Inovace informačního systému ve výrobním podniku
Diplomová práce
Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Andrea Michalová
Vedoucí práce: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
W Ekonomická fakulta TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Akademickýrok201712018
Zadání diplomové práce
(projektu, uměleckého díla, uměleckého výkonu)
Jméno a př,jmenk
Bc. Andrea Michalová
Osobníčíslo: El 6000421
Studijníprogram: N6208 Ekonomika a management
Studijní obor: N6208T085— Podniková ekonomika
ZaddvajÍcíkatedra: katedra informatiky
Vedoucípráce: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
Konzultant práce: Radek Stančík
HOKAMI CZ, správce systému HELIOS Orange
Název práce:
Inovace informačního systému ve výrobním podniku
Zásady provypracování:
l.Teorie informačních systémů.
2.
Obecné zásady pro změnu informačního systému ve firmě.
3. Analýza původního stavu a stavu po změně informačního systému.
4.
Zhodnocení výsledného řešení.
Seznam odborné literatury:
OLSON, L. David a Subodh KESHARWANI. 2009. Enterprise Information Systems:
Contemporary Trends and Issues. New York: WorldScientific. ISBN 9789814273152.
KOCH, Miloš, Jan DOVRTĚL, Tomáš HRŮZA a Hana NENIČKOVA. 2010. Management
informačních systémů. 3. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM.
ISBN 9788021441576.
SODOMKA, Petr a Hana KLČOVÁ. 2011. Informační systémy v podnikové praxi. 2. vyd. Brno:
Computer Press. ISBN 9788025128787.
BASL, Josef a Roman BLAŽÍČEK. 2012. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing. ISBN 9788024743073.
PROQUEST. 2017. Databáze článků ProQuest [online]. Ann Arbor, MI, USA: ProQuest.
[cit. 20170928]. Dostupné z: http:/!knihovna.tul.cz/
Rozsah práce:
Forma zpracován!:
Datum zadání práce:
Datum odevzdánípráce:
65 normostran tištěná / elektronická 31. října 2017
31.srpna 2019
.. Ing. Klára Antlová, Ph.D.
oucí katedry prof. Ing. Miroslav Žížka, Ph.D.
děkan Ekonomické fakulty
Prohlášení
Byla jsem seznámena$tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta buje zákon č. 121/2000 Sb~ o právu autorském, zejména 560—školní dílo.
Beru na vědomí, žeTechnická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užijili diplomovou práci nebo poskytnuli licenci k jejímu využití, jsem $1 vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL v tom to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje selek tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
4‘O /2. 2o/~f
Podpis:
Poděkování
Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování vedoucí diplomové práce Ing. Daně Nejedlové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Dále bych ráda poděkovala panu Ing. Josefu Suskovi a kolegům Martinu Lukášovi a Radku Stančíkovi za jejich vstřícnost, přínosné rady a čas, který mi věnovali při řešení dané problematiky. Také za jejich pomoc při získání potřebných informací a podkladů.
Anotace
Diplomová práce Inovace informačního systému ve výrobním podniku se zabývá zkoumáním implementace inovace podnikového informačního systému ve výrobním podniku HOKAMI CZ s.r.o. První část práce se věnuje teoretické rovině podnikových informačních systémů a vymezení základních pojmů z oboru. Vychází z odborné literatury.
Je zaměřena na obecnou charakteristiku podnikových systémů, ERP systémů, jejich vývoj a trendy. Dále představuje inovace a procesy implementace inovace podnikových systémů.
Další kapitoly jsou zaměřeny na oblast jednotlivých strategií zavádění nového IS a jejich odlišné přístupy k inovacím podnikových IS. Praktická část seznamuje s vybraným výrobním podnikem, jeho historií i aktuální situací ve firmě. Představuje původně využívaný IS a nově zavedený IS a porovnává jejich výhody i nevýhody. Dále představuje přínosy implementace nového IS s odstupem několika let. Závěrem navrhuje možnosti inovace v rámci současného informačního systému.
Klíčová slova
Efektivita, ERP, implementace, inovace, podnikový informační systém, systém, výroba, výrobní podnik, vývoj.
Annotation
Innovation of the information system in the production enterprise
The diploma thesis Innovation of an information system in the production enterprise focuses on implementation of a new information system (IS) in a manufacturing company HOKAMI CZ s.r.o. The first part of the thesis defines basic terms and summarizes the theoretical background of an enterprise information system (EIS). This part is based on available technical literature. It describes the general characteristics of enterprise systems, ERP systems, their development and trends. The first part also presents innovations and processes of their implementation into a company. The next chapters are focused on various strategies of introducing a new IS and their approaches to EIS innovations. The practical part introduces the selected manufacturing company, its history and the current situation in the company. It describes the previously used IS and the newly introduced IS.
The practical part compares the benefits and disadvantages of each IS after several years from implementation of the new system. The final part suggests additional possible innovations of the current IS.
Key Words
Efficiency, ERP, implementation, innovation, Enterprise Information System, system, production, production company, development.
Obsah
Seznam ilustrací ... 11
Seznam tabulek ... 13
Seznam použitých zkratek ... 14
Úvod ... 16
1. Informační systémy ... 18
1.1 Podnikový informační systém ... 19
1.1.1 Poslání podnikového informačního systému ... 20
1.1.2 Efektivnost IS ... 21
1.2 ERP systémy ... 21
1.2.1 Typy ERP systémů ... 23
1.2.2 Dělení ERP systémů podle funkčního zaměření... 23
1.2.3 ERP řešení pro podniky ČR ... 24
1.3 Výdaje na informační systémy ... 28
1.4 Přínosy informačních systémů ... 29
1.5 ERP systémy pro výrobní podniky ... 30
1.5.1 Efektivita výrobního procesu ... 30
1.5.2 Využívání APS systémů ve výrobních podnicích... 31
1.6 Vývoj provázející podnikové informační systémy ... 31
1.6.1 Vymezení přístupu k podnikovému IS ... 32
1.7 Současnost – ERP II ... 32
1.7.1 Nejnovější technologie ... 34
1.8 Trendy IS a jejich vliv na další vývoj českého ERP trhu... 35
1.9 Očekávaný vývoj ERP systémů do budoucna ... 36
1.9.1 ERP III neboli Postmoderní ERP ... 38
2. Inovace informačních systémů ... 40
2.1 Průmysl 4.0 ... 40
2.2 Inovace jako součást životního cyklu IS ... 42
2.3 Důvody pro inovaci IS ... 43
2.4 Hodnocení efektivnosti úspěšných inovací IS ... 43
2.5 Plánování inovace ... 44
2.5.1 Pohled podniku na inovaci IS ... 46
2.5.2 Pohled dodavatele na inovaci IS ... 46
2.6 Strategie zavádění IS ... 47
2.6.1 Souběžná strategie ... 47
2.6.2 Pilotní strategie ... 48
2.6.3 Postupná strategie ... 48
2.6.4 Nárazová strategie ... 48
2.7 Přístupy k inovacím podnikových IS ... 49
2.7.1 Dotace na inovace ICT ... 50
2.8 Typologie inovace ICT ... 51
2.8.1 Základní typologie podle OECD ... 51
2.8.2 Základní typologie inovací podle G. Moora ... 51
