících úspěšnost MSP ve stavebnictví se zaměřením na způsoby získávání zakázek, je posouzení faktorů ovlivňujících úspěšnost malého a středního podnikání, jak obecně, tak zejména stavebního odvětví, a to se zaměřením na vlivy způsobené možnostmi získávání stavebních zakázek.

První část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, definic a legislativní úpravy z oblasti malých a středních podniků. Druhá část pojednává o významu malých a středních podniků v ekonomice České Republiky. Třetí část se zaměřuje na faktory ovlivňující úspěšnost MSP obecně a poté detailněji z pohledu stavebního odvětví. Poslední část se zabývá analýzou způsobu získávání zakázek provedenou pomocí dotazníkového šetření mezi malými a středními stavebními firmami v Ústeckém kraji, dále vlastním šetřením tendrů ve stavební společnosti PSD s.r.o. Závěr je věnován finanční analýze řešené situace, úvahám a návrhům možných řešení.

Klíčová slova:

Malé a střední podniky (MSP), stavební odvětví, veřejné zakázky, finanční analýza.

(4)

5 Annotation:

The objekt of my desertation „Analyssis of factors influencing Access of SME in civil engineering which is focused on a way of gaining new contracts“ – is an assessment of factors influencing Access of SME generaly as wel as in branch of civil engineering with effect on gaining new architecture orders. The first part is focused on explaining basic conseptions, definitions and legislative modifications in area of small and middle companies. The sekond part describes importace of SME in economy of Czech Republlic.

The third part is focused on factors influencing Access of SME in general as well as with all details from branch of civil engineeering. The last part is concerned with analyssis of gaining new orders based on questionnare among small and middle companies in region of Ústí na Labem just as my own research of separate tenders in building company PSD s.r.o.

The conclusion pays attention to financial analyssis of solving situation, considerations and suggestions of some solutions.

Keywords:

Small and medium entrprices (SME), branch of civil engineering, public contracts, financial analyssis.

(5)

6

OBSAH

Seznam použitých zkratek a symbolů... 9

Seznam tabulek………... 10

Seznam obrázků a grafů ………... 11

Úvod

……… 12

TEORETICKÁ ČÁST 1. Definice MSP

……….. 13

1.1 Obecná definice MSP ………... 13

1.2 Definice MSP v Evropské unii ………... 13

1.3 Legislativní úprava MSP v ČR ………... 14

1.4 Definice MSP v ČR ………... 16

2.

MSP jako významný sektor tržní ekonomiky

……….... 18

2.1 Vývoj počtu a struktury MSP ………... 19

2.2 Odvětvová struktura MSP ………... 23

2.3 MSP ve stavebnictví ……….. 24

2.4 Vliv krize na stavební odvětví ………... 26

3. MSP a faktory jejich úspěchu resp. neúspěchu

………... 29

3.1 Výhody a nevýhody MSP……….. 29

3.2 Obecné faktory ovlivňující úspěšnost MSP ……….. 32

3.3 Faktory ovlivňující úspěšnost MSP ve stavebnictví: lidské zdroje, způsoby získávání stavebních zakázek ………... 33

4. Lidské zdroje ve stavebnictví

……….. 34

4.1 Nedostatek lidských zdrojů ve stavebnictví ……….. 34

4.2 Krize učňovského školství ve stavebnictví ………... 34

4.2.1 Příčiny nezájmu o vyučení stavebního řemesla ……… 37

4.2.2 Možná řešení krize zájmu o stavební učební obory ……… 38

5. Způsoby získávání stavebních zakázek

………... 40

5.1. Legislativní úprava v ČR: Zákon 137/2006 Sb. ………... 40

5.1.1 Zadavatel veřejné zakázky ... 40

(6)

7

5.1.2 Veřejná zakázka ... 42

5.1.2.1 Veřejná zakázka podle výše předpokládané hodnoty ………... 43

5.1.3. Druhy a podmínky použití zadávacích řízení ………... 44

5.1.4. Požadavky na kvalifikaci ...46

5.1.5. Posouzení a hodnocení nabídek ……….... 47

5.1.5.1 Hodnotící kritéria ………... 47

PRAKTICKÁ ČÁST

6. Empirický výzkum o způsobu získávání stavebních zakázek MSP v regionu Ústecký kraj

………... 49

6.1 Analyzovaný soubor ………... 49

6.2 Dotazníkové šetření ………... 49

6.3 Dílčí závěry analýzy a jejich shrnutí ………... 54

7. Analýza způsobu získávání zakázek stavební společností PSD s.r.o.

………... 59

7.1 Představení společnosti PSD s.r.o. ………... 59

7.2 Zdroje získávání nových zakázek společností PSD s.r.o. ………... 60

7.3 Analýza tendrů, jichž se zúčastnila společnost PSD s.r.o. ………... 61

7.3.1. Analýza tendrů v roce 2008 ………...63

7.3.2. Analýza tendrů v roce 2009 ………...64

7.3.3. Závěr provedené analýzy dat ………... 65

7.4 Možné dopady závěrů analýzy tendrů na finanční situaci a postavení společnosti PSD s.r.o. ………... 66

7.4.1. Finanční analýza ………... 66

7.4.1.1.Ukazatélé rentability ………... 67

7.4.1.2.Ukazatelé likvidity ……….... 69

7.4.1.3.Ukazatelé zadluženosti ………... 71

7.4.1.4.Komparace skutečných a předpokládaných výsledků analýz ………... 73

8. Závěr

……….... 75

(7)

8

Seznam literatury... 77 Seznam příloh ... 79 Přílohy v rozsahu 31 listů

(8)

9

Seznam použitých zkratek a symbolů

ČR: Česká republika ČSU: Český statistický úřad EU: Evropská unie

HDP: hrubý domácí produkt

MPO: Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP: malé a střední podniky

SME: small and medium enterprise (male a střední podniky) s. r. o.: společnost s ručením omezeným

(9)

10

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků podle EU ... 14

Tabulka č. 2: Počty žáků a absolventů podle oborů středního odborného vzdělávání... 36

Tabulka č. 3: Dotazník ... 51

Tabulka č. 4: Veřejné zakázky dle zák. 137/2006 Sb. – rok 2008...61

Tabulka č. 5: Získané zakázky na základě dlouhodobé spolupráce a osobních kontaktů ... 63

Tabulka č. 6: Rentabilita vlastního kapitálu... 68

Tabulka č. 7: Rentabilita úhrnného vlastního kapitálu... 68

Tabulka č. 8: Likvidita II. stupně...70

Tabulka č. 9: Likvidita III. stupně... 70

Tabulka č. 10: Úrokové krytí... 70

Tabulka č. 11: Debt ratio (celková zadluženost)...72

Tabulka č. 12: Zadluženost vlastního kapitálu... 72

Tabulka č. 13: Cash – flow... 72

Tabulka č. 14: Časová řada vybraných ukazatelů společnosti PSD s.r.o. ... 73

Tabulka č. 15: Komparace vybraných ukazatelů finanční analýzy... 74

(10)

11

Seznam obrázků a grafů

Graf č. 1: Vývoj počtu MSP v ČR v letech 1997-2007... 18

Graf č. 2: Vývoj malého a středního podnikání (1995- 2005)... 19

Graf č. 3: MSP a počet zaměstnaných... 20

Graf č. 4: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1997-2007... 21

Graf č. 5: MSP a přidaná hodnota... 21

Graf č. 6: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v letech 1997-2007... 22

Graf č. 7: Odvětvová struktura MSP – počty podniků...23

Graf č. 8: Vývoj objemu stavební produkce v letech 1998-2006... 25

Graf č. 9: Vývoj objemu stavební produkce v letech 1998-2006...26

Graf č. 10: Podíl MSP na celku diferencovaný dle velikosti podle počtu zaměstnanců v letech 2003-2008... 26

Graf č. 11: Způsoby získávání nových zakázek... 54

Graf č. 12: Efektivnost způsobů získávání zakázek ... 55

Graf č. 13: Hodnocení transparentnosti tendrů... 56

Graf č. 14: Zkušenosti s úplatky... 57

Obr. č. 1: Dělení veřejných zakázek... 42

Obr. č. 2: Společnost PSD s.r.o. významné a společensky prospěšné stavby...59

(11)

12

ÚVOD

V dnešním světě pohlceným globalizací, kdy v popředí zájmu stojí velké nadnárodní firmy, mnohé překvapí skutečnost, že malé a střední podniky mají své významné místo na slunci.

