• No results found

Udržitelné podnikání v hotelnictví

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Udržitelné podnikání v hotelnictví"

Copied!
63
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Udržitelné podnikání v hotelnictví

Bakalá ská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Cestovní ruch Autor práce: Veronika Bo ková

Vedoucí práce: Ing. Magdalena Zbránková, Ph.D.

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vzta- huje zákon . 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL.

Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p í- pad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vyna- ložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.

Bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím mé bakalá ské práce a konzultantem.

Sou asn estn prohlašuji, že tišt ná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Anotace

Bakalá ská práce je zam ena na problematiku udržitelného podnikání hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev. Cílem práce je zhodnotit současný stav hotelu, porovnat jeho zp sob ízení v oblasti udržitelného podnikání s jiným hotelem, konkrétn s hotelem Adria, a poukázat tak na rozdíly aplikovaných opat ení v klasickém a ekologickém hotelu.

V úvodní části je provedena rešerše literatury, která vymezuje pojmy spojené s udržitelným podnikáním a hotelnictvím. Tato kapitola v nuje svou pozornost zvlášt pojmu ekologický hotel a certifikaci hotel . Zabývá se také uplat ováním ekologického managementu, jeho princip m a opat ením.

Další část se zabývá zhodnocením využívání vybraných princip udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev v ekonomické, ekologické a sociální oblasti. Součástí je také provedená komparace hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev s hotelem Adria z hlediska oblastí spot eby vody, energie, odpad a dalších poskytovaných služeb.

V záv rečné části je provedeno ekonomické zhodnocení zavedených opat ení z hlediska udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev a shrnutí poznatk na základ zjišt ných skutečností.

Klíčová slova

Ekologický hotel, ekologie, ekoznačení, hotelnictví, udržitelnost, úspory

(6)

Annotation

Sustainable Business in Hotel Industry

This bachelor thesis is focused on sustainable business of Clarion Grandhotel Zlatý Lev. The aim of the thesis is to evaluate the current state of this hotel and to compare its method of sustainable business management with hotel Adria. This thesis also points out the differences of applied measures in ordinary and ecological hotel.

The introduction contains a literary research which defines the terms in connection with sustainable business and hotel industry. This chapter pays special attention to the so-called green hotel and hotel certification. It also deals with the application of environmental management, its principles and its measures.

The next part deals with the evaluation of using selected principles of sustainable business in hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev in the economic, environmental and the social field.

The comparison of Clarion Grandhotel Zlatý Lev with Adria hotel is also part of this bachelor thesis, especially it is related to the field of water consumption, energy consumption, waste and other provided services.

The final part turns attention to the evaluation of the implemented measures with respect to sustainable business in Clarion Grandhotel Zlatý Lev and also to the summary of the findings based on discovered facts.

Keywords

Ecological hotel, ecology, eco-labelling, hotel industry, savings, sustainability

(7)

Obsah

Seznam ilustrací ...8

Seznam tabulek ...9

Úvod ... 10

1 Teoretické vymezení princip udržitelného podnikání v hotelnictví ... 11

1.1 Udržitelné podnikání a jeho vývoj ... 11

1.2 Ekologické hotelnictví ... 13

1.3 Ekologický hotel ... 17

1.4 Certifikace (ekoznačení) hotel - Ecolabelling ... 20

2 Zhodnocení využívání princip udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev ... 24

2.1 Charakteristika hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev ... 24

2.2 Zhodnocení využívání vybraných princip udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev ... 28

2.3 Pilí e udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev ... 32

2.4 Komparace vybraných oblastí udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev a v hotelu Adria Praha ... 35

3 Ekonomické vyhodnocení efektivnosti vybraných udržitelných opat ení v Grandhotelu Zlatý Lev ... 44

4 Zhodnocení situace podniku Clarion Grandhotel Zlatý Lev ve vybraných oblastech udržitelného podnikání ... 48

Záv r ... 50

Seznam citací ... 52

Seznam p íloh ... 56

(8)

Seznam ilustrací

Obr. 1: Fáze Green managementu ... 16

Obr. 2: Ukázka ekologického hotelu – ContainHotel ... 18

Obr. 3: Logo ekologicky šetrné služby ... 21

Obr. 4: Ekologická značka „The Flower" ud lovaná EU ... 22

Obr. 5: Logo hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev ... 24

Obr. 6: Mapa umíst ní hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev ... 25

Obr. 7: Logo hotelu Adria Praha ... 36

Obr. Ř: Mapa umíst ní hotelu Adria Praha ... 36

(9)

Seznam tabulek

Tab. 1: P ehled ekologických za ízení v ČR vlastnící certifikát ekoznačky EU ... 23

Tab. 2: Oblasti udržitelného podnikání hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev ... 35

Tab. 3: Hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev viz hotel Adria ... 37

Tab. 4: Komparace v oblasti spot eby tepla a elekt iny ... 39

Tab. 5: Komparace v oblasti spot eby, dalšího využití a znečiš ování vody ... 40

Tab. 6: Komparace v oblasti t íd ní a minimalizace odpad ... 41

Tab. 7: Komparace v oblasti ízení hotelu a poskytovaných služeb ... 42

Tab. Ř: P íklad úspory vody - instalace úsporných perlátor ... 44

Tab. ř: P íklad úspory vody - instalace úsporných nádrží do toalet ... 45

Tab. 10: P íklad úspory elekt iny - instalace úsporných žárovek ... 46

Tab. 11: P íklad úspory elekt iny - instalace pohybových čidel ... 46

(10)

Úvod

Hlavním podn tem pro sepsání této bakalá ské práce byl zájem o využívání princip udržitelného podnikání v hotelnictví. Dalším zájmem bylo také zjistit, zda se m že zásadami a principy udržitelného podnikání ídit hotel, který nemá ud len certifikát ekologické značky a proto není považován za ekologický hotel. P i provozu ekologických hotel se bere ohled na stále se zhoršující životní prost edí, proto tyto hotely svým klient m nabízejí možnost zm nit p ístup k našemu životnímu prost edí a zvýšit také jejich zájem o environment.

Pro vypracování bakalá ské práce byl vybrán hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev. Tento hotel byl zvolen, protože je jedním ze symbol m sta Liberec. Hotel má také dlouhodobou tradici a výraznou secesní architekturu, na kterou láká hosty nejen z tuzemska, ale i zahraničí. V tomto hotelu bude provedeno zhodnocení vybraných oblastí udržitelného podnikání, p edevším se zam ením na oblast spot eby vody, spot eby energie, odpad a dalších poskytovaných služeb.

Cílem bakalá ské práce je, na základ vymezení princip udržitelného podnikání, zhodnotit jejich využívání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev a následn provést komparaci vybraných oblastí udržitelného podnikání s ekologickým hotelem Adria Praha. P ípadn hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev doporučit postupy, které by vedly ke snižování dopadu jeho činností na životní prost edí.

Práce je rozd lena do t ech částí. První kapitola je zam ena na teoretické vymezení princip udržitelného podnikání v hotelnictví a objasn ní definic a vymezení pojm týkajících se hotelnictví a udržitelného podnikání. Dále se práce zam uje na postupy zavedení princip udržitelného podnikání s možnosti jejich aplikace na hotel. Druhá část se zabývá charakteristikou hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev a zhodnocením využívání princip udržitelného podnikání v sociální, ekonomické a ekologické oblasti. V této části práce je také popsána činnost hotelu Adria, který již ekologický certifikát vlastní, a podmínky, které k jejímu získání musel splnit. Činnost hotelu Adria bude ve vybraných oblastech porovnána s činností hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev. Na záv r bude provedeno vyhodnocení systému ízení hotelu v souvislosti s environmentálními zásadami a principy.

(11)

1 Teoretické vymezení princip udržitelného podnikání v hotelnictví

V této kapitole bude p edstavena charakteristika udržitelného rozvoje a jeho vývoje a budou zde vysv tleny pojmy s tím související, což současn zahrnuje nap íklad téma odpov dného podnikání. Dále pak kapitola vysv tluje, co znamená pojem hotelnictví a zabývá se také ekologickými p ístupy v hotelnictví. Na záv r této kapitoly bude up esn n pojem ekologický hotel a také bude p edstaven systém certifikace ekologických hotel .

