Diplomová práce
Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Vendula Preclíková
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Helena Jáčová, Ph.D.
Liberec 2017
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Ing. Heleně Jáčové, PhD. za cenné rady, připomínky při vedení této diplomové práce a za odbornou pomoc, vstřícnost, ochotu a čas při jejím vypracování.
Dále bych chtěla poděkovat Ing. Janě Trybulové, ekonomické ředitelce obchodní společnosti MATRIX a.s. za konzultace a ochotu poskytnout nezbytné informace k vypracování praktické části.
Mé velké poděkování také patří rodině a blízkým za podporu a trpělivost při studiu.
Anotace
Diplomová práce s názvem „Hodnocení finanční výkonnosti podniku“ se zabývá vybranými tradičními, moderními a komplexními metodami hodnocení výkonnosti podniku a jejich analýzou v obchodní společnosti MATRIX a.s. za sledované období, od roku 2011 do roku 2015. Teoretická část je tvořena literární rešerší, základními pojmy a vybranými ukazateli, které se týkají finanční výkonnosti podniku. V praktické části je představena vybraná obchodní společnost, na které jsou aplikovány vybrané ukazatele.
Výsledky těchto ukazatelů jsou vyhodnoceny a v několika případech porovnány s průměrnými hodnotami v odvětví. Na závěr je vyhodnocena současná situace obchodní společnosti z pohledu finanční výkonnosti a strategického řízení a na základě těchto zjištěných hodnot jsou navržena opatření a doporučení, která by měla vést ke zvýšení výkonnosti obchodní společnosti.
Klíčová slova
Hodnocení výkonnosti, poměrové ukazatele, moderní ukazatele, komplexní ukazatele, výkonnost podniku
Annotation
Thesis „Evaluation of the financial performance of the enterprise“ deals with some traditional, modern and comprehensive methods of company performance ratings and their analysis in a trading company MATRIX JSC. during the period of 2011 to 2015.
Theoretical part comprises literary research, basic concepts and specific indicators concerning financial performance of the company. Pratical part introduces the trading company on which all indicators are applied. The results of these indicators are evaluated and in some cases compared with the average values in the sector. The conlusion assesses the current situation of the trading company from the point of view of the financial performance and strategic management. Based on the assessed values, recommendations and measures are suggested, which would lead to the increase of efficiency of the trading company.
Key Words
Business performance, comprehensive indicators, financial ratios, modern indicators, performance evaluation
8
Obsah
Obsah ... 8
Seznam obrázků ... 10
Seznam tabulek ... 11
Úvod ... 13
1 Finanční výkonnost podniku ... 14
1.1 Vymezení pojmu výkonnost podniku ... 14
1.2 Faktory ovlivňující výkonnost podniku ... 17
1.2.1 Vnitřní faktory ... 18
1.2.2 Vnější faktory ... 21
1.2.3 Finanční klíčové faktory ... 22
2 Tradiční ukazatele finanční výkonnosti podniku... 25
2.1 Základní účetní výkazy a jejich vypovídací schopnost ... 26
2.2 Analýza absolutních dat ... 28
2.2.1 Horizontální analýza ... 28
2.2.2 Vertikální analýza ... 28
2.3 Analýza rozdílových ukazatelů ... 29
2.3.1 Čistý pracovní kapitál ... 29
2.4 Analýza poměrových ukazatelů ... 31
2.4.1 Ukazatele rentability ... 31
2.4.2 Ukazatele aktivity ... 34
2.4.3 Ukazatele likvidity ... 36
2.4.4 Ukazatele zadluženosti ... 37
2.4.5 Ukazatele finančního trhu ... 39
2.5 Analýza soustav ukazatelů ... 40
2.5.1 Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů ... 40
2.5.2 Soustavy účelově vybraných ukazatelů ... 42
2.6 Shrnutí tradičních ukazatelů finanční výkonnosti podniku ... 43
3 Moderní ukazatele finanční výkonnosti podniku ... 45
3.1 Ekonomická přidaná hodnota ... 46
9
3.1.1 Výpočet ukazatele EVA ... 47
3.2 Tržní přidaná hodnota ... 52
3.3 Cash Flow výnosnost investice ... 53
3.4 Shrnutí moderních ukazatelů finanční výkonnosti podniku ... 54
4 Koncepty, které vedou ke zvyšování výkonnosti ... 56
4.1 Balanced Scorecard ... 56
4.1.1 Implementace a použití BSC ... 58
4.2 Benchmarking ... 60
4.2.1 Implementace benchmarkingu ... 60
4.3 Model excelence ... 61
4.3.1 Základní koncepce modelu excelence ... 62
4.3.2 Logika RADAR ... 64
4.4 Shrnutí komplexních ukazatelů finanční výkonnosti podniku... 64
5 Charakteristika vybraného podniku ... 66
5.1 Profil obchodní společnosti MATRIX a.s. ... 66
5.1.1 Základní informace ... 66
5.1.2 Přehled divizí ... 68
5.1.3 Přehled dceřiných firem... 70
5.1.4 SWOT analýza ... 70
5.2 Aplikace metod měření výkonnosti ve vybraném podniku ... 72
5.2.1 Analýza absolutních ukazatelů ... 72
5.2.2 Analýza poměrových ukazatelů... 89
5.2.3 Měření finanční výkonnosti pomocí ukazatele EVA ... 95
5.2.4 Analýza komplexní metody ... 102
6 Návrhy a doporučení ... 107
Závěr ... 111
Citovaná literatura ... 113
Ostatní bibliografické zdroje ... 115
Ostatní zdroje ... 116
Seznam příloh ... 118
10
Seznam obrázků
Obrázek 1-1: Propojení 3E... 17
Obrázek 1-2: Řetězec zvyšování hodnoty ... 23
Obrázek 2-1: Provázanost účetních výkazů ... 26
Obrázek 2-2: Čistý pracovní kapitál ... 30
Obrázek 2-3: Příklad Du Pontova rozkladu ukazatele ROE ... 42
Obrázek 3-1: Dekompozice vrcholového ukazatele EVA ... 48
Obrázek 3-2: Schéma konstrukce ukazatele CF ROI ... 54
Obrázek 4-1: Struktura a základní vazby BSC ... 58
Obrázek 4-2: Model Excelence... 63
Obrázek 5-1: Vývoj aktiv firmy MATRIX a.s. ... 76
Obrázek 5-2: Vývoj vlastního kapitálu firmy MATRIX a.s. ... 77
Obrázek 5-3: Vývoj aktiv firmy MATRIX a.s. ... 77
Obrázek 5-4: Struktura aktiv firmy MATRIX a.s. ... 79
Obrázek 5-5: Struktura pasiv firmy MATRIX a.s. ... 80
Obrázek 5-6: Výsledek hospodaření běžného účetního období v tis. Kč ... 82
Obrázek 5-7: Vývoj tržeb v % v letech 2011 - 2015 ... 83
Obrázek 5-8: Přehled peněžních toků v Kč ... 88
Obrázek 5-9: Produktivita práce ve firmě MATRIX a.s. v letech 2011 – 2015 ... 89
Obrázek 5-10: Průměrné náklady kapitálu a alternativní náklady na vlastní kapitál za jednotlivé roky ... 97
Obrázek 5-11: Vývoj ukazatele Ekonomické přidané hodnoty EVA ... 99
Obrázek 5-12: Strategická mapa MATRIX a.s. ... 106
11
Seznam tabulek
Tabulka 2-1: Přehled tradičních ukazatelů finanční analýzy ... 25
Tabulka 2-2: Zhodnocení tradičních ukazatelů finanční výkonnosti podniku ... 43
Tabulka 3-1: Rozdělení podniků do kategorií podle tvorby EVA ... 51
Tabulka 3-2: Zhodnocení moderních ukazatelů finanční výkonnosti podniku ... 54
