TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ obor: 3113 – 7 Technologie a

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

obor: 3113 – 7

Technologie a řízení oděvní výroby katedra od ěvnictví

Téma: Studie závislosti parametr ů rukávových hlavic a průramků v procesu stup ňování

Study of the dependence of parameters of sleeve heads and armholes in the process of pattern grading

Nad ě žda Je ř ábková KOD – 035

Vedoucí práce: Ing. Blažena Musilová

Rozsah práce a p říloh:

Po čet stran: 43

Po čet tabulek: 18

Po čet obrázků: 14

Po čet stran příloh: 3

ANOTACE

Studie závislosti parametrů rukávových hlavic a průramků v procesu stupňování

V úvodu je provedena rešerše zaměřená na konstrukční řešení rukávových hlavic a průramků. V praktické části jsou stanoveny stupňovací pravidla a vystupňované střihové díly. Závěr práce je zaměřen na optimalizaci navolnění mezi rukávovou hlavicí a průramkem.

ANNOTATION

Study of the dependence of parameters of sleeve heads and armholes in the process of pattern grading.

In the introduction there is an examination focused on the pattern making of a sleeve heads and an armholes. In the practical part there are pattern grading rules and graded design panels. The end of the paper concentrates on the optimizing of the fillness between a sleeve head and an armhole.

Místopřísežně prohlašuji, že bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.

V Liberci dne 31. 5. 2001

...

podpis

Pod ě kování

Touto cestou bych velice ráda poděkovala Ing. Blaženě Musilové za ochotu, s kterou mi poskytovala potřebné rady pro vypracování této bakalářské práce.

1. ÚVOD 7

2. TEORETICKÁ ČÁST 8

2.1. Vzájemné závislosti mezi průramkem a rukávovou

hlavicí ( parametry navolnění ).

¹⁰

2.1. a) Určování relativní hodnoty navolnění rukávové hlavice Nr 11

2.1. b) Faktory ovlivňující hodnotu Nr 11

2.2. Stupňování střihových dílů

¹²

2.3. Stupňovací metody

¹³

2.3.1 Ru ční stupňování

¹³

2.3.2. Stup ňování výpočetní technikou (pomocí CAD

¹⁴

systému)

14

2.3.3. Podklady pro stup ňování

¹⁵

3. PRAKTICKÁ ČÁST 15

stanovení oděvního výrobku 15

3.1. Konstrukce dámského kabátku

16

a) Konstrukční rozměry 16

b) rozdíly konstrukčních rozměrů 17

3.2. Postup pro určení stupňovacích pravidel

²⁴

4. OBVODOVÉ ZMĚNY U RUKÁVOVÉ HLAVICE A PRŮRAMKU PŘI

VYSTUPŇOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH DÍLŮ 33

4.1. Hodnoty ORH v jednotlivých velikostech

³³

4.1.a) Porovnání naměřených hodnot ORH a OP v dílech vytvořených přímou

konstrukcí a ve vystupňovaných dílech 35

4.1.b) Obvodové změny rukávové hlavice a průramků ve vystupňovaných dílech 36

Příklad určení rozdílů: 36

4.1.c) Příklad odstranění volnosti u ORH přesahující hodnotu X 37

4.2. Rozvržení navolnění v oblasti ORH

⁴⁰

4.2.a) Rozvržení jednotlivých úseček v průramku. 40

4.2.b) Určení volností na daných úsečkách 41

5. ZÁVĚR 42

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 43

1. Úvod

Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu oděvních výrobků vedou k zvyšujícím se nárokům na technickou přípravu výroby, kde musí být jednotlivé úseky dokonale propracované. Toto vše se týká i konstrukční přípravy, na které závisí výsledný tvar oděvu, jak po stránce jeho schopnosti přizpůsobit se povrchu lidského těla, tak i zajistit funkčnost oděvu. Tvorba konstrukcí předpokládá především dokonalou znalost konstrukční metodiky a schopnost tyto metodiky uplatňovat v jednotlivých konstrukčních uzlech.

Typickým příkladem je stanovení závislostí v oblasti konstrukčního vztahu mezi rukávovou hlavicí a průramkem rukávu, jejíž zhotovení má vliv na pozdější technologické zpracování rukávu.

Cíle bakalá řské práce:

-

Zhotovit základní konstrukci dámského kabátku na základě konstrukční metodiky Müller & Sohn.

-

Stanovit stupňovací pravidla a použít je při stupňování daného oděvního výrobku.

-

Vyhodnotit získané obvodové změny rukávové hlavice ve vztahu k průramku u vystupňovaných dílů.

-

Na základě zjištěné skutečnosti provést optimalizaci přídavků na volnost rukávové hlavice a tím zajistit dokonalý tvar rukávové hlavice ve všech velikostech velikostního sortimentu.

2. Teoretická č ást

Pr ůramek

Otvor pro paži umístěný v horní části trupového oděvu.

a) Rukávová hlavice

Tvoří horní část rukávu u trupových oděvů, jakéhokoli typu a tvaru. Je všitá do průramku, kde je důležitá návaznost v délce i v tvaru s průramkem.

Výsledný tvar a délka křivky rukávové hlavice je dána stanovenými konstrukčními pravidly dané metodiky pro závěrečné vykreslení. Hlavní podíl na konečném tvaru rukávu mají tři základní konstrukční prvky pro vykreslení rukávové hlavice.

b) Obvod rukávové hlavice

Tato hodnota představuje křivku rukávové hlavice, která je vykreslena podle dané konstrukční metodiky, kde se stanovuje z obvodu a šířky průramku. Je to křivka tvořící horní zakončení rukávové hlavice v místech sešití s průramkovou částí trupového oděvu.

Vazba mezi ORH a průramkem oděvu je velice důležitá, jelikož při montáži rukávové hlavice do průramku se všechny nesrovnalosti okamžitě odhalí právě v rozdílném tvaru a velikosti.

c) Ší řka rukávové hlavice

Je odvozená od 1/2 obvodu průramku a doměřuje se v šikmém směru.

obrázek 1: stanovení šrh.

1/4šprů.+0,5

1/2vpr.-(1/2špr.+0,7)

1/4 špr.

1/2N5N3+1

1/2N5N4 N3 N4

N5

H5

N31

H52

d) Výška rukávové hlavice

Tvoří rozměr druhé strany obdélníku rukávové hlavice ve svislém směru.

e) Obvod pr ůramku

Je daný jako délka křivky průramku zadního a předního dílu vyměřená v konstrukci, tak jak je uvedeno na obrázku. Od průramkového hrotu zadní náramenice po obvodu křivky průramku až k průramkového hrotu přední náramenice.

0

10 15 20 25

5 0

5 20 15

10

obrázek 2:stanovení Op

f) Hloubka pr ůramku

Součet vzdáleností od zadního předstupku průramku až po průramkový hrot zadní náramenice + vzdálenost od průramkového hrotu přední náramenice (kolmá) na hrudní přímku.

obrázek 3: stanovení hloubky průramku

;

0 5 10

15

0 5 10 20

15 20

g) Ší řka průramku

Tato hodnota se zjistí změřením úsečky ležící na hrudní přímce, která je vyměřena od zadního předstupku průramku až po přední předstupek průramku.

obrázek 4: stanovení šířky průramku

2.1. Vzájemné závislosti mezi pr ů ramkem a rukávovou hlavicí ( parametry navoln ě ní ).

Konstrukce rukávové hlavice je ve všech konstrukčních systémech jedna z nejsložitějších operací. Konstrukční uzel rukávové hlavice je na rozdíl od ostatních závislostí daných v konstrukci oděvu, kde se využívá pouze dvojrozměrných vztahů mezi nezávisle a závisle proměnnou, dán vztahem tří potřebných prvků.

