0''4)03& '/"/$"- $&/5&34 "/% 5"9 015."-;"50/ 0' #64/&44 &/55&4

(1)

**'*/"/Ǝ/¶ $&/53" %"ƪ07Å$) 3«+ƾ**

**" %"ƪ07« 015."-;"$&**

**10%/*,"5&-4,Å$) 46#+&,5ƾ**

%JQMPNPWÈ QSÈDF

4UVEJKOÓ QSPHSBN / o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 5 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB

"VUPS QSÈDF #D .JDIBFMB ,FK[MBSPWÈ 7FEPVDÓ QSÈDF QSPG *OH +JǲÓ 'ÈSFL $4D

-JCFSFD

(2)

**0''4)03& '/"/$"- $&/5&34 "/% 5"9 015."-;"50/ 0' #64/&44 &/55&4**

%JQMPNB UIFTJT

4UVEZ QSPHSBNNF / o &DPOPNJDT BOE .BOBHFNFOU 4UVEZ CSBODI 5 o #VTJOFTT "ENJOJTUSBUJPO

"VUIPS #D .JDIBFMB ,FK[MBSPWÈ 4VQFSWJTPS QSPG *OH +JǲÓ 'ÈSFL $4D

-JCFSFD

(3)

(4)

(5)

1SPIMÈÝFOÓ

#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV EJQMPNPWPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB

IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP

#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF QSP WOJUǲOÓ QPUǲFCV 56-

6äJKJMJ EJQMPNPWPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPN

UP QǲÓQBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOBMPäJMB OB WZUWPǲFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF

%JQMPNPWPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN

4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL

USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(

%BUVN

1PEQJT

(6)

6

Anotace

V diplomové práci je řešena problematika finančních center daňových rájů, daňová optimalizace podnikatelských subjektů a využití jednotlivých daňových rájů českými podnikatelskými subjekty. První část práce umožní udělat si přehled o formách vstupu do daňových rájů. Následuje přehled nejvyužívanějších daňových rájů v oblasti Evropy a v oblasti mimoevropské, kde jsou poskytnuty aktuální informace o jednotlivých zemích a analýza jejich současné situace. Další část se zabývá procesem vstupu podnikatelských subjektů z České republiky do daňových rájů a konkrétními statistikami o počtu subjektů z ČR, které daňové ráje využívají. Na závěr práce je uvedený konkrétní příklad založení společnosti s ručením omezeným v České republice a v Nizozemí.

Klíčová slova: Daně, daňový ráj, offshore centrum, daň z příjmu, daňová optimalizace.

(7)

7

Anotation

This thesis presents an overview of tax havens, question of tax optimization and individual use of tax havens by Czech companies. The first part will allow you an overview of the forms of entry into tax havens. The following is a list of the most used tax havens in Europe and in other countries, which are provided by current information about different countries and analyzing their current situation. The next part deals with the process of accession of businesses from Czech Republic to tax havens and specific statistics on the number of companies from the Czech Republic who has a seat in tax havens. At the end there is a specific example of the establishment of a limited liability company in the Czech Republic and in the Netherlands.

Key words: Taxes, tax haven, offshore center, income tax, tax optimization.

(8)

8

Obsah

Seznam tabulek ... 10

Seznam použitých zkratek, značek a symbolů ... 11

Úvod ... 12

1 Charakteristika daňových rájů ... 14

1.1 Co to je daňový ráj... 14

1.1.1 Nízká daňová sazba ... 15

1.1.2 Tajemství bankovní i obchodní ... 16

1.1.3 Politická a hospodářská stabilita ... 16

1.1.4 Systém měnové a devizové kontroly ... 17

1.1.5 Infrastruktura a služby na vysoké úrovni ... 18

1.2 Historie daňových rájů ... 19

1.3 Možnosti vstupu do daňového ráje ... 22

1.3.1 Offshore společnosti ... 23

1.3.2 Banky... 25

1.3.3 Partnership ... 27

1.3.4 Nadace ... 29

1.3.5 Trusty (svěřenství) ... 30

1.3.6 Pojišťovny... 32

2 Evropské daňové ráje ... 33

2.1 Nizozemsko ... 33

2.2 Švýcarsko ... 35

2.3 Lucembursko ... 37

2.4 Kypr ... 39

2.5 Irsko ... 41

2.6 Gibraltar ... 43

2.7 Monako ... 46

3 Mimoevropské daňové ráje ... 48

(9)

9

3.1 Singapur ... 48

3.2 Seychely ... 51

3.3 Britské Panenské ostrovy ... 52

3.4 Kajmanské ostrovy ... 54

3.5 Bahamy ... 56

3.6 Panama ... 58

4 Optimalizace daňových subjektů a využití daňových rájů ... 61

4.1 Přestěhování firmy do daňového ráje ... 61

4.1.1 Výchozí pozice firmy ... 61

4.1.2 Rizika spojená se vstupem do daňového ráje ... 63

4.1.3 Plánování vhodné destinace ... 65

4.1.4 Výběr poradce ... 65

4.1.5 Zvážení návrhu, plánování a realizace ... 67

4.2 Využívání daňových rájů českými podnikatelskými subjekty ... 67

4.2.1 Důvody odchodu českých podnikatelů do daňových rájů ... 67

4.2.2 Četnost využití daňových rájů českými podnikateli ... 70

4.2.3 Modelové založení společnosti s ručením omezeným v Nizozemsku ... 73

Závěr ... 77

Seznam použité literatury ... 78

(10)

10

Seznam tabulek

Tab. 1 – Sazby důchodové daně na Kypru ... 39

Tab. 2 – Gibraltar: Zdanění příjmů nad £ 25,000 ... 44

Tab. 3 – Singapur: Daň z příjmu fyzických osob ... 48

Tab. 4 – Singapur: Daň z příjmu právnických osob ... 49

Tab. 5 – Sazby poplatků pro firmy za osvobození od zdanění na Seychelách... 51

Tab. 6 – Sazby poplatků za bankovní licenci na Kajmanských ostrovech ... 55

Tab. 7 – Poplatky za různé typy bankovních licencí na Bahamách ... 57

Tab. 8 – Vývoj daňových sazeb v Panamě v letech 2009 – 2014 ... 59

Tab. 9 – Vývoj daní v ČR 1999-2014 ... 69

Tab. 10 – Nejoblíbenější destinace pro české podnikatele... 71

Tab. 11 – České firmy v méně tradičních daňových rájích ... 72

Tab. 12 – Meziroční změny počtu českých firem v jednotlivých daňových rájích ... 72

Tab. 13 – Rozpočet založení společnosti v Nizozemsku ... 74

Tab. 14 – Výpočet daňové povinnosti v Nizozemsku ... 75

Tab. 15 – Srovnání založení s.r.o. v ČR a v Nizozemí. ... 75

(11)

11

Seznam použitých zkratek, značek a symbolů

CSL Special Licence Companies CYD Kajmanský dolar

ČEKIA Česká kapitálová a informační agentura

EU Evropská unie

IBC International Business Company MMF Mezinárodní měnový fond

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN Organizace spojených národů

SGD Singapurský dolar

SIBA Seychelles International Business Authority UNCTAD Konference OSN o obchodu a rozvoji

(12)

12

Úvod

Ava Gardner řekl: „Největší přírodní krásou krajiny je nízká daňová sazba.“¹ V současném světě není problém se z daňového hlediska odstěhovat kamkoliv.