Tabulka 4-1: Zhodnocení komplexních ukazatelů finanční výkonnosti podniku ... 65
Tabulka 5-1: SWOT analýza... 70
Tabulka 5-2: Zkrácená rozvaha firmy MATRIX a.s. v tis. Kč ... 73
Tabulka 5-3: Horizontální analýza rozvahy ve firmě MATRIX a.s. ... 75
Tabulka 5-4: Vertikální analýza rozvahy ve firmě MATRIX a.s... 78
Tabulka 5-5: Vertikální analýza dlouhodobého majetku firmy MATRIX a.s. ... 79
Tabulka 5-6: Zkrácený výkaz zisku a ztráty firmy MATRIX a.s. v tis. Kč ... 80
Tabulka 5-7: Horizontální analýza vybraných položek z výkazu zisku a ztráty ... 81
Tabulka 5-8: Celkové provozní tržby, podrobnější členění v tis. Kč ... 82
Tabulka 5-9: Horizontální analýza celkových provozních tržeb ... 83
Tabulka 5-10: Provozní výsledek hospodaření, podrobnější členění ... 84
Tabulka 5-11: Horizontální analýza provozního výsledku hospodaření ... 85
Tabulka 5-12: Finanční výsledek hospodaření, podrobnější členění ... 86
Tabulka 5-13: Horizontální analýza finančního výsledku hospodaření ... 86
Tabulka 5-14: Přehled peněžních toků v tis. Kč ve firmě MATRIX a.s. ... 87
Tabulka 5-15: Vývoj zaměstnanců firmy MATRIX a.s. v letech 2009 - 2016 ... 88
Tabulka 5-16: Analýza přidané hodnoty na jednoho zaměstnance ... 89
Tabulka 5-17: Ukazatele rentability – vstupní data v tis. Kč a vypočítané hodnoty v % .... 90
Tabulka 5-18: Porovnání vypočítaných hodnot s průměrnými hodnotami v odvětví ... 91
Tabulka 5-19: Ukazatele aktivity – vstupní data v tis. Kč a vypočítané hodnoty v % ... 92
Tabulka 5-20: Ukazatele likvidity – vstupní data v tis. Kč a vypočítané hodnoty v %... 93
Tabulka 5-21: Ukazatele zadluženosti – vstupní data v tis. Kč a vypočítané hodnoty v % . 94 Tabulka 5-22: Ukazatele ziskovosti firmy MATRIX a.s. v tis. Kč ... 94
Tabulka 5-23: Výpočet WACC – vstupní data v tis. Kč a vypočítané hodnoty v % ... 96
Tabulka 5-24: Výpočet alternativních nákladů na VK – vstupní data v tis. Kč a vypočítaná hodnota v % ... 97
Tabulka 5-25: Výpočet ukazatele Spread v % a EVAINFA v tis. Kč ... 98
Tabulka 5-26: Klasifikace ekonomických činností podle CZ-NACE ... 100
Tabulka 5-27: Porovnání vypočítané hodnoty EVA s hodnotami v odvětví ... 101
Tabulka 5-28: Strategické cíle a jejich měřítka firmy MATRIX a.s. ... 103
Tabulka 6-1: Výsledné hodnoty vybraných ukazatelů firmy MATRIX a.s. ... 107
12
Seznam zkratek
BSC Balanced Scorecard
CF Cash Flow
CFROI Cash Flow Returned On Investment ČPK Čistý pracovní kapital
EAT Zisk po zdanění
EBIT Zisk před úroky a zdaněním
EBITDA Zisk před zdaněním, úroky a odpisy EBT Zisk před zdaněním
EFQM European Foundation for Quality Management EVA Ekonomická přidaná hodnota
INFA Benchmarkingový diafnostický systém finančních indikátorů MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu
MVA Tržní přidaná hodnota
NOPAT Čistý provozní zisk po zdanění re Alternativní náklad vlastního kapitálu rf Bezriziková sazba
rFINSTAB Riziková přirážka za finanční stabilitu podniku
rLA Riziková přirážka za velikost podniku nebo likviditu akcií ROA Rentabilita aktiv
ROE Rentabilita vlastního kapitálu ROI Rentabilita investic
ROS Rentabilita tržeb
rPOD Riziková přirážka za podnikatelské riziko VH Výsledek hospodaření
VK Vlastní kapitál
WACC Průměrné vážené náklady na jednotku kapitálu
13
Úvod
Převážná většina podniků se nachází na trhu proto, aby prostřednictvím své činnosti realizovala zisk. Podnik musí být schopný přizpůsobit se neustále měnícímu se ekonomickému prostředí, musí znát důvody, které ho dělají úspěšným, samozřejmě také musí být schopný včas odhalit své slabé stránky a snažit se je eliminovat.
Cílem této práce je zhodnocení finanční výkonnosti obchodní společnosti MATRIX a.s.
prostřednictvím vybraných poměrových, moderních a komplexních ukazatelů v období od roku 2011 do 2015, následné porovnání vybraných výsledných hodnot s průměrnými hodnotami v určitém odvětví a navržení možných opatření, která by měla vést ke zvýšení výkonnosti vybraného podniku v dalších letech.
Potřebné údaje a podklady pro praktickou část byly získány z účetních závěrek obchodní společnosti MATRIX a.s. uveřejněných v obchodním rejstříku, další doplňující informace o obchodní společnosti jsou získány prostřednictvím konzultací s ekonomickou ředitelkou MATRIX a.s., Ing. Janou Trybulovou.
Práce je rozdělena do šesti kapitol, které jsou vzájemně provázané. Teoretická část je rozepsána v prvních čtyřech kapitolách, které jsou zpracovány metodou literární rešerše.
První kapitola definuje finanční výkonnost podniku a dále vnitřní, vnější a klíčové faktory, které výkonnost podniku ovlivňují. Druhá kapitola popisuje ukazatele tradiční (absolutní, rozdílové a poměrové ukazatele a soustavy ukazatelů). Následující třetí kapitola se zaobírá ukazateli moderními a čtvrtá kapitola ukazateli komplexními. Na teoretickou část je navázána část praktická, která se zabývá hodnocením finanční výkonnosti obchodní společnosti MATRIX a.s., na kterou jsou postupně aplikovány 4 vybrané ukazatele (tradiční ukazatele zastupují absolutní a poměrové ukazatele, jako moderní ukazatel je aplikována Ekonomická přidaná hodnota (dále jen „EVA“) a za komplexní ukazatele je stanovena strategie obchodní společnosti MATRIX a.s. a zaveden koncept Balanced Scorecard). Výsledky těchto ukazatelů jsou vyhodnoceny a v několika případech porovnány s průměrnými hodnotami v odvětví. V poslední kapitole je vyhodnocena současná situace obchodní společnosti MATRIX a.s. z pohledu finanční výkonnosti a strategického řízení a na základě těchto zjištěných hodnot jsou navržena doporučení a návrhy, která by měly vést ke zvýšení výkonnosti podniku.
14
1 Finanční výkonnost podniku
Cílem této kapitoly je uvést základní teoretická východiska, která pomohou uživatelům informací o výkonnosti podniku pochopit význam a souvislosti obsažené v praktické části této práce i mimo ni.
Výkonnost podniku a její hodnocení je v současné době velmi aktuální téma, neboť se jedná o oblast, která musí být stále sledována a s ohledem na vzrůstající konkurenci také zlepšována, proto tato kapitola přibližuje základní definice a snaží se pojem výkonnost popsat z různých pohledů. Podniky zpravidla čelí velké konkurenci, a proto musí vynakládat úsilí a podnikat kroky, vedoucí k jejímu zmapování, zajištění konkurenční výhody a dobrého postavení na trhu. Z tohoto důvodu podniky často využívají podrobné analýzy, jako např. SWOT analýzu, PEST analýzu, finanční analýzu nebo měření výkonnosti podniku. Podnik by měl vždy zvolit takovou analýzu, která je pro jeho činnost nejvhodnější s ohledem na vlastní finanční situaci.