Malé a střední podniky hrají důležitou roli v soukolí podnikatelské sféry a celé ekonomiky zemí. Stávají se důležitými partnery velkých firem, které pro stále více svých činností využívají outsourcing. Je pro ně výhodnější zjednodušit svoji organizaci a raději si některé služby najmout a některé komponenty pro své výrobky nakoupit od menších firem. Malé a střední podniky tak vytváří subdodavatelskou síť pro velké firmy. Tvoří také stabilizační prvek společnosti a ekonomiky tím, že dokáží lépe reagovat na změny poptávky. Poskytují podstatné množství pracovních příležitostí. Jejich velikost je dokonce v některých odvětvích výhodou. Mají blízký vztah se svými zákazníky, což jim umožňuje lepší komunikaci a přizpůsobení se jejich požadavkům a potřebám.

Cílem práce je analyzovat pomocí dotazníkového šetření v malých a středních podnicích v Ústeckém kraji a vlastním šetřením v konkrétní stavební společnosti vliv způsobu získávání zakázek na úspěšnost podnikání MSP ve stavebním odvětví a možné dopady na finanční situaci a postavení konkrétní stavební společnosti. Na základě závěrů vyplývajících z provedených šetření formulovat úvahy a návrhy možných řešení.

Hypotézou mé práce je předpoklad, že úspěšnost podnikání malých a středních podniků ve stavebnictví závisí ve značné míře na způsobu získávání zakázek a v souvislosti s tím také s nedostatky legislativní úpravy oblasti zadávání veřejných zakázek.

První část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, definic a legislativní úpravy z oblasti malých a středních podniků. Druhá část pojednává o významu malých a středních podniků v ekonomice České Republiky. Třetí část se zaměřuje na faktory ovlivňující úspěšnost MSP jak obecně tak z pohledu stavebního odvětví. Poslední část se zabývá analýzou způsobu získávání zakázek provedenou pomocí dotazníkového šetření mezi malými a středními stavebními firmami a vlastním šetřením tendrů v konkrétní stavební společnosti a možnými dopady na finanční situaci a postavení společnosti na trhu stavební produkce.

(12)

13

1. Definice MSP

1.1 Obecná definice MSP

Pod pojmem malý nebo střední podnik si laik představí podnikatelskou jednotku vlastněnou jedním nebo více podnikateli. Obvykle s menším počtem pracovníků, menším kapitálem a menším ročním obratem. Názory na to, jaká kritéria by měla být využívána pro stanovení, kde leží hranice mezi malým a středním podnikem a hranice mezi podnikem středním a velkým se různí. Nejčastěji uváděná kritéria v literatuře bývají:

• počet zaměstnanců

• obrat

• objem aktiv

1.2 Definice MSP v Evropské unii

Evropská komise vydala v roce 2003 doporučení 2003/361/EC, která definuje MSP a jeho záměrem je posílit konkurenceschopnost MSP. V členských zemích vstoupilo v platnost 1. 1. 2004. Doporučení definuje malé a střední podniky takto: malé a střední podniky, dále v tomto doporučení označované anglickou zkratkou SME (Small and Medium Size Enterprises), jsou charakterizovány tím, že[13]:

• mají méně než 250 zaměstnanců,

• roční obrat mají menší než 40 milionů Euro nebo jejich roční bilance nepřekročí 27 milionů Euro,

• jsou nezávislé, musí proto vyhovovat následujícímu kriteriu nezávislosti podniku

Evropská komise rozděluje firmy do tří kategorií: firmy nezávislé, partnerské a spojené.

Nezávislá firma je taková firma, která nespadá ani do jedné z dalších dvou kategorií. Za partnerskou firmu je označována taková firma, v níž drží více než 25 % jiná firma.

Nicméně, firmy vlastněné z více než 25 % universitami, výzkumnými centry, malými municipalitami, institucionálními investory (včetně regionálních rozvojových fondů), venture kapitálovými fondy a tzv. business angels budou považovány za nezávislé, a tak jim bude umožněno získat podporu. Spojenou firmou se pak rozumí firma, která kontroluje

(13)

14

nebo je sama kontrolována jinou firmou nebo skupinou firem. Podle toho, do jaké kategorie firma spadá, jsou také počítána další kritéria (počet zaměstnanců, obrat, celková aktiva). U nezávislé firmy se jedná pouze o údaje za firmu samotnou. U partnerských a spojených firem se jedná o údaje všech těchto firem konsolidované podle kapitálové účasti.

Nezávislé podniky jsou ty, v nichž více než 25% kapitálu nebo hlasovacích práv nevlastní podniky, které samy nejsou malými nebo středními podniky. Překročení tohoto limitu je povoleno jen v následujících dvou případech:

• majitelem podniku jsou buď společnosti se státní účastí, nebo společnosti, poskytující podnikatelům kapitál či investiční společnosti a kontrola není praktikována ani individuálně, ani společně,

• kapitál je aplikován způsobem, že nelze definovat kdo je jeho vlastníkem a když podnik zajistí, že ne více než 25% patří jedné nebo společně více společnostem, jež nejsou podniky typu malý, střední nebo mikro (závisí případ od případu).

Tabulka č. 1 popisuje, jak se rozlišují kategorie MSP na základě doporučení Evropské komise 2003/361/EC:

Tabulka č. 1

Definice malých a středních podniků podle EU

Zaměstnanci Obrat Objem aktiv

Střední podnik do 250 do € 50 mil. do € 43 mil.

Malý podnik do 50 do € 10 mil. do € 10 mil.

Mikro podnik do 10 do € 2 mil do € 2 mil

Zdroj: Evropské komise, doporučení 2003/361/EC

1.3 Legislativní úprava MSP v ČR

Legislativní úprava podnikání vychází jednak z obchodního zákoníku a jednak z živnostenského zákona. Podnikání se podle obchodního zákoníku rozumí soustavná

(14)

15

činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. V České republice se řídí zakládání a činnost malých a středních podniků zejména zákonem č. 455/1991, o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších novel. V živnostenském zákoně se výraz "podnikatel" používá jako legislativní zkratka pro označení fyzických a právnických osob, které splňují podmínky stanovené zákonem pro provozování živnostenského podnikání.

Živnostenský zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále jen "živnost") a kontrolu nad jejich dodržováním. Pro živnostenské podnikání užívá označení živnost a definuje ji následovně:

• živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

• živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem, státní povolení k provozování živnosti (koncese) se vyžaduje jen v případech vymezených živnostenským zákonem.

Fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (zahraniční osoba) může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Za českou osobu se považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydliště na území České republiky se rozumí trvalý pobyt na jejím území.