Problematika daní je jedním z hledisek, které každý podnikatel musí při své činnosti zhodnotit. Čím nižší odvádí daně, tím nižší jsou jeho náklady a zvyšuje se zisk. Proto je dobré se daněmi zabývat a co nejvíce je optimalizovat.

Nástroje optimalizace, které umožňuje zákon v domácí ekonomice, nejsou vždy plně postačující. Není překvapením, že podnikatelé stěhují své společnosti tam, kde je jim z daňového hlediska lépe. Výhodou často není jen daňová zátěž, ale i další možnosti, které jednotlivé země poskytují. V dnešní době si každý podnikatelský subjekt může vybrat ze širokého množství různých daňových rájů, které poskytují daňové zvýhodnění, vyšší anonymitu či stabilnější politické prostředí.

V posledních letech stále stoupá počet českých firem, které služby daňových rájů využívají, a tudíž je mezinárodní daňové plánování stále aktuálním tématem mezi podnikateli. O problematice využívání daňových rájů se stále více diskutuje iv politické sféře, kde je cílem politiků zamezit daňovým únikům a dostat se k potřebným informacím o daňových poplatnících.

V první části diplomové práce jsou rozebrány základní pojmy, které se daňových rájů týkají a jsou představeny formy podnikání, prostřednictvím kterýchže na offshore trhy proniknout. Další dvě části se zabývají jednotlivými zeměmi, které se za daňové ráje považují. Nejprve je práce zaměřena na daňové ráje v Evropě, které nejsou klasickými ráji, ale je zde nižší míra zdanění. Poté následují aktuální informace o rájích mimoevropských, které jsou typickými daňovými ráji a poskytují možnosti nulového daňového zatížení, vysoký stupeň anonymity atd.

Poslední část práce je zaměřena na postup, jak může podnikatel do daňového ráje proniknout. Součástí této kapitoly jsou jednotlivé kroky, které by měl podnikatelský

1 LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 9.

ISBN 078-80-7357-320-1.

(13)

13 subjekt absolvovat a zhodnotit před tím, než svou firmu skutečně přestěhuje. Nakonec je zde praktický příklad, kde jsou srovnány náklady na založení společnosti v České republice a v Nizozemsku, které je nejoblíbenější destinací pro české podnikatele.

Cílem diplomové práce je vytvořit aktuální ucelený přehled o nejvyužívanějších daňových rájích, ve které je i postup, jak firmu do daného ráje přestěhovat. Legislativy jednotlivých daňových rájů i legislativa České republiky se neustále mění, a proto je důležité data o jednotlivých zemích co nejvíce aktualizovat. Práce by mohla soužit jako stručná příručka pro podnikatele či odbornou veřejnost, aby dostali základní informace o daňových rájích, postupy přestěhování a aktuální stav využití daňových rájů českými podnikateli.

(14)

14

1 Charakteristika daňových rájů

V této kapitole je nejprve osvětlen pojem daňový ráj, protože definice a podoba je v dnešní době velice široká. Dále jsou podány informace o historickém vývoji daňových rájů, který sahá až do starověku. Novodobá podoba daňových rájů se vyvinula až po druhé světové válce a stále vyvíjí.

Hlavní část charakteristiky daňových rájů se věnuje nejrůznějším typům možnosti jejich využití. Jsou zde konkrétnější informace o offshore společnostech, které jsou nejvíce používané a velmi výhodné pro jejich uživatele. Dalším důležitým subjektem na poli daňových rájů jsou banky, protože sídla v daňových rájích má většina bank, které běžně využívá většina z nás. Dále se zmíním o využívání trustů, nadací, partnerství nebo i pojišťoven.

1.1 Co to je daňový ráj

Daňové ráje neboli offshore centra jsou územní celky, které umožňují zájemcům ze zahraničí výrazně snížit daně. Zejména se to týká daně z příjmu právnických osob.

Hlavními přednostmi těchto států a center je především nízké daňové zatížení, politická stabilita, dobrá finanční infrastruktura, diskrétnost a dále možnost velice snadného vzniku právnických osob. ²

Podle OECD musí daňový ráj splňovat podmínky žádné nebo pouze nominální daně, nedostatek transparentnosti a zamezení přístupu k informacím o poplatnících. Základní podmínky by měly být doprovázeny dobrými bankovními službami spojenými s ochranou bankovního tajemství. Vše by mělo být nadále podpořeno dobrými právními službami, jednoduchými podmínkami pro vznik společnosti, dopravní dostupností a politickou stabilitou. ³

2 KUČERA, Z. Daňové ráje I. – Úvod. [online]. E-pravo.cz, 2002 [vid. 2013-12-04]. Dostupné z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/danove-raje-i-uvod-18130.html

ISBN 078-80-7357-320-1.

(15)

15

1.1.1 Nízká daňová sazba

Většina zemí, která je považována za daňový ráj, je charakteristická tím, že nevybírá žádné daně nebo ukládá velice nízké daňové sazby, tudíž nerezident by měl v zemi svého původu daně mnohem vyšší než zde. Karibské ostrovy, Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Turks a Caicos, Nauru nebo Vanuatu jsou místa, kde se neplatí žádná daň z majetku a jsou obecně považovány za bezdaňové země, vybírá se zde ale daň z příjmů. Na druhou stranu jiné státy jako například Panama nebo Kostarika neukládají žádnou daň z příjmů pramenících ze zahraničí. Právě v těchto zemích je prosazována politika neexistence daně z příjmů, aby přilákala zahraniční trusty, obchodní společnosti a podněcovala zdejší bankovní činnosti. Některé země ani nepovažovaly za nutné tuto daň zavést. Například na Karibských ostrovech, kde většina obyvatel žije jen málo nad hranicí chudoby je tato daň bezvýznamná. ⁴

Státy, kde je vysoké daňové zatížení, často ukládají naopak nízké sazby na příjmy ze zahraničních zdrojů. Toto funguje hlavně v zemích s vysokými daněmi, ale i v některých daňových rájích. Tak se v těchto státech mohou řídit společnosti, které potom nemusejí platit daně ze svých příjmů, které pocházejí ze zahraničí. ⁵

Jiné státy, které se považují za daňové ráje, zavádějí nízké sazby daně z příjmu jen pro určité operace. Například Antily, které patří Nizozemsku, poskytují speciální sazby holdingům. Situace se ještě zlepšila tím, že Antily mají daňovou dohodu se Spojenými státy a kombinací obou faktorů se tak staly jednou z nejvýhodnějších zemí pro zakládání holdingových společností. Zajímavý je také systém Panamy, který láká hlavně námořní společnosti nebo Barbados, který upřednostňuje mezinárodní finanční společnosti. ⁶

V Evropě britským daňovým poplatníkům, kteří se chtějí vyhnout daňovému břemenu, nejvíce vyhovuje Jersey, Guernsey a ostrov Man. Tyto země jsou také někdy využívány i americkými investory. Švýcarsko například má relativně vysoké daňové zatížení a v jisté době sráželo i negativní úroky, aby znevýhodňovalo depozita ze zahraničí. Ale díky svému

4 LESERVOISER, L. Daňové ráje. Paříž: Presses Universitaires de France, 1992, s. 15.

ISBN 80-86009-07-6.

