Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy a sportu Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor
(kombinace):
Management sportovní
ORGANIZACE SPORTOVNĚ-SPOLEČENSKÉ AKCE V RÁMCI EUROREGIONU NISA : POHÁR
TROJZEMÍ
THE ORGANIZATION OF THE SPORT-SOCIAL EVENT IN EUROREGION NISA : THE
THREELANDS CUP
Bakalářská práce: 09–FP–KTV–331
Autor: Podpis:
Kateřina Zelenková Adresa:
Ke Klíči 786 473 01, Nový Bor
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
72 2 11 5 39 0
V Liberci dne: 20.5.2009
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce.
V Liberci dne: 20.5.2009 Kateřina Zelenková
Poděkování
Děkuji panu PaedDr. Jindřichu Martincovi za jeho čas, ochotu, motivaci a odbornou pomoc. Děkuji mému otci, Ivanu Zelenkovi, za kritiku, připomínky a pomoc s gramatickou stránkou práce.
Anotace
Hlavním cílembakalářské práce je vypracovat projekt zahrnující organizaci nové, svého druhu ojedinělé, sportovně-společenské akce pro veřejnost v oblasti česko-německo-polského pohraničí na území Euroregionu Nisa. Nejprve je teoreticky rozebrán obecný postup
plánování sportovních akcí, postup strategického plánování a také právní forma projektu, kterou je občanské sdružení. Následují osobní uvažované postupy a způsoby řešení
problematiky organizování sportovní události v rámci rozboru nového sportovního projektu Pohár Trojzemí, který by v případě dalšího zájmu mohl být podle této předlohy realizován.
klíčová slova : sportovně-společenská akce, Trojzemí, přeshraniční spolupráce, občanské sdružení, sport
Annotation
The principal aim of this bachelors work is to create a project, which is containing an organization of a new unique sport-social public event. This event takes a place in the surrounding of Czech, Polish and German Border, in the area of Euroregion Nisa. At first comes the theoretical general process of the organization of the sports event, the process of a strategic project planning and also the question of the civil association as a legal subject of this project. Then comes my personal thinging, procedures and ways of the solutions of the sports event’s organization in terms the new original sports project called The Threelands cup.
If there are still interests, the project could be realized in the future and could be realized according to my proposal, which is written in this work.
key words : sport-social event, Threeland, cross-frontier cooperation, civil association, sport
Die Annotation
Das Hauptziel ist der Bakkalaurarbeitdas Projekt ausarbeiten. Es wird die einmalige Sportgesellschaftlichveranstaltung für die Öffentlichkeit in der Nisa-Euroregion (das tschechisch-deutsch-polnische Grenzland). Zuerst ist das allgemeine Planungsverfahren der Sportgesellschaftlichveranstaltung und die Bürgervereinigung theoretisch zerlegt. Dann kommen meine personliche Idein und Lösungsmöglichkeiten des Sportprojekt, das Dreiländer Cup heisst. Diese Veranstaltung kann später nach meiner Arbeit und diesem Konzept realisier werden.
die Schlüsselwörter : die Sportgesellschaftlichveranstaltung, der Dreiländerpunkt, die grenzübergreifend Kooperation, die Bürgervereinigung, sport
Obsah
Úvod... 9
1 Cíle bakalářské práce ... 10
1.1 Hlavní cíl bakalářské práce... 10
1.2 Dílčí úkoly a cíle bakalářské práce ... 10
2 Obecný postup při přípravě a organizaci sportovní akce ... 11
2.1 Přípravná fáze ... 11
2.1.1 Průzkum vnějších podmínek ... 11
2.1.2 Průzkum vlastních možností ... 11
2.1.3 Rozhodnutí o dalším pokračování v přípravě a organizování akce... 12
2.1.4 Vlastní příprava akce ... 12
2.2 Realizační fáze (vlastní průběh akce)... 13
2.3 Fáze vyhodnocení a likvidace akce... 13
3 Obecný postup marketingového strategického plánování... 14
3.1 Historický přehled, situační analýza ... 14
3.2 Vytýčení cílů ... 15
3.3 Interpretace dat pro plánování ... 15
3.4 Určení plánovací diference ... 16
3.5 Hledání strategií k akcím ... 16
3.6 Určení optimální strategie... 20
3.7 Situační plánování ... 20
4 Občanské sdružení ... 21
4.1 Vznik Občanského sdružení ... 21
4.1.1 Proces registrace občanského sdružení... 22
4.1.2 Povinné stanovy občanského sdružení ... 22
4.2 Hospodaření občanského sdružení ... 25
4.3 Zánik občanského sdružení... 25
4.4 Daňové a účetní povinnosti občanského sdružení ... 26
4.4.1 Účetnictví občanského sdružení... 26
4.4.2 Daň z příjmů občanského sdružení... 27
4.5 Výhody právní formy občanského sdružení při organizování... 29
sportovně-společenské akce ... 29
4.5.1 Správní poplatky... 29
4.5.2 Možnost získání dotací a grantů... 29
4.5.3 Daňové výhody... 30
5 Založení občanského sdružení SF&SF ... 31
5.1 Charakteristika konkrétního občanského sdružení... 31
5.1.1 Poslání... 31
5.1.2 Cíle... 32
5.1.3 Cílová skupina... 32
5.1.4 Organizační struktura... 32
5.1.5 Předpokládané zdroje financování ... 33
5.2 Stanovy občanského sdružení SF&SF ... 36
6 Specifikace projektu... 39
6.1 Účely projektu... 39
6.2 Místo konání ... 39
6.2.1 Areál Kristýna ... 40
6.2.2 Euroregion Nisa... 41
6.2.3 Trojzemí... 43
6.2.4 Výhody místa konání... 44
6.3 Vhodné disciplíny závodu ... 45
6.3.1 Horské kolo ... 46
6.3.2 In-line brusle ... 46
6.3.3 Koloběžka ... 46
6.3.4 Chůze/treking ... 47
6.3.5 Sjíždění řeky Nisa... 47
6.4 Kategorie... 48
6.5 Termín konání ... 48
6.6 Startovné ... 49
6.7 Konkretizace základní struktury 1. ročníku projektu ... 50
6.7.1 Závod horských kol ... 51
6.7.2 Závod in-line bruslí ... 52
6.7.3 Závod koloběžek ... 53
7 Strategie projektu ... 54
7.1 SWOT analýza ... 54
7.1.1 Příležitosti ... 54
7.1.2 Hrozby ... 54
7.1.3 Silné stránky... 55
7.1.4 Slabé stránky ... 55
7.2 Cíle 1. ročníku projektu ... 55
7.3 Scénář příprav projektu ... 56
7.4 Finanční rovina projektu... 57
7.4.1 Předpokládané náklady ... 57
7.4.2 Dotace a granty... 61
7.4.3 Sponzorské balíčky... 62
7.4.4 Předpokládaný zisk... 64
7.5 Doprovodný program ... 64
7.6 Ubytování ... 64
7.7 Catering ... 65
8 Předběžný návrh harmonogramu akce ... 66
8.1 Program akce ... 66
8.2 Časová souslednost programu akce... 67
Závěr ... 68
Seznam použitých zdrojů ... 69
Úvod
Plánování, příprava a organizace sportovní akce rozhodně není záležitostí jednoduchou, snadnou, stereotypní či jednorázovou. Každá sportovní akce je událostí jedinečnou,
neopakovatelnou a vyžaduje proto vždy vlastní individuální organizační přístup V závislosti na neustále se měnících se trendech, módě, způsobu života a podobně, by měl i sportovní manager přizpůsobovat své postupy a strategie při přípravě a realizaci sportovních akcí.
Organizátor takové akce, sportovní manager, by měl mít široké znalosti nejen v oboru sportu a ekonomie, ale také v oblasti práva nebo psychologie, dále schopnosti bezbariérové komunikace s ostatními lidmi a schopnosti dobře s nimi vycházet. Důležitým aspektem jsou zajisté také vědomosti o místní kultuře, zvycích a tradicích a znalosti místních přírodních podmínek a terénu. Od těchto (a dalších nejmenovaných) předpokladů či kvalit sportovního managera se dále odvíjí celková úspěšnost organizované akce.