„Úspěšná firma se při svém hospodaření bez rozboru finanční situace firmy již neobejde.“
(Růčková, 2015)
1.1 Vymezení pojmu výkonnost podniku
Podnik musí znát důvody, které ho dělají úspěšným, samozřejmě musí také znát to, co mu v prosperitě nepřidává. Za účelem dosažení prosperity podniku, je potřeba rozvíjet schopnosti, učit se novým věcem, umět se udržet tam, kde se jiné konkurenční podniky neudržely, zvyšovat své výkony a být užitečným i společnosti. Získaná data o finanční výkonnosti podniku přináší takové informace, které vedou k objasnění jeho finanční situace. Pouhé sledování finančních ukazatelů však k celkové prosperitě zcela nestačí, protože nedávají informace např. o hodnotě pro zákazníka nebo o spokojenosti zaměstnanců či zákazníků. Zavádějí se také nefinanční měřítka, aby byly podniky konkurenceschopnější a mohly uspokojovat zájmy všech zúčastněných subjektů (stakeholderů).
15
Podniky se v současné ekonomické situaci stále více obracejí k moderním systémům řízení výkonnosti podniku, které zajišťují zprůhlednění a lepší zvládnutí financování a sledování finanční výkonnosti, snížení nákladů a udržení zákazníků. Tyto systémy spojuje především to, že zvyšují výkonnost podniku a zahrnují procesy, metodologie, metriky a technologie podniku, které slouží k monitorování, hodnocení a řízení podniku a jeho výkonnosti.
Výkonnost představuje široký pojem, který jsme si zvykli používat poměrně běžně v každodenním jazyce bez ohledu na naše odborné či zájmové zaměření. Co se skrývá v definici slova výkonnost, odkazuje i dále na celou řadu odpovědí a neexistuje zde jednoznačná ani všeobecně uznatelná definice.
Termín „performance appraisal“ z angličtiny zpravidla překládáme jako hodnocení výkonnosti. „Performance management“ pak překládáme jako řízení výkonnosti (Wagnerová, 2008, s. 11) nebo řízení zaměřené na výkonnost. (Veber, 2014, s. 662)
„Výkonnost není nikdy objektivní, protože opravdu malá většina se shodne na tom, co daný pojem „výkon“ opravdu představuje“ uvádí Lebas (1995). Podle něho je výkon možné definovat jak z hlediska uživatelů, tak i z hlediska účelu. Jde především o způsob jak definovat to, kam chce daný subjekt dojít.
Drucker (2011) bere pojem výkonnost podniku ze širších úhlů a tvrdí, že „výkonnost je závěrečný test jakékoliv organizace.“
Pro každý podnik, který chce být v současné době úspěšný, je sledování a hlavně řízení výkonnosti velmi důležité. Podle Wagnerové (2011, s. 58) je řízení výkonnosti definováno jako „postup vytváření sdílené představy o tom, čeho by mělo být dosaženo.“
Wagner (2009, s. 15) v obecném pojetí definuje výkonnost následovně: „výkonnost znamená charakteristiku, která popisuje způsob, respektive průběh, jakým zkoumaný subjekt vykonává určitou činnost, na základě podobnosti s referenčním způsobem vykonání (průběhu) této činnosti.“
„Výkonnost podniku obecně pojímá všechny oblasti podnikových činností, které je potřebné skloubit tak, aby výsledkem byl fungující a prosperující podnik s dlouhodobou perspektivou existence.“ (Knápková, 2013)
16
Veber (2014, s. 661) vysvětluje, že je v případě výkonnosti zaměřováno na zhodnocení vstupů (zdrojů) ve finálním produktu tak, aby výstupy byly větší než vložené vstupy.
Měření výkonnosti podniku neslouží pouze jako prostředek umožňující popsat podnikovou výkonnost, ale představuje zároveň takový prostředek, jehož vhodným či špatným využitím je možné pozitivně či negativně působit na chování a jednání těch osob, které mohou průběh zkoumané aktivity ovlivnit. (Wagner, 2009, s. 19)
S pojmem výkonnost podniku se pojí i základní principy označované v rámci Evropské unie zkratkou 3E, která konkrétně představuje hospodárnost, efektivnost, účelnost (effectiveness, economy, efficiency). (STRUKTURALNI-FONDY.CZ)
Hospodárnost představuje takovou činnost, u které jsou minimalizovány náklady na veškeré zdroje (např.: finanční, časové, věcné vstupy) a rovněž je zachována požadovaná kvalita zdrojů z hlediska potřeb dané činnosti. U tohoto principu je vyžadováno, aby zdroje, které subjekt používá, byly při provádění dané činnosti k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, na správném místě, v přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu. Velmi jednoduše lze hospodárnost vyjádřit jako „dělání věcí levně“. (Korupce.cz, 2013) Jedná se o kritérium, které je hodnocené na vstupu, vždy však musí být zohledněny dané cíle projektu. (STRUKTURALNI-FONDY.CZ)
Efektivnost také označována jako účinnost či produktivita, vyjadřuje takovou činnost, která dosahuje maximálního výstupu z daných zdrojů či dosahuje daného výstupu s minimem zdrojů v porovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění a při zachování kvality výstupu. (Korupce.cz, 2013) Tento princip vyžaduje dosažení co nejlepšího vztahu mezi vstupy a výstupy a lze ho také vyjádřit jako „dělání věcí správnou cestou“. (STRUKTURALNI-FONDY.CZ)
Účelnost je taková činnost, při které je dosaženo stanovených cílů či vyprodukováno požadovaných užitků, bez toho aniž by se na tom podílely jakékoli jiné činnosti a (nebo) vznikly jiné nepodstatné produkty či nežádoucí dopady. Vždy musí být použito takových prostředků, které zajistí optimální míru při dosažení cílů a při plnění stanovených úkolů, což je principem účelnosti. Jednoduchou charakteristikou lze účelnost vyjádřit jako „dělání správných věcí“. Jedná se o kritérium hodnocené pouze na výstupu. (Korupce.cz, 2013)
17 VSTUPY / zdroje
Schválené záměry a cíle Potřeba
VÝSTUPY / dopady PROCESY
Účelnost Hospodárnost
Efektivnost E
Zdroj: vlastní zpracování http://slideplayer.cz/slide/2810404/
V dnešní době se k těmto pojmům řadí i etika (ethic), která tak rozšiřuje 3E na 4E. Etika je věda o morálce, což je soustava pravidel, hodnot a mravních citů lidského jednání.
(Seknička, 2007, s. 36) Pojem, který byl přidán v nedávné době a má velmi významnou roli v operačním řízení jednotlivých podnikových činností. Etická odpovědnost podniku se soustředí jak na vnitřní prostředí podniku (management, zaměstnanci), tak i na vnější prostředí podniku (zákazníci, investoři, konkurenti, dodavatelé, odběratelé, věřitelé atd.).
Pomocí etických zásad, principů, nástrojů a metod se zavádí etika do podniku a vznikají tak etické infrastruktury podniku, které se zajímají o vliv tradic a rituálů, ale také o úroveň vyzrálosti organizační kultury podniku. (Seknička, 2007, s. 36)
1.2 Faktory ovlivňující výkonnost podniku
Je velmi důležité, aby podnik fungoval jako jeden celek a ne jako soubor odlišně dělených částí, pracovních úseků či jedinců. (Wagnerová, 2008, s. 31) I přesto, že podnik vystupuje a funguje jako jeden ucelený útvar, existují faktory, které ovlivňují jeho efektivnost, prosperitu i produktivitu.