5 Tamtéž, s. 15.

6 Tamtéž, s. 16.

(16)

16 způsobu vedení bankovnictví, který je velice efektivní, je tato země za daňový ráj považována. ⁷

1.1.2 Tajemství bankovní i obchodní

Jedním z dalších charakteristických znaků daňových rájů je ochrana důvěrnosti finančních i obchodních informací. V zemích, pro které je tato ochrana obzvlášť typická, zákony chrání nejen tajemství účtů v bance, ale i identitu vlastníků společností, které do nich investují. Pokud dojde k odhalení takovýchto informací třetí osobě, je to velmi často považováno za porušení trestních a právních zákonů. Právě díky těmto opatřením je velice těžké zjistit identitu osob, které ukládají peníze v daňovém ráji. Ještě větším oříškem je odhalit totožnost vlastníků bank. Daňový ráj tedy poskytuje investorům naprostou anonymitu a umožňuje hromadit bohatství, aniž by o něj přicházeli kvůli daňovému zatížení. ⁸

1.1.3 Politická a hospodářská stabilita

Politická stabilita země se hodnotí velmi obtížně v současnosti, natož pro delší časový úsek. Přesto právě politická stabilita je jedním z nejvýznamnějších charakteristik daňových rájů. Dlouhodobí uživatelé totiž budou raději volit pro své záměry daňový ráj stabilní z hospodářského i politického hlediska. Některé ráje lze zařadit mezi stabilní snadno.

Většinou jsou to země závislé na některé z velmocí. Mezi ně řadíme například Monako, Lichtenštejnsko nebo Hongkong. Mezi ty, které nejsou závislé na větších zemích, a přesto je za stabilní můžeme považovat, jsou například Švýcarsko, Nizozemsko či Lucembursko.

Vzhledem k velmi privilegovaným vztahům se Spojenými státy můžeme považovat za stabilní Bermudy. Naopak Bahamy, přestože mají k USA blízko, za stabilní moc považovány nejsou. ⁹

Francouzské centrum zahraničního obchodu dokonce pracuje na databance, která je přístupná pro ty, kteří chtějí vyvážet do zahraničních zemí. Tato databáze se zabývá politickými i hospodářskými riziky různých zemí, a proto mohou být velice užitečné

ISBN 80-86009-07-6.

8 Tamtéž, s. 22.

9 Tamtéž, s. 22.

(17)

17 pro nově vznikající subjekty. Kromě francouzské databanky existuje i několik dalších specializovaných subjektů, které se touto problematikou zabývají. Každá z nich většinou používá jiné metody a věnují se rozdílným oblastem. Příkladem jsou společnosti jako Data Resources Indorporated, BERi nebo World Political Risks Forecasts. ¹⁰

1.1.4 Systém měnové a devizové kontroly

Daňové ráje často zavádějí dvojí systém měnové kontroly. Rozlišení je na rezidenty a nerezidenty a rozlišují se měny domácí a zahraniční. Oproti nerezidentům jsou právě rezidenti podrobeni devizovým kontrolám. Pokud nerezident založí v daňovém ráji společnost, ale většinu svých obchodů provozuje mimo toto území, pak je považován z hlediska daňové kontroly za nerezidenta. ¹¹

Zahraniční osoba tedy může v daňovém ráji založit společnost, kdy jejím cílem bude provádět obchody s jinými zeměmi. A pokud pro všechno používá jen jinou měnu, než je měna daňového ráje, není podroben ani devizové kontrole. Některé z těchto center mají velice ucelené zákony, které se zabývají právě kontrolou deviz a vyžadují dokonce i schválení některých investic, které u nich budou uskutečněny. Každý investor by tedy měl být velice opatrný, aby neriskoval kontrakty, ke kterým nebyl předem udělený souhlas.

12

Jedním z vlastností daňových rájů, je mít měnu vázanou na některou měnu volně směnitelnou s ostatními. V dnešní době jsou nejčastěji využívány dolary nebo libry. Dolar je nejstarší měnou užívanou po celém světě jako volně směnitelnou a dnes je velmi používán zejména v karibských daňových rájích. V Libérii byl dokonce oficiálně uznán a je současně s liberijskou měnou volně v oběhu. ¹³

ISBN 80-86009-07-6.

11 Tamtéž, s. 24.

12 Tamtéž, s. 25.

13 Tamtéž, s. 25.

(18)

18

1.1.5 Infrastruktura a služby na vysoké úrovni

Jedním ze základů toho, aby se stal daňový ráj přitažlivým a úspěšným je také kvalita jeho infrastruktury. Nejlepší je bezesporu takový ráj, který má více komunikačních prostředků a nabízené služby dále pořád rozvíjí.

Základem je mít moderní prostředky pro dopravu a množství spojů. Nejlepší a nejrychlejší pro investory jsou letecké linky, které umožňují praktické spojení s daňovým rájem.

Součástí by měla být dostupnost služeb jako je například telefon, fax, pošta, internet aj. Například karibským zemím přidává na přitažlivosti, kromě samozřejmé znalosti angličtiny, také to, že tato oblast patří přibližně do stejných časových pásem jako velká finanční centra. ¹⁴

Na rozdíl od rozvinutých finančních center jsou daňové ráje naopak málo rozvinuté ekonomiky bez významné přítomnosti průmyslu. Proto se většina personálu, který je potřebo pro založení společností, musí do země dopravit. Problémem by mohl být ale nedostatek různých zařízení, jako jsou nemocnice, nebo náležitá forma ubytování. Je proto výhodou daňového ráje, když už vlastní alespoň menší síť místních právníků a důležitá je přítomnost i základních expertů na finance.¹⁵

Důležitá je také přítomnost bankovního sektoru. Právě banky mohou hrát velikou roli v důležitosti daňového ráje. Většina daňových rájů podporuje off shore bankovní operace a rozlišuje v nich mezi rezidenty a nerezidenty. Aktivity nerezidentů se váží v hodně případech na povinnost mít nějaké rezervy, celkově se k nim přistupuje jinak z hlediska daní a kontrolám podléhají velice výjimečně. Nejvíce se jim líbí výhody bankovního tajemství. ¹⁶

V této problematice nemohou chybět ani daňové dohody. Pro některé státy jako například Švýcarsko nebo Nizozemské je samozřejmé mít s mnoha státy daňové dohody. Některé

ISBN 80-86009-07-6.

15 Tamtéž, s. 26.

16 Tamtéž, s. 27.

(19)

19 státy naopak žádné daňové dohody uzavřené nemají a ani je uzavírat nechtějí.¹⁷ Je potom na investorovi samotném, jestli upřednostní stát s dohodami nebo ne.

1.2 Historie daňových rájů

Vše ohledně daňových rájů se začalo odehrávat již v daleké minulosti. Už v dobách Antiky byly obchodníky využívány malé ostrůvky v okolí Athén. Zde pak překládali své zboží, protože kdyby ho dovezli až do Athén, museli by platit clo 2%, které se platilo za dovoz i vývoz z města. Poté ve středověku se daňové úlevy vztahovaly na obchodníky, kteří svou činnost prováděli v londýnském City. Německo také těžilo z rozsáhlých daňových úmluv.

18

V období 16. - 18. století byly za daňový ráj považovány nizozemské Flandry, protože se zde v přístavech platila minimální cla. Důsledkem toho bylo, že i angličtí obchodníci s vlnou vyváželi své zboží raději tam, než by platili vysoká cla, kterými je zatěžovala Anglie. Roku 1721 i americké kolonie místo obchodování s Anglii upřednostňovali raději Latinskou Ameriku z důvodu vysokých daní a cel. ¹⁹

Termín „daňový ráj“ se v odborné terminologii objevil až v roce 1950. V Americe vznikl koncept dnešního pojetí daňového ráje již na konci devatenáctého století. V americkém státě New Jersey v době daňové krize došlo ke změně několika zákonů týkajících se zdaňování. Metody o několik let později zkopíroval stát Delaware. Tyto první kroky byly poháněny právníky z Wall Street. ²⁰

První fáze rapidního růstu přišla již po první světové válce kdy hodně menších jurisdikcí, které byly vedeny Švýcarskem s podporou Lichtenštejnska, začalo poskytovat některé benefity. Právě tyto země začaly nabízet daňové i bankovní výhody a k tomu různé

ISBN 80-86009-07-6.