1.1 Udržitelné podnikání a jeho vývoj

Chceme-li se zabývat problematikou udržitelnosti, udržitelného rozvoje či udržitelného podnikání, nejprve by bylo vhodné si pojmy vysv tlit. Tyto pojmy vychází ze slova udržet (udržovat), což znamená dlouhodob , v dom a aktivn usilovat o rozvoj nebo zachování systému v rovnovážném stavu. Pokud se mluví o udržitelnosti, společnost chce dosáhnout rovnováhy sil, které p sobí na systém tak, aby nedošlo k nekontrolovatelným a nežádoucím zm nám. Udržitelnost bývá často zam ována za tzv. „zezelenání“, což znamená aplikaci princip , které jsou spojené s ochranou životního prost edí. Zahrnuje více oblastí než pouze životní prost edí a vedle environmentálního aspektu je pot eba zmínit i další aspekty, kterými jsou nap íklad aspekt právní neboli legislativní, finanční, ekonomický, pr myslový, sociální a behaviorální. Klade také d raz na čas, tedy vyžaduje dlouhodobý až trvalý efekt a schopnost celistvého myšlení. (Pawliczek, 2011)

Myšlenka trvale udržitelného rozvoje vychází z rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodá ský a společenský pokrok s cílem plnohodnotn zachovat životní prost edí. Práv plnohodnotné zachování životního prost edí dalším generacím v co nejmén pozm n né podob je jedním z hlavních cíl trvale udržitelného rozvoje. (Pawliczek, 2011)

Základem koncepce trvale udržitelného zdroje je mimo jiné zajistit rovnováhu mezi t emi základními pilí i: sociálním, ekonomickým a environmentálním, což vyjad uje symbolicky heslo: lidé, planeta a prosperita. Sociální pilí p edstavuje respektování materiálních a duchovních pot eb člen společnosti, ekonomický pilí udržení stabilní úrovn ekonomického rozvoje a zam stnanosti a environmentální pilí vychází z šetrného využívání p írodních zdroj a účinné ochrany životního prost edí. P edpokladem pro úsp šné realizování strategie udržitelného rozvoje je to, že se tyto pilí e musí vzájemn propojovat

(12)

a musí docházet práv k jejich vzájemné rovnováze. (Mulačová, Mulač, 2013)

Podle zákona č. 17/1řř2 Sb. o životním prost edí je trvale udržitelný rozvoj v § 6 definován jako „takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní pot eby a p itom nesnižuje rozmanitost p írody a zachovává p irozené funkce ekosystému.“ (Česko, 1řř2)

Podle Pawliczka (2011) mezi principy udržitelného rozvoje pat í zejména:

 Obnovitelné rozvoje, které by m ly být čerpány maximáln takovou rychlostí, kterou se stačí obnovovat.

 Vyčerpatelné zdroje, které by m ly být čerpány maximáln takovou rychlostí, kterou budou budovány jejich náhrady, na n ž bude možno plynule p ejít.

 Intenzita znečiš ování, která nesmí p esáhnout asimilační kapacitu životního prost edí.

 Část současných technologií, která by m la být investována na redukci znečišt ní, snížení plýtvání a zvýšení efektivity.

Z pohledu podnikání se udržitelnost snaží o snižování všech možných náklad , včetn náklad budoucích, a zajistit tak dlouhodobou prosperitu a konkurenceschopnost.

(Pawliczek, 2011) Firmy se proto začínají do procesu udržitelného a odpov dného podnikání stále více zapojovat, vytvá ejí r zné strategie a hledají ešení, která nejsou prosp šná pouze pro jejich podnikání, ale také pro vývoj celé společnosti a šetrnost v či naší planet . Zejména malé či st ední rodinné podniky tvo í v tšinu obchodních organizací. Chování takových podnik p ekračuje rámec finančních zájm pro komunitu či vn jší prost edí. Rodinné firmy s v tší pravd podobností snižují externí škodlivost pro společnost, eší informace o udržitelnosti se svými spot ebiteli a vyrábí produkty či poskytují služby za spravedlivé ceny a šetrné ke svému okolí. (Wells, 2013)

Společnost m že vytvá et tzv. environmentální strategii, což je strategie odpov dného p ístupu k životnímu prost edí, která je velmi často součástí konceptu společenské odpov dnosti (CSR – z anglického Corporate Social Responsibily). Společenská odpov dnost je podobn jako udržitelnost založena na rovnom rném rozvoji ekonomické, sociální a environmentální oblasti. Dob e rozvinutá environmentální strategie společnosti

(13)

m že zvýšit pov domí o svém podnikání a ohleduplný p ístup v či p írod m že společnosti dokonce p inést finanční úspory a p isp t tak k dlouhodobé udržitelnosti společnosti na trhu tím, že zmírní negativní dopad podnikání na životní prost edí. Společnosti se obvykle p i plánování environmentální strategie zam ují na oblasti využití či spot eby zdroj , odpadového hospodá ství, emisí a ochranu klimatu, spot ebu energií, ochranu biodiverzity či ízení environmentálních rizik. K životnímu prost edí se nemusí šetrn chovat pouze velké podniky. I ty malé mohou svým p ístupem k podnikání ovlivnit celý trh a dopad jejich podnikání na životní prost edí. (Byznys pro společnost, 2012)

Podn tem pro realizaci strategie společnosti sjednotit sociální, environmentální a ekonomické dopady m že být nap íklad pohán ní vnit ními faktory, závazek managementu k udržitelnému rozvoji či uznání managementu, že udržitelnost m že být pro společnost velice prosp šná, jelikož bude tvo it finanční hodnotu pro společnost a to prost ednictvím zvýšených tržeb nebo nižších náklad . Hlavním impulsem pro vytvo ení strategie udržitelnosti pak bývají vládní požadavky trhu, akce konkurent či tlak ze strany r zných nevládních organizací, který je vyvíjen nap íklad p i kontrolách emisí skleníkových plyn . (Epstein, Buhovac, 2014)

D ležité je si tedy uv domit, že udržitelné myšlení je základní a nezbytn nutný koncept, který by m l být součástí každého podnikatelského projektu. Wells (2013) je p esv dčen, že každý podnik má potenciál k tomu, aby p isp l k v tšímu blahu a spokojenosti lidí ve všech úrovních společnosti po celém sv t . Nejen jedinec, ale také každý podnikatelský subjekt, by po stránce udržitelnosti m l být odpov dný ve svém chování a rozvíjet tímto sm rem sv j potenciál pro budoucnost. Pokud si toto v tšina lidí a podnik uv domí, p isp jí tím tak k celkovému zlepšení situace v oblasti udržitelnosti a tím dojde k lepším podmínkám pro náš život a pro život budoucích generací.

1.2 Ekologické hotelnictví

Hotelnictví jako pojem v sob slučuje p edevším stravovací a ubytovací služby, což také záleží na jednotlivých typech hotel , kde se nabídka jednotlivých služeb m že lišit. Je charakterizován jako relativn samostatný obor, který se týká služeb v rámci účastník cestovního ruchu. Jak uvádí Kašpar (1řŘř), p edm tem jeho činnosti je výstavba, ízení a organizace nejen samostatných hotel , ale i celých skupin hotel , dále také zabezpečování

(14)

chodu hotel a poskytování hotelových služeb. V současné dob se nejen v oboru cestovního ruchu, ale i jiných oborech podnikání, stále čast ji setkáváme s trendem „zeleného“

podnikání. Podstatou tohoto trendu je p ijímat ekologické návyky a dbát na jejich praktiky a to nejen z d vodu šet ení životního prost edí, ale také z d vodu zvýšení ziskovosti či rentability. S tímto trendem je v posledních letech spojován také hotelový pr mysl, který se stále vyvíjí a je stále více vítán také u klient ubytovacích za ízení. Budoucnost „zeleného“

podnikání v hotelnictví je velice slibná a d ležitá a to nejen pro ochranu životního prost edí, ale také pro úsporu zdroj , materiálu či energie.

První zmínky o hotelovém pr myslu a cestovním ruchu pocházejí již z doby p ed naším letopočtem. Již tehdy se začal vyvíjet a nadále rozvíjet druh obchodní činnosti, p esn ji p ijímání a ubytování cestujících. Hotely, tak jak je známe dnes, vznikly na p elomu 1Ř.

a 1ř. století a to díky prudkému rozvoji železniční dopravy. Cestování se stále více zrychlovalo a v d sledku toho došlo ke vzniku komfortn jšího druhu ubytování, než takového, který se poskytoval do té doby. Hotely vznikaly a byly určeny p edevším za účelem poskytnutí p echodného bydlení. V České republice se začalo hotelnictví rozvíjet p edevším v láze ství a to od 2. poloviny 19. století. Od roku 1řřř se pak český hotelový pr mysl zam uje p edevším na rozvoj kvality poskytovaných služeb, s čímž m že být také spojen trend zavád ní ekologických princip do n kterých z hotel na našem území.

(Beránek, 2013)

Asociace hotel a restaurací České republiky sestavila „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích za ízení České republiky pro období let 2015 – 2020 a to za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu (CzechTourism).