Zahraniční fyzická osoba musí mít povolen pobyt na území České republiky, nejedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenou smlouvu, která toto omezení nepřipouští, nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky trvalý pobyt.

Všeobecné podmínky provozování živností fyzickými osobami jsou:

• dosažení věku 18 let

• způsobilost k právním úkonům

(15)

16

• bezúhonnost

• předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky.

• Živnosti ohlašovací Ohlašovacími živnostmi jsou:

a) živnosti řemeslné b) živnosti vázané c) živnost volná.

• Živnosti koncesované

Živnosti koncesované jsou uvedeny v příloze č.3 živnostenského zákona a jedná se o živnosti, k jejichž provozování je nutné prokázat odbornou způsobilost.

1.4 Definice MSP v ČR

Prvním porevolučním zákonem upravujícím MSP byl zákon č. 299/1992 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, který přijala vláda 28. dubna 1992. Dle tohoto zákona bylo MSP definováno, jako podnikání do 500 zaměstnanců. Účelem tohoto zákona bylo usnadnit založení MSP a posílit jejich ekonomický růst a pozici v ČR. Tímto zákonem se také vláda zavázala poskytovat MSP dotace ve formě záruk za úvěry, nebo poskytnutím úvěru za výhodnější úrok. Základním principem této pomoci bylo usnadnit přístup ke kapitálu a přenesení části podnikatelského rizika na stát. Až do 1. prosince 1996, bylo za tvorbu politiky a podporu programů MSP zodpovědné Ministerstvo hospodářství. Po jeho zrušení tato odpovědnost spadá pod působnost Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Dle uvedeného zákona nebyla definice vymezující pojem MSP v souladu s definicí EU. Na tomto základě byl v průběhu roku 2001 vypracován, projednán a začátkem roku 2002 schválen Parlamentem ČR nový zákon o podpoře MSP, který vyšel ve Sbírce zákonů dne 8. 2. 2002 pod č. 47 s účinností od 1. ledna 2003. Mimo sjednocení definice MSP přispěl tento nový zákon k harmonizaci s dalšími platnými právními předpisy pro tento sektor.

Tímto zákonem byla také přenesena veškerá odpovědnost za regionální podporu z

(16)

17

Ministerstva pro místní rozvoj na MPO. Za malého a středního podnikatele se pro účely tohoto zákona považuje podnikatel, který splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropských společenství.

K 1. 1. 2004 byl zákon č. 47/2002 novelizován. Tato novela obsahuje jen změny týkajících se formálního přechodu České agentury pro zahraniční investice (CzechInvest), Agentury pro rozvoj podnikání (ARP) a Agentury pro rozvoj průmyslu České republiky (CzechIndustry) na Agenturu pro podporu podnikání a investic - CzechInvest. Nové agentuře CzechInvest byly také pozměněny její stávající úkoly a pravomoci v oblasti podpory podnikání. Sloučením, které ČR doporučila i EK, se měla zjednodušit komunikace mezi státem, českými podnikateli a EU. Mělo se také dosáhnout lepší vyjednávací pozice vůči externím partnerům, zefektivnit řízení a zajišťování služeb ze strany MPO a snížení administrativní náročnosti.

1. 1. 2005 vydalo MPO definici malých a středních podniků, která je plně v souladu s doporučením Evropské komise.

(17)

18

2. MSP jako významný sektor tržní ekonomiky

Malé a střední podniky mají v národním hospodářství nezastupitelnou úlohu. Více než 99% všech podniků tvoří právě MSP. Významně se tak podílejí na zaměstnanosti a působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Jejich společenský a hospodářský přínos je v literatuře popisován schopnostmi [4]:

• podněcovat konkurenční dynamiku ekonomiky

• vytvářet nové pracovní příležitosti

• překonávat sociální napětí v důsledku globalizačních tendencí

• rychleji se přizpůsobit změnám na trhu

Právě z těchto schopností MSP je dobře patrný význam, který zastávají v každé ekonomice.

Z Grafu č. 1 z dostupných zdrojů ČSÚ lze velmi přehledně vidět trend vývoje MSP v ČR v letech 1997 – 2007. Od roku 1997 do roku 2001 je vidět pozvolně vzrůstající trend.

K přelomu pak dochází v roce 2002, kdy počet MSP velmi vzrostl. Tento trend byl způsoben zejména předložením nového zákona o podpoře MSP.

Graf č.1

Vývoj počtu MSP v ČR v letech 1997-2007 Zdroj: ČSÚ

(18)

19 2.1 Vývoj počtu a struktury MSP

MSP můžeme podrobněji rozčlenit do skupin podle počtu zaměstnanců, jak bylo uvedeno v části 1 této diplomové práce. Toto členění nám umožňuje vidět podrobněji rozdíly ve struktuře MSP.

Rychlý růst MSP na počátku devadesátých let byl průvodním jevem transformace ekonomiky, mj. privatizace, restitucí a podmínek podnikání. Od konce devadesátých let už je vysoký podíl MSP na celkovém počtu ekonomických subjektů a na počtu zaměstnaných poměrně stabilní.

Zatímco počet středních podniků se ustálil ještě před rokem 1995, počet drobných podnikatelů je stabilní až po roce 2000, i když lze nalézt menší výkyvy. Počet malých podniků (nad 10 a do 50 zaměstnanců) dosáhl vrcholu v roce 1997 a od té doby klesá. Z následujícího grafu č. 2 lze vypozorovat rostoucí tendenci a stabilizovaný počet MSP v ČR. Co však stojí za pozornost, je fakt, že přínos tzv. drobných podniků (do deseti zaměstnanců) je významný a rostoucí, dokonce významnější než v jiných zemích.[7]

Graf č.2

Vývoj malého a středního podnikání (1995- 2005) Zdroj: ČSÚ

(19)

20

Vývoj malého a středního podnikání (1995- 2005) Zdroj:ČSÚ

Již v úvodu byl zdůrazněn význam MSP pro zaměstnanost. Z pohledu počtu zaměstnanců jsou MSP důležitým zdrojem v oblasti vytváření pracovních míst a jejich udržení.

Přispívají tak k důležité věci a to k makroekonomické stabilitě státu. Byly to právě MSP, které se aktivně podílely na projektech spolufinancovaných Evropským sociálním fondem (ESF) pro aktivní politiku zaměstnanosti a vstřebaly nejvíce nezaměstnaných, kterým vytvořily pracovní místa. Přehled vývoje počtu zaměstnanců v MSP je v následujícím grafu.[7]

Graf č.3

MSP a počet zaměstnaných Zdroj: ČSÚ

Pro přehlednost je uveden vývoj zaměstnanosti v MSP celkově v letech 1997 – 2007.

Z následujícího grafu je vidět od roku 2003 rostoucí trend.

(20)

21 Graf č.4

Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1997-2007 Zdroj: ČSÚ

V oblasti přidané hodnoty výkon MSP podle údajů statistického úřadu rostl zhruba stejným tempem jako výkon celé ekonomiky, po roce 2000 dokonce rychleji. Pokles koncem devadesátých let se však s výjimkou drobných podniků projevil se zpožděním.