V bakalářské práci je teoreticky rozebráno organizování sportovní akce a postup strategického plánování, který má s jistotou velký vliv na úspěšnost organizace a pozdější realizaci dané sportovní akce.
Většina českých sportovních organizací v oblasti masového, výkonnostního a vrcholového sportu používá právní formu občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů (Topinka, Stanjura, 2001). I v případě projektu Pohár Trojzemí se bude jednat pod záštitou občanského sdružení, které by bylo právě za účelem organizování této akce založeno.
Proto je součástí bakalářské práce zaměřené také kapitola věnovaná občanskému sdružení.
V práci je používán pro projekt Pohár Trojzemí termín : sportovně-společenská akce, nikoli pouze sportovní akce. Důvodem zahrnutí také společenského hlediska do
charakteristiky projektu je především účel projektu, kterým je podpora rekreačního sportu, společenského přeshraničního dění v Euroregionu Nisa, pobytu venku v přírodě a způsobu relaxace a regenerace duševních sil aktivním pohybem. Prostřednictvím pohybu vstupuje člověk do vztahu s druhými lidmi, vymezuje si pravidla společné hry a přejíma sociální role (Zimmerová, 2001). Sport a společnost patří nepochybně k sobě, proto se výraz : sportovně společenská akce pro projekt Pohár Trojzemí hodí lépe než výraz : sportovní akce.
1 Cíle bakalářské práce
1.1 Hlavní cíl bakalářské práce
Hlavním cílem bakalářské práce je vypracovat projekt zahrnující organizaci nové, svého druhu ojedinělé, sportovní akce pro veřejnost na území Euroregionu-Nisa.
1.2 Dílčí úkoly a cíle bakalářské práce
Teoretický rozbor aspektů při organizování sportovní akce
Odůvodnění vhodnosti založení občanského sdružení s cílem realizace projektu
Vypracování projektu
a) Specifikace projektu
b) Určení strategie a postupu plánování projektu c) Ekonomické hledisko projektu
2 Obecný postup při přípravě a organizaci sportovní akce
Informace v této celé kapitole byly čerpány z nepublikovaných přednášek z předmětu Sportovní management 1 přednášených PaedDr. Jindřichem Martincem na Technické univerzitě v Liberci.
Celý proces příprav a organizování sportovní akce lze rozdělit na tři hlavní fáze: přípravnou, realizační a vyhodnocovací-likvidační.
2.1 Přípravná fáze
2.1.1 Průzkum vnějších podmínek
Prvním krokem zpravidla bývá zjištění konkrétních podmínek a předpokladů pro konání příslušné sportovní akce. Obecně se nejčastěji jedná o :
a) finance, b) materiál,
c) terén, přírodní podmínky
d) personální a odporné požadavky,
e) nutná povolení od státních a správních orgánů.
2.1.2 Průzkum vlastních možností
Druhý krok přesněji analyzuje vlastní předpoklady pro optimální přípravu a organizaci sportovní akce v závislosti na uvedených podmínkách bodu 2.1.1. To znamená určit : a) jakou finanční částkou je organizátor schopen disponovat, či jí získat,
b) jaké materiální zabezpečení je k dispozici nebo je možné zajistit,
c) jaké jsou terény a přírodní podmínky v cílové oblasti sportovní akce, d) možnosti místních lidských zdrojů,
e) možnosti schválení potřebných povolení od státních či správních orgánů.
2.1.3 Rozhodnutí o dalším pokračování v přípravě a organizování akce
Třetí krok se týká nejprve porovnání výsledků prvního a druhého kroku, tedy jaké jsou požadavky a jaké jsou možnosti organizátora.
Vyhodnotí se předpoklady celé akce, které podmínky je organizátor schopen splnit, které ne, které možná, a na základě toho se pak rozhodne, zda se bude s přípravou sportovní akce pokračovat dál.
2.1.4 Vlastní příprava akce
Čtvrtý rozdělíme na tři části : finanční rozpočet, harmonogram přípravy akce a lidské zdroje.
Finanční rozpočet
Postup je možný takto :
a) co nejpřesnější předpoklad nákladů, tzn. finanční nároky pro optimální realizaci celé sportovní akce,
b) předpoklad finančních nároků při „ještě možné realizaci“ sportovní akce, c) vytvoření harmonogramu naplňování rozpočtu,
d) určení okruhu potencionálních vhodných partnerů,
e) nalezení či výběr nejefektivnější strategie oslovování a získávání partnerů, včetně
„sponzorských balíčků“.
Harmonogram přípravy akce
V tomto bodě si organizátor určí uzávěrky naplňování rozpočtu a uzávěrku ještě možného odstoupení od akce. Dále si zde rozvrhne veškeré žádosti a termíny jejich splnění, získávání materiálu. Spadá sem také vytvoření primárních propozic akce.
Lidské zdroje
Zde si organizátor ujasní, kolik brigádníků/zaměstnanců bude pro akci potřebovat, jaké budou odborné požadavky na tyto pracovní síly. Dále je vhodné načrtnout si strukturu managementu a rozdělit „své lidi“ do jednotlivých týmů.
2.2 Realizační fáze (vlastní průběh akce)
V této fázi jsou veškeré přípravy ukončeny, akce probíhá. Pokud byly přípravy bezchybné, hlavní činnost provádí už jen pracovní týmy, management pouze dohlíží a kontroluje,
případné problémy řeší rychle a nenápadně.
Velice důležitým úkolem je zde průběžná dokumentace, fotografování, natáčení videí.
2.3 Fáze vyhodnocení a likvidace akce
Po ukončení vlastní akce je nutný konečný úklid materiálu, používaných prostor a terénů.
Zde se doporučuje organizátorovi vhodně motivovat pracovní týmy v úklidu, a tím co nejvíce oddálit jejich únavu z realizační fáze.
Organizátor v klidu vyhodnotí celou akci, veškeré chyby a nedostatky a navrhne možnosti na odstranění těchto chyb, zlepšení a zdokonalení.
Následuje poděkování za účast partnerů, poslání zpráv o akci všem sponzorům a médiím.
Konečným krokem pak zpravidla bývá rozhodnutí o opakování akce.
3 Obecný postup marketingového strategického plánování
Veškeré poznatky uvedené v této kapitole pocházejí z odborné literatury (Strnad a Dědková, 2007; Dědková a Honzáková, 2006)
Strategické plánování je zde chápáno jako dlouhodobé nasměrování v rámci komplexního pohledu na rozvoj firmy ve spojení s rozhodujícími činnostmi a obecnými cíli. Zabývá se jím vrcholový management podniku.
Toto plánování by mělo vždy vycházet ze specifických potřeb firmy a vlivů prostředí.
Nelze tedy určit standardní postup, přesto můžeme rozlišit obecně několik základních kroků.
3.1 Historický přehled, situační analýza
Historický přehled dává jasný obraz minulosti firmy, analyzuje rozvoj, zaznamenává a chronologicky třídí fakta, vedoucí k současné pozici firmy. Poukazuje na jeho činnosti, úspěchy i neúspěchy.
Situační analýza, nebo-li marketingový audit, navazuje na historický přehled, nezabývá se vývojem a je důležitým krokem v procesu marketingového plánování. Měl by být prováděn jednou ročně vlastními manažery v rámci jejich působnosti. Ukazuje managementu firmy současnou situaci, jaké má firma předpoklady úspěchu, na co by se měl management v současnosti i v budoucnu soustředit a kam by mělo jeho snažení v budoucnu směřovat, upřesňuje a konkretizuje roční prováděcí plány. Marketingový audit má dvě složky : externí, která poukazuje na povahu okolí a faktory, které jej ovlivňují (podnikání a ekonomické prostředí, charakteristiky trhu, soutěž), a interní, která rozebírá firmu uvnitř, její výsledky nebo pracovní postupy.
