Využití výukových karet ve vzd lávací oblasti lov k a jeho sv t ve 3. ro níku základní školy
Diplomová práce
Studijní program: M7503 – U itelství pro základní školy
Studijní obor: 7503T047 – U itelství pro 1. stupe základní školy Autor práce: Eliška Zejmonová
Vedoucí práce: PhDr. Jana Johnová, Ph.D.
Liberec 2018
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se pln vzta- huje zákon . 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tom- to p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Sou asn estn prohlašuji, že tišt ná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Pod kování
Ráda bych pod kovala mé vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Johnové, PhD. za odborné vedení, cenné rady, konzultace, vst ícnost, trp livost a čas, který mi v pr b hu tvorby v novala.
D kuji také editel m a editelkám základní škol za umožn ní provedení šet ení na daných školách. Mé pod kovaní však pat í p edevším pedagog m a žák m, kte í se mnou skv le
spolupracovali a poskytli mi informace propraktickou část diplomové práce.
V neposlední ad musím pod kovat mé rodin , p edevším rodič m. Nemohu opomenout
pod kování mým p átel m, kte í mi pomohli s kompletací diplomové práce. Byli mi zdrojem
podn tných konverzací a cenných rad.
Anotace
Di
plomová práce se zabývá výukovými kartami pro vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t
ve 3.ročníku základní školy. Cílem diplomové práce je vytvo it a ov it výukové karty
provzd lávací oblast Člov k a jeho sv t ve 3. ročníku základní školy.
Teoretická část objas uje p edevším pojmy vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t, dít mladšího školního v ku, pom cky ve vyučování a tabulka Logico Piccolo. Praktická část popisuje tvorbu
anásledné ov ení jednotlivých výukových karet. Ke zjišt ní výsledk výzkumu byl použit strukturovaný rozhovor pro učitele a anketa pro žáky.
Součástí diplomové práce je p ílohový materiál, ve kterém jsou podrobné tabulky s výsledky žák a učitel .
Klíčová slova: vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t, dít mladšího školního v ku, tabulka
Logico Piccolo, výukové karty, strukturovaný rozhovor, anketaAnnotation
The diploma thesis deals with educational cards concerning the
area of education ‘Human and his World’ for the 3
rd year of primary school. The aim of this diploma thesis is to create andvalidate the educational cards concerning the area of education ‘Human and his World’ for the
3rd year of primary school.The theoretical part mainly clarifies terms like the educatio
nal area ‘Human and his World’, the
young school-age child, the school aids and the Logico Piccolo table. The practical part describes production and after-validation of the particular educational cards. A structured interview with teachers and a poll for pupils were used for detecting the results of the research.As a part of the diploma thesis is an attachment with detailed tables containing the results of teachers and pupils.
Key words: educational area ‘Human and his World’, young school-age child, Logico Piccolo
table, educational cards, structured interview, pollObsah
Seznam obrázk a tabulek ... 8
Seznam použitých symbol a zkratek ... 9
Úvod ... 10
1 Člov k a jeho sv t ... 11
1.1 Místo, kde žijeme ... 12
1.2 Lidé kolem nás ... 13
1.3 Lidé a čas ... 14
1.4 Rozmanitost p írody ... 15
1.5 Člov k a jeho zdraví ... 16
2 Dít mladšího školního v ku ... 17
2.1 Základní schopnosti a dovednosti ... 17
2.2 Koncentrace pozornosti ... 17
2.3 Kognitivní vývoj ... 18
2.4 Emoční vývoj a socializace ... 18
3 Pom cky ve vyučování ... 19
3.1 Tabulka Logico Piccolo ... 20
4 Cíle a výzkumné otázky ... 22
4.1 Cíle ... 22
4.2 Výzkumné otázky ... 22
5 Metodologie šet ení ... 23
5.1 Popis tvorby výukových karet s možností využití tabulky Mutabene ... 23
5.2 Ov ení vytvo ených výukových karet ... 25
5.2.1 Použití metody ... 25
5.2.2 Pr b h šet ení ... 27
5.2.3 Charakteristika výzkumného souboru ... 28
6 Výukové karty pro vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t ... 30
7 Výsledky šet ení ... 81
7.1 Hodnocení výukových karet žáky ... 82
7.2 Hodnocení výukových karet učiteli ... 83
7.3 Diskuze ... 84
8 Záv r ... 85
Seznam použité literatury a jiných zdroj ... 87
Seznam p íloh ... 94
8
S a tabulek
SEZNůM OBRÁZK
Obrázek 1 – Tabulka Logico Piccolo ... 20
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 – Hodnocení výukových karet žáky………Ř2 Tabulka 2 – Hodnocení výukových karet učiteli………..Ř3
9
S
apod. a podobn atd. a tak dále
cm centimetry
CHKO chrán ná krajinná oblast
ČaJS výuková oblast Člov k a jeho sv t
ČR Česká republika
kg kilogramy
LMD lehká mozková dysfunkce
m metry
mm milimetry
m n. m. metr nad mo em
MŠ mate ská škola
MŠMT ČR Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy PPP pedagogicko-psychologická poradna
p . n. l. p ed naším letopočtem
RVP ZV Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání spec. školy speciální školy
SPU speciální poruchy učení
s. strana
stol. století
str. strana
ŠVP Školní vzd lávací program
VK výuková karta
ZŠ základní škola
10
Ú
Současné tendence ve školství sm ují k využívání techniky ve vyučovacích hodinách.
Stále čast ji se objevují interaktivní tabule, tablety, počítače a další elektronické vychytávky. Dochází tedy k postupnému potlačování pom cek s manipulací. Bylo by dobré, kdyby došlo k vyvážení užití t chto prost edk ve výuce.
B hem výb ru tématu diplomové práce jsem se zamýšlela nad možnostmi vyrovnání nepom ru využití pom cek s manipulací a pom ckami elektrickými ve vyučovacích hodinách. Do rukou se mi dostala tabulka Mutabene Logico Piccolo s výukovými kartami. Tato pom cka se mi zalíbila nejen možností okamžité zp tné vazby pro žáka, ale také p sobením na rozvoj jemné motoriky p i jejím používání.
V teoretické části jsem p iblížila témata prvouky týkající se vzd lávací oblasti Člov k a jeho sv t ve t etím ročníku základní školy z d vodu zvoleného cíle. Jejím úkolem je vytvo it a ov it výukové karty pro vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t ve 3. ročníku základní školy. Dále jsem se zam ila na objasn ní pojm vzd lávací oblasti Člov k a jeho sv t a pojm v oblastech vývojové psychologie a pom cek ve vyučování. Praktická část je zam ena na vlastní vytvo ení a ov ení jednotlivých karet. Skládá se z výukových karet, metodických list ke kartám a zp tné vazby.
Vytvo ené a ov ené výukové karty mohou sloužit pedagog m prvního stupn základních škol jako pom cka p i výuce daného učiva vzd lávací oblasti Člov k a jeho sv t ve t etím ročníku.
11
1 Č
Vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t je součástí Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání vydaného MŠMT ČR. Vzd lávací oblast je zam ena na první stupe základního vzd lávání. Je komplexní oblastí vymezující vzd lávací obsah týkající se člov ka, rodiny, společnosti, vlasti, p írody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat.
Dochází zde k prohlubování poznatk a v domostí, rozvoji dovedností, zkušeností a postoj získaných výchovou v rodin a p edškolním vzd lávání.
Tato oblast p ipravuje základy pro specializovan jší výuku ve vzd lávacích oblastech Člov k a společnost, Člov k a p íroda a ve vzd lávacím oboru Výchova ke zdraví.
Skládá se z p ti tematických okruh RVP ZV:
Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas
Rozmanitost p írody Člov k a jeho zdraví
Každý z okruh obsahuje své vlastní očekávané výstupy, ve kterých je stanoveno, co si má žák v dané oblasti za určené období osvojit. Výstupy se d lí na první a druhé období.
V prvním období jsou zahrnuty očekávané výstupy pro žáky 1.–3. ročníku a ve druhém období pro žáky 4.–5. ročníku základní školy.
Dále je v daných okruzích stanoveno učivo, které musí být obsaženo ve vyučovacích hodinách na prvním stupni základního vzd lávání.
Nalezneme zde i stanovení cílového zam ení vzd lávací oblasti. Je jím sm ování k utvá ení a rozvíjení klíčových kompetencí u žák .