V této klasifikaci jsou za azována jednotlivá ubytovací za ízení do p íslušných kategorií a t íd podle české technické normy ČSN 76 1110. Ministerstvo pro místní rozvoj ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. pak definuje základní pojmy. Do t chto pojm pat í nap íklad ubytovací za ízení. Jedná se o takovou stavbu nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené a za tuto stavbu se nem že považovat bytový či rodinný d m nebo stavby určené pro rodinnou rekreaci. (Hotelstars, 2013)

Ubytovací za ízení se dále adí podle klasifikace a kategorií na hotel, motel, penzion, botel, hotel garni a ostatní ubytovací za ízení (specializovaná ubytovací za ízení pro období 2015 – 2020). Kategorizací se pak rozumí proces rozd lení ubytovacích za ízení do jednotlivých

(15)

kategorií, klasifikací, stanovení minimálních požadavk na jednotlivé t ídy. Ubytovací za ízení, která spl ují povinné požadavky, se dále označují „hv zdami“. Za ízení, která spl ují i nepovinné požadavky, mohou získat také označení „Superior“. Není pravdou, že lze ubytovacím za ízením ud lit pouze p t hv zd. Ve sv t se lze setkat také s šestihv zdičkovými či sedmihv zdičkovými hotely. Také u nás se nachází jeden šestihv zdičkový hotel, který se nazývá One Room Hotel a hosté ho mohou navštívit v Praze na Žižkovské v ži. (Polanecký, Získalová – databáze ProQuest, 2018)

Dalším pojmem m že být ubytovací jednotka. Tou se vyznačuje samostatný pokoj nebo soubor místností, které spl ují svým technickým uspo ádáním a vybavením požadavky na p echodné ubytování a k takovému účelu jsou také užívány. Typy ubytovacích jednotek dále rozlišujeme nap íklad podle počtu ubytovaných osob, podle počtu místností či vybavením místnosti. (Polanecký, Získalová – databáze ProQuest, 2018)

Hotel je v této vyhlášce definován jako takové za ízení, které poskytuje p echodné ubytování a služby s tím spojené a musí disponovat nejmén s 10 pokoji pro hosty. Hotely se člení do 5 t íd a liší se podle svého zam ení, velikosti či umíst ní. Jednou z podmínek pro získání členství v AHR ČR je doložení ekologické aktivity hotelu z oblasti omezování spot eby energie, spot eby vody a produkce odpad a správné nakládání s nimi nebo doložení n kterého z EKO-certifikát . (Hotelstars, 2013)

Jak již bylo uvedeno, trendem současnosti, je snaha o zavád ní ekologických princip do provozu podnik a to jak v podob ekologických sm rnic nebo jiných variant environmentálního ízení. Jedná se o tzv. Green management (zelený management). Cílem green managementu je propojení ekologie s ekonomikou a vytvo ení tak části filosofie ízení podniku. Výsledkem zavedení green managementu do podniku je zlepšení trvalého ekonomického r stu a prosperity podniku a zejména postupné snižování negativních dopad činností, výrobk nebo služeb na životní prost edí. (MMR, 2006)

V souvislosti s hotelovým provozem p edstavuje green management systém ízení hotelu, který se zam uje na optimalizaci vlivu hotelového provozu na životní prost edí. Jeho hlavním cílem je šetrné nakládání s materiálem, energiemi a dalšími zdroji, úspora provozu či redukce faktor , které zat žují životní prost edí. Tento trend se v poslední dob týká p edevším v tších hotel nebo hotelových et zc , které tak reagují na poptávku

(16)

a prosazování zdravého životního stylu, ekoturistiky nebo nap íklad časté vyhledávání lokálních či bio potravin ze strany klient . Kladný postoj k uplat ování ekologických p ístup je velmi výhodný zejména pro ty hotely, které svou činností (omezování spot eby vody, energie apod.) p ispívají ke snižování provozních náklad . (Beránek, 2013)

Z výše uvedeného textu vyplývá, že green management je dlouhodobý a soustavný proces, který pro správné fungování probíhá ve čty ech základních fázích. Tyto fáze je možné vid t na níže uvedeném schéma, viz obrázek č. 1.

1) Fáze motivace spočívá ve jmenování osoby, která bude odpov dná za provád ní

„zeleného podnikání“ a jeho plynulé fungování v hotelovém za ízení. Je d ležité, aby tato osoba vše vysv tlila svým zam stnanc m, rozd lila mezi n úkoly, kterými se každý z nich bude v novat a seznámila je s cíli podniku. Samoz ejmé by m lo být to, aby odpov dná osoba šla personálu p íkladem a své pod ízené by m la také v jejich činnosti neustále motivovat, podporovat a p i jakémkoliv návrhu z jejich strany, by je m la vyslechnout, pop ípad ocenit či odm nit. Zam stnanci by také m li být v oblasti ochrany životního prost edí neustále proškolováni a informováni a to nap íklad prost ednictvím r zných setkání nebo konferencí, která se tímto tématem zabývají.

Obr. 1: Fáze Green managementu Zdroj: vlastní zpracování podle MMR

(17)

2) Fáze plánování akce je druhým stupn m green managementu. V této fázi se zjiš uje zejména současný stav a navrhují se možnosti pro jeho zlepšení. Odpov dná osoba společn se svými pod ízenými sestavuje plán, ve kterém se eší postup pro zvládnutí akce, stanovují se zde priority a vymezuje se zde odpov dnost jednotlivých zam stnanc a jejich činnost. Zárove je velice d ležité, aby si podnik a jeho personál stanovil cíle, kterých by cht l v budoucnu dosáhnout a to jak t ch snazších, tak t ch náročn jších.

3) Fáze realizace je z ejm nejobtížn jší fází, která nastává po d kladném propracování postup a vytyčení cíl . V této fázi dochází k p íprav osobních plán . Každému zam stnanci se zde p id lují jiné úkoly, za které jednotlivec pak osobn zodpovídá.

Personál by také m l projít navazujícími školeními a pr b žn by m l být informován o r zných zm nách, které se týkají nap íklad úspory energií, vody nebo snižování odpad . D ležité je, aby management podniku své zam stnance neustále motivoval a jejich úsilí um l následn ocenit.

4) Poslední fází je sledování výsledk . V této fázi se vyhodnocuje úsilí všech zam stnanc podniku v pr b hu určeného období. Monitoruje se, zdali bylo dosaženo požadovaných zám r a cíl a pokud ne, začne se pracovat na náprav . (MMR, 2016)

1.3 Ekologický hotel

Se stále se zvyšujícím zájmem o ochranu životního prost edí také stoupá zájem o budování tzv. ekohotel . Na počátku ř0. let 20. století se začaly ešit otázky týkající se environmentálního stavu sv ta a to hned na n kolika konferencích, které zm nily pohled lidstva na problematiku životního prost edí. Mezi ty nejvýznamn jší pat ily „Summit Zem “, který byl po ádaný Spojenými národy v Rio de Janeiru roku 1řř2, „Montrealský protokol“, který se konal roku 1991 na ochranu ozónové vrstvy nebo „Kyótský protokol“

konaný v roce 1řř7, který ešil otázky globálního oteplování. Díky tomu se spousta subjekt rozhodla položit základy environmentálního uv dom ní a také to podnítilo vznik prvních dokument , které se v nují standardizaci p ístup v „green hotel managementu“. (MMR, 2016)

(18)

Podle asociace zelených hotel (Green Hotels Association) je ekohotel nebo také „zelený hotel“ environmentáln p átelské ubytovací za ízení, jehož management zavádí takové programy a opat ení, která slouží pro úsporu vody, energií a redukci pevného odpadu, čímž zárove snižuje náklady, šet í životní prost edí a chrání tak naši zemi. (Green Hotels Association, 2017) Pro p edstavu ekologického hotelu si lze prohlédnout obrázek viz níže.

Jedná se o sezónní ekologický hotel určený pro celkem 13 host , který je postaven z p epravních kontejner a je umíst n na b ehu eky Labe.

Obr. 2: Ukázka ekologického hotelu – ContainHotel Zdroj: TZB-info (2016)

Za ekologický nebo jinak ečeno „zelený“ hotel m že být označeno takové ubytovací za ízení, které vlastní evropský certifikát „The Flower“ nebo domácí českou značku

„Ekologicky šetrná služba“. Ob loga jsou vyobrazená v kapitole, která zkoumá problematiku certifikace ekologických hotel níže v textu. Loga jsou také garantována Ministerstvem životního prost edí a jsou uznávána nejenom v České republice, ale také v zahraničí. V České republice posuzuje žádosti a ud luje certifikát ekologické značky hotel m a jiným ubytovacím za ízením Česká informační agentura životního prost edí (CENIA). Hotel, který žádá o ud lení národní ekoznačky nebo ekoznačky EU, musí spl ovat určitá kritéria pro p id lení a o jejím ud lení rozhoduje práv Ministerstvo životního prost edí. (MMR, 2016)

Ekoznačka je tedy ochranná známka, která kterémukoliv zákazníkovi určitého ubytovacího za ízení zaručuje eliminaci negativních vliv na životní prost edí. Mezi kritéria pro ud lení ekoznačky pat í nap íklad omezování spot eby energií, vody a produkce odpad . V takovém

(19)

za ízení, které spl uje podmínky pro získání ekoznačky, jsou preferovány ekologicky šetrné výrobky, t ídí se zde odpad a omezuje se jeho produkce, svítí se výhradn úspornými žárovkami, využívá se srážková voda atd. Také hosté jsou aktivn zapojováni do provozu takového hotelu a to nap íklad tím, že si sami regulují teplotu ve svém pokoji, jsou vyzíváni, aby zhasínali sv tla p ed opušt ním pokoje nebo aby nenechávali zbytečn protékat vodu.