2.9 Tři inovace pro efektivnější řízení podniku ... 52
2.9.1 Podniková mobilita ... 52
2.9.2 In-memory computing ... 53
2.9.3 Cloud computing ... 53
3. Představení podniku, jehož informační systém je předmětem praktické části této práce ... 55
3.1 Historie firmy... 58
3.1.1 Události, které předcházely vzniku firmy ... 58
3.1.2 Historie firmy HOKAMI ... 58
3.1.3 Historie firmy HOKAMI CZ ... 59
3.2 Současný stav ve firmě HOKAMI CZ ... 62
3.2.1 Vybavení výroby společnosti HOKAMI CZ ... 62
3.2.2 Zaměstnanci společnosti HOKAMI CZ ... 63
3.2.3 Obrat společnosti HOKAMI CZ... 64
3.2.4 Ostatní činnost společnosti HOKAMI CZ ... 65
3.3 Výrobkové portfolio ... 65
3.3.1 Služby ... 66
3.3.2 Výrobky ... 66
3.4 Podnikové procesy ... 67
3.4.1 Proces zpracování objednávky od zákazníka ... 68
3.5 Politika kvality společnosti HOKAMI CZ ... 70
3.5.1 Cíle kvality ... 70
4. Inovace informačního systému ve firmě HOKAMI CZ ... 72
4.1 První potřeby zavedení informačního systému ... 72
4.2 Stav při používání podnikového systému K2 ... 72
4.2.1 Hlavní důvody nutnosti inovace ... 73
4.3 Průběh implementace nového informačního systému... 74
4.4 Zhodnocení stavu po zavedení nového informačního systému Helios Orange ... 75
4.4.1 Seznámení zaměstnanců s novým systémem, zaškolení ... 75
4.4.2 Důsledky zavedení nového systému pro výrobu ... 76
4.5 Výhody a nevýhody starého a nového informačního systému ... 76
4.6 Náklady spojené s inovací informačního systému ... 77
4.6.1 Ušlé zisky během výměny informačních systémů ... 77
4.6.2 Licence... 78
4.6.3 Údržba systému ... 78
4.7 Přínosy spojené s inovací informačního systému... 78
4.8 Návrh na další inovace informačního systému Helios Orange ve firmě HOKAMI CZ v současnosti ... 80
4.8.1 Automatické párování faktur ... 80
4.8.2 Provázanost liberecké a polské části výroby ... 81
4.8.3 Automatická kontrola zadávaných údajů – prodejní oddělení ... 81
4.8.4 Automatická kontrola zadávaných údajů – nákupní oddělení ... 82
4.8.5 Navýšení počtu odborně vyškoleného personálu v oblasti IT ... 82
4.8.6 Zrychlení přenosu dat, internetu ... 83
Závěr ... 84
Seznam použité literatury ... 86
Seznam příloh ... 93
Seznam ilustrací
Obrázek 1: Logo společnosti SAP ... 25
Obrázek 2: Porovnání variant systémů POHODA ... 26
Obrázek 3: Logo společnosti K2 Atmitec s.r.o. ... 27
Obrázek 4: Logo Helios ... 27
Obrázek 5: Symbolické schéma ERP II ... 34
Obrázek 6: Vývoj ERP založený na vlivu technologií ... 39
Obrázek 7: Vývoj a budoucnost podnikových systémů ... 39
Obrázek 8: Životní cyklus IS v podniku ... 42
Obrázek 9: Hodnocení inovace... 44
Obrázek 10: Plánování inovací IS ... 45
Obrázek 11: Magický trojúhelník kvality ... 45
Obrázek 12: Pohled podniku na inovaci IS ... 46
Obrázek 13: Pohled dodavatele na inovace IS ... 47
Obrázek 14: Souběžná strategie zavádění IS ... 47
Obrázek 15: Pilotní strategie zavádění IS... 48
Obrázek 16: Postupná strategie zavádění IS... 48
Obrázek 17: Nárazová strategie zavádění IS ... 49
Obrázek 18: Externí a interní vlivy na inovaci podnikových IS ... 50
Obrázek 19: Základní etapy a oblasti inovací ... 51
Obrázek 20: Tři inovace pro efektivnější řízení podniku ... 52
Obrázek 21: Logo společnosti HOKAMI CZ... 55
Obrázek 22: Generální ředitel Ing. Josef Suska ... 55
Obrázek 23: Budova společnosti HOKAMI CZ... 56
Obrázek 24: Úvodní strana prezentace firmy HOKAMI CZ ... 57
Obrázek 25: Ocenění Český lídr 2018 ... 57
Obrázek 26: Model budovy společnosti HOKAMI CZ po realizaci dostavby v roce 2010 60 Obrázek 27: Model nejnovější budovy včetně parkoviště ... 61
Obrázek 28: Pohled na areál firmy HOKAMI CZ v roce 2018... 61
Obrázek 29: Počet zaměstnanců společnosti v letech 1997-2018 (v ČR) ... 63
Obrázek 30: Roční obrat společnosti v letech 1997-2018 (v mil. EUR) ... 64
Obrázek 31: Ukázka osazené DPS ... 66
Obrázek 32: Budova výroby – osazovací stroje ... 69
Seznam tabulek
Tabulka 1: Dělení ERP systémů podle funkcionality ... 24 Tabulka 2: Mogranovo členění vývoje IT na období podle technologické platformy ... 31 Tabulka 3: Vývojové etapy nasazení výpočetní techniky a informačních technologií v podnicích a ukazatele jejich výkonosti ... 32 Tabulka 4: Charakteristika jednotlivých typů inovací dle G. Moora ... 52
Seznam použitých zkratek
AI umělá inteligence (Artificial Intelligence)
AOI strojová automatická kontrola osazení desky (Automated Optical Inspection)
APS systém pokročilého plánování v prostředí s omezenou kapacitou (Advanced Planning and Scheduling)
BI aplikace a technologie zaměřené pouze na analýzu a plánování činnosti podniku (Business Intelligence)
CIO informační manažer (Chief Information Officer)
CRM řízení vztahů se zákazníky (Customer Relationship Management)
DPS desky plošných spojů
ERM řízení vztahu se zaměstnanci (Employee Relationship Management)
ERP Enterprise Resource Planning (plánování a řízení zdrojů, plánování podnikových zdrojů), informační systém orientovaný především na finanční firemní plánování a řízení zdrojů potřebných k přijetí, zhotovení, dodání a zaúčtování zakázky", často je považován za základ celého firemního IT
EU Evropská unie
HW hardware
IaaS pronájem infrastruktury (Infrastructure as a Service)
ICT informační a komunikační technologie (Information and Communication Technology)
IoT Internet věcí (Internet of Things)
IT informační technologie
MOQ minimální objednací množství (Minimum Order Quantity)
NO nápravné opatření
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co- operation and Development)
PaaS pronájem celé platformy (Platform as a Service)
PCB Printed Circuit Boards
PPM dílů či částic na jeden milion (Parts Per Million)
SaaS pronájem konkrétní aplikace (Software as a Service)
SCM řízení dodavatelského řetězce (Supply Chain Management)
SMD strojové součástky (Surface Mount Device)
SMT technologie strojového osazení součástek (Surface Montage Technology)
SOA architektury orientované na služby (Service Oriented Architecture)
SRM řízení vztahu s dodavateli, které představuje analogii přístupu aplikovaného v řízení vztahu se zákazníkem (Supplier Relationship Management)
SSD zařízení pro ukládání dat nahrazující pevné disky (Solid-State Drive)
SW software
TCO celkové náklady na vlastnictví (Total Costs of Ownership)
THT klasická montáž součástek do otvorů (Through-Hole Technology)
TUL Technická univerzita v Liberci
Úvod
Vzhledem k neustále se rozvíjející společnosti a rychlosti technického pokroku je pro fungování podniku informační systém jedním z nejdůležitějších nástrojů. Bez nadsázky by se dalo říci, že kvalitní informační systém hraje důležitou roli v samotné existenci a samozřejmě i následném růstu podniku.
Každý informační systém je komplexní nástroj, který se stává součástí operativního řízení podniku a napomáhá při dlouhodobém strategickém plánování. Pokud je informační systém v podniku správně zaveden, zvyšuje systematicky efektivitu práce, slouží jako nástroj k úspoře nákladů, času a tím zvyšuje přímo konkurenceschopnost a ziskovost společnosti.