šířka rukávové hlavice výška rukávové hlavice obvod rukávové hlavice

Hodnota ORH je daná vzájemnou kombinací ŠRH a VRH musí být v určitém vztahu k obvodu průramku. Rozdíl délek křivek ORH a OP představuje potřebnou absolutní hodnotu navolnění (Na) rukávové hlavice

ORH - OP = Na

Protože navolnění rukávové hlavice je vždy vztaženo na určitou délku křivky obvodu průramku, používají se, při stanovování hodnoty navolnění, relativní hodnoty dané poměrem absolutní hodnoty navolnění ku hodnotě obvodu průramku.

5 10

0

Nr = Na / OP *100

získáme hodnotu v

%

Dalšími výpočty můžeme určit hodnotu

ORH = OP * (1+Nr)

2.1. a) Ur čování relativní hodnoty navolnění rukávové hlavice Nr

Navolnění rukávové hlavice proti průramku vede při výrobě a stupňování k častým problémům. Toto navolnění ovlivňuje padnutí oděvu a módní tvar výrobku v rukávové oblasti. Jedná se o hodnotu, která je určovaná na základě zkušeností konstruktérů, kteří berou v úvahu mnoho aspektů ovlivňujících zpracovatelnost rukávové hlavice během montáže. Dále se hodnota navolnění určuje na základě rozdílu mezi délkou křivky průramku a rukávové hlavice. Tato hodnota navolnění je ovlivněna použitým materiálem a způsobem zpracování.

2.1. b) Faktory ovliv ňující hodnotu Nr

a) tvar rukávu (podle vysoké nebo nízké ruk. hlavice) b) způsob konstrukčního řešení rukávu

c) použité technologické a technické zpracování d) druh a složení materiálu

a) Tvar rukávu

Při konstrukci rukávové hlavice musíme brát v úvahu požadovaný tvar. Zda se jedná o nízkohlavicový nebo vysokohlavicový rukáv. Tyto rukávy se od sebe liší různou hodnotou navolnění. Nízkohlavicový rukáv se objevuje u oděvu sportovního charakteru a není zde zapotřebí žádného navolnění, křivky rukávové hlavice a průramku jsou shodné. Naopak vysokohlavicový rukáv je typický tím, že se zde u rukávové hlavice objevují různé hodnoty navolnění. Navolnění ovlivňujë vzhled a zlepšuje pohyblivost v daném oděvu.

b) zp ůsob konstrukčního řešení rukávu

Každá konstrukční metodika má své specifické znaky při konstruování rukávové hlavice a průramku. Jedná se především o rozdílné získávání hodnot, ze kterých se dále vychází při vlastní tvorbě konstrukce.

c) použité technologické zpracování

Navolnění rukávové hlavice závisí rovněž na způsobu technologického zpracování rukávu. Při všívání rukávu na základním šicím stroji je třeba použít navolnění menší, při použití stroje s kombinovaným diferenciálním podáváním je možno hodnotu navolnění zvětšit. Navolnění rukávové hlavice je nutno rovněž zvětšit při všívání proužku výplňkového materiálu do švu rukávové hlavice.

d) druh a složení materiálu

Každý materiál má jiné vlastnosti ovlivňující tvarovatelnost rukávové hlavice.

Proto se při určování navolnění bere ohled na druh materiálu. Materiály s měkkým omakem z přírodních vláken (zvláště z vlny) jsou lépe navolňovatelné, než matriály tuhé ze syntetických vláken.

Určujícím faktorem pro stanovení hodnoty Nr je fyzikálně mechanická vlastnost materiálu – stlačitelnost, daná nepřímo objemovou hmotností textilie (ςv)

[ 1 ]

2.2. Stup ň ování st ř ihových díl ů

Stupňováním rozumíme vzestupné nebo sestupné posunutí konstrukčních přímek, křivek nebo konstrukčních bodů od základní velikosti o příslušnou diferenci, tak aby výsledný tvar konstrukce byl shodný se základní, lišící se pouze ve velikosti. Jedná se o grafické posunutí stupňovacích bodů v horizontálním a vertikálním směru podle předem stanovených pravidel o určitou diferenci. V průmyslu se zhotovují jenom střihy v základní velikosti ( př. vel. 38,50) a ostatní velikosti se od nich odvozují stupňováním.

Diference

Rozdíl hodnot rozměru konstrukční úsečky dvou po sobě následujících velikostí.

Stanoví se z konstrukčních rozměrů určených v tabulce a ostatní rozměry se vypočítají.

Stupňování se provádí v návaznosti na velikostní sortiment a podle toho se dělí na:

a) délkové

– zde se mění vp , op – oh zůstávají stále stejné 164-100-88

168-100-88

b) obvodové

– zde se naopak mění op – oh a zůstává vp 168-100-84

168-100-88

c)

kombinované –

mění se jak dálkové tak i obvodové rozměry.

Stupňování může být v dané velikostní řadě lineární nebo nelineární lineární – stejnojmenné body leží na stejné rovné čáře

nelineární – spojnice stupňovacích bodů má zlom v zlomové velikosti

2.3. Stup ň ovací metody

2.3.1 Ru č ní stup ň ování

a) Skupinová metoda (mezivelikostní)

Na základě okrajových velikostí jsou odvozeny velikosti ostatní (střední). Šablony jsou složeny na sebe tak, aby se ztotožnily výchozí linie – x, y obou velikostí. Na spojnici stupňovacích bodů leží konstrukční body z ostatních velikostí.

b) paprsková metoda

Je zaveden souřadný systém x, y, a zvolen počátek. Na spojnici konstrukčního bodu (s počátkem) ve vzdálenosti příslušné diference je konstrukční bod ve velikosti větší nebo menší.

c) Stup ňování výpočtovou metodou

Jedná se o nejběžnější metodu. Stupňovací hodnoty se přepočítávají na základě konstrukčních vzorců a diferencí mezi sousedními velikostmi. Výhoda této metody je dobrá kontrolovatelnost.

2.3.2. Stup ň ování výpo č etní technikou (pomocí CAD systému)

Základní úlohou CAD systému je umožnit převod grafických obrazů do numerické formy, transformovat obrazy. Převádět výpočty spojené se zpracovanými obrázky, přenášet a uschovat informace o obrázcích a nakonec je převést do grafické podoby.

Základní střihy jsou do paměti počítače vkládané pomocí digitizéru nebo přímou konstrukcí zhotovenou na obrazovce. Dále je zapotřebí mít vytvořený a uložený soubor všech velikostí, které velikostní sortiment obsahuje. Tento soubor se nazývá set velikostí a stupňovací pravidla jsou zadávána vždy pro správný set.

Pravidla mohou být zadávaná pomocí klávesnice definováním nejčastěji jen zlomových velikostí a zadáním hodnot diferencí nebo mohou být dána při digitalizaci střihového dílů, kdy je snímána celá stupňovací síť. Tyto pravidla jsou později uložena do databáze pravidel, ale nemusí, mohou být přidělena pouze k dílu.