Propojováním tematických okruh si školy mohou v rámci ŠVP vytvá et r zné varianty vyučovacích p edm t a jejich vzd lávacího obsahu. ĚJe ábek, 2016, s. 42, 43)
Tato kapitola bude blíže specifikovat tematické okruhy vybrané vzd lávací oblasti a podrobn ji se bude v novat učivu, které je východiskem pro praktickou část této práce.
12
1.1 M
Žáci se v tomto tematickém okruhu učí poznávat nejbližší okolí, vztahy a souvislosti v organizaci života v rodin , ve škole, v obci a ve společnosti. Učí se vstupovat s vlastní aktivitou a p edstavami do každodenního života. Také se učí bezpečnému pohybu ve sv t .
Dochází ke kladení d razu na praktické poznávání skutečností místních i regionálních a na utvá ení p ímých žákovských zkušeností. Snaha o probuzení kladného vztahu k místu bydlišt a postupné rozvíjení jejich národního cít ní a vztahu k naší zemi.
Očekávané výstupy
Mezi očekávané výstupy, které si žák osvojí v prvním období výuky na prvním stupni v tematickém okruhu Místo, kde žijeme, pat í vyznačení místa bydlišt a školy v jednoduchém plánu, vyznačení cesty, rozlišování nebezpečí, začlen ní obce, pozorování a popis zm n v nejbližším okolí a rozlišení p írodních a um lých prvk v okolní krajin s vyjád ením jejich estetické hodnoty a rozmanitosti. ĚJe ábek, 2016, s. 42, 44ě
Učivo dle RVP
Učivo v tematickém okruhu Místo, kde žijeme se zam uje na témata domov, škola, obec Ěm stoě, místní krajina, okolní krajina Ěmístní oblast, regioně, regiony ČR, naše vlast, Evropa a sv t a mapy obecn zem pisné a tematické.
Ve výukových kartách je z tematického okruhu Místo, kde žijeme zahrnuto učivo:
• „okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnin , rozší ení rostlinstva a živočišstva a sv tové strany,
• regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR“. ĚJe ábek, 2016, s. 45ě
Žáci se na výukových kartách z tematického okruhu Místo, kde žijeme blíže seznámí s pojmy ze zemského povrchu Ěhora, vrchol, údolí, úbočíě, vodstva na pevnin Ěpramen, ekaě a také si upevní dovednost určování sv tových stran na sm rové r žici. Dále se žáci seznámí s významnými historickými a kulturními místy vyskytujícími se v Čechách, na Morav a ve Slezsku.
13
1.2 L
Žáci si v tomto tematickém okruhu osvojují a upev ují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Dochází k uv dom ní si významu a podstaty pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení muž a žen. Seznamují se s kulturou vytvá enou lidmi, zábavou a sdružováním lidí, základními právy a povinnostmi a sv tem financí. Také se ale seznamují s problémy mezi lidmi, celou společností a s globálními problémy. Sm ování k prvotním poznatk m a dovednostem budoucího občana demokratického státu.
Očekávané výstupy
Mezi očekávané výstupy, které si žák osvojí v prvním období výuky na prvním stupni v tematickém okruhu Lidé kolem nás, pat í rozlišování blízkých p íbuzenských vztah , rolí jednotlivých p íslušník a vztah mezi nimi, odvozování významu a pot eby povolání a pracovních činností a projevování tolerance mezi spolužáky. ĚJe ábek, 2016, s. 42, 45ě
Učivo dle RVP
Učivo v tematickém okruhu Lidé kolem nás se zam uje na témata: rodina, soužití lidí, chování lidí, právo a spravedlnost, vlastnictví, kultura a základní globální problémy.
Ve výukových kartách je z tematického okruhu Lidé kolem nás zahrnuto učivo:
• „kultura – podoby a projevy kultury“. ĚJe ábek, 2016, s. 46ě
Žáci se na výukových kartách z tematického okruhu Lidé kolem nás blíže seznámí s podobami a projevy kultury v oblasti živé a zejména neživé p írody a výrobky z ní, na kterých mohou vid t r zné možnosti využitelnosti materiál . Tyto materiály jsou dále zpracovávány do podoby, která je esteticky i funkčn využitelná. Do oblasti naší kultury pat í i budovy a r zné stavby, které se nám dochovaly z dob minulých, ale i nov vystav né objekty ze současnosti.
14
1.3 L
Žáci se v tomto tematickém okruhu učí orientovat se v d jinách a v čase. Podstatou je vyvolání zájmu o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé zem .
Očekávané výstupy
Mezi očekávané výstupy, které si žák osvojí v prvním období výuky na prvním stupni v tematickém okruhu Lidé a čas, pat í využívání časových údaj , rozlišování d je v minulosti, p ítomnosti a budoucnosti, porovnání jednotlivých časových údaj na p íkladech, pojmenování kulturních a historických památek, osobností a událostí z regionu, interpretace n kterých pov stí a bájí z okolí a uplatn ní základních poznatk o sob , o rodin a činnostech člov ka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí.
Učivo dle RVP
Učivo v tematickém okruhu Lidé a čas se zam uje na témata orientace v čase a časový ád, současnost a minulost v našem život , regionální památky, báje, mýty a pov sti. ĚJe ábek, 2016, s. 42, 46, 47)
Ve výukových kartách z tematického okruhu Lidé a čas není zahrnuto žádné učivo.
15
1.4 R
Žáci v tomto tematickém okruhu poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Seznamují se s velkou rozmanitostí a prom nlivostí živé i neživé p írody naší vlasti.
Uv domují si vzájemný soulad a rovnováhu hlavních d j , které m že člov k snadno narušit a obtížn obnovovat. D raz je kladen na praktická pozorování.
Očekávané výstupy
Mezi očekávané výstupy, které si žák osvojí v prvním období výuky na prvním stupni v tematickém okruhu Rozmanitost p írody, pat í pozorování, popsání a porovnání viditelných zm n v p írod v jednotlivých ročních obdobích, rozt íd ní n kterých p írodnin dle nápadných znak , uvedení p íklad výskytu organism ve znám lokalit , provedení jednoduchých pokus u skupin známých látek, určení vlastností a zm ení základních veličin. ĚJe ábek, 2016, s. 43, 47)
Učivo dle RVP
Učivo v tematickém okruhu Rozmanitost p írody se zam uje na témata látky a jejich vlastnosti, voda a vzduch, nerosty a horniny, p da, rostliny, houby, živočichové, životní podmínky, rovnováha v p írod , ohleduplné chování k p írod a ochrana p írody a rizika v p írod .
Ve výukových kartách je z tematického okruhu Rozmanitost p írody kolem nás zahrnuto učivo:
• „látky a jejich vlastnosti – t íd ní látek, zm ny látek a jejich skupenství, vlastnosti látek,
• voda a vzduch – vlastnosti a formy vody, ob h vody v p írod ,
• nerosty a horniny, p da – n které hospodá sky významné horniny a nerosty,
• rostliny, houby, živočichové – znaky života, význam v p írod a pro člov ka,
• životní podmínky – význam rostlinstva a živočišstva na Zemi,
• rovnováha v p írod – základní společenstva,
• rizika v p írod – rizika spojená s ročními obdobími a sezonními činnostmi“. ĚJe ábek, 2016, s. 48–49)
Žáci se na výukových kartách z tematického okruhu Rozmanitost p írody blíže seznámí s pojmy týkajícími se živé i neživé p írody a ob hem vody. Významnými zástupci na kartách jsou živočichové, rostliny a houby t íd né dle p írodních společenstev, poživatelnosti, migrace, zp sobu zdroje obživy i jejich vlastnímu využití ve zpracovatelském pr myslu. Neživá p íroda je též sledována z pohledu zpracovatelského pr myslu a kolob h vody v p írod je zam en na seznámení žák s vybranými souvisejícími pojmy.
16
1.5 Č
Žáci v tomto tematickém okruhu poznávají sami sebe jako živou bytost, která má své biologické a fyziologické pot eby a funkce. Seznamují se s vývojem člov ka, zdravím jako stavem bio-psycho- sociální rovnováhy života a jednotlivými vhodnými i nevhodnými hledisky denního režimu, hygieny, prevence atd. Uv domují si odpov dnost za zdraví a bezpečnost své i jiných lidí. Dochází k poznání, že zdraví je jednou z nejd ležit jších hodnot v život člov ka.