V současné době, kdy dochází k rapidnímu zrychlování informačních toků, zrychlování frekvence změn na trhu a v neposlední řadě i globalizaci podnikání, je nezbytnou součástí efektivního řízení podniku vlastnictví digitálního informačního systému. Musí se tedy jednat o komplexní systém, díky kterému má podnik možnost veškeré své informace evidovat, aktualizovat a sdílet. Každá společnost si vybírá informační sytém především jako nástroj sloužící k vedení firemních procesů. Správně zvolený informační systém poskytuje společnosti velkou konkurenční výhodu, zrychluje, zefektivňuje a zpřesňuje všechny procesy ve firmě, zejména pak evidenci objednávek, nákup materiálu, kontrolní procesy, řízení výroby až po ekonomické a účetní zpracování.
Informační systém, který podnik používá, je v mnoha aspektech důležitý ke správnému chodu společnosti. Pokud tedy firma zvolí ne zcela adekvátní informační systém, může jí to způsobit nemalé komplikace. Proto je velmi důležitý výběr vhodných účetních, podnikových softwarů, které společnost plánuje pořídit.
Téma Inovace informačního systému ve výrobním podniku jsem si vybrala z toho důvodu, že se jedná o velmi aktuální problematiku. Vzhledem k tomu, že podnik nemůže bez informačního systému efektivně existovat a vzhledem k tomu, že v současné době se neustále zvyšují nároky na podnikatele, které souvisejí právě s předáváním informací, je o tomto tématu v dnešní době velmi často diskutováno. Pro všechny úspěšné podniky je
důležitou součástí jejich každodenního provozu, a to ať už se jedná o inovaci zastaralého systému či údržbu stávajícího informačního systému.
První část práce vysvětluje teoretickou rovinu podnikových informačních systémů, a to zejména ERP systémů. Charakterizuje ERP systémy, uvádí jejich dělení, efektivnost, výdaje a přínosy, historický vývoj, současnost, trendy a pohled do budoucnosti. Dále jsou v první části práce představeny inovace podnikových informačních systémů, zejména důvody pro inovace podnikových informačních systémů, jejich plánování a strategie zavádění. Také zmiňuje změny v přístupu k inovacím podnikových informačních systémů, základní typologie inovací a inovace pro efektivní řízení podniků.
Druhá část práce se zaměřuje na samotný proces inovace informačního podnikového systému konkrétního výrobního podniku a zhodnocení jeho hlavních přínosů. Pro tento účel byla vybrána liberecká firma HOKAMI CZ, s.r.o. a její informační systém. Práce obsahuje představení výrobního podniku, stručně rozebírá historii podniku, zaměření a celkovou politiku podniku. Dále jsou popsány potřeby podniku v oblasti zpracovávání, uchovávání a sdílení informací. Ukazuje stav před a po implementaci inovace používaného podnikového systému a porovnání obou využívaných systémů. Následuje vyhodnocení efektivity inovace a přínosů, ale i nákladů, s odstupem několika let. V poslední části práce jsou uvedeny návrhy na další možné inovace v současnosti využívaného informačního systému do budoucnosti.
Cílem práce je na příkladu z praxe ukázat význam inovací informačního systému pro zvýšení ekonomické efektivity podniku.
Při zpracování práce bylo čerpáno z běžně dostupné odborné literatury, aktuálních článků zveřejněných na internetových stránkách, interních dokumentů firmy a převážně ze zkušeností a znalostí mých kolegů spojených s touto problematikou.
1. Informační systémy
„Informační systém je pro podnik totéž, co šaty pro člověka. Může mít vlastní, může mít vypůjčené (outsourcing), ale musí je mít.“ (Koch, Dovrtěl, 2006, s. 4)
Účelem informačního systému je zajištění správných informací na správném místě ve správný čas (Bruckner, Voříšek, 2012).
Základem pro fungování organizace a prosazování jejího strategického záměru je co nejefektivnější zpracování informací. Splnění tohoto záměru je dosahováno pomocí informačního systému (Sodomka, 2006).
Informační systémy jsou tvořeny lidmi, metodami a nástroji za účelem zajištění vhodného vyjádření, zpracování a přenášení informací.
Informační systémy můžeme stručně rozdělit na (Gála, 2015):
• Neformální informační systém reprezentovaný výměnou a zpracováním informace lidmi (word of mouth), kdy je využíváno mimo slov také mimiky, gest, postoje.
• Formální informační systém založený na formalizovaných pracovních a informačních tocích realizovaných na základě cílů, politik, předpisů a pravidel
• Informační systém založený na počítačích (computer-based)
Jak již bylo zmíněno výše, informační systémy jsou tvořeny lidmi, metodami a nástroji.
Nástroje jsou technické prostředky (hardware)1, metody jsou tvořeny programovým vybavením (software)2. Dále je pro funkčnost systému nutná přítomnost dat, tzn.
v minulosti získaná fakta. Hardware a software se zaměřením na zpracování informací označujeme jako informační technologie. V současné době je vyvíjen tlak na zajištění
1 Hardware je souhrnným označením pro různá zařízení (stroje včetně příslušenství), která jsou využívána v informačních systému (Gála, 2015).
2 Software jsou informační technologie (programové vybavení) vkládané do strojů (počítačů), tedy software je obsahem hardwaru (Gála, 2015).
komunikace, došlo tedy k rozšíření pojmu na informační a komunikační technologie (ICT – Information and Communication Technology) (Gála, 2005).
V drtivé většině současných organizací je využíváno kombinace manuálního a automatického zpracování informací. Pravidlem je, že míra automatizace zpracování informací se snižuje směrem k vyšším úrovním řízení. Na nejnižších úrovních se pracuje s jasně definovanými problémy a dochází ke zpracování ostrých dat a přesně daných informací. Při vyšších úrovních roste i míra zpracování neostrých dat (Smejkal, 2010).
1.1 Podnikový informační systém
Definic informačního systému existuje nespočetně mnoho. Podle Molnára (2000, s. 142) lze informační systém definovat jako „soubor lidí, technických prostředků a metod (programů), zabezpečujících sběr, přenos, zpracování, uchování dat za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení.“
Podle definice Tvrdíkové (2000) je informační systém soubor lidí, kteří jsou do tohoto systému zainteresováni, dále metod a technických prostředků (hardwaru a softwaru).
Kombinace těchto tří aspektů zajišťuje sběr a přenos dat společně s jejich uchováním, následným zpracováním a interpretací těchto dat. Cílem je poskytování informací dle potřeb a požadavků příjemců informací.
Pan Zdeněk Molnár a paní Milena Tvrdíková se ve svých definicích v podstatě shodují, zatímco podle Petra Sodomky (2006, s. 44) „podnikový informační systém vytvářejí lidé, kteří podle dostupných technologických prostředků a stanovené metodologie zpracovávají podniková data a vytvářejí z nich informační a znalostní bázi organizace sloužící k řízení podnikových procesů, manažerskému rozhodování a správě podnikové agendy“. Přiznává ale zároveň kontroverznost své definice, jelikož nevyzdvihuje potřebu hardwaru a softwaru neboli automatizaci zpracování dat. Hlavní je podle něho sociální aspekt.
Gála (2015) definuje podnikový informační systém jako otevřený systém, ve kterém se prolíná systém živý se systémem neživým. Vstupy a výstupu systému jsou informace.
Informačním systémům lze přiřadit tři základní charakteristiky dle (Mustafa, 2015):
• jsou všudypřítomné, jelikož se dotýkají téměř všech oblastí ekonomie;
• jsou neustále průběžně inovovány, a tudíž se postupně snižuje jejich pořizovací cena pro uživatele;
• vytváření inovace v důsledku podpory výzkumu, vývoje a uvádění nových produktů, služeb a procesů na trh.