Stupňování pomocí CAD systému poskytuje kromě úspory času také vyšší produktivitu práce, úsporu pracovních sil, materiálu, prostoru, vyšší kvalitu a přesnost.

Různé CAD systémy využívají pro stupňování obdobné operace. Liší se pouze v rozdílné přípravě, zadávání dat a zobrazování výsledků, rozdílné komunikaci a poskytování různých služeb uživateli.

a) Výchozí stup ňovací linie

Výchozí stupňovací linie jsou složeny z horizontální a vertikální přímky, na jejichž základě se určuje směr přemístění stupňovacích bodů. Jsou totožné s konstrukční linií, odpovídají pravoúhlému souřadnicovému systému a jsou umístěné tak, aby zajišťovaly minimální přemístění a protínání křivek složitých útvarů.

b) Výchozí stup ňovací body

Výchozí stupňovací body jsou tvořeny průsečíky výchozích stupňovacích linií.

Poloha tohoto bodu je neměnná, nemění se horizontálním ani vertikálním směrem.

c) Stup ňovací body

Stupňovací body tvoří průsečíky konstrukčních linií nebo body na obrysových liniích střihových součástí. Při stupňování mění polohu o hodnotu ∆x v horizontálním a

∆y ve vertikálním směru. Znaménka + a – k příslušným hodnotám se určují podle posuvu stupňovacího bodu v kartézském systému. Pohyb doprava a nahoru je v kladném směru a pohyb vlevo a dolů je v záporném směru.

2.3.3. Podklady pro stup ň ování Velikostní sortiment

Představuje soubor velikostí oděvů sdružených do samostatných skupin podle základních velikostních hledisek. Velikost oděvu je velikostní hodnota určená příslušnými normalizovanými délkovými a šířkovými tělesnými rozměry. Vyjadřuje se velikostním systémem, který je označením velikosti oděvu.

[2]

3. Praktická č ást

stanovení oděvního výrobku

Pro tento experiment byl vybrán dámský kabátek přiléhavé siluety, konstruovaný pomocí metodiky MÜLLER & SOHN, jehož tělesné rozměry jsou získávané ve velikostním sortimentu DOB kategorie normální boky – střední výškové skupiny.

Konstruk ční metodika

MÜLLER & SOHN

Tato konstrukční metodika byla vytvořena v Německu a je zde nejvíce používaná především v oblasti zakázkové nebo malosériové výroby.V oblasti velkosériové výroby nebyla tato metodika dostatečně prozkoumaná.

Podobá se metodice NVS, od které se liší tím, že vyjadřuje primární a sekundární konstrukční úsečky pomocí zlomků. Používá hodně empirických hodnot, vyjádřených pomocí konstant, které jsou získané praxí, a proto tyto hodnoty nejsou nijak podložené.

Hodnoty vznikají subjektivně podle mínění konstruktérů. Střih není se švovou záložkou.

Postup konstrukce začíná zprava do leva.

Při konstrukci se vychází z pravoúhlého souřadnicového systému. Systém pracuje s polovičními a čtvrtečními hodnotami tělesných rozměrů.

[3]

3.1. Konstrukce dámského kabátku

a) Konstruk ční rozměry

označení velikostí

34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

název rozměru

obvod hrudníku 80 84 88 92 96 100 104 110 116 122 128 obvod sedu 87,5 91 94,5 98 102 105 109 114 120 125 131 výška postavy 168 168 168 168 168 168 168 168 168 168 168

obvod krku 35,4 36 36,6 37,2 37,8 38,4 39 39,9 40,8 41,7 42,6

obvod pasu 64 66 70 74 78 82 86 92 98 104 110

délka od boč. Krč. Bodu k

zápěstí 70,9 71,4 71,9 72,4 72,9 73,4 73,9 74,6 75,3 76 76,7 délka od 7. krč. obratle k prsu 32,3 33,4 34,3 35,2 36,1 37 37,9 39,3 40,6 42 43,3 délka od 7. krč. obratle k pasu 48,8 49,7 50,6 51,5 52,4 53,3 54,2 55,6 56,9 58,3 59,6 zadní hloubka podpaží 19,6 19,9 20,2 20,5 20,8 21,1 21,4 21,9 22,3 22,8 23,2 délka zad 41 41 41,2 41,4 41,6 41,8 42 42,3 42,6 42,9 43,2 šířka zad 34 34,5 35,5 36,5 37,5 38,5 39,5 41 42,5 44 45,5

tabulka č1: Konstrukční rozměry pro konstrukci dámského kabátku ve velikostním sortimentu DOB

b) rozdíly konstruk čních rozměrů

Označení velikosti

34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54

[cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

název rozměru

obvod hrudníku 0 4 4 4 4 4 4 6 6 6 6

obvod sedu 0 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 5,5 5,5 5,5 5,5

výška postavy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

obvod krku 0 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,9 0,9 0,9 0,9

obvod pasu 0 2 4 4 4 4 4 6 6 6 6

délka od boč. krč. bodu k

zápěstí 0 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,7 0,7 0,7 0,7

délka od 7. krč. obratle k

prsu 0 1,1 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 1,4 1,3 1,4 1,3

délka od 7. krč. obratle k

pasu 0 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 1,4 1,3 1,4 1,3

zadní hloubka podpaží 0 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,5 0,4 0,5 0,4

délka zad 0 0 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3

šířka zad 0 0,5 1 1 1 1 1 1,5 1,5 1,5 1,5

tabulka č2: rozdíly konstrukčních rozměrů ve velikostní řadě DOB

[4]

Konstrukce dámského kabátku

Hlavní rozměry pro vel 38:

vp = 168 cm oh = 88 cm op = 72 cm os = 97 cm dr = 59,9 cm

Pomocné rozměry pro vel. 38:

zhp zadní hloubka podpaží 1/10 oh + 10,5 = 19,3 cm dz délka zad 1/4 vp – 1 = 41 cm

hs hloubka sedu zhp + dz = 60,3 cm do délka oděvu dle módnosti ( 68,5 cm) špk šířka průkrčníku 1/10 z 1/2 oh + 2 = 6,4 cm dps II délka od boč. krč. bodu k prsu 1/4 oh + 3 až 5 = 28,1 cm dps I délka od boč. krč. bodu k prsu získaný tělesný rozměr dpp II délka od boč. krč. bodu k pasu dz + 4 = 45,3 cm dpp I délka od boč. krč. bodu k pasu získaný tělesný rozměr

šz šířka zad 1/2 šz = 1/8 oh + 5,5 = 16,5 cm šprů šířka průramku 1/8 oh – 1,5 = 9,5 cm

špd šířka přední 1/4 oh – 4 = 18 cm

Zadní díl a přední díl

1. 1 ⊥ k zad.středová přímka a krční přímka

2. K1H1 zhp + (2 až 3) zadní hloubka podpaží 22,1 cm

3. K1P1 dz délka zad 41,0 cm

4. K1S1 dz + zhp hloubka sedu 60,3 cm

5. K1D1 do délka oděvu 68,5 cm

6. h, p, s, d ⊥ 1 horizontální přímky

7. P1P11 = S1S11 k = 2 tvarování zad. středové přímky 2,0 cm 8. K1 P11 S11 D11 vytvarovaná zad. středová přímka

9. H11H3 šz + (1 až 1,5) šířka zad 17,5 cm

10. H3H4 2/3

[(šprů + (3 až 4)]