Graf č. 5

MSP a přidaná hodnota Zdroj: ČSÚ

Zajímavé je srovnání dle velikostní struktury druhé poloviny devadesátých let a počátku třetího tisíciletí. V prvním období dochází k největším změnám ve skupině středních podniků, následně jej však postihla recese koncem devadesátých let, stejně tak jako výkon

(21)

22

malých podniků. V dalším období vykazují všechny velikostní skupiny vyšší rychlost změn směrem vzhůru, avšak největší je u drobných podniků. Jejich podíl na celkové přidané hodnotě MSP byl v prvním období nejnižší, avšak ve druhém období již přispívají nejvíce. Opět pro úplnost a srovnání je uveden vývoj přidané hodnoty v MSP celkově v letech 1997 – 2007. Opět je vidět rostoucí trend.[7]

Graf č. 6

Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v letech 1997-2007 Zdroj: ČSÚ

Produktivita práce měřená přidanou hodnotou je nižší než celé ekonomiky (tedy velkých podniků), což je pravděpodobně způsobeno nižší vybaveností práce kapitálem. Co se týče významu MSP, nemá tato nižší produktivita práce vliv na snížení jejich významu. Je to způsobeno zejména tím, že se zabývají činnostmi, které zpravidla nemají masový charakter, hledají si niky na trhu, ale navíc lépe absorbují volnou pracovní sílu resp.

obecně řečeno, jsou flexibilnější.

O tom, že role MSP v české ekonomice je významná a podíl víceméně stabilní, snad už není pochyb.

(22)

23 2.2 Odvětvová struktura MSP

Odvětvová struktura MSP vypovídá o významných národohospodářských tendencích.

V následujícím grafu jsou uvedeny počty podniků jednotlivých odvětví v letech 1995 – 2005.

Graf č.7

Odvětvová struktura MSP – počty podniků Zdroj: ČSÚ

Z dat uvedených v grafu č. 7 vyplývá stagnace počtu MSP v průmyslu a stavebnictví v letech 2002 – 2005. Dále je vidět prudký nárůst počtu MSP v tržních službách a od roku 2000 zaznamenáváme pokles počtu malých a středních podniků v obchodě.

I když vysvětlit změny v odvětvové struktuře MSP je obtížné, lze alespoň poukázat na některé skutečnosti a zamyslet se nad jejich možnými příčinami. V průmyslu a stavebnictví pravděpodobně počet MSP dosáhl jakési přirozené hranice. Další důležitou oblastí pro činnost MSP je obchod.[7] Jak je vidět ve výše uvedeném grafu v poslední době jejich počet v tomto sektoru klesá. Je to způsobeno především vysokou konkurencí rozsáhlých obchodních řetězců, které jsou upřednostňovány ze strany většiny spotřebitelů. Důvodem je především velmi rozsáhlý sortiment zboží a nižší ceny, které tyto velkoprodejny mohou poskytovat. Na druhou stranu mohou maloobchodníci dosahovat zisků díky lokálnímu monopolu, který realizují svou blízkostí potencionálním spotřebitelům, např. obchod s potravinami na sídlišti.

(23)

24

Co se týče prudkého nárůstu sektoru tržních služeb, ten souvisí zejména s tím, že u poskytování služeb je velmi důležitý blízký vztah k svému klientovi a možnost tak

vyhovět jeho individuálním požadavkům. To je snadnější u menších firem. Podle statistiků ČSÚ zaznamenává MSP nárůst v odvětví tržních služeb a to hlavně v podskupině tzv.

mezipodnikových služeb. Tento fakt souvisí s obecnější tendencí v chování firem organizačně eventuelně i vlastnicky vyčleňovat některé aktivity mimo původní podnik a služby nakupovat.[8]

2.3 MSP ve stavebnictví

Stavebnictví obecně je jedním z indikátorů konjunkturálního vývoje ekonomiky tím, že má multiplikační účinky na řadu ostatních odvětví. V důsledku toho se stavebnictví stává motorem ekonomického růstu daného státu. Akcelerační princip stavebnictví v hospodářství má však i protipól a to v rychlém útlumu stavebnictví při náznaku recese.

Stavebnictví v České republice obecně zaznamenává v posledních letech značný růst.

Přesněji řečeno do roku 2007. Roste produkce pozemního stavitelství, kde jde zejména o intenzivní výstavbu bytových a rodinných domů, která se opírá zejména o dynamický vývoj na trhu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření a finanční podporou mladým manželům. Růst produkce je ovlivněn realizací developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na výstavbu administrativních a multifunkčních center. Dále jde o růst inženýrského stavitelství, který je zejména ovlivněn výstavbou dálnic a rekonstrukcemi a modernizacemi železničních tratí včetně jejich uzlů.

Rok 2008 je rokem růstu pomalejšího, kdy celková stavební produkce vzrostla pouze o 0,06 %. K tomuto růstu přispělo hlavně inženýrské stavitelství. To znamená zejména pokračující výstavba dálnic a silnic včetně rekonstrukcí a modernizací železničních tratí a jejich uzlů. Pozemní stavitelství zaznamenalo naopak pokles.

Co se týče vývoje stavebnictví v roce 2009 je ovlivněn krizí, která způsobila, že obor je v horší situaci, než se zpočátku předpokládalo. Více než stovce firem, jejichž tržby tvoří třetinu sektoru, chybí v tomto roce zakázky za 29 miliard korun. Očekává se tedy

(24)

25

pokles tržeb až o 6,5 %. Stavebnictví očekává oživení až v momentě, kdy půjdou peníze do veřejných zakázek. Stát ale snížil rozpočet na stavbu silnic o devět miliard.[9]

Graf č.8

Vývoj objemu stavební produkce v letech 1998-2006 Zdroj: ČSÚ

Podíl MSP na produkci ve stavebnictví je značný. Nejpřehledněji je vidět na níže uvedených grafech. Graf č. 9 zobrazuje podíl MSP diferencovaný podle velikosti podniků na malé podniky do 49 zaměstnanců a střední podniky do 249 zaměstnanců a podíl podniků velkých, tj. nad 250 zaměstnanců. Rostoucí trend vývoje podílu na celkové produkci ve stavebnictví zaznamenaly malé podniky. V roce 2008 se podíleli na celkové produkci 45 %. Střední podniky zaznamenaly stagnaci, velké podniky spíše pokles. [7]

Graf č. 10 zobrazuje podíl v % malých a středních podniků celkem v letech 2003 až 2008.

Vývoj objemu stavební produkce v letech 1998 - 2006

0 100 000 200 000 300 000 400 000 CZK/mil. Kč 500 000

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

běžné ceny ceny průměr roku 2000

(25)

26

0 10 20 30 40 50 60 70 80

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Pol v % MSP

Velké podniky

Graf č. 9

Podíl MSP na celku diferencovaný dle velikosti podle počtu zaměstnanců v letech 2003-2008 Zdroj dat: vlastní konstrukce na základě dat ČSÚ

Graf č. 10

Podíl MSP a velkých podniků na celkovém počtu podniků v letech 2003-2008 Zdroj dat: vlastní konstrukce na základě dat ČSÚ

2.4 Vliv krize na stavební odvětví

Na rozdíl od roku 2008 kdy se stavební společnosti potýkali nejvíce s nedostatkem počtu kvalifikovaných pracovníků a odvětví stavebnictví zaznamenávalo prakticky nulový růst

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Pol v % 0-49

50-249 250 a více

(26)

27

(pokles pozemního stavitelství a oproti tomu působící mírný růst inženýrského stavitelství) zasáhla probíhající globální krize stavebnictví v mnoha směrech více, než se původně předpokládalo. Dochází k poklesu zakázek jak v soukromém sektoru, což může být způsobeno poklesem poptávky po produktech soukromých investorů a horším přístupem k finančním prostředkům, tak v sektoru veřejném. Ve veřejném sektoru bude zřejmě vývoj zakázek kopírovat vývoj HDP.