Na každém pokoji pak mívají koše na t íd ní odpadu. Klient m „zelených“ hotel se také doporučuje, aby využívali spíše hromadnou dopravu v p ípad cest po m st . (MMR, 2016)

V České republice se trend zeleného podnikání začal v pr b hu deseti let stále více rozvíjet.

D kazem toho je n kolik ubytovacích za ízení, která kritéria pro ud lení značky

„Ekologicky šetrná služba“ spl ují. I p es to se však očekávalo, že se myšlenka „zeleného hotelnictví“ na českém trhu uchytí mnohem více. P ekážkami pro vybudování ekologického hotelu tak m žou být p edevším vysoké náklady spojené s výstavbou a provozem takovýchto za ízení. Prvním certifikovaným ekohotelem v ČR se stal pražský hotel Adalbert v roce 2006. „Zelená za ízení“ jsou vyhledávaná p edevším zahraniční klientelou, jelikož pro domácí klientelu je stále ješt téma ekologických hotel tém neznámé. Za zmínku určit stojí první a jediný ekologický hotel Chateau Mcely u nás, který se pyšní ocen ním

„The Flower“ a je v bec jediným p tihv zdičkovým hotelem své podoby v Evrop . (nazeleno.cz, 2013)

Provoz v hotelových a restauračních za ízeních hraje velkou roli p i znečiš ování životního prost edí. Proto by se m l hotel, který se rozhodne jít takzvan „zelenou“ cestou, snažit o slad ní ekologických a ekonomických zájm práv kv li zachování životního prost edí budoucím generacím. Je t eba si také uv domit, že ekologický management m že výrazn prosp t v napl ování obchodních cíl , protože redukovaná spot eba znamená redukované náklady. To vede k tomu, že nap íklad úspora energií m že dosahovat až n kolika desítek procent. Pracovníci, kte í jsou v takovýchto za ízeních ve vedoucí pozici, by m li mít odhodlání a m li by se snažit motivovat ostatní zam stnance k tomu, aby se ekologické principy staly součástí filozofie podniku a jít jim p íkladem. (K ížek, Neufus, 2014)

Cílem takového hotelu by m lo být zejména poskytování služeb vysoké kvality, které budou spl ovat požadavky na ochranu životního prost edí. Aby hotel dosáhl tohoto cíle, musí celý tým pracovník hotelu zpracovat manuál, který bude odpovídat konkrétním hotelovým podmínkám a bude obsahovat opat ení, která se budou týkat t ech základních oblastí:

(20)

hospoda ení s odpadem, úspory energií a tréninku či proškolování zam stnanc . Pro hotel, který se začne zabývat otázkou ekologického p ístupu k životnímu prost edí, m že být tento tah jistým marketingovým nástrojem. Pokud totiž ukáže péči o životní prost edí, získá si tím mnohdy zájem či respekt od mnoha hotelových host , protože, jak již bylo ečeno, obliba vyhledávat takováto za ízení neustále roste vzhledem k zvyšujícímu se pov domí o nutnosti chránit nebo šetrn využívat p írodní zdroje. (K ížek, Neufus, 2014)

1.4 Certifikace (ekoznačení) hotel - Ecolabelling

Jak již bylo zmín no ve výše uvedených odstavcích, hotely, které se zabývají zavedením green managementu do svého podniku, usilují o r zné certifikace, které značí, že služby, které daný hotel poskytuje, jsou ekologicky šetrné. Jedná se o tzv. ecolabelling. Pro ud lení certifikací je pot eba splnit adu podmínek a p edem vymezených kritérií. Pokud všechna kritéria a podmínky hotel splní a získá tak ekologickou značku, znamená to, že provoz hotelu je v souladu s životním prost edím a p ispívá k ochran zam stnanc , host , ale také svému okolí. Do významných systém ekologické certifikace ubytovacích za ízení pat í zejména již zmín ná domácí ekologická značka „Ekologicky šetrná služba“ nebo tzv. Evropská kv tina (The Flower), která je ud lována v rámci EU. Ob tyto ekoznačky jsou vyobrazené na obrázcích č. 3 a č. 4. (Beránek, 2013)

Krom t chto uvedených ekoznaček m že hotel získat také certifikaci zelených budov tzv.

LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), která dokládá, že budova byla navrhnuta a vybudována s ohledem na šetrnost k životnímu prost edí. (Česká rada pro šetrné budovy, 2017)

(21)

Zdroj: Ekospot ebitel (2018)

Myšlenka ekologického značení vznikla na základ programu, který se konal ve Spolkové republice N mecko v roce 1ř7Ř. Poté se začaly zavád t další programy v zemích jako je nap íklad Kanada, Japonsko či USA. V EU byl založen jednotný systém ekoznačení Evropské Unie v roce 1992. U nás v České republice se systém ekoznačení zavedl z iniciativy ministra životního prost edí a ministra pr myslu a obchodu. Na základ vládního usnesení byl vyhlášen v roce 1řř4 Národní program označování výrobk ochrannou známkou Ekologicky šetrný výrobek. V roce 2004 se pak začala ud lovat Ekoznačka EU známá jako The Flower. (CENIA, 2012)

Hlavním účelem ekoznačení je zejména označit produkty, které zmír ují negativní dopad na životní prost edí a to v celém jejich životním cyklu. Z hlediska marketingu je pak ekoznačka poskytována jako nástroj výrobce či prodejce, který je pro snadn jší orientaci na trhu výrobk nabídnut koncovým spot ebitel m, kte í tyto produkty vyhledávají a poptávají.

(CENIA, 2012)

Obr. 3: Logo ekologicky šetrné služby

(22)

Zdroj: Ekospot ebitel (2018)

Bohužel v současné dob je počet ekologických za ízení v České republice velmi nízký.

Jedním z d vod m že být to, že čeští turisté neprojevují p íliš velký zájem o ekologická ubytovací za ízení a poptávka zahraničních návšt vník je současnou nabídkou tém uspokojena. V posledních letech proto nových ekologických za ízení p íliš nep ibývá. Jak již bylo výše zmín no, prvním českým hotelem, který ekoznačku získal, byl v roce 2006 hotel Adalbert, který se nachází v Praze. Za zmínku také stojí nap íklad barokní zámek Chateau Mcely, který se nachází ve Svatojí ském lese nedaleko Prahy a jedná se o první ekologický hotel v t íd „luxury“ (5-ti hv zdičkový hotel), který také získal v roce 2008 celosv tové ocen ní World Travel Awards (tzv. „Oskar“ v cestovním ruchu). (CENIA,2012)

Podle dostupných informací České informační agentury životního prost edí získaly ocen ní ekoznačky EU na území České republiky tyto ubytovací za ízení: hotel Adalbert (2006), camp Oasa Sta kov (2006), hotel Chateau Mcely (2007, hotel Adria Praha (2008), hotel Plaza Alta Praha (200ř), hotel Jurys Inn Praha a hotel Mosaic House. Ekoznačku

„Ekologicky šetrná služba“ dále získaly hotel Adalbert v roce 2006, Centrum Veronica Hošt tín v roce 2007, hotel Mosaic House v roce 2008, ale také sporthotel Záto , Residence Belgická, Hotel Jelen, Pension Jana, Hotel Irida a hotel Šumava Inn. N kterým z výše uvedených hotel bylo však po zp ísn ní kritérií v roce 200ř právo na užívání ekoznačky odebráno z d vodu nespln ných kritérií. (CENIA, 2012)

Obr. 4: Ekologická značka „The Flower" ud lovaná EU

(23)

V současné dob se na území České republiky nachází pouze 5 ubytovacích za ízení, které vlastní certifikát ekoznačky EU. Jedná se o hotel Adalbert, hotel Adria, Hotel Plaza Alta, hotel Chateau Mcely a Centrum Veronica Hošt tín. D ležitým faktem však je, že na českém trhu stále existuje n kolik hotel , které sice certifikaci nemají, ale p esto ekologické zásady uplat ují. Jedním z takových za ízení je pražský hotel Mosaic House, který je mimo jiné prvním hotelem v České republice, který využívá sto procent elekt iny z obnovitelných zdroj , systém recyklace šedé vody s rekuperací tepla a mnoho dalšího. Z níže uvedené tabulky č. 1 lze vid t p ehled současných ekologických za ízení na území České republiky.