Pro jednotlivé strategické podnikatelské jednotky je výhodné přepracovat marketingový audit do formy SWOT analýzy, která obsahuje komentář ke klíčovým faktorům obsaženým v auditu. SWOT analýza je výborným výchozím materiálem pro hledání marketingových cílů a strategií, které mají tyto cíle dosáhnout.
Pomocí historického přehledu a situační analýzy lze odhadnout referenční plán. Jde o odhad budoucího stavu podniku za předpokladu, že současné strategie zůstanou nezměněny.
Tento referenční plán najde v pozdějších krocích plánování dobré uplatnění při určování výhodnosti vybrané nové strategie.
3.2 Vytýčení cílů
Nejprve by se mělo určit hlavní poslání firmy (mission statement), v kterém se jedná o základní postoje a orientace, nikoli o měřitelné cíle. Jinými slovy se konkretizuje smysl podnikání. Poslání zdůvodňuje existenci firmy, vymezuje její pole působnosti a zároveň působí jako jednotící prvek, který usměrňuje jednání managementu i zaměstnanců tak, aby pracovali v zájmu firmy.
Dále jsou určovány jednotlivé podnikové cíle, tedy cíle výrobní, finanční, marketingové či personální. Tyto cíle by měly být přiměřené a dostatečně konkrétní, správně formulované, sourodé a kontrolovatelné.Základními marketingovými cíly zpravidla bývají :
podíl na trhu
objem prodeje
ziskovost
počet zákazníků
znalost značky
spokojenost zákazníků
návratnost investic
seznámení se s novým výrobkem
3.3 Interpretace dat pro plánování
Marketingový audit, SWOT analýza a jiné marketingové analýzy přináší plno nových důležitých informací. Spojitosti mezi nimi už ale neřeší. Vztahy mezi těmito informacemi lze nalézt pomocí různých technik operační analýzy. Mezi nejčastější a nejjednodušší způsoby
patří analýza portfolia, která bývá odrazovým můstkem pro investiční strategie.
Nejznámějšími metodami portfóliové analýzy jsou metoda BCG a metoda GE.
3.4 Určení plánovací diference
Po stanovení určitých firemních cílů se začnou k těmto cílům hledat vhodné strategie.
Referenční plán může ukázat, co se stane, jestliže k novým cílům připadnou strategie
dosavadní. Plánovací diference je rozdíl mezi plánovaným cílem a předpokládanou úrovní při nezměněných strategiích, které vychází z referenčního plánu. Plánovací diference určuje užitečnost hledaného plánu (viz. obrázek č. 1).
Obrázek č. 1 : Referenční plán. Zdroj : Strnad a Dědková, 2007
3.5 Hledání strategií k akcím
Dle stanovených nových cílů podniku, stavu portfolia, situace na trhu a situace uvnitř podniku se hledá vhodná investiční strategie.
Růstové Ansoffovy strategie
Dvěmi klíčovými faktory jsou u růstových strategií výrobek a trh. Vychází se z jejich vzájemného vztahu, jak naznačuje obrázek č. 2.
starý trh nový trh
starý výrobek tržní penetrace tržní vývoj
diverzifikace nový
výrobek výrobkový vývoj
vertikální integrace
Obrázek č. 2 : Ansoffova matice růstových strategií Zdroj : Strnad a Dědková, 2007
Tržní penetrace
Jedná se o vztah starého výrobku na starém trhu. Vyvíjí se tlak na ty, kdo výrobek ještě nevlastní. Je zde snaha získávat zákazníky od konkurence nebo snaha stimulovat zákazníky k častější spotřebě či využívání výrobku.
Tržní vývoj
Jedná se o situaci starého výrobku na novém trhu. Hledají se nová teritoria, nové typy zákazníka nebo může přicházet v úvahu přesun z průmyslového na spotřební trh.
Výrobkový vývoj
Zde se ocitá nový výrobek na starém trhu. Podnik provádí inovace či nové koncepce výrobků, doplňuje výrobkovou řadu nebo mění kvalitu.
Diverzifikace a vertikální integrace
Nový výrobek na novém trhu. Pro tuto situaci lze zavést v základě dvě strategie.
Vertikální integrace je kombinace jednotek dodavatelských, výrobních, odběratelských a distribučních. Lze dělit na zpětnou, kde dochází k odkupu či pohlcení svého dodavatele, a dopřednou, kde podnik získá svého odběratele.
Diverzifikace jako vztah nového výrobku, nového trhu a technologie. Nový trh může být pojat jako trh původní, ale rozšířený nebo jako trh zcela nový. Technologie je buď původní nebo nová. Schéma diverzifikačních strategií je znázorněno na obrázku č. 3.
Obrázek č. 3 : Diverzifikační strategie Zdroj : Strnad a Dědková, 2007
Stabilizační a obranné strategie
Tyto strategie bývají používány v situacích, které následují například po prudkém růstu podniku, tedy v době, kdy je potřeba reorganizace, přeskupení zdrojů či oddechového času pro firmu. Nebo podnik právě prodělal léčebnou kůru a potřebuje získat prostředky na nový vývoj.
Podnik se snaží neztrácet zákazníky, popřípadě ztracené hned nahrazovat novými.
Důležitou činností podniku je také neustálý monitoring konkurence a okamžité odpovědi na jejich akce. Další taktikou bývá snižování motivace konkurence k napadení podniku, jako například úmyslné snižování firemních zisků. Tím podnik minimalizuje pravděpodobnost napadení konkurentem.
Zvratové strategie
Láme-li se v podniku chleba, je potřeba razantněji zasáhnout. Pomoci může změna vedoucích pracovníků, přehodnocení dosavadních strategií, vytváření nových trhů, změna
podnikatelských aktivit, prodej a vyřazení majetku, který neodpovídá současné strategii nebo dokonce úplná transformace podniku, tedy tvorba nového poslání.
Útlumové strategie
Útlumová strategie nebo-li sklízení představuje postupné plánovité zmenšování
podnikatelských jednotek při toku financí z těchto jednotek. Dochází k zastavení investic na údržbu či doplňování zásob. Jedná se o kontrolovanou likvidaci podnikové jednotky.
Strategie ukončení podnikání
Pokud podniku zvratová strategie nepomohla, přistoupí se k likvidaci. Firma rozprodává po částech svá hmotná aktiva, tedy budovy, pozemky a podobně.
Druhou možností je strategie divest, kdy dochází k prodeji celé firmy novému zájemci, který hodlá podnikat v oboru. V tomto případě je nutné zjistit tržní hodnotu firmy.
Porterovy konkurenční strategie
Aby podnik dostál svým cílům, je také mimo jiné nutné zanalyzovat velikost trhu a jaké jsou možnosti konkurenčních výhod. Trh je dle těchto strategií rozdělen na úzký a široký, konkurenční výhodou jsou buď nízké náklady nebo diferenciace (viz. obrázek č. 4).
nejnižší náklady diferenciace široký
trh
vůdčí postavení v
nízkých nákladech diferenciace
úzký trh
nákladová koncentrace
diferenciační koncentrace
Obrázek č. 4 : Porterovy konkurenční strategie Zdroj : Strnad a Dědková, 2007
Vůdčí postavení v nízkých nákladech
Díky nízkým nákladům a širokému trhu a tím tedy teoreticky i díky širokému odbytu si podnik může dovolit nižší cenu produktu než konkurence a přitom investovat do zefektivnění
výroby a novější technologie a tím zvyšuje objem své výroby aniž by se přitom zvyšovaly náklady.
Diferenciace
Smyslem diferenciace v tomto případě může být jak samotný výrobek (jeho kvalita, vzhled či balení), tak distribuční systém (výlučná prodej, oblíbený řetězec apod.), marketingový přístup (reklama, značka apod.), nebo služby (servis, garance, spolehlivost).