1.1.1 Poslání podnikového informačního systému
Informační systémy, podporované informačními a komunikačními technologiemi (dále jen ICT) pomáhají manažerům pracovat s rozsáhlými objemy dat, vyznat se v nich a umět z nich odvodit závěry na jejichž základě mohou kompetentně rozhodovat (Tvrdíková, 2008).
Účel podnikových informačních systémů (dále jen IS) je dán základním požadavkem daného podniku na soulad ICT s podnikovými procesy. Prvky podnikového informačního systému jsou ICT, lidé a data. V současnosti je podnikový IS často důvodem zvyšování efektivity podnikání, umožňuje nové podoby podnikání nebo nové obchodní příležitosti (Gála, 2005).
Podnikový informační systém by měl plnit roli nositele standardizace, poskytovat celostní pohled na fungování organizace a zabezpečit zpracování informací potřebných k manažerskému rozhodování. Budování a řízení podnikového IS má za strategický cíl podpořit růst výkonnosti a hodnoty organizace.
Na podnikový informační systém můžeme nahlížet několika způsoby. Zásadní pohled směřuje ke strategickému záměru organizace k požadavku na formalizaci a zpracování informací informačním systémem. Jedním z hlavních faktorů podporujících růst podnikatelské výkonnosti a hodnoty organizace je schopnost správně rozhodnout o tom, které informace je třeba automatizovat, které ponechat „na papíře“ či „v hlavách“ lidí (Sodomka, 2006).
V posledních letech je nejčastěji využívaná zkratka pro podnikové informační systémy ERP (Enterprise Resource Planning) (Basl, Blažíček, 2012).
1.1.2 Efektivnost IS
Úroveň efektivity je obecně poměr mezi přínosy určité činnosti a náklady vzniklými při její realizaci (Koch, Dovrtěl, 2010).
Očekávaný užitek z informačních systémů se liší podle kategorií zainteresovaných subjektů. Rozlišujeme dle (Koch, 2006):
• majitelé – IS/ICT by jim měl přinášet zhodnocování jejich majetku do podniku vloženého;
• manažeři – s pomocí IS/ICT by měli efektivně řídit podnik a dosahovat tak žádoucích výsledků;
• zaměstnanci – IS/ICT by měl zajistit lepší pracovní prostředí, vyšší společenský status a pocit sounáležitosti s podnikem;
• zákazníci – pocítí přítomnost IS/ICT tak, že se mu dostane produktu či služby s vyšší přidanou hodnotou, a navíc za přijatelnou cenu.
1.2 ERP systémy
Digitalizace výroby započala v 80. letech, tedy před více než třiceti lety. Basl (2018) uvádí: „ERP systems have played a major role in the applied concepts and platforms since the beginning.“ (vlastní překlad: ERP systémy hrají od počátku zásadní roli v aplikovaných koncepcích a platformách.).
Již od počátku přinášely ERP systémy podnikům zvýšení produktivity a poskytovaly dobrý základ pro strukturovaný pohled na to, co se v rámci organizace odehrává. To vše díky standardizaci a automatizaci procesů (Capobianco, 2018). ERP informační systémy jsou schopny plánovat a řídit hlavní podnikové procesy na všech úrovních řízení. Hlavními procesy jsou převážně výroba, interní logistika, personalistika a ekonomika. Důležitým smyslem ERP systémů je integrovat různé aplikace používané v podniku různými
odděleními do jedné jediné, a snížit tím riziko nekonzistence, neefektivnosti a vzniku případných chyb v podnikových datech. K datům v ERP systému má přístup pouze ten uživatel, který s nimi smí a potřebuje pracovat (Tvrdíková, 2008).
Nejzásadnější vlastnosti ERP systému dle (Tvrdíková, 2008):
• automatizace a integrace podnikových systémů;
• sdílení dat, postupů a jejich standardizace v celém podniku;
• tvorba a zpřístupnění informací a dat v reálném čase v celém podniku;
• schopnost zpracovávat historická data;
• komplexní přístup k řešení ERP.
Základními komponentami ERP jsou:
• aplikační moduly;
• moduly správy celé aplikace;
• systémové moduly (operační systémy, moduly ošetřující rozhraní databázových systémů).
Nejběžněji používané moduly ERP jsou:
• ekonomika (účetnictví – hlavní kniha, pohledávky, závazky; řízení majetku)
• výroba (plánování výroby; dilenské řízení; řízení výroby)
• obchod (nákup; prodej; skladové hospodářství – řízení zásob)
• marketing
• lidské zdroje (personalistika)
• řízení projektů.
Současné moderní organizace značně investují do komplexních informačních systémů, jako jsou právě systémy pro plánování podnikových zdrojů (ERP). Bohužel stále více než dvě třetiny projektů ERP systému vedou k selhání. Problémy s implementací ERP nejsou vždy jen technické, ale zahrnují širší behaviorální faktor. Firmy musí dbát na přijetí systému z pohledu uživatele. Pokud chtějí uspět, musí správně připravit své zaměstnance, kteří budou vystaveni novým výzvám, a to naučit se, jak správně využívat tuto technologii k získání hmatatelných výhod (Rajan, 2015).
1.2.1 Typy ERP systémů
Komplexní ERP systémy – nabízejí základní moduly pro řízení ekonomiky, výroby, logistiky a personalistiky. Tyto mohou být dále rozšířeny přesně podle potřeb zákazníka.
Lze uvést například systémy Karat, K2, mySAP Business Suite, LCS Helios IQ.
Problémově orientované ERP systémy – jedná se o systémy, které se orientují převážně na specifické úzké obory (například zdravotnictví, zemědělství, automobilový průmysl) a mají s nimi dlouholetou praxi. Například FEIS, anebo VEMA.
ERP systémy pro střední a malé podniky a organizace – nabízejí standardní řešení za přijatelnou cenu, ovšem s omezeným počtem aplikačních modulů. Například LCS Helios IQ, Microsoft Navasion, Vision32 (Tvrdíková, 2008).
1.2.2 Dělení ERP systémů podle funkčního zaměření
ERP systémy můžeme klasifikovat podle toho, jak dokážou pracovat se čtyřmi interními procesy podniku. Těmito procesy jsou výroba, (vnitřní) logistika, personalistika a ekonomika (Sodomka, Klčová, 2010). Dva dále uvedené typy systémů porovnává Tabulka č. 1.
All-in-One
Do kategorie All-in-One řadíme ERP systémy, které může zákazník nasadit jediným ERP projektem, a přitom pokrýt všechny hlavní procesy (výrobu, distribuci, ekonomiku a personalistiku).
Mezi All-in-One systémy mají výsadní postavení světová jednička ERP trhu, společnost SAP, která dominuje na trhu velkých organizací. Dále do této kategorie systémů patří K2 nebo také Helios IQ
Best-of-Breed
K Best-of-Breed systémům patří produkty, které jsou zaměřené na určité procesy nebo odvětví do hloubky. Zahrnují i všechny systémy, které nesplňují podmínku „vše v jednom“, čili nedokáží pokrýt některý z klíčových podnikových procesů. Nejčastěji to
bývá oblast výroby a personalistiky. Na trhu Best-of-Breed systémů je jednoznačně nejúspěšnější informační systém VEMA. VEMA se zaměřuje na personalistiku a ekonomiku, tedy na oblasti, které jsou klíčové pro celé spektrum nejrůznějších typů organizací (Sodomka, 2014).
Lite ERP
Jedná se o odlehčené verze standardního ERP systému. Jsou určené speciálně pro trh malých a středně velkých firem. Jejich výhodou je nízká cena či orientace na rychlou implementaci. Nevýhodou jsou ovšem omezení ve funkcionalitě, počtu uživatelů či možnostech rozšíření (Sodomka, Klčová, 2010).