V tšina z nich se nachází ve st edočeském kraji a v pr m ru se jedná o hotely 4* kategorie.

(Gastro&hotel, 2017)

Tab. 1: P ehled ekologických za ízení v ČR vlastnící certifikát ekoznačky EU

Ubytovací za ízení Kategorie Umíst ní

Hotel Adria 4* hotel St edočeský kraj

Hotel Adalbert (1. český ekohotel) 3* hotel St edočeský kraj Hotel Chateau Mcely (1. 5* ekohotel

v ČR)

5* spa hotel St edočeský kraj

Centrum Veronica Hošt tín (1. ekologicky šetrná služba na Morav )

3* ekologické vzd lávací

centrum

Zlínský kraj

Hotel Plaza Alta 4* hotel St edočeský kraj

Zdroj: Vlastní zpracování

(24)

2 Zhodnocení využívání princip udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev

V této části je charakterizován vybraný hotel, konkrétn Clarion Grandhotel Zlatý Lev, se sídlem v Liberci, v ulici Gutenbergova 3. Jsou zde popsány aktivity hotelu a služby, které poskytuje. Z hlediska udržitelného podnikání jsou činnosti hotelu rozd leny do t í pilí . V poslední části této kapitoly bude provedena komparace hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev s ekologickým hotelem Adria v Praze.

2.1 Charakteristika hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev

Clarion Grandhotel Zlatý Lev je čty hv zdičkový hotel, který se nachází v samotném centru m sta Liberce s výbornou dopravní dostupností. Jedná se o stavbu, která má opravdu bohatou a zajímavou historii. V blízkosti hotelu se pak nachází park s libereckým zámkem.

Na níže uvedeném obrázku č. 5 je vyobrazeno logo hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev a na obrázku č. 6 je znázorn no, kde se hotel nachází.

Zdroj: Clarion Grandhotel Zlatý Lev (2017b) Obr. 5: Logo hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev

(25)

Zdroj: Clarion Grandhotel Zlatý Lev (2017b)

Počátky hotelu sahají až do roku 1ř06, kdy jej slavnostn uvedl do provozu rakousko- uherský císa František Josef I a to u p íležitosti česko-n mecké výstavy. V letech 1904 – 1905 byl projektován a postaven stavitelem Antonem Worfem, který hotel vystavil do secesního stylu, což je nap íklad vid t již na pr čelí hotelu, kde se nachází štuková výzdoba s motivy lvích t l a hlav, dopln ných o rostlinné dekory. P edch dcem dnešního hotelu, tak jak jej známe dnes, byl hostinec U Zlatého lva, který stával v místech dnešní radnice v 16.

století. V roce 16Ř2 tento hostinec p ešel do majetku obce a po dobu dalších období byl n kolikrát p estav n a rozši ován. V 1ř. století pak Zlatého lva navštívil nap íklad sám císa Ferdinand I. či básník a noviná Jan Neruda. Tehdejší majitel hotelu pan Raimund Haschke se p i p íležitosti již zmín né liberecké výstavy roku 1ř06 rozhodl vystav t nový hotel a to v prost edí zámeckého parku v Gutenbergov ulici, kde stojí nyní. Vybudoval tak krásnou secesní čty patrovou budovu, která byla v té dob považována za nejlépe za ízený hotel na území celého státu. Hotel mohl nabídnout 100 pokoj pro hosty, včetn p epychových apartmá, a nacházela se zde mimo jiné čítárna, písárna, jídelna, restaurace, šatny, společenské místnosti i restaurační terasa. (Clarion Grandhotel Zlatý lev, 2017a)

Již v té dob byl hotel vybaven moderním vybavením, jako je nap íklad elektrický výtah, myčka na nádobí či lednice v kuchyni. Pokoje m ly teplou vodu, sv tlo bylo na elekt inu a koberce byly čišt ny vysavačem prachu dovezeným z Ameriky. V letech 1956-1959 prob hla v hotelu velká rekonstrukce, p i které se p istav la hotelová kavárna a do všech Obr. 6: Mapa umíst ní hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev

(26)

pokoj byla vedena teplá i studená voda, ale také rozhlas či telefon. Clarion Grandohotel Zlatý Lev byl v pr b hu dalších let považován za jeden z nejlepších podnik hotelového charakteru u nás, ve kterém se skloubily prvky historie a moderny. Od roku 2007 je členem hotelové skupiny CPI Hotels, a.s., která má pod sebou 2Ř hotel a pat í tak k jedné z nejv tších hotelových skupin v České republice. V roce 2016 byla provedena v hotelu rozsáhlá rekonstrukce interiér , týkala se zejména recepce, hotelové restaurace, lobby a 20 pokoj ve 3. pat e. Hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev m žeme i dnes považovat za jeden ze symbol či klenot m sta Liberec. (Clarion Grandhotel Zlatý lev, 2017a)

V současné dob nabízí 117 pokoj . Mimo standardních jednol žkových, dvoul žkových a t íl žkových pokoj hotel nabízí také komfortní junior suite s obývacím pokojem, které se nachází ve v žičce z roku 1896, luxusní prezidentské apartmá v art-nouveau stylu a moderní apartmá, které nabízí výhled na Ješt d. Pro rodiny je zde možnost propojených dvoul žkových pokoj . Hotel nabízí také možnost po ádání konferencí a to hned ve 4 místností, které mají kapacitu 400 osob. Místní nejv tší sál je určen pro konání velkých společenských akcí, ples či svateb. Dále se zde nachází vyhlášená restaurace Benada Restaurant, která je k dispozici nejen host m, ale i široké ve ejnosti a nabízí speciality nejen české, ale i mezinárodní kuchyn .

Host m hotelu je zde poskytována pestrá nabídka služeb. Samoz ejmostí je pokojová služba, sm nárna, služby recepce dostupné 24/7, hotelová taxi služba, kv tiná ské služby, parkování v blízkosti hotelu, zdarma p ístup k internetu a Wi-Fi, praní a žehlení prádla či salon krásy.

Mimo jiné je zde i Wellness & Therapy se saunou, whirlpoolem a širokou nabídkou masáží.

Hotel také nabízí svým host m hudební večery, vstupenky do divadla, liberecké ZOO, plaveckého bazénu a mnoho dalšího. Clarion Grandhotel Zlatý Lev má k dispozici také spoustu výhodných balíčk , jako je nap íklad balíček pro rodiny, sportovní balíček, wellness víkend či víkendovou romanci pro páry.

Hotel získal také n kolik ocen ní. Mezi n pat í nap íklad ocen ní z roku 2010 za nejlepší Clarion Hotel ze skupiny Clarion Hotels ve st ední Evrop , další významné ocen ní získala v roce 2012 hotelová restaurace Benada Restaurant za nejlepší restauraci regionu Liberecký kraj a v neposlední ad byl hotel roku 2014 ocen n cenou Certificate of Excellence na známé internetové stránce Tripadvisor, která srovnává a hodnotí hotely a jiná ubytovací za ízení po celém sv t . Clarion Grandhotel Zlatý Lev je také aktivním členem České

(27)

asociace hotel a restaurací a mezi jeho partnery pat í nap íklad FC Slovan Liberec, Pivovar Svijany, a.s., GEA Heat Exchangers a.s., Raiffeisenbank či Hráčská fotbalová unie. I p es všechna tato ocen ní však hotel nemá žádnou certifikaci systému ízení v oblasti kvality či environmentu.

CPI Hotels, a.s.

Společnost CPI Hotels je akciová společnost se sídlem v Praze, která se zam uje p edevším na hostinskou činnost, pronájem nemovitostí, masérské a regenerační služby, prodej kvasného lihu aj. V současnosti se jedná o nejv tší hotelovou skupinu v České republice se správou 24 ubytovacích za ízení a v zahraničí se správou 7 hotel , dohromady o celkové kapacit Ř 000 l žek a tém 1 Ř00 zam stnanc . Pod společnost CPI Hotels, a.s. spadá celkem osm značek ubytovacích za ízení. Jsou jimi BUDDHA-BAR HOTEL & RESORTS, MAMAISON HOTELS & RESIDENCES, SPA & KUR HOTELS, FORTUNA HOTELS a UBYTOVNY.CZ, PRIVATE LABEL HOTELS, COMFORT HOTELS a v poslední ad CLARION HOTELS. Mimo Českou Republiku skupina spravuje také hotely v hlavních m stech Slovenska (Bratislava), Ruska (Moskva), Ma arska (Budapeš ) či Polska (Varšava). Schéma celé skupiny CPI Hotels, včetn jejích ubytovacích za ízení, lze vid t v p íloze C. (CPI Hotels, 2018)

CLARION HOTELS jsou čty hv zdičkové m stské hotely, které jsou společností provozovány na základ franšízy Choice Hotels International. Pod touto značkou provozuje společnost dev t hotel . Jedním z nich je práv vybraný hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev.