Očekávané výstupy
Mezi očekávané výstupy, které si žák osvojí v prvním období výuky na prvním stupni v tematickém okruhu Člov k a jeho zdraví, pat í uplat ování hygienických, režimových a jiných zdravotn preventivních návyk s využitím základních znalostí o lidském t le, projevování vhodným chováním a činnostmi ve vztahu ke zdraví. Učí se rozeznávat nebezpečí r zného charakteru a využívat bezpečná místa pro hru a trávení volného času. Učí se chovat obez etn p i setkání s neznámými jedinci a odmítnout komunikaci, která je mu nep íjemná. Dále sem pat í požádání o pomoc pro sebe i jiné dít , uplatn ní základních pravidel účastníka silničního provozu, kdy neohrožuje zdravá své, ani ostatních.
Žák ovládá zp soby komunikace s operátory tís ových linek a adekvátn reaguje na pokyny dosp lých p i mimo ádných událostech. ĚJe ábek, 2016, s. 43, 4řě
Učivo dle RVP
Učivo v tematickém okruhu Člov k a jeho zdraví se zam uje na témata lidské t lo, partnerství, manželství, rodičovství, základy sexuální výchovy, návykové látky, závislosti a zdraví, osobní bezpečí, krizové situace, p ivolání pomoci v p ípad ohrožení fyzického nebo duševního, mimo ádné události a rizika ohrožení s nimi spojená.
Ve výukových kartách je z tematického okruhu Člov k a jeho zdraví zahrnuto učivo:
• „osobní bezpečí, krizové situace – označování nebezpečných látek“. ĚJe ábek, 2016, s. 50) Žáci se na výukových kartách z tematického okruhu Člov k a jeho zdraví blíže seznámí s pojmy týkajícími se poživatelnosti hub. Jedná se o roz azení vybraných zástupc z íše hub do kategorií dle jejich poživatelnosti.
17
2 D
Sledovaná skupina žák t etího ročníku je ve v ku Ř–9 let. Tento v k se nazývá období mladšího školního v ku, jinak také st ízlivý realismus. Období je vymezeno v kem dít te od 6–7 let do 11–12 let.
Pojem st ízlivý realismus vystihuje touhu žáka „doopravdy“ pochopit okolní sv t a v ci v n m.
Snahu dít te „správn “ vnímat sv t kolem sebe m žeme zaznamenat v každém jeho projevu a zájmu o poznání. Dává p ednost knihám s naučným charakterem a kresbám, které zobrazují skutečnost realisticky. Velmi d ležité je prožití činnosti a experimentu. (Langmeier, 2006, s. 117, 118)
Dle doktorky Vágnerové se v k od 8–9 let do 11–12 let nazývá st ední školní v k.
ĚVágnerová, 2005, s. 237ě
2.1 Z
Dochází k zásadnímu rozvoji a zlepšení hrubé i jemné motoriky. Pohyby se zrychlují, zv tšuje se síla sval , také koordinace všech pohyb t la se zdokonaluje. S t mito faktory úzce souvisí zlepšení výkonu p i výuce psaní a kreslení. U motorických výkon nezáleží jen na v ku, ale také na vn jších podmínkách. M žeme si je p edstavit jako vhodnou podporu ze strany rodič i vychovatel . Výkony žák v pohybových aktivitách jsou závislé na vnit ní i vn jší motivaci, kde vn jší motivací m že být povzbuzení a vnit ní motivací zájem žáka. Nesmíme zapomenout, že práv motivace a celková emoční stabilita žáka velmi ovliv ují, pohán jí ho či ho odrazují od dalších aktivit.
Druhou složkou senzomotorické aktivity je smyslové vnímání, které se v tomto v ku vyvíjí soustavn ve všech oblastech. Zejména v oblastech zrakového a sluchového vnímání. Žák se stává pozorn jším, vytrvalejším, pečliv jším. Všechno d kladn zkoumá a ve svém vnímání je již mén závislý na svých okamžitých p áních a pot ebách. U žáka m žeme sledovat zm nu v dobrého i stále čast ji kritického pozorovatele, který již nezkoumá pouze celek, ale snaží se po částech dostat až k malým detail m. (Langmeier, 2006, s. 120)
2.2 Koncentrace pozornosti
Dochází k prodlužování doby, kdy žák dokáže koncentrovat pozornost Ěp . v 7 letech je p ibližná doba, po kterou se žák dokáže soust edit 7–10 min, v 10 letech 10–15 min). Projevuje se rostoucí schopnost ovládání pozornosti, hlavn v oblasti jejího zam ení. Selektivita a schopnost p esouvat pozornost se rozvíjí ve st edním školním v ku. ĚVágnerová, 2005, s. 256ě
18
2.3 K
Dít kolem sedmi let se podle Piageta nachází v p echodném stádiu mezi názorným myšlením a stadiem konkrétních operací. Žák je schopný skutečných logických operací a pravých úsudk odpovídajících zákon m logiky. Všechny tyto schopnosti jsou aktivní bez d ív jší vid né podoby, i tak je však logické usuzování závislé na konkrétních v cech, jevech i obsazích, které si žák dokáže názorn p edstavit. (Langmeier, 2006, s. 124, 125)
Dle Vágnerové se v k mezi 6.–7. rokem až 11.–12. rokem nazývá fáze konkrétních logických operací, kdy je myšlení žáka mladšího školního v ku zam eno na skutečné poznávání sv ta.
ĚVágnerová, 2005, s. 242ě
Žák je nyní schopný pochopit zahrnutí (inkluzi) prvk do t ídy. Musíme si uv domit, že u žák logické operace nenastupují najednou a z ničeho nic, dochází spíše k jejich p ekrývání.
N které z myšlenkových schopností jsou závislé na učení a vhodným výcvikem jsou podporovány a uspíšeny. Rodina, mate ská škola i samotná základní škola mají podstatný vliv na vývoj logického myšlení dít te. (Langmeier, 2006, s. 127)
Žák také v tomto v ku chápe, že t íd ní p edm t podle atraktivnosti znaku nemusí být zcela podstatné, uvažuje tedy i o jiných vlastnostech. ĚVágnerová, 2005, s. 247ě
Pam a žákova schopnost uchování informací souvisí s vytvá ením logických souvislostí, což se vztahuje také k vizuální podpo e zapamatování si poznatk . ĚVágnerová, 2005, s. 257ě
2.4 E
Pro duševní zdraví je kladné sebehodnocení velmi d ležité. Zásadní je také atribuční styl – vnímání svých úsp ch i nezdar . K posílení sebehodnocení nevede neustálé chválení. Je d ležité dát žákovi najevo, že úsp ch je do jisté míry výsledkem jeho schopností a snahy a nezdar je p íležitostí k učení a r stu. (Langmeier, 2006, s. 139–140)
U žák v mladším školním v ku dochází k rozvoji sebekontroly a dalších autoregulačních mechanism , je proto nutné vedení a kontrola dosp lými. ĚVágnerová, 2005, s. 265ě
Nejd ležit jší činností k poznávání sv ta je v tomto období skutečná práce. Znamená to, že žák vykonává činnosti, které vyplývají spíše z vn jších požadavk místo z jeho vlastních p ání.
Hra má však i nadále zásadní roli pro zdravý vývoj osobnosti. Složit jší pravidla hry jsou nyní žádan jšími. Na práci by žák ve škole m l mít vym ený čas, kdy pln soust edí pozornost a neodbíhá ke h e. (Langmeier, 2006, s. 141)
19
3 P
Ve škole jsou používány didaktické pom cky zejména pro zám rné učení.
Finanční prost edky pro neinvestiční náklady škol neustále klesají. Výb r pom cek závisí zejména na osob učitele, který vybírá pom cky do hodiny, organizuje a hodnotí výuku.
Objevila se ada učitel , kte í tvrdili, že žádné tišt né pom cky a obrazy již nebudou pot eba, nebo žáci vše najdou na internetu. Existují ale i učitelé zastávající opačný názor. Hlavním bodem je pro n rozvoj jemné motoriky b hem vypracovávání úkol a absence pot eby elektrotechniky k zajišt ní materiál ve vyučovací hodin .
Moderní je v této dob pracovat interaktivn , na počítači a s elektronickými pom ckami.
Inspekční činnosti by tedy m ly podporovat všechny inovativní procesy ve školách.
Klíčovou osobností v této oblasti je Jan ůmos Komenský v souvislosti s jeho didaktickou zásadou názornosti. Princip je považován za didaktickou nutnost, jelikož účinn realizovaná názornost podporuje rozvoj logických myšlenkových proces žák a jejich orientaci v prostoru i v čase. ĚŠustová, 2013, s. 166–169)
Učební pom cky jsou součástí vyučovacích hodin, ale pouze p i jejich správném metodickém zakomponování do vzd lávacího procesu zajiš ují efektivní dosažení vzd lávacích cíl .