šířka průramku na zad. dílu 8,9 cm

11. H4H4´ k libovolně velký meziprostor např.

5,0 cm

12. H4´H5 1/3 [šprů+(3 až

4)]

šířka průramku na před. dílu 4,4 cm

13. H5H7 špd + (1,5 až 2) přední šířka 19,7 cm

14. H11H4 + H4´H7 1/2 oh

+ (5,5 až 7,5)

kontrolní rozměr 49,5 až

51,5 cm

15. H7H6 1/10 oh + 1 9,8 cm

16. 3, 4, 4´, 5, 6, 7 ⊥ h vertikální přímky

17. K1K2 špk + 0,3 šířka průkrčníku 6,7 cm

18. K2K4 ⊥ k k = 2 výška průkrčníku 2,0 cm

19. K3N3 k = 1,5 až 2 sklon náramenice 1,5 cm

20. K4N3 ^⇒ K4N4 šr + 1 + 0,5 šířka náramenice 13,7cm

21. H3H31 1/4 zhp( montážní bod 5,5

konstr.) cm 22. H31H32 k = 1,3 montážní bod rukávu na zad. dílu 1,3 cm 23. H5H51 H3H31 přenesení rozměru na před. díl

24. H5H52 1/4 šprů(

konstr.)

umístění montážního bodu předního dílu a rukávu

3,3 cm

25. H5N5 H3N3 – 2

26. P6K6 dpp II přední délka do pasu 45,3 cm

27. K6H61 dps II délka k prsu 28,1 cm

28. r₁ r1 (H5; r =

H5N5)

29. r2 r2(H61;

r=H61K6)

30. N5N4´ 1/20 oh umístění průramk.hrotu př.náramenice

(vzdálenost měřit po kružnici r1)

4,4 cm

31. N4´H51 pomocná přímka

32. r3

K61 ∈ r2 ∩r3

r3

(N4´; r =K4N4 –0,5až1)

průkrčníkový hrot před. náramenice

33. K6 1⊥ 7 ^⇒ k K7 ∈ k ∩ 7

krční přímka před. d.

34. K7K61´ špk + 0,3 šířka průkrčníku 6,7

cm

35. K7H5 pomocná přímka pro vykreslení

průkrčníku

36. K7K8 špk + (0,5 až 1) bod pro vykreslení průkrčníku na

pom.přímce 7,2

cm

37. K7K71 špk + (1,5 až 2) hloubka průkrčníku 8,2

cm

38. K61N6 K61´K6 umístění prsního vybrání

39. N6H61=H61N6´

⇒ K61´N6´

prsní vybrání

40. P5P71 1/4 op kontrolní rozměr 18 cm

41. P71Px 1/2 op + (5 až

10)

kontrolní rozměr pro stanovení pasového zúžení (do rozměru nezahrnovat mezeru P4P4´)

36 cm + 5až10

42. S7Sx 1/2 os + (3 až

5)

kontrolní rozměr pro stanovení sedového tvarování ( do rozměru nezahrnovat mezeru S4S4´)

48,5c m +3 až 5

43. P4P41 = P4´P41´ k = 1 zvýšení pasové přímky 1,0

cm 44. P41P42 = P41´P42´ k = 1 až 1,5 pasové zúžení v bočním kraji 1,5 cm 45. S4S41 = S4´S41´ 1/2 S11Sx sedové rozšíření

46. P11P2 1/3 šz + (1 až 2) umístění pasového vybrání na zad.d.

47. P2P21 = P2 P21´ 1/2 (P11Px – 3) 3= ( 2x 1,5 )

šířka pasového vybrání

48. P2S2 = P2H2 k = 14 až 16 délka vybrání pod a nad pasovou linií 14,0c

zad. d. m 49. P6P61 = P6P61´ 1/2 P71P7 šířka vybrání na před. d.

50. P6S6 k = 14 až 16 délka vybrání pod pasovou linií před.

d.

14,0c m

51. P6H61 délka vybrání nad pasovou linií před.

d.

52. H3L3 ^⇒ l 1/2 H3N3 lopatková přímka

53. L3L31 k = 1 rozšíření zad 1,0

cm 54. L31 L31´L32L32´ k = 1 až 1,5 šířka vybrání v průramku 1,0 cm 55. K4N2 ^⇒2

2 ⊥ l

k = 3 až 5 nástřihová linie pro přemístění vybrání z průramku do náramenice

3,5 cm 56. K1 K4 N4 L32 L2

L32´H32 H4 P42 S41 D4 D11 S11 P11 K1

obrys zadního dílu

57. H2 P21 S2 P21´H2 pasové vybrání zadního dílu 58. D7 K71 K8

K61´N6´H61 N6 N4´H51

H4´P42´S41´D4´D7

obrys předního dílu

59. H61 P61 S6 P61´H61 pasové vybrání předního dílu

Rukáv

Konstrukční rozměry:

Délka rukávu = 59,9 cm Dolní šíře rukávu = ÷28 cm

Konstrukční rozměry ( získané z konstrukce střihu trupové části):

Hloubka průramku = ÷39,5 cm Obvod průramku = ÷46,9 cm Šíře průramku = ÷13,3 cm

Výška rukávové hlavice = ½ hl. prů. - (1/10 šprů.+ 1až 2) = ÷17,0 cm

60. 5 ⊥ n přední průramková přímka a

nadpažková přímka

61. N5H5 vrh = 1/2

hl. průr.

-(1/10 šprů.+ až 2)

výška rukávové hlavice 17,0c

m

62. N5D5 dr délka rukávu 59,9c

m

63. h, d ⊥ 5 hrudní a dolní přímka

64. D5D51 k = 2 cm zvýšení dolní přímky 2,0

cm 65. H5L5 ^⇒ l 1/2 H5D51 – 1 loketní přímka

66. H5H52 1/4 špr montážní bod před. dílu a rukávu 3,3

cm 67. H52N3 = r1

⇒ 3

r1(H53; r = 1/2 opr – (0,5 až 1,5))

zadní průramková přímka 22,0c m

68. N5N4^⇒N4 1/2 N5N3 +1 pomocný bod hlavice 9,75c

m

69. N4N41 1/2 N4N5 ,, 4,9

cm

70. H52N51 1/2 H52N41 ,, 7,25c

m 71. N3N31^⇒N31 1/4 šprů. – 0.5 ,,

72. H3H4 ½ N3N5 + 1

73. N31N4 pomocná přímka

74. N31N32 k = 0,5 cm pomocný bod 0,5

cm 75. h´ ║ h d (h, h´) = 0,5 zvýšení hrudní přímky 0,5 cm

76. L3L31, L5L51 k = 1 zúžení v lokti 1,0

cm

77. L3L31, L5L51 k = 1 zúžení v lokti 1,0

cm

78. D51D52 k = 1 zúžení v dolním kraji 1,0

cm

79. D52D3 1/2 dšr šířka rukávu v dolním kraji 14,0c

m 80. H52 N51 N4 N31

H52

vykreslení hlavice rukávu (detaily viz obr.)

81. H52 L51 D52 D3 L31 N31N4 H52

vykreslení nerozvinutého rukávu

82. H52 S H52H4´ z př.

dílu

oblouková vzdálenost přenesená z před. dílu na rukáv pro určení linie rozdělení rukávu

83. s´ ║ 5´ linie dělení rukávu (je rovnoběžná

s upravenou přední průhybovou čárou)

84. S´H32 H4H32 ze zad.

d.