Faktory, které ovlivňují prosperitu, se dělí na vnější a vnitřní faktory. Působení vnějších faktorů by měl podnik co nejpřesněji monitorovat a s ohledem na ně uzpůsobit vnitřní faktory. Management podniku má na vnitřní činitele vliv a neustále na ně dohlíží. (Veber, 2014, s. 662) Manažeři mohou vycházet z vlastních zkušeností i z ověřených doporučení Obrázek 1-1: Propojení 3E
Zdroj: vlastní zpracování upraveno podle SLIDEPLAYER.CZ, 2013
18
či postupů, ty však pokaždé musí upravit a přizpůsobit s ohledem na konkrétní podmínky v daném podniku. (Váchal, 2013, s. 85)
Velmi zajímavé jsou výsledky, týkající se produktivity, studie obchodní korporace Czipin
& Partner (Špačková, 1999), které představuje Wagnerová (2008, s. 29). Poukazují na to, že v oblasti produktivity české podniky disponují velkými rezervami, 110 pracovních dní v roce, tedy 49 % pracovní doby, je stráveno neproduktivně. Na těchto ztrátách produktivity má podíl jak nedostatečná strategie, chybějící řízení, nedostatečné vedení tak i špatně pochopená vedoucí úloha. Chybějící řízení je spojeno s tím, že české podniky mají nejasnou strategii a vizi. K efektivním výsledkům je zajisté potřeba dlouhodobě prosazovat jasnou vizi a strategii. Jelikož se strategie považuje za tzv. nosný kámen a jde podnikem „odshora dolů“, je potřeba, aby především manažeři přesně věděli, co se od nich očekává – tím i jejich podřízení budou vědět jasné požadavky, což vede jednoznačně ke zlepšení efektivnosti a produktivity podniku. Nalezení rovnováhy mezi potřebami zaměstnance a podniku je velmi důležité. Obě strany musí být schopny pracovat na plnění společných cílů, ze kterých pro ně plynou stejné přínosy.
Ve shrnutí je řízení výkonnosti novým přístupem, který umožňuje integrovat vizi, strategii a konkrétní cíle zaměstnanců podniku tak, aby bylo dosaženo optimálního výsledku.
(Wagnerová, 2008, s. 31)
1.2.1 Vnitřní faktory
Vnitřní faktory se dělí na dvě skupiny, na tvrdé a měkké prvky. První skupinu představují hmatatelné a hmotné prvky, což jsou výrobky (služby), výrobní zařízení, zásoby, finance, struktury podniku, distribuční kanály, hygienické zázemí atd.
(MANAGEMENTMEDIA.CZ, 2016) Měkké prvky jsou nehmatatelné, patří sem znalosti, know-how, pracovní návyky, podniková kultura, strategie a inovace. K těmto prvkům dochází při jednání s obchodními partnery, při vystupování a chování lidí uvnitř i vně podniku, zjednodušeně se dá říci, že existují díky přítomnosti lidí v daném podniku.
(MANAGEMENTMEDIA.CZ, 2016) Poslední dobou nabývají významnějších hodnot, protože jsou jen velmi obtížně přenositelné do jiného prostředí na rozdíl od tvrdých prvků, které jsou snadno kopírovatelné.
19
Mezi nejvýznamnější vnitřní faktory se uvádí následující: strategie, struktura podniku, podniková kultura (Veber, 2014), inovace (Valenta, 2001) a dalo by se říci, že i účetní zásady (Slavík, 2013).
Strategie a inovace
Strategie tvoří určení základního směru v rozvíjení podniku a určení způsobů či cest, jak dané strategické cíle dodržet. (Veber, 2014, s. 661) Strategické řízení není úspěšné bez inovací, taktéž jsou většinou neúčinné inovace bez strategií. Prvním, kdo viděl v inovacích hnací motor v podnikatelském prostředí, byl ekonom J. A. Schumpeter.
Aby byl podnik úspěšný a schopný pohotově měnit strategii v globálním konkurenčním prostředí, měl by využívat právě dynamických strategií rozvoje podniku, které to umožní.
(Martinovičová, 2014, s. 82) Valenta (2001) uvádí inovace jako proces změny ve vnitřní struktuře výrobního organizmu (organizační jednotky) a to jak změny věcné (změny výrobků a služeb nebo změny technologie), tak změny v řízení. Je zapotřebí inovace, která něco přináší, která zapříčiní to, že podnik bude v budoucnu lepší než v minulých letech a především lepší než konkurence. Týká se to např.: uvedení nových produktů, rozšířené nabídky doprovodných služeb zákazníkům, distribuce zboží, změn v zabezpečení vstupů atd. (Veber, 2014, s. 663)
Struktura podniku
Struktura zahrnuje zdroje podniku, jejich zhodnocení, využívání a vzájemnou provázanost.
To, co patří k nejdůležitějším a nejvyšším aktivům současné doby nejsou aktiva ve vlastnictví materiálních statků (provozní budovy, zásoby), ale jsou to zdroje, které se podílí na fungování podniku jako např. úspěšný produkt, trh, na kterém je tento produkt uplatněn, know-how, či kvalifikovaný personál. (Veber, 2014, s. 663)
Velký důraz je také kladen na využití disponibilních zdrojů. Management musí pravidelně analyzovat situaci ve zdrojích, vypracovávat ukazatele využívání zdrojů, vyhodnocovat jejich využívání a přijímat v tomto směru příslušná opatření a to např. hledáním těch nejefektivnějších cest, jak nejlépe použít či zhodnotit existující zdroje. (Veber, 2014, s. 664)
20 Podniková kultura
Za úspěšným podnikem a spokojenými zaměstnanci se v současné době skrývá především stanovení určitých hodnot, které tvoří podnikovou kulturu. S těmito hodnotami by se měli všichni zaměstnanci ztotožňovat a měly by jim dávat pocit, že jsou nenahraditelnou součástí daného podniku. (Urban, 2015)
Je velmi složité nastavit správnou podnikovou kulturu, jelikož složení zaměstnanců bývá velmi rozdílné, podniky zaměstnávají různé typy lidí z hlediska věku, pohlaví, či etnické příslušnosti a všechny tyto odlišnosti by se v podnikové kultuře měly promítnout.
Ač se navenek může jednat o velké a náhlé změny, vybudování či pouhá změna podnikové kultury je časově a značně náročná. Zahrnuje totiž především formování lidí, jejich každodenní žádoucí vystupování, jednání a chování, prezentace profesionálního přístupu, uznávání hodnot a zásad, vnímání zákazníka jako hlavního subjektu, sounáležitost s podnikem atd. (Veber, 2014, s. 664 - 665) Veber (2014, s. 664) také dále zmiňuje, že i přesto, že podnikovou kulturu nenajedeme v kolonce účetní závěrky, postoje a chování zaměstnanců mohou podnik podržet zejména v problémových situacích.
Pokud podnik vědomě a cíleně formuje svou firemní kulturu i marketing, může dosáhnout značné konkurenční výhody. Výkonné podniky se vyznačují dynamickou kulturou s charakterem učícího se podniku, s orientací zaměřenou na zákazníky, zaměstnance a další externí zainteresované skupiny. Z čehož vyplývá, že správně vybudovaná podniková kultura je velice klíčová a úzce spojená s dobrou prosperitou podniku. (DIVERSITY- MANAGEMENT.CZ, 2013)
Účetní zásady jako vnitřní faktor
Účetnictví se při posuzování účetních výkazů řídí účetními zásadami. Podle Slavíka (2013, s. 21) mezi nejvýznamnější zásady patří následující:
Zásada věrného a objektivního zobrazení skutečnosti – zásada, jež je nadřazená všem ostatním. Informace by měla být co nejpřesnější, neměla by být zkreslená pohledem zpracovatele.
21
Zásada předpokladu trvání podniku i v dohledné budoucnosti – zásada, která vychází z předpokladu, že podnik nehodlá vstoupit do likvidace ani neomezí svoji činnost v budoucnosti.
Zásada vymezení okamžiku realizace – jedná se o vymezení konkrétního okamžiku, od kterého lze účtovat na účty nákladů, výnosů a rozvahové účty.
Zásada opatrnosti – do výše zisku se vykazují předpokládané ztráty, rizika, či znehodnocení majetku, i přesto, že nenastaly a jejich výše není přímo zjistitelná.