18 KUČERA, Z. Daňové ráje I. – Úvod[online]. E-pravo.cz, 2002 [vid. 2013-12-04]. Dostupné z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/danove-raje-i-uvod-18130.html

19 Tamtéž.

20 VALENCIA, M. Storm survivors. Special report on offshore finance. The Economist, February 16th 2013, vol. 406, no. 8823, ISSN 0013-0613.

(20)

20 benefity při založení společností. V roce 1934 byly ve Švýcarsku až dramaticky zpřísněny zákony o bankovním tajemství. ²¹

V roce 1927 byla na Bermudách založena první kaptivní pojišťovna, tudíž se tento rok pokládá za datum vzniku prvního offshore centra. K největšímu rozvoji v offshore finančnictví došlo bezesporu až koncem druhé světové války. Svět se vzpamatovával ze ztrát způsobených válkou a v západní Evropě i ve Spojených státech docházelo k nárůstu bohatství jednotlivců. Vlastníci a správcové majetků se tehdy začali zajímat o jeho efektivnější zhodnocení a uchovávání. Velice zajímavou metodou se stalo i zvyšování výnosů z nahromaděných fondů prostřednictvím snížení daňové povinnosti.

Právě tyto okolnosti se staly příležitostí pro daňové ráje. ²²

Protikladné prvky poválečných opatření vedla ve složité mezinárodní měnové regulaci k ukončení pevného směnového systému, stalo se tak v letech 1971 až 1973. Systém, který v Mezinárodním měnovém fondu panoval po válce, nechával státním autoritám vlastní odpovědnost za měnovou politiku a finanční dohled. To vše ale v systému mezinárodních transferů založených na dolaru, který byl vázán na zlato. Tímto krokem se stal dolar globální měnou akceptovanou i mimo Spojené státy, což vzniklo k vytvoření tzv. eurodolaru, aneb dolaru, se kterým se platí v Evropě. ²³

Ze strany Mezinárodního měnového fondu byl požadavek na konvertibilitu měny, přestože národní kontrola pohybu kapitálu byla povolena i očekávána. Platby na běžných účtech byly kontrolovány, k postupnému uvolňování došlo až v průběhu 50 let a k úplné konvertibilitě pro nerezidenty došlo vedoucími státy až v roce 1958. Vyústilo k tomu, že národní a nadnárodní společnosti s velkým objemem mezistátních operací měly možnost lépe řídit a spravovat své finanční toky. Společnosti rovněž využívaly možnosti nejednoznačného a nejasného rozlišení mezi platbami na běžných a kapitálových účtech.

Výhodu spatřovali i v pružnosti mezinárodních transferů pří řízení, zpožďování

21 VALENCIA, M. Storm survivors. Special report on offshore finance. The Economist, February 16th 2013, vol. 406, no. 8823, ISSN 0013-0613.

22 PETROVIČ, P. a kol. Encyklopedie daňových rájů a jejich využití. 1. vyd. Praha: AKONT, 1998, s. 31.

http://www.ofirme.info/ofirmeinfo/frame3/zakazky/offshorenews/Odkazy/offshorecz.htm

(21)

21 a upravování jejich cen. Z toho vzešly kapitálové toky, které dokázaly podkopat efektivitu kapitálové kontroly a částečně tak došlo k podkopání systému pevných měnových kurzů.

V důsledku toho byla většina měn nucena přestoupit na floating. ²⁴

Systém offshoringu byl založen v období mezi pevnými měnovými kurzy a politikou měnových kurzů plovoucích předních zemí v mezinárodním obchodu jako byly USA a Velká Británie. Spojené státy se uchýlily k ochraně své domácí úrokové míry tím, že začaly blokovat přístup zahraničním investorům na jejich kapitálové trhy. Zároveň finančně podporovaly expanzi amerických firem do zahraničí. Protože úrokový strop byl použit pouze na domácí trh, banky ze Spojených států dospěly k zakládání poboček v zahraničí, kde poskytovaly své služby právě expandujícím společnostem a pomáhaly jim se vstupem na prudce rostoucí evropské a asijské trhy. ²⁵

Atraktivita Londýna jako finančního centra začala vzrůstat od chvíle, kdy Bank of England dospěla k rozhodnutí velice striktně prosazovat platební rovnováhu. Zároveň banka usilovala o opětovné obnovení londýnského City, aby se opět stalo globálním finančním centrem. Toho chtěla dosáhnout aplikováním velmi důsledné měnové kontroly, která byla rozdílná pro clearingové a pro ostatní banky. Banky, které vlastnili cizinci, byly kontrolovány a řízeny ještě mírnějším způsobem a byly vyňaty ze všech úvěrových i úrokových požadavků, kromě transakcí v domácí měně s rezidenty. Tím se stalo City v Londýně opět jedním z významných finančních center na světě. ²⁶

Již v 60. letech tedy existovala řada offshore center, která nabízela plné služby, a ve světě offshoringu jim to zajistilo velice významné postavení. Zde lze jmenovat země jako Kajmanské ostrovy, Bahamy, Guernsey nebo Jersey. Pro vznik daňových rájů samosebou sehrála roli i snadná dostupnost pro podnikatele z vyspělých států. New York je s největší pravděpodobností spojen s vývojem právě Kajmanských ostrovů, Baham nebo Bermud.

S Londýnem jsou spojena centra jako například Guernsey, Jersey, ostrov Man nebo Gibraltar. Frankfurt a Lucemburk ovlivnili rozvoj Švýcarska, Lucemburska

http://www.ofirme.info/ofirmeinfo/frame3/zakazky/offshorenews/Odkazy/offshorecz.htm

25 Tamtéž.

26 Tamtéž.

(22)

22 a Lichtenštejnska jako daňových rájů. Mauritius se považuje za spojnici mezi Afrikou, Indií a Austrálií. ²⁷

Ve vývoji daňových rájů došlo k výraznému zlomu v roce 1984 po nástupu panamského diktátora Manuela Noriegy. Panama byla do té doby velice vyhledáváním centrem, ale tento diktátor způsobil politický převrat a nestabilitu. Bylo proto nutné přemístit založené společnosti co nejrychleji na jiné místo, kde by panamští právníci nové společnosti usídlili a klienti se nemuseli bát. Tato událost podnítila zrod offshore centra Britských Panenských ostrovů. Zde byl právě z popudu panamských i místních právníků roku 1984 vypracován a přijat výnos pojednávající o mezinárodních obchodních společnostech s názvem International Business Companies Ordinance. Tento zákon umožňoval levný a administrativně snadný přesun offshore společností právě na toto karibské souostroví. ²⁸

Vše probudilo nečekaný zájem investorů. Státní příjmy těchto ostrovů rapidně rostly. Toto nařízení samozřejmě motivovalo další země, aby přijaly podobné předpisy a začaly více profitovat z poskytování nejrůznějších služeb. Tak začalo po celém světě přibývat daňových rájů, přesun kapitálu se častěji uskutečňoval do stále více exotičtějších míst a postupem času v daňových rájích začaly zakládat pobočky i nejvýznamnější finanční instituce a firmy, které se zabývají mezinárodním obchodem a daňovým plánováním. ²⁹

1.3 Možnosti vstupu do daňového ráje

Pokud si investor přeje do daňového ráje vstoupit, má několik možností, ze kterých si může vybrat. V následujících kapitolách bych ráda představila základní formy podnikání a možnosti vstupu do offshore center. Bude se jednat konkrétně o offshore společnosti, kterým bude pozornost věnována nejvíce, dále se budu zabývat bankami, trusty, nadacemi, pojišťovnami a partnerství.