Díky tomu dochází k respektování harmonického rozvoje žák , kdy nejsou p edávané poznatky vnímané pouze ústn , ale žáci mohou manipulovat s p edm ty, jejich napodobeninami, zobrazeními a symboly. Propojuje se zde vzd lávání s praxí. Vhodná aktivizace žák m umož uje experimentaci a bezprost ední cílev domé zkoumání. ĚDostál, 200Ř, s. 7ě
Tabulka Mutabene je didaktickým prost edkem, který má učitel k dispozici pro dosažení vytyčených výukových cíl .
Dle klasifikace učebních pom cek lze na tabulku Mutabene pohlížet z n kolika hledisek:
• pedagogicko-didaktické Ěopakování, zavád ní nové látky, testování, …ě,
• psychologicko-fyziologické Ěvizuální oporaě,
• materiáln -praktické Ěpom cka z plastu a papíruě,
• uplat ování zásady názornosti. ĚDostál, 200Ř, s. 17, 30ě
20
3.1 Tabulka Logico Piccolo
Tabulka Mutabene Logico Piccolo je didaktickou pom ckou vyrobenou z odolného materiálu, který má deset barevných pohyblivých knoflík . Skládá se z vlastního rámu, do kterého jsou vkládány jednotlivé výukové karty k vypracování. Rozm ry tabulky jsou 22,5 x 27,8 cm. Rozm ry vnit ního okna pro VK jsou 16 x 22 cm. Veškeré díly tabulky jsou pevn p ipevn ny.
Tabulky Logico začalo vydávat nakladatelství Mutabene od roku 2001. Na konci tohoto roku vyšly karty k tabulkám v prvních t ech titulech. Byly prvním krokem v rámci ov ovacího projektu ve spolupráci s MŠMT ČR, který m l kladnou odezvu ř3 % respondent ĚZŠ, MŠ, spec. školy, PPPě.
Tabulka Logico vychází z učebního systému LÜK, který pochází z N mecka v 70. letech.
Nakladatelství Finken cht lo vyráb t podobnou pom cku, ovšem bez volných díl a s v tším prostorem pro zp tnou vazbu. Došlo tedy k p esunutí vazby na druhou stranu karty. Po ad experiment došlo k zavedení posuvných barevných knoflík .
Tabulky a výukové karty
V současné dob nakladatelství Mutabene distribuuje dva typy tabulek Logico. Prvním typem je tabulka Logico Primo, která je určena pro d ti p edškolního v ku od 3 let. Tabulka má pouze šest barevných knoflík , se kterými dít manipuluje. Počtem t chto knoflík se liší od druhé verze Logico Piccolo. Druhý typ je určen p evážn pro žáky starší, zejména pro žáky prvního stupn základních škol a žáky speciálních škol Ěkategorie: Český jazyk, Matematika, Geometrie, Prvouka, ůnglický jazyk, Finanční gramotnost, Logické myšlení, Pam a logika, Vizuální vnímání, Obsahové vnímání, Prostorové vnímání, Pohádkyě. Výukové karty jsou však p ipraveny i pro žáky druhého stupn ZŠ.
K tabulkám jsou vytvo eny výukové karty ze silného kartonu, které žáci p ední stranou s úkoly zasunou do tabulky, p i azují barevné knoflíky dle zadání a po vypln ní si zkontrolují své vlastní výsledky podle zadní strany karty. Využívá se zde možnosti pracovat na daném úkolu vlastním tempem podle schopností žáka. Vyučující m že vybírat z velkého množství karet zam ených na r zné vyučovací p edm ty, probíranou látku i s r znými úrovn mi náročnosti.
Obrázek 1 – Tabulka Logico Piccolo
21
Tabulky lze využít p i rozvoji a reedukaci zrakového vnímání, p i procvičování zrakové percepce a prostorové orientace, logického myšlení, v domostí, schopností a p edstavivosti. Lze uplatnit i p i skupinových činnostech, kdy se díky tabulce s výukovou kartou podporuje spolupráce d tí.
Nakladatelství Mutabene uvádí, že tabulky jsou mimo ádn vhodné pro žáky se specifickými poruchami učení, zejména pro dyslektiky, dyskalkuliky a pro hyperaktivní žáky p i reedukaci i ke zklidn ní.
Díky vlastní kontrole se žáci učí samostatnosti a vlastní odpov dnosti za výsledky beze strachu z neúsp chu, což je motivujícím faktorem pro další práci.
Tvorba výukových karet
Celkový proces tvorby výukových karet je složitý a velmi zdlouhavý. Postup jednotlivých krok mi byl vysv tlen na p íkladu tvorby karet z ady „P edčtená ské dovednosti“.
Sada karet je v tšinou tvo ena na podn t pedagog , speciálních pedagog , logoped či jiných osob, které p ednesou nám t s konkrétním tématem anebo „pouze“ nadnesou skutečnost, že jim chybí podp rné materiály v dané oblasti. Následuje porada v nakladatelství a konzultace s odborníky, zda je možné v rámci systému Logico podp rné materiály na danou oblast vymyslet a vytvo it.
Pokud je jednání v dané oblasti úsp šné, následuje konkretizace, která probíhá v n kolika krocích. Každým krokem se stále více zužuje oblast zam ení a specifikují se jednotlivá cvičení.
Stanovuje se, co mají jednotlivé úkoly u žák rozvíjet a procvičovat a zejména to, jaká oblast zam ení bude na dané výukové kart st žejní.
V neposlední ad je nutné vybrat vhodného autora k tvorb výukových karet. ůuto i jsou vybíráni ze „seznamu autor “ nebo je osloven konzultant. Konzultantem m že být i nap . vyučující, který p išel sám s návrhem tématu. Dále už nestojí nic v cest ilustrátor m a grafik m, kte í se postarají o vizualizaci a grafickou podobu výukových karet. Tímto však celý proces stále nekončí. Nutné jsou zde n kolikeré jazykové korektury, názory oponent a recenzent a v záv ru také testování a zjiš ování spokojenosti v terénu. Tuto činnost provádí obchodní zástupci denn . Navšt vují ZŠ, MŠ a PPP, kde se snaží od pedagog , logoped , speciálních a jiných pracovník získat zp tnou vazbu.
22
4 C
V současné dob je tendencí školství digitalizovat výuku a využívat interaktivní výukové programy s použitím tablet , počítač a interaktivních tabulí. Nem li bychom však zapomínat na pom cky, které jsou názorné, nevyžadují elektroniku a rozvíjí dít ve více sm rech.
Rozhodla jsem se tedy vytvo it sadu karet, které jsou zam ené na výuku p edm tu prvouka ve 3. ročníku základní školy. Výukové karty společn s tabulkami by m ly učitel m sloužit jako nástroj k zavedení, procvičení, prohloubení i ov ení daného učiva. Díky zp tné vazb , která je z druhé strany výukové karty, si žáci sami mohou ihned zkontrolovat správnost svých výsledk .
Okamžitá zp tná vazba, kterou karty poskytují, je velmi d ležitá pro rozvoj a vzd lávání malých d tí. Na základ t chto skutečností jsem se rozhodla vytyčit následující cíle.
4.1 C
V diplomové práci byly vytyčeny dva cíle.
1. Vytvo it výukové karty pro vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t ve 3. ročníku základní školy.
2. Ov it výukové karty pro vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t ve 3. ročníku základní školy.
4.2 V
K druhému z vytyčených cíl byly formulovány čty i výzkumné otázky.
1. Poda ilo se p i práci s výukovými kartami naplnit vytyčené cíle?
2. M li žáci p i ešení n kterých výukových karet problémy? Pop ípad jaké.
3. Které výukové karty žáky nejvíce zaujaly?
4. Jaké využití výukových karet vidí učitelé ve výuce mimo vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t ve 3. ročníku?
23
5 M
5.1 Popis tvorby karet s Mutabene
Výukové karty, vytvo ené k užívání s tabulkou Mutabene Logico Piccolo, m žeme zakoupit u nakladatelství Mutabene. Vytvo it si je však m žeme také sami dle toho, na jakou oblast se s žáky pot ebujeme zam it.
Pokud vyučující nemá k dispozici tabulky Mutabene Logico Piccolo, lze vytvo it výukové karty, ke kterým tabulky nejsou t eba. Obm nou je vybarvování prázdných kruhových polí v pravé části VK, jež jsou v jednom sloupci p idány za celou tabulku. Tato kruhová pole jsou alternativou barevných knoflík , které žáci manuáln p i azují ke správným odpov dím. K vybarvování jsou t eba barevné pastelky – žluté, oranžové, červené, modré a zelené barvy. Pokud vyučující bude chtít op tovn používat výukové karty bez tabulky Mutabene Logico Piccolo, je vhodné nast íhat si dlouhé pruhy tenkého papíru formátu ů4 široké 3 cm. Zajistí se tak nepoškození originální kopie výukové karty.