Projekt společnosti CEEC Research a poradenské společnosti KPMG se otázkou krize ve stavebnictví zabýval ve své studii, kde bylo osloveno 80 firem podnikajících ve stavebním odvětví. Tato studie byla zveřejněna v dubnu 2009 a podává „subjektivní“ pohled na krizi, tak, jak ji skutečně vnímají firmy.

Téměř dvě třetiny, přesně 59 % dotázaných firem očekává v tomto roce pokles produkce sektoru o průměrně 3 %, když téměř čtvrtina respondentů ho odhaduje na 6 – 10 %. Za zmínku v těchto souvislostech stojí nejnovější údaje ČSÚ, podle nichž v dubnu tuzemská stavební výroba poprvé od loňského září vzrostla, a to meziročně o 2,1 %.[10]

Co se týká dlouhodobějších prognóz, je český stavařský management velmi zdrženlivý.

V souvislosti se střednědobým vývojem sektoru (2010–2011) zdůrazňuje hlavně vysokou míru nejistoty a výrazně omezené možnosti předpovídat vývoj po roce 2009. Pokud by však nedošlo k dalšímu zhoršení současné ekonomické situace, ve firmách očekávají, že stavebnictví by se mohlo v tomto období vrátit k růstu (v průměru ve výši 3 %). S relativně pesimistickými prognózami na tento rok úzce souvisí skutečnost, že stavební společnosti již zaznamenaly další pokles ve využití svých kapacit, a to z 89 % v roce 2008 na nynějších 83 %. Celkem 85 % účastníků ankety dnes nijak překvapivě pociťuje omezení ve svém podnikání. Nejvíce vzrostl podíl firem limitovaných nedostatečnou poptávkou (z 13 na 49 % firem) a rovněž také nedostatečnými finančními zdroji (z 15 na 43 % firem).

Nejčastěji uváděným limitem růstu zůstává tvrdá konkurence (72 %).[10]

Hlavním faktorem, od kterého stavební firmy odvíjejí svou budoucnost a na kterém se téměř všichni respondenti shodují, je vývoj a změny v poptávce zákazníků (uvedlo to 94 % respondentů). Téměř polovina firem indikovala nedostatečnou poptávku jako již

(27)

28

aktuální problém svého současného podnikání, a proto i další vývoj právě tohoto faktoru bude určujícím jak pro firmy, tak i pro vývoj celého odvětví.[10]

I když probíhající krize má obecně dopad na pokles zakázek jak ve veřejném sektoru, tak v sektoru soukromém, myslím, že výzkum který bude proveden v praktické části této diplomové práce, se týká především způsobů získávání nových zakázek MSP a jeho vlivu na úspěšnost MSP, proto nebude probíhající krizí v tomto pohledu zohledňována.

(28)

29

3. MSP a faktory jejich úspěchu resp. neúspěchu

3.1 Výhody a nevýhody MSP obecně

Za hlavní výhody MSP je považována jejich flexibilita a schopnost rychle se přizpůsobit přáním zákazníků a měnícím se podmínkám trhu. Je zde lehčí změna organizace směrem k adaptování se na podmínky trhu. Malé a střední podniky mají zpravidla jednoduchou strukturu s velmi malým počtem úrovní řízení, často rozhoduje sám podnikatel. To umožňuje přijmout rychle rozhodnutí týkající se všech činností firmy bez zbytečných komunikačních šumů a vnitropodnikových konfliktů mezi různými skupinami pracovníků.

Mezi hlavní výhody MSP patří:

• jednodušší řídicí struktura,

• pružné reagováni na změny,

• rychlost přijímaní podnikatelských rozhodnutí,

• větší citlivost na požadavky trhu,

• aktivní účast na inovačním procesu,

• vytváření nových pracovních příležitostí při nízkých kapitálových nákladech a tím podněcování ekonomického růstu,

• zmírňování negativních důsledků strukturálních změn,

• odolnost proti hospodářské recesi,

• vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou předmětem zájmu větších podniků.[3]

Výhody MSP vyplívají zejména z organizace MSP. Malé podniky mají jednoduchou, přehlednou organizační strukturu, umožňující přímé vedení a kontrolu. Krátká cesta informačních toků dává předpoklady pro pružnost a reagování na potřeby zákazníků.

Jednodušší organizační struktura obvykle znamená i menší byrokratizaci i náklady na správu firmy. Mezi vedoucími pracovníky nejsou obvykle mezistupně, takže informační tok je méně rušen různými šumy. Vedoucí je bezprostředně účasten na podnikovém dění.

Výhodou je centralizace řídících rozhodnutí v rukou podnikatele. To znamená rychlejší

(29)

30

reagování, podporuje podnikavost i vysokou flexibilitu řízení podniku. Podnikatel není, tak jako u velkých podniků, ovlivňován různými vnitropodnikovými skupinovými zájmy.

Také realizace rozhodnutí a představ, jsou podnikatelskou politiku, kterou prosazuje prostřednictvím své vůle. Jednodušší je v malých a středních podnicích i dělba práce a méně specializovaná struktura podniku, což umožňuje rychlou reakci a přizpůsobivost na vnější změny.

Přednosti v personální oblasti spočívají v osobním, přímém kontaktu s vedením podniku. Podnikatel může vytvořit vztah důvěry na základě poznání osobních a rodinných problémů pracovníků a vést je ke spolupráci a osobnímu nasazení. V malém podniku se ztrácí anonymita, pracovníci více pociťují důležitost svých pracovních výkonů. Pracovníci jsou připraveni vyměnit vysoké příjmy a komfortní pracovní prostředí za větší flexibilitu v zaměstnání a uspokojení z práce, z atmosféry malých skupin.

Přínosy v oblasti výroby jsou spojeny většinou se specializací na určitou část trhu, na specifický sortiment. Při zaměření na několik typů produktů je možno zajistit nákladově příznivou produkci, případně i posilování pozic podniku na trhu. V mnoha případech jde o produkci v oblasti zakázkové, kusové a malosériové výroby. Specializace se může týkat i zaměření na lokální trhy či na vytvoření specifického okruhu odběratelů.

Při vzájemné spolupráci a kooperaci, sdružováním do svazů, cechů, družstev, apod. lze zajišťovat také společné zásobování, odbyt i marketingové aktivity. Tím se docílí např.

výhodnějších cen při nákupu vstupních surovin, stejná kvalita jejich dodávek, pozice na trhu, apod.

MSP mají také řadu nevýhod. Mezi jejich hlavní nevýhody patří:

• velká zranitelnost okolním prostředím

• nedostatečná finanční síla a horší přístup k financování,

• nemožnost využít tzv. výnosy z rozsahu,

• omezené možnosti zaměstnávaní špičkových odborníků a zaměstnávaní odborníků ve správě a řídící činnosti,

• omezené prostředky na marketing a reklamu.

(30)

31

MSP hrozí ve větší míře druhotná platební neschopnost z důvodu platební nekázně jejich obchodních partnerů. Malé organizace často také nedisponují odborníky, kteří by pravidelně sledovali změny v prostředí, v němž organizace působí (tj. například konkurenci, legislativní prostředí, nové technologie atd.) Stejně tak má menší podnik problémy s pronikáním na zahraniční trhy, protože mu chybí informace o zahraniční legislativě, možných partnerech, trhu apod.

Nevýhody v oblasti financování plynou z dostupnosti k finančním zdrojům a to především u individuálních podnikatelů. Hlavním zdrojem financování je samofinancování. Dalším zdrojem kapitálu je bankovní úvěr a dodavatelský úvěr tzv. cizí kapitál. Další nevýhodou ve finanční oblasti je fakt, že malé a střední podniky nemají obvykle vysoký stav hmotného a nehmotného majetku, aby odpisy vytvářely dostatečný prostor pro kontinuální reinvestování.