Mezi uznávané principy a hodnoty skupiny CPI, a.s., pod kterou tedy Clarion Grandhotel Zlatý Lev pat í, pat í p edevším profesionalita, orientace na klienta, týmová spolupráce a podpora profesního rozvoje. Všechny hotely nabízí svým klient m profesionální služby, snaží se sledovat nové trendy, aby tak mohly rychleji reagovat na zm ny jak domácího tak sv tového trhu a na pot eby svých zákazník . Spokojenost zákazník je u skupiny CPI, a.s.

na prvním míst . Snaží se také o budování sehraného týmu zam stnanc a dobrých vztah na pracovišti a také o jejich rozvoj a posilování odborných znalostí a dovedností. Hlavním cílem společnosti je rozvoj jednotlivých značek, zejména pak jejich kvality a nabídky tak, aby byla v jednotlivých regionech dominantním poskytovatelem ubytovacích a stravovacích služeb.

(28)

2.2 Zhodnocení využívání vybraných princip udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev

V každém hotelu je n kolik úsek , ve kterých lze ekologické principy udržitelného podnikání uplat ovat. V této podkapitole se bude konkrétn zkoumat uplat ování ekologických princip v jednotlivých úsecích hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev.

Zkoumání bude provedeno konkrétn v ubytovacím úseku, tedy úseku, který využívají zejména návšt vníci hotelu. Dále pak ve stravovacím, technickém, či administrativním úseku.

Ubytovací úsek, nebo-li housekeeping:

 praní ručník a ložního prádla každý t etí den (nebo odhozené na podlahu po domluv s klienty);

 regulování proudu vody pomocí zmenšených pr tok v koupeln ;

 t íd ní odpad již na pokoji klienty nebo alespo p i úklidu;

 regulování sv tla pomocí karty vložené do dve í p i p íchodu klient ;

 regulování tepla;

 nainstalování kvalitních oken či dve í, aby nedošlo k úniku tepla;

 úspora obal – dávkovače mýdla či šampon ;

 p i úklidu se vyhýbat čisticím prost edk m s fosfáty a jinými látkami;

 toaletní papír z m kkého recyklovaného papíru;

 zatáhnutí záv s zejména v lét (ušet ení proudu z klimatizace) aj.

Stravovací úsek:

 t íd ní odpadu p i jeho vzniku;

 zamezení ucpání odpad (lapače tuk );

 použitý jedlý olej shromaž ován v uzavíratelných nádobách;

 omezení nebo úplné vyloučení jednoporcových nebo nízkoobjemových balení;

 kontrola intenzity osv tlení;

 za ízení, která se nepoužívají, vypnout;

 použití spot ebič s nízkou spot ebou.

(29)

Technický úsek, údržba:

 t íd ní odpadu p i jeho vzniku;

 pravidelná kontrola stavu vodovodních kohoutk a odpad ;

 instalace omezovač pr tok (též u housekeepingu);

 instalace úsporných žárovek či automatických čidel;

 instalace termostatických ventil .

Administrativa, recepce:

 separace papírového odpadu;

 využívat na poznámky líc již použitého papíru;

 omezení zbytečných tiskovin a leták ;

 vypínat nepoužívané za ízení nebo jej úpln odpojit od zdroje.

Jak již bylo uvedeno v charakteristice hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev, hotel nemá žádná ocen ní v oblasti získání certifikátu ekologické značky a tudíž za ekologický hotel nem že být považován a to i p es to, že mnoho kritérií pro jeho ud lení spl uje. editel hotelu, pan inženýr Miroslav Souček, je však p esv dčen, že hotel s vybudovaným jménem na trhu by bylo velice obtížné od základu p ebudovat na čist ekologický hotel. V ústním sd lení ze dne 1ř. 10. 2017 doslova uvedl: „Budu rad ji usilovat o jeden z nejlepších hotel ve své kategorii, než aby se tento hotel stal velmi špatným ekologickým hotelem.“ (ústní sd lení editele Miroslava Součka, hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev, 2017)

Proto ani takovou zm nu do budoucna Clarion Grandhotel Zlatý Lev neplánuje, ale p es to se snaží alespo n které principy udržitelného podnikání uplat ovat. Pan editel tvrdí, že je tém každé podnikání o pen zích. Proto se vyplatí investovat do za ízení, která budou v budoucnu šet it náklady na provoz a také pom žou k šet ení životního prost edí. Velice úzce spolu proto tato témata souvisí a jedná se tak o optimalizaci zisku. V každém z uvedených úsek níže je podrobn popsána aktuální situace hotelu v n kolika bodech.

(30)

Ubytovací úsek

 Praní ručník , ložního prádla: ručníky se zde m ní každý 3. den, ložní prádlo po dobu ubytování hosta z stává stejné (na rozdíl od jiných hotel , kde se i ložní prádlo vym uje opravdu často), pokud však host odhodí ručníky či ložní prádlo na zem, automaticky se m ní.

 Regulování proudu vody: ve vodovodních bateriích se užívají tzv. perlátory, které usm r ují proud vody a spot eba vody je pak až o t etinu nižší a host rozdíl ani nepozná.

 T íd ní odpad : na pokojích pro hosty se však nevyskytují koše na t íd ný odpad, ten pak t ídí paní uklizečky.

 Regulace sv tla, tepla: regulovány jsou jen n které zásuvky, které se nepoužívají tak často, ostatní jsou naopak pod nap tím po ád a jinak tomu ani nejde (nap íklad zásuvka na lednici), klimatizace funguje pak na karty (jakmile host vejde do pokoje a zasune kartu, m že si nastavit teplotu podle sebe, po vyjmutí karty a odchodu z pokoje se klimatizace automaticky vypne) nebo na tzv. útlumovou teplotu, která je nastavena automaticky a funguje i když odejde host z pokoje a je tak pro celý hotel stejná, nep etápí, host si m že nastavit víc, ale nap íklad v noci se teplota sama op t ztlumí, samoz ejmostí jsou také čidla v oknech (jakmile se otev e okno, vypne se klimatizace), uklizečky také v lét zatahují záv sy a v trají (mén se pak využívá klimatizace).

 Instalace kvalitních dve í a oken: v celém hotelu jsou instalována d ev ná t ívrstvá okna s dvojitým t sn ním. Jedná se o d ev né, protože jakékoliv plastové nebo jiné nelze instalovat do historické budovy, jakou práv hotel je.

 Úspora obal : v celém hotelu lze nalézt jak dávkovače, tak obaly. Jedná se tedy o jejich kombinaci, tudíž se nedá íct, že by hotel šet il 100 % na životním prost edí.

Ve společenských místnostech se využívají dávkovače, zatímco na pokojích jsou pro hosty p ipraveny v rámci standardu 4* hotelu jednorázové obaly s šampony, sprchovým gelem, mýdlem a jinými pot ebami.

 Čisticí prost edky a toaletní papír: musí se neustále obm ovat, co 6-12 m síc , protože si jinak bakterie zvyknou a prost edek tedy ztratí svou účinnost. Prost edky jsou dodávány v dávkovačích ve vysokých koncentrátech a edí se, tudíž zde není existence plastových obal , recyklovatelný papír je však pouze ve společných prostorech, pro v tší komfort mají hosté na pokojích „lepší“ papír.

(31)

Stravovací úsek

 T íd ní odpad : samoz ejmostí pro zam stnance, kte í pracují nap íklad v kuchyni, je t ídit odpady již p i samotném jejich vzniku, sklo se recykluje.

 Odpady: hotel se snaží zamezit ucpání odpad a to nap íklad tzv. lapači tuk , jedlý olej se pak shromaž uje v láhvích a jednou za p l roku se prodá dál firm , která ho odkupuje

 Nízkoobjemová balení: hotel se také snaží redukovat jednorázová nebo nízkoobjemová balení (nap íklad p i snídani si každý host nabírá ze společných nádob s jídlem).

 Kontrola intenzity osv tlení ve spol. prostorách: samoz ejmostí je existence sv telných čidel (nap íklad v chodb , společné toalety aj.), jednotlivá osv tlení mají také jinou míru intenzity (v jídeln jsou sv tla nap íklad o poznání intenzivn jší než na chodb ), využívají se zde LED žárovky.

 Za ízení: v kuchyni se používají samoz ejm nejmodern jší spot ebiče s nízkou spot ebou, ta za ízení, která se nepoužívají tak často se vypínají.

 Suroviny: hotel sice neposkytuje suroviny pouze a jen v bio kvalit , za to však podporuje také lokální dodavatele a nakupuje od nich nap íklad sýry, vejce, maso ( eznictví pana Rydvala), pivo (Rohozec) a jiné. Sice se v hotelu nep stují nap íklad bylinky nebo jiné potraviny, za to se však na ja e p íštího roku má spustit projekt, kdy se vybuduje na st eše hotelu n kolik úl se speciáln šlecht nými včelami (vhodné pro chov ve m stech) a hotel tak bude nabízet sv j vlastní med.