Tabulka 1: Dělení ERP systémů podle funkcionality
ERP systém Charakteristika Výhody Nevýhody
All-in-One Schopnost pokrýt všechny klíčové procesy
(výroba, distribuce, ekonomika, personalistika)
Vysoká úroveň integrace dostačující pro
většinu organizací
Nižší detailní funkcionalita, nákladná
customizace
Best-of-Breed Orientace na specifické procesy nebo obory,
nepokrývá všechny klíčové procesy
Špičková detailní funkcionalita, nebo specifická oborová
řešení
Obtížnější koordinace procesů, nekonzistentnost v získávání informací,
nutnost řešení více projektů Zdroj: (Sodomka, 2004) [cit. 2018-08-24]
1.2.3 ERP řešení pro podniky ČR
Tuzemský trh podnikových informačních systémů ERP čeká v příštích letech značný růst.
Pozitivní trend začal již v roce 2016 a na základě predikce analytiků potrvá minimálně do roku 2021. V loňském roce společnosti, které působí na dodavatelské straně segmentu ERP, utržily v České republice bezmála 77 milionů dolarů. Do čtyř let by dle predikce mohlo jít až o 122 milionů dolarů (Hospodářské noviny, 2017, c).
Představení vybraných ERP systémů používaných v ČR:
SAP Business Suite
SAP je největším světovým dodavatelem softwaru pro informační systémy podniků a organizací všech velikostí. Celkově více než 86 000 zákazníků ve 120 zemích světa používá software společnosti SAP.
Společnost SAP ČR je dceřiná společnost SAP SE. Na českém trhu působí společnost SAP od roku 1992, kdy otevřela pobočku v Praze a v současnosti má již více než 1 300 zákazníků, mezi které patří menší a střední podniky, ale také velké společnosti a organizace.
SAP ČR zajišťuje obchodní aktivity včetně poradenství, implementace, školení a podpory zákazníků. Součástí SAP ČR je také brněnské vývojové centrum SAP Labs Česká republika, které je od roku 2016 součástí celosvětové sítě laboratoří SAP.
Podle nezávislého lokálního průzkumu je SAP v současnosti největším dodavatelem obchodních softwarových aplikací na českém trhu.
Dominantní ERP systém SAP Business suite představuje na českém trhu řešení pro velké výrobní podniky jako jsou ČEZ, O2, ŠKODA Auto, Česká spořitelna, Ministerstvo vnitra, Unipetrol a další (SAP Business Suite, bez roku).
Obrázek 1: Logo společnosti SAP
Zdroj:(SAP Business Suite, bez roku) [cit. 2018-08-24]
Pohoda
STORMWARE je česká softwarová společnost se 130 zaměstnanci, zabývající se produkcí software pro platformu Microsoft Windows. Mezi dodávané produkty patří především ekonomické a informační systémy: účetní program POHODA, ekonomický systém POHODA SQL a informační systém POHODA E1. POHODA je v České republice a na Slovensku jedním z nejrozšířenějších programů pro vedení účetnictví. Hlavními referenčními zákazníky jsou Delta Plus, ABAKUS a mnoho dalších (Stormware, 2018).
Obrázek 2: Porovnání variant systémů POHODA Zdroj: (Stormware, 2018) [cit. 2018-08-24]
K2 Atmitec
Společnost K2 Atmitec s.r.o. je česká firma se 150 zaměstnanci věnující se firemnímu IT od roku 1991. Informační systém K2 je ERP/CRM řešení pro podporu, řízení a kontrolu firemních procesů. Na něj pak dále navazují ostatní služby v oblasti projektových činností, HW vybavení, konektivity, sítí, cloud computingu a služeb datového centra. Jako výhodu oproti konkurenci společnost uvádí především schopnost růst s firmou, šířku standardního řešení, která umožňuje minimalizovat speciální úpravy na míru a snížit tak dobu implementace, a také otevřeností systému, která umožňuje zákazníkům napojovat na systém i svá řešení či řešení třetích stran.
Další konkurenční řešení je, že implementační a servisní týmy jsou shodné – o řešení se vždy stará stejný tým, který měl na starost implementaci. V následném servisu tak mají konzultanti vždy naprostý přehled o nasazeném řešení a úpravy jsou tak rychlejší, stabilnější a levnější.
Jednoduše řečeno si zákazníci informačního systému k2 chválí snadné a rychlé uvedení do provozu, vysoce kvalitní a profesionální úroveň a ucelenost.
V současnost má společnost více jak 700 zákazníků, kterými jsou například: PRVNÍ CHODSKÁ s.r.o., KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s., REDA a.s., BARVY A LAKY HOSTIVAŘ a.s. (SystemOnLine, bez roku).
Obrázek 3: Logo společnosti K2 Atmitec s.r.o.
Zdroj: (K2 Atmitec, 2018) [cit. 2018-08-24]
Helios – Asseco Solutions
Společnost Asseco Solutions je největším producentem ERP systémů na českém a slovenském trhu. Zabývá se vývojem, implementací a podporou specializovaných informačních systémů pro výrobu, služby a obchod. Produkty společnosti Asseco Solutions jsou podnikové informační systémy Helios Easy, Helios Red, Helios Orange a Helios Green, Helios Fenix – pokrývají nejširší spektrum potřeb podniků. Helios Red zajišťuje zpracování podnikových agend a účetnictví malých a středních podniků bez ohledu na obor. Helios Easy je přednastavený ERP systém (s možností přechodu na vyšší verzi) s výhodnou cenou. Helios Fenix představuje řešení pro veřejnou správu s rozsáhlým počtem vzájemně integrovaných modulů. Snadno se přizpůsobuje potřebám zákazníka.
Mezi hlavní referenční zákazníky patří Ředitelství silnic a dálnic ČR, Euromedia Group, Pražské vodovody a kanalizace, Správa Pražského hradu, ZAPA beton, TV Prima a další (Helios, 2018).
Obrázek 4: Logo Helios
Zdroj: (Helios, 2018) [cit. 2018-08-24]
Helios Green
Hlavním rysem je plná vnitřní i vnější kompatibilita s dalšími aplikacemi. Uživatelé jsou schopni pracovat s daty z různých zdrojů, své výstupy mohou zároveň poskytovat ostatním subjektům. Funkčně i technologicky patří mezi nejlepší systémy českého ERP trhu. Tomu samozřejmě odpovídá vyšší cena, srovnatelná se světovou konkurencí (Sodomka, Klčová, 2010).
Helios Orange
Helios Orange si drží 1. místo na českém ERP trhu díky vyváženému poměru ceny, kvality a přidané hodnoty. Představuje funkčně vyspělý a uživatelsky přívětivý informační systém, který je schopen zabezpečit základní, ale i některé vysoce specializované podnikové procesy Jeho široké možnosti oslovují malé, střední i velké podniky. Je nejrozšířenějším ERP systémem mezi organizacemi s počtem zaměstnanců od 10 do 1000. Je předurčen dosáhnout ještě lepších výsledků než v předchozích letech, a to díky svým vlastnostem a rozsáhlé partnerské síti. Jedním z největších zákazníků Helios Orange (co do počtu uživatelů) je společnost Student Agency, jazyková cestovní agentura a prodejce letenek v České a Slovenské republice (Sodomka, Ferenčíková, 2010).
1.3 Výdaje na informační systémy
Nejvhodnější při vyjádření výdajů je využití poměrových ukazatelů, jelikož vyjádření výdajů v absolutní výši nemá velkou vypovídací hodnotu. Díky poměrovým ukazatelům je pak možné mezipodnikové srovnání. Nejčastěji sledované ukazatele výdajů na IS/ICT jsou:
• roční výdaje na IS/ICT jako procento celkového ročního obratu či příjmů podniku;
• roční výdaje na IS/ICT jako procento celkového ročních výdajů podniku;
• roční mzdové výdaje na IS/ICT jako procento celkových ročních výdajů na mzdy platy;
• poměr mezi výdaji na HW, SW a služby IS/ICT;
• procento výše ročních investic do IS/ICT z celkového objemu ročních investic.