To je realizováno rezervami a opravnými položkami. (Slavík, 2013, s. 21)
1.2.2 Vnější faktory
Podnik je úzce spjat se svým vnějším okolím, bez kterého by nebyl schopný existovat, jelikož potřebuje své dodavatele, odběratele, zákazníky, zaměstnance apod. Vnější okolí se rychle rozvíjí a je zapotřebí, aby se mu podnik neustále přizpůsoboval. Podnik a vnější okolí se také navzájem ovlivňují, proto je velmi důležitá analýza tohoto okolí, a to nejen z ekonomického hlediska. (Váchal, 2013, s. 85 - 88)
Existují různá dělení vnějšího okolí podniku. Podle Váchala (2013, s. 85) se dělí faktory do čtyř základních skupin:
Společenské faktory, které charakterizují vnější okolí představované legislativou, vztahy mezi exekutivou a podnikatelskou sférou.
Ekonomické faktory, mezi které se řadí trend rozvoje hrubého domácího produktu, specifické tržní předpovědi, stupeň spotřebitelských výdajů či úroveň podnikatelských investic.
Sociální faktory jsou charakterizované hierarchií hodnot a kritérii v rozhodování lidí, životním stylem, úrovní vzdělání, mobilitou obyvatelstva, distribucí příjmů atd.
Technologické faktory tvoří vlastní výdaje na vědu a výzkum, transfer technologií, míra zastarávání výrobních prostředků atd.
Vliv vnějších faktorů na podnik je velmi složitý, jmenované skupiny se v praxi vzájemně ovlivňují a prolínají.
22
1.2.3 Finanční klíčové faktory
Na základě podmínek tržního hospodářství a zejména v neustálé narůstající a tvrdší konkurenci na mezinárodních trzích je zvyšování výkonnosti poměrně nezbytnou podmínkou úspěšného přežití podniku. Existují zde klíčové aspekty, které jsou velmi podstatné pro prosperující řízení výkonnosti podniku. V rámci řízení podniku je velmi důležité správně plánovat dlouhodobě dopředu, sestavovat finanční plány, ve kterých se zúročí veškeré zkušenosti z minulých let a výsledky minulého vývoje fungování podniku spolu s růstovými příležitostmi. Při hledání těchto konceptů vedoucích ke zvýšení výkonnosti, je možné se nechat inspirovat konkurencí. Například pomocí benchmarkingu je možné identifikovat významné zdroje tvorby hodnoty v konkrétní oblasti podnikání. Klíčovými aspekty a faktory mohou být např. generátory hodnoty, hodnocení efektivnosti a financování investic, využití majetku, kapitálová struktura a náklady na kapitál.
Generátory hodnoty
Podle Maříka (2011) jsou za základní stavební kámen finančního plánování považovány generátory hodnoty. Umožňují určit hodnotu podniku a taktéž tvoří souhrn několika podnikohospodářských veličin, kterými jsou marže provozního zisku, investice do pracovního kapitálu a investice do dlouhodobého provozně nutného majetku.
Pro účinné řízení výkonnosti podniku lze využít ty ukazatele, které jsou zaměřeny na hodnotu, jak na základě ekonomického zisku, např. ukazatel EVA, tak na základě Cash Flow. Ukazatel EVA může ovlivňovat hospodaření podniku pro každou úroveň řízení, což managementu umožňuje to, aby se na výsledku podíleli a byli zainteresovaní všichni zaměstnanci. Aby byl dosažen a naplněn základní cíl podnikání, tj. neustálé zvyšování hodnoty podniku, musí být co nejvhodněji nastaveny tato měřítka výkonnosti a motivace.
Pavelková (2012) ve své publikaci uvádí následující řetězec zvyšování hodnoty:
23
Generátory hodnoty (klíčové provozní ukazatele pro zvyšování hodnoty) Využití pro každou úroveň řízení
Ekonomický zisk (ukazatel EVA)
Hodnocení s krátkodobým až střednědobým výhledem Cash Flow
Dlouhodobá hodnota obsahující odhad budoucího vývoje Obrázek 1-2: Řetězec zvyšování hodnoty
Zdroj: vlastní zpracování upraveno podle Pavelkové (2012).
Tento řetězec zvyšování hodnoty ukazuje využití jednotlivých postupů pro měření a řízení výkonnosti podniku tak, aby byl aplikován strategický i operativní aspekt řízení hodnoty podniku.
Pyramidové soustavy ukazatelů
Soustavy přesně zachycují souvislosti toho, co se v podniku odehrává. Rozklad vrcholového ukazatele na dílčí udává vzájemnou propojenost, který pomáhá identifikovat vzájemné vazby mezi jednotlivými dílčími ukazateli a jejich vztah k vrcholovému ukazateli. Pyramidové soustavy budou detailněji rozebrány v podkapitole 2.5.1 Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů.
Analýza využití majetku
Tato analýza zkoumá přesné využití majetku a jeho jednotlivých druhů vázaných v podnikání. Zaměřuje se např. na obrat aktiv, obrat zásob, obrat pohledávek a závazků.
(Jáčová, 2016)
Náklady na kapitál, finanční a kapitálová struktura
Náklady jsou spojeny se získáním a užitím jednotlivých zdrojů, jelikož každý kapitál něco stojí, čímž na sebe váže náklad. (Jáčová, 2016) Nákladem vlastního kapitálu je požadovaný výnos vlastníky podniku, nákladem cizího kapitálu je úrok. Bývá pravidlem, že vlastní kapitál je dražší než cizí.
Velmi důležité je najít optimální poměr mezi vlastním kapitálem a cizím kapitálem.
Průměrné náklady na kapitál, označeny jako WACC, by měly být minimální, jelikož právě
24
pomocí WACC lze optimalizovat kapitálovou strukturu podniku s ohledem na minimální náklady na kapitál. Lze tak vyvodit, že optimální kapitálová struktura je dána takovou mírou zadluženosti, při níž jsou WACC minimální. (Vochozka, 2011, s. 124)
Strategické dlouhodobé investiční rozhodování
Špatně zvolená strategie či špatné rozhodnutí může významně ohrozit budoucí výkonnost podniku a tím i jeho stabilitu. Samozřejmě existuje způsob, jak tomu předejít, spočívá v sestavení různých variant vývoje investic. Rozhodnutí o investicích je dlouhodobou záležitostí, jelikož charakteristickým rysem je jejich dlouhodobá životnost, a proto je důležité tomu věnovat určitou pozornost. Investice s sebou nesou vysoké kapitálové výdaje, což má vliv na efektivnost. (Jáčová, 2016)
Shrnutí
Tato kapitola, Výkonnost podniku, objasňuje pojem výkonnost podniku a veškeré termíny, které jsou s výkonností vzájemně spojeny. Pro měření výkonnosti podniku je vesměs jakýkoliv postup stejný, odlišnosti v jejich aplikaci vznikají v důsledku vlivu podnikatelského prostředí. Ekonomické prostředí podniku se neustále mění a vyvíjí, což samozřejmě způsobuje změny v podnicích samotných, jelikož jsou toho prostředí přímou součástí. Pro podnik je velmi důležité znát všechny vnější a vnitřní faktory, které mohou postup v měření výkonnosti podniku změnit či narušit. I v běžném životě dochází stále k neustálému vývoji, proto i proces měření výkonnosti podniku probíhá neustálým dynamickým vývojem a je velmi důležité sledovat změny podnikatelského prostředí a přizpůsobovat se jim.
25
2 Tradiční ukazatele finanční výkonnosti podniku
Technická analýza podniku zahrnuje tradiční ukazatele. Ty jsou ve většině případů orientovány do minulosti a cílem je obvykle určení výkonnostních indikátorů, které umožňují srovnání a poznání trendů. (Veber, 2014, s. 673) Tradiční ukazatele jsou v praxi velmi oblíbené, protože jsou jednoduché a získané přímo z účetních výkazů podniku. (Knápková, 2010, s. 53) Tato analýza funguje pomocí matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným ekonomickým (kvalitativním) posouzením výsledků.
Podle rozdílných účelů, ke kterým analýza slouží a také podle dat, které dále využívá, ji podle Sedláčka (2011, s. 10) rozdělíme do následujících skupin:
Analýza absolutních dat.