Vhodným nástrojem pro tvorbu tabulek s obsahem je textový procesor Microsoft Word a Microsoft Excel, nebo aplikace Writer z kancelá ského balíku LibreOffice. Jist existují další textové editory, se kterými se dá úsp šn vytvo it p íslušná VK.
Pokud se rozhodneme pro tvorbu výukové karty, je t eba si nejd íve p ipravit tabulku s p íslušnými rozm ry, která nám bude sloužit jako matrice jak pro p ední stranu VK, tak i pro zadní stranu VK. Ěviz P íloha ůě Matrice by m la mít t i hlavní pole. První pole pro název a zadání úkolu VK, k n muž p iléhá pole s po adovým číslem Ěmožnost dodat symbol nap . tematického celku, kterým se daná VK zabýváě. Druhým, a také nejv tším polem, je grafické zpracování daného úkolu, kde jsou umíst ny barevné knoflíky, které budou žáci p i azovat ke správným možnostem. Správné možnosti se nacházejí ve t etím hlavním poli VK. P iléhají k drážkám, do nichž se usazují barevné knoflíky nebo ke čtvrtému poli Ěpokud nemáme tabulky Mutabene Logico Piccolo) s černobílými prázdnými poli k p íslušnému vybarvení.
Druhé hlavní pole m žeme dále rozd lit do n kolika kategorií p i pravé stran pole.
Strana se zp tnou vazbou má navíc jedno hlavní pole, kde se nacházejí správn barevné knoflíky u daných možností. Tato strana slouží žák m ke kontrole a porovnání výsledk . Ěviz P íloha ů – Výuková karta prázdnáě
U tvorby výukových karet musíme myslet na zásadu názornosti. Je nezbytné, aby použité výukové cíle, obsah výuky, didaktické prost edky a komunikace učitele byly p im ené v ku žák , jejich jazykovým schopnostem, dovednostem, v domostem apod. ĚZormanová, 2014, s. 65ě
24
Tvorba výukových karet s využitím tabulky Mutabene
V první části tvorby VK bylo mým úkolem vymyslet, jakými tématy se výukové karty budou zabývat. Vyučovací p edm t a ročník jsem si stanovila ihned – prvouka a 3. ročník. Podkladem pro čerpání vhodných témat mi byla vzd lávací oblast RVP ZV – Člov k a jeho sv t.
Tvorba VK začala v lét 2015 poté, co mi firma Mutabene p islíbila zap jčení dvanácti kus tabulek Mutabene Logico Piccolo na základ p edchozí emailové konverzace.
V íjnu jsem oslovila 5 základních škol. Vybírala jsem takové školy, které m ly být rozdílné svým zam ením, umíst ním Ěvelké m sto/malé m sto/vesniceě a počtem žák ve škole.
S p edvýzkumem jsem začala v lednu 2016 na Základní škole A. Ve fázi p edvýzkumu šlo o zjišt ní, zda bude tabulka s výukovými kartami fungovat. Dále jsem musela p ijít na to, co všechno bude pot eba zjistit b hem následujících dvou fází šet ení. Objevily se i první nedostatky, které jsem mohla ješt p ed vlastním šet ením odstranit.
Celé šet ení jsem rozd lila do dvou fází, abych zjistila, zda došlo u žák v jednotlivých výukových kartách ke zlepšení. První fáze prob hla na konci prvního pololetí školního roku a druhá fáze byla uskutečn na na konci druhého pololetí školního roku. Šet ení ve všech školách, v obou fázích, prob hlo úsp šn , bez komplikací. Druhá fáze šet ení, po úprav všech nov objevených nedostatk , p ipomínek a návrh vyučujících, prob hla v kv tnu 2016.
Na základ rozhovoru s odborníkem p es p edm t prvouka, doc. RNDr. Petrem ůnd lem, CSc., mi byly doporučeny úpravy v rámci obsahu výukových karet.
Úprava popisu k p i azení ve VK 7 – h ib žlučový – oprava názvu nejedlé houby h ib žlučový na h ib žlučník.
Úprava popisu k p i azení ve VK 10 – ježek západní – oprava živočišné potravy z popisu včely a vosy na popis žížaly, slimáci, hmyz. Žáci by v následné reflexi m li být upozorn ni na skutečnost, že ježek b žn v p írod nekonzumuje jablka, ani je nenosí nabodnuté na bodlinách.
25
5.2 O
V této kapitole je popsáno, jaké metody byly použity, seznámení s vlastním pr b hem šet ení a uvedení charakteristiky výzkumného souboru.
5.2.1 P
B hem získávání výsledk byla použita metoda strukturovaného rozhovoru a analýza odevzdaných výsledk . Tyto dv metody budou dále p iblíženy.
5.2.1.1 M rozhovoru
Metodu rozhovoru používáme k pokládání otázek a získávání odpov dí. Ideální metoda v p ípad , že pot ebujeme velmi vysokou míru interakcí s dotazovaným. Rozhovor m žeme vést mluveným i psaným slovem. (Skutil, 2011, s. 89)
Umož uje nám p ímý kontakt výzkumníka se zkoumanou osobou, volnost a pružnost v kladení otázek, dále získáme možnost dovysv tlit otázky, či požadovat dovysv tlení. Lze získat osobní a d v rné informace, či sledovat verbální, i neverbální reakce respondenta. (Skutil, 2011, s. 89)
Na druhou stranu je metoda rozhovoru časov náročná s obtížným zaznamenávání odpov dí a vyhodnocováním. Obsáhneme menší soubor respondent , kdy kvalita informací závisí na kvalit výzkumníka i na interakci mezi výzkumníkem a respondentem. (Skutil, 2011, s. 90)
Objevuje se zde také problém deformace informace p enosem a problémy r zných význam slov a výpov dí. (Skutil, 2011, s. 90)
Typy rozhovor :
aě strukturované – p edem p ipravené otázky s alternativami odpov dí,
bě polostrukturované – p edem p ipravené otázky, kdy však tazatel pr b žn reaguje na podn ty ze strany respondenta,
cě nestrukturované – klade d raz na p irozenost rozhovoru, dialog vedený na určité téma. (Skutil, 2011, s. 90, 91)
Pro rozhovor je d ležité vytvo it vst ícnou atmosféru pro spolupráci. Nejlépe na tichém klidném míst bez p ítomnosti dalších lidí. B hem rozhovoru je vhodné v novat se danému tématu a nep echázet ve volnou konverzaci. V respondentovi by mohl být vzbuzen dojem, že rozhovor není nijak formální.
(Skutil, 2011, s. 92)
Z d vodu časové náročnosti je nutné respondenta namotivovat ke spolupráci a navodit osobní vztah. Nejprve respondenta seznámíme se zám rem rozhovoru a zd razníme neobtížnost jeho absolvování. Vysv tlíme zp sob zaznamenávání. V p ípad zvukového, či videozáznamu si vyžádáme respondent v písemný souhlas. Dotazující by si po celou dobu rozhovoru m l udržet nezaujatost,
26
oprostit se od vlastních názor či nezvyklých zm n v chování. Dotazující by též m l udržet respondenta na hlavním jádru rozhovoru, kde je cílem získat st žejní informace. V p ípad pot eby je možné otázku vynechat nebo ji nechat na pozd ji, pokud na tom závisí udržení si d v ry respondenta. (Skutil, 2011, s. 92, 93)
Rozhovor má 4 fáze:
- fázi p ípravnou a úvodní,
- fáze vzestupu a upevn ní kontaktu, - jádro rozhovoru,
- fáze záv ru a ukončení rozhovoru. (Skutil, 2011, s. 93)
Výzkumník by m l po celou dobu udržovat plynulý pr b h rozhovoru.
Poslední úlohou výzkumníka je vyhodnotit rozhovor. Kategorizovat data, p i adit jim určité hodnoty a rozd lit je do menších celk . (Skutil, 2011, s. 95)
5.2.1.2 A
P i analýze odevzdaných výsledk je uplat ován kvantitativní výzkum, jehož základem jsou údaje získané od určitého druhu respondent .