28 Tamtéž s. 32.

29 Tamtéž, s. 33.

(23)

23

1.3.1 Offshore společnosti

Offshore společnosti jsou nejpoužívanějšími subjekty, které jsou v daňových rájích využívány. Oproti bankám je jich například až mnohonásobně více. Důvody, proč jsou právě tyto společnosti tak oblíbenými je především jednoduchost, rychlost založení této společnosti doprovázené nižšími náklady než by tomu bylo u ostatních typů vstupu do daňového ráje. ³⁰

Společnosti, které jsou v daňových rájích zakládány, jsou běžně vlastněny několika akcionáři a vede je ředitel. Všichni účastníci mohou být zastoupeni v jednání nějakým místním agentem. ³¹

Výhody společností z daňového i finančního hlediska:

• pokud společnost podniká mimo daňový ráj, má velice nízkou daňovou zátěž

• požadavky na roční účetní výkazy nejsou žádné

• účetnictví lze vést kdekoliv a v jakémkoliv jazyce, v některých případech nemusí být vedeno vůbec

• platí se akorát přiměřený roční vládní registrační poplatek, který je za poskytnutí sídla a činí cca 1000 – 2000 USD. ³²

Výhody z pohledu vlastníka offshore společnosti:

• skutečný vlastník je v naprosté anonymitě

• národnostně není vlastník nijak omezen

• nikdy nemůže být požádán o odhalení vlastnictví

• nemá žádná omezení týkající se vlastnictví akcií

• může si vybrat mezi akciemi na jméno nebo na doručitele. ³³

Administrativní hledisko offshore společností:

• na adresy ředitelů a úředníků nejsou kladeny žádné požadavky

30 PETROVIČ, P. a kol. Encyklopedie daňových rájů a jejich využití. 1. vyd. Praha: AKONT, 1998, s. 36–37.

32 Tamtéž.

33 Tamtéž.

(24)

24

• na splacení základního jmění také nejsou kladeny žádné požadavky

• netýkají se jich žádné devizové kontroly a devizová omezení

• fúze, joint ventury a akvizice zde mohou probíhat bez jakýchkoliv omezení

• setkání valné hromady nemusí probíhat ve státě daňového ráje, ale může být kdekoliv nebo nemusí probíhat vůbec

• v závislosti na výběru daňového ráje se registrace uskutečňuje mezi 20 a 30 dny

• společnost může mít stanovy v jakékoliv zemi a v jakémkoliv jazyce a dodatky k nim mohou být přidány kdykoliv na základě potřeb konkrétní společnosti. ³⁴

Nejvýznamnější a nejvíce využívanou výhodou daňových rájů je právě podstatně nižší daňové zatížení. Ve většině případů jsou společnosti, které sídlí v daňových rájích, osvobozeny od jakékoliv povinnosti platit daně. Náhradou se nejčastěji stává výše zmíněný paušální poplatek. ³⁵

Ve všech offshore zemích se však paušální poplatek nevyužívá, ale platí se daň s velice nízkou procentní sazbou, která se aplikuje jen na offshore společnosti. Tohoto využívají státy jako například Barbados. Nebo je možné, že společnosti platí stejnou daň, která je stejná pro rezidentské i nerezidentské společnosti. Mezi tyto země patří například Švýcarsko nebo Nizozemsko. ³⁶

V offshore centrech jsou tyto společnosti z právního hlediska rozděleny do tří kategorií.

První jsou společnosti založené podle speciálních zákonů. Většina daňových rájů umožňuje založení společností podle takových zákonů, které jsou odlišné od zákonů, které platí pro domácí podniky. Dané země mají tedy dva zákony upravující chod obchodních společností. Tento způsob je typický například pro Bahamy, Seychely, Vanuatu a mnohé další. ³⁷

36 Tamtéž, s. 37.

37 Tamtéž, s. 37.

(25)

25 Druhým typem jsou společnosti, které jsou založeny podle všeobecného zákona. Všechny společnosti v zemi se tak řídí jen jedním právním předpisem. Jsou to tzv. nerezidentské společnosti, protože jsou osvobozené od daní na základě toho, že nepodnikají a nemají žádné příjmy v zemi založení. Tento postup je typický například pro Hongkong, Irsko nebo Panamu. ³⁸

Třetím typem jsou společnosti daňově osvobozené. Shodují se s předešlými společnostmi tím, že nejsou upraveny žádným speciálním zákonem. Jejich nedanění je založeno na základě nutnosti splnění určitých podmínek a musí podat žádost příslušnému orgánu. ³⁹

Metoda, kterou v souvislosti se vstupem do daňových rájů společnosti používají, se nazývá transfer pricing. Oblíbenou se stala hlavně velkými nadnárodními firmami. Principem je, že dvě společnosti využívají při obchodování mezi sebou jiné ceny, než používají při běžném obchodním styku. V důsledku toho došlo ke snížení daňové povinnosti. Pokud správce daně zjistí, že v jeho zemi některá z firem tuto metodu používá, může požadovat doplacení ušlé daně. ⁴⁰

1.3.2 Banky

Ohledně zakládání bank v offshore centrech koluje spousta mýtů o tom, že si zde snadno a zcela neregulovaně může kdokoliv založit společnost s bankovní licencí. Situace je v současné době odlišná, ale možnost založit si banku v daňovém ráji stále existuje.

Mezi země, které umožňují založit si offshore banku, patří velká finanční centra, jako jsou Bahamy, Kajmanské ostrovy, Jersey, Guernsey a další. Dále je také možno získat místo pro banku v některém z malých států, které usilují o rozvoj. Mezi ty patří například Dominica, St. Vincent, Nauru, Seychelly a další. ⁴¹

Banky v offshore centrech jsou společnosti, které jsou zakládány z důvodu toho, aby těžily ze zdejšího daňového režimu. Prostřednictvím licence, kterou v některém z daňových rájů

39 Tamtéž, s. 38.

40 ŽÁKOVÁ, J. Problematika finančních center dańových rájů a daňová optimalizace podnikatelských subjektů. Liberec, 2012. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta ekonomická, s. 17.

www.offshorespolečnosti.cz www.akont.cz/cz/tema-zakladani-offshore-bank

(26)

26 dostanou, provozují klasickou bankovní činnost. Podle druhu získané licence pak mohou své služby poskytovat komukoliv nebo jen určitému okruhu osob. ⁴²

Rozeznáváme celkem dva typy offshore bankovních licencí. První z nich je licence všeobecná. Ta je chápána jako licence pro poskytování bankovních služeb přímo v místě daňového ráje, kde je banka registrována, a také pro poskytování mezinárodních bankovních služeb. Banky s tímto typem licencí se většinou soustřeďují na poskytování služeb nerezidentům. ⁴³

Druhým typem je licence omezená, která omezuje místa, kde banka může své služby poskytovat. Může omezit možnost poskytování služeb jen v určitých měnách nebo jen určitým osobám. Tento typ banky je používán především jako banka korporátní, která je určena pro aktivní řízení cash flow. ⁴⁴