Negativní stránky má také výrobní oblast. Jde například o nevyužívání kapacit strojů a další techniky, nedostatek prostředků pro vývoj nových výrobků, o nižší stupeň technologického rozvoje. V malých podnicích se také neobjevují žádná trvalá výzkumná a vývojová oddělení. V MSP je větší podíl produkce náročné na živou práci, čímž dochází ke zvýrazňování významu lidského faktoru. MSP musí sázet na kvalitu své produkce jako na dlouhodobě určující prvek jejich úspěšnosti, ta úzce souvisí s kvalifikací pracovníků. V malých a středních podnicích je poměrně malý počet nevyučených a pomocných pracovníků. Převažují pracovníci s odbornou kvalifikací a širokými odbornými znalostmi.

Řada nevýhod existuje i v oblasti odbytu. Lokální trh a omezený počet odběratelů ztěžují konkurenceschopnost. MSP proto udržují osobní kontakty se zákazníky. Malé podniky také obvykle vydávají mnohem méně prostředků na reklamu. S výjimkou specializovaných výrob musí brát malé a střední podniky v cenové oblasti ohled na ceny rozhodujících velkých podniků, které dokáží držet cenu výrobku na velmi nízké úrovni, nebo ztrátu na tomto produktu kryjí zisky z jiného. Přirozeně jen malý počet malých a středních podniků zpracovává prognózy o vývoji trhu na bázi vědeckých poznatků. Malé podniky nemají páky pro ovlivňování poptávky. Jejich přednost je v rychlém přizpůsobování se změnám, v prostorové a psychologické blízkosti spotřebiteli.

(31)

32

Nevýhody v personální oblasti souvisí s vyšší intenzitou práce. MSP zaměstnávají univerzálnější pracovníky. Také pracovní podmínky nejsou srovnatelné s velkými podniky, zejména pokud jde o sociální zabezpečení, příplatky na dovolenou, stravování a další. Často nejsou používána organizační schémata a popisy funkcí a tak často dochází k nedorozuměním, pokud jde o plnění úkolů a ohraničení kompetencí.

V oblasti řízení podniku, je velmi často vlastník i vrcholovým řídícím pracovníkem.

Převažuje u něj technicky orientované vzdělání, často nemá manažerské vědomosti a ekonomické znalosti. Často improvizuje a řídí se intuicí. Často vůbec nedochází k plánování, zejména dlouhodobého charakteru, často dochází k přetěžování vedoucích pracovníků. Jsou omezené možnosti srovnávání, ke skupinovému rozhodování dochází výjimečně. Řídící styl MSP je často patriarchální. MSP si zakládají na své samostatnosti, nezávislosti a nemají tendenci spolupracovat, nebo spolupráci nedůvěřují. Přitom spolupráce a kooperace s jinými podniky může znamenat znásobení jejich předností a zvýraznění konkurenčních výhod.

Ne každý nově založený podnik přežije. Příčin neúspěchu nového podniku je mnoho.

Zkušenosti ukazují, že největší riziko z hlediska budoucího přežití představuje prvních 3 až 5 let podnikání. Mnoho podniků končí z důvodu nezvládnutí konkurenčního podnikatelského prostředí, tj. neschopnost produkovat výrobky a služby, po kterých je poptávka. Řada podnikatelů ukončí podnikání jednoduše proto, že jsou schopni vydělat si více peněz jiným způsobem, či je pohltila konkurence, nebo odešli do důchodu. Mnoho podniků (zejména živnostenských) změní svoji právní podobu (nejčastěji volí společnost s ručením omezeným), některé podniky jsou prodány a stávají se součástí jiných podniků.

3.2 Obecné faktory ovlivňující úspěšnost MSP

K základním faktorům ovlivňujícím úspěšnost MSP patří obecně následující:

• špatná volba předmětu podnikání,

• nevhodné umístění (lokalizace) podniku,

(32)

33

• nevhodně vybraní zaměstnanci,

• špatný management,

• špatná marketingová strategie [4]

Existuje mnoho různých faktorů, které ovlivňují úspěšnost podnikání malých a středních firem. Výše uvedené faktory je možné zařadit pod jeden nejdůležitější, ze kterého ostatní podle mého názoru plynou, a to špatný management. U malých a středních podniků je často manažerem majitel společnosti, který obvykle vyniká znalostmi týkající se oboru podnikání, bohužel však postrádá schopnosti manažerské, diplomatické a také znalosti týkající se finančního řízení podniku. Velmi často nedochází zejména k finančnímu řízení cizích zdrojů, k porovnání různých možností financování ve vztahu k jejich nákladům.

Aby mohl být podnik úspěšný, musí mít jasnou představu o svém podnikání, jakým směrem se bude ubírat, jaké strategie využije k dosažení stanovených cílů. Většina malých a středních podniků tyto strategie a často i cíle nemá jasně stanoveny.

3.3 Faktory ovlivňující úspěšnost MSP ve stavebnictví

Většina prací na téma faktorů ovlivňujících úspěšnost malých a středních podniků se zabývají obecně faktory jako je podnikatelská činnost a management či prostředím ve kterém firma vyvíjí svoji činnost anebo podporou a možnostmi podnikání zejména po vstupu České republiky do Evropské unie. V této diplomové práci se zaměřuji na neméně důležité faktory, které dle mého názoru a zkušenosti ovlivňují úspěšnost malých a středních podniků typických pro stavebnictví. A to lidskými zdroji ve stavebnictví, skutečnostmi jakým způsobem malé a střední podniky získávají zakázky na stavební práce, překážkami s tím spojenými a jak tyto způsoby ovlivní úspěšnost jejich podnikání.

(33)

34

4. Lidské zdroje ve stavebnictví

4.1 Nedostatek lidských zdrojů ve stavebnictví

Na základě provedené studie poradenskou společností KPMG je jednoznačně největší nouze ve stavebnictví o stavební a projektové manažery, postrádá je až 74 % dotazovaných firem. Řemeslníků, specialistů a smluvních manažerů má nedostatek shodně 34 % společností, na 30 % z nich marně shání inženýry. Tuzemskému stavebnictví se nedostává minimálně kolem 5000 lidí. Nedostatek zaměstnanců má podle účastníků průzkumu velký dopad na jejich podnikání. Téměř polovina z nich si myslí, že to omezí jejich růst, 21 % dotazovaných stavebních společností očekává v této souvislosti zvýšení rizika, 19 % zvýšení nákladů. Na 77 % oslovených firem připustilo, že zaměstnává pracovníky ze zahraničí. Na 84 % dotazovaných stavebních firem se v průzkumu domnívá, že se ve stavebním průmyslu dostatečně neřeší vleklé problémy s nedostatkem znalostí, zkušeností a dovedností.[10]

4.2 Krize učňovského školství ve stavebnictví

V moderní industriální společnosti je velkou konkurenční výhodou státu kvalifikovaná a odborně připravená pracovní síla. Zájem zahraničních investorů o Českou republiku byl z velké části motivován právě touto skutečností, avšak je třeba provádět opatření k udržení tohoto stavu v oblasti dostatečného počtu a kvalifikace pracovníků.

V souvislosti s růstem stavební produkce a oboru vůbec dochází v posledních letech ke zhoršujícímu se stavu v zabezpečení kvalifikovaných řemesel ve stavební výrobě, ale i další obory zaznamenaly nepříznivý trend v zajištění pracovních sil a to především ve strojírenských odvětvích a odvětvích, jejichž výrobní potenciál je závislý na kvalifikované pracovní síle.