Jednotlivé získané informace zaznamenáváme do matice dat – tabulka s výsledky od všech respondent . Informace je nutné zadávat v základní form Ěkonkrétní body z jednotlivých úloh, ne známka z celého testuě. (Skutil, 2011, s. 154, 155)
Z matematického pohledu d líme prom nné na 3 druhy:
• nominální – s hodnotami nelze operovat jako s čísly,
• ordinální – prom nné, u nichž mají smysl matematické operace „v tší nebo rovno“,
„menší“, …,
• kardinální – prom nné, u kterých mají smysl matematické operace plus, minus, krát a d leno. (Skutil, 2011, s. 154–157)
Typy dotazníkových otázek:
• otázky s dv ma možnostmi odpov dí – jediná je správná Ěp . muž „nebo“ ženaě,
• otázky s více možnostmi – lze vybrat pouze jednu odpov Ěp . výb r ze 3 možností s jedinou pravdivou odpov dí: Jaká je vaše národnost?ě,
• otázky s číselnou odpov dí – lze je pouze se adit, ne sčítat, násobit nebo d lit,
• otázky s číselnou odpov dí p esnou – lze provád t veškeré matematické operace Ěp . uvedení výšky, počtu bod z testu),
• Lickerova škála – azena ke kardinálním prom nným Ěp . výb r z možností 1-5 podle toho, jak hodn s výrokem souhlasím/nesouhlasímě. (Skutil, 2011, s. 157–159)
27
Základním souborem p i analýze dat je pro nás t ída. (Skutil, 2011, s. 160)
„Pr m r a sm rodatná odchylka jsou vhodné pro kardinální prom nné s normálním rozd lením.“ (Skutil, 2011, s. 168)
V diplomové práci byl použit strukturovaný typ rozhovoru Ěstrukturovaný rozhovor s učitelem) a anketa pro žáky.
Použité typy dotazníkových otázek: otázky se dv ma odpov mi Ěmuž/žena, chlapec/dívka, ano/neě, otázky s více možnostmi Ězvolení náročnosti VK – škála 1–5), otázky s číselnou odpov dí Ěpočet let učitelské praxeě, otázky s číselnou odpov dí p esnou Ěpočet chybě, Lickerova škála Ěpiktogram vyjad ující emoci – výb r ze 3 možností – „☺ bavilo m to/líbilo se mi to“, „ :-/ moc m to nebavilo/moc se mi to nelíbilo“, „ v bec m to nebavilo/v bec se mi to nelíbilo“ě a volné otázky Ědoporučení, nápady, klady, nedostatky k VK).
5.2.2 P
Žák m byly rozdány ankety, se kterými byli seznámeni a byli poučeni o jejich vypl ování.
Učitelé dostali strukturovaný rozhovor s učitelem v písemné podob , se kterým byli seznámeni p ed začátkem šet ení. Šet ení pomocí uvedených metod jsem provád la po vypracování jednotlivých výukových karet. S učiteli jsem po jednotlivých fázích šet ení vedla rozhovory týkající se tabulek a dalších dopl ujících informací ke strukturovanému rozhovoru.
28
5.2.3 C
Základní škola A
ZŠ A je školou na okraji velkého m sta v Libereckého kraje. V dob šet ení m la škola otev ených 20 t íd, z čehož 14 t íd na prvním stupni a 6 t íd na druhém stupni. Na prvním stupni byly otev eny dva t etí ročníky.
Šet ení jsem provád la ve t íd 3. B t ídní učitelky, která m la 30 let učitelské praxe.
Do t ídy docházelo 25 žák , z toho bylo 14 chlapc a 11 dívek. Žádný z žák nem l žádné omezení, ani nebyl šet en v PPP.
Základní škola B
ZŠ B je též školou na okraji velkého m sta v Libereckém kraji. Tato škola má rozší enou výuku t lesné výchovy se zam ením na lední hokej a krasobruslení. Od t etího ročníku nabízí specializované t ídy s rozší enou výukou ledního hokeje na nedalekém kluzišti. Škola B nepat í mezi velkokapacitní.
Ve t ídách je pr m rn 21 žák . Ve škole bylo v dob šet ení otev eno sedmnáct t íd, deset t íd na prvním stupni, mezi které pat ily dva t etí ročníky, a sedm t íd na druhém stupni.
Šet ení jsem provád la ve t íd 3. A t ídní učitelky, která m la 7 let učitelské praxe. Do t ídy bylo za azeno 1ř žák , z čehož ani jeden z žák nem l žádná omezení, ani nebyl šet en v PPP. Našli bychom zde však žáky, kte í m li problémy s učením. Z 19 žák bylo ve t íd 11 chlapc a 8 dívek.
Základní škola C
ZŠ C je školou v samotném centru velkého m sta v Libereckém kraji. ZŠ má rozší enou výuku t lesné výchovy se zam ením na fotbal a n které ze t íd mají rozší enou výuku anglického jazyka.
V dob testování bylo ve škole otev eno patnáct t íd. Deset t íd na prvním stupni, mezi nimi byly dva t etí ročníky, a p t t íd na druhém stupni.
Šet ení jsem provád la ve t íd 3. B t ídní učitelky, která m la již 24 let učitelské praxe.
Do t ídy 3. B docházelo 24 žák , z nichž m la být v tšina žák s nadpr m rnou inteligencí. Dále zde byl jeden integrovaný žák se SPU (dysgrafie, dysortografieě, jeden žák s ADHD a dva žáci s lehkou poruchou SPU. Ve t íd bylo zastoupení chlapc v počtu 15 a dívek v počtu 9.
Základní škola D
ZŠ D se nachází v centru malého m sta, které leží v Libereckém kraji ležícím blízko Máchova jezera na hranici CHKO Koko ínsko. Škola se zapojuje do velké ady projekt a akcí.
Ve škole bylo v dob šet ení otev ených deset t íd, šest t íd na prvním stupni a čty i t ídy na druhém stupni.
Šet ení jsem provád la ve t etím ročníku t ídní učitelky, která m la 3 roky učitelské praxe a studovala druhým rokem obor Učitelství 1. stupn ZŠ na Pedagogické fakult v Ústí nad Labem.
29
Ve t íd m la 21 žák , z nichž jedna žákyn m la lehkou mozkovou retardací a čty i žáci byly s dys poruchou. Žákyn s LMD vypracovávala výukové karty pouze ve druhé fázi šet ení. Chlapc ve t íd bylo 11 a dívek 10.
Základní škola E
ZŠ E je malá malot ídní škola. Nachází se ve vesnici v Libereckém kraji nedaleko Novozámeckého rybníku a národní p írodní památky Peklo. ZŠ je spojena s MŠ, která sídlí ve stejné budov .
Ve škole bylo v dob šet ení p ibližn 60 žák , kte í byli rozd leni do t í t íd. První ročník byl samostatn , druhý a čtvrtý ročník byl spojen v jedné t íd , stejn jako t etí a pátý ročník ve t íd druhé.
Šet ení jsem provád la ve t etím ročníku t ídní učitelky, která m la 30 let učitelské praxe.
Do t ídy jí docházelo 10 žák t etího ročníku a 5 žák pátého ročníku. Pouze jeden žák byl veden v PPP. M l prokázanou dyslexii, dysortografii a dysgrafické rysy. T etí ročník navšt vovali 4 chlapci a 6 d včat a pátý ročník navšt vovali 3 chlapci a 2 d včata.
V každé z uvedených škol jsem provád la šet ení pouze v jedné t etí t íd .
30
6 V Č
Výukové karty spolu s tabulkou Mutabene Logico Piccolo jsou využívané ve vyučovacích hodinách k zavedení, procvičení a k záv rečnému opakování učiva.
Práce s nimi probíhá následujícím zp sobem: žák m je poskytnuta tabulka Mutabene Logico Piccolo a p íslušná výuková karta, kterou zastrčí do velkého okna tabulky stranou se zadáním vzh ru.
Učitel upozorní na to, že strana se zp tnou vazbou Ěvýsledkyě musí z stat otočena dol a skryta zrak m žák . Strana se zp tnou vazbou má v pravém sloupci znázorn né barevné puntíky, díky kterým si žáci mohou provést kontrolu svých výsledk .
Všechny výukové karty jsou rozd leny do jednotlivých barevných kategorií. V n kterých výukových kartách nalezneme možné za azení do více tematických okruh RVP ZV. Barevné označení výukové karty nám znázor uje, který tematický okruh RVP ZV je v dané kart nejvíce zastoupen.