Výdaje na IS/ICT trvale rostou a v českých průmyslových podnicích se pohybují kolem 2 % z celkových ročních výkonů podniku.
Výdaje můžeme dle základního dělení rozdělit dle:
• časového hlediska (plánování, pořízení, zavádění, provoz a servis, likvidace);
• druhového hlediska (hardware, software, zaměstnanci, služby, režie);
• aplikačního hlediska (Koch, Dovrtěl, 2006).
1.4 Přínosy informačních systémů
Obsah firemních informací, ať už know-how či informačním systémem zaznamenávaná data, pro podnik znamená jednu z hlavních konkurenčních výhod. Informace musí být přesné, relevantní, dostupné a včasné a výhody z jejich pořízení nesmí přesáhnout náklady vynaložené na jejich pořízení (Jakubíková, 2013).
Technologicky vyspělé firmy využívají své informační systémy například jako podporu pro rozhodování a pro získávání informací, k získání a udržení zákazníků či ke koordinaci dodavatelského řetězce (Olson, Kesharwani, 2010).
Pro celkovou efektivnost IS/ICT je důležité, aby byl spokojený uživatel (na všech úrovních řízení a ve všech oblastech využití IS).
Klasifikace přínosů IS/ICT dle (Koch, Dovrtěl, 2006):
• finanční (ve finančních jednotkách) x nefinanční;
• kvantitativní (měřitelné kardinální stupnicí) x kvalitativní (měřené ordinální stupnicí);
• přímé (lze prokázat jednoznačný vztah k dosaženému přínosu, například úspora pracovních sil, úspora finančních nákladů, režií, zkrácení dob výroby v důsledku přesnějšího plánování, zvýšení objemu výroby a na základě toho i zisku) x nepřímé (je zapotřebí stanovit zástupné ukazatele vyjadřující změnu, například zvýšení informovanosti, umožnění vycházet vstříc speciálním potřebám zákazníka, zvýšení konkurenceschopnosti);
• krátkodobé (do půl roku od implementace IS/ICT) x dlouhodobé (projevují se za více let);
• absolutní (vyjádřené měřitelnou jednotkou) x relativní (vyjádřené bezrozměrným poměrovým číslem).
1.5 ERP systémy pro výrobní podniky
Ve výrobních podnicích, stejně jako v ostatních průmyslových odvětvích, vzrůstá potřeba podniků vlastnit ideální nástroj pro plánování výroby, díky kterému se navýšit produkce podniku. Cílem výrobních podniků je maximalizovat vytížení strojů, minimalizace nákladů, a to při dodržení termínů dodání.
Pro výrobní sektor je nutností použít sofistikovaný ERP systém, který obsahuje integrované řešení pro řízení výroby. Při řízení výrobních společností jde převážně o maximální efektivitu. Tu umožňuje vysoká míra automatizace řady činností, která dává minimální prostor k chybovosti uživatelů (Tillingerová, 2018).
1.5.1 Efektivita výrobního procesu
Základem úspěchu výrobního procesu je hlavně přesné dodržování naplánovaných termínů tak, aby byly splněny požadavky zákazníků. Proto musí mít zakázky určené priority a pořadí. Logistik či plánovač musí vždy počítat s tím, že do výrobního plánu mohou neočekávaně vstoupit speciální mimořádné zakázky či odstávky. Za každých okolností musí být splněn ukazatel maximální možné efektivity využití kapacit strojů, jejich obsluhy a použitých nástrojů. To znamená, že nakoupené stroje či najmutí zaměstnanci nesmí stát
„ladem“ bez naplánované práce. Dochází poté k obrovským ztrátám. Aby plánování výrobního procesu fungovalo, musí být nejprve udržovány dostatečné zásoby materiálu potřebného k výrobě a zohledněny termíny jeho dodávek. Mezi obchodními odděleními podniku a odděleními plánování bývají často neshody, jelikož obchodník požaduje co možná nejvíce flexibilní změny výroby, zato plánovači usilují o dodržení pravidla minimálního zásahu.
Velice důležitá je komunikace mezi jednotlivými odděleními v prodejním a výrobním procesu. Toto sdílení informací pak v podniku zajišťuje ERP systém.
1.5.2 Využívání APS systémů ve výrobních podnicích
Pokud firma nemá dostatečně sofistikovaný ERP systém s pokročilými plánovacími nástroji, mohou výrobnímu podniku vzniknout nemalé ztráty. K pokročilému plánování jsou využívány APS systémy, jakožto softwary, které doplňují ERP systémy při plánování a rozhodování ve výrobě o kapacitách a materiálu. Tyto systémy provádějí analýzu a plánování výroby pro krátký, střednědobý i dlouhodobý horizont. Využívají k tomu pokročilé matematické algoritmy a obsahují logiku provádění optimalizace nebo simulace.
Umožňují zvyšovat dostupnou kapacitu výroby, zkrátit průběžné doby výroby a snadněji garantovat termíny dodání slíbené zákazníkovi. Systém APS také dokáže vytvářet a vyhodnocovat několik scénářů, díky tomu je plánovač schopen efektivně využít dostupné kapacity a splnit všechny závazky udávané zakázkami podniku. Implementace a využití funkčností APS systému pomůže plánovacímu centru zaměřit se na klíčové faktory, které výrobní proces ovlivňují (Tillingerová, 2018).
1.6 Vývoj provázející podnikové informační systémy
Využívání podnikových informačních systémů začalo u nás i ve světě v devadesátých letech, tj. téměř před třiceti lety. K rozvoji současných podnikových informačních systémů tehdy přispěly dva důležité faktory. Jednak to bylo zpřístupnění internetu a dále s tím spjaté celosvětové uvedení na trh osobních počítačů.
Pohledy na etapizaci uplynulého vývoje nejsou vždy jednotné. Příkladem snahy o rozdělení na určité fáze je Morganovo členění podle technologické platformy, které období dělí na tzv. „pětiletky“, viz Tabulka č. 2. Pro současnost je typické poslední vývojové období, které je orientované na služby.
Tabulka 2: Mogranovo členění vývoje IT na období podle technologické platformy
Období Vývoj počítačů
1970-1985 Období velkých sálových počítačů (mainframů)
1985-1995 Client-server architektura
1995-2005 Období nástupu internetu
Po roce 2005 Období architektury orientovaná na služby (SOA Service Oriented Architecture)
Po roce 2010 Nabídka řešení v cloudu
Za více než čtvrt století se stačily informační a komunikační technologie projevit v každodenním životě podniků, viz Tabulka č. 3, ale i v životě každého z nás. Ovlivnily tedy nejen společnosti, ale i domácnosti. Tyto technologie mají svůj řád, ale i svá rizika (Basl, Blažíček, 2012).
Tabulka 3: Vývojové etapy nasazení výpočetní techniky a informačních technologií v podnicích a ukazatele jejich výkonosti
50.-60.léta 70.-80.léta 90.léta 2000-2010 2010+
Klíčová oblast nasazení
ICT
vědecko- technické
výpočty
automatizace návrhu výrobku,
podpora a plánování výroby
podpora vnitřní integrace s cílem podpory prodeje ERM systémy
podpora vnější integrace sítí podniků a podnikových procesů
e-Business e-Government
Mobilní aplikace Smart aplikace e-Security, atd.
Hlavní ukazatele
užití ICT zrychlení výpočtů
zvýšení produktivity
výroby, automatizace,
robotizace zvýšení prodejů
podniku zlepšení vybraných ukazatelů podniku
zlepšení ukazatelů
podpory udržitelnosti Zdroj: (Basl, Blažíček, 2012, s. 36)
1.6.1 Vymezení přístupu k podnikovému IS
Posledních patnáct let probíhalo v podnicích zavádění informačních systémů ERP. Jedná se o důležité celopodnikové aplikace, které velmi ovlivnili současné podnikání. Mají ekonomický i společenský význam.