Výrobek je tedy nějakým způsobem výjimečný, zákazník je proto ochoten zaplatit vyšší cenu, která kompenzuje vysoké náklady na výzkum a technologii.
Koncentrace
Podnik si strategicky vybere tržní segment, o který se zajímá málo, spíše malých, firem.
Tento segment je menší, stabilní v čase a finančně zajímavý.
V případě nákladové koncentrace se podnik v tomto vybraném segmentu snaží o nejnižší náklady.
V případě koncentrace diferenciační produkuje firma výjimečný, ojedinělý výrobek v rámci segmentu.
3.6 Určení optimální strategie
V tomto kroku se firma snaží odhadnout efektivnost a spolehlivost vybrané strategie.
3.7 Situační plánování
Při plánování se obecně vychází z určitých předpokladů vycházejících z aktuální situace (inflace, nezaměstnanost, úroková míra, ceny surovin apod.)
Situační plánování řeší otázku, co když bude situace při realizaci plánu jiná, než je situace výchozí. Je vytvořen alternativní nouzový situační plán v podobě strategického scénáře, který by mohl být v případě nečekaných okolností použit.
4 Občanské sdružení
Informace v této kapitole byly čerpány z novely zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen zákon o sdružování občanů), v platnosti od 12.2.2008.
Občanská sdružení (dále jen sdružení) společně s nadacemi, obecně prospěšnými společnostmi, církvemi, náboženskými společnostmi patří mezi základní právní formy
neziskového sektoru. Orgány státní správy smí zasáhnout do činnosti občanských sdružení jen v mezích zákona. Sdružení jsou právnickými osobami, práva a povinnosti člena upravují stanovy. Členy sdružení mohou být i právnické osoby (Růžičková, 2005).
Pojem „neziskové“ je chápáno pro aktivity, které nemají za účel přinést zisk tomu, kdo vložil do takové aktivity kapitál, ale mají jiný účel a užitek nebo pro subjekty,založené k nekomerčním, tj. neziskovým, či jiným než ziskovým účelům,respektive k dosahování
společného, společenského dobra, k dosahování netržních užitků, tedy k veřejnému prospěchu přímo, nebo zprostředkovaně (Škarabelová, 2005).
O právu občanů se sdružovat, registraci, vzniku a zániku sdružení, právu člena rozporovat rozhodnutí orgánu sdružení soudní cestou, charakteristikách sdružení pojednává a zároveň upravuje zákon o sdružování občanů. Zákon se nevztahuje na sdružování občanů k výdělečné činnosti, v politických stranách (hnutích), v komorách a v církvích (Czech Trade, 2003).
4.1 Vznik Občanského sdružení
Sdružení vzniká registrací u Ministerstva vnitra České republiky, není tedy nutné povolení státního orgánu. Správní poplatek se za podání návrhu na registraci sdružení neplatí (Novotný a Mejstříková, 2008).
Pro založení sdružení je nutné vytvořit přípravný výbor skládající se nejméně ze tří lidí, z nichž alespoň jeden je straší 18 let, dále pak vytvořit stanovy sdružení, které musí obsahovat :
a) název sdružení, b) sídlo,
c) cíl jeho činnosti,
d) orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat
jménem sdružení,
e) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,
f) zásady hospodaření.
4.1.1 Proces registrace občanského sdružení
Přípravný výbor podává písemný návrh na registraci Ministerstvu vnitra České republiky (odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, úsek sdružování, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4) (Novotný a Mejstříková, 2008).
Návrh musí obsahovat jména, příjmení, data narození, bydliště a podpis všech osob přípravného výboru. Dále musí být v návrhu uvedeno, kdo z členů starších 18 let je
zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Pokud návrh neobsahuje povinné náležitosti nebo jsou uvedené náležitosti nepřesné, Ministerstvo vnitra na to upozorní přípravný výbor, a to nejpozději do pěti dnů od doručení návrhu. Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu vnitra došel návrh, který nemá žádné vady.
Ministerstvo vnitra může registraci odmítnout pouze z důvodů přesně uvedených v zákonu, jinak musí registraci provést do 10 dnů od zahájení řízení a v této lhůtě zašle
zmocněnci jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání (Kočí, 2008).
Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná přípravný výbor jménem sdružení až do vytvoření orgánů uvedených ve stanovách sdružení.
4.1.2 Povinné stanovy občanského sdružení
Základním dokumentem občanského sdružení jsou stanovy. Stanovy musí dle zákona být připojené k návrhu na registraci ve dvojím vyhotovení.
Název sdružení
Název sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky, od názvu
mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů. Dle novely zákona o sdružování občanů, se mění ustanovení § 6 odst. 4 uvedeného zákona ve smyslu zrušení povinnosti uvádět v názvu sdružení označení "občanské sdružení"
nebo zkratku "o.s.".
Sídlo sdružení
Označení sídla bude sloužit jako součást bližší identifikace právnické osoby. Toto sídlo bude zapsáno v příslušném rejstříku - registraci MV, Českého statistického úřadu a dalších institucí (např.podle zákona 337/92 Sb., o správě daní a poplatků).
Změnu sídla sdružení, a tím změnu stanov, je nutno oznámit všem uvedeným místům, jak vyplývá ze zákona. Adresa sídla sdružení bývá obvykle uvedena na razítku sdružení a slouží k doručování korespondence sdružení (Mockovčiaková, 2004).
Cíl činnosti sdružení
Cíl sdružení musí být v souladu se zákonem. Cíl sdružení by měl být formulován tak, aby vystihoval nepodnikatelskou podstatu účelu, za kterým sdružení vzniklo (Mockovčiaková, 2004).
Orgány občanského sdružení
Úprava, vytváření a určování orgánů v občanském sdružení, při zachování mezí daných obecně závaznými platnými předpisy, jsou velice volné a téměř plně ponechané na vůli sdružení (Kočí, 2008).
Ve stanovách musí být určen způsob ustavování těchto orgánů (volba, jmenování, los, pravidelné střídání) a tedy i délka funkčního období. Musí být určeny orgány a funkcionáři oprávněni jednat jménem sdružení, tedy statutárními orgány. Právní úkoly právnické osoby činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Pokud stanovy neurčují jinak, jedná jménem sdružení až do vytvoření orgánů uvedených ve stanovách přípravný výbor.
Nejdůležitějším a klíčovým orgánem je valná hromada členů nebo členská schůze sdružení a je nutné je ve stanovách přesně vymezit. Dalšími orgány sdružení jsou : předseda sdružení, výbor nebo kontrolní komise (Eger, 2005).
Organizační jednotky
Stanovy musí obsahovat ustanovení o organizačních jednotkách, pouze pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem.
Existují tři základní koncepce těchto organizačních složek:
a) S vlastní právní subjektivitou b) Bez vlastní právní subjektivity c) Oddíly/kluby
(Ministerstvo vnitra ČR, 2008)
S vlastní právní subjektivitou
Ustanovení § 6 odst. 2 zákona o sdružování občanů připouští, aby sdružení zřizovala podle svých stanov organizační jednotky, které jsou oprávněny v určitých záležitostech vymezených ve stanovách jednat svým jménem.
Takové organizační jednotky musí být uvedeny ve stanovách základní organizace. Aby mohla jednat vlastním jménem, musí požádat Český statistický úřad o přidělení
identifikačního čísla (Kuta, 2001).
Bez vlastní právní subjektivity
Tato organizační jednotka nemůže jednat svým jménem.
Oddíly/kluby
Jsou samostatnou právnickou osobou. Jejich status je dán vlastními stanovami registrovanými u Ministerstva vnitra. Tato občanská sdružení se tak stanou členem
„mateřského“ sdružení. Stanovy těchto sdružení nesmí být v rozporu se stanovami jejich mateřského“ sdružení. Stanovy musí upravovat vznik členství v „dceřiných“ sdruženích a postavení jejích členů vůči „mateřskému“ sdružení (Ministerstvo vnitra ČR, 2008).