Jednotlivá barevná rozlišení hlaviček VK:
• žlutá barva – Místo, kde žijeme,
o VK 1 – Zajímavá místa naší zem , o VK 2 – Pojmy z povrchu krajiny,
• zelená barva – Rozmanitost p írody, o VK 3 – Ob h vody,
o VK 4 – Neživá p íroda a výrobky z ní, o VK 5 – Živá p íroda a výrobky z ní, o VK 6 – P írodní společenstva,
o VK 7 – Houby jedlé, nejedlé, jedovaté,
o VK 8 – T íd ní živočich – obratlovci u nás ĚČRě, o VK 9 – Poznávání pták ,
o VK 10 – Rozdílnost potravy.
Metodický text je strukturovaný. První je uveden ročník, dále téma, cíl, očekávané výstupy, klíčové kompetence, tematické okruhy RVP ZV, učivo, pom cky a časová dotace. Následuje zadání úkolu a obsah karty. Dále je uvedena výuková karta ve dvou vyhotoveních – zadání VK a zp tná vazba VK.
Pro lepší orientaci v pojmech z VK je zvoleno grafické rozlišení: název skupiny (pokud se v dané VK vyskytuje), obrázek, popis k p i azení a název kapitoly.
31
Výuková karta 1
Ročník: 3.
Téma: ZůJÍMůVÁ MÍSTů NůŠÍ ZEM
Cíl: Žáci se seznámí s n kterými významnými p írodními a kulturními památkami z region České republiky rozd lených do t ech částí naší zem . Žáci si osvojí základní informace o n kterých významných p írodních a kulturních památkách z region České republiky.
Očekávané výstupy: Žák začlení jednotlivé p írodní a kulturní památky do správné části naší zem a získá informace o daném míst .
Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k ešení problém Tematický okruh RVP ZV: Místo, kde žijeme; Lidé kolem nás
Učivo: okolní krajina Ěmístní regioně, regiony ČR; kultura
Pom cky: tabulka Mutabene, výuková karta číslo 1 Ědvojice pom cek pro každého žákaě Časová dotace: 15 minut
Zadání úkolu:
P i a p írodní nebo kulturní památku ke správné definici.
! Všimni si, ve které části naší zem se památky nacházejí.
32
J
Č K K H
P
O L -
Zadání VK 1
)AJÍMAVÁ MÍSTA NAŠÍ )EMĚ
P
V
1
hotel
ČR
V
Moravy
VV
J
D E )
M O R A V A Č E C H Y S LE Z S K O
V D
M
B r n o
P
33 Kutná Hora
Č K
Praha
L -V
J
M
P O
D V Zp tná vazba VK 1
)AJÍMAVÁ MÍSTA NAŠÍ )EMĚ
P
V
1
hotel s
ČR
Vltavy
Moravy
VV
J
D E )
Č E C H Y S LE Z S K O
B r n o
M O R A V A
Praha
K H
34 Obsah karty:
Karta obsahuje fotografie z nejvýznamn jších míst v České republice s vystihujícím popisem.
Obrazový materiál je rovnom rn rozd len do t ech skupin dle toho, jakou zaujímá rozlohu Čech Ěnejv tší rozlohaě, Moravy Ědruhá nejv tší rozlohaě a Slezska Ěnejmenší rozlohaě. Čechy, Morava a Slezsko ĚČeské Slezskoě je označení pro historické České zem .
Mezi fotografiemi jsou základní m sta ČR – Praha, Brno, Ostrava.
Praha
• skupina Čechy – hlavní m sto ČR
Praha je hlavním a zárove nejv tší m stem Čech a České republiky. Na fotografii m žeme vid t panorama Hradčan a Karlova mostu p es eku Vltavu. (Augusta, 2000, s. 18)
Brno
• skupina Morava – nejv tší m sto Moravy
M sto Brno se nachází v Jihomoravském kraji a je druhým nejv tším m stem České republiky.
Fotografie zobrazuje dominantu historického jádra m sta Ěhrad Špilberkě s pohledem na m sto Brno.
(Augusta, 2000, s. 22)
Ostrava
• skupina Ostrava – m sto znám t žbou uhlí
M sto Ostrava se nachází v Moravskoslezském kraji a je nejv tším m stem Slezska.
Na fotografii m žeme vid t pohled na jeden z dol v Ostrav .
Pro žáky z Libereckého kraje je d ležitý symbol tohoto kraje – Ješt d.
• skupina Čechy – hotel s vysílačem
Ješt d se nachází v krajském m st Libereckého kraje – Liberci. Na vrchol Ješt du vedou dv p ístupové cesty – lanovou drahou nebo po silnici.
Následující místa ČR se mohou zdát pro žáky 3. ročníku náročná. Jist by byla, nebýt zakomponovaných nápov d, kterými u žák rozvíjíme čtená ské dovednosti, zejména porozum ní čtenému textu. Pokud tedy žák dané památky nezná, m že si pomoci vy ešit VK nápov dami.
Dolní V stonice – fotografie vesnice Dolní V stonice s fotografií sošky V stonické venuše
• skupina Morava – nález sošky V stonické venuše
M žeme zde jasn vid t spojení názvu vesnice Dolní V stonice a názvu sošky V stonická venuše v popisu. Dále žák m že odvodit spojitost fotografie sošky a slova soška v p i azovaném popise.
(Augusta, 2000, s. 82)
35
Dolní V stonice jsou místem nálezu p ibližn 11 cm vysoké sošky V stonické venuše. Soška byla nalezena roku 1ř25 profesorem Karlem ůbsolonem p i archeologických výzkumech. ĚObec Dolní V stoniceě
Moravský kras – fotografie Punkevní jeskyn CHKO Moravský kras
• skupina Morava – krasová oblast
Spojení si názvu Moravský kras s výrazem krasová oblast.
Moravský kras pat í mezi nejvýznamn jší oblasti ve st ední Evrop . Nalezneme zde více než 1 100 jeskyní, pouze p t jich je však zp ístupn no ve ejnosti – Punkevní jeskyn propojená s propastí Macocha, Kate inská jeskyn , Jeskyn Balcarka, Sloupsko-šoš vské jeskyn a Jeskyn Výpustek. ĚMoravský krasě
Lednicko-valtický areál – fotografie zámku Lednice s p ilehlými kulturními a p írodními památkami Lednicko-valtického areálu pat ícího na Seznam sv tového kulturního d dictví UNESCO
• skupina Morava – areál se zámkem a dalšími památkami
Zde by si m l žák správn spojit slovo areál v popisu obrázku Lednicko-valtický areál s popisem areál, se zámkem a dalšími památkami.
Lednicko-valtický areál je již od roku 1řř6 součástí sv tového a kulturního d dictví UNESCO.
ĚKoš álová, Lednicko-valtický areál)
Český Krumlov – fotografie m sta Český Krumlov včetn viditelného meandru eky Vltavy
• skupina Čechy – m sto, které obklopují zákruty Vltavy
Žák by si zde m l po ádn prohlédnout fotografii m sta, na které m že odhalit jeden z meandr eky Vltavy, poté si spojí fotografii s popisem obsahujícím slovo zákruty Vltavy. Žáci t etího ročníku již znají pojem eka Vltava.
M že dojít k chybnému zaznamenání popisu: m sto – chrán ná historická památka.
Český Krumlov je m sto kulturního d dictví s druhým nejv tším hradním a zámeckým komplexem v České republice zapsaném na Seznamu památek UNESCO. V Českém Krumlov je možné vid t nejstarší barokní divadlo na sv t . V historickém centru se nachází 300 památkov chrán ných objekt . ĚM sto Český Krumlově
Prad d – fotografie nejvyššího vrcholu Jeseník s vysílačem Prad d, na kterém se též nachází hotel a restaurace
• skupina Slezsko – nejvyšší vrchol Jeseník
Zde m že nastat problém, že si žák splete vysílač Ješt d s vysílačem Prad d. Nadmo ská výška hory Prad d je 1 491 m n. m. ĚImpuls s.r.o., Jeseníky-Prad dě
ĚŽáci z Libereckého kraje, mají vysílač Ješt d zahrnut v učivu t etího ročníku – regionální zvláštnosti.ě
36
Kutná hora – fotografie m stské památkové rezervace zapsané na Seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO
• skupina Čechy – m sto, chrán ná historická památka
Dominantou fotografie je chrám sv. Barbory, typický svým tvarem. Vedle chrámu se rozlehlá stavba Jezuitské koleje, kde je nyní galerie st edočeského kraje ĚGůSKě. M sto je významné t žbou st íbra ve 13. stol. (Kutná hora, 2016)
37
Výuková karta 2
Ročník: 3.
Téma: POJMY Z POVRCHU KRAJINY
Cíl: Žáci si osvojí pojmy z povrchu krajiny. Žáci si osvojí sv tové strany na sm rové r žici.