+ (1 až 2)

montážní bod rukávu a zad. dílu

85. rozvinutí rukávu (viz obr.)

v přední části podle odkloněné přední přehybové čáry (5´)

v zadní části podle odkloněné zadní přehybové čáry (3´)

(viz obr.)

[4]

obrázek 5: základní konstrukce PD a ZD

k1

H3 H4 H4´

H51

H6 H61

K7

K71 K6´

N5 k2

k3 N31

H31 H32 H11

H1

P1

S1

D1 D4 D4´ D7

S4 S5 S6 S7

P6 P7

S4´

P4´ P5 P4

H7 N2

P11

S11

D11 D6

Px P71

H5 L3

N4

1-1,5

k6 k61´

K61

r3 r2

r1

N4 k4

D5 H52

obrázek 6: základní konstrukce rukávu

[5]

N4

D5 D51 L3 L5

H5 H52

H4 H3

N5 N4

N3

N41

N31

L3 L31

S N51

N31

1cm 1,2cm

N51

L51 L5

3.2. Postup pro ur č ení stup ň ovacích pravidel

a) Ur čení stupňovacích bodů b) Výpo čet diferencí

c) Stanovení výchozích bod ů, počátků d) Stanovení stup ňovacích pravidel

e) Provedení zápisu stup ňovacích pravidel

ad. a)

Většinou jsou to současně i konstrukční body. Měly by ležet na obrysové linii dílu. Mohou to být i pomocné body (průramek), body vnitřního dílu (konce vybrání, začátek a konec kapsy)

ad. b)

Stanoví se hodnoty konstrukčních úseček pro jednotlivé velikosti. Dále se stanoví diference (rozdíl) úseček dvou po sobě následujících velikostí . V některých případech jsou to rozdíly tělesných rozměrů. Je nutné zachovat konstrukční postup.

[3]

Konkrétní p říklad výpočtu diferencí

Ve velikosti 36, 38, 48, 50

velikost 36,38 x H11

výchozí vzorec: šz +( 1 - 1,5)…………..šz = 1/8 *oh +5,5 cm upravený vzorec: 1/8 *oh +……...= 17 cm

1/8 * oh +……..= 17,5 cm

∆x = 0,5 cm zlomová velikost

velikost 48,50 1/8 * oh +……..= 20,25 cm 1/8 * oh +……..= 21 cm

∆ x = 0,75 cm

velikost 36,38 y H11

výchozí vzorec: zhp + (2 - 3)……….…zhp = 1/10 oh +10,5 cm upravený vzorec: 1/10 * oh +…….= 21,7 cm

1/10 * oh +……= 22,1 cm

y = 0,4 cm zlomová velikost

velikost 48,50 1/10 * oh +……= 24,3 cm 1/10 * oh +……= 24,9 cm

y = 0,6 cm

Ur čení diferencí N4 na ZD, N4´ na PD

Určení souřadnic tohoto bodu je velice obtížné a převážně se zjišťují doměřováním na konstrukčních střizích jednotlivých velikostí, a právě tímto způsobem mohou vznikat chyby při doměřování.

Konkrétní příklad výpočtu je přehledně ukázán na obrázcích, kde jsou červeně vyznačené úsečky známé a zelené úsečky dopočítávané. Z nich se určují ∆x, ∆y pro stupňovací body N4, N4´.

obrázek 7: a obrázek 8: ukazuje hodnoty potřebné pro výpočty ∆∆∆∆x, ∆∆∆∆y bodu N4, N4¨

První část výpočtů se týká stupňovacího bodu N4, který je umístěn

k1 k4

N 4

H3 H4

k2

k3

H1 H11

P4 N2

P11

N3

H4´

H6 H61

K7

K71 K6 K6´

k61´

k61 N5

P5 P6 P4´

H7 N4´

H51

na ZD

1) Určíme úsečku H1H11

H1H11/ KH1= 2/ K1P1 ⇒

H1H11

= 2* K1H1/ K1P1 2)

K2K3

= H1H11 + H11H3 – K1K2 3)

K4N3

= √ (K2K3 ) + (2 + K3N31) 4)

a) (K4N4)y/ K4N4=

2 + K3N31/K4N31

b) (K4N4)x/ (K4N4)=

K2K3/ K4N31

5)

a) (K4N4)y=

K4N4/ K4N31* (2 + K3N31)

b) (K4N4)x=

K4N4/ K4N31* (K2K3) 6)

a) N4x

= (K1)x + K1K2 + (k4N4)

b) N4y= (K1)y + 2 – (k4N4)y

Hodnoty týkající stup ňovacího bodu N4´ na PD

1) a) R= N5H5 b) r= N5N4´

2) x²+y²= R

x² +(y-R)²= r² x²+ y²= R²

x²+ y² – 2yR + R²= r²

2R² – 2yR= r² obrázek 9: upřesnění bodu R, r

y= 2R² – r²/ 2R

x²= r² – (y –R)²= r² – (- r²/ 2R)² ⇒ r² – r⁴/ 4R² ⇒ r²* (1 – r²/ 4R²)

x= r* 1 – (N5N4´)

²

/ 2R

²

y= R – r

²

/ 2R

3) a) (N4´H5)x =

N5N4´* √1 – (N5N4´)/ 2* (H5N4)²

N5 N4´

0 H5

b) (N4´H5)y =

H5N5 – (N5N4´)²/ 2* H5N5

4)

a) (N4´)x

= (K1)x + H1H11 + H11H3 + H3H4 + H4´H5–

(N4´N5)x

b)

(N4´)y

= (K1)y – K1H1 + (N4´H5)y

P říklad určení diferencí u rukávu na bodu N3

Tento bod sám není stupňovací, ale z jeho hodnoty se na souřadnici ∆x určuje diference pro stupňovací bod N31. Při výpočtu se vychází z pravoúhlého trojúhelníku

c

²

= a

²

+b

²

Ve velikostech (38,40,48,50)

obrázek 10: znázorňuje pravoúhlý trojúhelník v konstrukci rukávu

vel.38 N5H52= N5H5- H52 = 16,47-3,3=……….13,17cm

H52N3= 1/2opr.-(8,5)=………..20,22cm N3N5²= N3H52²- N5H52²=………15,3cm

N3= ∆x= 0,6 cm ∆y= 0 cm

H52= ∆x= 0 cm ∆y= 0,25 cm obrázek 11: znázorňuje stupňování

rukávové hlavice

vel.40

N5H52= N5H5- H52= 16,82-3,4=……… .13,42cm

H52N3= 1/2opr.-(8,5)=……… ..20,82cm N3N5²= N3H52²- N5H52²=………15,9cm

zlomová velikost vel.48

H52

N5 c N3 a

b

N31

N5 N3-0,6 0 0,6

0 0,35 -0,35

x

y H52

N5H52= N5H5- H52=……….14,43cm H52N3= 1/2opr.-(8,5)=………23,5

N3N5²= N3H52²- N5H52²=………18,53

vel.50

N5H52= N5H5- H52=……….…14,78cm H52N3= 1/2opr.-(8,5)=………24,4cm N3N5²= N3H52²- N5H52²=………19,42

N3= ∆x= 0,9 cm ∆y= 0 cm H52= ∆x= 0 cm ∆y= 0,35 cm

Výpo č ty konstruk č ních úse č ek:

Zadní a p ř ední díl

velikosti

^{36l 38 difer.}

[cm]