Technický úsek

 Oh ev vody: hotel má sv j vlastní kotel, tudíž není závislý na liberecké Teplárn .

 Regulace topení podle čidel (má také každý sv j pokoj), která jsou umíst na z venku.

 Také instalovány úsporné žárovky či automatická čidla.

 Instalace elektronických termostat s nastavitelnou teplotou, které reagují na teplotu okolního vzduchu a automaticky se spínají.

 Probíhají zde pravidelné kontroly vodovodních kohoutk a odpad .

 Také se zde t ídí r zné odpady již p i vzniku.

 P ed nedávnou dobou v hotelu provedena kompletní vým na kabel (rozvod elekt iny ve spol. prostorech a zázemí).

(32)

Administrativní úsek, recepce

 Hotel omezuje zbytečné letáky a tiskoviny, vše pot ebné se hosté dozv dí na recepci nebo na webových stránkách hotelu.

 Samoz ejmostí je separace papírového odpadu, využití skartovaček.

 Poznámky se píší na líc již použitého papíru.

 Z proudu vytaženo všechno za ízení, které se nepoužívá.

 Vše je z velké části elektronicky (objednání p es rezervační systémy, el. faktury a jiné).

2.3 Pilí e udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev Aktuální situace a aktivita hotelu je dále rozčlen na do základních t í pilí konceptu trvale udržitelného rozvoje či podnikání. Jednotlivé oblasti jsou proto v níže uvedeném textu blíže specifikované.

Sociální pilí

Z hlediska sociálních aspekt se hotel orientuje nap íklad na oblast práce a spolupráce se st edními školami a to díky partnerství vzd lávacího programu Kuliná ské um ní. Mnoho student má tak možnost získat praxi p ímo v hotelu a to p edevším z liberecké St ední školy gastronomie a služeb nebo i jiných z regionu. Nap íklad díky této zkušenosti m l možnost v roce 2016 student Jan Žídek z již zmín né st ední školy vyhrát první místo v celostátní sout ži Olima Cup 2016 s recepturou na Grilované kachní prso a dále také první místo na nejv tší kucha ské sout ži na Slovensku „Žilinská gastronomická jese “. (Clarion Grandhotel Zlatý Lev Liberec, 2017c)

Podnik také v rámci celé hotelové společnosti CPI Hotels finančn podporuje a spolupracuje s Nadačním fondem Kapka Nad je. Iniciativa na podporu d tí s onkologickým onemocn ním vznikla v minulém roce 2017 a díky charitativnímu projektu „O kapku lepší check-out“, kterého se účastní všech ř hotel značky Clarion Hotels, bylo již vybráno n kolik desítek tisíc korun českých. Sbírka se skládá z p ísp vk od hotelových host , kte í mají možnost p ipsat p ísp vek ve výši 1€ ke svému záv rečnému účtu. Celých sto procent získaných finančních prost edk pak každé čtvrtletí putuje do Nadačního fondu Kapka Nad je.

(33)

Hotel také, op t v rámci celé hotelové skupiny, po ádá mnoho akcí, jako je nap íklad sout ž Piazza d’Oro Espresso Cup o nejlepšího baristu skupiny CPI Hotels, na kterou jsou zam stnanci jednotlivých hotel proškolováni pr b žn celý rok. Clarion Grandhotel Zlatý Lev po ádá mimo jiné r zné společenské akce, jako jsou plesy (Reprezentační a ples FC Slovan Liberec), silvestrovské akce, módní p ehlídky a jiné.

Pro hotel je ale p edevším velice d ležité najít a udržet si kvalitní kvalifikované zam stnance. Všichni zam stnanci hotelu jsou pravideln proškolováni a to nejen z hlediska bezpečnosti práce a mají také možnost absolvovat mnoho kurz k dopln ní svých znalostí a dalšímu vzd lání. Hotel po ádá také nap íklad teambuilding na podporu vztah mezi zam stnanci a kolegy. Je však d ležité zam stnance motivovat a tím zvyšovat jejich loajalitu. Proto hotel nabízí spoustu benefit pro své zam stnance a to jak ve form slev na služby poskytované hotelem (nap íklad vstup do Wellness či pobyt), stravenky a další. Mimo jiné poskytuje hotel svým zam stnanc m také firemní uniformy včetn zajišt ní jejich údržby.

Ekonomický pilí

Jak již bylo n kolikrát uvedeno, podstatou podnikání je dosažení a optimalizace zisku, pokud však hotel dosahuje zisku v souvislosti s udržitelným chováním, jedná se o zisk dlouhodobý.

To znamená, že se hotel, nesnaží pouze krátkodob zbohatnout, ale snaží se identifikovat oblasti, ve kterých by bylo možné dosáhnout úspor náklad a zárove tak alespo částečn p isp t k ochran životního prost edí.

Dalším d ležitým prvkem, který m žeme adit do ekonomické sféry, je udržování dobrých vztah s veškerými dodavateli a podpora místních i regionálních podnik . Hotel si velmi pečliv vybírá, od jakých dodavatel bude suroviny odebírat a snaží se platit veškeré své závazky v či nim včas.

Jednou z nejd ležit jších marketingových strategií hotelu je vybudovat si dobré jméno na trhu a spoléhat se na p enos kladných informací od svých klient , kte í jsou se službami hotelu spokojeni a mohou tak hotel a jeho služby dalším potencionálním klient m doporučit.

(34)

Cílovou skupinu klient nemá hotel jasn uvedenou. Mohl by si ji však stanovit podle r zných hledisek, nap . geografické, socioekonomické, demografické, aj. Díky p esné definici cílové skupiny se pak hotel m že zam it p esn na ty klienty, které služby hotelu vyhledávají a samotný hotel poptávají.

Ekologický pilí

Posledním ze t í pilí odpov dného podnikání je ekologický pilí . Ačkoliv hotel nezískal ani nemá certifikovaný systém ízení v oblasti ekologie, snaží se alespo částečn n kterými ze svých činností p isp t k lepšímu životnímu prost edí. Ekologické chování hotelu bylo již zanalyzováno výše v podkapitole 2.2, kde bylo provedeno zhodnocení využívání princip udržitelného podnikání v jednotlivých úsecích hotelu. Pokud se budeme zam ovat na spot ebu elekt iny, tu se snaží hotel minimalizovat stejn tak, jak je tomu v ekologických hotelech. V celém hotelu se využívají úsporné žárovky, úsporná za ízení, která šet í energii a osv tlení ve společných prostorech je ízeno pohybovými čidly. Personál je poučen a v p ípad nevyužití n kterých za ízení tato za ízení vypíná. Hosté také používají své karty proto, aby jim fungovala elekt ina na pokojích.

Pro oh ev vody hotel využívá sv j kotel a není tak závislý na teplárn . Hotel je po nedávné rekonstrukci vybaven kvalitními d ev nými okny a dve mi, což zamezuje úniku tepla.

Pokoje a společné prostory jsou pak vybaveny elektrickými termostaty a ve vodovodních bateriích jsou nainstalovány regulátory toku vody. Personál či informační nápisy v koupelnách pak nabádají hosty k ochran životního prost edí (nap . vým na ručník na požádání)

V p ípad nakládání s odpady mají zam stnanci hotelu povinnost t ídit veškerý odpad a jsou proto také náležit proškoleni. Sklo, papír, plasty a kartony se dále recyklují. Kuchy ský odpad se také dále využívá. Nap íklad rostlinný tuk se uchovává v láhvích a dále se pak prodá firm , která ho vykupuje. Zamezí se tak ucpávání odpad . Hotel se mimo jiné také snaží dbát na úsporu obal , jsou zde využívány dávkovače na mýdla ve společných prostorách a minimalizují se jednoporcová nebo nízkoobjemová balení. Čisticí prost edky se také dopl ují do dávkovač a tím se snižuje množství obalových odpad . Po svých hostech však hotel nevyžaduje t íd ní odpad , d lají to za n v tšinou pokojské a z hlediska 4* standardu jsou host m nabízeny klasické jednorázové obaly nap íklad na sprchový gel či šampon.

(35)

V níže uvedené tabulce č. 2 je uvedeno, čemu se podnik v jednotlivých oblastech udržitelného podnikání v nuje a na co se soust edí.