Hospodaření sdružení
Ve stanovách musí být uvedeny základní zásady hospodaření sdružení, zejména jakým způsobem bude sdružení získávat vlastní prostředky (darem, vlastní činností, z členských příspěvků), na jaké účely smí sdružení prostředky vynakládat (Duben, 1996).
Déle by stanovy měly uvádět majetek při založení sdružení (jeho hodnotu, a identifikaci), kde je majetek sdružení uložen či umístěn, kdo je oprávněn s finančními prostředky a dalším
majetkem sdružení nakládat a jak je vedeno účetnictví (Mockovčiaková, 2004).
4.2 Hospodaření občanského sdružení
Řádně založené sdružení občanů, se řídí pouze obecně platnými zákony a svými stanovami. Od stanov se odvíjí nejen činnost sdružení, ale i veškerá, zákony předepsaná, dokumentace k této činnosti, tj. zejména účetnictví. Proto je výhodné, ještě před založením sdružení, hlouběji uvážit všechny činnosti (a zejména jejich ekonomické, právní a organizační souvislosti), které přípravný výbor projektuje pro sdružení občanů.
V §18 zákona o daních z příjmů, je sdružení vyjmenováno mezi poplatníky nezaloženými za účelem podnikání. Sdružení je tedy subjekt neziskový, ale žádný zákon mu podnikání nezakazuje. Podnikání ovšem nemůže být uvedeno ve stanovách jako účel sdružení.
Sdružení může mít i zaměstnance, resp. může být zaměstnavatelem. Pak se sdružení musí řídit všemi právními normami a předpisy, které upravují postavení a povinnosti zaměstnavatele i vzájemné vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci (Mockovčiaková, 2004).
Občanská sdružení hospodaří s financemi z příspěvků svých členů, sponzorů a dále pak i ze zisku z podnikání, který může sloužit jako doplňkový zdroj financování zájmové činnosti občanského sdružení. Tzv. doplňková výdělečná činnost by ale neměla převyšovat objem zájmové činnosti, pro kterou bylo občanské sdružení založeno.
V praxi právnických osob založených za jiným účelem podnikání, působí obtíže rozlišení toho, co je hlavní činnost a co lze považovat za činnost doplňkovou. Zákon přesně uvedené pojmy nevymezuje. Je proto nutné tyto otázky precizovat ve stanovách, aby se předešlo nejasnostem v návaznosti na otázky účetní a zejména daňové (Jurajdová a Šelešovský, 2004).
4.3 Zánik občanského sdružení
Tato problematika je řešena kromě zákona o sdružování občanů a občanského zákoníku také v zákonu č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, a zákonu č. 337/1992, Sb., o správě daní a poplatků. Následující informace byly čerpány z jmenovaných zákonů ve znění pozdějších předpisů a z literatury (Kočí, 2008).
Občanské sdružení zanikne dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením.
Pokud není ve stanovách určeno jinak, rozhoduje v těchto věcech nejvyšší orgán sdružení.
Orgán, který o zániku rozhodl, oznámí zánik do 15 dnů Ministerstvu vnitra. Sdružení dále zaniká pravomocným rozhodnutím Ministerstva vnitra o jeho rozpuštění, pouze z důvodů přesně uvedených v zákonu.
Likvidace
Nepřechází-li celé jmění na právního nástupce, je třeba provést majetkové vypořádání - likvidaci. Likvidace je zákonem upravený postup, při kterém dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající právnické osoby. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz sdružení z registru Ministerstva vnitra a tím teprve sdružení zanikne.
Konkurz
V průběhu činnosti sdružení může nastat situace, kdy sdružení bude mít závazky vůči řadě věřitelů a nebude v jeho reálných možnostech, aby je všechny splnilo. Jediným procesním řešením této situace je konkurz a vyrovnání. Sdružení, které je v úpadku, je povinno bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkurzu. Povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu mají i statutární orgány sdružení a také likvidátor sdružení v likvidaci, je-li sdružení předluženo.
4.4 Daňové a účetní povinnosti občanského sdružení
4.4.1 Účetnictví občanského sdružení
Všechny právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, jsou povinny vést účetnictví, tedy i občanské sdružení. Sdružení je povinné podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů (dále jen zákon o dani z příjmů) vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které
předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny.
Občanské sdružení patří mezi účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání. Proto se na něj kromě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), vztahuje také vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání. Pro tyto účetní jednotky vydalo Ministerstvo financí ČR České účetní standardy č. 401 – č. 414, které sice nejsou právním předpisem, ale použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách, dle zákona o účetnictví (Jeřábková, 2006).
4.4.2 Daň z příjmů občanského sdružení
Obecné principy zdanění občanských sdružení, tedy subjektů typu nestátních neziskových organizací, jsou stejné s běžnými právnickými osobami. Rozdílnosti jsou pak upraveny zejména § 18 (vymezení předmětu daně), § 19 (osvobození od daně) a § 20 (úprava základu daně) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. (Topinka a Stanjura, 2001)
Podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se sdružení začínající pobírat příjmy, které jsou předmětem daně, musí registrovat u místně příslušného finančního úřadu jako plátce daně.
Sdružení podávají daňové přiznání v případě, že mají nějaké příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, a také z nich ani nebyla daň vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně (Jeřábková, 2006).
Daně z příjmů z činností vyplývajících z poslání sdružení
Příjmy ze sportovní, kulturní a společenské činnosti, tedy příjmy z činností vyplývajících z poslání sdružení, pokud výdaje na ně vynaložené jsou vyšší než příjmy, nejsou podle zákona o dani z příjmů předmětem daně z příjmů právnických osob. Pokud příjmy z této činnosti byly vyšší než výdaje, daňové přiznání se podat musí.
Pokud občanské sdružení vykáže ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období základ daně, lze podle § 20 odst. 7 zákona o dani z příjmů, tento základ daně kromě snížení podle § 34, dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč při dodržení zákonem daných podmínek. Částka dosažená úsporou daňové povinnosti představuje rozdíl mezi daňovou povinností vypočtenou bez snížení základu daně
a daňovou povinností vypočtenou po uplatnění tohoto snížení (Matulka, 2006). V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (HAVIT, 2009).
Zdanění příspěvků a dotací z veřejných rozpočtů
Státní příspěvky a dotace na provozní činnost, pokud jsou poskytnuty subjekty uvedenými v § 18 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., nejsou předmětem daně.
Daň z příspěvků a dotací od sportovních svazů, daň z daru
Příspěvky a dotace od sportovních svazů a jiných organizací na provozní činnost, které nemají charakter členských příspěvků ani dotací ve smyslu § 18 odst. 4 písm. b) zákona o dani z příjmů, a dary od právnických a fyzických osob nejsou předmětem daně z příjmů, ale předmětem daně darovací.
Zákon o dani z příjmů stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.
Podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a z převodu nemovitostí, jsou tato bezúplatná nabytí majetku určená na financování tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže, pokud příjemcem těchto darů je právnická osoba se sídlem na území ČR založená k zabezpečování uvedených činností podle § 20 odst. 4 citovaného zákona od daně darovací osvobozena. Příjemce daru, jako poplatník daně je však povinen, podle § 21 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, podat ve lhůtě do 30 dnů od uplynutí pololetí příslušného kalendářního roku daňové přiznání zahrnující veškerý majetek nabytý v tomto období a uplatnit osvobození (Matulka, 2006).
Zdanění členských příspěvků
Členské příspěvky vybrané a přijaté podle stanov, statutu, zřizovacích nebo
zakladatelských listin spadají do režimu zákona o daních z příjmů, jsou však od této daně osvobozeny podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) citovaného zákona. Sdružení podává daňové přiznání, daně však z tohoto příjmu neplatí. Jiné členské příspěvky nepatří mezi příjmy od daně osvobozené (Havelka, 2008; , Mockovčiaková, 2004).