Bankovnictví v offshore centrech mělo velice významný vzrůst hlavně v 80. letech a některým daňovým rájům zakládání těchto bank pomohlo k rychlejšímu ekonomickému rozvoji. Činnosti, které se pojí se zakládáním bank, zaměstnaly hodně lidí a poplatky, které se platí za získání bankovních licencí, se staly významným příjmem do státního rozpočtu. ⁴⁵

Offshore centra si ale uvědomila, že pokud by tento vývoj nebyl omezen nebo regulován, byl by jejich rozvoj rychle zastaven. Zjistili, že pokud chybí regulace, mohlo by dojít k nejrůznějším nepříjemnostem, které by mohly vést až ke ztrátě důvěryhodnosti jednotlivých offshore center. ⁴⁶

Mezi prvek, který daňové ráje používají jako regulaci v bankovním sektoru, jsou celkem vysoké nároky na žadatele o licenci. Některá centra dokonce stanovila nároky tak vysoké, že jsou pro nového žadatele již těžko dosažitelné. Mezi další regulační prvek patří přijetí

Dostupné z:http://www.parkerhill.cz/bankovni-licence.html

44 Tamtéž.

http://offshore.kkp.cz/main-pojmy.html

(27)

27 zákonu na ochranu proti praní špinavých peněz. Právě toto patří k nejtypičtějším krokům většiny daňových rájů, aby si udržely dobré styky s vyspělejšími zeměmi. Tyto zákony většinou obsahují oblasti jako je obchodování s drogami, únosy, vydírání nebo bankovní podvody. V neposlední řadě je jako ochranné opatření dobrá náležitá spolupráce s ostatními zeměmi.To znamená existence různých bilaterálních či multilaterálních smluv, členství v organizacích, které se zabývají mezinárodní spoluprácí a další aktivity. ⁴⁷

Banky, které operují v daňových rájích, lze rozdělit do dvou základních skupin. První z nich jsou dceřiné společnosti významných zahraničních bank, které zde shromažďují a ukládají své peněžní prostředky. Do druhé skupiny patří banky zakládané fyzickými nebo právnickými osobami. Ty se používají ke speciálním účelům, z nichž nejvíce rozšířené je použití jen na operace v rámci jedné obchodní skupiny. ⁴⁸

Offshore banku může vlastník nebo uživatel využít k rozmanitým činnostem a plynou mu z toho různé výhody. Soukromé vlastnictví banky poskytuje mimo zisku například dostatečnou dávku soukromí, daňovou ochranu, ochranu aktiv, zlepšuje celkovou image společnosti a mnoho dalších pozitiv. ⁴⁹

1.3.3 Partnership

Offshore země se z historického hlediska tvoří v zemích, které jsou nějakým způsobem spojeny s Britským společenstvím. Většina zemí tedy pojala za svůj právě angloamerický právní systém a s ním i zdejší právní formy podnikání. Partnerství je vztah dvou nebo i více osob, které dávají dohromady své finanční zdroje, talent a schopnosti obchodování a jejich cílem je dosáhnout zisku podnikatelskou činností. Často jsou zakládajícími osobami například právníci. ⁵⁰

Partnerství se dělí na dva druhy, kdy rozdíl je v míře odpovědnosti a účasti na vedení z hlediska jednotlivých partnerů. První je tzv. generální partnerství, kdy mají všichni

48 Tamtéž, s. 51.

Dostupné z:http://www.parkerhill.cz/bankovni-licence.html

(28)

28 partneři stejné postavení. Každý z nich ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a všichni mají stejné právo podílet se na chodu podniku a na jednotlivých rozhodovacích procesech. Společnost řídí všichni společníci bez rozdílu pravomocí, pokud není stanoveno jinak ve společenské smlouvě. Tento typ by se u nás dal přirovnat k veřejné obchodní společnosti. ⁵¹

Druhým typem je tzv. limitované partnerství, kdy minimálně jeden ze společníků ručí za závazky partnerství v neomezené míře a zároveň minimálně jeden z nich ručí do výše svého vkladu. Tím, že partner ručí jen do limitu svého vkladu, má také znemožněno zasahovat do vedení a správy společnosti. Nesmí působit ani na pozici jednatele. Hraje zde roli jakéhosi neaktivního investora, který má nárok na podíl na zisku. Limitované partnerství by se u nás dalo přirovnat k právní formě komanditní společnosti. ⁵²

Tento typ vztahu se zakládá smlouvou, která je uzavřena minimálně mezi dvěma partnery.

Forma není právně stanovena, i když není doporučováno tuto smlouvu uzavírat ústně, ale je lepší mít v ruce písemnou formu dokumentu. ⁵³

Výhody partnerství jsou:

• není zde žádná organizační struktura

• minimální finanční náklady spojené se založením

• svoboda v podnikání ve srovnání s ostatními typy společností

• existence menší míry publicity

• daňové výhody. ⁵⁴

Mezi nevýhody partnerství patří:

• neomezené osobní ručení společníků

• nejistá doba trvání, protože partnership zaniká v případě smrti kteréhokoliv z partnerů.⁵⁵

52 Tamtéž, s. 40.

55 Tamtéž, s. 41.

(29)

29

1.3.4 Nadace

Nadace je právnická osoba, která se má charakter samostatného majetku, který je určený k dosažení zakladatelem udaného účelu. ⁵⁶ Majetek je shromážděn od zakladatelů jejich jednotlivými vklady. Po dobu trvání existence nadace je od jejich vlastního majetku oddělen a brán samostatně. Nadace vzniká po splnění podmínky registrace na příslušném úřadě. ⁵⁷

Jelikož u nadace je často vlastníky požadována anonymita, je většinou zakládána prostřednictvím zmocněnce. Ke zřízení nadace je potřeba zakládací listina, která musí splňovat určité náležitosti. Mezi ty patří jméno a adresa nadace, ověřené podpisy zakladatelů, doba platnosti, stanovení aktiv, které jsou vloženy do nadace a musí mít vymezení organizace a aktiv v případě rozpuštění nadace. Nadace má cíl, který je určen samotným zakladatelem. ⁵⁸

Dokumentem, který k nadaci neodmyslitelně patři, jsou stanovy nadace, které musí obsahovat následující:

• název nadace

• adresu

• jak dlouhé je trvání nadace

• cíl nebo účel, ke kterému je nadace vytvořena

• aktiva, která jsou vložena

• radu nebo protektora nadace, který plní funkci správního orgánu. ⁵⁹

V řadě daňových rájů, kde se nadace zakládají, jsou pod přísným dohledem státu, protože podmínkou je, že jejich účel musí být v souladu s veřejným zájmem. V Lichtenštejnsku, Švýcarsku nebo Panamě ale není žádný zákon, který by povoloval nadace kontrolovat.

Proto se zde nadace jako nástroj pro zachování majetku stala podobná trustu. ⁶⁰

56 VELO, L. Daňové ráje světa. 1. vyd. Praha: Rebo productions, 1997, s. 42. ISBN 80-85815-93-1.

59 Tamtéž, s. 43.

(30)

30

1.3.5 Trusty (svěřenství)

Založení trustu je další možností využití daňového ráje. Pro české podnikatele nepříliš známý pojem, přestože je již velice dlouho využívanou metodou. Trust se zrodil jako výsledek anglického práva spravedlnosti. Většinou je tedy používán v Britském společenství a ve Spojených státech, protože je založen na angloamerickém právním systému. Česká republika patří do skupiny států, které se řídí právem kontinentálním, tudíž zde není podstata trustu tolik známa. Neznamená to ovšem, že bychom zde trusty využívat nemohly. ⁶¹

Jelikož je trust velmi oblíbený po celém světě, jeho podoba a struktura se různě upravuje a mění. Základ ale zůstává pořád stejný. Podstata trustu je v tom, že se jedná o formu mezilidského vztahu, kde prospěch majetku, který vlastní jedna strana, plyne straně druhé.