Očekávané výstupy: Žáci správn p i adí jednotlivé pojmy z povrchu krajiny k p íslušným bod m na obrázku. Žáci si upevní názvy sv tových stran na sm rové r žici.
Tematický okruh RVP ZV: Místo, kde žijeme Učivo: okolní krajina Ěmístní regioně
Pom cky: tabulka Mutabene, výuková karta číslo 2 Ědvojice pom cek pro každého žákaě Časová dotace: 15 minut
Zadání úkolu:
P i a pojmy z povrchu krajiny k p íslušným bod m na obrázku.
38 Zadání VK 2
POJMY Z POVRCHU KRAJINY
P povrchu krajiny k
2
jihvrchol sever horapramen
D E )
39 Zp tná vazba VK 2
POJMY Z POVRCHU KRAJINY
P povrchu krajiny k
2
jihvrchol sever horapramen
D E )
40 Obsah karty:
Karta obsahuje jednoduché grafické zpracování krajiny s pojmy, které se zam ují na orientaci v krajin . Základními pojmy z učiva povrch krajiny jsou: hora, vrchol, údolí, eka, úbočí, pramen.
Dále zde žáci najdou sm rovou r žici s hlavními sv tovými stranami – sever, jih, východ, západ.
Sv tové strany
Hlavní sv tové strany značíme jejich prvním počátečním písmenem – sever (S), jih (J), východ (V) a západ ĚZě. Vedlejší sv tové strany vznikají kombinací názv hlavních sv tových stran – severovýchod ĚSVě, severozápad ĚSZě, jihovýchod (JV) a jihozápad (JZ). Sv tové strany se nejp esn ji určují pomocí kompasu a buzoly. ĚŠtiková, 2016, s. 16ě
Voda v krajin
Vodu v krajin nalezneme jako vodu povrchovou a podzemní. Voda povrchová je v potocích, v ekách, v jezerech, v mo ích, ve vzduchu atd. Voda podzemní je v p d a podzemních jezerech.
Všechny zdroje vody na obrázku jsou zaznamenány modrou barvou.
O toku ek bychom m li v d t tyto základní informace, pojmy a skutečnosti. eky pramení v horách. Z pramen se tvo í pot čky Ěbyst inyě, které mají obrovskou sílu a jsou čisté. Pot čky se postupn spojují a tvo í potok, který protéká krajinou a spojuje se s ostatními, až vytvo í eku.
eky se op t spojují v jednu, ta zmohutní a na konci své cesty se vlévá do mo e. ĚŠtiková, 2016, s. 16ě Reliéf krajiny
Pokud se podíváme na reliéf krajiny, tak z roviny vystupují hory nebo kopce se svým nejvyšším bodem zvaným vrchol. Hora je kus zem , který je vyšší než ostatní povrch. Naopak nejnižším bodem reliéfu krajiny jsou údolí, kterými velmi často protékají eky. Úbočí najdeme po stranách hory nebo kopce. Je jím práv svah tvo ící daný tvar krajiny. ĚJohnová, 200ř, s. řě
41
Výuková karta 3
Ročník: 3.
Téma: OB H VODY
Cíl: Žáci si osvojí pojmy z ob hu vody na obrázku.
Očekávané výstupy: Žáci správn p i adí jednotlivé pojmy z ob hu vody k p íslušným bod m na obrázku.
Tematický okruh RVP ZV: Rozmanitost p írody Učivo: voda a vzduch
Pom cky: tabulka Mutabene, výuková karta číslo 3 Ědvojice pom cek pro každého žákaě Časová dotace: 15 minut
Zadání úkolu:
P i a pojmy k ob hu vody na obrázku.
42 Zadání VK 3OBĚH VODYP
3
voda
vody vody
vody odtok
vody vody
DE )
43 Zp tná vazba VK 3
OBĚH VODY
P
3
voda vodyvody vody odtok vody vody
D E )
44 Obsah karty:
Součástí výukové karty je schéma zobrazující krajinu s jednotlivými základními prvky ob hu vody v p írod . Zam ujeme se na neživou p írodu.
Žáci zde najdou více typ šipek – černé šipky znázor ující sm r Ěsm r pohybu mrak po obloze, sm r svitu slunečních paprsk ě a silné modré šipky „nesoucí vodu“ Ěznázor ují pohyb deš ových/sn hových srážek, vsakování či odpa ování vodyě. Červená šipka označuje velký ob h vody a tmav modrá šipka malý ob h vody.
Žáci se zde setkají s pojmy velký ob h vody, malý ob h vody, povrchový odtok vody, srážky, odpa ování sladké vody, odpa ování slané vody, vsakování, sluneční zá ení, podzemní voda, prod ní v tru.
Voda na Zemi
Vodu na planet Zemi najdeme tém všude – v mo ích, v oceánech, v jezerech, v rybnících, v ekách a potocích, v p d i v podzemí. Nesmíme zapomenout na to, že voda se nachází též v t lech živočich a rostlin. Nejčast ji se vyskytuje v kapalné podob . Najdeme ji však i ve skupenství plynném Ěpáraě a pevném (led). Voda je pro život nezbytná. ĚJohnová, 200ř, s. 30ě
Ob h vody
V p írod probíhá neustálý ob h vody. Ob h vody d líme na malý a velký. Malý ob h vody je pouze nad pevninou a velký ob h vody zaujímá i plochu mo í a oceán . Pro člov ka je mo ská voda nepoživatelná. Ke svému životu pot ebuje vodu sladkou, kterou po jednotlivých úpravách v úpravnách vody p em uje na vodu pitnou.
Odpa ování vody
V ob hu vody v p írod je nezbytné Slunce, které svým slunečním zá ením pohání celý proces energií pot ebnou k odpa ování. Nad pevninou dochází k odpa ování sladké vody z p dy, z jezer, z rybník , z vodních tok a t l rostlin a živočich . Nad hladinou mo í a oceán dochází k odpa ování slané vody. Do ovzduší se vypa uje též sníh a ledovce. Voda, která se odpa ila, se m ní na vodní páru a stoupá vzh ru.
Srážky a proud ní v tru
Jakmile se dostane pára do v tší výšky, dojde k ochlazení a tvorb mrak . Z mrak se voda na zem vrací v podob dešt , sn hu nebo ledových krup. Tuto podobu lze sjednotit pod pojmem srážky.
V ob hu vody má neodmyslitelnou funkci také proud ní v tru, které pohání mraky srážek nad pevninu. Ne však všechny mraky se dostanou nad pevninu. N které srážky spadnou již nad mo em nebo nad oceánem.
45 Povrchová a podzemní voda
Ze srážek se na pevnin stane voda, která z stane na povrchu, nebo pronikne do zem . Vod zachycené na povrchu, která nakonec odteče do ek a jezer, ze kterých se vrací zp t do mo í a oceán , íkáme povrchový odtok vody. Deš ová voda, která naopak pronikne do zem procesem vsakování, kde je zachycena ko eny rostlin nebo se prosákne do spodních vod, se nazývá podzemní voda. Ta svoji pou , stejn jako povrchová voda, ukončí v mo ích a oceánech. ĚŠtiková, 2016, s. 30–31)
46
Výuková karta 4
Ročník: 3.
Téma: NEŽIVÁ P ÍRODů ů VÝROBKY Z NÍ
Cíl: Žáci se seznámí s n kterými materiály z neživé p írody a s výrobky z nich.
Očekávané výstupy: Žáci se orientují v jednotlivých skupenstvích vody a jednotlivých možnostech uplatn ní r zných materiál z neživé p írody. Žáci správn p i adí jednotlivé výrobky z r zných materiál k jejich popis m a správné vstupní surovin .
Tematický okruh RVP ZV: Rozmanitost p írody
Učivo: látky a jejich vlastnosti, voda, nerosty a horniny, p da
Pom cky: tabulka Mutabene, výuková karta číslo 4 Ědvojice pom cek pro každého žákaě Časová dotace: 15 minut
Zadání úkolu:
P i a obrázky výrobk ke správnému popisu výrobk .
47 Zadání VK 4
NEŽIVÁ PŘÍRODA A VÝROBKY ) NÍ
P
4
platidlo
-bloky, jako spojnice
mezi patry
kolejnice
D E )
ŽU LA V O D A Z LA T O HL ÍN A ŽE LE )O
48 Zp tná vazba VK 4
NEŽIVÁ PŘÍRODA A VÝROBKY ) NÍ
P
4
platidlo
-bloky, jako spojnice
mezi patry
kolejnice
D E )