Aby mohl podnik informační systém pochopit a implementovat, musí nejprve ovládat informační a komunikační technologie. Týkají se totiž, stejně jako informační systém, všech oblastí, celého podniku (Basl, Blažíček, 2012).
1.7 Současnost – ERP II
Během let se na základě rozvoje informačních technologií mění i požadavky na ERP systém. Organizace potřebují v současnosti k udržení se na trhu co největší pružnost. Tedy i využívání ERP systému musí být jednodušší, rychlé a přehledné. Další samozřejmostí se stává co nejpodrobnější analytický pohled na stále větší množství dat a také získávání hodnoty z nich (Capobianco, 2018).
Nejnovější vývoj podnikových informačních systému směřuje k propojování aplikací ERP s dalšími používanými nástroji podnikové informatiky. Rozšířením ERP systémů o další aplikace, vznikl nový systém ERP II (Basl, Blažíček, 2012) nebo také ERP druhé generace.
Tento systém integruje základní ERP systém a rozšiřuje ho mimo hranice společnosti. ERP II totiž zahrnují pokročilé funkce jako SCM a CRM, a tím zajišťují lepší propojení mezi organizacemi (Hurbean, 2014).
V současné době je nutností propojení externí procesů s interními procesy (klíčové jsou například řízení vztahu se zákazníky a dodavateli), a také s procesy na podporu rozhodování (aplikace pro získávání, transformaci, čištění, nahrávání a analýzu dat) (Tvrdíková, 2008).
K systémům řízení se tak integrují například aplikace v následujících třech hlavních oblastech:
• BI (Business Intelligence) – manažerský informační systém, aplikace a technologie zaměřené pouze na analýzu a plánování činnosti podniku3,
• CRM (Customer Relationship Management) řízení vztahů se zákazníky4,
• SCM (Supply Chain Management) řízení dodavatelského řetězce
Dále také velice důležité aplikace v současnosti:
• SRM (Supplier Relationship Management) řízení vztahu s dodavateli, které představuje analogii přístupu aplikovaného v řízení vztahu se zákazníkem,
• ERM (Employee Relationship Management) řízení vztahu se zaměstnanci (Basl, Blažíček, 2012).
3 Manažerské informační systémy jsou zaváděny převážně ve firmách, které mají vlastní marketingové oddělení. Zavedený marketingový informační systém je spravován interními pracovníky (Hommerová, Králová, 2009).
4 Podnikatelská filosofie strategie CRM narušuje původně využívaný koncept masové produkce, ve kterém jsou si výrobce a zákazník vzdáleni. Představuje filozofii orientovanou na vztah se zákazníky. Pomáhá firmě získat a vyhodnotit potřebné informace o zákaznících a pak je využít ke zvýšeným prodejům (Hommerová, 2009).
Obrázek 5: Symbolické schéma ERP II Zdroj: (Basl, Blažíček, 2012, s. 88)
Účinný ERP systém by měl hlavně pomáhat přímo zaměstnancům při jejich práci. Dodávat jim relevantní podklady pro jejich každodenní rozhodování. ERP systém by se měl umět přizpůsobit podnikovým procesům a rolím uživatelů a být otevřený integracím s ostatními systémy (Tvrdíková, 2008).
1.7.1 Nejnovější technologie
Nové digitalizační procesy nelze probírat beze zmínky o podnikových softwarových aplikací, tedy ERP systémů, které hrají významnou roli v digitalizaci firem již od 90. let.
ERP systémy musely v posledních několika letech reagovat na inovace jako jsou například první internetové vlny, sociální sítě a mobilní zařízení. V současné době jsou ERP systémy rozhodujícím základním kamenem podnikové architektury Průmysl 4.0 (Basl, 2018).
Trendem jsou technologie jako například Digitální výroba, 3D tisk nebo Cyber Security.
Tyto trendy nejsou zatím v současnosti plně využívané, ale mají vysoký potenciál pro využití v budoucnosti (Basl, 2018). Moderní technologie využívané v současnosti, zvyšující hodnotu a použitelnost ERP systémů, jsou umělá inteligence (AI) a internet věcí (IoT), které jsou popsané níže.
AI – umělá inteligence
Umělá inteligence rozšiřuje ERP systémy dvěma způsoby. Na základě analýzy obrovského množství dat dokáže uživatelům systému nabídnout doporučení. Například dokáže najít a poskytnout personalizované slevy pro konkrétního zákazníka, čímž podniku pomáhá maximalizovat objem objednávek. Dále také umělá inteligence mění způsob používání ERP systémů. Systémy již dokáží pracovat samostatně a lidé mají více času zabývat se
okrajovými záležitostmi, které zase pro systémy nejsou zvládnutelné, tj. výjimky z pravidel. Dalšími výhodami umělé inteligence pro ERP systémy jsou nové možnosti jejich ovládání. Jedná se kromě myši a klávesnice o možnost komunikovat hlasem nebo pomocí chatu (Capobianco, 2018).
Internet věcí
IoT neboli Internet věcí hraje v aplikacích ERP důležitou roli. Jedná se o obrovské množství dat a jejich využití pro analýzu. Tato nová data lze spárovat s historickými daty.
ERP systém dokáže uživateli pomoci identifikovat budoucí scénáře a navrhuje optimální řešení situací (Capobianco, 2018).
Internet věcí je jedním z klíčových trendů v rozvoji ERP. Rostoucí dostupnost připojení k internetu, a zároveň klesající náklady na toto připojení, vede k růstu počtu zařízení, které zahrnují technologii Wi-Fi a další senzory. Integrace ERP a IoT má globální rozsah.
Například světoví lídři v ERP systémech jako je SAP, Microsoft nebo Oracle jsou v současnosti také v první desítce lídrů v IoT (Basl, 2018).
1.8
Trendy IS a jejich vliv na další vývoj českého ERP trhu
V současnosti mohou firmy nakupovat a instalovat informační systémy speciálně přizpůsobené přímo jejich potřebám. To jim umožňuje získat právě tu podporu, kterou potřebují, aniž by zbytečně platily za software, který nevyužijí. Rozvoj internetu a aplikací nabízí nové prostředí pro standardizované informační systémy, které svou úsporou nákladů lákají stále více malé, ale i velké podniky (Olson, Kesharwani, 2010).
Mezi nejvíce probírané trendy v oblasti podnikových informačních systémů patří samozřejmě cloud computing. Tento pojem je také synonymem pro snižování celkových nákladů na vlastnictví (TCO – Total Costs of Ownership) v oblasti IT.
V současnosti představuje cloud computing model poskytování aplikací v podobě služby.
Zahrnuje několik specifických typů služeb – pronájem konkrétní aplikace (SaaS – Software as a Service), infrastruktury (IaaS – Infrastructure as a Service) nebo celé platformy (Paas – Platform as a Service) pro provoz internetových aplikací včetně vývojového prostředí. Pronájem softwarových aplikací prostřednictvím internetu se začal
hojně používat již koncem 90. let. Od té doby prošel několika vývojovými fázemi a postupně doplnil dnes stále dominantní obvyklý způsob implementace ERP systémů na vlastní servery a příslušnou infrastrukturu zákazníka (in-house, on-premise).
Cloudová řešení v oblasti ERP jsou nejlépe uplatnitelná při řízení ve výrobě, nákupní a prodejní logistice atd. Typicky se využívají např. při řízení lidských zdrojů.
Nevýhodou ale může být, že mezi datovým centrem pronajímatele a zákazníkem se nachází infrastruktura poskytovatele internetu, která tvoří úzké místo pro zajištění provozu kritických procesů v případě výpadku (Sodomka, Klčová, 2014).