Odvětví stavebnictví se výrazně odlišuje jak charakterem práce, použitými technologiemi, tak měnícími se podmínkami místa a druhu staveb. V celé řadě aspektů není srovnatelné s žádnou průmyslovou činností. Stavebnictví je specifickým odvětvím stále značně závislým na odborné manuální práci. Nové technologie, materiály a postupy snižuji sice fyzickou náročnost práce, nové nářadí a pomůcky

(34)

35

usnadňují práci, nové prostředky ochrany zdraví a bezpečnosti mění charakter odvětví i v tomto směru, základní profesní struktura ve stavebnictví však zůstává.

K výraznému zhoršení stavu v zabezpečení kvalifikovaných řemesel se stavební výrobě může dojít v průběhu 3 – 6 let a může vést ke zhroucení zaměstnaneckého potenciálu odvětví stavebnictví. Současný věkový průměr skupiny odborně kvalifikovaných zaměstnanců v jednotlivých oborech se pohybuje v pásmu 40 – 45 let a každým rokem se zvyšuje. Uvedený trend „stárnutí populace“ je objektivně zjistitelný a průměrné hodnoty jsou statisticky prokazatelné. Trend nízkého počtu vyučených mladých lidí, který trvá již několik let, nemůže nahradit přirozený úbytek těchto zaměstnanců.[12]

V souvislosti s problematikou nedostatku pracovních sil je třeba vzít v úvahu i potencionální hrozbu odlivu českých kvalifikovaných řemeslníků do zemí Evropské unie.

Prognóza pracuje s údajem cca 1,8 % zaměstnanců ve všech oborech, největší zájem je právě o obory stavební, což zřejmě nebude v konečném počtu nijak dramatické. Průměrný ukazatel migrace v rámci Evropské unie je ohodnocen na cca 4%. V souvislosti s tímto podle mého názoru však není možné do nekonečna spoléhat na neochotu českého zaměstnance stěhovat se za prací.

Řešení nedostatku řemeslných specialistů ve stavebnictví jen prostřednictvím migrace není tím nejlepším řešením. Ani řízená migrace nemůže nahradit kvalifikovanou pracovní sílu na úrovni standardů v České republice. Migranti nemají z větší části odpovídající pracovní návyky, zejména z hlediska úrovně kvality práce. Migranti obvykle mají krátkodobý nebo střednědobý pobyt, po kterém následuje návrat do cílové země a nemají proto motivaci ke zvyšování kvalifikace.

Dalšími negativními aspekty jsou jazykové bariéry, mnohdy nedůstojné podmínky pro život migrantů na našem území a jejich rizikové napojení na systém postavený z větší části na zločineckých organizacích pocházejících z cílových zemí migrantů. Tento posledně zmiňovaný přístup je charakteristický zejména u skupiny nelegálních migrantů.

Z hlediska dlouhodobé perspektivy a efektivního řešení problematiky kvalifikovaných pracovních sil pro české stavebnictví by bylo přínosnější řešit tuto situaci vzděláváním

(35)

36

vlastních mladých lidí, motivováním mládeže i rodičů k volbě povolání, k uplatnění ve stavebnictví.

To znamená intenzivně se věnovat obnově systému učňovského školství, použijeme-li názvosloví školského zákona pak střednímu školství, poskytujícímu vzdělání ukončené výučním listem nebo maturitou bez výučního listu (skupina H, E, L). Myslím, že nelze akceptovat vývoj, kdy počet žáků v učňovských oborech se od r. 1989 postupně snižuje.

Kvalifikovaného řemeslníka schopného vyhovět současným i budoucím požadavkům rozvoje odvětví může připravit pouze škola za účasti zaměstnavatelské sféry a v podstatě i za účasti dalších sociálních partnerů, která v optimálním vyvážení poskytne jednak potřebné teoretické znalosti, ale současně i potřebnou praxi a schopnost vykonávat příslušnou profesi, v průběhu života si kvalifikaci dále upevňovat a rozšiřovat.

Tabulka č.2

Počty žáků a absolventů podle oborů středního odborného vzdělávání

pol.č. druh práce (označení řemeslné profese) agregované skupiny

rok 2008 absolventi / požadovaný stav 2015

poznámky nově přijatí absolventi

1 dlaždičské 5 10 950

2 instalatérské (vč. topení) 1086 1021 3100

3 plynová zařízení - instalace 39 25 800

4 kamenické 7 9 350

5 klempířské (stavba) 40 16 800

6 klempířské (výroba) 130 117 1000

7 kominické 4 6 80

8 malířské, natěračské, lakýrnické 425 335 900

9 podlahářské 59 41 800

10 stavební sklenářské 12 22 500

11 tesařské truhlářské stavební 452 362 1500

12 montáže suchých konstrukcí 137 104 1200

(36)

37

13 zednické 1521 1055 9720

14 stavební výroba (všeobecná) 190 129 900

15 kamnářské 8 0 100

16 obkladačské 84 41 800

17 pokrývačské 43 67 1500

stavební obory celkem 4242 3360 25000

18 zámečnická výroba 1968 1275 2200 2015 jen

stavební 19 elektroinstalatérské vč. slaboproud. zař. 1694 5420 4500 2015 jen stavební

20 truhlář vč. interiéru 2593 2570 1500 2015 jen

stavební

21 ostatní příbuzné obory 0 0 1500 2015 jen

stavební

22 řidiči, obsluhy stavebních strojů 0 0 1200

specializace ostatní obory pro stavebnictví celkem 6255 9265 10900

Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

4.2.1 Příčiny nezájmu o vyučení stavebního řemesla

Současný nezájem rodičů i dětí o vyučení stavebního řemesla má celou řadu důvodů.

Prvním z důvodů je nedostatek relevantních informací o stavebním oboru. Stavebnictví existuje v povědomí lidí jako pracovní obor s převahou těžké manuální práce, kde je člověk vystavený vlivům špatného počasí, s nestabilitou pracovního prostředí a místa výkonu práce. V neposlední řadě je stále lidmi vnímán jako obor s nízkou společenskou prestiží.

Veřejnost nevnímá kvalitativní změny, ke kterým v posledních letech došlo právě na úseku snižování podílu těžké manuální práce ani rozvoj stavebnictví jako odvětví zajišťujícího perspektivní zaměstnanost.

Nedostatek informací má prvotní příčinu v nedostatečné úrovni poradců pro volbu povolání na základních školách. Zkreslené informace o různých odvětvích, neznalost konkrétních podmínek práce a mnohdy i špatně odhadnuté možnosti žáka studovat určitý obor a nalézt v něm uplatnění jsou výsledkem této skutečnosti. Důsledkem je pak poměrně malý zájem o informace z tohoto pramene ze strany rodičů.