Daň z příjmů z doplňkové činnosti k činnosti hlavní
Pokud sdružení vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. V případě doplňkové činnosti k činnosti hlavní (neziskové), pro kterou
bylo sdružení založeno, platí, že příjmy z těchto činností jsou podle § 18 odst. 1 zákona o dani z příjmů předmětem daně z příjmů právnických osob (Peterová a Lešenarová, 2006).
4.5 Výhody právní formy občanského sdružení při organizování sportovně-společenské akce
Následuje výčet výhod a odůvodnění vhodnosti využití občanského sdružení jako právní formy při organizování sportovně-společenské události.
4.5.1 Správní poplatky
Občanské sdružení je podle Sazebníku, který je přílohou zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, osvobozeno od některých správních poplatků. Konkrétně se jedná o následující položky:
vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, ze soukromých spisů v úřední úschově, z rejstříků, z registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu, popřípadě sdělení o negativním nálezu,
ověření stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, ze soukromých spisů v úřední úschově, z rejstříků, z registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu,
ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu (Novotný a Mejstříková, 2008; Jemelka a Břeň, 2007).
4.5.2 Možnost získání dotací a grantů
Velkou výhodou sdružení je možnost získat granty na podporu své činnosti, a to jak od soukromých dárců tak od nadací, mezinárodních institucí či českých ministerstev
(Novotný a Mejstříková, 2008).
Další formou finančních výhod občanských sdružení je možnost dotací z veřejných rozpočtů, a to buď přímo ze státního rozpočtu, a nebo z rozpočtů měst a obcí.
4.5.3 Daňové výhody
Předmětem daně není :
příjmy vyplývající z poslání sdružení, pokud výdaje nepřevyšují příjmy,
dotace a granty,
dary,
úroky z vkladů na BÚ,
pronájem státního majetku,
daň z nemovitosti,
daň dědická,
daň darovací,
daň z převodu nemovitostí
(Topinka a Stanjura, 2001; Kuta, 2001).
Předmětem daně je, ale je od daně osvobozeno :
Od daně jsou pro sdružení osvobozené jsou především členské příspěvky, dále položky podle § 20 zákona o dani z příjmů.
Možnosti snížení základu daně :
Podle § 20 odst. 7 zákona o dani z příjmů lze snížit základ daně o 30% základu daně, maximálně o 1 000 000 Kč.
Sdružení mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30
%, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích
obdobích. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (Ministerstvo financí ČR, 2008).
5 Založení občanského sdružení SF&SF
V návaznosti na předchozí kapitoly bakalářské práce se kapitola č. 4 zabývá správným založením konkrétního a optimálního občanského sdružení, které by sportovně-společenský projekt Pohár Trojzemí připravovalo a realizovalo. Nejprve se ujasní představy o charakteru sdružení a následně se předloží stanovy nutné pro založení sdružení.
5.1 Charakteristika konkrétního občanského sdružení
Je nezbytné, aby sepsání povinných stanov bylo adekvátní k zamýšlené vizi celého projektu pořádání vybrané sportovní akce. Pro organizaci sportovní akce Pohár Trojzemí by bylo založeno sdružení s názvem SF&SF sídlící v místě bydliště jednoho z jeho jednatelů.
5.1.1 Poslání
Sdružení se bude snažit svou činností vyvolávat větší zájem veřejnosti Euroregionu Nisa o sport na rekreační úrovni. Účastníci sportovní akce stráví čas na atraktivním místě, v uvolněné a příjemné atmosféře a na čerstvém vzduchu.
Oblast sportovní události Pohár Trojzemí je unikátní svou polohou na mapě – leží totiž mezi pohraničím České republiky, Německa a Polska. Toto území je jakýmsi symbolickým mostem mezi třemi národy, třemi kulturami, třemi sousedy a také všemi členy Euroregionu Nisa. Občanské sdružení SF&SF by mohlo prostřednictvím pořádání svého projektu Pohár Trojzemí významně podpořit společný rozvoj a spolupráci, ať společenskou, sportovní či hospodářskou, v rámci Euroregionu Nisa.
Sportovat či soupeřit bude možné v rodinném kruhu, s přáteli i s úplně novými tvářemi, nabízí se jedinečná příležitost upevňování přátelských i rodinných pout nebo příležitost nalezení nových kamarádů, pracovních kontaktů či firemních partnerů. Sport bezpochyby patří mezi největší kvality života a dokáže samotný život pozitivně ovlivnit upevňováním a budováním zdraví či fyzické a psychické odolnosti.
5.1.2 Cíle
Bezpochyby hlavním cílem sdružení SF&SF je příprava, organizace a pořádání sportovně společenského projektu Pohár Trojzemí. Je nutné, aby si sdružení dokázalo obstarat veškeré potřebné finanční prostředky pro realizaci tohoto projektu. Další cílem tedy je vytvářet ekonomickou základnu.
Pro případ, že by sdružení SF&SF, v rámci i mimo rámec akce Pohár Trojzemí, pořádalo další závod či sportovně-společenskou událost, nebude hlavní cíl sdružení, který musí být vymezen ve stanovách, konkretizován pouze na organizování samotného projektu Pohár Trojzemí, ale obecně na organizování sportovně-společenské akce v Euroregionu Nisa.
5.1.3 Cílová skupina
Projekt Pohár Trojzemí je sportovním závodem, avšak záměrem není hrocené soupeření, poměřování sportovních forem a nejlepších výkonů, ale kvalitní zábava, přátelská nálada, získání dobrého pocitu sama sebe a chápat sport jako hobby a jako výborný prostředek trávení volného času.
Sdružení SF&SF se svou činností zaměří na širokou veřejnost, zejména z Euroregionu Nisa a k účasti na připravované akci vyzve ženy i muže všech kategorií, nesportovce, sportovce-rekreanty, sportovce-amatéry i sportovce-profesionály.
5.1.4 Organizační struktura
Občanské sdružení SF&SF založí tříčlenný, čtyřčlenný nebo pětičlenný přípravný výbor.
Tyto zakládající osoby následně po registraci u Ministerstva vnitra ČR vytvoří výkonný výbor, shromáždění členů a prezidenta sdružení.
5.1.5 Předpokládané zdroje financování
Očekává se hospodaření s finančními obnosy z dotací a grantů, dary od jiných právnických a fyzických osob, členských příspěvků a příjmů vytvořených vlastní činností.
5.1.5.1 Dotace a granty
Zde uvádím současné dotační programy a možné podpory z evropských fondů, státního rozpočtu České republiky či podpory poskytované kraji a dalšími subjekty, které by do projektu Pohár Trojzemí za předpokladu splňujících podmínek a požadavků, mohly být přiděleny.
Česko-polské fórum
Základním posláním Česko-polského fóra je podpora rozvoje stávajících a vzniku nových společných iniciativ nevládních subjektů obou zemí. Prostřednictvím podpory projektů nevládních organizací, obcí, krajů, škol, výzkumných institucí a dalších subjektů ministerstva zahraničí obou zemí se snaží podpořit další rozvoj a prohlubování česko-polských vztahů.
Ministerstvo zahraničních věcí nabízí na základě Memoranda o porozumění podepsaného 14. listopadu 2008 v rámci Česko-polského fóra dotace nestátním neziskovým organizacím a dalším oprávněným subjektům na realizaci nových a rozvoj stávajících česko-polských neziskových projektů. Celková výše prostředků činí 2 000 000,-Kč. Dotace může být
poskytnuta až do výše 70 % rozpočtovaných nákladů schváleného projektu. Projekt může být spolufinancován z obecních a krajských rozpočtů, z prostředků evropských fondů a z dalších zdrojů (Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2009).
FMP Euroregion Nisa sasko-český program
Fond malých projektů je součástí velkých projektů. Dotačními prostředky mají být
podpořeny malé projekty, které přidají na intenzitě přeshraniční komunikaci a spolupráci mezi občany, občanskými sdruženími a úřady ve společné dotační oblasti a posílí identifikaci
obyvatelstva s regionem, ve kterém žijí. Projekty musí být realizovány v sasko-českém partnerství.