Osoba, která majetek poskytla, zpravidla určuje podmínky, které tento vztah upravují. Tyto podmínky jsou většinou upraveny v trustové smlouvě, ale trust může vzniknout i jen na základě ústního prohlášení. Ve většině zemí, kde je trustů využíváno, jsou platné i trustové zákony, které časově upravují existenci trustu. Většinou je doba trvání omezena na maximálně 80-100 let. Často v praxi dochází k záměně trustu s trustovou společností, což je společnost, která se správou trustu zabývá na základě získané licence. ⁶²

Založení trustu má následující cíle:

• ochranu osobního vlastnictví

• řeší se zde problematika následnictví

• možnost vytvoření dohod o podílech, soustředění podílů společností nebo vytváření syndikátových dohod

• poskytuje záruku volnosti jednání, které souvisí s vlastnictvím specifických majetků

• daňové úspory

• dobročinnost. ⁶³

62 Tamtéž, s. 42.

(31)

31 Využití trustu je výhodný nástroj především v oblasti ochrany rodinného majetku. Trusty vznikají například na základě závěti, ve které zůstavitel odkáže majetek blízkému rodinnému příteli a jmenuje je jeho správcem. Ze závěti, která zde plní funkci trustové smlouvy, vyplývají povinnosti spravovatele zděděný majetek uchovávat ve prospěch dědiců neboli beneficientů. Běžně jsou jimi manželka nebo děti zesnulého. Povinnost pro spravovatele je ve většině případů časově omezena a v určité době majetek celý přechází na beneficenta. ⁶⁴

Svěřenství není ale jen nástroj pro zabezpečení rodiny a dědictví, to by značně znehodnocovalo jeho podstatu a přínos. Trust má totiž vlastnost, že dokáže chránit majetek před jakoukoliv formou ohrožení. Majetek, který vloží do trustu zakladatel, totiž v tu chvíli přestává být součástí jeho majetku a právní vlastnictví se převádí na správce. Ten může majetek využívat v souladu s podmínkami stanovenými v trustové smlouvě, tudíž zakladatel přestává mít nárok na volné nakládání se svým majetkem. ⁶⁵

Zakladatel v rámci ochrany svého původního majetku může zvolit roli tzv. protektora. Ten má za úkol být spojen se správcem majetku a může dohlížet na to, aby byla přání zakladatele splněna v co nejvyšší možné míře. Protektor má svá práva i povinnosti, které vyplývají z předem stanovených podmínek. Ve většině případů je jeho právem uplatňování pravomocí v souladu s nejlepším zájmem beneficienta. Pokud správce dělá důležité rozhodnutí z hlediska majetku, většinou je k tomu potřeba i souhlas protektora.

V některých případech má protektor právo jmenovat nového správce, pokud se mu nelíbí jednání stávajícího. Nikdy ale nesmí prosazovat vlastní zájmy na úkor beneficienta. ⁶⁶

Offshore center, ve kterých je možné založit plnohodnotný trustový vztah, je jen omezené množství. Většinou se jedná o ty země, které jsou napojené na země s angloamerickým právním systémem. Příkladem jsou státy jako Gibraltar, Jersey nebo ostrov Man. Řada

65 Tamtéž, s. 43.

(32)

32 offshore center požaduje registrační povinnost trustů. Výhodou je, že trust může využívat všech výhod, které vybraný daňový ráj nabízí. ⁶⁷

1.3.6 Pojišťovny

Pojišťovny mají, stejně jako banky, zájem na tom se vyskytovat v centrech daňových rájů.

Pojišťovny v offshore centrech se vyznačují hlavně tím, že je zde nižší regulace jejich činnosti, než ve vyspělých zemích. Příjmy, které zde pojišťovny mají, se nedaní vůbec nebo jsou daně velmi nízké. Toto omezení v oblasti daňové bývá ve většině případů vykompenzováno státem daným paušálním poplatkem.⁶⁸

Výhody umožňují offshore pojišťovnám podnikat efektivněji, než je tomu u společností mimo daňové ráje. Vzhledem ke globálnímu charakteru těchto pojišťoven lze jejich služby těžko omezit. Můžou tedy své služby nabízet zájemcům z celého světa a využívat přitom všech výhod, které pro ně vybrané offshore centrum poskytuje. Zároveň se zde mohou vyhnout omezujícím opatřením, která by je potkala v domácí zemi. ⁶⁹

Odlišnosti pojišťoven sídlících v daňových rájích jsou:

• o mnoho nižší omezení ze strany států

• při zakládání je potřeba mnohem méně kapitálu

• v zemi registrace jsou osvobozeny od daně z příjmu. ⁷⁰

Na trhu mezi pojišťovnami se ovšem nevyskytují jen klasické nezávislé pojišťovací domy.

Dalším subjektem, který zde hraje roli, jsou tzv. kaptivní pojišťovny. Jsou to instituce, které zakládá společnost nebo subjekt, který má za cíl krýt jistá rizika spojená s jeho vlastní činností. Mezi zakladatele kaptivních pojišťoven patří zejména holdingové společnosti, které tímto způsobem snadno kryjí rizika spojená s činností jejich dceřiných společností. ⁷¹

70 Tamtéž, s. 57.

71 Tamtéž, s. 57.

(33)

33

2 Evropské daňové ráje

Daňové ráje v Evropě většinou nepatří mezi klasické ráje s nulovým nebo velmi nízkým daňovým zatížením. Podnikatelské subjekty si je často vybírají z důvodů nižší daňové sazby, ale velkou roli zde hraje i anonymita či stabilní politické prostředí. Jiné sídlo podnikání také může pomoci proniknout firmě do zahraničí a podpořit celkovou image společnosti.

2.1 Nizozemsko

Oficiální název pro zemi je Nizozemské království a hlavním městem je Amsterdam.

Rozloha činí 41 543 km² a počet obyvatel této země je 16,82 milionů. Obchodními centry jsou kromě Amsterdamu dále Rotterdam, Utrecht nebo Eindhoven. Peněžní jednotkou je zde euro.⁷² Jde o konstituční monarchii s dvoukomorovým parlamentem. Je jednou ze zakládajících zemí Evropské unie. ⁷³

V Nizozemsku je daňový systém, který se řadí mezi daňové systémy, které využívají přímých i nepřímých daní. Jako daně přímé zde fungují daň z příjmů fyzických, daň z příjmů právnických osob a přímé daně majetkové, mezi které se řadí daň z nemovitosti, daň dědická a daň darovací. Mezi daně nepřímé se řadí daň z přidané hodnoty a akcízy.⁷⁴

Daň z příjmu fyzických osob je dělena do tří kategorií, tzv. boxes, kde každá má své vlastní zdanění. Výsledkem daně je součet těchto tří kategorií ponížený o odčitatelné položky. První kategorií („Box1“) jsou příjmy z pracovní činnosti a z nemovitostí. Zde je míra zdanění progresivní od 37 % do 52 %. Druhá skupina („Box2“) jsou příjmy ze společností, pokud osoba vlastní minimálně 5% podíl, kde daňová sazba činí 25 %.