Analýza rozdílových ukazatelů.
Analýza poměrových ukazatelů.
Analýza soustav ukazatelů.
Podrobněji viz tabulka (2-1).
Tabulka 2-1: Přehled tradičních ukazatelů finanční analýzy
ELEMENTÁRNÍ METODY analýza stavových
ukazatelů
analýza rozdílových a tokových ukazatelů
přímá analýza intenzivních ukazatelů
analýza soustav ukazatelů
horizontální analýza analýza fondů ukazatele rentability Du Pontův rozklad vertikální analýza analýza Cash Flow ukazatele aktivity pyramidové rozklady
ukazatele zadluženosti ukazatele likvidity ukazatele kapitálového trhu
ukazatele Cash Flow Zdroj: vlastní zpracování upraveno podle Růčkové (2015)
26
2.1 Základní účetní výkazy a jejich vypovídací schopnost
Účetní výkazy představují významný zdroj pro finanční výkonnost podniku, jelikož obsahují vstupní data pro finanční analýzu. Účetní jednotka sestavuje za účetní období k rozvahovému dni účetní závěrku, která je tvořena finančními výkazy (BUSINESS.CENTER.CZ, 2011) a obsahuje:
rozvahu,
výkaz zisku a ztráty,
přílohu k účetní závěrce,
přehled o peněžních tocích,
přehled o změnách vlastního kapitálu. (PORTAL.POHODA.CZ, 2016) Jednotlivé výkazy jsou vzájemně souvztažné.
Rozvaha zobrazuje majetkovou a finanční strukturu podniku k určitému okamžiku, na straně aktiv poskytuje přehled o výši a struktuře majetku, na straně pasiv o způsobu financování tohoto majetku. Strana pasiv obsahuje velmi podstatné informace o výsledcích hospodaření podniku. Tvorba výsledku hospodaření za aktuální účetní období je podrobněji zachycena ve výkaze zisku a ztráty. (Knápková, 2013, s. 21) Výkaz zisku a ztráty představuje písemný přehled výnosů a nákladů, nikoliv pohyb peněžních příjmů
příjmy výdaje
VÝKAZ CASH FLOW počáteční
stav peněz
konečný stav peněz
vlastní kapitál
majetek
zisk ROZVAHA
peníze
cizí zdroje výnosy
zisk
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT
náklady
Obrázek 2-1: Provázanost účetních výkazů
Zdroj: vlastní zpracování upraveno podle Růčkové (2015)
27
a výdajů, jejich rozdílem vzniká právě výsledek hospodaření. (Růčková, 2015, s. 31) Výnosy a náklady jsou ve výkazu rozděleny na provozní, finanční a mimořádné. (Srpová, 2010, s. 321) Za nejdůležitější výkaz pro posouzení skutečné finanční situace je pokládán výkaz Cash Flow.(Mařík, 2011) Tento výkaz sleduje vývoj peněžní situace v podniku, jelikož sleduje tokové veličiny tj. příjmy a výdaje a zachycuje to, kde podnik získává peněžní prostředky a jak byly použity (kde o ně přichází). (Scholleová, 2012, s. 41)
Již v závěru první kapitoly byly uvedeny nejvýznamnější účetní zásady, kterými se účetnictví řídí. Jako první byla uvedena zásada věrného a objektivního zobrazení skutečnosti, která se řadí k celosvětově uznávaným. I přesto, že účetní závěrky poskytují význačná data o stavu hospodaření podniku za dané období, je důležité brát na vědomí, že i tyto výkazy mají svá úskalí. Výkazy nemusí vždy obsahovat data, která by věrně zobrazila ekonomickou realitu podniku, jelikož jsou zpracovány především pro účetní či daňové účely. (Knápková, 2013, s. 21)
Růčková (2015, s. 30) popisuje tyto slabé stránky a problémy analýzy rozvahy, které znesnadňují vytvoření daného věrného a objektivního zobrazení zejména jako
historické účetnictví – oceňování majetku a závazků na principu historických cen, což jsou ceny, za které byl majetek pořízen, tento princip však nebere v úvahu změny tržních cen majetku, změny kupní síly peněžní jednotky a zkresluje výsledek hospodaření běžného roku,
vliv nepeněžních faktorů – spojený s posuzováním investic, mezi tyto faktory patří např. firemní značka, sociální vztahy, kvalita pracovní síly,
vliv vnějších faktorů, které nejsou zapracovány, avšak mohou velmi významně ovlivnit některé položky rozvahy (nepracuje s časovou hodnotou peněz a nepostihuje tak, přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv),
srovnatelnost údajů v časové řadě a s ostatními podniky – rozdíly mohou nastat z rozdílné účetní politiky podniků, (což spočívá v odlišném odpisování, zařazování drobného majetku, oceňování zásob apod.), metodické odlišnosti či z odlišné aplikace uznávaných účetních zásad
vliv inflace na jednotlivé finanční výkazy, inflace nejvíce postihuje podniky se starším vybavením, kde je z větší části investiční majetek již odepsán, což vede
28
k vykazování nereálně vysokého zisku. Higgins (2007, s. 153) dodává, že zohlednění inflace působí negativně na růst objektu.
2.2 Analýza absolutních dat
Analýza absolutních dat je především analýza majetkové a finanční struktury, která se provádí ve dvou formách: horizontální a vertikální. Výpočet procentního rozboru pomocí absolutních ukazatelů představuje nejjednodušší techniku analýzy účetních výkazů a to také zpravidla bývá první částí technické finanční analýzy. K absolutní analýze se používají údaje přímo zjištěné v účetních výkazech, které se už většinou dále nemusí nijak upravovat. V rozvaze najdeme údaje, které se nazývají stavové ukazatele, uvádí informace o stavu majetku a zdrojů financování k určitému okamžiku. Ve výkazu zisku a ztrát jsou zobrazeny tokové ukazatele, které jsou sestaveny na základě porovnání výnosů a nákladů za určité období. (Grünwald, 2006, s. 19)
2.2.1 Horizontální analýza
Horizontální analýza, taktéž analýza trendů, se zabývá časovými změnami absolutních ukazatelů. Jedná se tedy o analýzu vývoje finančních ukazatelů v závislosti na čase a to v absolutním (viz vzorec 2-1) i v relativním vyjádření (viz vzorec 2-2). (Sedláček, 2011, s. 14) V prvním případě se porovnávají hodnoty mezi zvolenými obdobími a hodnotí, o kolik jednotek se daný ukazatel změnil. Ve druhém případě se zkoumá, o kolik procent se změnil vzhledem k předcházejícímu období a vypočítá se následovně:
(2-1)
(2-2)
2.2.2 Vertikální analýza
Vertikální analýza, též procentní rozbor, se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů, někdy bývá také označována jako analýza komponent. Aplikace této metody usnadňuje srovnatelnost účetních výkazů s výkazy z minulých let, s jinými podniky v totožném oboru podnikání a na rozdíl od horizontální analýzy se zabývá pouze jedním
29
obdobím. Analýza posuzuje jak strukturu aktiv, ze které vyplývají informace o tom, do čeho podnik investoval svěřený kapitál, tak strukturu pasiv, ze které vyplývá, z jakých zdrojů byl majetek pořízen. (Růčková, 2015, s. 44) Tato metoda umožňuje zkoumat relativní strukturu aktiv a pasiv a roli jednotlivých činitelů při tvorbě hodnoty (zisku).
Proč se analýza označuje vertikální, vysvětluje Grünwald (2006) tak, že pracuje s účetními výkazy v jednotlivých letech „odshora dolů“, nikoli napříč jednotlivými lety.