(37)

38

Dalším důvodem proč není zájem o studium učebních oborů je, že působí nabídka studijních oborů, která rodiče i děti více zaujme, zejména nabídka gymnázií a ostatních středních škol, které nabízejí středoškolské vzdělání s maturitou. Snaha škol naplnit počtem žáků stávající kapacity a zachovat tak školu z pohledu regionálního významu, působí nepřímo na snižování nároků na studijní předpoklady při přijetí ke studiu i nároků na studijní výsledky. Z toho vyplývá, že děti, které se dříve hlásily ke studiu v učebních oborech, se dnes hlásí ke studiu na středních školách, aniž by byly zváženy jejich možnosti uplatnění se v budoucnu na trhu práce. [12]

4.2.2 Možná řešení krize zájmu o stavební učební obory

Při řešení krize učňovského školství je třeba zaměřit se zejména na :

Informovanost rodičů a dětí při výběru studia

Aby došlo ke zlepšení situace v doplňování struktury řemesel vyučenci je velmi důležité vyvolání zájmu rodičů a dětí ukončujících základní školu o volbu povolání v potřebném směru a s tím související kvalita poradenských služeb. Rozhodovací pozice rodičů o dalším vzdělávání mladého člověka je nezastupitelná. V této souvislosti je však třeba aby se zapojili do tohoto informačního systému spolu se základními školami také budoucí zaměstnavatelé. Například pořádáním dnů otevřených dveří či zřízením různých poradenských středisek.

Popularizaci odvětví stavebnictví

Do popularizace odvětví stavebnictví či dalších ohrožených technických oborů by měli být zapojeny kraje, školy a zaměstnavatelé. Je důležité prezentovat obor jako moderní odvětví s dlouhodobou perspektivou práce. A dále informovat například o možnostech uplatnění v samostatném podnikání, které právě ve stavebnictví lze v řadě profesí zahájit bez rozsáhlých investic do počátečního vybavení. Tento aspekt považujeme za zvlášť významný, ve výrobních odvětvích ojedinělý.

Podílení se zaměstnavatelů na odborné výuce

Zásadní změnou v organizaci odborné výuky by mohlo být přímé zapojení zaměstnavatelů.

Současný stav, kdy teoretickou i praktickou výuku zajišťují pedagogičtí zaměstnanci školy neodpovídá potřebám praxe, jelikož učitelé odborné části vzdělání pracují v oblasti výuky nepřetržitě řadu let a za tuto dobu ztratili kontakt s realitou stavební výroby a nemají

(38)

39

přístup k novým technologiím. A to nejen z nedostatku informací, ale i z důvodu nedostatečného technického vybavení škol.

Změna financování

V souvislosti s výše uvedenými změnami musí samozřejmě dojít na změny financování systému učňovského školství, zejména z důvodu podílení se firem (budoucích zaměstnavatelů) na výuce učňů.

(39)

40

5. Způsoby získávání stavebních zakázek

To zda bude úspěšné či neúspěšné podnikání MSP ve stavebnictví podle mého názoru a zkušeností vyplývajících z působení v malé stavební firmě velmi záleží na skutečnosti, zda dokáže získat v tvrdé konkurenci dostatečné množství zakázek, které mu to umožní. V této části diplomové práce bych se chtěla zaměřit právě na oblast zakázek na stavební práce a to zejména na způsoby jejich získávání a překážky a nedostatky, které v této oblasti považuji za klíčové. Je třeba rozlišovat mezi zakázkami na stavební práce, které zadávají společnosti na základě business tendrů a zakázkami zadávanými na základě veřejných tendrů, což jsou zakázky financované z veřejných zdrojů. Zadávání těchto zakázek se na rozdíl od business tendrů, kde kritéria určuje na základě svých rozhodnutí zadavatel, řídí ustanoveními zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. a tyto veřejné zakázky obvykle bývají v mnohem větších objemech finančních prostředků.

5.1 Legislativní úprava v ČR: Zákon 137/2006 Sb.

Většina zadavatelů zakázek na stavební práce postupuje podle zákona č. 137/2006 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon 1. července 2006 zrušil a nahradil předchozí zákon o veřejných zakázkách č. 40/2004 Sb. Důvodem byla především nutnost transponovat nové evropské zadávací směrnice 204/17/Es a 2004/18/ES do právního řádu České republiky a zároveň opravit nedostatky předchozího zákona.

5.1.1 Zadavatel veřejné zakázky

Podle tohoto zákona se za zadavatele považuje zadavatel veřejný, zadavatel dotovaný a zadavatel sektorový.

Veřejným zadavatelem je:

1. Česká republika

2. státní příspěvková organizace

3. územní samosprávní celky a příspěvkové organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávní celek

(40)

41

4. jiná právnická osoba: tj. právnická osoba, která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně je financována nebo ovládána státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo právnická osoba, jejíž více než polovinu členů ve statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu jmenuje stát nebo jiný veřejný zadavatel.

Veřejný zadavatel postupuje podle příslušných ustanovení ZVZ pro veřejného zadavatele.

V případě, že veřejný zadavatel vykonává alespoň jednu (a více) relevantních činností podle § 4 ZVZ a veřejná zakázka je zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele, postupuje veřejný zadavatel podle ustanovení pro sektorového zadavatele. [2]

Dotovaným zadavatelem je:

právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku z více než 50% z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, jde – li o:

1. veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finanční částce 165.288.000,- Kč (finanční limit) a předmětem této veřejné zakázky je

o provedení stavebních prací uvedených v příloze č. 3 nebo

o provedení stavebních prací týkajících se zdravotnických, sportovních zařízení a zařízení pro rekreaci a volný čas

2. veřejnou zakázku na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce uvedené v odstavci a) a jejíchž předpokládaná odpovídá nejméně finanční částce 6.607.000,- Kč (finanční limit).

Dotovaný zadavatel postupuje vždy podle ustanovení ZVZ platné pro veřejného zadavatele.[2]

Sektorovým zadavatelem je:

(41)

42

právnická nebo fyzická osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4 (v odvětví plynárenství, v odvětví teplárenství, v odvětví energetiky, v odvětví vodárenství atd.), a současně

1. tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo 2. nad touto osobou veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňuje dominantní vliv

tím, že disponuje většinou hlasovacích práv sám, či na základě dohody s jinou osobu, nebo jmenuje či volí více než polovinu jejích členů ve statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Sektorový zadavatel postupuje podle ustanovení ZVZ pro sektorového zadavatele a to pouze v případě, že se jedná o veřejnou zakázku nadlimitní.[2]

5.1.2 Veřejná zakázka

Veřejná zakázka je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo stavebních prací. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. Dále se dělí podle výše jejich předpokládané hodnoty na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu.

Obrázek č.1

Dělení veřejných zakázek Zdroj: Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, str. 51

veřejné zakázky

podle předmětu

podle výše předpokládané

hodnoty

na dodávky na stavební práce

na služby nadlimitní podlimitní malého rozsahu

References

Related documents

zaměstnanců a podporuje je v jejich potřebě se vzdělávat. Vedení společnosti si totiž moc dobře uvědomuje, že v dnešní době jsou lidské zdroje velmi drahé a

Z výsledků výše uvedené ankety vyplývá, že by ideální cílovou skupinou potenciálních zákazníků byli muži ve věku 22–30 let se zájmem o silniční

Náplní této diplomové práce je v této souvislosti především srovnání dostupných možností zajištění financování na pořízení osobních železničních vozidel. Na

V souladu s historickým vývojem manažerského účetnictví lze členění nákladů rozdělit na náklady, které mají význam pro řízení podnikatelského procesu

V průběhu celé práce se prolínají teoretická východiska s poznatky z podnikové praxe, což umožňuje z teoretického i praktického hlediska zachytit klíčové oblasti

Překlenovací úvěr může získat účastník stavebního spoření, který ještě nemá nárok na získání řádného úvěru, tedy ještě nesplnil veškeré podmínky

Zásada rovnosti podmínek pro podnikání zahraničních osob v České republice se vztahuje na zahraniční osoby, které se na území České republiky hodlají usadit či

Převážná část závěrečné práce je strukturována chronologicky, výjimkou je druhá kapitola týkající se teorie hospodářských cyklů. Tematicky významná je pro další