Podpořeny mohou být mimo jiné organizování a realizace setkávání, především soutěží nebo projekty veřejnosti s ohledem na dosažení společných přeshraničních cílů při současném zajištění vícejazyčnosti (min. německy a česky).
Dotaci lze získat ve výši 85 % ze 100 % uznatelných celkových výdajů projektu, maximálně však 22.500 EUR, lze získat pro partnery z každé sousední země společně financovaného projektu. Při jednostranně financovaném projektu lze získat dotaci v maximální výši 15.000 EUR (Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, 2009).
FMP Euroregion Nisa česko-polský program
Fond bude podporovat malé projekty s prokazatelným přeshraničním dopadem v oblasti malých přeshraničních aktivit typu "People-to-people". Jedná se především o projekty
zaměřené na oblast rozvoje mezilidských přeshraničních vztahů, společenských, osvětových a kulturních aktivit nebo projekty na zlepšení infrastruktury daného území, zejména z oblasti turistického vybavenosti s jednoznačným dopadem (např. instalace informačních tabulí, stavební úpravy turistických stezek a cyklostezek, výstavba nebo stavební úpravy turistických informačních středisek - to vše v blízkosti hranice).
Lze získat dotaci ve výši až 85 % ze 100 % uznatelných celkových výdajů projektu.
Rozsah financování byl stanoven v rozmezí 2.000 - 30.000 EUR s tím, že celkové náklady projektu mohou být max. 60.000 EUR (Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, 2009).
Grantový fond Libereckého kraje – Podpora tělovýchovy a sportu
Grantový fond bude vyhlášen za účelem podpory sportovních a tělovýchovných akcí pro děti a mládež ve věku do 18 let, podpory rozvoje tělesné výchovy, sportu a turistiky
prostřednictvím pořádání sportovních a tělovýchovných akcí pro širokou veřejnost bez rozdílu věku, s minimální účastí 100 osob.
Celková částka finančních prostředků byla stanovena na 1.500.000 Kč. Maximální výše dotace smí odpovídat nanejvýš 70 % skutečně vynaložených nákladů projektu, maximální výše podpory bude 50.000 Kč (Krajský úřad Libereckého kraje, 2009).
Komunitární program „Health Programme 2008-2013“
Jedná se o akční komunitární program EU v oblasti zdraví. Program je tvořen třemi akcemi: zlepšit ochranu zdraví občanů, podpora zdraví a vytváření a šíření informací a znalostí v oblasti zdraví (Cabrnoch, 2007).
Rozpočet programu HEALTH na období 2008-2013 činní 321,5 mil. EUR. Finanční příspěvek nepřekročí výši 60 % nákladů na akce zaměřené na podporu dosažení cíle, který je součástí tohoto programu (Zastupení Libereckého kraje v Bruselu, 2007).
Komunitární program „Evropa pro občany 2007–2013“
Program Evropa pro občany dává vznik právnímu rámci na podporu široké škály činností a organizací propagujících „aktivní evropské občanství“, tj. zapojení občanů a organizací občanské společnosti do procesu evropské integrace (Zastupení Libereckého kraje v Bruselu, 2007).
Program Evropa pro občany si klade tyto cíle: setkávání občanů z různých místních
společenství po celé Evropě, podpora spolupráce organizací občanské společnosti na evropské úrovni, přiblížení Evropy jejím občanům, podpora spolupráce mezi občany a organizacemi občanské společnosti ze všech zúčastněných zemí, se zvláštní pozorností na vytváření užších vazeb mezi občany členských států Evropské unie ve složení k 30. dubnu 2004 a občanů členských států, které přistoupily po tomto datu.
V případě Poháru Trojzemí by bylo úsilí směřováno k podprogramu: Podpora projektů uskutečňovaných z podnětu organizací občanské společnosti, kde hlavním je podpora konkrétních projektů propagovaných organizacemi občanské společnosti z různých zúčastněných států. Tyto projekty by měly přispět ke zvýšení povědomí o záležitostech evropského zájmu a podpořit vzájemné porozumění mezi různými kulturami a napomoci při vytyčování společných hodnot prostřednictvím spolupráce na evropské úrovni. Projekt musí zahrnovat minimálně 2 zúčastněné státy.
Grant poskytnutý v tomto případě nesmí přesáhnout 60 % způsobilých nákladů na dotčenou akci. Maximální výše grantu činí 55 000 EUR. Minimální výše grantu je 10 000 EUR (Evropská společenství, 2008).
5.2 Stanovy občanského sdružení SF&SF
I. Základní ustanovení
1. Občanské sdružení SF&SF (dále jen sdružení) je dobrovolným sdružením fyzických osob.
2. Sídlem sdružení je Nový Bor.
Adresa : Ke Klíči 786, 473 01 Nový Bor
II. Poslání a cíle :
1. Základním posláním sdružení je podpora sportovního a společenského života v Euroregionu Nisa.
2. Základním cílem sdružení je :
a) příprava, organizace a pořádání sportovně-společenských akcí v Euroregionu Nisa, b) vytvářet ekonomickou základnu pro plnění svých cílů.
III. Orgány
1. Orgány sdružení jsou :
a) shromáždění členů b) výkonný výbor c) prezident sdružení
2. Shromáždění členů se svolává z podnětu výkonného výboru. Shromáždění je
usnášeníschopné, pokud se sejde alespoň polovina členů. Prostou většinou přítomných členů volí členy výkonného výboru navržené prezidentem, navrhuje změny stanov a rozhoduje o otázkách předložených výkonným výborem nebo prezidentem sdružení. Každý člen občanského sdružení SF&SF patří do shromáždění členů.
3. Výkonný výbor řídí činnost sdružení, jedná jménem sdružení a má právo vydávat stanoviska. Výbor je tvořen třemi nebo čtyřmi jednateli, popřípadě i jedním hospodářem.
Hospodář vede účetnictví a pokladnu sdružení. Jeden z jednatelů je prezidentem sdružení.
4. Prezident sdružení je statutárním orgánem, odvolává a navrhuje členy výkonného výboru a schvaluje změny stanov navržených shromážděním členů. Sám sebe odvolává a navrhuje svého nástupce shromáždění členů.
IV. Společné zásady členství
1. Členy sdružení mohou být fyzické osoby, které mají zájem podílet se na činnosti sdružení nebo tuto činnost podporovat. O přijetí za člena rozhoduje výkonný výbor, který stanoví podmínky pro vstup členů.
2. Výši členských příspěvků stanoví výkonný výbor.
V. Práva a povinnosti členů
1. Členové mají právo:
zúčastnit se shromáždění členů,
volit a být voleni do výkonného výboru,
navrhovat kandidáty do výkonného výboru,
podávat návrhy a vyjadřovat se k předloženým návrhům.
2. Členové mají povinnost :
dodržovat stanovy a ostatní vnitřní předpisy sdružení a základní etické a mravní normy sportovce,
podporovat cíle sdružení,
řádně a včas platit členské příspěvky, jejichž výši stanoví výkonný výbor,
plnit usnesení a rozhodnutí orgánů sdružení,
řádně plnit funkce a úkoly, jimiž byl člen pověřen.
3. Řádné členství zaniká :
vystoupením člena,
vyškrtnutím pro neplnění základních povinností, o vyškrtnutí rozhoduje výkonný výbor,
vyloučením pro závažné provinění neslučitelné s členstvím, o vyloučení rozhoduje výkonný výbor,
d) úmrtím člena či zánikem sdružení ( dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jiným sdružením anebo pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění ).
VI. Hospodaření
1) Sdružení vlastní movitý majetek sloužící poslání sdružení.
2) Prostředky na svou činnost získává sdružení z :
darů a příspěvků fyzických a právnických osob,
veřejných dotací a grantů,
příspěvků svých členů,
vlastní činností.