Nevýhodu procentního rozboru absolutních ukazatelů představuje především to, že nastalé změny pouze konstatuje a neukazuje na jejich příčiny, může však upozornit na problémové oblasti, které se dále mohou zkoumat hlubším rozborem dat. (Grünwald, 2006, s. 20)
2.3 Analýza rozdílových ukazatelů
Analýza rozdílových ukazatelů, též označována jako finanční fondy, slouží k hodnocení finanční situace podniku, především k hodnocení jeho likvidity. Podle Růčkové (2015) hodnotu rozdílových ukazatelů získáme rozdílem určité položky aktiv s určitou položkou pasiv, což je obecně především konstruováno z rozvahy.
Do fondů finančních prostředků řadíme následující ukazatele:
čistý pracovní kapitál,
čisté pohotové prostředky,
čisté peněžně-pohledávkové fondy.
2.3.1 Čistý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál (Net working capital) neboli provozní kapitál je nejpoužívanějším ukazatelem, který je vypočten rozdílem mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými zdroji. (Sedláček, 2011, s. 35) Následující vzorec 2-3 tento vztah vyjadřuje.
(2-3)
Provozní kapitál má také velký vliv na platební schopnost podniku. Aby byl podnik likvidní, musí disponovat potřebnou výší relativně volného kapitálu, tzn. přebytek krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji.
30
Následující obrázek 2-2 znázorňuje ČPK, který zobrazuje takovou část oběžného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem. Rozlišujeme tedy oběžný a dlouhodobý majetek a také dlouhodobě a krátkodobě vázaný kapitál. (Knápková, 2013)
Podle Sedláčka (2011, s. 36) představuje ČPK v podniku finanční polštář, který mu tak umožňuje pokračovat v aktivitách i v případě, že by podnik potkala určitá nenadálá událost, která by si vyžadovala vysoké vydání peněžních prostředků. Na ČPK se dá nahlížet jak z pohledu manažerů, tak z pohledu vlastníků podniku. Z pohledu manažerů udává velikost volného majetku financovaného dlouhodobými zdroji, kde není nutné jeho brzké splacení a slouží k zajištění bezproblémovému chodu podniku. Z pohledu vlastníka udává, v jakém množství je financována běžná činnost z dlouhodobého kapitálu.
Vztah pro výpočet vyjadřuje vzorec 2-4.
(2-4)
ČPK by měl mít kladnou hodnotu, přičemž záporná hodnota ukazuje, že část krátkodobých závazků kryje stálá aktiva a tím je ohrožena likvidita podniku.
Obrázek 2-2: Čistý pracovní kapitál
Zdroj: vlastní zpracování upraveno podle Knápkové (2013)
31
2.4 Analýza poměrových ukazatelů
Poměrová analýza charakterizuje vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů.
K dosažení smysluplné interpretace musí být mezi položkami vzájemná souvislost.
Poměrové ukazatele se dělí podle různých hledisek, vázaných k odlišnému pohledu hodnocení finanční situace podniku. V současné době je analýza poměrových ukazatelů pokládána za nejběžněji používanou metodu zejména v podnikové praxi, důvodem je především získání rychlého a nenákladného přehledu o základních finančních charakteristikách firmy za více období a jednoduchost jeho sestavení. Při konstrukci se obvykle postupuje podle toho, co chceme změřit a čeho chceme výpočtem dosáhnout.
Vycházíme z účetních dat a to rozvahy (údaje, které z rozvahy vyplývají, jsou stavové) a výkazu zisku a ztráty (údaje jsou tokovými ukazateli). (Sedláček, 2011, s. 55) Nevýhodou těchto ukazatelů je to, že jsou spíše pomocníkem analýzy a výpočtem nejde uspokojivě téměř nic vysvětlit, proto výpočty slouží spíše jako úvod pro rozsáhlejší analýzy. Z pravidla se používá doporučené rozpětí, ve kterém by se měl výsledný poměrový ukazatel pohybovat (ukazatel likvidity), taktéž doporučená tendence vývoje ukazatele (ukazatel produktivity práce). Nejčastějším dělením však bývá pět základních okruhů ukazatelů:
Rentabilita – výnosnost, ziskovost.
Aktivita – vázanost kapitálu.
Likvidita – platební schopnost.
Zadluženost – struktura finančních zdrojů.
Finanční trh. (Kalouda, 2016, s. 63)
K těmto pěti základním druhům ukazatelů se připojuje skupina provozních (výrobních) ukazatel (Reprodukční schopnost aktiv, mzdová náročnost či produktivita práce) a taktéž se někdy uvádí i ukazatele na bázi Cash Flow. (Sedláček, 2011, s. 56 - 71)
2.4.1 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability (Profitability Ratios), v odborné literatuře také označované jako ukazatele návratnosti, výnosnosti nebo ziskovosti, poměřují různé formy zisku dosažené podnikáním s výší zdrojů či tržeb podniku, jakých bylo užito k jejich dosažení. (Sedláček,
32
2011, s. 56) Přesněji udávají kolik jednotek zisku (v Kč) připadá na 1 jednotku (Kč) jmenovatele a vyjádří se v procentech. U některých vzorců jsou možné odlišnosti v obsahu i v označení.(Vochozka, 2011)
Pro příklad je možné si uvést několik možných způsobů vyjádření zisku, ze kterých se vychází a mezi autory mohou být používány odlišně. Vycházíme ze zisku před úroky, zdaněním a odpisy, který se označuje jako EBITDA (Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization), výhodou ukazatele je schopnost porovnání výkonnosti podniků nezávisle na politice odepisování, výši investic, úvěrové politice, výši úroků a daňovém zatížení. Pokud odečteme odpisy, získáme zisk před úroky a zdaněním (Earnings Before Interest and Taxes - EBIT), který je zaměřen na řízení nákladů a růst tržeb. Daně ani způsob financování neovlivňují tento ukazatel, tudíž měří pouze provozní výkonnost a je nejběžněji používán na úrovni divizí. Po odečtení nákladových úroků, získáme zisk před zdaněním (Earnings Before Taxes - EBT), který se používá při porovnání výkonnosti podniku mezi jednotlivými obdobími a také při porovnání s podniky ze zemí s různými mírami zdanění. Po odečtení daní z příjmu z běžné a mimořádné činnosti, získáme čistý zisk (Earning After Taxes - EAT), představující nejdůležitější část zisku z hlediska vlastníka, jelikož tento zisk po zdanění má velký vliv na vývoj budoucí hodnoty podniku a na spokojenost vlastníků. Další možné formy ukazatele mohou být např. čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit after Taxes – NOPAT) či čistý zisk k rozdělení akcionářům vlastnícím kmenové akcie (Earnings Available for Common Stockholders – EAC).
Dle Sedláčka (2011, s. 56 – 59) je prezentováno šest nejběžnějších ukazatelů rentability, které jsou: rentabilita investic, rentabilita celkových vložených aktiv, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb, zisková marže a rentabilita dlouhodobých zdrojů.
Rentabilita investic
Rentabilita investic (Return on Investment - ROI) neboli produktivita investic, měří efektivnost investic a používá se pro hodnocení hospodářských středisek, viz vzorec 2-5.
(2-5)
33
Ukazatel je obdobou Rentability celkových vložených aktiv – ROA, rozdíl spočívá ve jmenovateli, ve kterém v případě Rentability investic pouze dlouhodobě investovaný kapitál namísto celkových aktiv.
Rentabilita celkových vložených aktiv
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv (Return on Assets - ROA) neboli ukazatel míry výnosu aktiv nebo návratnost aktiv, měří efektivitu využívání vložených aktiv tak, že se poměřují různé formy zisku s celkovými aktivy vloženými do podniku bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých).
(2-6)
Rentabilita vlastního kapitálu
Rentabilita vlastního kapitálu (Return on common equity - ROE) neboli výnosnost či návratnost vlastního kapitálu, vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na 1 jednotku (Kč) kapitálu investovaného vlastníkem - akcionářem, investorem.(Vochozka, 2011) Hodnota ROE je vlastníky poměřována s výnosy z jiných forem investic, je důležité, aby byl ukazatel vyšší než úroky, které by obdržel při jiné formě investování, neboť investice do kapitálu podniku je často spojena s větším rizikem.