K1H1 1/10* oh= 8,4 1/10* oh= 8,8 0,4 K1P1 1/4vp-(1/10oh-

8)=41,4

1/4vp-(1/10oh- 8)=41,8

0,4

H11H3 1/8oh=10,5 1/8oh=11 0,5

H3H4 2/3(1/8oh)=7 2/3*(1/8oh)=7,3 0,3 H4´H5 1/3(1/8oh)=3,5 1/3(1/8oh)=3,7 0,2

H5H7 1/4oh=21 1/4oh=22 1

H7H6 1/10oh=8,4 1/10oh=8,8 0,4 K1K2 1/10 z 1/2oh=4,2 1/10 z1/2oh=4,4 0,2 H3H31 1/4(zhp.)=5,4 1/4(zhp.)=5,5 0,1

H5H51 H3H31=5,4 H3H31=5,5 0,1

H5H52 1/4(1/8oh)=2,6 1/4(/8oh)=2,75 0,15 H5N5 H3N4=19,42 H3N4=19,82 0,4

P6K6 1/4vp+4 1/4vp+4,2 0,2

K6K61 kK61´k6´=3,2 K61K6´=3,4 0,2 N5N4´ 1/10(1/2oh)=4,2 1/10(1/2oh)=4,4 0,2 K6∈ r2 ∩r3 N4K4=13,6 N4K4=13,9 0,3

K7K6´ K1K2=6,2 K1K2=6,4 0,2

K7K71 K1K2+x=7 K1K2+x=7,2 0,2

Rukáv

N5H5 1/2vpr.-

(1/10šprů.)=16,85

1/2vpr-

(1/10šprů.)=17,2

0,35

H5H52 1/4šprů.=3,2 1/4šprů.=3,3 0,1 H52N3=

rl⇒3

1/2opr.=20,5 1/2opr.=21,1 0,6

N5N4 1/2N3N5=7,32 1/2N3N5=7,65 0,33

H3H4 N5N4 N5N4 0,33

N4N41 1/2N5N4=3,66 1/2N5N4=3,83 0,17 H52H51´ 1/2H52N41= 1/2H52N41=

N3N31 1/4šprů.=3,2 1/4šprů.=3,33 0,13 tabulka č. 3 konstrukční úsečkyvel. 36,38

Zadní a p ř ední díl

velikosti

⁴⁸ 50 difer.

[cm].

K1H1 1/10oh=11 1/10oh=11,6

0,6

K1P1 1/4vp+(1/10 oh – 8)=45

1/4vp+(1/10 oh- 8)=45,6

0,6

H11H3 1/8oh = 13,75 1/8oh = 14,5 0,75 H3H4 2/3(1/8oh)=9,2 2/3(1/8oh)=9,7 0,5 H4´H5 1/3(1/8oh)=4,6 1/3(1/8oh)=4,8 0,2 H5H7 1/4oh=27,5 1/4oh = 29 1,5 H7H6 1/10oh=11 1/10oh = 11,6 0,6 K1K2 1/10z1/2oh=5,5 1/10z1/2oh=5,8 0,3

H3H31 1/4(1/10oh)=2,75 1/4(1/10oh)=2,9 0,15

H5H51 H3H31=2,75 H3H31= 2,9 0,15 H5H52 1/4(1/8oh)=3,4 1/4(1/8oh)=3,6 0,2

H5N5 H3N4=22,1 H3N4=22,7 0,6

P6K6 1/4vp+5 1/4vp+5,8 0,8

K6H61 K61´k6´=4,8 K61K6´=5,1 0,3 N5N4´ 1/10(1/2oh)=5,5 1/10(1/2oh)=5,8 0,3 K6∈ r2

∩r3

N3K4=15,5 N3K4=16 0,5

K7K71 K1K2+x=8,7 K1K2+x=9 0,3 K7K6´ K1K2=7,2 K1K2=7,5 0,3

Rukáv

N5H5 1/2vpr.-

(1/10šprů.)=19,15

1/2vpr.-

(1/10šprů.)=19,7

0,55

H5H52 1/4šprů.=4 1/4šprů.=4,2 0,2 H52N3 1/2opr.=24,4 1/2opr.=25,3 0,9 N5N4 1/2N3N5=9,3 1/2N3N5=9,7 0,9

H3H4 N5N4 N5N4

N4N41 1/2N5N4=4,65 1/2N5N4=4,85 0,2 H52H51´ 1/2H52N41=7,8 1/2H52N41=8 0,2 Ń3N31 1/4šprů=4 1/4šprů=4,2 0,2

tabulka č 4 konstrukční úsečkyvel. 48,50

ad c)

Jsou to průsečíky konstrukčních linií (jedna vertikální a jedna horizontální přímka) systému. Poloha těchto bodů je neměnná pro všechny velikosti

Průsečík je počátek: P (∆x=0, ∆y=0)

ad d)

Pro každý bod se stanoví stupňovací pravidlo = velikost posuvu bodu o ∆x, ∆y.

Počátek souřadnicového systému je totožný s výchozím bodem systému stupňování.

Osa x je totožná s výchozí linií v horizontálním směru , osa y je totožná s výchozí linií ve vertikálním směru. Znaménka + a – v jednotlivých kvadrantech mají vliv na směr nanášení stupňovacích hodnot (diferencí).

ad e)

1) do osového kříže

2)

do stupňovací tabulky [3]

Ve které jsou přehledně zaznamenané diference. Tato tabulka usnadňuje orientaci při používání jednotlivých hodnot.

36 38 48

∆x ∆y ∆x ∆y ∆x ∆y [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

H11 0 0,4 0 0 0 -0,6

H4 -0,8 0,4 0 0 1,25 -0,6 P4 -0,8 0,4 0 0 1,25 -0,6 P12 -0,4 0,4 0 0 0,6 -0,6 P112 -0,4 0,4 0 0 0,6 -0,6 P13 -0,4 0,4 0 0 0,6 -0,6