Tab. 2: Oblasti udržitelného podnikání hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev

Sociální pilí Ekonomický pilí Ekologický pilí Spolupráce se st edními

školami (nap . forma praxe)

Spolupráce s dodavateli

z blízkého okolí a jejich podpora

Šetrné nakládání s energiemi a odpady Podpora charitativních

projekt v rámci celé hotelové skupiny

Nenásilné marketingové nástroje T íd ní odpad

Organizace sout ží a spol.

akcí

Ekonomické myšlení p i provozu hotelu

Výroba vlastního medu (p edpokládaný rok 2018-2019) Motivační programy a

benefity pro zam stnance

Dobré vztahy s dodavateli Úspora a minimalizace nízkoobjemových obal

Školení zam stnanc Zdroj: Vlastní zpracování

2.4 Komparace vybraných oblastí udržitelného podnikání v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev a v hotelu Adria Praha

Pro komparaci v rámci oblasti spot eby energie, vody, odpad a dalších poskytovaných služeb hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev byl vybrán ekologický hotel Adria Praha. Zvolen byl proto, že se jedná o hotel, který se odpov dným p ístupem k využívání p írodních zdroj v celém jeho provozu ídí. Z p ehledu ekologických za ízení ocen ných certifikátem ekologické značky EU, které se nachází v České republice (viz tabulka č. 1), byl také vybrán, protože se jedná o hotel, který je ohodnocen čty mi hv zdami, poskytuje svým host m podobné služby a nachází se uprost ed rušného m sta, stejn tak jako Clarion Grandhotel Zlatý Lev.

(36)

Hotel Adria Praha se nachází na Václavském nám stí v samém centru hlavního m sta Prahy.

Díky svému p ístupu k životnímu prost edí obdržel mnoho ocen ní, tím nejvyšším je ocen ní Evropské unie pro zelené hotely ekoznačka EU, tzv. The Flower, kterou získal jako první čty hv zdičkový hotel v České republice. I to m že být d kazem toho, že hotel, který se nachází v centru rušného m sta, m že poskytovat ekologicky šetrné služby bez ohledu na lokalitu. Na obrázku č. 7 lze vid t logo hotelu a na obrázku č. Ř je vyobrazeno, kde se hotel nachází.

Zdroj: Hotel Adria Praha (2018b)

Zdroj: Hotel Adria Praha (2018b) Obr. 7: Logo hotelu Adria Praha

Obr. 8: Mapa umíst ní hotelu Adria Praha

(37)

Srovnání základních charakteristik obou hotel je uvedeno v tabulce č. 3 níže.

Tab. 3: Hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev viz hotel Adria

Kritéria Clarion Grandhotel Zlatý Lev Hotel Adria

Ocen ní Ekoznačka EU X ANO

Kategorie 4* 4*

Umíst ní Liberecký kraj - Liberec St edočeský kraj – Hlavní m sto Praha

Počet pokoj 117 pokoj Řř pokoj

Typ l žek Jednol žkové, dvoul žkové,

t íl žkové, junior suite + apartmány

Jednol žkové, dvoul žkové, junior suite, suite Pr m rná cena za

dvoul žkový pokoj/den o víkendu (2 osoby)

superior se snídaní

Pohyblivé dle m síce – cca 1 800,- Kč

Pohyblivé dle m síce – cca 4 300,- Kč Další služby Wellness & Therapy, beauty Salón,

Wi-Fi, poskytování vstupenek (ZOO Liberec, divadlo), Benada Restaurant aj.

Triton Restaurant, Wi-Fi, aj.

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky č. 3 je z ejmé, že oba hotely sídlí uprost ed rušných velkom st a jsou na úrovni 4*

standardu. Nabízejí také široké spektrum ubytovacích možností. Z tabulky lze dále vid t, že ačkoliv se jedná o hotely se stejnou kategorií, hotel Adria je v porovnání s Clarionem Grandhotelem Zlatý Lev cca dvojnásobn dražší. Jedním z d vod m že být, že se hotel Adria, jak již bylo uvedeno, nachází p ímo v centru hlavního m sta Prahy, což mimo jiné znamená vyšší náklady na provoz než je tomu v Liberci.

Hotelu Adria mimo jiné pat í ocen ní v sout ži EU Ecolabel Communication Award za propagování konceptu Ekoznačky, kde získal 2. místo. V roce 2012 pak hotel získal ocen ní E.ON Energy Globe Award v kategorii vzduch. (Hotel Adria Praha, 2018c)

(38)

Opat ení na úsporu p írodních zdroj a činnosti ekologického hotelu Adria Praha:

 minimalizace odpadu včetn jeho t íd ní;

 omezení používání výrobk na jedno použití;

 použití ekologicky šetrných čisticích prost edk ;

 úspora elektrické energie (částečné zavedení úsporných žárovek, instalace pohybových čidel);

 úspora vody (snížení pr toku vody);

 úspora tepla (zlepšení izolace oken, zlepšení zp sobu využívání klimatizace);

(EnviWeb, 2012)

 rozši ování zelených ploch v Praze a jeho okolí;

 využití surovin od místních dodavatel ;

 poskytování vy azeného oblečení či nábytku charit ;

 zam stnanci jsou pravideln proškolováni, snaží se p isp t vlastní činností k šet ení životního prost edí (nap . jízda na kole do zam stnání);

 zam stnanci pečují o své okolí (konkrétn zajiš ují čistotu studánky Pet ínky, natírají lavičky a instalují ptačí budky ve Františkánské zahrad ) aj. (Hotel Adria Praha, 2018c)

V následujícím textu bude provedeno srovnání obou zvolených hotel v oblasti spot eby energie, spot eby vody, odpad a dalších poskytovaných služeb. Posuzována byla opat ení v oblastech, která byla ve ejn dostupná. V níže uvedených tabulkách bude zhodnoceno a vyobrazeno, jaká opat ení v jednotlivých oblastech hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev v porovnání s hotelem Adria využívá či naopak. V p íloze D bakalá ské práce jsou, pro lepší p ehled, sloučeny jednotlivé oblasti do jedné tabulky.

V níže uvedené tabulce lze poukázat na n které rozdíly mezi ekologickým hotelem Adria a klasickým hotelem Clarion Grandhotel Zlatý Lev v oblasti spot eby energie, konkrétn tepla a elekt iny.

(39)

Tab. 4: Komparace v oblasti spot eby tepla a elekt iny

OBLůST SPOT EBY ENERGIE

Clarion Grandhotel

Zlatý Lev Liberec Hotel Adria Praha

Úsporné spot ebiče X X

Rekuperace tepla ze systému

šedé vody -- --

Rekuperace tepla -- --

Energie z obnovitelných

zdroj -- X

Automatické vypínací systémy X X

Úsporné žárovky X X

Vylepšení izolace oken a dve í X X

Regulace klimatizace X X

Zdroj: Vlastní zpracování

(pozn. X-výskyt aktivit v daném hotelu, -- - aktivita se v daném hotelu nenachází)

Z tabulky č. 4 vyplývá, že ani jeden hotel nemá zavedený systém šedé vody1, ze kterého se provádí rekuperace tepla a ani jeden nezískává tepelnou energii z klimatizace či chlazení.

Oba hotely využívají pro svou činnost úsporné spot ebiče t ídy A+ nebo A++ a nahradily také klasické žárovky za úsporné. Ve společných prostorách hotel se pak nacházejí úsporná čidla a na pokojích jsou nainstalovaná čidla k termostat m pro automatickou regulaci teploty. Hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev i hotel Adria realizovaly vým nu oken a dve í pro lepší izolaci. Hotel Clarion Grandhotel Zlatý Lev nevyužívá odb ru energie z obnovitelných zdroj , tím, že by m l nap íklad instalované vlastní solární panely. V obou hotelech je také k dispozici klimatizace s možností její regulace.

1 Šedou vodou nazýváme splaškové odpadní vody, které neobsahují fekálie nebo moč a odtékají z umyvadel, van, sprch, d ez apod. Tuto vodu lze po úprav použít jako vodu provozní nap . pro splachování záchod , pisoár či zalévání zahrad. Tím vzniká výrazná úspora náklad na stočné.

References

Related documents

Pro pochopení problematiky zastaváren je nutné zaměřit se i na jejich právní úpravu. Díky novému Občanskému zákoníku došlo ke sjednocení úprav, většinu předpisů lze

3 je zřejmé, že mořská sůl má větší vliv na barevnost plavkového materiálu než hrubozrnná sůl bez jódu. U obou solí v prvních 4 hodinách je

Pokud v modelech není plynná fáze vůbec uvažována, je možné proces hydratace popsat jako proudění v částečně saturovaném prostředí podle Richardsovy rovnice [27], což

Jaká podle vás byla příčina ztráty

[r]

sociální ekonomika, sociální podnikání, sociální podnik, sociální podnikatel, sociální inkluze, znevýhodněná osoba, podpora sociálního podnikání,

Kapitola 3.4.1 se věnuje formě podnikání při vstupu na ruský trh. Tato otázka by proto měla potvrdit získané informace a zjistit jaká metoda vstupu je podle

Výsledky, vztahující se k prvnímu z výzkumných cílů, tedy zjistit znalost zdravotnických záchranářů o dostupnosti peer podpody, byl velmi uspokojivý,