3) Nakládání s prostředky se řídí stanovami a ročním rozpočtem schvalovaným shromážděním členů,
4) Jednou ročně se předkládá shromáždění členů ke schválení zpráva o hospodaření.
6 Specifikace projektu
Jedná se o první ročník sportovně-společenské události Pohár Trojzemí, o akci u nás v České republice ojedinělou a originální. V ideálním případě bude projekt probíhat na území tří států, České republiky, Německa a Polska, v horším případě bude pořádán jen v České republice a Německu s vizí příštího ročníku i v Polsku. Projekt je pojat formou soutěže pro veřejnost. Soutěž se bude skládat ze tří závodů, ze tří sportovních disciplín. V průběhu této kapitoly bude nastiňována problematika otázky pořádání a realizace Poháru Trojzemí a v závislosti na zjištěných podmínkách a okolnostech uvede bod 3.7. konkrétní stavbu a podobu tohoto projektu.
6.1 Účely projektu
Tato sportovně-společenská událost by byla realizována za účelem podpory rekreačního sportu, společenského přeshraničního dění v Euroregionu Nisa, pobytu venku v přírodě a způsobu relaxace a regenerace duševních sil aktivním pohybem.
Pořádáním závodu Pohár Trojzemí by občanské sdružení SF&SF přispělo do nabídky sportovních i společenských akcí Euroregionu Nisa, vyzvalo co nejširší veřejnost nejenom tohoto euroregionu k účasti ke kvalitní zábavě, a tím rozvíjelo vzájemný zájem a spolupráci členů Euroregionu Nisa.
Vedlejším účelem závodu by v případě účasti jiných PO na spolufinancování nákladů celé akce byla sjednaná forma reklamy a prezentace těchto sponzorů a partnerů projektu.
6.2 Místo konání
Projekt Pohár Trojzemí bude pořádán v „Trojzemí“, v symbolickém srdci Euroregionu Nisa, na území České republiky, Německa a Polska nebo minimálně na území České republiky a druhého členského státu Euroregionu Nisa. Jako hlavním zázemím celého projektu bude rekreační a sportovní areál Kristýna.
6.2.1 Areál Kristýna
Rekreační areál Kristýna se nachází v severní části okresu Liberec, přibližně 1,5 km od Hrádku nad Nisou, nedaleko místa, kde se setkávají hranice České republiky, Německa a Polska. Areál leží na břehu jezera Kristýna, zatopeného bývalého lomu. Voda je čistá, obklopená plážemi a v letních měsících je hlavním lákadlem návštěvníků. Komplex tvoří budova restaurace, chatky, prostor pro stany a karavany. Kromě aktivit ve vodě se zde nabízí možnost zahrát si volejbal, tenis nebo se projet na kole po cyklostezce vedoucí podél řeky Nisy (Sedláček, 2004).
Na obrázcích níže je znázorněna mapa areálu Kristýna a jejího okolí.
Obrázek č. 5 : Hrádek nad Nisou – Kristýna. Zdroj : Týř, 2001
Obrázek č. 6 : Plánek areálu. Zdroj : Sedláček, 2004
6.2.2 Euroregion Nisa
Euroregion Nisa, také Euroregion Nisa - Neisse - Nysa, byl v Žitavě 21.prosince 1991 vytvořen jako první euroregion v oblasti střední a východní Evropy. Zahrnuje území Německa, Polska a Česka. Euroregion je dobrovolným zájmovým sdružením obcí a okresů bez právní subjektivity v souladu s právními předpisy zúčastněných zemí.,založený za účelem podpory rozvoje příhraničních oblastí formou vzájemné, hranice států přesahující spolupráce.
Všechny orgány euroregionu působí v rámci norem svých zemí (Wikipedie, 2008).
Všechny tři oblasti spojuje mnoho společných zájmů a problémů vyplývajících z mnohaleté historie evropského kontinentu. Je to území, kde se vytvářejí vztahy východ - západ v nové evropské dimenzi. Společenství tvoří tři komunální svazy okresů, měst a obcí:
z české strany: Euroregion Nisa - Regionální sdružení Euroregion Nisa,
z německé strany: Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse e.V.,
z polské strany: Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa.
Euroregion podporuje v pohraničních územích rozvoj spolupráce v otázkách územního plánování, zachování a zlepšování životního prostředí, zvelebování hospodářství a růst životní úrovně, výstavbu a přizpůsobování infrastruktur přesahujících státní hranice, spolupráci při likvidaci požárů a přírodních katastrof, spolupráci v oblasti rozvoje příhraniční turistiky a zřizování nových přechodů pro osobní a veřejnou dopravu, kulturní výměnu a péči a společné kulturní dědictví, spolupráci v humanitární a sociální oblasti a zpracování občanských
stížností přesahujících hranice. Euroregion podporuje v rámci svých možností zájmy obcí, okresů i aktivity jednotlivců, které odpovídají rozvojovým cílům regionu. Cílem euroregionu je na regionální úrovni napomáhat všem činnostem, které povedou k zapojení všech
zúčastněných zemí do Evropského společenství. Vytvořením Euroregionu Nisa jako oblasti mezinárodní spolupráce vznikají nové předpoklady a podmínky pro urychlený ekonomický a sociální rozvoj tohoto významného prostoru (Český statistický úřad, 2006).
Následuje obrázek zobrazující celé území Euroregionu Nisa..
Obrázek č. 7 : Území Euroregionu Nisa. Zdroj : Český statistický úřad, 2001
6.2.3 Trojzemí
Region Trojzemí s městy Bogatynia, Hrádek nad Nisou a Zittau, která se roku 2001 spojila ve sdružení měst „Malý Trojúhelník“, se nachází v údolí hraniční řeky Nisy, tam kde se setkávají hranice Čech, Německa a Polska, obklopen vrcholky Lužických hor a Žitavského pohoří. Sdružení měst zahrnuje přeshraniční území jmenovaných členských měst včetně přilehlých obcí.
Tato tři města chtějí společně řešit své problémy. Společně se svými občany usilují o odbourávání vzájemné odtažitosti a aktivní cestu ke společnému životnímu prostoru.
Trojzemí je krajem rozdílných tradic a zvyků tří národů, ale také mnoha společných
skutečností. Poloha na rozhraní tří států, která byla po 40 let jednou z hlavních příčin stagnace tohoto území, se nyní stává východiskem nové mezinárodní spolupráce v rámci Euroregionu Nisa. Snadno přístupný a pro turisty atraktivní je bod Trojzemí, hraniční přechod České republiky, Polska a Německa na soutoku Nisy a Oldřichovského potoka, přes které by měl v blízké budoucnosti vést hraniční most pro pěší a cyklisty (Město Hrádek nad Nisou, 2009;
Stadt Zittau und BWK, 2003).
Následují charakteristiky Euroregionu Nisa a tří předpokládaných oblastí, v kterých závod povede.
Město Hrádek nad Nisou a okolí
Hrádek nad Nisou je městem na hranici tří států, městem v srdci Trojzemí. Se svými 7 500 obyvateli je nejstarším a zároveň nejmenším městem Malého trojúhelníku.
Hrádecko leží na úpatí Lužických a Žitavských hor a nabízí řadu cest i cyklostezek, vedoucích k tajemným skalním masivům uprostřed lesů, vodním nádržím nejen na místech zatopených dolů, místům spjatých s historií všech tří zemí, i do samotného bodu Trojmezí, kde se dotýkají hranice tří zemí (Město Hrádek nad Nisou, 2009; Stadt Zittau und BWK, 2003).
Město Zittau a okolí
Nejjihovýchodnější město Saska,Zittau, ležící na soutoku řek Mandau a Lužické. Se svými 26 000 obyvateli je největší ze zmíněné trojice měst. Zittau je správním, vzdělávacím,
kulturním a nákupním centrem okresu Loebau – Zittau s atraktivním turistickým okolím –