(2-7)
Rentabilita tržeb
Rentabilita tržeb (Return on sales - ROS) udává poměr mezi ziskem a tržbami, které lze označit jako nejdůležitější položku výnosů u nefinančního podniku. Zisk se může vyjádřit jako čistý zisk po zdanění, avšak někdy je vhodnější použít zisk před zdaněním nebo provozní zisk EBIT.
(2-8)
Zisková marže
Zisková marže (Profit margin on sales - PMOS) neboli ziskové rozpětí je pouhou obměnou ukazatele ROS, při čemž se jako čitatel používá pouze čistý zisk po zdanění.
34
(2-9)
Rentabilita dlouhodobých zdrojů
Rentabilita dlouhodobých zdrojů (Return on capital employed - ROCE), taktéž výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu, dává do poměru celkové výnosy všech investorů a dlouhodobé finanční prostředky, kterými podnik disponuje. Ukazuje tak, kolik zisku je schopen podnik vyprodukovat na jednotku tržeb.
(2-10)
2.4.2 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity (Asset management), v odborné literatuře také označované jako ukazatele řízení aktiv, poměřují stavové hodnoty (aktiva) s tokovými hodnotami (výnosy nebo náklady) a ukazují, jak je podnik schopný efektivně využívat svých aktiv. Obvykle se aktivita uvádí v podobě vázanosti, obratu a doby obratu. (Sedláček, 2011, s. 56 -71) Knápková (2013) uvádějí tyto obvykle používané ukazatele aktivity: obrat aktiv, obrat dlouhodobého majetku a doba obratu zásob.
Obrat aktiv
Zde všeobecně platí, že čím bude větší hodnota ukazatele, tím lépe. Minimální hodnota pro tento ukazatel je 1. Pokud je nízká hodnota ukazatele, poukazuje to na neúměrnou majetkovou vybavenost podniku a jeho neefektivní využití. Na místo tržeb je také možné do vzorce dosadit výnosy. Přesněji takové výnosy, které souvisí s hlavní činností, a tudíž neovlivní výsledek.
(2-11)
Obrat dlouhodobého majetku
Jedná se o podobný ukazatel, který se zaměřuje pouze na posouzení využití investičního majetku. Vztah pro výpočet znázorňuje vzorec 2-12.
35
(2-12)
Doba obratu zásob
Doba obratu zásob (Inventory turnover) udává, jak dlouho trvá jeden obrat (doba, která je potřebná k tomu, aby peněžní prostředky přešly přes výrobky a zboží znovu do peněžní formy). U zásob výrobků a zboží je ukazatel rovněž ukazatelem likvidity, protože vyjadřuje počet dnů, za něž se zásoba promění v hotovost nebo pohledávku.
Vhodnější než tržby jsou v případě hodnocení obratu jednotlivých druhů zásob náklady (např. u zboží – náklady na prodané zboží).(Knápková, 2013)
(2-13)
Doba splatnosti a obratu pohledávek
Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) udává, jak dlouhá je průměrná doba, po kterou firma financuje, zpravidla bezúročně, své odběratele. Čím nižší je tato doba (např. méně než 30 dní), tím méně zdrojů podnik potřebuje k financování pohledávek a naopak. (FAF.CZ, 2015)
(2-14) Doba obratu se vypočítá převrácenou hodnou vzorce 2-14 a vyjadřuje, kolikrát za rok se získají prostředky z pohledávek
(2-15)
Doba úhrady a obratu krátkodobých závazků
Doba úhrady krátkodobých závazků (Creditors Payment Period) v průměru měří dobu, po kterou uhradíme své závazky, přičemž je vhodné aby, hodnota tohoto ukazatele byla vyšší než hodnota doby splatnosti pohledávek. Platí tu stejné pravidlo jako u doby splatnosti pohledávek, tzn. čím vyšší hodnota výpočtu, tím silnější je pozice daného podniku (nemusí se nutně jednat o oblast jednání s dodavateli). (BUSINESSVIZE.CZ, 2010)
36
(2-16) Doba obratu krátkodobých závazků se vypočítá obdobně jako doba obratu pohledávek, tj. převrácenou hodnotou doby úhrady krátkodobých závazky a nezahrneme počet dnů v roce, vzorec 2-17.
(2-17)
2.4.3 Ukazatele likvidity
Likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky, přesněji se jedná o souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, které má podnik k dispozici pro úhradu svých splatných závazků. Mezi likviditou a solventností existuje vzájemná podmíněnost. (Sedláček, 2011, s. 66) Solventnost se definuje jako dlouhodobá platební schopnost podniku uhrazovat své závazky (též dlouhodobá likvidita), když nastane jejich splatnost, a je tak jednou ze základních podmínek existence podniku. (Čižinská, 2010, s. 168) Ukazatele likvidity dávají do poměru objem toho, co má podnik platit (uvedeno ve jmenovateli) s tím, čím to může zaplatit (uvedeno v čitateli). V případě této logiky by tak hodnota všech likvidit měla být rovna jedné. Jednotlivé likvidity se však liší, protože dosazujeme do čitatele oběžná aktiva podle různé míry likvidnosti, různé doby splatnosti a také podle toho, jak velkou míru jistoty od výsledku požadujeme. (Kalouda, 2016, s. 66)
Podle Knápkové (2013, s. 90 - 91) se rozlišují tři základní ukazatele likvidity podle likvidnosti aktiv na běžnou, pohotovou a okamžitou likviditu.
Běžná likvidita
Běžná likvidita (Current ratio), taktéž označována jako likvidita III. stupně, vyjadřuje, kolikrát by měla být oběžná aktiva větší než krátkodobé závazky, aby krátkodobá pasiva nemusela být hrazena např. z prodeje stálých aktiv. (Kalouda, 2016, s. 66) Neboli kolikrát by byl podnik schopen uspokojit věřitele, kdyby veškerá oběžná aktiva přeměnil na hotovost. (Vochozka, 2011, s. 210) Vochozka (2011) zároveň udává, že hodnota tohoto ukazatele nesmí klesnout pod hodnotu 1. Oběžný majetek (složen ze zásob, krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku) je schopný se za krátký časový horizont
37
proměnit v hotovost a být tak připraven k úhradě daných závazků. (Režňáková, 2010, s.
19) Knápková (2013) toto upřesňuje tak, že by se doporučená hodnota ukazatele měla pohybovat v rozmezí 1,5 - 2,5. Příliš vysoká hodnota ukazatele zase naopak svědčí o drahém financování.
(2-18)
Pohotová likvidita
Pohotová likvidita (Quick ratio), neboli likvidita II. stupně, je definována jako poměr krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku ke krátkodobým závazkům.
(Režňáková, 2010, s. 19) Jedná se o schopnost podniku vyrovnávat závazky bez prodeje zásob, které jsou brány jako nejméně likvidní zdroj. (Sedláček, 2011, s. 67) Podle Knápkové (2013) by v tomto případě měl ukazatel nabývat hodnot v rozmezí 1 – 1,5.
(2-19)
Okamžitá likvidita
Okamžitá likvidita (Cash ratio), též likvidita I. stupně, měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. V čitateli jsou dosazeny pouze peníze a jejich ekvivalenty, které tvoří krátkodobý finanční majetek a likvidita je zajištěna při hodnotě 0,2. (Sedláček, 2011, s. 67)
(2-20)
2.4.4 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti (Debt management), jinak také ukazatele finanční závislosti, měřící finanční strukturu podniku, vyjadřují vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku, podíl cizích zdrojů na celkových zdrojích a také zkoumají, jak je podnik schopen hradit své závazky. Růst zadluženosti může přispět k celkové rentabilitě tzv. synergickým efektem a tím i k vyšší tržní hodnotě podniku, avšak s vyšším zadlužením se zvyšuje riziko finanční stability. Z čehož vyplývá, že vysoká hodnota zadluženosti nemusí být ihned negativní charakteristikou podniku. (Sedláček, 2011, s. 63)