P11 0 0,4 0 0 0 -0,6

H31 -0,5 0,3 0 0 0,8 -0,45 L31 -0,5 0,2 0 0 0,8 -0,3

N4 -0,5 -0,008 0 0 0,8 0,009 N2 -0,2 -0,1 0 0 0,3 0,1

K4 -0,2 0 0 0 0,3 0

K1 0 0 0 0 0 0

L11 0 0,2 0 0 0 -0,3

tabulka č. 5: stupňovací pravidla pro ZD

] 36 38 48

∆x ∆y ∆x ∆y ∆x ∆y [cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

H4 0,8 0,4 0 0 -1,15 -0,6 H7 -0,4 0,4 0 0 0,6 -0,6 K71 -0,4 0,2 0 0 0,6 0,4

K6´ -0,2 -0,2 0 0 0,24 0,8

K61´ 0 -0,2 0 0 0 0,7

K61 0,7 -0,07 0 0 -1,07 0,15 N4´ 0,82 0,023 0 0 -1,2 -0,1 H51 0,6 0,3 0 0 -0,9 -0,45

H6 0 0,4 0 0 -0,6

P7 -0,4 0,4 0 0 0,6 -0,6 P4´ 0,8 0,4 0 0 -1,15 -0,6

tabulka č.6: stupňovací pravidla pro PD

36 38 48

∆x ∆y ∆x ∆y ∆x ∆y

[cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

S´ 0,2 0,35 0 0 -0,24 -0,55

H 32 0,4 0,3 0 0 -0,8 -0,3

N 31´ 0,6 0,13 0 0 -0,9 -0,2

D3 0,2 0,35 0 0 -0,24 -0,55

D3´ 0,6 0,35 0 0 -0,9 -0,55

tabulka č. 7: stupňovací pravidla pro spodní rukáv

36 38 48

∆x ∆y ∆x ∆y ∆x ∆y

[cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

N 31 0,6 0,13 0 0 -0,9 -0,2

N 4 0,33 0 0 0 -0,4 0

N 51 0,1 0,1 0 0 -0,12 -0,2

S -0,2 0,35 0 0 0,24 -0,55

D5 -0,2 0,35 0 0 0,24 -0,55

D3 0,6 0,35 0 0 -0,9 -0,55

tabulka č. 8: stupňovací pravidla pro vrchní rukáv

4. Obvodové zm ě ny u rukávové hlavice a

pr ů ramku p ř i vystup ň ování jednotlivých díl ů

Při určení stupňovacích pravidel a následném vystupňování jednotlivých dílů nastávají problémy. Především v oblasti průramku a rukávové hlavice. Právě tyto místa jsou pro výsledný tvar a pozdější zpracování velmi důležitá.

ORH je v základní velikosti vytvořen, tak aby byl maximálně o empirickou hodnotu vetší než je OP, doporučovaná hodnota se pohybuje mezi (7 až 10%).

4.1. Hodnoty ORH v jednotlivých velikostech

Hodnoty získané p římou konstrukcí

ZD PD sou č et

[cm] [cm] [cm]

36 22,4 18,6 41

38 23 19,2 42,2

40 23,6 19,7 43,3

42 24,3 20,3 44,6

44 24,9 20,8 45,7

46 25,5 21,4 46,9

48 26,6 22,2 48,8

50 27,6 22,9 50,5

52 28,6 23,7 52,3

tabulka č. 9: hodnoty OPR naměřené přímou konstrukcí

spodní ruk vrchní ruk součet

[cm] [cm] [cm]

36 17 28 45

38 17,3 29,1 46,4

40 17,8 29,9 47,7

42 18,3 30,9 49,2

44 18,7 31,8 50,5

46 19,1 32,7 51,8

48 20 34 54

50 20,8 35,4 56,2

52 21,4 36,9 58,3

tabulka č. 10: hodnoty ORH naměřené přímou konstrukcí

Hodnoty získané ve vystup ňovaných dílech

ZD PD sou č et

[cm] [cm] [cm]

36 22,35 18,61 40,96

38 22,98 19,16 42,14

40 23,61 19,7 43,31

42 24,26 20,25 44,51

44 24,89 20,8 45,7

46 25,54 21,34 46,9

48 26,55 22,16 48,71

50 27,55 22,92 50,47

52 28,55 23,68 52,23

tabulka č. 11: hodnoty OPR naměřené ve vystupňovaných dílech

spodní ruk [cm] vrchní ruk [cm] součet [cm]

36 16,9 28,0 44,9

38 17,38 29 46,37

40 17,83 29,89 47,72

42 18,28 30,85 49,13

44 18,73 31,8 50,53

46 19,18 32,76 51,9

48 19,9 34,15 54,09

50 20,7 35,55 56,25

52 21,47 36,94 58,4

tabulka č. 12: hodnoty ORH naměřené ve vystupňovaných dílech

4.1.a) Porovnání nam ěřených hodnot ORH a OP v dílech vytvo řených přímou konstrukcí a ve vystupňovaných dílech

Díly vytvořené přímou konstrukcí mají podobné hodnoty u ORH a OP jako díly vzniklé stupňováním. U dílů vzniklých přímou konstrukcí se mohou objevovat chyby z důvodu selhání lidského faktoru, a právě tomuto by se mělo u vystupňovaných dílů předcházet.

ORH

přímá konstrukce

ORH

vystup

. díly

OP

přímá konstrukce

OP

vystup.

díly

[cm] [cm] [cm [cm]

36 45 44,9 41 40,96

38 46,4 46,4 42,2 42,14

40 47,7 47,72 43,3 43,31

42 49,2 49,13 44,6 44,51

44 50,5 50,53 45,7 45,7

46 51,8 51,9 46,9 46,9

48 54 54,09 48,8 48,71

50 56,2 56,25 50,5 50,47

52 58,3 58,4 52,3 52,23

tabulka č. 13:porovnání naměřených hodnot ORH a OP mezi díly vytvořenými přímou konstrukcí a ve vystupňovaných dílech

4.1.b) Obvodové zm ěny rukávové hlavice a průramků ve vystup ňovaných dílech

P říklad určení rozdílů:

Ve velikosti 36, 38, 48, 50

Hodnota určující- (10% z Op)= X

vel. 36 ..……OP + X ⇒………….40,96 + 4,096 = 45,09 cm ORH = 44.9 cm

porovnání OP + X – ORH ⇒.…45,09 – 44.9 = 0,2 cm

V této velikosti dochází dokonce k tom, že ORH je mnohem menší než OP + X a tím se hodnota navolnění u rukávové hlavice dostává do požadovaného empirického navolnění představující (7 až 10%) z OP= X

U velikostní řady následující po velikosti 38 se objevuje navolnění u ORH větší než je požadovaná volnost X.

Rozdíl- představuje hodnotu o kterou převyšuje ORH požadované navolnění X

ORH OP+X rozdíly

[cm] [cm] [cm]

36 44,9 45,09 -0,19

38 46,4 46,4 0

40 47,72 47,64 0,02

42 49,13 48,96 0,17

44 50,53 50,3 0,23

46 51,94 51,6 0,34

48 54,1 53,6 0,5

50 56,25 55,5 0,7

52 58,4 57,5 0,9

tabulka č. 14: rozdílné hodnoty mezi ORH a OP +X

4.1.c) P říklad odstranění volnosti u ORH přesahující hodnotu X

V předcházející části byl určen rozdíl (představující volnost u ORH přesahující hodnotu X). Tato volnost má negativní vliv při montáži rukávu do průramku, a proto je zapotřebí tyto hodnoty eliminovat. Následující část ukazuje možnost jak snížit hodnotu navolnění.tak, aby ORH odpovídal Op +X.

Celý problém nastává u rukávu při určování diferencí v části doměřování šířky rukávové hlavice, která se nesouměrně zvětšuje.

Proto je tento experiment zaměřen na úpravu diference u stupňovacích bodů – N31, N31´. Při výpočtu stupňovacích pravidel byla u stupňovacího bodu N31 stanovená diference ∆x= 0,6 cm pro menší velikosti a pro větší velikosti ∆x= 0,9 cm.

Pro docílení snížení ORH musíme určit hodnotu, o kterou se bude diference bodu N3 snižovat tak, aby při snižování obvodu rukávové hlavice nedošlo k deformaci tvaru rukávové hlavice. Musíme hledat hodnotu jen o málo menší než je původní diference.

Nejbližší nižší hodnota od ∆x 0,6 cm je ∆x 0,5 cm u menších velikostí a u větších velikostí oproti ∆x 0,9 cm je ∆x 0,7 cm.

Po stanovení nižších diferencí je zapotřebí se k těmto hodnotám dopracovat i matematickými výpočty, kdy musí být stanovena délka úsečky H52N3 tak, aby výsledný rozdíl úsečky N3N5 u jednotlivých velikostí byl 0,5 cm nebo 0,7 cm u větších velikostí.