Třetí kategorie („Box3“) tvoří příjmy z úspor a z investic, které jsou zdaňovány pouze v případě, že jejich roční výnos je vyšší než 4 %, poté sazba daně činí 30 %. ⁷⁵

72 BUSINESSINFO.CZ. Nizozemsko: Základní informace o teritoriu [online]. CzechTrade, 2011.

[vid. 2014-02-11]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nizozemsko-zakladni-informace-o-teritoriu-18961.htm

73 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 3. vyd. Praha: Linde Praha, 2009, s. 72. ISBN 978-80-7201-746-1.

74 Tamtéž, s. 72.

75 BUSINESSINFO.CZ. Nizozemsko: Finanční a daňový sektor [online]. CzechTrade, 2011.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nizozemsko-financni-a-danovy-sektor-18965.html#sec5

(34)

34 K dani z příjmů právnických osob neboli k dani ze zisku korporací jsou povinny především veřejné společnosti a soukromé společnosti, otevřené komanditní společnosti, družstva a jiné spolky fungující na družstevním principu, vzájemné pojišťovací společnosti, ekonomická činnost nadací, asociace s nebo bez právní subjektivity, fondy hospodařící na společný účet a společnosti vlastněné státem.⁷⁶ Sazba daně je u zisku do 200 tisíc euro 20 % a u zisku nad 200 tisíc euro 25 %. Za splnění určitých podmínek může mateřská společnost s dceřinou tvořit tzv. daňový celek, kde mohou být kompenzovány zisky a ztráty a tím dochází k daňové optimalizaci. ⁷⁷

Nizozemsko je země, která se vyznačuje pozitivním přístupem k příchodu zahraničních investorů. Politika v otázce daní je přívětivá k zakládání společností, které vlastní zahraniční investoři. Daňově je pokládána za zemi s nízkým zdaněním. Označení daňový ráj se Nizozemí brání tím, že mají velké množství mezinárodních daňových dohod s různými státy a dále daňové slevy, které jsou zde umožněny, jsou poskytovány za takové situace, aby zemi nešlo přímo za daňový ráj označit. ⁷⁸

Řada podnikatelských subjektů může v Nizozemí uplatnit možnost daňového zvýhodnění i osvobození od některých typů příjmů. Oblíbené je podnikateli pro umístění dceřiných společností, k čemuž přispívá smlouva o dvojím zdanění podepsaná s Českou republikou a s mnoha dalšími zeměmi. ⁷⁹

Výhodné je zde zdanění dividend a kapitálových zisků, jež lze při dodržení určitých podmínek úplně eliminovat. Úroky, které přijímají společnosti na základě půjček dceřiným společnostem, jsou zdaněny srážkou a sazbu lze zredukovat až na nulu. Licenční poplatky placené z ČR jako základ daně nelze úplně vynechat, ale jejich zdanění je velice nízké. Vše lze uplatnit za podmínek, že společnost má v Nizozemsku stálou provozovnu. ⁸⁰

76 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 3. vyd. Praha: Linde Praha, 2009, s. 74. ISBN 978-80-7201-746-1.

77 BUSINESSINFO.CZ. Nizozemsko: Finanční a daňový sektor [online]. CzechTrade, 2011.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nizozemsko-financni-a-danovy-sektor-18965.html#sec5

http://www.danoveraje.eu/nizozemsko-danovy-raj/

80 Tamtéž.

(35)

35 Nizozemsko na své daňové podmínky láká nejen velké společnosti, ale také hudebníky.

Holdingové společnosti známých firem, jako je Apple, Microsoft, Ikea nebo Starbucks do této země přesunou každoročně několik miliard eur, aby ušetřily na daních. Vše se děje pomocí tzv. schránkových firem. Další výhodou zde je nulová daň z duševního vlastnictví, kterou hojně využívají hvězdy jako kapela Rolling Stones nebo David Bowie, kteří se tak vyhnou dani z autorských honorářů nebo licenčním poplatkům. ⁸¹

2.2 Švýcarsko

Švýcarská konfederace patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa. Rozlohou zaujímá 41 293 km ² a počet obyvatel je 7 870. Nachází se ve středu Evropy a hraničí s pěti státy. Centrem finančnictví a obchodu je hlavní město Bern, dále Curych nebo Basilej.

Sídlem několika mezinárodních organizací a centrum diplomacie je město Ženeva. Peněžní jednotkou je švýcarský frank, který je pro svou stabilitu velmi preferovanou měnou pro investory. ⁸²

Švýcarsko je země s velmi rozvinutým bankovním systémem. Odhaduje se, že ve švýcarských bankách je z celkového objemu vkladů v bankách po celém světě uložena jedna třetina. Často se o Švýcarsku mluví v rámci otázek mezinárodního daňového plánování, protože je považováno za zemi s vlídným přístupem k poplatníkům daní.

Dalším důvodem oblíbenosti je, že příjmy fyzických a právnických osob, které jsou ze zdrojů v zahraničí, nejsou daněny. ⁸³

Daňový systém, který zde je zaveden, odráží celkovou politickou situaci a strukturu.

Vybírání daní probíhá ve třech skupinách. První je federální, druhá je kantonální a třetí je obecní. Legislativně je ve Švýcarsku zakotveno 26 kantonů a 2740 obcí. Rozdíly jsou mezi daněmi v jednotlivých kantonech, protože každý z nich má v oblasti daní určitou

81 VOLF, T. Co mají společného Apple, Starbucks a Ikea s Rolling Stones? Peníze v Nizozemsku.

Hospodářské noviny. [online]. Economia, 2013. [vid. 2014-02-14]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z:

http://byznys.ihned.cz/c1-60233130-co-maji-spolecneho-apple-starbucks-a-ikea-s-rolling-stones-penize-v- nizozemsku

82 BUSINESSINFO.CZ. Švýcarsko: Základní informace o teritoriu [online]. CzechTrade, 2012.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/svycarsko-zakladni-informace-o-teritoriu-17951.html

ISBN 078-80-7357-320-1.

0''4)03& '*/"/$*"- $&/5&34 "/% 5"9 015*."-*;"5*0/ 0' #64*/&44 &/5*5*&4

'*/"/Ǝ/¶ $&/53" %"ƪ07Å$) 3«+ƾ

" %"ƪ07« 015*."-*;"$&

10%/*,"5&-4,Å$) 46#+&,5ƾ

%JQMPNPWÈ QSÈDF

0''4)03& '*/"/$*"- $&/5&34 "/% 5"9 015*."-*;"5*0/ 0' #64*/&44 &/5*5*&4

%JQMPNB UIFTJT

1SPIMÈÝFOÓ

Anotace

Anotation

Obsah

Seznam tabulek

Seznam použitých zkratek, značek a symbolů

Úvod

1 Charakteristika daňových rájů

1.1 Co to je daňový ráj

1.2 Historie daňových rájů

1.3 Možnosti vstupu do daňového ráje

2 Evropské daňové ráje

2.1 Nizozemsko

2.2 Švýcarsko

0''4)03& '/"/$"- $&/5&34 "/% 5"9 015."-;"50/ 0' #64/&44 &/55&4

**'*/"/Ǝ/¶ $&/53" %"ƪ07Å$) 3«+ƾ**

**" %"ƪ07« 015."-;"$&**

**10%/*,"5&-4,Å$) 46#+&,5ƾ**

**0''4)03& '/"/$"- $&/5&34 "/% 5"9 015."-;"50/ 0' #64/&44 &/55&4**