1.9 Očekávaný vývoj ERP systémů do budoucna
Častou prioritou při výběru ERP systému a jeho dodavatele je pořídit ucelené řešení obsahující „vše v jednom“. Doposud na ni uměli velmi dobře zareagovat hlavně dodavatelé obsluhující širokou část trhu bez ohledu na obor a velikost organizací. Ti nejúspěšnější, například Asseco Solutions, J.K.R. nebo DC Concept, dokázali také nabídnout odpovídající oborové či procesní řešení a tím výrazně zvýšit přidanou hodnotu svého produktu pro uživatelskou firmu. Proto značky Helios, Byznys ERP a QI patří v posledních několika letech k těm, které získávají oproti konkurenci velmi rychle nové zákazníky nejrůznějších velikostí i zaměření.
Původně úspěšnou koncepci All-in-One nyní bude s vysokou pravděpodobností obohacovat in-memory computing, a to o nové možnosti online zpracování velkých objemů dat.
V současnosti je převažujícím požadavkem na straně zákazníků snižování nákladů.
Výsledné náklady každého ERP projektu jsou pak výrazně ovlivněny nejen funkčností a počtem uživatelů vstupujících do systému, ale také rozsahem zakázkových úprav a dále cenu ovlivňují také školení, servisy, inovace a další související služby. Cloud computing může nabídnout neobvyklý obchodní model dodávky, provozu a inovace ERP systému, který umožní rozložit náklady v dlouhodobém časovém horizontu a neblokuje tak kapacity organizací. Ty je pak mohou lépe využít pro své vlastní podnikání (Sodomka, Klčová, 2014).
I v dnešní době silné hospodářské konjunktury, kdy podniky více investují do IS/ICT než v minulosti, stále platí, že trh s ERP systémy je silně tažen nabídkou. Na českém trhu se aktuálně prosazují trendy zpracování velkých objemů dat s podporou in-memory computingu, zatím ale převážně na úzkém segmentu velkých organizací (finanční instituce, zdravotnická zařízení, telekomunikační či logistické společnosti). Tento trend je teprve ve své počáteční etapě růstu, stejně tak jako internet věcí. Lze očekávat, že postupně poroste poptávka po příslušných funkcích ERP systémů a souvisejících technologiích. Zároveň ale porostou i požadavky na vyšší stupeň automatizace procesů tak, aby se minimalizovaly zásahy uživatelů do jejich průběhu.
Podnikový informační systém budoucnosti by měl být zaměřený hlavně na zákazníka.
Zákazník je srdcem záměru podnikání. Ke správnému fungování podniku je nutné mít představu o tom, jak vyměňovat informace se svými zákazníky a dodavateli. Úspěchem se pak rozumí vytvoření komplexních vazeb mezi aplikacemi informačního systému a provozními a webovými aplikacemi tak, aby vše fungovalo automaticky, elektronicky (Olson, Kesharwani, 2010).
Dalším významným trendem je rozšiřující se uplatnění nástrojů Business Intelligence.
Poprvé bylo spojení „business intelligence“ použito Hansem Peterem Luhnem, výzkumným pracovníkem společnosti IBM, v článku z roku 1958. Definoval inteligenci jako „schopnost pochopit vzájemné vztahy prezentovaných skutečností tak, aby vedly k činům pro dosažení požadovaného cíle“ (Trigo, 2014). Poté byl pojem „business intelligence“ zaveden v roce 1989 Howardem Dresenem jakožto „sadu konceptů a metod určených pro zkvalitnění fungování firmy“. Cílem je dosažení vyšších ekonomických přínosů z nasazení ERP systému a jeho integrované funkcionality Business Intelligence, které shromažďuje, sleduje, analyzuje a zpracovává informace o podnikatelském prostředí (o trhu, zákaznících i konkurenci) (Fotr, 2012).
Silným hybatelem funkčních a technologických trendů na ERP trhu jsou i změny obchodních modelů, například rozšíření možností mobilního přístupu k ERP systému s příchodem cloudu. Dodavatelé poskytují různé formy takového přístupu, a to za odlišných obchodních podmínek, např. je možné nastavit platby za konkrétní časový interval (Sodomka, Klčová, 2018).
1.9.1 ERP III neboli Postmoderní ERP
ERP III je základem pro vytvoření "podniku bez hranic" prostřednictvím kombinace řady technických nástrojů jako jsou internetové technologie sociálních médií, SOA a analytické vyhledávací nástroje (Hurbean, 2014).
Podniky všech velikostí po celém světě již nebudou využívat pouze digitální technologie, nýbrž se samy stanou digitálními společnostmi. Tato nová digitální transformace má hluboký dopad na samotný základ ERP systémů pro malé a střední podniky. Dodavatelé těchto systémů musí přizpůsobit své produktové strategie k řešení nových požadavků digitalizovaných společností. Musí znát standardní i specifické procesy v různých průmyslových odvětvích a nabízet tak vhodné balíčky řešení. (Eliáš, 2017).
Další vize definují ERP III jako budoucí virtuální podnikovou strukturu s flexibilním, a přitom silným informačním systémem zahrnujícím webovou SOA a cloud computing.
Tato struktura by mohla zahrnovat nejen zákazníky a prodejce, ale celý trh, a to prostřednictvím technologií jako jsou SOA, PaaS, SaaS (Hurbean, 2014).
Zatímco tradiční ERP systémy jsou založeny na konceptu standardizovaných obchodních procesů prováděných běžně koncovými uživateli, inteligentní ERP by měly převzít rutinní úkoly, který v současné době provádějí lidé. Tato konkrétní změna je podmíněna přetrvávající potřebou snížit provozní náklady a zvýšit efektivitu organizace.
ERP systémy musí umožňovat rychlou implementaci. To vyžaduje především silnou orientaci a znalost příslušného odvětví, která je postavena na poskytnutém řešení. Dále musí EPR systémy poskytovat nástroje pro implementaci samoobsluhy, které pomohou snížit náklady na implementaci, což zahrnuje např. průvodce nastavením, standardizované nástroje pro přenos dat atd. Navíc musí být ERP systémy snadno srozumitelné bez rozsáhlého zaškolení (Eliáš, 2017).
Vzhledem k tomu, že technologie se stále rozvíjejí a organizace se zajímají o rozšíření funkčnosti svých ERP systémů, ERP průmysl porozuměl potřebám a začal přizpůsobovat nové technologie s cílem vyvíjet své produkty, viz Obrázek č. 6 (Hurbean, 2014).
Obrázek 6: Vývoj ERP založený na vlivu technologií Zdroj: (Hurbean, 2014)
Nejvhodnější termín pro ERP třetí generace je Hybridní ERP, protože kombinuje a přizpůsobuje ERP možnostem soukromého a veřejného cloudu s aplikacemi, viz Obrázek č. 7, který shrnuje všechny důležité kroky ve vývoji podnikových informačních systémů (Hurbean, 2014).
Obrázek 7: Vývoj a budoucnost podnikových systémů Zdroj: (Hurbean, 2014)
Nová digitální transformace přináší dodavatelům ERP systémů velké výzvy. Dodavatelé musí přehodnotit a přepracovat samotný základ svého podnikání a produktů, aby poskytli komplexní, a zároveň cenově dostupná řešení, která podpoří své zákazníky v novém digitálním světě (Eliáš, 2017).
V současné době již pozorujeme různé formy realizace vize ERP III. Nejvýznamnější je cloud ERP, který mnoho odborníků považuje za nejvlivnější změnu IT v podnikových systémech. Ovšem cloud ERP není totéž jako ERP III. Cloud computing je pouze jedním ze základních stavebních jednotek pro třetí generaci ERP systémů, stejně tak jako sociální média nebo mobilní technologie (Hurbean, 2014).