Konkrétní příklad: určování délky H52N3 u jednotlivých velikostí (u velikostí 38, 36, 34 k žádným změnám nedojde).

tabulka č. 15: určuje délku úsečky H52 N3

vel.48

N5H52= N5H5- H52 =……….14,43 cm

H52N3= 1/2opr.-(1,6) =………….……22,75 cm N3N5²= N3H52²- N5H52²=………17,59 cm

obrázek 12: upravená úsečka H52N3

vel. 50 N5H52= N5H5- H52 =……….14,78 cm

H52N3= 1/2opr.-(1,75) =………..23,5 cm N3N5²= N3H52²- N5H52² =……….18,25 cm N3= ∆x= 0,7 cm ∆y= 0 cm

H52N3 [cm]

38 1/2Opr –

(0,85)

=20,22 40 1/2Opr –

(0,93)

=20,7 42 1/2Opr –

(0,94)

=21,32 44 1/2Opr –

(0,95)

=21,7 46 1/2Opr –

(0,99)

=22,46 48 1/2Opr –

(1,6)

=22,75 50 1/2Opr –

(1,75)

=23,5 52 1/2Opr –

(1,9)

=24,2

H52

N3

N5 -0,7 0 0,7

x

Porovnání nam ěřených hodnot

Při snížení diference se docílilo i snížení navolnění u ORH a tato volnost se již vejde do požadované hodnoty navolnění, která představuje (7-10%) z OP.

38 46 48

∆x ∆y ∆x ∆y ∆x ∆y

[cm] [cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

N31 0,6 0,13 -0,5 -0,13 -0,7 -0,2 N31´ 0,6 0,13 -0,5 -0,13 -0,7 -0,2 D3´ 0,6 0,35 -0,5 -0,35 -0,7 -0,55 D3 0,6 0,35 -0,5 -0,35 -0,7 -0,55

N4 0,33 0 -0,3 0 -0,4 0

tabulka č. 16: změněné stupňovací pravidla pro spodní a vrchní rukáv

spod.ruk vrchní ruk součet OP + X rozdíl

[cm] [cm] [cm] [cm] [cm]

36 16,9 28 44,9 45,09 -0,19

38 17,38 28,99 46,4 46,4 0

40 17,78 29,9 47,7 47,7 0

42 18,17 30,76 48,93 48,96 -0,03

44 18,57 31,6 50,2 50,3 -0,1

46 18,96 32,47 51,43 51,6 -0,2

48 19,6 33,65 53,25 53,6 -0,35

50 20,2 34,84 55,05 55,5 -0,46

52 20,8 36 56,8 57,5 -0,7

tabulka č. 17: hodnoty ORH naměřené v upravených vystupňovaných dílech

4.2. Rozvržení navoln ě ní v oblasti ORH 4.2.a) Rozvržení jednotlivých úse ček v průramku.

Oblast průramku se rozdělí na 6 úseček (viz. obrázek 13).

Přední a zadní body H32 , H52 jsou při tvorbě základní konstrukce pevně stanoveny. Dále určujeme umístění bodů H32´ a H52´, které se zjistí po rozdělení úseček H32 až po N4 a H52 až po N4´.

Nam ěřené hodnoty jednotlivých úseček

H52H4´– H32H4…….10,2 cm H32 – N4……….16 cm H32 – H32´…………. .8 cm H52 – N4´………..…. 16 cm H52 – H52´……….….8 cm

obrázek 13: rozvržení volnosti na ORH obrázek 14: rozvržení volnosti u OP

1/2 H32´

N4

H4 N4´

1/2H52´

H4´ ^H32

S H52

N4

´

H52

H52´

H33´

H32

+(7-10%) +(7-10%)

+(7-10%)

4.2.b) Ur čení volností na daných úsečkách

K jednotlivým vzdálenostem se přičítá 10 % z naměřených úseček v průramkové oblasti. Tím si určíme přesně velikost navolnění na určitý úsek. Tyto hodnoty nám usnadňují navolnění rukávové hlavice při montáži rukávu do průramku.

jednotlivé úsečky hodnoty úseček + 10%z úsečky zjištěné hodnoty

H32-N4 16 cm + 1,6 cm + 0-0,5 cm= 17,8 cm

H52N4´-H32N4 10,2cm + 1,02 cm - 0-0,5 cm = 11 cm H52-N4´ 16 cm + 1,6 cm = 17,6 cm

součet 42,15 cm + 4,22 cm = 46,4 cm

tabulka č. 18: určuje hodnoty navolnění na jednotlivých vzdálenostech

[6]

5. Záv ě r

Tvorba rukávových dílů patří mezi nejproblematičtější uzly konstrukce oděvu.

Platí to pak především pro oblast rukávové hlavice, kde navazuje na trupovou část oděvu. Hodnota obvodu rukávové hlavice je ovlivňována určitým poměrem mezi konstrukčními úsečkami šířky a výšky rukávové hlavice vytvářející obdélník, do kterého je křivka rukávové hlavice podle daných konstrukčních pravidel vkreslena.

Obvod rukávové hlavice je vázaný určitým vztahem na obvod průramku v délce a tvaru křivek, v kterých si musí být podobní. Proto je důležité, aby obvod rukávové hlavice nebyl oproti obvodu průramku zvětšený o více jak o empirickou hodnotu. Tato volnost zajišťuje zachování požadovaného tvaru a funkčnosti oděvu.

V úvodní části je vysvětleno konstrukční řešení rukávové hlavice a průramku.

Dále se zde popisuje tvorba stupňovacích pravidel a jejich použití při stupňování základní konstrukce dámského kabátku.

Ve vystupňovaných dílech vyhodnocujeme obvodové změny rukávové hlavice a průramku.

Zjištěné hodnoty ukazují rostoucí navolnění v oblasti obvodu rukávové hlavice ve vztahu k obvodu průramku o více jak 10% z OP (viz. tabulka č. 14).

Následuje část, ve které dochází k optimalizaci navolnění mezi obvodem rukávové hlavice a průramkem. Ukazuje postup jak docílit snížení obvodu rukávové hlavice tak, aby hodnota navolnění byla maximálně 10% z OP (viz. tabulka č. 17).

Práce je zakončena určením navolnění na jednotlivých úsečkách v oblasti obvodu rukávové hlavice. Určení těchto hodnot má příznivý vliv při montáži rukávové hlavice do průramku.

6. Seznam použité literatury

1. Zatloukal L.: Tabulky pro konstrukci oděvů pro 1.-4. ročník SPŠ oděvní, SNTL, Praha, 1985

2. VÚO: Základy jednotné metodiky konstruování oděvů, Prostějov, 1988

3. Musilová B.: přednášky

4. VÚO: Konstrukční tabulky- vrchové oděvy pro ženy, Prostějov, 1993

5. Schnittkonstruktion systém Müller & Sohn by Rundschau verlag Otto G.

Königen Gmbh 1997

6. Schnittkonstruktionen für Jacken und Mäntel by Rundschau verlag Otto G.

Königen Gmbh

Seznam příloh

1. Příloha obsahuje vystupňované přední a zadní díly dámského kabátku.

.

2. V druhé části jsou vystupňované díly spodního a vrchního rukávu s původní mi diferencemi.

3. Třetí příloha obsahuje vystupňované díly spodního a vrchního rukávu s upravenými diferencemi.